Dotazy

Máme dotaz ohledně DPH u pozemků. Zastupitelstvo města schválilo v roce 2014 a 2015 prodej částí pozemků, které vznikly přesným zaměřením po vyhotovení geom. plánů. Tyto pozemky budou sloučeny se stávajícím pozemkem, na kterém stojí rodinný dům nebo se stanou součástí pozemku s rodinným domem. Myslíme si, že zde uplatníme testovací lhůtu (3 nebo 5 let) na stavbu stojící na pozemku. V případě, že by došlo k navýšení ceny o DPH, je nutné toto znovu schválit v zastupitelstvu ? V usnesení máme uvedenu pevnou cenu, tudíž včetně DPH. Kupní smlouvy budou uzavřeny až v roce 2016. Jestliže dojde ke směně pozemků a firma nám doplatí např. 200 tis. Kč, lze i v tomto případě použít testovací lhůtu a v případě zdanění brát v úvahu jen doplatek ze směnné smlouvy?

Takže pokud správně chápu první - vyhodnotili jste, že s ohledem na povahu by se mělo jednat o pozemky tvořící funkční celek se stavbou (což asi odpovídá) - potom souhlas - půjdeme na časový test - zda se jedná o novostavbu nebo starou stavbu. Z hlediska usnesení a stanovení ceny - pokud by to nově muselo podléhat DPH, tak by se při daném usnesení muselo jít směrem dolů - tedy pokud zůstane celková cena včetně daně zachována, nemusím to znovu dávat na zastupitelstvo. Pokud bych ale chtěl o DPH navýšit, tak by to vypadalo na nutnost revokace původních usnesení.

U té směny - i směna je dodáním - tedy testuji §56 úplně stejně jako při dodání věci na základě kupní smlouvy - tedy včetně testovacích lhůt, pokud půjde o pozemky tvořící funkční celek se stavbou, respektive stavby samotné. Ale nemohu souhlasit s tím, že by případným základem daně měl být pouze doplatek. Pokud třeba směňuji pozemek stavební za pozemek nestavební, tak i v situaci, kdy by byl doplatek "nula", tak jsem nucen odvést z hodnoty převáděného stavebního pozemku DPH ... (a vystavuji také daňový doklad ...)ZN

Prosím o radu na téma DPPO. V prosinci jsme prodali nemovitost za 13 mil. Nemovitost jsme přecenili RH a předepsali jsme pohledávku, která měla splatnost v lednu 2016 a také byla v lednu uhrazena. Do DPPO ke zdanění se těchto 13 mil. bude zahrnovat v roce 2015 nebo v roce 2016?

Záleží, kdy došlo k podání návrhu na vklad do KN, což je v tomto případě okamžik účetního případu. Podle toho, co uvádíte v dotazu, nastalo vše v roce 2015. Pokud je to tak, bez ohledu na termín splatnosti zahrnete výnos do DPPO roku 2015. Pokud by k podání návrhu na vklad došlo až v roce 2016, tj. např. jste pohledávku a výnos z prodeje zaúčtovali předčasně (doporučuji opravit ), budete zdaňovat v roce 2016.

V dokumetech ke stažení je dokument  "Daň z příjmů USC - aktualizace leden 2016" , kde je velice podrobně řešena otázka právě prodeje nemovitostí přeceněných RH  a jejich zdanění. 

Jsme plátci DPH a u vydání knih o obci jsme si uplatňovali nárok na odpočet. V jaké výši se vedou knihy na skladě (bez DPH nebo včetně daně) a jak mám proúčtovat darování těchto knih. Cena bez DPH činní 475,26 Kč a rada rozhodla je prodávat v ceně 500,- Kč. U prodeje veškerých knih odvádím 10 % DPH. Darování bych naúčtovala 543/132, ale nejsem si jistá, jak tam dostanu DPH. A navíc paní mi stav knih dala až v únoru a měla bych to ještě dostat do účetní závěrky a DPH za r. 2015 už je pryč.

Na účtu 132 se vedou knihy bez daně, když se uplatnil nárok. V případě darování - pokud to není např. propagace těch knih, se dodaňuje jako pro vlastní použití. Tj.  dodatečně se daň odvede z pořizovací ceny. Lza účtovat 543 MD/ 343 D. 

Jen bych spíše měl odvádět DPH z ceny obvyklé - tedy dával bych z běžné prodejní ceny - tedy pokud správně chápu 500 Kč oddanit směrem dolů (jinak pro odvod DPH v tomto případě je potřeba vytvořit doklad o použití - tedy na něm buď 543/132 základ daně a DPH 543/343 - případně pokud půjdete z jiné ceny než je skladová - viz ta moje varianta s prodejní, tak na ten daňový doklad budete účtovat třeba MD 734/Dal 734 základ daně (v GORDICu) a daň 543/343 .

Jinak to, že jste nestihli to zaúčtovat a odvést DPH - to je samozřejmě problém - správně by to bylo na dodatečné přiznání k DPH. Varianta ne úplně správná je to dát do roku 2016 - to ale již musíte rozhodnout sama ...ZN

V roce 2016 dostaneme dotaci na "Stavební úpravy Základní školy - kuchyně". V ZŠ ani v kuchyni nemáme ekonomickou činnost, ale nad ZŠ máme byty, které pronajímáme učitelům - celá budova - ZŠ, kuchyň i byty jsou pod jedním číslem popisným. Mají být faktury za tyto stavební práce vystaveny v režimu přenesené daňové povinnosti ?

Tedy pokud správně chápu - kuchyně ZŠ je jako prostor třeba zapůjčena dané příspěvkové organizaci. Z mého pohledu - pokud se stavební úpravy týkají skutečně jen prostoru kuchyně, tak potom to klidně může být mimo režim PDP - budete deklarovat, že je to na části objektu, která není k ekonomické činnosti  (můžete se ale rozhodnout a dohodnout s dodavatelem i PDP). Pokud by ale ty práce třeba jen částečně zasahovaly do budovy jako celku (tedy i ve vztahu k bytům - které předpokládám pronajímáte), tak byste to do PDP dát měli...ZN

Obec zajišťuje rozvoz obědů pro důchodce ( auto vlastní obec). Za tuto službu obec vybírá od důchodců příspěvek (z něho odvádíme DPH). Musíme toto auto, kterým se rozváží tyto obědy, a které je v majeku obce, přihlásit k dani silniční? Nemáme na to zřízenu žádnou vedlejší ani hospodářskou činnost.

To DPH z rozvozu obědů je podle mne v pořádku - aby to bylo osvobozeno, tak byste to museli mít jako registrovanou sociální službu - nicméně to  asi nemáte a potom podle mne nemůžete používat osvobození podle §59. Pokud se týká daně silniční - pokud je to pro vás daňové zisková činnost a příjmy zdaňujete v dani z příjmů, potom by to bylo na silniční daň.  Ale asi máte neziskově - asi by potom  bylo lepší dokládat, že ta činnost není předmětem daně z příjmů (ztrátová nepodnikatelská ...) a tudíž byste potom z toho auta daň silniční neodváděli. (i když se odvádí DPH, na silniční daň jestli je DPH nebo ne vliv nemá). ZN

Jsme plátci DPH u pěstební činnosti - les, nákup a prodej vody,... , pronájem... Mám do přiznání DPPO zahrnovat příjmy a výdaje dle paragrafů a položek včetně DPH, nebo bez DPH?

Systém daně z příjmů u subjektu vedoucího účetnictví je nastavem tak, že se vychází z hospodářského výsledku jako rozdílu výnosů a nákladů - tedy do zdaňovaných výnosů rozhodně patří pouze základ daně (zachyceno na 6xx), nikoliv již odvedené DPH - tedy rozhodně zdaňujete  z hodnoty bez DPH. Pro zpracování přiznání vycházejte z výnosů a nákladů, ne z příjmů a výdajů ve FIN. Návod na vyplnění a zpracování přiznání k DPPO za obec najdete i pro rok 2016 v dokumentech ke stažení. 

Město K má v Pravidlech pro nakládání s nemovitými věcmi ve vlastnictví města Králíky stanoven níže uvedený postup konstrukce kupní ceny: Cenu pozemku stanoví ZM dle vypracovaného znaleckého posudku, nejméně však dle sazeb, jež si město v těchto pravidlech samo stanovilo (ve většině případů je cena dle znaleckého posudku vyšší). Takto stanovená cena pak představuje cenu obvyklou. V případě, že převod nemovité věci bude splňovat podmínky zdanitelného plnění dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, měla by být k tomuto základu daně připočtena příslušná sazba DPH. V poslední době však zastupitelstvo města v případě, že se jedná o zdanitelné plnění, začalo praktikovat takový postup, že při stanovení kupní ceny sice vychází z ceny pozemku stanovené znalcem, v usnesení o prodeji je však citace, že se jedná o kupní cenu včetně DPH („aby se kupujícím nezdražily pozemky“). Dotaz: Nedochází tak k porušení povinnosti prodávat majetek města za ceny obvyklé?

Víte, Vy nad tím přemýšlíte ekonomicky, ale tak to být nemusí. Otázka je v tom ocenění znaleckým posudkem. Na DPH se pohlíží jako na součást ceny, je možné, že když znalec vychází z obvyklé ceny - třeba srovnávacím způsobem - tak může vycházet z ceny konečné (myslíme, že tedy z ceny včetně daně). Asi by toto neměl nikdo vytknout. Je to spíše asi právní otázka, záleží na tom, zda znalec zohledňuje DPH nebo ne, to my nemůžeme nijak zjistit. Omlouváme se, neumíme zde přesně odpovědět. Mělo by se to řešit při zadání zpracování ZP. U svých sazeb byste také jasně měli říci, o jakých cenách mluvíte - zda s daní nebo o základu daně. 

Obracíme se na Vás se žádostí o konzultaci ohledně určení stavebního pozemku z hlediska zákona o DPH. Město má ve vlastnictví pozemek - na kterém se nachází volejbalové hřiště - pozemek je oplocen - pozemek je v obydlené čtvrti, tj. v jeho bezprostřední blízkosti se nachází bytová výstavba - pozemek je určen územním plánem jako zóna k bydlení, ale neexistuje rozkres pozemků, tzn. není regulační plán - přes pozemek vede el. přípojka, která je ve vlastnictví obce, ale její parametry jsou např. pro obytný dům nevyhovující - protože je pozemek v okolí bytové zástavby, vedou okolo něj technické sítě a není problém zřídit další přípojku (není ale vydáno ani požádáno o povolení přípojky) Náš názor: Nejedná se o stavební pozemek dle zákona o DPH, protože a) na pozemku není stavba vyjma přípojky a oplocení - nejedná se o stavby určující b) na pozemku se neprovádí stavební práce ani nejsou předmětem správních úkonů c) v okolí byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení stavby (vodovod, kanalizace, teplovod), ale jedná se o stavby staré i desítky let. Zde se domníváme, že bychom mohli aplikovat také 5ti letý test, protože proč by měly být přísnější podmínky na stavby v okolí než na stavby na vlastním pozemku (v případě staveb, které tvoří funkční celek se stavbou) I v případě, že by finanční úřad neuznal to, že pozemek netvoří funkční celek se stavbou (el. přípojkou), platil by režimem 5ti letého testu – přípojka starší 5ti let → OSVOBOZENO OD DANĚ

Musím říci, že třeba toto nebude úplně jednoznačný případ - nicméně si také myslím, že by se podle Vašeho popisu mělo jednat při převodu o osvobození k DPH.

Podle mne musím hodnotit následující:

a) otázka zastavěný x nezastavěný

Já bych obecně souhlasil s tím, že vedení přípojky přes daný pozemek (byť ve vlastnictví stejné osoby jako je vlastník pozemku) by neměl vést k tomu, že pozemek tvoří funkční celek s přípojkou (zejména pokud by při převodu pravděpodobně vlastní přípojka nebyla předmětem transakce) - nicméně to se nyní snažíme diskutovat s GFŘ (z jejich odpovědí mám dojem, že na tento problém nahlížejí jiným způsobem).

Zajímavější pro mne je, co to je to volejbalové hřiště - není tam stavba volejbalového hřiště? (já samozřejmě nevím, jak to hřiště vypadá) Tady by se potom asi dalo uvažovat o tom, že ta stavba je určující (pokud by to bylo skutečně vybudované hřiště ..).

b) pokud budeme mít variantu, že tam nějaká určující stavba není (a jak jsme uvedl výše - pro mne je zásadnější asi případně to vlastní hřiště), potom podle Vašeho popisu souhlasím s tím, že by to nesplňovalo stavební pozemek - ty sítě v okolí nebyly budovány s účelem provedení stavby na pozemku (sice v okolí existují, ale mimo tento účel), také ostatní charakteristiky (správní úkon ...) nejsou naplněny. Tedy v této variantě osvobozeno

c) pokud řekneme, že je zde určující stavba (opakuji - zajímá mne nějak intuitivně spíše to hřiště) - potom testuji "dobu" - nyní zatím 3 roky a kousek ledna - předpokládám, že to bude starší a potom se zase dostaneme k osvobození.

Jsme plátci DPH. Obec má ve svém majetku od r.2006 čističku odpadních vod. Běžný provoz zajišťuje firma, která také vybírá veškeré vodné a stočné. Po celou dobu obec neměla žádný příjem z provozu této čističky. K 1.1.2015 došlo ale ke změně. Obec uzavřela s toutéž firmou koncesní smlouvu, v rámci které firma spravuje za úplatu (fakturuji čtvrtletně nájem) veškeré kanalizace místních částí obce (pod naši obec spadá dalších 6 obcí). Během r.2014 obec provedla stavební úpravy nátoku ČOV zhruba za 1.400.000,- Kč. Účtovala jsem vše jako investici – technické zhodnocení (zlepšení parametrů ČOV). Nevěděla jsem, jestli mohu z této investice uplatňovat DPH, proto jsem psala dotaz na Krajský úřad. Metodik kraje mi odpověděl, že pokud obec nemá z provozu čističky žádný zdanitelný příjem (v roce 2014 obec skutečně žádný neměla), nemá ani nárok na odpočet daně a nárok by nastal až v r.2015. Na podzim jsem byla na školení o DPH, kde jsem se na tento problém znovu zeptala. Paní mi řekla, že jsem mohla DPH bez problémů uplatňovat již v r.2014, tak jako uplatňujeme u jiných akcí, které budou sloužit k ekonomické činnosti. A teď konečně dotaz: - mohu uplatnit zpětně DPH u této investice?? (DPH lze uplatnit až tři roky zpětně že ano?) - první faktura na stavební práce je v „normálním režimu“(dodavatel ji dodal pozdě po čtvrtletní uzávěrce a nebyl čas ji opravit). Následující faktury jsem si pohlídala a pro všechny případy nechala vystavit v režimu PDP. Pokud tedy mohu uplatnit DPH, mohu i z faktury, která není v režimu PDP? Někde jsem četla, že pokud je faktura ve špatném režimu, nemohu uplatnit DPH zpětně.

To, co popisujete, je podle mne problém - totiž v podmínkách roku 2014 jste skutečně nárok na odpočet DPH neměla, neboť to bylo používáno mimo ekonomickou činnost - předpokládám, že se to dokončilo také v roce 2014 a začalo se to také používat (a nebyly z toho v roce 2014 příjmy) - tedy dle mého názoru nemohl být odpočet DPH v tento moment uplatněn a nemohu si ani nárokovat odpočet DPH zpětně (k danému datu nebyly splněny podmínky). To by jedině muselo být tak, že tuto novou část jste budovali již s tím, že je záměrem pronájem a takto také začala být využívána - že je pronajata. Pokud tomu tak není, tak si nemohu jednoduše v běžném přiznání douplatnit odpočet DPH.

Podmínky pro odpočet DPH jste nově začali splňovat až od 1. 1. 2015 - no a tady jsou dva možné pohledy na věc:

a) je to na následné korekce odpočtu v technice podle §78 - tedy v zásadě byste potom vždy na konci roku mohli douplatnit odpočet DPH - zjednodušeně 1/10 z DPH z roku 2014 - ale samozřejmě jen od roku 2015 - tedy pokud by zůstala zachována nájemní smlouva, tak byste se postupně dostali k 9/10 odpočtu DPH (ř. 60 přiznání k DPH)

b) když si pozorně přečtete úvod §78, tak je avizováno, že je pro případy změn v rámci ekonomických činností - tedy někdo argumentuje, že v režimu změny z "neekonomické činnosti" na "zdaňovanou ekonomickou činnost" to postupné douplatňování DPH není možné.

Já osobně bych zkusil variantu a) - neříkám, že je to bez rizika, nicméně považuji ji  za korespondující se současnými systémy poměrných odpočtů ...

Jinak ten režim PDP byl tady pro vás skutečně vhodnější, nicméně pokud budu prosazovat variantu a) a FU by ji uznal jako správnou, měl by uznat i to, že odčítám fakturu vystavenou ve standardním režimu (v dané době, kdy věc nebyla přímo k ekonomické činnosti, byla vystavena správně).

Jinak je pravdou, že FU může rozporovat odpočet DPH u faktury, která byla třeba ve standardním režimu a měla být v režimu PDP (tedy pokud by se na té kanalizaci třeba něco nyní stavebně opravovalo) ZN

DSO dosud měl příjmy jen ze členských příspěvků a z dotací, tak jsem nedělala přiznání k DPPO. V loňském roce ale obdržel sponzorský dar ve výši 13 tisíc - já tvrdím, že musím kvůli němu udělat daňové přiznání (a zaplatit daň), ale prý je určená nějaká výše darů do které se přiznání podávat nemusí. Tak jak to tedy je ?

U právnických osob není žádný finanční limit, který by určoval, od jaké částky by se to muselo případně zdanit (to platí potenciálně pro fyzické osoby).

Nicméně mohou nastat situace, v kterých nepovede daný dar ke zdanění a skutečně by se nemuselo podávat přiznání:

a) dar je určen účelově na investici (potom nedodaňuji příjem, ale snižuji daňovou vstupní cenu majetku)

b) dar je určen na financování činností vymezených v §20 odst. 8 (školství, kultura, sport ...) a je tudíž osvobozen od daně - tedy potom bych opět splňoval podmínku §38mb zákona o dani z příjmů

c) ten dar je přijat v souvislosti s určitou hlavní činností, která je ale jako celek daňově ztrátová.

Situace pod písmeny a) - c) by podle mne vedly k tomu, že i při přijetí tohoto daru byste nemuseli podávat přiznání. V ostatních případech souhlasím s tím, že přijetí tohoto daru Vás povede k nutnosti přiznání podat. ZN

Většina faktur od dodavatelů pro Město běží mimo režim DPH - Město vystupuje jako neplátce (není tam ani PDP, ani odpočet) a tudíž se tyto faktury vůbec neobjeví v našem kontrolním hlášení DPH. Dodavatel je však ve svém kontrolním hlášení mít bude a tím pádem nastane problém, když systém nebude moci faktury spárovat. Neměli bychom proto při uzavírání takových smluv, psát, že Město je neplátce a neuvádět DIČ? Dosavadní praxe u nás je taková, že všude uvádíme, že Město je plátce.

Tady jde o párování v případě, že když vy uplatníte odpočet, že partner vztahu DPH přiznal, obráceně nemusíte řešit. Párování na přiznaná zdanitelná plnění , že by se hledala u všech v nároku není možné, vždyť také lidi nakupují v obchodě, prodejce dá DPH na výstupu a na vstupu neuplatní nikdo. Tímto se nemusíte zabývat. 

Já jen potvrzuji - párování by mělo probíhat tak, že se skutečně bude prvotně testovat, zda si neodčítáte od někoho, kdo DPH neodvedl. Budou naprosto běžné situace, že někdo bude daň odvádět a druhá strana nebude daň uplatńovat (důvod může třeba i být, že je to k ekonomické činnosti osvobozené od DPH ...), identifikovat mám i fakturace pro neplátce DPH pokud jsou nad 10 tis. kč a jsou to podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby ... - tedy skutečně tímto se rozhodně nezabývejte ve vztahu ke kontrolnímu hlášení. 

Jinak obecně ta myšlenka, že bych v rámci smluvních ujednání v případě aktivit, které nesouvisí s ekonomickými činnostmi (pozor tady není rovnítko s tím, že si mohu uplatnit odpočet - viz činnosti osvobozené od DPH) neměl uvádět DIČ a postavit se tak do pozice osoby, která je "plátcem nejednajícím v daném vztahu jako plátce". Ale pozor - právě v souvislosti¨s kontrolním hlášením toto podle mne právě nepůjde - totiž dodavatel je povinen při fakturaci nad 10 tis. kč identifikovat obec prostřednictvím DIČ (jak plátce tak i neplátce, ať již to má k odpočtu nebo ne) - tedy myslím si, že naopak bude potřeba DIČ uvádět a třeba ta cesta formy "prohlášení", kterou jsme nabídli koncem roku 2011 k problematice režimu PDP, se ukazuje nosnější než ze strany GFŘ uvažované poskytnutí x neposkytnutí DIĆ.

Přečetla jsem si komentář k DPPO pro přiznání roku 2015 a jsem z toho trošku zmatená. V letošním roce jsme bezúplatně dostali pozemek, kanalizaci, vodovod (provozujeme vodovod a kanalizaci) a cestu od soukromého podnikatele. Účtovala jsem na účet 401. Počítali jsme s tím, že to budeme muset promítnou do přiznání DPPO za rok 2015 a zdanit sami sobě. Jedná se o částku cca 4,5 mil. Po přečtení Vašeho materiálu si tím už nejsem jistá. Je to tedy tak, že můžeme takto nabytý majetek osvobodit od daně?

Ano - můžete. Jste veřejně prospěšný poplatník jako obec. Když jste dělali přiznání za rok 2014, tak jsme neměli definici, co to je "kapitálové dovybavení" - proto jsme doporučovali, aby obce v přiznání za rok 2014 bezúplatná nabytí dlouhodobého majetku účtovaná proti účtu 401 dodaňovaly (pokud prokazatelně nemohou využít osvobození ve vazbě na činnosti uvedené v §20 odst. 8). Na jaře 2015 nám bylo ze strany finanční správy konečně dodefinováno kapitálové dovybavení a my jsme se dozvěděli, že jsou to případy nabytí majetku, kdy účtujeme ve prospěch vlastních zdrojů (jedno, od koho se majetek nabyl). Proto skutečně v roce 2015 je zbytečné toto nabytí dodaňovat - ale jen podotýkám - osvobodit je právo, klidně můžete také neosvobodit a dodanit - to by mělo smysl tehdy, pokud byste následně tento majetek chtěli třeba vkládat do nějakého s. r. o. (aby u nich byla daňová vstupní cena ...) - nicméně i toto lze případně řešit jinými cestami ...

Prodáváme pozemky a je podepsána smlouva o smlouvě budoucí. Peníze jsme obdrželi. Musím nyní tuto částku za pozemky uvést v přiznání k DPH na řádku 50 a 51 nebo až při vkladu na katastr (pravděpodobně až v roce 2017) až budu účtovat na účtu 647? Nebo do přiznání nemusím vůbec uvádět?

Tedy budu předpokládat, že je to plnění osvobozené od DPH a toto osvobození máte přiznat k okamžiku přijetí platby nebo DUZP a to ten den, který nastane dříve. Tedy pokud jste, jestli správně chápu, již nyní obdrželi zálohu na budoucí osvobozené plnění, tak to dáváte do přiznání k DPH nyní ve vazbě na přijatou platbu - tedy ř. 50  (jen poznamenávám, ono je také možné, že současně byly předány pozemky - tedy nastalo zároveň DUZP) a případně na ř. 51 (vylučované z koeficientu - pokud jsou splněny podmínky vyloučení ....). Jen na okraj připomínám, že pokud to současně jde na ř. 50 a na ř. 51, tak je to z hlediska konstrukce přiznání jedno, zda se to tam uvede nebo ne (teď myslím ve vztahu k vypočtené dani a dalším daňovým povinnostem) - tedy toto někdo řeší tak, že to do přiznání vůbec nedává (tím neříkám, že je to dobře, jen ale popisuji praktickou aplikaci některých subjektů v okamžiku, kdy si uvědomují, že to nemá na nic konečný dopad).ZN

Obec prodala pozemky v roce 2015. Zaúčtování 031/407 přecenění, 036/031 nová prodejní cena, 311/647 kupní smlouva, 554/036 prodaný pozemek, 407/664 zrušení oceň.rozdílu, 231/311 platba. Obec má ekonomický příjem pouze z těžby lesa, který uvádím do daň.přiznání. Patří i prodej pozemku do daň. přiznání - mám na mysli, zda je daňové 647 a který náklad proti tomu - 554 /, když se na tyto účty podívám tak se mi pak ve finále rovnají. Víte, účtuji převážně podnikatele, a ti vždycky vše zdaní. Je to jiné než u obcí.

Výnosy z prodeje pozemků (účet 647) určitě vstupují do daňového základu obce, výnosy z prodeje minus náklady na prodaný majetek - tj. vyřazení. Ale pozor. Uznatelným nákladem by mohla být vstupní cena za podmínky, že nebyl pozemek obci darován. Někdy je těžké zjistit všechny informace o historii majetku k tomu, aby byla vstupní cena uznatelná, tak u obcí, které zdaňují samy sobě, doporučujeme zdanit celý výnos, je to bezpečnější. 

Při přecenění prodávaného pozemku reálnou hodnotou  je situace trochu složitější, velice podrobně je toto popsáno v dokumentu ke stažení "Daň z příjmů USC - aktualizace leden 2016" (jedná se právě o vstupy 664 do daňového přiznání, kdy ano, kdy ne...)

Dobrý den, prosím opět pomoc s DPH. Došla nám faktura na celkovou částku 798,-Kč včetně DPH za mob. telefony za období prosinec 2015. Z této částky je 467,-Kč náklad obce a 331,-Kč jsou SIM karty k čerpadlům ( ZD 273,-Kč a DPH 58,-Kč) , které přeúčtováváme provozovateli kanalizace. Nyní máme problém, že faktura se týká roku 2015, ale vystavena je 8.1.2016 a DUZP je na faktuře také až 8.1.2016. Musím tedy náklady a výnosy dostat do roku 2015, ale DPH si uplatníme a odvedeme až v lednu 2016. Ve směrnici o čas.rozlišení máme, že tyto platby časově nerozlišujeme, ale kvůli DPH budeme asi muset. Zatím jsem k 31.12.2015 zaúčtovala: 518 MD /383 D částka 798,-Kč 385 MD /-518 MD částka 273,-Kč (jen ve výši základu daně?? SIM karty, Fa vystavím v lednu 2016) V lednu 2016 bych měla zaúčtovat: 383 MD částka 467,- Kč a 383 ??? ZD 331,-Kč ZJ 240 a 343 0035 ZJ 240 daň 58,-Kč MD /321 D částka 798,-Kč Vystavenou fakturu: 311 MD částka 331,-Kč /385??? ZD 273,-Kč ZJ 201 a 343 0025 ZJ 201 daň 58,-Kč Uvažuji správně, nebo jsem „mimo mísu“ ?

Já trošku nerozumím jen tomu, že to budeme muset časově rozlišovat kvůli DPH. Pokud byste se rozhodli to nerozlišovat a dali to celé do ledna, tak by to také mohlo být... - jestli to myslíte tak, že DPH můžete na odpočtu uplatnit až do ledna ve vazbě na DUZP 8.1. - s tím souhlasím ...

Takže teď vezmeme zaúčtování:

rok 2015:

- pokud správně chápu, tak si z těch 467 Kč neuplatňujete daň - tedy souhlas, že budete mít MD 518/Dal 383  - zde 467 Kč

- potom půjdeme na tu druhou složku - kde si daň uplatňujete - buď o tom nebudete účtovat vůbec ve 2015, neboť to nepotřebujete dostat do nákladů, nebo to uděláte klidně v režimu MD 385/Dal 383 - ale udělejte to jen na základ daně. Pro další postup budu uvažovat, že na tuto složku tu 385/383 neuděláte.

Jinak k tomu Vašemu postupu - ten dobře není - máte nejdřív na 518 celou hodnotu faktury a potom z ní berete  jen přeúčtovaný základ DPH na odběratele - tedy DPH, které budete přeúčtovávat by Vám takto zůstalo v nákladech 2015.

rok 2016:

Účtuji došlou fakturu:

MD 383                          467 Kč              /Dal 321  798 Kč

MD pohl (377, 311xy ..)     273 Kč

MD 343                              58 Kč 

Jinak kóduji (ZJ) - plný odpočet DPH na vstupu

Vystavuji fakturu:

MD 311                      331 Kč

                                                     Dal 377 (311xy ...)       273 Kč

                                                     Dal 343                         58 Kč

Kóduji (ZJ) - odvod DPH na výstupu.

Jinak klidně tu DF i VF můžu u toho přeúčtovávaného základu daně nechat projet i přes 385 ... (jak to máte v tom návrhu).ZN