Dotazy

Dobrý den,potřebovala bych poradit s DPH u faktury přijaté ze zahraničí (Polsko a Slovensko) částka je od nich bez DPH. Já musím DPH vypočítat a odvést? A jak je to, když fakturu budu mít na veřejnou správu, kde si DPH neuplatňuji? Jaká bude ZJ a AU?

Tady skutečně nezbývá nic jiného, než že to musíte prodanit - je to pořízení zboží z jiného členského státu EU plátcem daně - při nákupu jste poskytli DIČ  (předpokládám - jinak oni by to asi neosvobozovali jako intrakomunitární dodávku).

Tedy potom máte třeba pořízení nějakého materiálu:

MD 501/321

a ještě to prodaníte MD 501/Dal 343 (pokud neuplatňujete odpočet DPH).

Neumím poradit s analytikou či ZJ (to je prostě software od softwaru) - přijde to v daňovém přiznání na ř. 3 (pokud je to zboží v sazbě 21%), případně na ř. 4 (pokud je to v sazbě snížené) - takže musíte jít do číselníků ve vašem software a dohledat, co tam máte dát, aby se to tam dostalo. 

Raději jen ještě upozorňuji - DPH počítáte sami - pokud je fakturováno v cizí měně (PLN, EUR) - budete to i pro DPH přepočítávat platným kursem, který používáte v účetnictví (kurs ČNB) ke dni vystavení daňového dokladu (případně pokud by dodavatel fakturoval opožděně, tak k 15. dni měsíce následujícího po pořízení zboží) - viz §25 a §4 odst. 5. ZN

Dobrý den, máme nájemní byty, kde uplatňujeme osvobozená plnění ZJ 50 a potom účtujeme služby 21% DPH a 15% DPH, kdy v červenci vždy uděláme vyúčtování služeb zase s DPH. Z finančního úřadu mi řekli, že je špatně, když nemáme krácený odpočet. Já ale nevím, na co konkrétně bych si měla krácený odpočet dělat. V zákoně vím, že je to napsané, že jsme povinni krátit, ale není tam co máme krátit. Můžete mi prosím napsat jak se krácený odpočet účtuje a u čeho všeho se používá krácený odpočet? Máme ještě vodovod, kde si krátíme faktury přijaté poměrem 99% ek.činnost a 1% správa. Děkuji

Takto námitka paní z FU, že něco "musíte" mít v kráceném odpočtu podle §76, není moc případná. Odpočet DPH je právo, nikoliv povinnost. Příklady, kdy u plnění, které popisujete, mohl být krácený odpočet podle §76 je například následující:

- faktura za správu nemovitostí, pokud by to někdo spravoval externě (plnění se týká jak osvobozeného nájmu, tak zdaňovaných služeb)

- faktura od právníka v souvislosti se soudním vymáháním pohledávek za nájemníkem (pokud by byl dluh na nájemném i na službách) - opět se to týká obou plnění ...

Pokud ale u plnění tohoto charakteru odpočet DPH neuplatňujete, tak je to vaše právo a skutečně je klidně možné, že v přiznání v kráceném odpočtu nic nemáte.

Samozřejmě ten potenciál na krácený odpočet se může týkat třeba i "vrcholové" režie - třeba u platby za účetní software byste mohli uvažovat s odpočtem v kombinaci poměru a koeficientu (používá se to jak k "neekonomické činnosti" tak i k činnosti ekonomické zdaňované či ekonomické osvobozené). Potom i v tomto případě byste měli plnění, která by šla do koeficientu (tedy 3. sloupec přiznání). Pokud jste se rozhodli toto neodčítat - je to vaše právo a určitě FU tady není od toho, aby namítal, že něco jste si odečítat měli a neodečetli to. ZN 

Jak tedy správně postupovat ohledně DPH u prodeje pozemku v nejčastějším případě kdy: rodinný dům je na stavební parcele č.1 okolo je zahrada na parcele č.2 obec vlastní zahradu na parcele č.3, která je nad parcelou č.2; tato zahrada je v územním plánu uvedena jako "pozemek je součástí plochy bydlení individuálního typu, jehož hlavním využitím je bydlení v RD"; nyní obec bude prodávat vlastníkovi domu a zahrady (parcela č.2); obec je plátce DPH; kupující kupuje tuto zahradu za účelem zahrady; pochopili jsme správně, že dle informace GFŘ tato zahrada na parcele č.3 tvoří funkční celek a tedy při prodeji této zahrady bude DPH 21%?

Nezastírám - toto je obrovský problém - určení, co ještě je funkční celek se stavbou a co nikoliv. Obávám se trochu, že daný zápis v katastru nemovitostí může představovat důkaz, že to funkční celek se stavbou je (ale pokud by skutečné užívání bylo v rozporu s tím zapsaným, tak si myslím, že by se dalo i vyargumentovat, že třeba ten zápis je chybný a že daný pozemek neslouží k přímé obsluze domu - fakt ale toto jednoznačně nevím - tady si myslím, že bude ještě hodně let panovat velká nejistota - až do nějakých pořádných judikátů ...).

Nicméně chci zdůraznit jednu věc - to, že tvoří funkční celek se stavbou ještě neznamená, že nemohu osvobodit - jen testuji na podmínky dle odst. 3 - tedy pokud je daný objekt, se kterým pozemek vytváří funkční celek novostavbou (tedy ta testovací lhůta 3 respektive 5 let), potom by to bylo s DPH. Pokud je ale ten objekt starší - tak je to osvobozeno. Trochu problém je, že nově ta testovací lhůta může nabíhat i od "podstatné změny" daného objektu - nicnéně podle informace GFŘ by to byly až podstatné změny dokončené po 1.1.2016 - tedy to by asi zatím nemělo hrozit. Uznávám, že tady mohu být někdy v důkazní nouzi - již jsem přemýšlel, že v takových případech by do kupní smlouvy bylo možná dobře uvádět, že kupující prohlašuje, že stavba, se kterou tvoří prodávaný pozemek funkční celek, by splňovala podmínky pro osvobození podle §56 odst. 3 a tudíž je daný převod od daně osvobozen. ZN

Prosím o odpověď, zda při vyplňování oddílu B.2. sloupku " Použít poměr" bude uvedeno ANO, když u přijatých zdanitelných plnění používám poměr a následně ještě krátím koeficientem. Ve sloupku základ daně a daň bude vykázán poměrný nárok na odpočet před použitím koeficientu.

Je to přesně tak, jak to uvádíte. Tedy pokud máte souběh poměr a koeficient, tak do KH jde částka po poměrném krácení (tedy bez vlivu koeficientu) a uvádíte "poměr ANO".

Zjednodušeně z hlediska vykázaných hodnot - v KH nepoznáte, zda je dané plnění kráceno koeficientem podle §76 nebo není (rozdílné hodnoty jsou jen při poměrném krácení podle §75).

Dle mých informací by 17.2. mělo být projednáno na zasedání KOOV stanovisko GFŘ ve věci bezúplatných příjmů. V předběžném návrhu stanoviska GFŘ je snad i stanoven postup při ocenění bezúplatného příjmu dle § 26 ZDP (ocenění hodnotou majetku v účetnictví vlastníka). Částka o kterou zvýšíme v DPPO základ daně na ř.30 by měla jít odečíst od základu daně na ř.112. Pokud tomu tak bude, v rámci ocenění bezúplatného příjmu bych se přiklonil k hodnotám majetku netto , které mají asi jakousi lepší aktuální vypovídací schopnost.Můžu se zeptat na názor k řešení problematiky tohoto ocenění?

Můj názor je takový, že pokud se budeme bavit o výpůjčkách, tak jsou nyní dvě teoretické varianty:

a) říci, že §23 odst. 6 písmeno b) se má brát vážně (byť nedošlo k převzetí ocenění) - potom bych ocenil na úrovni účetní zůstatkové hodnoty, ale vždy jen jednou - k okamžiku zapůjčení, případně technického zhodnocení zapůjčené věci vlastníkem - tedy ne každoročně

b) nebo konstatovat zmatečnost §23 odst. 6 písmeno b) - potom na úrovni běžného nájemného

Jinak jak jsem vysvětloval i v materiálech na stránkách, jsem přesvědčen, že v řadě případů u výpůjček pro vlastní PO nepeněžní prospěch vůbec nevniká.

V zásadě ten +- režim má platit.ZN

1) Statutární město je vlastníkem pozemků, svěřeny jsou městskému obvodu. Na těchto pozemcích stojí budovy s č.p. (bydlení), v nichž byly v minulosti vymezeny jednotky dle zákona č. 72/1994 Sb. a jsou ve vlastnictví cizích vlastníků. Vlastníci jednotek požádali městský obvod o prodej spoluvlastnických podílů pozemků (jedná se o podíly pozemků, jejichž vlastnictví není přímo prohlášením vlastníka spojeno s jednotkou). Budou spoluvlastnické podíly pozemků při prodeji osvobozeny od DPH? 2) Prodej částí pozemků ve vlastnictví statutárního města, svěřených městskému obvodu, které jsou dle geometrického plánu označeny jako ostatní plocha, jiná plocha. Účelem prodeje je sjednocení vlastnictví, části pozemků, které jsou předmětem prodeje navazují na pozemky ve vlastnictví kupujících. Bude tento prodej osvobozen od DPH?

Ad 1) - u těch pozemků jsem přesvědčen, že splňují podmínku existence funkčního celku se stavbou- potom testuji na odst. 3 a protože to nebudou z pohledu DPH novostavby (testovací lhůta 3 respektive 5 let), tak podle mne osvobozeno

Ad 2) - tady je to neurčitější - zase musíme prvotně řešit, zda tvoří či netvoří funkční celek se stavbou. Pokud to bude třeba plocha navazující na nějakou zahradu ... - potom netvoří funkční celek se stavbou a potom potenciálně jdu na odst. 1 - tedy testuji, zda to je či není stavební pozemek - pokud tam v okolí nejsou přípravné práce pro stavbu nebo pokud nebyly správní úkony směřující ke stavbě, tak osvobozeno (jinak zdanit jako stavební). Pokud by to ale tvořilo funkční celek s nějakou stavbou - třeba by to i mohlo být nějaké parkoviště ... - potom je rozhodující to, zda obstojím v testu odle odst. 3 - tedy zda je to novostavba či nikoliv - pokud je daná stavba, se kterou to tvoří funkční celek, z pohledu DPH novostavbou - potom zdanit, jinak osvobodit.

Takže tady to skutečně již bude často případ od případu. ZN 

Naše obec je plátcem DPH. Jedná se mi o placení záloh na el.energii, kterou platíme na všechny odběrná místa. Mezi nimi jsou dvě odběrná místa, kde můžeme uplatnit DPH (provozujeme vodovod). Do dnešního dne jsem zálohu účtovala 314/231 par.2310 pol. 5154 a dph uplatňovala až při vyúčtování. To však není správné, mám jí uplatňovat u záloh. Takže musím ještě zaúčtovat 343 na MD a účet proti je 502 a nebo jiný ? Účet 502 účtuji přeci až při vyúčtování.

Protože určitě máte od poskytovatele elektrické energie platební kalendář na platbu záloh, který splňuje náležitosti daňového dokladu a který obsahuje rozpis částky platby na základ daně a DPH, budete podle něj účtovat při úhradě zálohy na el.energii MD 314 a MD 343 /231 opda 2310 pol. 5154 ( tzn. částku uhrazené zálohy rovnou rozdělíte mezi  314 a 343, tak jak je na dokladu uvedeno). Účet 502 použijete opravdu až při vyúčtování za elektřinu nebo při tvorbě dohadné položky na konci roku. 

Pro jistotu celé účtování:

úhrada zálohy na elektřinu: MD 314 a MD 343 /231 opda 2310 pol. 5154

ke konci roku dohadná položka na el.  ve výši odhadované spotřeby: MD 502/ D 389

vyúčtovací faktura - doplatek za el.:  MD 389 a MD +- 502 a MD 343 /  D321

zúčtování záloh:  MD 321 / D 314 a D 343

doplatek faktury: MD 321/ D 231

Mám ze stránek SMO stažený dokument z r. 2008 (odpověď z MF ČR), kde jsem si po přečtení odpovědi bod č. 7 (viz. příloha) myslela, že nájem za kanalizaci se nezapočítává do obratu obce pro DPH. Nyní jsem si všimla ve Vašich odpovědích, že se nájem za kanalizaci do obratu DPH počítá. Mohla byste se na tento bod v příloze podívat, pochopila jsem to v roce 2008 špatně nebo došlo ke změně?

V zákoně o DPH byla v roce 2009 velká změna, která začala u obcí počítat do obratu k registraci veškeré i osvobozené nájmy, jak z bytů, tak např. z kanalizace, ve zmíněném dokumentu je o tom zmínka, do roku 2008 se nájemné dle §56 do obratu nezapočítávalo. 

Řešíme prodej holého pozemku, dle územního plánu je pozemek určený k zastavění, ale není žádný úkon za účelem zhotovení konkrétní stavby ani nebyly žádné stavební práce za účelem zhotovení této stavby, ani v okolí nebyly prováděny stavební práce za účelem zhotovení této stavby. Jedná se o stavební pozemek, který budeme vždy zdaňovat základní sazbou DPH nebo pozemek osvobozený (nebyly žádné úkony za účelem zhotovení konkrétní stavby)? Jak by to vypadalo v případě, že by na pozemku byly sítě v našem vlastnictví (vodovodní řád)? V případě, že bychom se rozhodli zdanit dobrovolně, ať máme jistotu, musíme postupovat dle § 56 odst. 5, tzn. se souhlasem příjemce plnění (pokud se jedná o plátce) a fakturace v režimu přenesení daňové povinnosti s kódem 3?

Musím připustit, že s tím mám sám dost psychický problém. Nicméně v pozici, kterou popisujete, podle mne nevzniká stavební pozemek podle zákona o DPH (prostě definice v zákoně je definice a mám ji respektovat - pokud dané skutečnosti nenastaly, tak podle mne osvobodím podle odst. 1 - samozřejmě pokud netvoří funkční celek se stavbou).

Existence sítí na daném pozemku - o to se nyní hádáme. Já bych ještě ty sítě rozdělil do dvou případných složek:

a) sítě, které jdou přes pozemek - nebyly umisťovány s tím, že by se na daném pozemku mělo stavět. Já nyní prodávám pozemek a sítě mi vlastnicky zůstávají. Tady jsem ve sporu zatím s GFŘ. Já se domnívám, že bychom v takovém případě na ty sítě neměli hledět jako na určující a potom bych pozemek testoval na kritéria "netvoří funkční celek se stavbou" - tedy, zda je nebo není stavební pozemek.

GFŘ nám zatím odpovídalo, že dle jeho názoru to je pozemek tvořící funkční celek se stavbou a tedy případně testuji na odst. 3 (tedy zda je daná stavba mladší nebo starší 3 respektive 5 let). Je to opětovně dotázáno na GFŘ - kdy a zda vůbec dostaneme odpověď - to skutečně nevím.

b) sítě jsou zde umístěny již s předpokladem, že na daném pozemku bude probíhat výstavba a budeme se napojovat do daných sítí - tady si spíše myslím, že by došlo k naplnění charakteristiky, že byly provedeny stavební práce za účelem umístění stavby a potom by to šlo na charakteristiku stavebního pozemku.

Sám uznávám, že hranice mezi a) a b) skutečně mohou být někdy hodně hraniční a bude to často o osobní odvaze. Nicméně jak jsem uvedl - ta situace je zatím celkem nejednoznačná a nemyslím si, že by zatím v ČR na toto téma existovala jednoznačná akceptovaná odpověď.

Pokud jsem v nejistotě a já se raději rozhodnu zdanit, tak uznávám opět mírně problém - zákon nepracuje s variantou nejistoty, on to bere, že je naprosto jasné, jestli to má být zdaněno nebo osvobozeno. Takže striktně vzato se potom v případě nejistoty obě strany mohou dohadovat, že prodávající by to pro odstranění rizika dal raději ve standardním režimu a kupující raději v PDP (oba ve snaze, aby mu to FU případně nedoměřil). Tohle fakt neumím vyřešit jednoznačně - prostě pokud použijete odst. 5, tak musíte trvdit, že jste přesvědčeni, že je to osvobozeno a potom je to jednoznačně PDP (byť si myslím, že FU se v tomto vůbec nebude schopen vyznat a že doměřovat nebude - nicméně vím, že nikdy nemám říkat "nikdy").ZN

Chtěla jsem si ověřit, jak je to s prodejem pozemků. Obec - plátce DPH, uzavřela dne 10.2.2016 kupní smlouvu na prodej stavebního pozemku. Ve smlouvě je uvedena cena bez DPH, cena celkem a že kupující musí částku uhradit do 30-ti dnů od podpisu na účet obce. Ve smlouvě není uvedeno DUZP. Vystavila jsem fakturu na částku dle smlouvy a DUZP uvedla den podpisu. Je správné DUZP den podpisu na smlouvě a kód DPH 512? Obec bude ještě prodávat ostatní pozemky, jako zahrada, orná půda a les. Vztahuje se na tyto pozemky DPH?

K tomu prvnímu - nalezení správného DUZP. Definice DUZP při převodu pozemku vychází z §21 odst. 3:

(3) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle §13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání. 

Tedy pokud by skutečně zároveň s podpisem smlouvy došlo k předání (tedy berme to jako otázku práva věc používat, navézt si tam třeba materiál ... a na druhou stranu povinnost o pozemek pečovat), potom je to OK. Pokud se předání uskutečnilo později, tak by to DUZP správně mělo být ještě odsunuto na pozdější dobu než je podpis - nejpozdější okamžik je ale den, kdy je doručeno vyrozumnění o provedení zápisu do katastru nemovitostí. Jen podotýkám, je ještě potřeba nezapomenout na platbu - pokud by platba nastala před předáním pozemku, tak by samozřejmě muselo být DPH přiznáno z přijaté platby.

U kódu nezlobte se - nemohu sloužit - každý sotware má svůj kód. Předpokládám, že u těchto prodejů je splněn aspekt nahodilosti - potom by to přišlo na ř. 1 a zároveň ještě základ daně na ř. 51 (první sloupec).

Na ty další pozemky - já nemohu takto říci apriori, že by se na ně nikdy DPH vztahovat nemělo. Pokud správně chápu - bavíme se o pozemcích netvořících funkční celek se stavbou - pokud tento celek netvoří, tak testujete, zda náhodou se nejedná o stavební pozemek - tedy třeba, zda nebyl učiněn správní úkon směřující k umístění stavby na pozemku nebo v okolí již nebyly prováděny pomocné práce s cílem umístění stavby na pozemku ... (viz rozbory k této tematice). Skutečně mohou nastat situace, kdy pozemky, které jsou třeba v katastru vedeny jako orná půda, splní charakteristiku stavebního pozemku a budou se prodávat s DPH - to je skutečně případ od případu (ale předpokládám, že ve většině případů to bude od DPH osvobozeno). ZN

Za pár dnů budeme odesílat kontrolní hlášení. Máme platební kalendář s rozpisem záloh za elektřinu na 12 měsíců – pro vodní čerpadla ke studním a budeme si nárokovat DPH. Jedna splátka je 2 000,- Kč včetně DPH. Nevím zda jednotlivé platby budu vykazovat v hlášení v části B2 nebo B3? Zda se posuzuje každá platba za samostatné plnění a bude to v části B3 nebo se to bere podle celkové částky celé zálohové faktury a pak by to bylo v části B2? A budeme sepisovat smlouvu o smlouvě budoucí na prodej pozemku určeného ke stavbě. Peníze obdržíme ihned, ale pozemek bude stále náš. Převod na KN bude pravděpodobně až příští rok. Kdy budu odvádět DPH z pozemku? Dnem přijetí úhrady nebo dnem návrhu na vklad na KN?

Rozhodující je hodnota na platebním kalendáři jako celku. Ta překračuje hodnotu 10 tis. kč - tedy byť jednotlivá platba je 2 tis. kč, tak se to má vykazovat do B.2.

Odvod DPH je nutno udělat k DUZP nebo k datu přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve - tady asi nejprve bude platit a teprve potom předávat pozemek - tedy DPH budete muset přiznat z již přijaté platby.

1) Obec bude prodávat pozemky (louka) občanům za účelem výstavby rodinných domů. Pozemky jsou v územním plánu určeny k výstavbě rodinných domů. Obec bude pozemky zasíťovat. K zasíťování se vše teprve vyřizuje. Není vydáno stavební povolení. Bude prodej v tuto chvíli bez sítí a stavebního povolení určen jako stavební pozemek a jeho prodej bude zdanitelným plněním DPH ve výši 21%? 2) Obec bude prodávat ČEZu Distribuce a.s. dva pozemky vedené v katastru nemovitostí jako stavební parcely. Druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na nichž stojí distribuční trafostanice již řadu let. Podléhá prodej těchto pozemků DPH?

Mé odpovědi nebudou asi úplně jednoznačné - zejména u toho prvního:

1. případ:

Můj odhad je, že tento prodej bude s DPH - pokud správně chápu, tyto pozemky v současnosti netvoří funkční celek se stavbou (žádná tam není) a tak musíme testovat, zda splňují charakteristiku stavebního pozemku. Pro toto posouzení jsou dvě zásadní věci:

- provedení stavebních prací v okolí nebo na pozemcích s účelem postavení budoucích staveb - pokud to správně chápu - k tomuto nedošlo

- existence správních úkonů za účelem zřízení stavby na daných pozemcích - pokud uvádíte, že se nyní vyřizují sítě, tak bych si tipnul, že již byly učiněny správní úkony směřující k umístění staveb  - bude tam asi již nejen nějaký historický územní plán, ale asi spíše  půjde o nějaké územní rozhodnutí ...., K tomu pojmu správní úkon informace GFŘ uvádí:

Správními úkony za účelem zhotovení této stavby je nutné rozumět zejména samotné podání návrhu na změnu územního plánu [34] , zahájení řízení z moci úřední [35] , přičemž takové podání může, ale nemusí obsahovat návrh na změnu územního plánu nebo zahájené řízení z moci úřední zřetelné umístění nebo základní parametry budoucí stavby. Správním úkonem rovněž bude i samotné vydání písemností se situačním výkresem (ze situačního výkresu je jasně patrné, kde bude umístěna stavba), který se následně zakládá do správního spisu. Nicméně za správní úkony, které nebudou mít vliv na vznik stavebního pozemku, může být považována zejména politika územního rozvoje [36] . 

2. případ

Ten je jednoznačnější - podle popisu budu předpokládat, že se jedná o pozemky tvořící funkční celek se stavbou (trafostanice). Tedy testujeme na podmínky podle §56 odst. 3. Tím, že dané stavby nebudou splňovat charakteristiku novostaveb (stáří delší než 5 respektive 3 roky od kolaudace .. - viz náběh 5-ti leté lhůty od 1. 1. 2013), tak by převod měl být osvobozen od DPH. Nicméně máte právo i v tomto případě zvolit prodej s DPH - jednalo by se ale o režim PDP a byl by k tomu nutný souhlas kupujícího. ZN

Dobrý den, obracím se Vás s dotazem, obec - plátce DPH pořádala masopust, na kterém se vybraly dobrovolné příspěvky. Místní hospodyňky napekly sladkosti, které pak mohly občané ochutnat a pokud někdo chtěl mohl dobrovolně přispět do kasičky. Dalším příjmem byla kasička masky cikánky, která obcházela návštěvníky a ti přispívali na masopust. Obojí příjem byl cca 3 500 Kč a já si nejsem jistá jak účtovat? Zda mám účtovat o daru- ale nemáme žádnou darovací smlouvu nebo zda účtovat na účet 602 pol. 2111 § 3399? Obojí snad od DPH osvobozeno? Trochu se bojím těch sladkostí, zda jsem neměla účtovat jako o výrobku a tedy odvodu DPH, Děkuji snad jsem to moc nepřekombinovala.

Můžete zaúčtovat jako nahodilý příjem, např. na účet 609 a s položkou 2111. DPH není potřeba řešit. Jako nahodilé k akci by mělo být osvobozené. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Je to trochu hraniční - pojďme se prvotně bavit, zda je to dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu. U té kasičky masky cikánky podle mne ne - těžko můžu říkat, že jsem poskytoval službu strašení ....  - tedy podle mne toto vůbec není předmětem daně. Ten dobrovolný příspěvek - asi bych hodnotil, že není úzká vazba mezi dodáním zboží a úplatou (tady je taky vůbec otázka, zda to bylo zboží obce, když to napekly ty hospodyňky a zda mohu říkat, že jej prodávám). Já bych osobně toto také vyhodnotil jako příspěvky, které nejsou předmětem daně ....

Město začalo práce na investiční akci "Stavební úpravy bývalé základní školy na bytový dům", kde vzniknou byty (nejedná se o sociální bydlení). Dodavatel prací fakturuje s přenesenou daňovou povinností. Nejsme si jisti s jakou sazbou máme DPH odvést sníženou nebo základní? V §48 ZDPH je uvedena snížená sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení. Bývalá ZŠ ale není dokončenou stavbou pro bydlení, bytový dům vznikne až po technickém zhodnocení.

Já si nejsem úplně jist, zda skutečně myslíte vážně to, že se nejedná o sociální bydlení.

§49 odst. 2 uvádí následující:

První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení.

 Tedy předpokládám, že je stavební povolení a pokud z něj vyplývá, že vzniknou byty, tak jen musíme řešit, zda splňují charakteristiku "pro sociální bydlení". Tady musíme jít do §48 odst. 5 písmeno a) - tedy rozhodující je, zda vznikne nebo nevznikne obytný prostor přesahující 120 metrů čtvereční. Pokud by nějaký přesahoval (stačí jeden), již by to bylo na základní sazbu daně, pokud budou všechny menší, tak je to na 15%.

Mám zřejmě velmi hloupý dotaz, takže ho pokud možno prosím nezveřejňujte. Ovšem porada s odborníkem a určitý klid mi za to stojí.Daň z příjmu právnických osob účtuji dle metodiky kraje takto: ke dni 31.12. předpoklad:591/341, 341/682. Ke dni podání daňového přiznání pouze rozdíl oproti předpokladu při podání DAP 595/341, 341/682. Když (například) vypočítávám výši daně za rok 2015 vyloučím příjmy na řádku 101 (na kterém jsou uvedeny příjmy z výnosů daní). Po výpočtu daň zaúčtuji dle metodiky. Ale ta výše vypočtené daně za obec do výpočtu nevstoupila . Ve výkaze zisku a ztrát se objeví až po prvotním výpočtu a zaúčtování, kdy je výnos na účtu 682 samozřejmě navýšen. Je to logické, ale nemám něco špatně, neměla bych ještě dodanit ten výnos z daně za obec? Druhá část se týká účtování vstupenek na koupaliště. Cca od června budeme provozovat koupaliště. Počítá se denně kolem 600 návštěvníků. Jsme plátci DPH , vstupné bude + DPH. To bude nutné každou vstupenku mít zaúčtovanou samostatným dokladem, nebo by bylo možné účtovat například o denním výnosech + DPH jedním dokladem?

1. Zde si nejsem plně jistá, zda chápu pointu dotazu. Ohledně zaúčtování daně máme sice jiný názor, ale MF napsalo jednomu kraji, že si každý může účtovat DPPO jak chce, jen se nemá narušit akruál, tak nemám moc právo něco vyčítat, i když si myslím, že je to výnos až dalšího roku k datu přiznání a že naše varianta s 384 je celkově schůdná a pro přiznání jednodušší. 

Takže vy musíte dát do ř. 10 VH před zdaněním, který však ve vašem případě tu zaúčtovánou daň zároveň na 682 obsahuje a pak vyloučí. Pak upravujete v dalším roce 682 a to bude výnos dalšího roku, tak byste s tím do daně za 2015 nijak počítat nemusela (stejně se zase nedaní a vylučuje). Nevidím v tom riziko, kromě určité nepřehlednosti systému účtování daně, ale právo na to máte. 

Ale vždy za všech okolností - výnosy z titulu daně nemají vstoupit do základu daně (tedy i když jej tam zaúčtujete i když nezaúčtujete, tak by to nemělo mít vliv na daňový základ).

K druhému - určitě je možné postupovat tak, že do DPH budete třeba zavádět celou denní tržbu - samozřejmě budete jen muset rozdělit tržbu za vstupné a případně jiné aktivity (pokud budete třeba provozovat občerstvení ...). Jinak jen připomínám judikaturu ESD - tedy, že aby to bylo chápáno jako rekreace a ne sport, tak by tady měly být převažující rekreační či zábavné prvky (nad standardním plaváním) - tedy tobogany, chrliče ........ZN