Dotazy

Obec kupuje pozemek od plátce DPH, ornou půdu, část pole, ve kterém vede plynovod ve vlastnictví RWE (kolaudace déle než 5 let) a kanalizace ve vlastnictví našem (kolaudace vloni v září). V budoucnu je uvažováno o pronájmu pole, případně možná i prodej pozemku v budoucnu. Jak prosím správně vypořádat DPH? Vím, že již bylo hodně dotazů ohledně pozemků, ale tento typ mi tam nikde nesedí.

Takže z pohledu prodávajího řešíme, zda ten pozemek tvoří nebo netvoří funkční celek se stavbou. Přitom na pozemku jsou dvě sítě - nicméně obě jsou ve vlastnictví jiné osoby než je prodávající (plynovod vlastnictví RWE a kanalizace ve vlastnictví obce), Takže podle mne podle definice v §48 odst. 3 hledím na to jako na pozemek netvořící funkční celek se stavbou.

Nyní testuji, zda je stavebním - podle Vašeho popisu bych si tipnul, že nikoliv - tedy vychází mi z toho, že převod tohoto pozemku splňuje kritéria pro to, aby byl osvobozen od DPH. ZN

Naše město dává ke směně stavební pozemek a oproti tomu získáme směnou sportoviště. A. Zaúčtování - do účetnictví města promítneme předání stavebního pozemku 541/031 ve výši 50 a do majetku zachytíme sportoviště oproti výnosům ve výši RPC, tj. dle znaleckého posudku (např. hodnota 120). Tím nám vznikne zisk z této transakce. Předávaný stavební pozemek má hodnotu dle ZP ve výši 150. B. DPH - co se týká režimu DPH, tak v našem případě se při převodu stavebního pozemku jedná o zdanitelné plnění s 21% sazbou. Částku DPH vyčíslíme k hodnotě výnosů, tj. k hodnotě dle znaleckého posudku? Ve výnosech máme hodnotu výnosů za sportoviště, ale DPH režim určíme dle převáděného majetku, takže 21% DPH. Hodnota ZP je už včetně DPH? Tj. částka 120 je již včetně DPH? Anebo k částce 120 připočítáme a odvedeme 21% DPH? Anebo odvádíme z hodnoty předávaného majetku, tj. pracuji s částkou dle ZP ve výši 150, protože mi předáváme stavební pozemek. Tím se rozjedou účetní výnosy od základu daně pro účely DPH. C. Daň z nabytí - jsme povinni uhradit 4% z ceny, my asi použijeme znalecký posudek, takže 75% z ceny dle ZP. Jak je to s hodnotou DPH, ta je ve ZP obsažena? tj. platím opravdu daň z daně? Posuzovat budeme smluvenou (kupní) cenu ve výši 120 s 75% hodnotou dle ZP za námi převedený pozemek, tj. 75% ze 150 = 112,50. Cena smluvená je vyšší, proto výpočet bude z 120. Pak už zbývá jen zodpovědět, zda cena dle ZP je včetně DPH.

Pokud správně chápu - směna je bez doplatku - tedy byť podle posudků je cena vámi očedávaného pozemku vyšší, tak jste se shodli, že to bude bez doplatku a vy nabudete něco, co má hodnotu 120 - tedy na tuto hodnotu bych se díval jako na úplatu za převod pozemku pro účely DPH. Jsem přesvědčen, že ocenění by mělo být na úrovni ceny obvyklé - tedy konečné zahrnující případné daně a poplatky v dané ceně. Proto bych to oddaňoval směrem dolů (tedy že cena dle znaleckého posudku již daň zahrnuje).

Daň z nabytí - bohužel to, že se daň z nabytí počítá z ceny konečné (tedy včetně DPH) nám potvrdil odpovědný pracovník MF za tuto daň, když jsme se to snažili připomínkovat (a musím říci, že to odpovídá znění zákona - teď nehodnotím, zda je to správné či nikoliv). Takže počítal bych to nyní z ceny včetně daně. ZN

V naší obci zajišťujeme svoz biodpadu, nádoby dodala svozová firma, takže o koupi či pronájmu nádob neúčtujeme, pouze o vyvážení. Protože jsme plátci DPH, na faktuře firma uvádí 15%, ale my odvádíme 21%. Je to tak v pořádku? Nešidíme se?

Trochu je mi záhadou, o jaké aktivitě se zde bavíme - zkusím zrekapitulovat:

- pokud se jedná o bioodpad od občanů, tak to je komunální odpad. Tedy firma správně účtuje 15%. Obec by ale ve vztahu k občanům měla vystupovat jako orgán veřejné správy - tedy z plateb za likvidaci komunálních odpadů od občanů by již nemělo být DPH odváděno. Nicméně je to likvidace komunálního odpadu a potom by tedy daná platba měla být zahrnuta v poplatku (případně ve stanovené úplatě za odpady ) -. ale nevím, jak to máte nastaveno.

- předpokládám, že na výše uvedenou variantu se neptáte - že se bavíme spíše o situaci, kdy tam máte podnikatele zapojené do systému likvidace odpadu - to již není komunálním odpadem a skutečně by mělo být účtováno v sazbě 21%. Nicméně pokud se týká fakturace od dodavatele - ten by potom správně měl fakturu za likvidaci rozdělovat na složku "komunální odpad" - v 15% a dále složku "odpad obdobný komunálnímu odpadu" - v 21%.

Takže shrnuji - pokud se bavíme o fakturaci osobám jiným než občanům, potom je sazba 21% správně.

Více k tomuto tématu najdete v dokumentech - manuál k DPH - část sazby daně.

Dobrý den, v roce 2015 dostala naše obec darem od fyzických osob- od jedné pozemek za 2.000 Kč a od druhé osoby vodovodní řad (pouze stavbu, kterou jsme zavedli do majetku) za 560.000 Kč. Dne 19.1.2016 odpovídáte někomu v dotaze, že darovaný pozemek má charakter kapitálového dovybavení a že se nemusí (dle pokynu D-22) v přiznání uvádět. Prosím, ptám se tedy:1) jestli i vodovodní řad za cenu 560.000 má charakter dovybavení a nemusím ho na řádek 30 DP uvádět ? 2) Pokud ho musím do DP dát, tak se mi změní (navýší) daň, oproti zaúčtování v předpisu (591/384) v závěru roku 2015. Prosím Vás proto o uvedení, jak toto opravím, jak předpis doúčtuji a jak zaúčtuji nově spočítanou vyšší daň.

Kapitálové dovybavení je definováno v pokynu GFŘ D-22 následujícím způsobem:

Pro účely aplikace těchto ustanovení při stanovení základu daně veřejně prospěšných poplatníků se kapitálovým dovybavením rozumí navýšení vlastních zdrojů (vlastního jmění) poplatníka zakladatelem nebo jinou osobou v průběhu existence poplatníka. Může se jednat také o zvýšení nadační jistiny nadačním darem podle §334 občanského zákoníku nebo obdobné trvalé navýšení vlastního jmění fundace, ústavu, obecně prospěšné společnosti nebo spolku v průběhu jejich existence.  

V případech, které popisujete, účtujete MD 031/Dal 401 a MD 021/Dal 401. Navyšujete tedy vlastní zdroje (účet 401) a zároveň jste veřejněprospěšný poplatník. Za těchto okolností tedy máte plné právo rozhodnout se aplikovat osvobození a tedy v přiznání nic na ř. 30 neuvádět. Daňová povinnost by se vám tak proti předběžnému propočtu nezměnila (z tohoto titulu). 

Na semináři jsme od renomovaného lektora obdrželi informaci, že při dodání pozemku je sazba DPH vždy 21 %, pokud dodání není osvobozeno (i po vysvětlení případu níže uvedeného). V této souvislosti nevím, jak se popasovat s § 49 odst.3, který mj. vymezuje použití snížené sazby u dodání pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení. Řešíme následující případy: město rozhodlo o prodeji zasíťovaných pozemků bez stavebního povolení určených k výstavbě rodinných domů. Se zájemci je uzavřena smlouva o smlouvě budoucí s tím, že první záloha je uhrazena před podpisem smlouvy o smlouvě budoucí, druhá záloha po např. roce. Po dokončení 1. nadzemního podlaží je uzavřena kupní smlouva (před jejím podpisem musí být pozemek doplacen). Dle projektové dokumentace vyhovuje stavba definici domu pro sociální bydlení. Na pozemku v okamžiku dodání tedy stojí nová stavba pro sociální bydlení, která s ním tvoří funkční celek. Na přilehlém pozemku jsou přivedeny sítě, tento pozemek však není předmětem prodeje. Jakou sazbu DPH zvolit? Pokud by připadala v úvahu snížená sazba, není na závadu, že stavba ještě není dokončena? Jak postupovat v případě, že smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena v době, kdy byl prodej pozemku ještě osvobozen od DPH, tj. první záloha byla zaplacena v tomto režimu, další dvě v období, kdy byl prodej předmětem DPH (kupní smlouva je uzavřená v roce 2016) - považovat tyto dvě zálohy za zdanitelná plnění se sníženou sazbou DPH?

Já se domnívám, že v tomto případě leží meritum věci jinde:

 - jedná se o otázku, kdy nastalo DUZP (dodání věci).

Ve svém dotazu směřujete k tomu, že dodání nastalo až prodejem (asi podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí). Já bych si v tomto dovolil oponovat - jedná se o stanovení DUZP podle §21 odst. 3:

(3) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle §13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.

Teď jde o to, v jakém okamžiku došlo k předání... - dovolím si říci, že k předání došlo ve vazbě na uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí s tím, že v nějakém okamžiku (při podpisu této smlouvy nebo někdy po něm) mohl začít daný pozemek užívat - přitom právním titulem byla "budoucí koupě". Rozhodně nemůžeme spojovat DUZP s podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí, pokud takový okamžik není smluvně definován jako okamžik předání nemovitosti....

Takže - můj pohled by byl následující - uvedu na příkladu a budu zde řešit i tu otázku těch záloh ...

Příklady:

VAR 1

* listopad 2015 - první záloha, prosinec 2015 - předání pozemku (třeba i ve vazbě na smlouvu o smlouvě budoucí), v březnu 2016 začal stavět a v listopadu 2016 převod vlastnictví

Můj pohled na věc - DUZP se uskutečnilo ještě ve 12/2015 - v té době platila taková pravidla, že převod pozemku, který popisujete je osvobozen od DPH (asi) - tedy s osvobozením jsem se vypořádal již ve 2015 a ve 2016 z pohledu DPH nic neřeším

VAR 2

* listopad 2015 - první záloha, v lednu 2016 předání a dále již stejně.

Tady dle mého názoru nastalo DUZP v lednu 2016 - nicméně základ daně bude snížen o zálohu, která byla přijata v podmínkách, kdy to bylo ještě osvobozeno od DPH - tedy zdaním jen rozdíl. V listopadu 2016 již nebudu dělat nic

VAR 3

* březen 2016 - první záloha, duben 2016 předání k užívání, 2017 vlastnický převod

Tady jednak mám odvést DPH z přijaté zálohy v 3/2016. Dále pak ve 4/2016 zdaňuji při DUZP - odvádím již jen z rozdílu - cena minus záloha. No a z hlediska DPH jsem vypořádán.

Nevím jestli mi v tomto rozumíte - popisuji Vám, že v těch případech, které máte, dle mého názoru DUZP již vzniknou dříve než vlastnickým převodem a že skutečně máme toto řešit jako stavební nezastavěné pozemky - sazba DPH 21%.

Tak nevím, zda jsem to vysvětlil - chápu, že to posouvám někam jinam, než je přesně Váš dotaz.. - ale jako vysvětlení je to z mého pohledu nutné. Případně o tom budeme ještě komunikovat.

ZN

Naše p.o. (kulturní dům), plátce DPH, připravuje změnu v souvislosti s poskytováním svých prostor spolkům, které zaštiťuje. Jedná se o výhradně folklorní soubory, které využívají prostory kulturního domu pouze ke svým zkouškám( taneční a hudební činnost). Se spolky budou uzavírány smlouvy (zatím řešíme, jak je označit) na využívání těchto prostor k výše uvedenému účelu. Soubory zkouší několikrát týdně, v prostorách se postupně střídají. Jedná se nám o to, zda je možné smlouvy postavit tak, aby byl příjem osvobozen od DPH. Pokud to budeme brát jako nájem - sice budou smlouvy uzavírány na dobu neurčitou, ale jde o dělený nájem - krátkodobý, jedná se o ZP. Bylo by možné postavit smlouvu jako poskytnutí kulturních služeb? Jeden spolek je taneční klub registrovaný při ČSTS - v tomto případě poskytnutí služeb úzce souvisejících se sportem. Tedy na základě § 61 tento příjem osvobodit? Děkuji

Musím se přiznat, že mne  moc nenapadá, jak toto ošetřit tak, aby se nejednalo o krátkodobé pronájmy. Totiž ta příspěvková organizace nebude poskytovat kulturní služby - jen bude poskytovat prostory k tomu, aby oni tam realizovali kulturu - bojím se, že k tomu dojdeme bez ohledu na to, jak smlouvy nazvete. Tedy v tomto ohledu jsem velice skeptický (je to můj osobní názor).

U toho tanečního klubu - můj názor je takový, že skutečnost registrace při ČSTV ještě nemusí znamenat, že v tomto konkrétním případě se jedná o sportovní činnost (já potřebuji, aby sportem byla právě ta aktivita, kterou u mne provozují a já abych jim ten prostor jako "sportoviště" poskytoval). Nebudu zastírat - nevím, kde jsou u tanců hranice mezi sportem a kulturou - toto je skutečně na tom, aby to rozsoudil soud - třeba já osobně za sebe - pokud by skutečné aktivity byly obdobné jako u těch ostatních spolků, tak bych se přes tu zmiňovanou registraci k nim choval obdobně jako ke spolku, který tu registraci nemá ... Přiznám se, že na toto konkrétní téma neznám žádnou judikaturu a skutečně nevím, co poradit. ZN 

IS - já jsem si vzpomněla na případ, že obec nechávala ve svých prostorách takovou jakoby klubovnu pro různé , ale neregistrované aktivity, že jakoby vedla spolky jako svou kulturní činnost a pak samozřejmě bez nájmu, na své náklady jim dělala zázemí - jen že je to taky možná cesta podpory. 

Mám dotaz ohledně vyúčtování el. energie, kde mimo jiné je spotřeba el. energii na vodovod (čerpání vody). V březnu jsme dostali fakturu na celkovou částku 227.761,- Kč za období 2/2015-2/2016. Zálohy činily 225.530,- Kč, doplatek 2.231,- Kč. V této faktuře je vyúčtováno několik spotřebních míst, mimo jiné také spotřeba na vodovod, která činí 57.473,- Kč + 21% DPH t.j 12.069,- Kč, Při placení záloh jsem si na vodovod DPH neuplatňovala, až při vyúčtování, když došla faktura. Jde mi o to když nyní udělám nárok na odpočet, jak tato faktura půjde do kontrolního hlášení? Do daňové přiznání půjde jen co se týče vodovodu ale jak to bude v KH. Děkuji za odpověď.

Toto je bohužel nepříjemné - nemůžete z této faktury odečíst celých 57 473 Kč + DPH  a dát to do B.2. - totiž tím by došlo k tomu, že odečtete více, než dodavatel uvede do KH (respektive on by to měl dát do A.5. - do 10 tis. Kč) - tedy tím by to vypadalo, že odčítáte z něčeho, co druhá strana nevystavila ...

Takže správně budete muset postupovat tak, že uděláte to, že ten odečet jakoby rozdělíte - budete odčítat ze záloh podle vystaveného platebního kalendáře (tedy číslo dokladu bude dle platebního kalendáře s jednotlivými DUZP - to bude v B.2. a případný odpočet z vyúčtovací faktury by již šel do B.3). Doufám, že máte platební kalendář jako daňový doklad - pokud ne, tak by vám měl dodavatel vystavit daňové doklady na přijatou platbu ...

Tedy namísto "jednoho řádku" to bude řádků několik - tolik, až se dostanete na tu částku 57 473 Kč a DPH k tomu.

Dobrý den, chtěla jsem se ujistit, obec plátce DPH bude v letoším roce kupovat starší lanovou dráhu z EU (Itálie), tato faktura by tedy měla být vystavena v částce bez DPH, ke dni vystavení faktury přepočítána kurzem ČNB a ve výši 21% dopočítáno a odvedeno DPH u nás, bez nároku na odpočet (provoz lyžařského areálu), zprostředkovatelská firma tvrdí něco jiného, tak mi do toho vnesli trochu zmatek. Děkuji

Domnívám se, že máte pravdu - jedná se o pořízení zboží z EU (předpokládám od nějaké osoby povinné k dani - třeba podnikatelského subjektu ...) - tedy on by měl dát bez DPH, Při pořízení se prodaní v ČR - přiznání DPH je podle §25 odst. 1 - tedy ve vazbě na vystavení daňového dokladu. Pokud to potom provozujete sami - předpokládám, že to máte jako sportovní činnosti osvobozené od DPH bez nároku na odpočet - potom skutečně jen dodaníte a odpočet si nemůžete uplatnit.

Já teď nevím, co oni tvrdí - asi by to chtělo konkretizovat, zda tam v tomto konkrétním případě není nějaký háček -ale nenapadá mne ... (případně se ještě ozvěte na e-mail zdenek@obecuctuje.cz)

Máme dodavateli platit fakturu s přenesením daňové povinnosti. Číslo účtu na faktuře je jiné než má uvedeno v registru finanční správy u informace o spolehivosti plátce. Mohu mu na toto jiné číslo účtu fakturu zaplatit?

V tomto případě klidně zaplaťte. Nevzniká vám z toho jakékoliv riziko - v tomto případě totiž nemůžete ručit za daň, neboť tu odvádíte vy - tedy bez problémů.ZN

Dle §56a odst. (1) b) je nájem nemovité věci osvobozen od DPH s výjimkou nájmu prostor a míst k parkování vozidel. Vztahuje se toto ustanovení i na dlouhodobý pronájem, kdy předmětem nájmu je pozemek a účelem nájmu: 1. Je užívání již vybudovaného parkoviště a parkové úpravy u sídla firmy (pro vlastní potřebu), 2. Je užívání parkoviště u vlastního objektu (pro vlastní potřeby), 3. Je užívání již vybudované zpevněné plochy k parkování vozidel (pro vlastní potřeby), 4. Je provozování parkoviště (pronájem dále). Děkujeme za odpověď.

Ano - pokud je účelem nájmu parkování vozidel (je jedno, zda je to prostý pozemek nebo pozemek se stavbou, případně nějaká parkovací stání třeba v parkovacím domu), nelze využít osvobození od daně  a je jedno, zda je to krátkodobé nebo dlouhodobé. Je také jedno, zda je to pro vlastní potřebu nájemce nebo on to dále provozuje jako parkoviště.

1) Obec uzavřela bezúplatnou smlouvu o zřízení služebnosti (VB) - obec povinná. Jsme plátci DPH, prosím radu ohledně zaúčtování, ocením 10 tis. Kč (včetně DPH nebo bez DPH) - odvedu DPH 21%? 2) Obec uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí s SVS o prodeji vodovodu (+ příplatek k ZK). Účtování jsem si našla, ale nevím si rady s DPH, zda odvést či ne. Byla vystavena faktura na zálohu KC. Na SVS nám bylo řečeno, že máme fakturovat bez DPH. Stavba byla zkolaudována v roce 2015, DPH jsme neuplatňovali.

U prvního případu - předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu. Dále jsou vymezena určitá plnění s takzvanou fikcí dodání - kdy byť je to zadarmo, tak je nutno zdanit. Vesměs je to spojeno se situací, kdy z plnění použitého na tu službu byl uplatněn odpočet DPH. Nicméně tady asi u souvisejících vstupů pro zřízení věcného břemene odpočet uplatńován nebyl  - tedy rozhodně nejsem ve zdanitelném plnění. Žádné DPH neúčtujete, nic neodvádíte (ostatně ani podle mého názoru vůbec neúčtujete -jen převod pozemku s VB na jinou analytiku).

U druhého případu - tady si myslím, že je to již složitější - je potřeba ujasnit si, k čemu došlo:

Zmiňujete, že realizujete prodej (+ příplatek k vlastnímu kapitálu) - tedy předpokládám, že je to prodej s tím, že na pohledávku z prodeje bude započten závazek z poskytnutí příplatku k vlastnímu kapitálu. Protože je ale vodovod z roku 2015, jednalo by se o dodání "novostavby", kterou dle mého názoru nelze osvobodit - tedy při prodeji by bylo nezbytné realizovat odvod DPH (pokud je dopředu uhrazena záloha, tak odvést DPH z přijaté platby). Bylo by potom spravedlivé, aby byl vystaven daňový doklad - dejme tomu, že prodej za 100 + 21% DPH, odběratel potom uhradí 21, které si zároveň odečetl a příplatek bude 100. Ještě nevím, zda to není myšleno tak, že to má být v režimu PDP - nicméně tady pozor - pokud je ten vodovod zkolaudovaný a provozovaný již v roce 2015, tak nemohu říci, že nyní v březnu 2016 dodávám stavební práce - to je podle mne převod nemovitostí, který DPH podléhá a nelze aplikovat PDP (ta je pro situace, kdy by plnění podléhalo dobrovolně DPH - tedy podle vašeho rozhodnutí - tady je to ale vaše povinnost). 

Jinak samozřejmě je to na douplatnění odpočtu DPH - to, že by se daň v takovémto případě neuplatňovala, by bylo skutečně nerozumné (předpokládám, že SVS je klasicky plátcem). ZN

Dobrý den, chci se zeptat, zda za "v čase a místě obvyklou cenu" dle znaleckého posudku se považuje suma za konečnou částku včetně DPH nebo k této sumě můžeme DPH připočítat (uvažujeme pozemek, který nelze osvobodit)? Po konzultaci s jiným městem mi bylo řečeno, že pokud kupující souhlasí se smlouvou, kterou město tvoří a kde je psáno, že k znalecké ceně bude připočteno DPH a celou sumu zaplatí, není nic proti pozemky takto prodávat. Pokud však kupující odporuje, že obvyklá cena v čase a místě obvyklá je konečná včetně DPH, prodáme mu tedy pozemek za tuto konečnou sumu a DPH z ní odvedeme směrem dolů. Podobný případ je i s vysoutěženou cenou, zda se může DPH připočítat nebo je vč. DPH. Děkuji za odpověď

Jsem přesvědčen, že správně by se při stanovování obvyklé ceny mělo vyjít z toho, že je to cena konečná zahrnující veškeré běžné daně a poplatky (tedy i DPH).

Definice v zákoně o oceňování majetku je následující:

(1) Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním.

Osobně nevidím problém v tom, že pokud kupující souhlasí, že dojde k navýšení ceny. Nicméně domáhat se toho s odkazem na nutnost odvodu DPH (ve smyslu vymoci si to) není dle mého názoru možné a skutečně potom jdu s cenou dolů (tedy placení DPH je jaksi můj osobní problém). S vysoutěženou cenou to bude stejné - samozřejmě pokud si v podmínkách soutěže nevymíníte, že k vysoutěžené ceně se připočte DPH, pokud se bude jednat o zdaňované plnění. 

Dobrý den, obec NENÍ plátce DPH. Máme několik stavebních pozemků (na katastru: orná půda, kde je zkolaudovaná inženýrská síť -cca 2 roky a stavební povolení na umístění stavby). V loňském roce jsme tyto pozemky prodaly v hodnotě cca 1,7mil Kč. (DPH mě ani nenapadlo řešit). Jak je to, prosím, Vás letos? Musím nějak řešit hranici 1mil.Kč zpětně 12 měsíců? Nespadli jsme do toho DPH? Kdy případně spadneme do DPH nebo lépe jak se tomu vyvarovat? Děkuji Vám za odpověď.

Ten konec Vašeho dotazu je hrozně široký - tady Vás mohu jen odkázat na dokumenty v dańové metodice, kde jsem se věnoval problematice DPH - jednalo by se konkrétně o manuál k DPH část 2 a část 3 (ta zejména) - je to z května a června 2015.

Z hlediska prodeje pozemků - tady je zásadní jedna skutečnost . v §4a zákona o DPH se říká (zjednoduším na běžnou aplikaci u obcí), že do obratu pro povinnou registraci se započítávají:

- zdaňované příjmy (stočné, prodej dřeva, krátkodobé pronájmy ...)

- z osvobozených pak příjmy z pronájmu a převodu nemovitostí, pokud se nejedná o příjmy příležitostné 

Nicméně vždy se z obratu vylučuje převod dlouhodobého majetku. Tedy pokud prodáváte pozemky jako dlouhodobý majetek a i kdyby to byly stavební pozemky a i kdybyste toho prodali třeba za 20 mil. Kč, tak kvůli této transakci se plátci nestanete.

Jedině tehdy, když by ty pozemky bylo nezbytné považovat za zboží (tedy vykoupily by se s cílem jejich hned dalšího prodeje - bez nějakých úprav ... - potom bych je měl považovat za zásoby a do obratu by potenciálně šly, ale to na 99,9% není Váš případ).

Výše uvedené platí jak v roce 2015, tak i 2016 (a předpokládám, že to bude platit i v letech následujících).

Dobrý den, prosím o řešení: ZM schválilo prodej pozemku pod bytovkou. Schválená cena neřešila vůbec DPH. Byty vlastní občané - neplátci a Stavební bytové družstvo - plátce DPH, kolaudace byla cca před 20ti lety. V katastru je pozemek označen jako zastavěná plocha a nádvoří. Bude se odvádět z prodeje 21 % DPH? Schválenou cenu bychom pak brali jako konečnou tj. včetně DPH nebo musí jít vše znovu na schválení? Děkujeme za odpověď

Dle Vašeho popisu by to celkem jednoznačně mělo být osvobozeno od DPH. Zkusme si to jednoduše rozebrat přes paragrafy:

- podle popisu je to pozemek pod budovou a bezesporu daný pozemek tvoří funkční celek s budovou - tedy neřeším §56 odst. 1

- jdu tedy na §56 odst. 3 a testuji stáří stavby, se kterou pozemek tvoří funkční celek - jak uvádíte, je to 20 let od postavení (rekolaudace tam asi nebyla a že by došlo v mezidobí leden 2016 až nyní k podstatné změně, to asi můžeme vyloučit ) - tedy není to na 99,9% novostavbou pro DPH a potom osvobozuji podle §56 odst. 3.

Máme uzavřenu se sousední obcí smlouvu o úhradě neinvestičních nákladů na školní rok. Výše úhrady činní na žáka cca 2 000,- Kč za rok. Zaúčtovali jsme 348/672. Lze tuto úhradu považovat za příjem dotace, který nepodléhá dani z příjmů obce? Příspěvek dostáváme i na úhradu investičních nákladů, např. vybavení třídy. Lze i tento příspěvek považovat za příjem ze st. rozpočtu od jiné obce a tedy u naší obce nezdaňovat? Děkujeme předem za odpověď

Ano - tady beze sporu lze toto považovat za příjem, který je dotací a vylučoval bych jej ze zdanění. Jen poznamenám - uvádíte - zda to lze považovat "za příjem ze st. rozpočtu" - to určitě nikoliv, nicméně podle zákona o dani z příjmů §18a odst. 1 písmeno b) se bavíme o dotaci, příspěvku ... z veřejného rozpočtu - tedy i třeba z rozpočtu jiné USC.

Tedy shrnuji - považuji za správné, že tyto příspěvky vyloučíte ze zdanění daní z příjmů.