Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

19/5 2016 Nárok na odpočet DPH

Naše obec je plátcem DPH. Vlastníme nemovitost s nebytovými prostory, kde je i prodejna potravin.V ní nyní provádíme rozsáhlé stavební úpravy - po jejich ukončení bude prostor pronajat novému nájemci k provozování obchodu-také plátci DPH.Máme nárok na odpočet DPH za stavební úpravy, když za tuto prodejnu chceme vybírat symbolické nájemné 1,-Kč+DPH nebo musíme vybírat najemné vyšší? Stačí k tomu pouze sepsaná smlouva o pronájmu, nebo musí být i např. rozhodnutí zastupitelstva a pod...? Děkuji

Budu naprosto upřímný - nedovolil bych si založit odpočet DPH na důvodu, že je to použito ke zdaňovanému plnění ve výši 1Kč za rok (nájemné). Zde je sice splněna formální podmínka pro odpočet DPH na vstupu (tím, že je použití ke zdaňované činnosti), nicméně cena je natolik symbolická, že FU to může velice jednoduše vyhodnotit jako zneužití práva - tedy, že skutečnou podstatou daného vztahu je bezplatná výpůjčka - tedy neekonomická činnost a díky tomu může neuznat odpočet DPH. To riziko, že by to takto bylo vyhodnoceno, vnímám jako vysoké a skutečně bych do toho nešel. Když bych byl na vašem místě, snažil bych se navýšit nájemné do úrovně, kdy myslíte, že budete moci uhájit, že již není symbolické (jaká je to přesně hranice - to vám nikdo nepoví, já také vůbec nevím o jaký prostor se jedná, jak vypadá ...) - tady se budete muset rozhodovat sami.

Jinak sepsaná smlouva o pronájmu s DPH (případně smlouva o smlouvě budoucí nájemní) s DPH samozřejmě případně plně postačuje k nároku na odpočet (pokud naplníte podmínku uvedenou výše). ZN

17/5 2016 PDP u zálohy na stavbu kamen

Obdrželi jsme fakturu (je označena jako daňový doklad a tedy není zálohová) na "Finanční zálohu na stavbu kachlových kamen dle smlouvy o dílo do RD, jedná se o PDP (snížená sazba)". Odvedu DPH z této faktury k uvedenému DUZP nebo až z konečné faktury, kde bude záloha zúčtována?

V režimu přenesené daňové povinnosti se DPH odvádí až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění - nikoliv v okamžiku poskytnutí platby. Tedy dodavatel by v žádném případě neměl v tomto případě vystavovat daňový doklad, DPH budete odvádět až z konečné faktury (případně dílčích faktur, pokud je sjednáno dílčí předání - nikoliv ale ze záloh). ZN

10/5 2016 DPH výměna oken bytonebytový dům

Město-plátce DPH vlastní dům, ve kterém je více než polovina plochy bytová. Teď budeme měnit okna: v bytech 8 oken, v nebytech 4 okna. Sazba dph bude rozdílná dle bytů a nebytů nebo bude 15 % s ohledem na to, že dům má více než polovinu bytů?

Je to oprava na bytovém domě - tedy sazba je 15% za celý objekt - bez ohledu na to, že práce jsou částečně prováděny i v nebytové části.

9/5 2016 ! Kontrolní hlášení - DPH

Prosíme o radu u evidence došlých faktur týkajících se DPH není přenesená daň.povin, pouze si DPH nárokuji. Zdanitelné plnění : 28.2.2016 Faktura vystavena : 9.3.2016 Faktura splatna : 23.3.2016 Faktura nám došla : 16.3.2016 Fakturu zapisuji do období březen (došla v březnu) tj. předpis s datem 16.3.16 tím se dostane do účetnictví do března 2016 ( i na účet 343) a daňového období 3/16. V našem programu máme v záložce DPH na liště poslední kolonku daňové období, kam se zapíše měsíc/rok. Po zaúčtování faktury se zde automaticky zapíše období 3/16, do KH se rovněž dostane do 3/16. Finanční úřad nám toto vytýká, že správně patří do KH 2/16. Z toho vyplývá, že do KH daňově 2/16, do účetnictví 3/16 a daňového přiznání 1.čtvrtl.2016 (jsme čtvrtletní plátci). Jak máme správně postupovat ? Dotaz vznikl na základě výzvy FÚ a museli jsme opravit KH za únor i březen. Děkuji

Postup finančního úřadu je jednoznačně nesprávný a je v přímém rozporu s požadavky definovanými ze strany GFŘ. Do kontrolního hlášení mohu nejdříve promítnout dané plnění v měsíci, kdy mám nárok na odpočet a to je ve vašem případě březen 2016. Navíc je potřeba uvést, že na odpočet DPH máte 3 roky - tedy stejně tak byste se mohli rozhodnout neuplatnit to do kontrolního hlášení za 3/2016, ale třeba za 9/2016 - stále by tam bylo ale ono zdanitelné plnění 28. 2. 2016. Je potřeba pamatovat na kontrolní vazby - tedy že KH je pouze rozpisem daňového přiznání - tedy pokud by se vám toto stalo o měsíc později, tak nemůžete udělat to, že v přiznání odpočet neuplatníte a do kontrolního hlášení vám to půjde - to vám okamžitě budou vytýkat, že zde nejdou kontrolní vazby.

Záležitost mohu dále dokumentovat na "pokynech k vyplnění KH":

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/2016-02-10_Pokyny-k-vyplneni-kontrolniho-hlaseni-DPH.pdf

Konkrétně str. 19, kde je uveden následující příklad:

Příklad vykázání nároku na odpočet v období:

Plátce obdržel doklad s datem uskutečnění zdanitelného plnění k 31. 1. 2016, který byl vystaven dne 15. 2. 2016. Hodnota zdanitelného plnění včetně daně činí 12.000,- Kč. Plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím obdrží doklad dne 25. 2. 2016. Odpočet DPH z tohoto dokladu si plátce uplatní v daňovém přiznání k DPH za únor 2016, podaném do 25. března 2016. V souladu s tímto postupem dotčený nárok na odpočet uvádí v kontrolním hlášení za únor 2016. V kontrolním hlášení vykazuje všechny rozhodné (definované) položky vztahující se k dotčenému zdanitelnému plnění. 

Takže nezbývá než požádat FÚ, aby se seznámil s platnou legislativou a pokyny svého nadřízeného orgánu. To, že si vymohli opravu, tak si ji vymohli protiprávně a změnili jste původní správné podání na podání nesprávné. Tedy doporučuji trvat si v dalším KH na svém - vy to máte správně. ZN



5/5 2016 Smlouva o budoucí smlouvě kupní a odvod DPH

Prosím o překontrolování…. Prodáváme zasíťované pozemky. Začátkem dubna byly podepsány smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Na náš účet přišly peníze v celé výši kupní ceny pozemků. Zatím účtuji 231/455. Udělám si doklad 455MD celá částka/ 455 D zákl. daně a 343 D DPH 21%. Při sepsání kupní smlouvy ( asi za 2-3 roky ) a vkladu na KN budu účtovat 311/647; 455/311; 554/031. Pozemek (dle smlouvy) bude předán kupujícímu zápisem na KN. Předpokládáme, že asi za 2 roky bude sepsána smlouva kupní, ale co když ne a peníze budeme vracet… Pokud ke kupní smlouvě z nějakých důvodů nedojde? Musím účtovat o pohledávce za FÚ – asi dlouhodobé a jak? Děkuji za odpověď

Jak jsme popisovali v dokumentech ke stažení k účtování o DPH u pozemků, najdete na stránkách. Máme u přijatých plateb před okamžikem uskuteční účetního případu dvě základní varianty, jak se chovat k DPH - buď to oddaňujeme směrem dolů nebo dojde k tomu, že zálohu (324 nebo 455) ponecháme ve výši včetně daně a DPH odvádíme proti nějakému aktivu (my jsme uvažovali třeba s 377 nebo 385 ...). Vy jste vybrali tu variantu, že oddaňujete směrem dolů - v pořádku. Tím, že záloha je přijata ve výši 100 %, tak není problém.

Dále je potřeba věnovat pozornost, kdy nastane DUZP - to totiž nastává předáním pozemku - nikoliv až podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí... Pokud by byla záloha třeba ve výši 90%, tak by se zbývajících 10% muselo odvést při předání nemovitosti - což by mohlo být při předání pozemku do užívání ve vazbě na smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Nicméně to není váš případ ... - u vás se dopředu platí celá kupní cena. Vlastní účtování prodeje pozemku je tedy potom již mimo DPH:

MD 311 celá částka dle smlouvy /647 částka bez DPH

MD 455 - oddaněná hodnota - tedy bez DPH/Dal 311 celá částka

Vidíte, že v kumulaci obou zápisů se MD a Dal rovnají. Pokud byste zvolili tu druhou variantu s použitím třeba 385, tak by na 455 byla celá částka a vy byste účtovali.

MD 311 celá částka/Dal 647 částka bez DPH

MD 455 celá částka/Dal 311 celá částka

                              Dal 385 hodnota DPH zdaněného při záloze

Zase vidíte, že se strany rovnají.

Teď to horší - co se stane, když nedojde k uzavření smlouvy - tady jde o to, jaký časový prostor máme na opravu daně. Tady se jedná o ustanovení §42 odst. 5 - tedy máme 3 roky na to, aby byla oprava provedena. Tedy případ se nám rozděluje na dvě varianty:

VAR 1 - vrácení zálohy... je do 3 let od jejího přijetí (pokud by nastalo dříve DUZP, tak od DUZP). Potom mám právo snížit daňovou povinnost - neboli budu klidně účtovat (ve Vaší variantě)

MD 455 oddaněná                              /Dal 231 vratka včetně DPH

MD 343 (oprava DPH na výstupu):

Samozřejmě to může projít přes trochu jiné účty... - nicméně výsledek bude výše uvedený a dojde tedy zpětně ke snížení odvodu DPH.

VAR 2 - vrácení zálohy je až po více než 3 letech - tady nastává problém, že již není možné původně odvedenou daň získat zpět - tedy zase ve Vašem příkladě - na 455 máte oddaněnou částku, ale pokud budete vracet v celé částce, tak vznikne rozdíl ve výši daně a pokud to nemáte nijak ošetřeno, tak to budete muset zaúčtovat jako náklad 549. Z tohoto důvodu si "rozumnější" subjekty dávají do podmínek smlouvu, že pokud dojde k odstoupení od smlouvy po více než 3 letech a důvod je na straně budoucího kupujícího, tak se vrátí částka snížená o sankci (ve výši DPH ...).

Dejte proto moc prosím pozor na tuto hranici 3 let - je to skutečně u převodů pozemků problém.

ZN

 

2/5 2016 Uplatnění DPH u pozemků

Dotaz prodej stavebních pozemků Máme připravené k prodeji stavební parcely. Sítě jsou přivedeny na hranice těchto pozemků. První prodej stavební parcely bude asi na podzim 2016. Podle nových pravidel budeme odvádět z prodeje DPH 21%. Jak je to s nárokem na odpočet? Můžeme z letošních faktur již uplatňovat DPH při výstavbě např. komunikace, i když k prodeji ještě nedošlo? Jak postupovat při uplatnění nároku na odpočet DPH u faktur tři roky zpět – jedná se o dodávky zavedení infrastruktury, které jsme předtím neuplatňovali.

Již jsem to několikrát komentoval na stránkách (konzultoval jsem to i s kolegy) - problém je, že pokud obec zároveň buduje místní komunikaci, tak se jedná o aktivitu, kterou řadíme pod výkon veřejné správy a dle mého názoru by zde neměl být uplatńován odpočet DPH na vstupu. Ten bych stále spojoval pouze se stavbami, které jsou určeny samy o sobě následně k ekonomické činnosti (tedy třeba kanalizace, vodovod .. - samozřejmě ale záleží na vašem konkrétním nastavení, co s těmito stavbami budete dělat).

Vím, že je to možná konzervativní, ale k tomuto jsme došli ..

Jinak pokud byste tam měli nějaké stavby, kdy byste chtěli zpětně odečítat a splnilo by to podmínky pro odpočet - potom skutečně na to máte 3 roky (pokud jste celou dobu byli plátci DPH - jinak není rozhodující, zda se plnění již uskutečnila - může to být i na úrovni prokazatelného záměru dosahovat zdaňovaná plnění - třeba u kanalizace bych to svázal s prokázaným záměrem vybírat stočné nebo třeba pronajmout s DPH) - samozřejmě ten záměr by měl být dokazatelný. ZN

28/4 2016 náhrada za zrušená parkovací místa

Dobrý den, naše město vytvořilo nové smlouvy s názvem "Smlouva o náhradě za omezení vlastnického práva". V obsahu smlouvy jde o to, že město přijde o parkovací místa, protože konkrétní osoba si v budově přilehlé k silnici vybuduje v přízemí garáže a přes městský chodník si vytvoří vjezd do své budovy a tím i zruší parkovací místa, za které městu zaplatí. Za zrušená parkovací místa město přijme peníze jako investiční příspěvek na vybudování jiných parkovacích míst. Konkrétní znění článku ve smlouvě: "Příjemce (město) je vlastníkem místní komunikace a veřejných parkovacích míst, které jsou její součástí. Poskytovatel prohlašuje, že v souvislosti s jeho stavební činností na pozemku parc. 1, který přímo sousedí s výše uvedenou místní komunikací Příjemce, má v umýslu požádat, popř. požádal, příšlušný silniční správní úřad o povolení připojení pozemku k uvedené místní komunikaci, přičemž v důsledku tohoto připojení dle předmětného projektu (novostavba bytového domu), zanikne celkem 5 veřejných parkovacích míst ve vlastnictví Příjemce nacházejících se na místní komunikaci v místě žádaného připojení. Smluvní strany shodně prohlašují, že činností Poskytovatele popsanou výše, dojde k omezení vlastnického práva Příjemce k výše uvedené místní komunikaci spočívající v zániku veřejných parkovacích míst a v povinnosti Příjemce strpět zřízení a provozování vjezdu na místní komunikaci, kdy tento zánik je rovněž zásahem do naplňování povinností Příjemce stanovených v ust. § 35 odst. 2 zákona o obcích, spočívajících v péči o řádný rozvoj území, jelikož jím dochází ke snížení parkovací kapacity na území města. " Prosíme o radu, jak zaúčtovat a jestli v tomto případě odvádět DPH. Děkuji

Zatím k diskusi, níže uvádím co k DPH napsal Ing. Nejezchleb. 

Účetně - asi bych volila položku 2324 (2329 je také možný) a účet 649 nebo 602, když zdaníte

Ing. Nejezchleb 

Tady si myslím, že každá rada bude drahá - to je skutečně spíše na hlasování. Skoro si myslím, že abych to navlékl na výkon veřejné správy (takový ten "pravý"), tak bych musel dokázat, že jednám podle nějakého předpisu (a podle něj je daný poplatek či nějakou platbu) a že mi jej zákon umožňuje vybrat .. Já bych spíše řekl, že tomu tak není a skončil bych na tom, s čím uvažuješ Ty - tedy na nějaké obdobě věcného břemene a dal bych to jako poskyntutí práva (21% DPH), nicméně rozumím i variantě, že se to budeme snažit dát do nějaké přímé souvislosti s aktivitou na místních pozemních komunikacích a z toho dovozovat výkon veřejné správy - ale tady budeme spíše o pocitech. Já bych to ale neudělal a asi bych z toho DPH odvedl. Ale rovnou avizuji - jistý si nejsem...

27/4 2016 Prodej pozemku

Dobrý den, město, které je plátce DPH, se rozhodlo prodat pozemky, právnické osobě, plátci DPH. Prodej má být uskutečněn v roce 2016. Pozemky přiléhají k průmyslovým halám ve vlastnictví této právnické osoby. Pozemky však nejsou v tzv. "funkčním celku" k výrobním halám. Výrobní haly byly zkolaudovány před mnoha lety (bývalé garáže pro tanky). Dle schváleného územního plánu jsou pozemky určeny k "možné" výstavbě. V minulých 5 letech nebyly pozemky předmětem stavebních prací (ani v jejich okolí) za účelem zhotovení stavby (odlesnění, inženýrské sítě, příjezdové cesty apod.). Na pozemky nebylo vydáno žádné stavební povolení ani udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby. Jediný "správní úkon", který lze uvažovat (??) je, že pozemky jsou určeny k možné výstavbě. Je prodej těchto pozemků zdanitelným plněním v souladu s § 56 zákona 235/2004 Sb.? Moc děkuji za odpověď, lámeme si nad tímto problémem hlavu už dost dlouho :-(

Já, jak to popisujete, tak bych si s tím hlavu moc nelámal. Sami uvádíte, že to dle vašeho názoru funkční celek se stavbou není - OK (sice přiléhají k halám, ale asi z nich dané stavby nejsou obsluhovány ..).

Podle dalšího popisu to vypadá, že to nesplňuje charakteristiku stavebního pozemku - podle obecného územního plánu k možné výstavbě - ale to není ten správní úkon ve věci těchto pozemků... - vychází mi z toho "osvobozeně" od daně.

Nicméně prodáváte to plátci a pokud on si může uplatnit DPH, tak bych udělal to, že bych řekl - má to obecně charakter osvobozeného převodu, nicméně ve smyslu §56 odst. 5 jsem se dohodl s kupujícím, že to podrobím dani - bude to v režimu přenesené daňové povinnosti (bylo by dobré dohodnout to ve smlouvě) - tedy vystavím potom doklad na PDP, druhá strana si přizná a odpočte. Na tomto postupu nic netratím a vy se vyhnete případným sporům a dokazováním, že skutečně má být osvobozeno. ZN

22/4 2016 Inzerát v novinách

Jsme plátci DPH kvůli výstavbě a provozu kanalizace. Vydáváme obecní zpravodaj, který dáváme občanům zdarma. Ve zpravodaji zveřejňujeme inzeráty místních firem. Mám z inzerátů odvádět DPH ? Neuplatňujeme žádné náklady na tisk a roznos zpravodaje.

Ano určitě máte z výnosů za inzeráty odvádět DPH- je to pro vás klasická ekonomická činnost.

Pokud se týká případných odpočtů - ty by, pokud byste do toho chtěli jít, byly v poměrné výši (třeba podíl stránek pro inzerci x zbytek) - většina obcí toto ale neřeší s tím, že se jim to nevyplatí.

20/4 2016 Bezúplatný převod lesa LČR

Dobrý den, potřebuji poradit s bezúplatným převodem lesa. Jsme obec do 500 obyvatel a zatím nejsme plátci DPH, neprovozujeme žádnou hospodářskou činnost. LČR nám bezúplatně předaly 55 ha lesa (po vyhrané soudní žalobě o navrácení majetku). Les jsem převzala v účetní hodnotě od LČR jako od vybraného subjektu a nezahrnovala jsem ho daňového přiznání DPPO za rok 2015 – nepřipravila jsem se tím o možnost zahrnování výdajů do daňově uznatelných nákladů v příštích letech? V lese budeme zatím provádět pouze výchovnou a udržovací těžbu dřeva (samovýroba palivového dřeva občany, drobná těžba – cca do 300 000 za rok )- jde o hospodářskou činnost naší obce? Přepokládám, že tržby z tohoto prodeje se započítávají do obratu pro plátcovství DPH. Děkuji za odpověď.

Tak k jednotlivým záležitostem:

a) ty tržby z prodejů se skutečně budou započítávat do obratu pro plátcovství - to tak je

b) zda se musí jednat o hospodářskou činnost - s tím bych až tak nesouhlasil - v zásadě je to péče a provozování "historického majetku obce" (neděláte nějaké aktivní kroky k tomu, abyste rozšířili své lesní hospodářství, přikupovali další pozemky  ...) - tedy v klidu si myslím, že jste schopni vyargumentovat to jako součást hlavní činnosti - ale je to na vás ...

c) rozumím tomu, že jste řekla - je to kapitálové dovybavení a tím jste osvobodila - potom je to potenciálně dańově neúčinné. Nicméně jedná se o pozemky - ty se neodpisují - takže i když byste to dodanili, tak je to úplně jedno (jen teoreticky při prodeji nebudou mít daňovou vstupní cenu). Takže toto Vás skutečně trápit nemusí. ZN

20/4 2016 DPH nebo přeprodej

Město Litomyšl objednalo geometrické plány (GP) od neplátce DPH. Fakturu za ně (několik GP) zaúčtovalo do nákladů města. Při prodeji pozemku bylo dohodnuto s kupujícím, že zaplatí polovinu hodnoty kolkové známky a polovinu ceny za jeden geometrický plán. Město je plátcem DPH. Majetkoprávní odbor však vystavil fakturu na částku 3.075 Kč, z čehož 500 Kč je ½ hodnoty kolkové známky a 2.575 Kč je ½ ceny za GP. Ve faktuře nebyla vyčíslena DPH, je zde uvedena cena 3.075 Kč, DPH 0. Kupující fakturovanou částku 3.075 Kč zaplatil. Všichni jsme ve shodě v tom, že na faktuře měla být DPH vyčíslena a kupující měl zaplatit cenu s DPH. Asi měla být zatížena DPH i hodnota kolkové známky (kolkové známky běžně účtujeme do nákladů města). Majetkoprávní odbor však nechce žádat kupujícího o doplacení DPH. Pokud toto budeme respektovat, tak nám zbývá: a) Předělat vydanou fakturu tak, že součástí ceny bude DPH, tzn. základ daně 2.541 Kč, DPH 534 Kč, celkem 3.075 Kč. Příjem města bude o DPH nižší. Pokud tedy zatížíme daní i kolek. b) Opravit účtování faktury za geometrické plány. Dotčený GP byl za 5.150 Kč. Do nákladů města by se zaúčtovala polovina ceny GP, tj. 2.575 Kč, a druhá polovina ceny GP, tedy částka 2.575 Kč, by se účtovala na některý účet třídy 3. Návazně by se na účet třídy 3 zaúčtoval příjem od kupujícího. To bychom vyřešili geometrický plán, ale co polovina hodnoty kolku? Taky přes účty třídy 3? Nákupy kolků běžně účtujeme do nákladů. Prosím Vás o Váš názor, jak účtovat, abychom nemuseli dodatečně požadovat po kupujícím doplatek.

Prosím, proč ne přeprodej? Jen mi není jasné, jestli na tom budete tratit - uvádíte cenu za GP 5150,- - to je cena s daní nebo bez daně?  Zaúčtovat vystavenou fa jen 538 minus MD/ 311 MD a u GP 518 minus MD, a to včetně daně - zde asi nárok na odpočet u vás nebyl/ 311 MD a to v ceně kolku a v ceně GP včetně DPH. Pak by nemusela být DPH na výstupu u vydané fa. 

Pak ještě záleží na té smlouvě - ale spíš kupujícímu než vám. Pokud jsou tyto platby přímo určeny ve smlouvě, tak pro něj to je výdaj související s pořízením , tj. 042. U FO a neplátce je však toto asi zbytečná poznámka. Problém pro vás by byl, pokud byl pozemek prodán s DPH, pak by se asi musela opravit s DPH i ta druhá část kupní ceny.

Ing. Nejezchleb doplnil

Já si dovolím krátký komentář - podle mne oni vychází ze skutečnosti, že problém je, že o tom účtovali v minulosti jako o nákladech (nikoliv na trojkách) - oni mají v té informaci k přeúčtování, že bych neměl účtovat o výnosu a nákladu - mají to napsáno v informaci, není to založeno nákladem. Nemám ale určitě problém s technikou náklad a minus náklad - podle mne bych to měl obecně u přeúčtování ustát.

Co je ale v tomto případě zásadnější - zda vůbec o nějakém přeúčtování mohu hovořit, protože z hlediska logiky by to mohlo být vyhodnoceno spíše jako vedlejší plnění (respektive je to sporné -. proti této myšlence je třeba to, že je to účtováno zvlášť, byť mi to přijde takové trochu zvláštní kritérium). Pokud to vyhodnotím jako vedlejší plnění k hlavnímu - prodej pozemků (což dle mého názoru věcně více odpovídá), tak by to sledovalo osud plnění hlavního - tedy dodání pozemků - pokud byl prodán jako osvobozený, potom i tato složka osvobozená od DPH a pokud s DPH, potom i tato složka s DPH. Musím říci, že by dle mého názoru toto byl správnější pohled a argumentace - pokud nesouhlasíte, tak bych klidně přeúčtoval mimo režim DPH i tím minusováním nákladů.

 

19/4 2016 Krátkodobý pronájem

Ve sklepních prostorech budovy radnice probíhají během roku svatební obřady. Rada města schválila pronájem prostor za účelem konání svatebních obřadů ve výši 1.000 Kč. Nejedná se o správní poplatek, ten vybíráme ve výši 1.000 Kč, za jiné vhodné místo. Obřady se konají pouze jeden den, tj. do 48 hod. Jedná se o krátkodobý pronájem nebo lze tento poplatek považovat za úkon veř. správy. Máme odvádět DPH nebo revokovat usnesení RM a schválit sazebník?

Je to celkem jednoduché - aby to byl výkon veřejné správy mimo DPH, musíte se ve svém jednání plně dostat do režimu Zákona o správních poplatcích.

Pod položkou 12 je uvedeno (mimo jiné):

c) Vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost Kč 1000

Pokud správně chápu - tento poplatek jste již vybrali a těch 1000 Kč je navíc (za poskytnutí prostor) - pokud to již nenavlečeme na žádný poplatek podle zákona, tak prostě to bude odměna za službu, která není v režimu výkonu veřejné správy... - tedy s DPH (nepomůže vám ani to, že byste měli v sazebníku 2 tis. Kč správního poplatku - pokud v zákoně můžete jen 1000 Kč, tak určitě to, že je to mimo DPH, nelze navlékat na "nelegalitu" - že je to správní poplatek, ale nelegální.

Takže mi z toho vychází - odvést DPH.  ZN

19/4 2016 DPH ř. 51

Prodali jsme pozemek s DPH za 20000,- . Účtováno: MD 311 20000,-, D 647 01 16529,- D 343 01 3471,-Kč V daň.přiznání DPH mám základ daně a DPH na ř.1 a pak mám základ daně na řádku 51 bez nároku na odpočet. Je to tak správně? 2. Prodali jsme pozemek za 7500,-. Je osvob.od DPH - účtováno: 311/647 50. V přiznání DPH je na ř.50 ve výši 7500,-. Nemělo by být ještě na ř.51?

Na ř. 51 vylučujete to, co se nezapočítává do koeficientu podle §76 odst. 4. Zde je uvedeno:

(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

a) prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně,c) plnění podle §13 odst. 4 písm. b). Tedy já bych asi ani nyní nerozebíral to a) (otázka předchozího využití k ekonomické činnosti). klíčové je podle mne pro nás nyní spíše to b)  dodání nemovité věci uskutečňované příležitostně. Osobně si myslím, že pokud nefunguje obec jako malá realitka (třeba "aparát vyčleněný" na nákupy a prodeje majetku je minimální ...), potom máme argument pro vyloučení prodejů nemovitostí z výpočtu koeficientu. Potom by mělo platit to, že pokud vylučuji plnění zdaňované, tak to na ř. 51 přijde do prvního sloupce - (tedy s nárokem na odpočet) - takže u toho prvního to máte v chybném sloupci. Prodej zachycený na ř. 50 potom vylučujete případně (a udělal bych to asi na Vašem místě) na ř. 51 v tom druhém sloupci (/bez nároku na odpočet) - což fakticky znamená, že výsledek je stejný, jako by daný prodej vůbec nebyl v přiznání uveden.ZN

11/4 2016 DPH - zahraniční dodavatel

Obdrželi jsme fakturu od švýcarského dodavatele na poskytování internetových služeb (provozování webových stránek obce). V poznámce faktury je následující text: "Vzhledem k tomu, že se jedná o dodání služeb s místem plnění v zahraničí, je toto plnění osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Na toto plnění se váže povinnost samozdanění (reverse-charge systém)." DUZP je 08. 03. 2016, Předpokládám, že budeme muset odvést DPH - v březnu. Ve které tabulce v Kontrolním hlášení se takové plnění uvádí a na kterém řádku v daňovém přiznání k DPH?

Takže rekapituluji:

- ano odvádíte daň - §108 odst. 1 písm. c) (místo plnění je v ČR) - budete to odvádět za březen

- protože je to přijetí služby s místem plnění v ČR, ale od subjektu neregistrovaného v členském státe (předpokládám, tak by to mělo patřit na ř. 12 přiznání

- v kontrolním hlášení to patří do A.2. (viz pokyny k vyplnění kontrolního hlášení) ZN

7/4 2016 Odpočet DPH při výstavbě sítí

Minulý rok obec prodávala 6 pozemků v lokalitě, ve které v letošním roce dojde k výstavbě infrastruktury. Byly splněny podmínky, abychom nemuseli prodej pozemku účtovat s DPH. Letos bude prodán poslední pozemek a to za cenu tak jako minulý rok+ DPH. Nyní se projednávají zadávací podmínky (jejichž součástí je smlouva o dílo) na výběr dodavatele všech inženýrských sítí. Tj: vodovod, kanalizace, plyn, komunikace. Obec je vlastníkem vodovodu a kanalizace, kanalizaci provozuje, vodovod je pronajat vodohospodářské společnosti. Pořizovací ceny jednotlivých sítí budou jasně definovány. i když realizaci provede jeden dodavatel jako celek. Plynovod - obec realizuje a pokusí se prodat plynárenské společnosti . Ale je na jisté, že pořizovací cena plynovodu bude větší, než výkupní cena dané sítě. Při výkupu infrastruktury mají plynárenské společnosti své výpočtové tabulky a ty jsou nastaveny pro stavebníka dost nevýhodně. Komunikace - žádný odpočet. Fakturace všech prací (jedna smlouva o dílo, jeden dodavatel ) by měla proběhnout v režimu PDP . Děkuji za odpověď ohledně možného odpočtu DPH při výstavbě : vodovodu, kanalizace, plynovodu .

Zatím plný souhlas s Vámi navrženým postupem. U obce bych odečetl DPH z majetku, který bude prokazatelně sloužit k ekonomické činnosti - jedná se tedy u vás o:

- kanalizace, plyn a vodovod.

U plynovodu jsem přesvědčen, že není rozhodující, že prodejní cena bude nižší než pořizovací (zároveň ta cena ale nebude určitě natolik symbolická, abych mohl být napadán, že je to ve skutečnosti dar, nikoliv prodej...)

Dále bych uplatnil v poměrné výši společné náklady (pokud jsou významné) na danou výstavbu - třeba projektová dokumentace, případně náklady výběrového řízení ...

Poměr bych vypočetl jako podí l=  hodnota investiční části vodovod, kanalizace,  plyn/(čitatel + hodnota komunikace, případně další věci k neekonomické činnosti - třeba VO).

Vím, že se toto řešení u obcí stále dále diskutuje (ve vazbě na to, zda by se to nemělo vztahovat také k prodávaným pozemkům - zejména, když se prodávají nyní s DPH - myslím si stále, že zatím spíše nikoliv  a nejsem v tom rozhodně ojedinělý).ZN