Dotazy

Máme pronajaté prostory restaurace plátci DPH, tedy odvádíme DPH z nájmu a uplatňujeme odpočty u nákladů k restauraci. Dne 5.10. nám nájemce telefonicky oznámil, že od 24.8. není plátce DPH. V září(zdanitelné plnění září) nám vystavoval fakturu ještě jako plátce s DPH. Platná smlouva na prostory restaurace je s plátcem DPH, takže zatím pokračujeme podle platného platebního kalendáře - tedy nájem s DPH. Dne 6.10. nám nájemce písemně oznámil, že žádá o dobrovolnou registraci k DPH. Jednou s podmínek výběrového řízení na nájem restaurace bylo i plátcovství k DPH. Do dnešního dne k opětovné registraci nedošlo, údajně FÚ nechce povolit. Jak se mám zachovat, ke změně smlouvy nedošlo a účtovat nájemné neplátci s DPH není možné. Jak vyřešit zpětně nájemné od srpna? Jak s fakturou přijatou s DPH v období, když již plátce DPH nebyl? Děkuji.

Tak tady tedy moc nevím, co s tím:

- podle zákona nejste oprávněni účtovat nájemné s DPH neplátci - tedy na nájemné s DUZP po 24.8. bych dle mého názoru měl vystavit opravný daňový doklad - fakticky to změnit na nájemné osvobozené od DPH - přitom nevím, jak je to přímo sjednáno ve smlouvě - otázkou je, zda by nešlo za nájemné považovat sjednanou částku včetně daně (ale to by se muselo jít do smlouvy). Rozhodně bych ale sjednaný splátkový kalendář nyní považoval za neplatný.

- z provozních nákladů potom nemáte nárok na odpočet DPH (pronájem neplátci, který má být osvobozen od daně).

Samozřejmě se ale domnívám, že on vás uvedl v omyl - tedy podle mne byste měli mít nárok na případnou náhradu škody (třeba z titulu neuplatněných odpočtů daně, případně souvisejícího příslušenství - penále ...).ZN

Prosím, obec nakoupila do kulturního domu mikrovlnku,hrnce a další vybavení. Toto bude použito pro účely případných obecních akcí,asi 3x do roka a jinak jsou prostory pronajímány krátkodobě občanům na jejich akce, kde budeme odvádět DPH z projájmu. Prosím mohu si uplatnit 100 % odpočtu DPH z nákupu, jiné uskutečného osvobozené plnění obec nemá. Myslím, jestli musí být použit koeficient při odpočtu. Děkuji

V tomto případě by správně měl vznikat krácený odpočet DPH - přitom jsou dvě možné varianty:

a) ty obecní akce jsou zdarma (třeba je ta setkání seniorů, je tam třeba besídka vaší MŠ - pokud nějakou máte a MŠ to má k užívání zadarmo) - tedy potom by tyto akce představovaly situace, kdy to není k ekonomické činnosti. Potom třeba budete evidovat - za rok 3 takovéto akce, 27 akcí je klasický krátkodobý pronájem - tedy odpočet DPH by byl poměrem v režimu 27/30 - tedy 90%. Při stanovení poměru můžete třeba vyjít z minulého roku s tím, že jen kontrolujete, zda se tento odhad nezměnil o více než 10 procentních bodů nahoru nebo dolů ... Jinak tomuto se říká krácení odpočtu DPH v poměrné výši podle §75 ...

b) ty obecní akce jsou za peníze - nicméně je to kultura (třeba je tam obecní ples a vybírá se vstupné ...) - potom (pokud splňujeme charakteristiku kultury) by se jednalo o plnění osvobozená od DPH - §61 a odpočet DPH by správně měl být koeficientem - §76 (to je to, co Vám vychází z přiznání - počítá se jeden koeficient za celou obec - zjednodušeně z podílu zdaňovaná /(zdaňovaná + osvobozená) - koeficient byste měli mít na ř. 52 ....

Jinak jen upozorňuji - výše uvedené by případně mělo platit i pro další náklady související s objektem (pokud je takto užíván) - třeba energie, opravy ...

Na našem kulturním domě visí celý rok bannery s reklamou. Fakturu za bannery jsme ještě nevystavili. Mohu do faktury dát DUZP stejné jako den vystavení faktury např. 27.11.2015, i když plnění probíhá od ledna až do prosince? Nebo bych měla mít na faktuře DUZP až 31.12.2015 a fakturu vystavit po tomto dni? Ještě mám dotaz k prodeji pozemku. Město prodává ŘSD pozemky, na které je vydáno územní rozhodnutí a budou sloužit k výstavbě dálnice. Řešíme, zda pozemky budou s DPH, či osvobozené. V komentáři k § 56 jsem se dočetla, že za stavební pozemek se považuje také pozemek, který je nebo byl předmětem správních úkonů. Jedná se o správní úkony, provedené za účelem výstavby této stavby (například podání návrhu na změnu územního plánu). Dle toho si myslím, že by k ceně pozemku mělo být připočteno DPH, protože již bylo vydáno územní rozhodnutí. Zdanili by jste pozemky nebo ne, když dojde k prodeji ještě tento rok?

K tomu prvnímu - nebudu zastírat, že tady je sporné, kdy u smlouvy tohoto typu došlo k poskytnutí služby (pokud není ve smlouvě přímo sjednáno). DUZP 31.12. 2015 považuji za nejzažší.

Samozřejmě pokud smlouva umožňuje vystavit fakturu třeba 27.11. 2015, tak tím, že jsme v  režimu služeb, tak DUZP nastává vystavením dokladu nebo poskytnutím služby a to ten den, který nastává dříve. Tedy potom bych měl DUZP nastaveno na 31.12. (byť bychom mohli diskutovat, že třeba služba byla kompletně poskytnuta až 31.12.). Tedy klidně ji vystavte, pokud to smlouva umožňuje - DUZP bude stejné s datem vystavení dokladu.

Druhý případ - v roce 2015 předpokládám, že se jedná o nezastavěné pozemky a nesplňují ještě charakteristiku stavebního pozemku (není stavební povolení ...). Tedy pokud DUZP nastane ještě ve 2015 - osvobozeno.

Pokud DUZP nastane ve 2016, tak v tomto případě to již charakteristiku stavebního pozemku na 98% bude splňovat (přesně jak uvádíte - správní úkon a mezi těmi správními úkony důvodová zpráva uváděla i změnu územního plánu v přímé souvislosti s umístěním konkrétní stavby - tedy ne nějaké obecné schválení územního plánu, ale v přímé souvislosti s konkrétní stavbou) - tedy potom s DPH 21%.

Město chystá prodej pozemků k výstavbě rodinných domů (cca 60 parcel) a v této lokalitě bude stavět technickou a dopravní infrastrukturu právě v souvislosti s těmito stavebními pozemky. Z prodeje pozemků budeme odvádět DPH v základní sazbě a dle daňového poradce si město bude moci uplatnit na vstupu DPH při budování inženýrských sítí, protože jejich budování souvisí s ekonomickou činností, kterou je prodej stavebních pozemků v připravované lokalitě. V úterý jsem byla na školení k DPH a v souvislosti s tematikou prodeje nemovitostí jsem konzultovala s lektorkou tuto naši situaci - zamýšlené prodeje stavebních pozemků, ze kterých budeme odvádět DPH a také výstavbu inženýrských sítí v této lokalitě a to, že bychom chtěli nárokovat na vstupu DPH. Ona mi sdělila, že DPH lze uplatnit pouze u těch sítí, které se vztahují k přípojkám domů - tzn. vodovod, kanalizace (tam budeme dávat investiční příspěvek SVK bez DPH), elektřina a tedy zřejmě i plyn. Výstavba komunikací (chodníky, silnice),dešťové kanalizace a VO prý je záležitost veřejné správy, protože toto ukládá obcím zákon. Tudíž z těchto staveb DPH nelze uplatnit. Dle pana starosty je celá výstavba vyvolaná přípravou stavebních parcel k prodeji, tudíž by město mělo mít nárok na DPH na vstupu u celé infrastruktury. Prosím o vaše stanovisko k této problematice, potřebujeme si být jistí, že postupujeme správně a nehrozí nám ze strany FÚ nějaké sankce.

Já se obávám, že nezbude nic jiného, než pokusit zajistit oficiální stanovisko finanční správy (ale nevím jestli bude vydáno). U obce se mi totiž v tomto střetávají dva pohledy (musíme si uvědomit, že ty sítě nebudou předmětem převodu).

* řekneme, že veškeré sítě jsou vyvolanými investicemi k možnosti prodeje pozemků (raději také prokážeme, že tyto vyvolané investice byly do prodejní ceny za pozemky zahrnuty - toto není nikde napsáno, ale raději bych hovořil i o této podmínce ...) - potom řekneme prodej je s DPH a proto uplatním odpočet DPH. Ale pozor - tady nastává střet - uplatním odpočet DPH z něčeho, co standardně vnímáme jako standardní výkon veřejné správy - tedy konkrétně mi jde o vybudování komnikace mající povahu místní komunikace a její následné provozování ... - tedy jakoby prolamujeme nějakou hranici (jakkoliv je vágní) mezi výkonem veřejné správy a soukromoprávními aktivitami.

* řekneme, že k prodeji pozemků se váží pouze přímé náklady na to, co je předmětem prodeje (tedy třeba geometrické rozdělení pozemků), sítě budou sledovat svůj vlastní osud, pokud nebudou přímo předmětem prodeje stavebníkům. Tedy komunikace a VO - neekonomická činnost. Kanalizace, voda, plyn (tedy u vás jen ten plyn) - pokud prokáži souvislost se zdaňovanými příjmy, tak s odpočtem daně (elektrika bude také příspěvkem na úhradu oprávněných nákladů - to účtují bez DPH).

Tak a teď je problém, že pokud byly prodeje pozemků osvobozeny od DPH, tak se 99% obcí - plátců DPH - zachovalo podle druhé varianty - tedy odpočet DPH u těch sítí, kde prokazovaly následnou ekonomickou činnost - tedy k osvobozeným prodejům pozemků to vůbec nevztahovaly. Nyní by se nám více hodilo to první, ale to znamená, že ty původní do roku 2015 to mají špatně a mají neoprávněné odpočty. Já vím, že Vás to třeba nezajímá, ale situace je taková, že pokud získáme kladnou odpověď na první variantu, znamená to zároveň krajně negativní zprávu pro ty obce, které to již mají za sebou.

Já třeba osobně (i při vědomí, že Vás potenciálně znevýhodňuji proti developerům) bych se zatím spíše přikláněl k názoru lektorky (abych neprolamoval tu hranici výkonu veřejné správy). Vůbec nejsem schopen říci, jak se na to bude dívat finanční správa. ZN

ZM bude začátkem prosince schvalovat prodej pozemku za účelem výstavby rekreační chaty. V současné době není vydané stavební povolení, pozemek není oplocen, není věcné břemeno. V územním plánu je tato lokalita, kde se bude pozemek prodávat, vedena jako zastavitelná. Pokud se stihne do konce roku podepsat kupní smlouva, předat pozemek do užívání, bude se jednat o prodej osvobozený od DPH, i když se nestihne provést vklad do KN a kupující uhradí cenu kupní cenu částečně letos a zbytek v r. 2016? Jedná se o kupní cenu ve výši 560 tis. Kč. Jak by to bylo, kdyby se podepsala smlouva o budoucí kupní smlouvě? Pokud by se prodej uskutečnil až v roce 2016, tak by se už nejednalo o prodej osvobozený od DPH?

Já si nemyslím, že by prodej pozemku, který popisujete, měl být v podmínkách roku 2016 s DPH - pokud správně chápu - jedná se o pozemek nezastavěný - tedy aby byl s DPH jako stavební, musela by tady být nějaká z následujících variant:

- stavební povolení nebo ohlášení stavby - to nebude

- stavební práce v okolí za účelem postavení stavby ... nebo třeba i úpravy pozemku (skrývky ornice - to nebude)

- správní úkon směřující k umístění stavby - to taky nebude (to, že lokalita je obecně určena k zástavbě neznamená správní úkon pro umístění konkrétní stavby ...).

Takže podle mne v 2015 i 2016 - OK osvobozeno. Jinak z hlediska DUZP je rozhodující předání - tedy pokud předán ve 2015 a zápis na katastr 2016, platba částečně 2015 a částečně 2016, tak DUZP vznikne 2015. Pokud součástí smlouvy o smlouvě budoucí kupní bude předání již ve 2015 a smlouva se uzavře 2016, tak by také DUZP mělo být při předání 2015. ZN

Dobrý den, město(plátce DPH) pořizuje vánoční světelnou výzdobu ze Slovenska. Dodavatel, plátce DPH, zajišťuje montáž, demontáž i skladování. Fakturace je bez DPH, dodavatel přímo uvádí, že dodávka je osvobozena od DPH dle §43 zákona č. 222/2004 o DPH. Naší povinností je daň přiznat a uhradit přímo finančnímu úřadu, v DP budu evidovat na ř. 3. V jakém případě by byla evidována daň na ř. 7 daňového přiznání? Ještě jeden případ pořízení zboží ze zahraničí, a sice, na faktuře píše slovenský dodavatel, plátce, že se jedná o osvobození od daně při trojstranném obchodě ve smyslu § 45 zákona o DPH. Budu i v tomto případě postupovat výše uvedeným způsobem, tedy daň přiznám a budu evidovat na ř.30? Děkuji za odpověď.

Souhlas s první situací - prodaníte na ř. 3 a nebudete mít dle všeho již nárok na odpočet. Řádek 7 a 8 jsou pro případy dovozu zboží - tedy situace, kdy je to pořizováno ze státu mimo EU (třeba z Ukrajiny, USA ...)

U toho druhhého - podle mne to budete zase vykazovat na ř. 3 - ten řádek 30 je pouze pro situace, když jste v trostranném obchodu uprostřed - tedy nakoupíte na Slovensku a přímo to dodáváte do Polska (a prostřední článek je český obchodník) - vy jste ale asi koncový článek - tedy pro Vás to bude pořízení zboží z EU.

Obec chce v příštím roce prodat pozemek, který je veden na katastru jako stavební - kupující jej chce užívat jako zahradu a na pro výstavbu. Bude se muset i v tomto případě pozemek zdanit 21 % ?

Stav v katastru vůbec nerozhoduje. Pokud se bavíme o nezastavěném pozemku, tak aby to bylo s DPH, tak by musela být splněna charakteristika stavebního pozemku - ve 2016 to budou:

- stavební povolení na realizaci stavby

- stavební práce (třeba budování sítí ...) v okolí pozemku za účelem výstavby stavby na pozemku

- správní úkon za účelem vybudování stavby na pozemku.

Nicméně nic z toho podle Vašeho popisu nebude - tedy osvobozeno od DPH.

Od 1.1. 2016 budou stavební pozemky podléhat dani z přidané hodnoty ve výši 21%. Jelikož v současné době projednáváme prodeje více pozemků, je pravděpodobné, že u některého pozemku může dojít k platbě za pozemek v roce 2015, ale k zápisu dojde až po 1.1.2016 i když právní účinky vkladu budou ještě v roce 2015. Prosím proto o určení data zdanitelného plnění v tomto případě, že platba v prosinci 2015, podání návrhu na vklad v prosinci 2015, zápis po 1.1.2016 s právními účinky k datu podání návrhu v prosinci, a tudíž zda bude nutné tyto prodeje dodanit 21% DPH či ne.

Musíte řešit z hlediska DUZP jednu naprosto zásadní věc - kdy dojde k předání pozemku - to je totiž DUZP. Jak neustále uvádím v různých dokumentech, rozhodně doporučuji, pokud to není ošetřeno ve smlouvě, abyste vyhotovili u takovýchto pozemků zápis o předání k užívání podle příslušné kupní smlouvy - ten podepsali třeba k datu podání návrhu na vklad do katastru nebo k datu zaplacení. Tím určíte DUZP. Viz §21 odst. 3.

Pokud by náhodou nastala situace, že by platby proběhly ještě v roce 2015 (byť částečně) a v podmínkách roku 2015 by bylo právo osvobodit, ale DUZP by nastalo až 2016 (předání pozemku) a již by bylo s DPH, tak by měl platit režim popsaný již v informaci k aplikaci §56 na konci roku 2013:

1.3. Přechodné období - zálohy na prodej pozemku

Při zálohové platbě v r. 2013 na převod pozemku, který se uskuteční v r. 2014, se při přijetí zálohy neuplatní daň na výstupu, pokud podle právní úpravy platné v době přijetí zálohy (tj. v r. 2013) jde o úplatu na plnění osvobozené od daně (tj. převod jiného než stavebního pozemku). Podle §51 odst. 2 zákona o DPH ve stávajícím znění má plátce povinnost uvést takovouto úplatu přijatou před uskutečněním plnění do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla přijata, jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Při dodání předmětného pozemku v r. 2014 uskuteční plátce zdanitelné plnění s datem uskutečnění tohoto zdanitelného plnění dle §21 odst. 3 zákona o DPH v novém znění. Zdanění bude v daném případě podléhat jen rozdíl mezi celkovou úplatou za plnění a částkou uhrazenou jako záloha v roce 2013 (samozřejmě pokud nebudou hrazeny v roce 2014 další [6] zálohy). ZN

Obec , plátce DPH, uzavřela v roce 2015 smlouvu na TDI a BOZP s fyzickou osobou, neplátcem DPH. Ve smlouvě byla uvedena cena bez DPH, DPH 21% a cena celkem. Následně bylo opakovaně fakturováno základ + DPH. Až při poslední fakturaci nás FO na svůj chybný postup a chybně vystavené faktury upozornila, obec si omyl neuvědomila. Obec v uplynulých měsících (4 x fakturace) neuplatnila nárok na odpočet DPH. Jak vše uvést do souladu, zejména kvůli případné kontrole FÚ na obci nebo kontrole fyzické osoby? Máme udělat dodatek ke smlouvě, kde cena nebude vyčíslena bez a také s DPH? Jaká bude nově cena smluvní - ta bez DPH nebo celková s DPH? Jak napraví své pochybení FO v souvislosti se špatně vystavenými fakturami?

Takto - tady naštěstí neřešíme, že byste si uplatnili odpočet DPH (v dobré víře ...) a zda by na to byl nárok nebo nebyl - nejsem si jist, kolem těchto věcí nějaká judikatura je, ale jak by to dopadlo - fakt nevím. Nicméně to neřešíme.

Pro další budu předpokládat, že fyzická osoba daň neodváděla.

Tady se pohybujeme zhruba v másledujícím systému - cena byla výslovně sjednána v režimu základ daně + DPH a celková daň. Tedy jednalo se o konstrukci, kdy Vás dle mého názoru dodavatel uvedl v omyl, že je plátcem daně. Tím, že byl zároveň sjednán základ daně, domáhal bych se toho, že jste byli uvedeni v omyl. Stejně tak jste byli uvedeni v omyl tím, že dodavatel vystavoval faktury s DPH jako daňové doklady.

Dle mého názoru (ale je to spíše věc na právníka) byste se měli z důvodu uvedení v omyl domáhat snížení ceny o neoprávněně fakturovanou DPH (znovu vycházím z toho, že byla cena sjednána na úrovni základ daně + daň) - nejsem si jist, jak by to rozhodl soud, ale určitě bych do toho šel (argument druhé strany by mohl být, že jste byli ochotní zaplatit částku včetně daně a neodečítali jste to, tak v čem je problém ...). Dodavatel by měl daňové doklady "vystornovat" (hlavně ať nevystavuje opravné daňové doklady - to by zase byla další rána ...) - tedy hezky udělat zápis (dohoda o narovnání, dodatek smlouvy), kde se konstatuje chyba, udělal bych to, že pošle nějaký dokument, kterým "stornuje faktury" a vystaví nové na částku bez DPH s tím, že již byly uhrazeny - rozdíl vrátí na váš účet do nějakého okamžiku definovaného v dohodě ... (případně jak uvádíte - dodatku smlouvy).

Pokud by se "cukal" a chtěl by po vás, aby cena byla ta včetně daně, tak bych mu případně pohrozil, že ho udám na FU, že neoprávněně vystavoval daňové doklady, byť byl neplátce ... (nevím, jaký by to mělo dopad, ale on určitě porušil - vůbec nebyl oprávněn vystavovat daňové doklady jako neplátce).

Ale raději ještě jednou - že bych měl jistotu na 100% že by soud vám dal za pravdu, že cena je ta bez DPH, to nemám. ZN

Jsme plátci DPH. Uplatní se DPH z paušálních náhrad pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, požadované obcemi nově na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 254/2015 Sb.? Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Předmětem žalobních návrhů je např. dlužné nájemné, náhrada škody, bezesmluvní užívání apod. Doposud jsme jako úřad tyto paušální náklady nepožadovali. Za každý úkon, který učiníme, požadujeme částku 100 až 300 Kč. Pro názornost uvádíme příklad: Návrh na vydání platebního rozkazu (nájemné z bytu u fyzických osob) jistina ve výši 15 600 Kč kolek ve výši 1 000 Kč 1. úkon za podání žaloby ve výši 100 Kč 2. úkona příprava účasti na jednání ve výši 300 Kč 3. úkon účast na jednání před soudem ve výši 300 Kč Celkem tedy požadujeme 15 600 Kč za jistinu, 1 000 Kč za kolek a 700 Kč za tři úkony. Zajímalo by nás, zda těch 700 Kč se účtuje s DPH nebo bez DPH.

Tady jsem celkem přesvědčen, že tyto náhrady za úkony nejsou předmětem DPH - totiž nedošlok k poskytnutí služby druhé straně, pouze je fakticky požadována náhrada nákladů (fakticky jakoby náhrada škody). Tedy určitě mimo režim DPH ZN

Město je plátcem DPH, je vlastníkem vodovodu a ČOV, vodné a stočné od občanů nevybírá, správcem je VHS, která vybírá vodné a stočné. Město fakturuje VHS čtvrtletně nájem infrastrukturního majetku (s DPH) Nyní budeme provádět Intenzifikaci ČOV, budeme žádat o dotaci. Můj dotaz, zda můžeme uplatňovat plný nárok na odpočet DPH.

Ano - měli byste uplatňovat plný odpočet DPH (tedy raději jen poznamenávám - doufám, že ten nájem není natolik symbolický, že by mohlo dojít k napadení za zneužití práva - že je to zastřená výpůjčka).

Prosím, odvádí se DPH z §2119,pol 2343- příjmy z dobývání- lom v katastru obce ? myslím si, že ne. A ještě prosím obec vybírá vstupné do sportovního a oddychového areálu koupaliště, které ale nemá plavčíka a oficiálně to nemůže být vedeno jako koupaliště. Myslím si ,že se DPH neodvádí.

Úhrada z dobývacího porostoru - určitě nikoliv - tam je konáno podle zvláštního právního předpisu jako výkon veřejné správy.

Vstup - sportovní a oddychový areál - to jsem již asi dostatečně popsal v manuálu k DPH - rozdělení činností (případ 2) - jedná se fakticky o to, že byste měli posoudit, zda s ohledem na charakter toho místa je spíše určeno pro sport (možnost plavání) - potom osvobozeno, nebo pro rekreační a zábavní aktivity (tobogán ...) - potom zdaněno - 15%. Bohužel nyní nělze obecně říci, jak to má být - fakticky je to o posuzování případ od případu - a hlavně - já tím arbitrem nejsem a nemohu být. Pokud by to pro Vás bylo zásadní, tak by šlo zažádat o závazné posouzení finanční úřad (ale za 10 tis. Kč). Jinak to, jestli tam je plavčík nebo není, nevnímám jako rozhodující - klíčové je uspořádání prostoru - zda spíše na plavání ....

Z materiálu vyjímám:

b) věcné vymezení sportovní činnosti

Zde se nám jedná o to, na jaké úrovni má být daná činnost prováděna. Například v nedávné době jsem reagoval na požadavek finančního úřadu zdanit startovné na cyklistickém závodě pořádným svazkem obcí – se zdůvodněním, že se nejedná o sport.

Přitom máme jasně v judikatuře uvedeno, že se jedná o aktivity nejen „vrcholového sportu“ – ve smyslu závodním, ale i běžné kondiční sportovní aktivity. Finanční úřad následně na základě judikatury (například použit judikát koupaliště Žamberk) toto uznal.

S výše uvedeným problémem souvisel také judikát Judikát  C-18/2012 - 21. 2. 2013 (případ „koupaliště Žamberk“). Předmětem sporu bylo, zda se jedná v tomto případě o rekreaci (tedy zdaňované plnění) nebo o sport (plnění osvobozené od DPH). Z vlastního judikátu vyjímám:

 33. Co se týče otázky, zda v rámci takového jediného komplexního plnění je převládajícím prvkem možnost provozovat sportovní aktivity spadající pod čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice o DPH, nebo spíše čistě odpočinek a zábava, je třeba na tuto otázku odpovědět, jak bylo připomenuto v bodě 30 tohoto rozsudku, z hlediska běžného spotřebitele, přičemž toto hledisko musí být určeno s ohledem na všechny objektivní prvky. V rámci tohoto celkového posouzení je třeba zohlednit zejména koncepci dotčeného koupaliště vyplývající z jeho objektivních charakteristik, to znamená jednotlivých druhů nabízených zařízení, jejich uspořádání, počtu a významu vzhledem k celému areálu.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

1) Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že neorganizované a nesoustavné sportovní aktivity, jejichž cílem není účast ve sportovních soutěžích, lze považovat za provozování sportu ve smyslu tohoto ustanovení.

2) Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že zpřístupnění areálu koupaliště, který nabízí návštěvníkům nejen zařízení umožňující provozování sportovních aktivit, ale i jiné druhy zábavy či odpočinku, může představovat poskytování služeb úzce souvisejících s provozováním sportu. Předkládajícímu soudu přísluší určit, zda ve světle výkladových prvků poskytnutých Soudním dvorem Evropské unie v tomto rozsudku a s ohledem na konkrétní okolnosti věci v původním řízení tomu tak v daném případě je.

K výše uvedenému Nejvyšší správní soud zaujal následující stanovisko:

 Lze tedy shrnout, že v daném konkrétním případě je z hlediska běžného návštěvníka převažujícím prvkem komplexního plnění poskytovaného žalobcem možnost užívání areálu Městského koupaliště v Žamberku za účelem odpočinkových aktivit a zábavy, nikoliv poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou. Jistě lze zčásti souhlasit s názorem stěžovatele, že část návštěvníků může využívat služeb poskytovaných žalobcem ke sportovnímu vyžití a tělovýchovné činnosti. Z hlediska objektivní charakteristiky plnění se však nejedná o převažující prvky jediného komplexního plnění poskytovaného žalobcem. Z uvedeného proto plyne závěr, že poskytované plnění, tj. zpřístupňování areálu Městského koupaliště v Žamberku návštěvníkům za úplatu, nebylo v rozhodném zdaňovacím období poskytováním služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou a tedy nepodléhalo osvobození od daně podle § 61 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty.

 Kritéria aplikovaná NSS:

-          tobogany, výřivky, brouzdaliště, části spíše pro rekreaci než plavání x část umožňující plavání v plaveckých drahách, hřiště na volejbal

Tedy nejvyšší správní soud zaujal stanovisko, že „v tomto konkrétním případě“ se jedná již o rekreaci a z tohoto důvodu se jedná u vstupného o plnění zdaňované (s nárokem na odpočet DPH na vstupu). Tady v této oblasti budou vznikat spory – osobně se přiznávám k tomu, že na základě tohoto judikátu jsme některá koupaliště převedli do režimu „rekreace“ – tedy zdaňovaná plnění s odpočtem DPH na vstupu.

 Jak je tato záležitost hraniční, si můžeme ukázat na judikátu – Krajského soudu Ústí nad Labem – 15 Ca 144/2006 – 28 – případ „Městské služby Ústí nad Labem (výňatek)

 Žalobce dále namítá, že vstupné do plavecké haly, zimního stadionu nebo lázní nelze považovat za platbu za službu úzce související se sportem. Svůj názor opírá například argumentem, že osoba, která si zakoupí vstupenku do daného objektu může toliko vstoupit aniž by jí byla poskytnuta služba související se sportem či tělesnou výchovou. S tímto názorem soud nesouhlasí. Soud dospěl k názoru, že vstupné do uvedených zařízení je úplatou za služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou. Formulace použitá v zákoně přesně odpovídá službám, které jsou v daných případech poskytovány bez ohledu na skutečnost, zda bude osoba v daném areálu sportovat či nikoli. V případě koupaliště je předmětnou službou například to, že v areálu je posekaná tráva, jsou zde k dispozici převlékárny, provozovatel zajišťuje pracovníky, kteří dohlížejí na bezpečnost návštěvníků při provozování spotu a na dodržování provozního řádu jak na sportovištích , tak i na ostatních plochách v rámci areálu. V případě zimního stadionu či lázní je například takovou službou po zaplacení vstupného již bezplatné poskytnutí šaten, možnost uložení cenností do bezpečnostních schránek, vytápění prostor bazénu či naopak zajištění nižší teploty v zimním stadionu. V daném případě se tedy nejedná přímo o sportovní služby, ale o služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou. Bez poskytnutí takových služeb by se dané sportovní činnosti daly vykonávat jen s obtížemi nebo by se nedaly vykonávat vůbec. Zároveň jde o služby, které konzumuje každý návštěvník areálu.

Tedy vlastně judikát Krajského soudu popřen nyní – i s odvoláním na ESD – nicméně ten velice obecně nastavil kritéria ….

Obec je plátce DPH, pro hospodářskou činnost (lesní hospodářství),dále provozuje vodovod a kanalizaci, tato činnost není v hospodářské činnosti, z příjmů z vodného a stočného odvádíme DPH. Nyní jsme investovali do technologie ČOV.Můžeme si požádat o odpočet DPHa v jaké výši? plný nárok, nebo krácený ?

Je jedno, v jaké to máte činnosti - zda hlavní nebo vedlejší. Rozhodující je jediný aspekt - zda to je či není ke zdaňované činnosti.

Když jste zainvestovali do technologie ČOV a vybíráte stočné, měli byste mít nárok na odpočet daně. Je tady jen trochu problém se situací, že pokud jste tam napojeni třeba jako obecní úřad (nebo další případy, kdy se cíleně stočné nevybírá a ta nemovitost není k ekonomické činnosti), tak by správně měl být odpočet DPH v poměrné výši (myšlenku s koeficientem do toho raději nebudeme tahat). Ten poměr by měl vycházet třeba z kubíků takto nefakturovaných versus celkové kubíky ... - pokud vyjde do 1%, tak plný nárok na odpočet bez dalšího řešení.

Jsme malá obec do 700 obyvatel. Máme jen minimální příjmy z nájmů, vlastníme a provozujeme vodovod, máme PO MŠ (není plátcem DPH). Působí u nás SDH a sportovní klub (v obecních prostorách). Poskytujeme služby občanům-rozvoz obědů důchodcům, dohlídávání dětí. Nedosahujeme zdaleka obratu pro povinné plátcovství DPH. Zastupitelé požadují dobrovolné přihlášení k DPH z důvodů investic. Chystá se přestavba požárního zázemí pro SDH (požární zbrojnice), vybudování sociálního zázemí na sportovišti, výstavba chodníků, opravy místních komunikací. Doposud jsem do problematiky DPH nějak nepronikala, nemám tedy argumenty k tomu, abych jim názor vyvrátila nebo potvrdila. Snažila jsem se pochopit systém přečtením cyklu DPH na Vašich stránkách, vidím velkou složitost. Členy zastupitelstva jsou podnikatelé, kteří jsou přesvědčeni, že by obec na vrácené DPH ušetřila milióny a stálo by to jen trochu víc papírování. Nechtějí otálet, čím dříve, tím větší úspory. Prosím o návod, jak alespoň přibližně propočítat, zda se dobrovolné přihlášení k plátcovství DPH obci vyplatí (případně radu, jak srozumitelně zastupitelům vysvětlit...) Děkuji.

Já si myslím, že jako vysvětlení je potřeba pročíst detailně materiály týkající se odpočtu DPH - zejména ty dva první. Jde totiž o to, že pokud se stanete plátcem daně, tak neplatí, že byste najednou měli nárok na odpočet ze všech plnění. Budete mít nárok na odpočet DPH pouze z těch, u nichž prokážete souvislost s poskytováním zdaňovaných příjmů (a aby byl plný nárok na odpočet DPH, tak by ta souvislost musela být výhradní).

Takže jen namátkou z případů, které uvádíte:

- výstavba chodníků, opravy místních komunikací - tím, že nemáte ke zdaňované činnosti, není nárok

- SDH - zázemí - bude to to samé, není nárok na odpočet 

- sociální zázemí na sportovišti - i když tam budete vybírat peníze za používání sportovního zařízení, tak by to bylo v režimu osvobozeno od daně - tedy opět bez odpočtu.

Já tím nechci říci, že by se na plátcovství DPH nedalo "vydělat" - ale na těch akcích, které popisujete, to na 99.9% nejde. Zde byste se stali plátci s jediným dopadem, že každou (skoro každou) službu pro občany budete muset zdanit, tj. pro občany bude dražší. 

Naše městská část prodala traktor na základě kupní smlouvy a vystavila jsem fakturu (na základě kupní smlouvy) na 121 tis. vč. DPH. MČ i kupující jsme plátce DPH. MČ traktor používala výhradně na údržbu zeleně, DPH na vstupu jsme neuplatnili. Musím z prodeje traktoru odvést DPH ve výši 21 tis. Kč, i když byl traktor pro údržbu zeleně, ale musela jsem vystavit fakturu s DPH při prodeji trakotur? Kupující traktoru si uplatní DPH na vstupu.

Toto téma je řekněme mírně sporné. Pokud ale prokážete, že ten traktor byl používán skutečně výhradně k péči o veřejnou zeleň (tedy neekonomická činnost), měl by se prodej realizovat v režimu mimo DPH - tedy prodej "bez aplikace daně".