Dotazy

Obec, čtvrtletní plátce DPH, vybudovala kanalizační a vodovodní přípojku v areálu výstaviště, který pronajímáme plátci DPH, nájem zdaňujeme. Dodavatelé, kteří realizují stavbu přípojky a jsou plátci DPH, fakturuji práce v režimu přenesení daňové povinnosti, z těchto faktur si zároveň DPH uplatňujeme. Některé faktury jsou od neplátců daně, ty vstupují do ceny stavby celé. Cena celé stavby, kterou zařazujeme k 31.5. do majetku je 1 738 584,88 Kč a zahrnuje jak faktury vystavené v režimu PDP (bez DPH do ceny stavby), tak i faktury od neplátců a také dohadnou položku na nevyfakturované dodávky. Nyní jsme se dozvěděli, že část kanalizační a vodovodní přípojky bude dána do výpůjčky spolku Junák, který v areálu výstaviště vlastní pozemek s klubovnou. Náklady na vybudování tohoto kousku přípojky činí 69 771,26 Kč bez DPH a jsou fakturovány v poslední faktuře vystavené v režimu PDP s DUZP 31.5. Nyní tápeme, jakým způsobem bychom měli vypočítat poměr nákladů na ekonomickou činnost a nákladů mimo DPH (výpůjčka) a v jakém poměru si tedy nárokovat DPH. Zda poměr spočítat z celé výše nákladů na stavbu nebo pouze z faktury, kde je přípojka pro spolek Junák fakturována + některých dalších faktur za společné vstupy, např. za technický dozor na výstavišti, kde si DPH také uplatňujeme.

Pokud jsem správně pochopil - ty náklady na tu přípojku mimo ekonomickou činnost jsou pouze v poslední faktuře (vlastní stavební práce) - tedy přímo u nich nebudete odpočítávat DPH napřímo. Potom jsou tady společné náklady:

- náklady typu projektová dokumentace... - tam by se správně mělo asi vyjít z podílu hodnoty stavebních prací přípojky/celkové náklady na akci - tedy myslím tím ty stavební.

- technický dozor - tady by se dalo uvažovat o tom, že pokud třeba výstavba probíhala jen v květnu, tak obhájíme poměr podílem hodnoty stavebních prací za květen - tedy hodnota výstavba přípojka (květen)/hodnota výstavba za květen. ZN

Obec (plátce DPH) vybudovala a zkolaudovala (rok 2013) vodovodní přivaděč (jeho vybudování bylo podmínkou získání dotace na vod.řady, ale na přivaděč se dotace nevztahovala), který nevyužívá a chce jej prodat. Na tuto stavbu uplatňovala nárok na odpočet v celkové výši cca 800 tis.Kč. Dostala jsem návrh smlouvy o prodeji, bohužel ani jedna ze zúčastněných stran neuvádí své DIČ a ve smlouvě je pouze částka, ale o DPH ani slovo. Protože prodej se zřejmě uskuteční dříve než 5 let od kolaudace, domnívám se, že by měl být s DPH . Nevím, jestli by také nemělo také dojít k vrácení poměrné části nárokované DPH při jeho výstavbě.

Pokud správně chápu - využívalo se to obecně k ekonomické činnosti (proto byl odpočet DPH). Nyní je prodej - jednoznačně není splněn časový test pro osvobození od DPH - tedy určitě bych to nyní zdanil. Tím, že se to na výstupu zdaní, tak není potřeba přemýšlet o vyrovnání odpočtu DPH na vstupu (to by bylo k řešení jen v případě, že by převod byl uskutečněn jako osvobozený, ale pro to dle mého názoru nejsou nyní naplněny podmínky ...).ZN

Během roku 2017 proběhne prodej nájemních domů s více byty a dalších domů v roce 2018. Některé domy budou prodány jako celky družstvu, které si zakládají nájemníci. Další domy budou prodávány po jednotlivých bytech nájemníkům. Prosíme o radu jak správně daňově postupovat při prodeji bytů. Obec je plátcem DPH. Nájem je od DPH osvobozen a služby účtujeme formou přeprodeje. Rádi bychom věděli jak postupovat v daňové otázce, tj. DPH ano či ne, případně jaká sazba? Daň z nabytí nemovitých věcí, daň z příjmu.

Pokud se týká DPH, předpokládám, že se jedná o domy starší 5-ti let od kolaudace. Tedy by se zde aplikovalo osvobození od DPH.

Daň z příjmů na straně obce - výnos z prodeje půjde jako klasický zdaňovaný příjem (náklad - tedy daňovou cenu asi řešit nebudeme).

Daň z nabytí nemovitého majetku je na straně kupujících. Asi se do osvobození nevejdeme. ZN 

Pořídili jsme starší hasičské auto z Německa 30.5. máme vystavenou fakturu za 40.000 € bez DPH-auto jsme převzali sami a dopravili do ČR 31.5.,zapsané v registru 5.6. 12.6. budu hradit z korunového účtu 40.000 €. Používáme denní kurz. 1. fakturu zapíšu do evidence kurzem ČNB dne 30.5.? 2. DPH vypočtu už podle faktury zapsané kurzem ze dne 30.5.? 3. rozdíl mezi kurzem 30.5. a 12.6. budu dávat do kurzových rozdílů nebo do hodnoty majetku? 4. na jaký řádek daňového přiznání patří DPH? uplatňovat nebudeme, přiznání budu dělat za květen?

Přiznání květen

Dań přiznáváme v tomto případě ke dni vystavení daňového dokladu (§25 odst. 1) - pro přepočet pro potřeby DPH, ale i účetnictví, použijete denní kurz tak, jak máte vyhlášeno - tedy asi ČNB ke dni 30.5.2017. 

Tím, že daň neuplatňujete, tak se pořizovací cena bude rovnat hodnotě 40 000 EUR*1,21%*platný kurz v účetnictví ke dni 30.5.

Rozdíl mezi kurzem 30.5.2017 a 12.6.2017 bude kurzovým rozdílem (563 nebo 663) - tedy již to nebude ovlivňovat hodnotu majetku.

V přiznání to patří na ř. 3 - tedy základ daně a k tomu dopočtené DPH (a samozřejmě to tím pádem jde do kontrolního hlášení - A.2..ZN

V současné době v naší obci realizujeme akci Opatření na úpravně vody - tj. zvýšení kapacity a celková modernizace úpravny pitné vody, odkud je potom voda dodávána do sítě odběratelům. Faktura je vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti. Lze tuto akci zdaňovat sazbou 15%, tedy spadají tyto práce pod CZ-CPA 36.00.2 "Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí" (příloha č. 2 zákona o DPH).?

To je nedorozumění - té snížené sazbě podléhá úprava vody, dodávky vody ... - ne stavební práce k výstavbě vodovodů - to je CZ-CPA 41.21.xx . Tedy zde musíte samozřejmě stavební práce zdanit v sazbě 21%.ZN

Jako plátce DPH pronajímáme sokolovnu.Někdy je pronajímána do 48 hodin (odvedu 21%),jindy se jedná o nájem nad 48 hodin (osvobozeno,bez nároku na odpočet), 1x za rok při pořádání hodů je nájem prominutý,pořádající platí jen za spotřebované energie.Nyní jsme zakoupili do sokolovny sedy,které se spolu s prostory budou pronajímat.Je možné si na vstupu uplatnit odpočet DPH ?

Asi bych to vyhodnotil tak, že u těch hodů to nemají zadarmo (krátkodobý pronájem) - je to jen snížená hodnota - tedy také zdanitelné plnění.

Potom v sokolovně děláte zdaňované plnění a souběžně osvobozené plnění od DPH. Tedy potom by to mělo být v režimu odpočet "koeficient" podle §76 - pokud ty sedy slouží k oběma aktivitám. ZN

Obec pořádá ve spolupráci se základní školou příměstský tábor. Úhrady za tábor budou chodit na náš běžný účet a budeme platit i veškerá vydání. Na tábor nám bude poskytnuta dotace z MPSV. Mám úhrady od rodičů zdanit 21% DPH, nebo to bude osvobozené od DPH? Nevím, zda bych to mohla dle § 57 osvobodit, když jsme obec.

Dle mého názoru by se mělo aplikovat osvobození od DPH a to podle §57 odst. 1 písmeno g) zákona o DPH. To, že by se obec dala podřadit pod osobu lze dovodit z nejnovějšího koordinačního výboru KDP a GFŘ ze dne 16.9.2015 - 

odkaz najdete zde (jde o část od strany 26):

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/Zapis_KV-KDP_2015-09-16.pdf

Konkrétně je zde v závěru uvedeno:

4. Závěr Organizací dětí a mládeže ve smyslu § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH je subjekt, jenž byl založen, aby se věnoval dětem a mládeži, jejich zájmovým, mimoškolním či vzdělávacím aktivitám, případně aby je sdružoval za účelem sledování a podpory jejich zájmů. Nesmí systematicky sledovat zisk jako svůj cíl a jakýkoliv případný zisk nesmí být rozdělen, nýbrž určen k pokračování nebo zlepšení poskytovaných služeb. Formální znaky, např. název subjektu, jeho forma nebo členství v dětské či mládežnické asociaci, nejsou rozhodující.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele.

Obec koupila náhradní díly od slovenského dodavatele. Úhrada byla provedena hotově přepravní službě (v Kč). Dodavatel dle faktury je plátce DPH naše obec plátcem DPH není. Zaúčtuji jako běžný doklad nebo pro obec z toho vyplývá ohledně DPH nějaká povinnost. Děkuji za informaci.

Vyplývat by v tomto případě žádná povinnost ve vztahu k DPH  neměla (pokud ty díly nejsou "moc drahé") - v případě dodávek zboží totiž máme finanční limit vymezený v §2a odst. 2 - tedy 326 tis. Kč - pokud pořídíte zboží do tohoto finančního limitu a jste neplátce, tak toto pořízení není předmětem daně. ZN

Obec chce uzavřít se zemědělským družstvem kupní smlouvu na nákup pozemku. Do mailu p.starosta poslal náhled, jde o to, že se jedná o lokalitu Veřejné prostranství, po změně Územního plánu je to tam definováno jako zastavitelná plocha pro to veřejné prostranství, ZD je plátce. Bude tento prodej zatížen DPH?

Pokud správně chápu - územní plán zde výslovně vymezuje, že je to sice v zastavitelné ploše, nicméně má to charakter veřejného prostranství - tedy plochy, která primárně nemá být zastavěna (případně může být zastavěna - viz níže odkaz, který jsem dohledal)

Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“ (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. se v § 7 odst. 2 uvádí: „Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství“. Vyhláška č. 269/2009 Sb., ze dne 12. srpna 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, k veřejným prostranstvím v § 7 odst. 2 požaduje: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné vymezit s touto zastavitelnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace“. Je třeba si uvědomit, že nejde o vydlážděnou plochu, ale především o parky, veřejnou zeleň obecně, a další veřejná prostranství, která svými parametry splňují požadavky citované vyhlášky. Účelem takto stanovených ploch je zajistit nejen dostatek zeleně, ale i dostatek ploch pro společenské aktivity obce (shromažďování, dětská hřiště, odpočívadla apod.).

Když se tím zabývala finanční správa, tak přímo připustila, že i v jejím chápání vymezení stavebního pozemku existují v rámci zastavitelného území plochy, které nemají charakter stavebních pozemků - oni uvedli v odpovědích 22.9. 2016 následující:

Nad rámec výše uvedeného je možné uvést, že pozemky, které nelze zpravidla považovat pro účely DPH za pozemky stavební, i když jsou dle územního plánu obce uvnitř zastavitelného/zastavěného území, jsou vymezeny územním plánem zejména jako plochy:

Park; kostel; hřbitov; vodní toky; vodní plocha; lesní půda; lesní plocha; lesní půda;zemědělská půda; přírodní nelesní zeleň; veřejná zeleň; městská/obecní zeleň; parkový les;stabilizované plochy orné půdy; stabilizované plochy travních porostů; vodní a vodohospodářské; ochranné pásmo silnice; ochranné pásmo elektrorozvodů; atd., pokud je dle územního plánu obce nelze zastavit, případně je lze zastavit pouze drobnými stavbami.

Tak zrovna tady by mi přišlo logické, že by se mělo aplikovat osvobození od daně.ZN

Město připravuje prodej pozemků cca 65 ha. Tyto pozemky doposud nevyužívalo k žádné ekonomické činnosti. Jedná se o veřejnou zeleň a na menší části i účelové komunikace. Účel prodeje: vybudování golfového hřiště. Územní plán předpokládá využíti pro rekreační louky, golfové hřiště, rybníky. Část pozemků je dotčena ochranným koridorem připravované stavby rychlostní komunikace R52. Nebyl učiněn zatím žádný správní úkon. Máme na tyto pozemky pohlížet jako stavební a při prodeji zatížit DPH nebo lze uplatnit osvobození dle §56. Zvažovali jsme také možnost, že se nejedná o ekonomickou činnost a tj. zde DPH nebudeme vůbec řešit.

Já nevím, co k tomuto mám říct. Asi se budu opakovat - když půjdu striktně podle zákona, tak není správní úkon ohledně umístění této stavby - tedy vycházelo by mi to na režim osvobodit. Podle GFŘ se má vycházet z územního plánu - přitom asi využití, které uvádíte, nelze považovat, že je určeno k zástavbě - takže by mi to přišlo, že má být osvobozeno i podle tohoto kritéria. Jenže jak řeknu, že je to k výstavbě golfového hřiště, už vidím, jak finanční správa v tom bude vidět stavební pozemek (to je ještě diskutabilní, zda stavba golového hřiště nemá být vlastně hodnocena jako stavba, ke které se nepřihlíží - ona to je vlastně taková "stavba x nestavba").

Tedy za mne (ale skutečně je to bez záruky) by to spíše vypadalo na osvobození od daně, jak by hodnotila finanční správa - nevím. Pokud by kupující byl plátcem DPH s  nárokem na odpočet, tak bych neváhal ani chvíli a dohodl se na aplikaci §56 odst. 5 - tedy prodej v režimu PDP.

Varianta, že není ekonomickou činností - já to nedoporučuji - myslím si, že trend je jiný (třeba i viz judikát Janovice nad Úhlavou).ZN

Jsme obec, která má příjmy max 200 tis za rok (půjčovné v knihovně, hlášení rozhlasem, reklama ve zpravodaji, občas práce našich zaměstnanců). V současné době bude probíhat zateplování budov (budova školy, budova knihovny, rekreační chata)a někteří zastupitelé jsou přesvědčeni, že pokud se staneme plátci DPH, budou nám tuto daň i vracet. Rekreační chatu pronajímáme stálému nájemci. Jeden zastupitel navrhl, že když ukončíme nájem na dva měsíce, staneme se plátci DPH, budovu zateplíme, DPH nám vrátí. Pak opět tuto budovu pronajmeme. Nejsem schopna vysvětlit některým zastupitelům, že pro nás není výhodné stát se plátci DPH. Vím, že jste k tomu psala již nějaké příspěvky, ale nejsem schopna je najít. Děkuji předem za vysvětlení a přeji Vám pěkné předprázdninové dny.

Jestli to výhodné je či nikoliv konkrétně pro vaši obec - to nejsem schopen posoudit takto na dálku. K čemu se ale mohu vyjádřit je myšlenka týkající se případných odpočtů DPH z Vámi zmiňovaných akcí.

Obecně platí - abych měl nárok na odpočet DPH, musím daný vstup (to co nakoupím) použít ke zdaňované ekonomické činnosti. Jsme velký skeptik k tomu, že tato situace nastává v případě skoly - předokládám, že tu provozuje příspěvková organizace (neplátce) a nedokáži si moc představit nastavení, které by otevíralo možnost odpočtu.

Knihovna - tam bychom se teoreticky již o něčem mohli bavit - pokud jsou v knihovně poskytovány jak služby v oblasti kultury (půjčování knih ...) tak i v oblasti třeba kopírování, drobných prodejů (někde tam mají IC) - potom bychom se mohli teoreticky dostat k nějakému odpočtu DPH - nicméně určitě ne plnému - byl by to částečný koeficientem podle §76, přičemž vzhledem k možným aktivitám v režimu "zdarma" možná ještě v kombinaci s poměrem- to bychom museli řešit konkrétní situaci.

Rekreační chata - pokud je to pronajímáno neplátci (případně plátci k jeho činnostem mimo ekonomickou činost) - nájem musí být povinně osvobozen od DPH - tedy není prostor pro odpočet DPH. Jinak by to bylo, pokud by se to pronajímalo nějakému plátci k jeho eknomickým činnostem (třeba že by zde provozoval ubytování ...). Myšlenka, že skončím pronájem (když by měl být osvobozen), zrekonstruuji to s DPH uplatním a následně zase pronajmu osvobozeně a nic se neděje - to skutečně nelze. Jednak bych vůbec neprokázal vztah ke zdaňovaným plněním, nicméně i kdybych třeba dokladoval, že to budu provozovat k vlastnímu ubytování, rok to ubytování skutečně provozoval a po roce zase pronajal osvobozeně od DPH, tak jsem v povinnosti vyrovnání odpočtu DPH (je tam testovací lhůta 10 let) - tedy nakonec bych 9/10 odpočtu vrátil ...

Jinak na stránky jsem teď aktuálně dal materiál k DPH určený právě pro zastupitele, starosty ... - pro vysvětlení základního fungování DPH na obcích - třeba by jim to mohlo pomoci. ZN

Prvně jsme se pustili do přeshraniční spolupráce a to s polským partnerem. První projekt je koncipován tak, že veškeré výdaje i příjem dotace jde za námi - obcí v ČR. Předmětem projektu je vzájemné setkávání se úředníků a předávání dobré praxe. Výdaje projektu budou občerstvení, doprava a příprava a tisk map měst a 1x ubytování v ČR a 1x ubytování v Polsku. Jako obec jsme plátci DPH, na vstupu ale uplatňovat nic nebudeme. A právě DPH mne tady tak nějak "straší" (to ostatní zatím možná jen nedomýšlím a bude mne strašit později - účtování, kurzové rozdíly apod. ) K dotazu: Pokud objednám autobus v ČR na cestu do Polska a zpět a na občerstvení, restaurační služby a ubytování v ČR - bych řekla, že se nic zvláštního snad dít nebude. Pokud ale budeme mít fakturu z Polska na dopravu polských úředníků k nám a zpět do PL nebo na občerstvení či ubytování právě v Polsku, bude se uplatňovat režim reverse charge? Máme rozpočet projektu "snížit" o 21% na dopravu a 15% na stravu a ubytování a budeme odvádět DPH u nás v Čechách? Nebo si máme nechat vystavit faktury normálně i se sazbami DPH v Polsku s tím, že DPH odvedou místní dodavatelé v PL?

Já jsem z těchto dotazů také vždy vystrašen - vždy, když se do toho začnou míchat služby, kde by člověk potřeboval znát i ty zahraniční zákony.

- autobus z ČR do Polska - my máme u mezinárodní osobní přepravy osvobození od DPH, ale platí jen pro tuzemský úsek přepravy (místo plnění je v ČR). Potom máme také zahraniční úsek přepravy - tam je místo plnění v Polsku a snad by mělo platit, že si otázku zdanění řeší doprace, nikoliv vaše obec

- občerstvení, restaurační služby, ubytování v ČR - tam je normální režim - místo plnění v ČR, vyfakturují s DPH, vy neodčítáte

- faktura z Polska za dopravu - tady to začíná být zajímavé - zase by se mělo jít na úseky - tuzemský úsek osvobozen od DPH (tedy nebudu to podle mne ani prodaňovat) a polský úsek by si měli řešit oni - ale samozřejmě taktéž nebudu prodaňovat v ČR - je to záležitost polského dopravce, aby si to vyřešil

- občerstvení a ubytování v Polsku - místo plnění je v Polsku - tedy Polák by to měl vyúčtovat již včetně polské daně a tím to končí (já již v ČR nebudu nic prodaňovat ...).

Tak snad je to takto vysvětleno - případně můžeme dále korespondovat e-mailem ZN

Uzavíráme rámcovou smlouvu o nájmu věcí nemovitých (nájemce není plátcem DPH). Jedná se o prostor autocvičiště (pozemky, stavební parcely, zastavěné plochy a nádvoří). V předmětu smlouvy je uvedeno: Nájemce se zavazuje platit pronajímateli za poskytnutí možnosti uzavírat dílčí (realizační) nájemní smlouvy dle této rámcové smlouvy, jakož i za krátkodobé užívání předmětu nájmu prostřednictvím dílčích (realizačních) nájemních smluv níže stanovenou paušální úplatu. Úplata je stanovena paušálem v pevné výši 6000 ročně. Paušální úplata je stanovena za možnost uzavírat dílčí nájemní smlouvy k předmětu nájmu, jakož i vlastní nájemné za užívání předmětu nájmu a to bez ohledu na počet dnů, které budou nájemcem fakticky využity. Jedná se o nájem osvobozený nebo s DPH?

Pokud správně chápu - nebudou to mít k svému výhradnímu použití - budou moci spíše využívat (někdy jen na hodiny, jindy třeba i déle). Spíše to na mne potom působí jako poskytnutí práva za 6 tis. Kč (skoro ty dílčí realizační smlouvy postrádají smysl - to by bylo spíše jen o nějakém hlášení či souhlasu s aktuálním využitím, či nějaké rezervaci ...). Podle mne je to zdanitelné plnění v sazbě 21%. ZN 

Město je plátce DPH a má těžbu dřeva, kde odvádíme daň na výstupu. U vstupu uplatňujeme daň ze sazenic. Můžeme uplatnit daň za přibližovací linku, která v lese slouží při těžbě dřeva.

Souhlas s nárokem na odpočet - pokud to bude výhradně k těžbě dřeva, které bude poskytováno jako zdanitelné plnění (prodej), není pochyb o možnosti plného odpočtu.

Máme nebytový dům, kde jsou tři provozovny. Pronajímali jsme je plátcům DPH. Z nájmu jsme odváděli DPH a zároveň si uplatňovali DPH z oprav apod.Teď jeden nájemce ukončil a místo něho jsme jednu provozovnu pronajali neplátci DPH. Takže tam máme dva plátce a jednoho neplátce DPH. Jak to, prosím, nyní bude s odpočtem DPH ? Musíme používat koeficient ?

Musíte postupovat tak, že budete přiřazovat vstupy ke konkrétním částem nemovitostí - tedy:

- pokud se bude dělat něco výhradně v provozovně pronajaté neplátci DPH - potom bude v režimu bez nároku na odpočet

- pokud se to bude dělat v provozovně pronajaté plátci DPH - potom v režimu plného nároku na odpočet DPH.

- pokud to bude na společných částech domu (na plášti, společný vchod ...) - potom by byl odpočet DPH koeficientem podle §76.