Dotazy

Jsme obec, měsíční plátci DPH. Uspořádali jsme zájezd do muzea v Tittlingu v SRN. Zájezd nebyl přes cestovní agenturu. Dopravce nám zaslal fakturu za dopravu osob. Máme povinnost zaplatit DPH za dopravu osob do místa, kde se přeprava uskutečnila, tedy do Německa? Jak v takové případě postupovat?

Já si myslím, že je to potřeba rozdělit na český a německý úsek dopravy (neboť místo plnění se určuje podle toho, kde je doprava uskutečněna). U českého úseku je místo plnění v ČR - tedy řídíme se naším zákonem o DPH a podle §70 by se u mezinárodní přepravy osob (což v tomto případě je) mělo aplikovat osvobození od DPH.

Potom je tady německý úsek přepravy - místo plnění je v SRN - tedy řídíme se německými předpisy týkajícími se DPH. Tady byl v minulosti problém, že otázka vyrovnání se s daňovými povinnostmi v Německu tady mohla dopadat na zákazníka - nicméně jak jsem dohledal, ten režim se změnil - viz například následující výňatek.

Placení DPH u autobusové dopravy v Německu

V případě, kdy český autobusový dopravce poskytne zákazníkovi (firmě nebo jiné organizaci) dopravní službu, která je poskytnuta částečně i na území Německa, podléhá část cesty uskutečněná v Německu německé sazbě DPH. K 1.10.2013 však došlo ke změně předpisů týkajících se odvodu DPH za tyto cesty.

Pro cesty uskutečněné do 30.9.2013 platí, že povinnost přiznat a odvést daň přechází na zákazníka. Český dopravce tedy vystaví fakturu, ve které za německý úsek cesty vyfakturuje nulovou DPH. Zároveň musí přímo na faktuře uvést upozornění, že daň je povinen přiznat a zaplatit v Německu zákazník, a uvést údaje sloužící k vyměření daně, jako jsou počet ujetých kilometrů celkem a v Německu a také odpovídající rozdělení celkové ceny na jednotlivé úseky cesty v jednotlivých státech. Zákazník je pak povinen se v Německu k DPH zaregistrovat, daň přiznat a zaplatit.

Pro cesty uskutečněné od 1.10.2013 platí, že povinnost přiznat a odvést daň má český autobusový dopravce. Český autobusový dopravce se tedy musí v Německu zaregistrovat k DPH a získat německé DIČ- DPH v evropském formátu. Na fakturách následně musí uvést počty ujetých kilometrů v Německu a v jiných státech, vypočítat část celkové ceny připadající na německý úsek cesty a z této ceny následně vypočítat a odvést německou DPH. Jako plátce DPH je český autobusový dopravce povinen podávat německému finančnímu úřadu pravidelná hlášení k DPH (měsíční nebo čtvrtletní v závislosti na výši daňové povinnosti) a následně roční zúčtování DPH.

Jiný odkaz najdete zde:

http://www.busportal.cz/modules.php?name=print&sid=11187&secid=0

Nicméně upozorňuji - nevyznám se v německém daňovém právu ...

Tedy pokud shrnu, jeví se mi to tak, že tuzemský úsek osvobozen od DPH a zahraniční - tam je povinností dopravce to vyřešit ...ZN

Obec, plátce DPH, zadala firmě-plátci, - službu kácení stromu na veřejném prostranství. Firma fakturuje předmět v přenesené daňové povinnosti. Myslím, že se PDP neaplikuje. Jak mám postupovat?

Jeví se mi to úplně mimo - kácení stromu není samo o sobě stavební prací v CZ CPA 41-43. Podle popisu si myslím, že by to snad mělo být spíše v CZ-CPA 81.30.10. - to by se ale režimu PDP skutečně nemělo týkat. Tedy doporučuji reklamovat u dodavatele - ať vysvětlí, proč klasifikuje do PDP. Když si nebude chtít dát říci, tak je to takové "složité" - on to totiž do PDP dá a FU se bude prvotně dožadovat, abyste to do PDP dali také a daň přiznali. Samozřejmě, že se můžete obhajovat, že je to nesmysl, že daň měl odvést dodavatel, protože to do PDP nepatří .. - ale upřímně - budete to dokazovat, vysvětlovat, možná přijde výzva na kontrolní hlášení ... - takže dokáži si představit, že když nebude s dodavatelem řeč, že někdo to raději do PDP jako příjemce dá také, aby to s FU následně nemusel řešit - ale dobře to není. ZN

Původní stavba – obchod – občanská vybavenost (plochá střecha). Obec rozhodla o celkové rekonstrukci s tím, že dojde k nástavbě se sedlovou střechou. Původní plán - v nástavbě budou bytové jednotky, stavební úřad nepovolil, protože v územním plánu je to občanská vybavenost. Takže se bude stavět jen ta sedlová střecha, která se zakonzervuje, a až se změní územní plán, budou se do nástavby projektovat byty. Ale v rámci této rekonstrukce povolil stavební úřad z části přízemí vybudovat byt. Podle projektu bude byt tvořit cca 1/6 plochy celého domu včetně nové nástavby. V současné době je obchod v pronájmu právnické osobě - neplátci. Rekonstrukce bude v PDP. Bude DPH z této stavební činnosti 15%? V rozpočtu projektu uvádí 21% - rozpočet stavby cca 6 mil. Kč.

Já si myslím, že to musíme rozdělit do dvou částí. Klíčové je zejména to, že v současnosti se jedná o dům, který nesplňuje charakteristiku bytového domu a ani po provedené rekonstrukci se o bytový dům jednat nebude.

Za těchto okolností musíme rozdělit práce do dvou oblastí:

a) stavební práce, které budou prokazatelně a výhradně směřovat k vybudování bytu v přízemí - tady podle §49 odst. 2 by mělo dojít k aplikaci sazby DPH 15% (předpokládám, že podlahová plocha bytu bude následně nižší než 120 metrů čtverečních)

b) zbytek prací - tedy zejména ta sedlová střecha a příprava podkroví - tady dle mého názoru budeme stále ve 21% - tady nebudete mít důkazy, že je to nyní k vybudování stavby pro sociální bydlení (na těch 15% se tady dostaneme až u prací, které budou prokazatelně směřovat k výstavbě bytů - tedy pokud správně rozumím až v té druhé etapě). ZN

Protože jsme prý byli poslední městečko ve střední Evropě, které nevybíralo za parkování na náměstí, rozhodlo se vedení města toto napravit a pilně pracuje na změně. Našla jsem sice obdobné dotazy, ale protože jsou několik let staré a protože se vše neustále mění, tak se chci ujistit, že stále platí, že pokud se nařízením dle zákona o pozemních komunikacích vymezí oblast placeného stání na místních komunikacích, tak se jedná o výkon veřejné správy a platby jsou tudíž bez DPH. A to i v případě, že bude město vybírat parkovné jednak prostřednictvím parkovacího automatu a mimo to se budou prodávat roční karty pro občany s trvalým pobytem na náměstí a podnikatele a firmy s provozovnou na náměstí. Karty ale nebudou vázány na konkrétní SPZ a ani není omezeno množství karet, které si mohou koupit.

Stav je v této oblasti nezměněn - respektive nevím o tom, že by se nějak měl měnit. Stále by měly platit závěry koordinačního výboru komory daňových poradců a MFČR z 18.3.2009, kde se objevuje následující závěr:

Stanovisko Ministerstva financí:

Z hlediska zákona o DPH (ZDPH) se vybrané subjekty nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi úplatu.

Činnosti, při kterých veřejnoprávní subjekt vystupuje jako orgán veřejné moci (správy), jsou přitom judikaturou ESD definovány tak, že se jedná o činnosti, které podléhají speciálnímu právnímu režimu, a nezahrnují činnosti vykonávané za stejných právních podmínek, které platí pro soukromé subjekty. Mělo by se jednat o činnosti, které jsou takové osobě svěřeny z titulu jejího postavení jako veřejnoprávního subjektu, taková osoba je povinna tyto činnosti vykonávat, při výkonu těchto činností by měla být nadána určitými specifickými právy, které nevyplývají z obecné právní úpravy, a tyto pravomoci by neměly být svěřeny jiné osobě.

Pokud tedy obec vymezí dle §23 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích místní komunikace k stání a k této činnosti jsou dle citovaného zákona zmocněny pouze obce v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy, jedná se v tomto případě o činnosti, které nejsou předmětem daně (výkon v rámci veřejné správy). 

Celý zápis z koordinačního výboru najdete na následujícím odkazu - musíte jít na zápis z 18.3. a najít si příslušný příspěvek

http://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2009

Vždy si ale musíte být jisti, že jednáte podle zákona o pozemních komunikacích (pokud ne, tak se samozřejmě výkonu veřejné správy nemůžete dovolávat).

Pozn. Zpoplatněné parkování na náměstí nemá např. ještě Lomnice nad Popelkou :o)(z LK)

Dodavatel nám prováděl stavební práce ve škole a vyfakturoval s přenesením daňové povinnosti. Upozornila jsem ho, že stavební činnosti nebyly pro ekonomickou činnost, ale pro výkon státní správy a že tedy má fakturovat s DPH, tak fakturu opravil (v lednu, je čtvrtletní plátce DPH). Teď přišel, že mu daňová poradkyně řekla, že tento výklad už neplatí, že má i obci vždy fakturovat s přenesením daňové povinnosti. Jak to tedy je? Pokud v tuto chvíli přistoupíme na opravu, měli jsme daň přiznat a odvést již k 25. únoru a tím nám hrozí úrok z prodlení za opožděný odvod daně. Navíc faktura dodavateli je již zaplacena s DPH.

Asi nemůžeme říkat, že by daný výklad byl neplatný (respektive nevím podle čeho). Zákon se nezměnil, záležitost byla sporná, nicméně GFŘ potvrdilo, že testujeme, zda je to pro zdaňovanou ekonomickou činnost či nikoliv a pokud nikoliv, neměl by se režim PDP aplikovat. Bylo pouze připuštěno, že v případech, kdy se plátce i v této neekonomické aktivitě postaví do pozice osoby jednající jako plátce a režim PDP se bude aplikovat, tak takový postup nebude rozporován. Nevím o tom, že by se na tomto naposledy něco měnilo, když byl třeba v červnu minulého roku seminář realizovaný pracovníky MF pro Svaz měst a obcí, tak zde nebyla avizována jakákoliv změna postoje.

Takže nevidím důvod, proč toto nějak měnit. Nejsem schopen ani nijak reagovat, pokud nebude jasně uvedeno, na základě čeho by se to mělo měnit. Tedy zatím bych se snažil zachovat stávající postoj ...ZN 

Dostali jsme od Českého rybářského svazu návrh smlouvy: Smlouva o zemědělském pachtu. V podstatě se týká toho, že rybáři budou využívat rybník a budou tam hospodařit. Naše obec je plátcem DPH a nejsem si jista, zda z této částky nejsme povinni DPH odvést . RS = pol.2132 a par.1070? A druhý dotaz: Obec prodává stavební pozemky (1 000Kč+DPH), kde ve smlouvě je uvedeno předkupní právo obce. Nyní možná práva využije a pozemek vezme zpět od občana, který chce pozemek prodat (zaplatí 1 210 Kč) a následně zase prodá (1000+DPH). Je to tak správně?

U těch využívání rybníků je to problémové. Aby se mohlo jednat o nájem, mělo by se jednat o využití s vyloučením práv třetích osob. U využití rybníků je s tímto problém - je třeba judikováno ze strany ESD, že pouhé právo rybolovu není nájmem a povinně se zdaňuje ... Tak se obávám, že to spíše skončí v režimu "s DPH" - pouze když doložíte, že ten rybník je k výhradnímu využití Českému rybářskému svazu, tak se můžeme bavit o nájmu osvobozeném od DPH.

K druhému - bohužel, jestliže je to konstruováno tak, jak popisujete, tak skutečně vy prodáváte s DPH (kupující si to neodečte) a vykupujete od občana za cenu, která je konečná, abyste zase případně realizovali prodej s DPH ... Aby se to dalo vyřešit nějak jinak, tak by se muselo třeba řešit "odstoupení od smlouvy" - pokud by bylo ve lhůltě 3 roky od DUZP, tak by šlo provést opravu DPH podle §42 .. (nad 3 roky se ale oprava nedá udělat a jsme potom v úplně stejné situaci jako u toho předkupního práva ...) ZN

Město pod hospodářskou činností provozuje kemp. Máme ceník za ubytovací služby, účtujeme 15%: ubytování ve vlastním zařízení, za stan, karavan,přístřešek, za osobu, auto, motocykl, el. přípojku, ubytování v chatkách apod. Dále vedoucí kempu uzavřel smlouvu o dlouhodobém umístění vlastní ubytovací jednotky-karavanu. Ve smlouvě je uvedeno, že umístitel bude platit na kalendářní rok za: a)umístění ubytovací jednotky 5800,- b) za umístění krytého sezení 2900,- c) za využívání přilehlého pozemku 1100,- a dále bude platit za obsazené dny poplatky dle ceníku kempu. Jedná se o ubytovací služby s 15%? Pokud ano, při vystavování dokladu můžeme jednotlivé položky dle smlouvy a ceníku rozepsat nebo musí být uvedeny jednou částkou jako jedna služba?

Myslím si, že toto je velice konfliktní téma a pokud byste chtěli mít jistotu, tak je to skoro na závazné posouzení ze strany FÚ (nicméně to by se vám asi pro jednotlivý případ finančně nevyplatilo).

Já se domnívám, že by v tomto případě měla být aplikována sazba DPH ve výši 21% - tedy že se již o ubytovací službu nejedná. Aby se o ni jednalo, měly by být splněny podmínky pro zaklasifikaci do CZ-CPA 55.

pod 55.30.11. je uvedeno:

- poskytování místa pro rekreační vozidlo nebo stan pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny

V číselníku CZ-NACE je ke skupině 55 dále uvedeno:

Tato třída zahrnuje poskytování ubytování, většinou na dny nebo týdny, hlavně krátkodobé pobyty návštěvníků, které se skládají se samostatného prostoru pod uzavřením, zahrnujícího kompletně zařízené pokoje pro pobyt, jídlo i spaní, se zařízením pro vaření nebo kompletně vybavenými kuchyněmi.

Aspekt krátkodobosti je dle mého názoru podstatným rysem pro odlišení, zda se jedná spíše o službu v oblasti poskytnutí nemovitosti (pronájem nebo poskytnutí práva užití) nebo ubytovací službu. V případu paní Blasi judikoval ESD jako určité kritérium pro odlišení ubytování a nájmu dobu trvání kratší nebo delší než 6 měsíců (ono to nemusí úplně s případem souviset, neboť tady jde i o sazbu a ta je odvozována z číselníku CZ-CPA) - nicméně i tady to by mohlo být významným argumentem.

Tedy vychází mi z toho, že bych se přiklonil k tomu, že se jedná v případě takto dlouhodobé smlouvy o poskytnutí práva užít pozemek, které je na delší období než rok (asi nemůžeme zároveň hovořit striktně o nájmu ...) - tedy dal bych to v sazbě 21%.

Ale opakuji - případ, který uvádíte, nepovažuji za úplně jednoznačný.ZN

Mám dotaz ohledně plátcovství DPH. Obci (neplátce DPH) má být vyplacena čátka 800 000 Kč za věcné břemeno inženýrské sítě - kabelové vedení nízkého napětí. Započítává se tento příjem do obratu pro sledování překročení hranice plátcovství DPH?

Bohužel - domnívám se, že ano. Dle mého názoru nelze ani argumentovat otázkou "soustavnosti" - již jsme tuto záležitost řešili v minulosti a je k tomu i judikát NSS (věc Janovice nad Úhlavou) - soustavnost se nemá hodnotit podle jednotlivých parciálních aktivit ...

Takže započítat do obratu - ano.

Když jsme zrekonstruovali obecní dům, kdy nám bylo sděleno investičním odborem, že tyto prostory nebudou využívány k ekonomické činnosti, ale jen pro činnost osadního výboru. Proto fa byly hrazeny včetně DPH - mimo režim PDP. Stavba byla předána do užívání cca před 3 měsíci a nyní se osadní výbor rozhodl, že prostory bude pronajímat za úplatu. Prosíme také o informaci, jestli je stanovena nějaká doba, kdy je možno rozhodnout se po kolaudaci, že bude objekt pronajímám - ve vazbě k PDP.

V tomto případě skutečně nezbývá než dokumentovat, že původní záměr (stále platný po celou dobu výstavby) bylo nepoužívat pro ekonomickou činnost a proto nebyl režim PDP. Zákon nějakou dobu neurčuje - podle mne když prokáži to, co uvádím v předchozí větě, tak nikdo nemůže dovozovat, že muselo dojít k aplikaci režimu PDP.ZN

Obec, plátce DPH, pořádá ples. Vybíráme vstupné, nakupujeme zboží (alkohol, nealko, doplňkové zboží, jídlo) a následně na plese prodáváme. Musíme uplatňovat DPH? Účtovat zvlášť nákup zboží a prodej zboží nebo zaúčtovat až celkový zisk?

Pokud prodáváte jako zboží a jste plátci , je potřeba odvést DPH z tržeb a evidovat pořízení zboží, kde lze uplatnit nárok. Kompenzační účtování není zde umožněno ani v případě, že byste nebyli plátci DPH, v těchto případech vůbec není kompenzace umožněna, nesmí se krátit náklady proti výnosům a účtovat jen o přidané marži.

U vstupného na ples - to by měla být kultura - tam bychom aplikovali osvobození od DPH. 

Prodáváme pozemek, který je částečně pod plochou fotbalového hřiště a částečně travnatá plocha vedle hřiště. Fotbalové hřiště není v majetku města. Převod pozemku je v rámci směnné smlouvy z důvodu narovnání vlastnických vztahů. V katastru nemovitostí je veden jako ostatní sportovně rekreační plocha. Dle územního plánu se nachází v současně zastavěném území, veden jako plocha občanského vybavení – tělovýchova, sport. Kupující je Tělovýchovná jednota – spolek, neplátce DPH. Je možné tento pozemek při prodeji osvobodit od DPH?

Obávám se, že toto bude přesně onou šedou zónou, která je předmětem sporu. Dle mého názoru by v tomto případě měl FÚ akceptovat, že tento pozemek není určen k zastavění a to podle jeho současného charakteru ani teoreticky (pokud by se k tomu podařilo získat vyjádření třeba stavebního úřadu, bylo by to jen dobře).

Potom bych se snažil obhajovat odpovědí GFŘ ze září 2016, kde je v dotazu č. 4 mimo jiné uvedeno:

Nad rámec výše uvedeného je možné uvést, že pozemky, které nelze zpravidla považovat pro účely DPH za pozemky stavební, i když jsou dle územního plánu obce uvnitř zastavitelného/zastavěného území, jsou vymezeny územním plánem zejména jako plochy: Park; kostel; hřbitov; vodní toky; vodní plocha; lesní půda; lesní plocha; lesní půda; zemědělská půda; přírodní nelesní zeleň; veřejná zeleň; městská/obecní zeleň; parkový les; stabilizované plochy orné půdy; stabilizované plochy travních porostů; vodní a vodohospodářské; ochranné pásmo silnice; ochranné pásmo elektrorozvodů; atd., pokud je dle územního plánu obce nelze zastavit, případně je lze zastavit pouze drobnými stavbami. 

Podle mne by to z pohledu cíle směrnice (zdanit pozemky určené k zastavění) mělo být od DPH osvobozeno, nicméně tak, jak se to vyvíjí na straně FÚ, tak si myslím, že to může rozetnout až několik soudních sporů. Těžko k tomu více napsat. ZN

Město nakoupilo majetek na základě smlouvy, ve které byl vyčíslen zvlášť daňový základ a DPH (jiný daňový doklad o nákupu neexistuje). Nárok na odpočet DPH při nákupu nebyl uplatněn. Majetek byl svěřen do správy vlastní příspěvkové organizaci v hodnotě včetně DPH. Nyní nastala situace, že se majetek pronajme a tento pronájem bude příjmem příspěvkové organizace. Dotazy zní: 1. Může si město nárokovat odpočet z nákupu tohoto majetku na základě smlouvy? 2. Nebo by mělo majetek vyjmout ze správy a uzavřít smlouvu o pronájmu tohoto majetku, kdy příjem z pronájmu by byl příjmem města. A poté by se uplatnil nárok na odpočet DPH z nákupu majetku na základě smlouvy?

Zkusím určitou rekapitulaci k této problematice:

a) podmínkou odpočtu DPH je to, že Město obdrží daňový doklad. Úlohu daňového dokladu může sehrát i smlouva - samozřejmě pokud má náležitosti daňového dokladu (i s ohledem na to, aby bylo možné vyplnit kontrolní hlášení - číslo danového dokladu ...). Tady jen připomínám, že plátce je povinen při realizaci zdanitelného plnění nasměrovaného na právnickou osobu daňový doklad vystavit - tedy pokud se domníváte, že smlouva náležitosti daňového dokladu nemá, určitě by bylo dobré obrátit se na dodavatele s žádostí o vystavení nějakého opisu daňového dokladu (případně alespoň, aby poskytl informace, s jakou identifikací dané plnění zahrnul do kontrolního hlášení)

b) svěření do správy příspěvkové organizaci je považováno za aktivitu mimo ekonomickou činnost plátce - je jedno, jak s daným majetkem následně příspěvková organizace nakládá. Tedy to, že příspěvková organizace u daného majetku (předpokládám nemovitosti) realizuje zdaňovaný pronájem, nemůže zakládat důvod pro odpočet DPH u Města. Tedy obecně pro odpočet DPH by bylo potřeba, aby v jednodušší variantě byl nájem realizován přímo Městem (tedy došlo k vynětí ze správy), ve složitější variantě byl při pořízení uplatněn odpočet DPH, s ohledem na záměr použití k ekonomické činnosti následně při svěření zvolena fikce dodání (tedy odvod DPH) a na straně PO odpočet DPH a PO využívá ke svým zdaňovaným činnostem (toto je taková krkolomnější varianta a určitě to první je mnohem jednodušší i z hlediska vysvětlování a nastavení finančních toků).

Nyní ale mám jeden problém - v dotazu neuvádíte, jak je to s nastavením okamžiků - zda třeba k pořízení došlo ve 2017, hned svěřeno a třeba po 14-ti dnech se zjistilo, že je to pronájem s DPH a snažíte se to korigovat. Nebo je to pořízeno třeba již v roce 2015, bylo to svěřeno PO a až nyní se to pronajímá plátci DPH. Bylo by možné zaslat na e-mail tyto dodatečné informace - od nich by se odvíjelo určitě moje doporučení, jak situaci dále řešit a zda se jde ještě k odpočtu DPH dostat (zda vůbec, případně s jakými riziky ...) zdenek@obecuctuje.cz

Letos jsme schválili zadávací dokumentaci na výstavbu kanalizace, která by měla začít v roce 2018, chci se zeptat, zda si již nyní můžu uplatňovat DPH při fakturách třeba za přípravu zadávací dokumentace a co když se třeba v příštím roce rozmyslí že kanalizaci dělat nebudeme ( z důvodů nezískání dotací ).

I v případě, že investice nebude nakonec realizována, máte nárok na odpočet DPH (to, že realizace nevyšla, není důvod pro to, že by nárok na odpočet DPH pominul). Je k tomu i judikatura ESD - tedy toho bych se nebál.

Vy si musíte hlavně pohlídat to, že budete schopni prokázat váš záměr používat tuto kanalizaci ke zdaňované ekonomické činnosti (tedy, že z něčeho bude vyplývat záměr kanalizaci provozovat sám nebo třeba kanalizaci pronajímat s DPH - tady třeba i se záznamem o předjednání s budoucím nájemcem ...).ZN

Jak posuzovat zda u prodávaných pozemků použít režim DPH. Např. Prodej pozemku, který je dle majetku obce i KN zahradou či trvalým travním porostem. Obec ho prodává jako zahradu či trvalý travní porost, ale při prodeji ví, že kupující má záměr na dotyčném pozemku stavět domek. Dle mého názoru si myslím, že DPH se tohoto netýká. Zatím to nemá charakter stavebního pozemku, změny druhu jsou již na budoucím vlastníkovi. Použiji tedy režim DPH jen u pozemků, které mám v KN i v majetku uvedeny, jako stavební a kde je zcela zřejmé, že jsou inženýrské sítě a pozemek je určen ke stavbě? S kolegyní jsme to probírali, bylo nám to jasné do chvíle než jsme rozebrali její případ. Obec vlastnila velký pozemek - trvalý travní porost. Pozemek byl rozdělen na menší parcely za účelem výstavby RD. V územní plánu obce, pozemky vedeny k zástavbě. K pozemkům přivedeny inženýrské sítě. Druh pozemku nezměněn - stále trvalý travní porost. Kupní smlouvy na prodej byli v režimu DPH. Vycházela z toho, že se pozemky prodávají za účelem výstavby RD. Jak jsme to s kolegyní rozebírali zjistili jsme však, že prodané pozemky jsou v KN stále trvalým travním porostem. Na nich již stojí RD. Zajímalo nás tedy pod jakým druhem pozemku jsou vedeny v KN i ty které jsou ještě určené k prodeji. Bohužel jsme zjistili, že i tyto pozemky jsou vedeny nadále, jako trvalý travní porost a tak tomu je i v evidenci majetku obce. Možná, že jsme se do toho zbytečně zamotali, ale abychom si to ujasnili, prosíme o Vaše vyjádření. Jak postupovat, kde použit režim DPH. Řídit se druhem pozemku v KN či evidencí obce nebo použít ÚP obce, kupní smlouvou či posoudit budoucí charakter prodávaného pozemku.

Stav je takový, že při určování stavebního pozemku nemůžeme vycházet z údaje v katastru nemovitostí a to ani v situaci, kdy by se údaje v katastru naprosto správně aktualizovaly.

Podle zákona o DPH je stavebním pozemkem:

- takový pozemek (bez ohledu na údaje v katastru), na němž nebo v jeho okolí byly provedeny přípravné práce za účelem zhotovení stavby. Tedy bezesporu třeba ty pozemky, které byly rozparcelovány, byly k nim přivedeny sítě - to je stavební pozemek - zde si myslím, že není sporu, že je to s DPH. Tedy jejich prodej s DPH, jak se to udělalo,  bylo naprosto na místě.

- takový pozemek, u kterého byl učiněn správní úkon za účelem umístění stavby - no a tady jsou již velké spory - podle GFŘ ale i MF je takovým správním úkonem již jen prosté schválení územního plánu - tedy pokud je ten pozemek (byť třeba "trvalý travní porost" ) v lokalitě určené k výstavbě - třeba pro RD, tak dle názoru GFŘ se již o stavební pozemek jedná a je to s DPH. Já se třeba domnívám, že takto zákon nestojí - nicméně rizika rozhodování si v tomto musíte případně nést. Více je to popsáno v dokumentech k problematice DPH u převodu nemovitostí. Ještě jen k tomu podotýkám, že se mi zejména příčí zdanit převody pozemků, které logicky nebo z nějakých právních důvodů koeficienty zastavěnosti ...) nemohou být určeny k zastavění - nicméně to ještě není asi ten případ, který popisujete. Tedy shrnu - podle GFŘ i MF i tento druhý Vámi popisovaný případ bude stavební pozemek s DPH, pokud je to v lokalitě, která je dle územního plánu k zastavění určena. ZN

Prosím o radu v případě nájemní smlouvy. Město uzavřelo s firmou XY nájemní smlouvu na pozemek za účelem vybudování dočasného parkoviště. Smlouva byla podepsána 15.12. 2016 a je uzavřena na dobu určitou od 15.12.2016 - 31.12.2017. K zaúčtování jsem ji obdržela až nyní. Ve smlouvě nikdo neřešil DPH (byla považována za dlouhodobý pronájem, ne za účelem parkoviště), je pouze uvedeno, že nájemné činí 37 500 Kč/rok. Nájemné za rok 2016 činí 1563,-- Kč a jsou splatné do 31.12.2017. Nevím, jak si počínat s DPH. K jakému datu určit DUZP a odvést daň? Zda rozdělit: rok 12/2016 a odvést DPH k 15.12.2016 (podpis smlouvy) a podat dodatečné přiznání? Předpis do starého roku ale už stejně nemohu provést, máme uzavřený rok. Mohu udělat pouze předpis do ledna 2017 s DUZP15.12.2016. K jakému datu mám udělat předpis z nájemní smlouvy a odvést daň za rok 2017? Platba bude pravděpodobně až ke konci roku 2017 a bude vstupovat i do KH A4. Nebo nerozdělovat na jednotlivé roky a udělat předpis a odvést daň až v roce 2017? K jakému datu?

Pokud je takový účel nájemního vztahu, tak souhlas, že to není osvobozeno od DPH. U nájemních smluv je obecně problém, že není pořádně jasné, v jakých okamžicích nastává DUZP. Situaci by měla vyjasnit novela zákona o DPH s předpokládanou účinností od 1.4.2017, kde bude stanoveno, že u smluv na dlouhodobé bázi (s trváním nad jeden rok) vzniká DUZP nejpozději poslední den kalendářního roku.

Pokud správně chápu - DUZP nebylo ve smlouvě určeno - pouze je stanoveno, že se má nájemné uhradit do konce roku 2017. Tedy teoreticky by šlo zkusit dodatkem dohodnout stanovení DUZP někdy na rok 2017 - tím potom argumentovat. I když se to nepodaří, tak bych se rozhodl toto nerozdělovat a určit DUZP až v roce 2017 - asi bych dokonce vystavil daňový doklad s nějakým prosincovým datem (12/2017), DPH odvedl tedy v prosinci 2017 za celé období s tím, že by splatnost byla do konce 2017. Považuji to nyní za nejpragmatičtější řešení.

Jinak ještě jen na okraj - stejně vás možná čeká pokus o uzavření dodatku - pokud je to firma, která si odečte DPH, tak asi budete chtít dohodnout, že nájemné je 37 500 Kč + DPH ve výši 21% (tedy potom by se dalo navrhnout i stanovení DUZP někdy na 2017). Protože pokud se to nepodaří dohodnout, tak oni mají právo požadovat, aby se to oddanilo směrem dolů, což ale asi nebylo smyslem transakce. ZN