Dotazy

Od července 2015 máme ve zkuš.provozu kanalizaci, kterou nám provozuje Vodárenská a.s. V roce 2015 jsme uhradili dvě zálohy na el. energii ČOV. V prosinci jsme se dohodli s Vodárenskou, že jim zálohy přeúčtujeme. Od 1.1.2016 se odb. místo na Vodárenskou přepisuje. Původně jsme si ze zaplacených záloh DPH neuplatnili, měla jsem zaúčtováno: 314/231 a 502/389 V prosinci jsem to opravila takto: -314 MD 4000,-Kč a + 314 Zj 240 ZD 3305,78 Kč a 343 0035 ZJ 240 daň 694,22 MD Tu dohadu 389 a náklady 502 ponechám ve výši 4000,-Kč , je to celé správně? S vystavenou zálohovou fakturou pro Vodárenskou si nevím vůbec rady, musím mít k 31.12. pohledávku – tedy: 311 MD – proti čemu, když přeúčtovávám zálohu? Bude tam výnos 602? Bude se z toho odvádět DPH za prosinec? Nebo se DPH odvede, až nám to Vodárenská zaplatí?

Takže zrekapituluji:

- dohodli jste se, že provozovatelem kanalizace bude jiný subjekt - Vodárenská. Tedy určitě byste měli udělat to, že nebudete k sobě účtovat náklad a dohadnou položku - tedy zrušte to 502/389 (respektive odúčtujte) - to je případně nyní dohadná položka provozovatele

- s ohledem na přeúčtování jste uplatnili odpočet DPH - to je OK. Nicméně nyní by Vám to měli oni proplatit - ale ještě k tomu nedošlo. Tady úplně správně nemáte účtovat o předpisu záloh - tedy nemáte mít v závěrce MD 311/Dal 324 a Dal 343. Správně máte počkat až na přijetí zálohy (tedy asi 2016) a až ji přijmete, tak vystavíte daňový doklad na přijatou platbu - fakticky to budete mít MD 231/Dal 324 a Dal 343

- až Vám dodavatel energie vyúčtuje skutečnost, tak jen uplatníte zase odpočet, zúčtujete zálohy a hodnotu spotřeby dáte třeba na nějakou analytiku 311(xy). Potom vystavíte fakturu na vyúčtování na Vodárenskou - tedy 311 (xz) a Dal 311 (xy) a odvod DPH + zúčtování záloh na faktuře.

Tedy pokud jste ještě ve 2015 nepřijali peníze, tak fakticky říkám, že nebudete dělat nic - budete jen mít zálohu na 314 (s účtováním o přijatých zálohách a také odvodu DPH a následném vyúčtování včetně vypořádání daně  počkáte do 2016). ZN

Město (plátce dph) prodává pozemek za 609 tis. Kč, který je v územním plánu určen pro výrobu a skladování - lehký průmysl. Pozemek je úplně bez sítí, v katastru je veden jako ostatní plocha. Zároveň se pozemek prodává kupujícímu s podmínkou, že kupující jej využije ke stavbě průmyslové stavby (hala...). Smlouvou o smlouvě budoucí bude uhrazena záloha na koupi pozemku 300 tis. Kč. V případě, že kupující nakonec odstoupí od koupi pozemku bude tato částka započtena proti smluvní pokutě ve výši 300tis. Kč. Odvod DPH ze základu d. 300 tis. provedeme ke dni přijetí zálohy? Jaký postup bude v případě, že odstoupí? - vystavíme opravný daňový doklad na mínus 300 tis. + 21% a k tomu vystavíme sankční fakturu na 300 tis. Kč a vrátíme mu dph-63tis?

Prvotně z hlediska DPH - jak to popisujete, tak to hodně vypadá na to, že v okamžiku dodání to bude stavební pozemek (vlastně nevím, na kdy je sjednáno a potom je pro mne složité určit, zda se lze domnívat, že v okamžiku dodání pozemku to má být stavební pozemek nebo ne). Nicméně i v případě pochybností - kupující bude asi plátcem, tak zdanit to bude to nejjednodušší (mohu se rozhodnout, i když by to splňovalo podmínky pro osvobození - byť ono je to důležité pro určení, zda je to v režimu PDP či nikoliv).

Tedy pro další budu vycházet z varianty - stavební pozemek - tedy zdanit DPH převod (a také přijatou zálohu)

Nyní pozor jen, jak je to ve smlouvě sjednáno - pokud je sjednáno 609 tis. kč a záloha 300 tis. kč a o DPH tam není ani zmínka, tak se musí oddanit směrem dolů. Tedy 300 tis. kč by bylo včetně daně. Pokud chceme + daň, potřebujeme to ve smlouvě jasně říci.

Nicméně budu předpokládat, že to ve smlouvě máte uvedeno - tedy nyní z přijaté platby odvedete DPH - skutečně ke dni přijetí zálohy a budete vystavovat daňový doklad na přijatou platbu (druhá strana si uplatní na základě tohoto dokladu pravděpodobně odpočet). Pokud odstoupí od smlouvy - bude to běžný případ období, kdy se tak stalo - pokud to bude do 3-let - potom skutečně opravuji základ daně - vystavuji opravný daňový doklad - on také koriguje svůj odpočet a těch 63 tis. kč bychom si měli vyrovnat. Těch 300 tis. kč by se započetlo na sankční fakturu. Pokud by ale daná skutečnost vznikla za déle než 3 roky - potom to již nemůžeme opravit (podle §42), DPH zůstane odvedené a uplatněné a jen řešíme sankci - započteme na základ daně. ZN

Pro firmu A, plátce DPH, jiná firma B, plátce DPH vyfakturovala stavební práce v režimu PDP. Nyní nám tyto práce firma A přefakturovává. Musí být přefakturace také v režimu PDP? Jsme též plátci DPH.

Bylo by to v zásadě standardní řešení - tím, že je to přeúčtováváno dále, tak se charakter prací nemění (z hlediska klasifikace CZ-CPA) a skutečně by to A mělo ve standardním  režimu vyúčtovat v režimu PDP.

Pouze tehdy, pokud by se využilo ustanovení týkající se přeúčtování (§36 odst. 11), tak by A pouze přiznalo daň a následně by jen přeúčtovalo čátku včetně daně na Město (již mimo DPH) - nicméně samozřejmě ve vazbě na tento postup by již Město nemohlo uplatnit případný nárok na odpočet DPH na vstupu (pokud by to byly třeba práce na objektech, kde by na straně Města nějaký nárok na odpočet DPH byl). Nicméně toto berte jen jako alternativu - ve standardním režimu to bude skutečně tak, že i A bude ve vztahu k Městu realizovat plnění v režimu PDP - jak jsem uvedl v úvodu. ZN

V letošním roce se bude schvalovat prodej 3 pozemků pro stavební účely. Tyto parcely a dalších 8, které už jsou prodané, byly zasíťované už před 10-ti lety. Dle odpovědi GFŘ o problematice § 56 odst. 3 zákona o DPH (vyvěšeno na stránkách Obec účtuje 5.1.2016), platí že od 1.1. 2016 budou tyto 3 pozemky osvobozeny od daně, protože je po uplynutí 5-ti let od dokončení inženýrských sítí. Tyto inženýrské sítě se v roce 2015 i 2016 prodlužují, protože se připravují další navazující stavební parcely. Ale teď nevím, jestli prodloužení těchto sítí ovlivní DPH u výše 3 popsaných pozemků, které už zasíťované jsou, protože je zde zásah do inženýrských sítí – změna (prodloužení ). Všechny pozemky jsou v KN jako plochy, které bude třeba vyjmout ze zeměd. půdy. Trochu se v tom ztrácím. Budeme prodávat 3 pozemky bez DPH nebo raději s DPH?

Tak, že se v tomto ztrácíte - to se skutečně nedivím - já také.

Jen chci upozornit na jednu věc - to, na co odkazujeme a co jsem dával do aktualit dne 5. 1. 2016 jsou dotazy a odpovědi k právnímu stavu roku 2015 (nikoliv 2016) - jakkoliv s tímto souvisí.

Stav roku 2016 je popsán v novele zákona o DPH, informaci GFŘ z 21.12.2015 (a také jsem k tomu dělal komentář - je na stránkách - ještě v prosinci 2015).

Tady upozorňuji na skutečnost, že GFŘ hodnotí od roku 2016 sítě dovedené na pozemek za účelem následného umístění stavby (třeba RD) "nerozbíhají časový test", ale jsou přípravnými stavebními pracemi pro umístění stavby (tedy na daný pozemek se hledí jako na nezastavěný).

Zkusím zdůraznit inkriminované části informace z 21.12.2015:

- str. 13 dole

Ad  §  56  odst.  2  písm.  a)  „…je  nebo  byl  předmětem  stavebních  prací,  nebo  správních úkonů za účelem zhotovení této stavby“: Stavebními pracemi je nutné rozumět jakékoli stavební úkony včetně i stavebních úkonů za účelem  odstranění  stávajících  staveb  (např.  budov,  hal,  apod.) ,  které vedou  ke zhotovení stavby, mohou jimi být zejména příprava staveniště,zpevnění příjezdové komunikace nebo pozemku,  výstavba  inženýrských  sítí,  na které  bude  připojena  stavba,  nebo  odlesnění pozemku.

dále je to řešeno v příkladech:

str. 19:

Příklad: Prodej pozemku s inženýrskou sítí ve vlastnictví vlastníka pozemku

Předmětem dodání je pozemek, na kterém je vybudována inženýrská síť (zkolaudovaná v roce 2010).  Vlastník  pozemku,  který  je  i  vlastníkem  inženýrské  sítě,  pozemek  prodává jako pozemek určený k zástavbě (dle územního plánu  obce je pozemek vymezen pro bydlení). Určujícím  prvkem  transakce  je  stavební  pozemek,  který  byl  předmětem  správních  úkonů  a stavebních  prací  (tj.  byla  vybudována  inženýrská  síť).  Pozemek  je  stavebním  pozemkem a tedy  nesplňuje  podmínky  osvobození  dle  §  56  odst. 1  zákona  o  DPH  a  jeho  prodej je zdanitelným plněním.

Tedy chci tím zdůraznit, že nyní informace směřuje (a dle mého názoru správně) k tomu, že se na pozemek má hledět jako na nezastavěný, ale protože zde proběhly stavební práce směřující k přípravě pro umístění cílové stavby (bez ohledu na to, že před 10-ti lety), je splněna podmínka, že pozemek je stavební a bude podléhat DPH. Prodlužování sítí v letech 2015 a 2016 na tuto skutečnost nemá vliv.

Tedy dle mého názoru - prodej parcel v roce 2016 bude podléhat DPH. ZN

Jsme obec a měsíční plátci DPH. Budeme prodávat pozemek pod stavbou rozestavěné chaty, která není dosud zapsána v katastru nemovitostí. Chata nebyla dosud ani zkolaudována. Předmětný pozemek, na kterém se chata nachází, tvoří rovněž i jeden funkční celek s touto chatou. Jedná se o pozemek vedený jako ostatní plocha, jiná plocha, a nachází se v zahrádkářské kolonii. Bude se v tomto případě ke kupní ceně připočítávat DPH?

Podle mne v tomto případě  nemohu uvažovat o osvobození podle odst. 1, Tím, že stavba je rozestavěná, tak ani nemohu uvažovat o osvobození podle odst. 3. Výsledkem je dle mého názoru situace, kdy bude nezbytné realizovat prodej s DPH. ZN

Obec má založenou příspěvkovou organizaci - střední školu (plátce DPH). Tato škola pořádá týdenní zájezd pro své žáky s výukou angličtiny do Anglie. Vše pro ni zajišťuje cestovní kancelář. Tento týden má škola uvedený v učebních osnovách jako nepovinný. Když škola vybírá úhradu od žáků (cena se nezvyšuje), jedná se o osvobozené plnění výchovu a vzdělávání (§ 57) a nebo o cestovní službu? Případně lze využít § 36 odst. 11?

Myslím si, že by to šlo  režimu přeúčtování - tedy mimo DPH, pokud si škola nic nepřirazila a neviděl bych v tom zásadnější problém.

Pokud bychom toto nechtěli využít (respektive báli bychom se toho), tak tady bude skutečně diskuse mezi §57 a cestovní službou. Můj postoj k tomu je takový, že pokud jsem schopen prokázat, že se jednalo o výchovnou či vzdělávací službu v rámci výuky (a tady bych se skutečně případně ptal, jeslti to bylo či nebylo v rámci výuky - pokud správně chápu - tak ano - žáci v té době se účastnili výuky, byť tam nemuseli povinně a asi mohli být laternativně ve škole) - potom bych případně podřadil pod §57 - jako osvobozené plnění.

Takže bych si tipnul násleudjící:

- nebál bych se přeprodeje podle §36 odst. 11

- pokud to nevyužijete, tak spíše si myslím okolnosti nahrávají tomu, že je zde osvobození od DPH podle §57.

Jen raději nebudu zastírat - tato záležitost může vyvolávat spory. ZN

Dobrý den, IVČ byla započata v lednu 2012, v listopadu 2015 jsme ji zařadili. Celé roky jsme si odpočítavali plné DPH, za listopad 2015 jsme DPH v plné výši vrátili, vypočítali krácený koeficient a uplatnili nárok na odpočet ve vši kráceného koef. FÚ nám tvrdí, že si můžeme uplatnit koeficient jen tři roky zpětně, tedy na faktury z roku 2012 jen za listopad a prosinec. Od ledna do října již ne. My jsme pochopili, že IVČ můžeme být otevřená kolik let a při zařazení si zpětně můžeme uplatnit koeficient krácený všechny roky zpětně a ne pouze dle zákona DPH jen tři roky zpětně.

Toto je ale úplně mimo a to hned ve dvou aspektech:

a) v listopadu jste uskutečnili zdanitelné plnění a to fikcí dodání při zařazení IVČ do užívání. Zároveň z tohoto plnění z listopadu jste uplatnili odpočet DPH koeficientem. Tedy není to tak, že by se uplatnil ten koeficient zpětně. Vy uplatňujete částečný odpočet DPH z plnění, které nastalo v listopadu 2015.

b) u IVČ je v §73 odst. 3 písmeno b) prodloužena lhůta na odpočet nad dané 3 roky - nicméně to se netýká toho krácení koeficentem, ale případu plného nároku na odpočet DPH v té první fázi v průběhu výstavby - tedy pokud by to FU myslel takto, tak ani v tomto nemá pravdu, že je tady 3-letá lhůta.

Tedy prosím vysvětlete jim, že neodčítáte koeficientem z jednotlivých plnění z roku 2012 a následujících, ale z plnění, které se uskutečnilo v listopadu 2015. Jestli to nepochopí, tak už je to jen na stížnost - to by bylo očividné nepochopení zákona ze strany FU (to by vám jedině museli dokázat, že to IVČ nebyla a neměli jste nárok na plné odpočty  s následným dodaněním při zařazení do užívání - ale jen částečné ... - to by ale bylo na případné doměření odpočtů - pokud to ale správně chápu, takto otázka nestojí)..ZN

Město připravilo kupní smlouvu na prodej stavební parcely pro stavbu RD v prosinci 2015. Kupní smlouva byla podepsána dne 21. prosince 2015 s tím, že kupující si vyřizují hypotéku. Platba kupní ceny ještě nebyla uskutečněna – očekáváme do konce února 2016. Dotazujeme se, zda město musí odvádět z tohoto prodeje DPH, i když byl pozemek fyzicky předán kupujícím dne 22. prosince 2015?

Pokud skutečně doložíte předání 22.12.2015, tak nastalo DUZP a podmínky se posuzují podle právního stavu roku 2015. Pokud ten pozemek má charakter pozemku, který v podmínkách roku 2015 by byl při převodu osvobozen, tak skutečně osvobodím bez ohledu na to, že na katastru nemovitostí to bude ve 2016 a platba bude také ve 2016.

Připomínám - aby to bylo osvobozeno v podmínkách roku 2015, tak potřebuji aby:

- buď na pozemku nebyla nějaká určující novostavba (mladší 3 let) - třeba přípojky sítí dovedené na pozemek, které by se převáděly spolu s pozemkem nebo nějaké pomocné stavby ... (je ale jedno, že by se v okolí pozemku prováděly stavební práce s cílem přípravy pro výstavbu RD ...)

- a zároveň pokud tam není novostavba, tak aby nebylo vydáno stavební povolení nebo nebyla ohlášena stavba

Já to raději jen připomínám - abyste si uvědomili, že v některých případech již pozemky tohoto typu podléhaly zdanění v letech 2015 a 2014. ZN

29.12.2015 byla podepsána smlouva o prodeji zasíťovaného pozemku k bydlení, tento je pro letošní rok osvobozen. Platba bude provedena ale až příští rok a to už budeme muset odvést 21% sazby DPH. Nyní si nevím rady jak zaúčtovat přepis smlouvy. Můžete mi, prosím, poradit? Děkuji

Já prvotně k DPH - nemusí být rozhodující, že platba proběhne až v roce 2016. Pokud doložíte, že k předání podle kupní smlouvy došlo ještě v roce 2015 a skutečně nyní splňujete podmínky pro osvobození, tak by se jednalo o plnění osvobozené od DPH (opakuji, byť by platba byla až v roce 2016).

Jinak obecně z hlediska účtování ve vazbě na prodej pozemku s DPH. Tady se nám skutečně rozchází potenciálně DUZP (nejčastěji) a okamžik, kdy účtujeme o prodeji (podání návrhu na vklad na katastr nemovitostí). 

Pokud budeme třeba uvažovat s modelem, že by v lednu 2016 bylo předání a v dubnu 2016 až podání návrhu na vklad do katastru, tak by třeba mohlo být řešení následující:

leden:  MD 395/Dal 395 (základ daně, v Grodicu 734 ...)

           MD 311xy (377)/Dal 343 (daň)

duben:   MD 311 celá částka včetně daně/Dal výnos (podle charakteru prodávané věci)

                                                               Dal 311xy (377) 

Samozřejmě do toho by se ještě mohla zamotat třeba částečná platba předem ... - ale to je již podle aktuální situace. ZN

Chtěla bych si ujasnit DUZP při prodeji pozemků, jehož správnost bude důležitá i pro kontrolní hlášení. Př. prodáváme pozemek s DPH 10.1. podepsána smlouva 20.1. přišla platba 1.2. návrh na vklad a předáno do užívání 1.3. přijde vyrozumění Jelikož jde o pozemek s daní, musíme vystavit daňový doklad, na který se vyplňuje DUZP, v tomto případě 20.1. nebo 1.2.? Povinnost přiznat daň je ke dni přijetí platby, tedy k 20.1., to budu mít i v účetnictví, jinak mi platba nepropadne do daní. Přijde mi ale pak nesmyslné na daňovém dokladu ručně přepisovat DUZP na 1.2., kdy bylo předáno do užívání. V účetnictví nelze rozlišovat DUZP a den povinnosti přiznat daň.

Takže v tomto případě je situace následující:

- dne 20.1. nastal okamžik, kdy jste povinni přiznat daň z přijaté platby a máte vystavit daňový doklad na přijatou platbu (která se váže na zdaňované plnění)

- dne 1.2. nastalo DUZP - pokud byla cena plně pokryta zálohou, již potom nebude nic (ani již nemusíte vystavovat daňový doklad, neboť potom již nebude vznikat základ daně - respektive v praxi se to často dělá a je to fakticky v režimu +  a odečet zálohy ve stejné výši - tedy ve výsledku dne 1.12. na nulu).

Pokud by byl nějaký doplatek, tak ke dni 1.2. by vznikla povinnost odvést druhou část DPH (celková cena minus sjednaná záloha). ZD

Obec bude prodávat do konce roku 2015 pozemek - ostatní plocha, v roce 2015 bude uzavřena a podepsána kupní a smlouva vč.předání pozemku. Prodej uskuteční občanovi, prosím o Vaše vyjádření z pohledu DPH.

Tak jak to popisujete, tak DUZP nastane v roce 2015 - takže zkusíme vzít podmínky definované v roce 2015. Prvotně je potřeba určit, zda se jedná o pozemek, na kterém je stavba spojená se zemí pevným základem (případně inženýrská síť) nebo není. Přitom mírně nad rámec zákona GFŘ říká, že nemáte hledět na stavby, které řekněme nejsou určující (hlavní - ploty, studny ....).

Pokud dojdete k závěru, že tam taková stavba není, tak již jen řešíte, zda je tam stavební povolení nebo ohlášení na provedení stavby - pokud ne - tak osvobodit.

Pokud řeknete - je to zastavěný pozemek, potom se budete řídit stavbou stojící na pozemku  - pokud od její kolaudace nebo dokončení uplynuly více než 3 roky, tak osvobozeno. ZN

Naše obec připravila pro zájemce stavební pozemky. Příprava trvala několik let a ještě dnes se dodělávají komunikace a chodníky k některým pozemkům. Veškeré zasíťování (kanalizace, voda, elektřina a plyn) je hotové. Několik pozemků bylo již během minulých tří let prodáno, ale většina pozemků na prodej teprve čeká. Obec eviduje pozemky v dlouhodobém majetku (účetní třída 0)jako pozemky k prodeji. Obec není plátcem DPH, ale má příjmy z nájmu bytů a dlouhodobého pronájmu některých nemovitostí. Tyto příjmy z pronájmů překračují v ročním obratu 750.000,-- CZK. Jde však o plnění osvobozená od daně a bez nároku na odpočet daně dle § 56 Zákona o DPH. Jiné příjmy, které by mohly podléhat DPH obec nemá. Musí se příjmy z pronájmu bytů a jiných nemovitostí zahrnovat do obratu rozhodného pro přihlášení k DPH, i když tento příjem není vysloveně specifikován v příloze Zákona o DPH jako služba, kterou je nutno zahrnout do obratu u obcí? Jak je to se započítáváním prodeje stavebních pozemků do tohoto obratu? Stane se naše obec plátcem DPH při prodeji stavebních pozemků v roce 2016?

Definici obratu najdete v zákoně DPH - §4a.

Podle něj zjistíte, že do obratu patří následující kategorie (pokud to zaměřím na obce):

a) výnosy z aktivit, které obecně podléhají zdanění - tedy například vodné, stočné, prodej dřeva z lesa, krátkodobý pronájem nějakých místností, poskytnutí reklamy, hlášení v rozhlase, inzerce, drobný prodej, věcná břemena .... (jen namátkově jsem uvedl příklady)

b) výnosy z aktivit, které jsou osvobozené od daně a jsou vymezeny v §54 - §56a - tedy pro obce jsou klíčové příjmy z nájemného osvobozeného od DPH, z pachtů ...

Do obratu ale nepatří případy prodej dlouhodobého majetku (tedy jen ten prodej pozemků by vás neměl do plátcovství dostat, nicméně pokud byste se kvůli ostatním případům plátci stali, tak samozřejmě u těchto pozemků musíte řešit otázku DPH). Nicméně pokud součet a) + b) přesahuje 1 mil. Kč za 12 měsíců, tak byste měli být plátci. ZN

Dne 21.12. 2015 bude ZO schvalovat prodej pozemku pro výstavbu rod. domu. Na hranici pozemku je přivedeno zasíťování ( vystavěno v letošním roce). Je možné ve smlouvě napsat, že dnem podpisu smlouvy (nebo úhrady) nabývá právo užívání pozemku kupující? Návrh do KN bude pravděpodobně až na začátku roku 2016. Je v tomto případě možno prodat pozemek bez DPH? Pokud by ZO schválilo prodej bez DPH ( v usnesení zmíněno – bez DPH ) a prodej by proběhl až v roce 2016 je možné DPH pak dopočítat a odvést nebo je nutno opětovně schválit ( i s vyčísleným DPH)? Nebo když víme, že prodej proběhne v roce 2016 už nyní v prosinci schvalovat s vyčísleným DPH?

Takže postupně:

- DUZP se u pozemků uskutečňuje předáním - tedy pokud letos dojde k podpisu smlouvy, dalo by se definovat, že podpisem smlouvy dochází k předání (i s právy a povinnostmi - tedy zjednodušeně může pozemek využívat, ale zároveň má povinnost se o něj starat - třeba zajistit jeho úklid, aby neobtěžoval ostatní ...) - tedy potom by DUZP bylo letos a bylo by osvobození od DPH (bez ohledu na to, že by návrh do katastru šel až v lednu 2016).

Pokud by se DUZP uskutečnilo až ve 2016, tak pozemek, který popisujete, by byl  DPH zatížen. Teď nevím, jak to máte v pravidlech - zastupitelstvo má podle zákona rozhodnout o prodeji pozemku - již v zásadě nerozhoduje, zda je to s DPH nebo bez DPH. Nicméně pokud zde byl projev vůle a jasně řeklo - bude to za nějakou cenu bez DPH a zjistilo by se, že se podmínky změnily a mělo by to být s DPH, tak pokud je to takto výslovně uvedeno, tak bych raději to nechal jít znovu do zastupitelstva. Jinak pokud to takto výslovně schvalujete a již v prosinci víte, že DUZP nastanou v lednu a bude to splňovat podmínky pro zdanění, tak bych to schvaloval  tak, že pokud DUZP nastane v roce 2016, tak se třeba připočte ke schválené ceně DPH ve výši 21% ... ZN

Obec prodává pozemky ke stavbě rodinných domů. Na hranice pozemků jsou přivedeny inženýrské sítě. Vodovod a kanalizace jsou ve vlastnictví obce - kolaudace v roce 2011, komunikace se staví, ale dosud nejsou zkolaudovány. V územním plánu je tato lokalita vedena jako "bydlení v rodinných domech - příměstské". Na celou lokalitu je vydáno územní rozhodnutí pro stavbu rod. domů a infrastruktury. V letošním roce tyto pozemky prodáváme bez DPH. Bude toto platit i v roce 2016?

Tedy zrekapituluji - máte systém, že na pozemcích, které jsou předmětem prodeje, nejsou stavby - např. sítě jsou přivedeny na hranice pozemků. Z mého pohledu toto povede v roce 2016 k nutnosti odvést daň z prodeje - bude se jednat o nezastavěné pozemky splňující charakteristiku stavebního pozemku a to z toho důvodu, že v okolí těchto pozemků byly provedeny stavební práce s cílem umístění stavby na prodávaných pozemcích (tedy přeložím - dělaly se sítě, aby bylo možno stavět na prodávaných pozemcích třeba RD).

Máme v majetku hasičské zásahové hadice nakoupené v roce 2011 s DPH. Nyní bylo rozhodnuto z "nějakého" důvodu o prodeji těchto hadic. Odběratel je plátce DPH. Vystavila jsem fakturu bez DPH, hadice byly používány k neekonomické činnosti. O co se mohu popř. "opřít". DPH jsem si neuplatnili, takže bychom ji zaplatili dvakrát.

Tak, že bychom se mohli o něco výslovně opřít (jako že je přímo uvedeno v zákoně - to tedy moc ne). Bavíme se o logice, že pokud je nějaký majetek spojen s veřejnoprávní činností (což by požární ochrana byla), tak by prodej měl být mimo DPH.

Odkázal bych Vás asi na následující informaci MFČR:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/predmet-dane-obrat-danove-subjekty/informace-k-uplatnovani-dph-pro-uzemne-s-645

Zde zhruba v polovině najdete následující text (je tam kurzivou):

Pokud obec prodává vlastní majetek nebo majetek, ke kterému má právo hospodaření a nakládá s ním jako vlastník, který používala k veřejnoprávní činnosti, nezapočítává se jí úplata do obratu, protože prodej takového majetku není předmětem daně. Obec takový majetek pořizovala a prodává jako osoba nepovinná k dani.