Dotazy

Obec vybudovala sběrný dvůr (dostala investiční dotaci kde DPH bylo uznatelným nákladem). OZ schválilo Provozní řád Sběrného dvora, kde některé vytříděné složky odpadu jsou za úplatu (nevytváří se zisk obce-ceny jsou dle ceníku firmy, která nám odpad likviduje. Z faktur vystavených firmou si neuplatňujeme odpočet. Nevím zda odvést DPH FÚ z přijatých úplat od občanů. Služba je pouze pro občany obce.

Toto je problémem - aby se jednalo o výkon veřejné správy a neodvádělo by se z úplat DPH, tak musím splňovat to, že je to z komunálního odpadu. Aby to byl komunální odpad, tak potřebuji splnit dvě kritéria:

a) je to od občanů -obce - to splňujete

b) splňuje to katalogové číslo odpadu - tedy v katalogu odpadů je to zatříděno jako komunální odpad . No a tady asi bude kámen úrazu, neboť například AZBEST není komunálním odpadem, dále stavební sutě (ty jsou v 17xxxx) - tedy pokud budete vybírat platby za jiné odpady než komunální, tak z nich bohužel správně musíte DPH odvádět. ZN

Máme smlouvu - pachtovné - osvobozený pronájem - pronajímáme pozemky družstvu. Družstvo nám nově dle smlouvy poslalo v květnu zálohu ve výši cca 4tis.Kč a nyní v září doplatek ve výši 13 tis.Kč. V květnu jsem zaúčtovala přijatou zálohu: 231 MD / 324 ZJ 250 D částku 4 tis.Kč. Prosím Vás o radu, jak to celé nyní zúčtovat včetně DPH. Pachtovní rok je dle smlouvy 1.10. - 30.9. DUZP je dnem uhrazení zálohy a den uhrazení doplatku.

Já jen podotknu, že by to DUZP nemělo být později než 30.9. (ukončení té roční periody nájemného).

Pokud správně chápu - nyní řešíme pachtovné zaplacené na období od 1. 10. 2014 do 30. 9. 2015. Zde jsou ještě dvě varianty z hlediska časového rozlišení - pokud byste to časově rozlišovali, tak by ještě v roce 2014 mělo být zaúčtováno MD 385/Dal 603 hodnota 4 250 Kč (pachtovné připadající na období říjen - prosinec). Stejně tak v roce 2015 ...

Pokud časově nebudeme rozlišovat (ve směrnici máte třeba popsáno, že toto spadá pod nevýznanou opakující se položku), tak by účtování vypadalo například následovně:

MD 311/Dal 603 - 17 tis. Kč - ZJ 250 na Dal

MD 324/Dal 311 - 4 tis. Kč (ZJ na MD 250 - tedy v tom září by na 250 byla jen hodnota 13 tis. kč jako rozdíl)

následně MD 231/Dal 311 ve výši 13 tis. Kč.

Pokud byste nechtěla mít tu ZJ 250 na straně Dal i MD, tak byste musela zaúčtovat nadvakrát Dal 603 - jednou 13 tis. kč se ZJ a podruhé 4 tis. Kč bez ZJ, neboť to již na ř. 50 přiznání bylo podchyceno.

Pokud aplikujete to časové rozlišení, tak byste ještě museli zúčtovávat tu 385 - nejjednodušeji asi MD 603/Dal 385 (nicméně toto mimo ZJ - to DUZP tady vzniká podle smlouvy pokud to správně chápu až při vyúčtování na konci ročního období, případně přiznávám osvobození k okamžiku přijetí platby ...) ZN

Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem: Kontrolními orgány (finanční úřady, auditní společnosti) bylo našim dodavatelům vytknuto chybné vystavování daňových dokladů vůči městským obvodům statutárního města. V současné době jsou ve většině případů vystavovány daňové doklady s uvedením statutární město, městský obvod a sídlo městského obvodu jakožto označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje. Dle kontrolních orgánů nejsou městské obvody územně členěných statutárních měst právnickými osobami veřejného práva, a tedy nemají právní subjektivitu. Na základě výše uvedeného a v souladu s § 29 odst. 4 písmeno c) vyžadují kontrolní orgány uvádění (do daňového dokladu), jako sídla osoby, sídlo statutárního města a nikoli sídlo jeho městského obvodu. Povinnost uvádění názvu statutárního města a jeho městského obvodu tím není dotčena. V zákoně o DPH bylo do r. 2012 v § 28 odst. 2c) uvedeno … "sídlo nebo místo podnikání plátce, pro kterou se uskutečňuje plnění." Toto bylo v novele vypuštěno a zůstalo pouze sídlo. Řešíme problém, jak správně uzavřít smlouvu nebo vystavit objednávku a následně fakturu – daňový doklad, zda tam musí být obsaženo statutární město a jeho sídlo a pak např. v adrese pro zasílání uvést městský obvod vč. jeho adresy. Protože se tyto dotazy množí, prosím o Váš názor, jak tuto náležitost správně vyřešit.

Tady bych souhlasil s tím, co namítá kontrola (jakkoliv problém považuji za marginální, neboť chybný údaj tohoto charakteru bez pochyby nezpůsobí třeba nemožnost odpočtu DPH - §73 odst. 5). Z pohledu DPH jste skutečně jediným subjektem a sídlo by mělo být skutečně jedno jediné za celý subjekt. Definice sídla je nyní v §4 odst. 1 písm. i) - ale moc nám to nepomůže .... (jen zjistíte, že tam je potenciálně ošetřeno i to místo podnikání pro fyzickou osobu ...).

Takže dle mého názoru by skutečně správně vystavený doklad měl obsahovat, že je to plnění pro Statutární město ....., sídlo .............. (to by bylo sídlo magistrátu).   Potom případně nějaká bližší specifikace - něco jako určeno pro Městský obvod ..... a případně jeho adresa. Potom by bylo logické, že takto by zněla třeba i objednávka ...ZN

Dobrý den, obec (čtvrtletní plátce DPH) dodavatelsky pořídí nové vrty jako posílení stávajících vodních zdrojů pro pitnou vodu (vybíráno vodné od odběratelů + spotřeba obce). Faktury jsou v PDP, budu účtovat na 042. Mohu nárokovat DPH poměrem (95% nárok, 5% bez nároku) již u placení jednotlivých faktur nebo se nárokuje celých 100% a při zařazení na 021 se z celého DPH vypočte a vrátí fin. úřadu zmíněných 5%? Poměr pak budu 10 let sledovat a při změně o víc než 10% doodvedu DPH nebo příp. dovynárokuji? Na ř. 47 přiznání uvedu základ daně ke dni převodu 021/042 (povolení užívání stavby)? Je rozdíl v okamžiku nároku DPH u dodavatelského pořízení a vlastní činnosti? Předem velice děkuji za odpověď a přeji krásné podzimní dny. M.Kupková, OÚ Velhartice

Ta varianta, že bych prvotně uplatňoval, při dokončení udělal fikci dodání a uplatnil částečně, se týká výhradně investic vlastní činností, (tedy dělají na tom buď vlastní zaměstnanci nebo ve smyslu informací z MF je tam několik souběžných klíčových  dodavatelů stavby). Tedy v tomto případě si nemyslím, že by to splňovalo charakteristiku "investic vlastní činností" - tedy hned bych poměroval na vstupu, pokud je to v tomto rozsahu pro neekonomickou činnost (těch 5% mi připadá hodně na vrty - ale samozřejmě neznám podrobnosti).

Na ř. 47 skutečně má podle pokynů v přiznání toto přijít až v okamžiku zařazení (budete tam dávat jen tu část, z které je uplatněna daň - tedy 95%).

Testování po dobu 10 let - ano - testujete na změnu poměru o více než 10 procentních bodů - předpokládám, že k takovému velkému posunu by ale nemělo dojít. ZN

Naše obec má zřízenu výjezdovou jednotku SDH. V srpnu hasiči vyjeli k požáru lesa a na požádání vlastníka lesa Lesů ČR s.p. hlídali místo požáru i po do hašení. Nyní mám vystavit fakturu za hlídání požářiště. Obec je plátce DPH, bude i tato faktura s DPH nebo ne, popřípadě v jaké sazbě. Děkuji.

Musím říci, že nejsem znalec požárních předpisů a proto jsme nucen spíše odpovědět protiotázkou. Abych o něčem mohl říci, že je to výkon veřejné správy u územního samosprávného celku, tak musím být schopen dokázat, že jednám na základě nějakého zvláštního pověření (zákonem, vyhláškou ...) a vztah, který s objednatelem uzavírám není vztahem soukromoprávním. Zjednodušeně - pokud LESY ČR mohly požádat kohokoliv jiného o zajištění této služby, případně si to dělat samy, tak se domnívám, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby se jednalo o výkon veřejné správy a fakturace by potom měla být s DPH 21%. Pokud mi ale najdete, že třeba provedení těchto aktivit je zákonem o požární ochraně nebo nějakou jeho prováděcí vyhláškou (či jiným předpisem) svěřena buď na HZS nebo Jednotce dobrovolných hasičů, potom to bude hodně jednoznačný argument směřující k tomu, že to naplní charakteristiku výkonu veřejné správy a tedy bez DPH.

Moc se omlouvám - konkrétní předpisy v této oblasti neznám - nicméně toto určitě velitel hasičů bude vědět - tedy podle jeho odpovědi byste se měli zachovat. ZN

Naše organizační složka sportovní areály města se rozhodla, že bude prodávat v hlavní činnosti plyn na základě smlouvy o komisním prodeji. Z návrhu smlouvy plyne, že společnost předá dodávku lahví 1x týdně, ( zřejmě bez fakturace ). Ceny za prodej jsou určeny včetně DPH. Odměna je závislá na množství prodaného plynu a je bez DPH. Tržby za prodej budou prodejcem odevzdány společnosti po odečtení odměny. Není mi zcela jasné v jakém okamžiku uplatnit u odměny DPH a jakou účetní evidenci zavést pro tuto činnost, když lahve nebudou na skladě zásob. Další věc je otázka DPPO, dodanit odměnu.

Já jsem již problematiku komisního prodeje vysvětloval - například v dotazu z 16. 3. 2015 - já bych Vám doporučoval prvotně zaměřit se na problematiku DPH. Totiž musíme prvotně respektovat §13 odst. 3 písm. b) zákona o DPH, které zní:

(3) Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje

b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,

Tedy v případě komise by se z pohledu DPH mělo jednat o dvě plnění - vlastně nákup a prodej zboží (tedy z hodnoty prodeje musím odvést celé a uplatňuji odpočet DPH z nákupu). Přitom DUZP pro odpočet a odvod DPH bývá u tohoto prodeje shodný. Není to tedy tak, že bych DPH mohl odvádět pouze z komisionářské odměny. Většinou to také končí tak, že z pohledu účetnictví se zavede stejný systém jako v DPH - tedy účtuje se o nákupu a prodeji.

Pro vybranné účetní jednotky neexistují žádné speciálně definované postupy v naší legislativě, jak o komisním prodeji účtovat. Případně je možné vyjít i z Interpretace Národní účetní rady I7 - odkaz najdete zde:

http://www.nur.cz/content/view/76/40/

Oni tady pracují s variantou, že do výnosů jde pouze odměna s tím, že zbytek projde přes rozvahové účty - sami ale zdůrazňují, že se z hlediska DPH s tím musím vyrovnat tak, že odvedu daň z celé ceny a uplatním odpočet DPH na vstupu.

Tedy pokud nechcete vyloženě postupovat podle dané interpretace (ta není pro Vás závazná, je to metodické doporučení pro podnikatelské subjekty), budete účtovat následovně:

- příjem zboží do komise - tady neúčtujete nic - je možná jen nějaká evidence cizího zboží ve skladové evidenci (případně jen na podrozvahu) - to by byla ta dodávka jednou za týden

- prodeje zboží - MD peníze (nebo pohledávka)/Dal 604 a Dal 343

- vyúčtování od dodavatele - např. 1x za měsíc podle uskutečněných prodejů - MD 504 a MD 343/Dal 321 (případně pokud by bylo prodlení s vystavováním dokladů, tak ještě jako mezikrok MD 504/Dal 389)

- následně odeslání peněz ve výši závazku na 321.

Z hlediska daně z příjmů by byl výnos na 604 a k tomu přímý náklad na 504 (daňově účinný). ZN

Upozorňuji dopředu - ptám se jako administrátor, abych to dostal do dotazů a odpovědí!!! Jak to je s převodem pozemků a DPH od roku 2015? V několika dotazech a odpovědích z prvního pololetí 2015 bylo odpovězeno, že například v případě umístění sítě na pozemku daňový režim převodu tohoto pozemku vychází z povahy této sítě (časový test od dokončení - 3 respektive 5 let). To ale neodpovídá znění informace GFŘ z července 2015 - tak jak to tedy má být? Stejný problém se týká dotazů na umístění "drobných staveb" na pozemku.

Na tuto skutečnost jsem upozornil již na stránkách v červenci a detailnější rozbor je také v Manuálu č. 9 umístěném v dokumentech v dańové metodice.

Celý problém spatřuji v tom, že vznikl rozpor zákona o DPH a informace vydané v červenci 2015 ze strany GFŘ. Zkusím to vysvětlit nejprve na problematice sítí:

- zákon o DPH má pro rok 2015 naprosto jasnou konstrukci:

(2) Od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která

a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, ab) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba.

(3) Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby [39] , a to k tomu dni, který nastane dříve. 

Tedy podle §56 odst. 2 písmeno a) umístění sítě na pozemku způsobuje, že se nemůže jednat o "nezastavěný pozemek" osvobozený od DPH potenciálně podle odst. 2 (tedy jdeme na odst. 3). Nicméně informace GFŘ z července 2015 toto pomíjí a pracuje s tím, že je nezbytné rozdělit sítě na ty, které tvoří funkční celek s pozemkem a ty, které tento celek netvoří. Já se rozhodně nehádám o to, že to není v řadě případů naprosto logickým postupem, nicméně toto znění se objeví v zákoně od DPH až od 1. 1. 2016 - viz §56 odst. 1 ve znění od 1. 1. 2016:

(1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který

a)  netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí ab)  není stavebním pozemkem.

 Tedy mám velký problém v tom, že pravidla EU ukládají, aby osvobození bylo vykládáno "úzce" (neboť se jedná o výjimky z obecných pravidel "zdanit"). Tedy dostáváme se do situace, kdy je nějaké znění zákona, které říká, že když je na pozemku umístěna síť, mám na něj hledět jako na pozemek zastavěný, informace GFŘ o ale omezuje jen na některé sítě. Tím snad pochopíte, proč byly v prvním pololetí odpovědi jaké byly, nyní je stav takový, že si myslím, že by se dala aplikovat pravidla dle informace GFŘ a FU by to snad neměly napadat, nicméně pokud by to došlo k soudu, tak si nejsem moc jist, jak by to dopadlo (jen podotýkám - informace GFŘ může doplňovat, vysvětlovat - to je určitě správně, ale neměla by dle mého názoru měnit zákon). Pokud se mne zeptáte, zda je bez jakéhokoliv rizika aplikovat informaci GFŘ pokud nekoresponduje se zákonem o DPH - odpovím, že dle mého názoru není,nicméně snad by to mělo být riziko přijatelné.

Ještě jen věcně - pokud by se jednalo o síť v podobě vedení kanalizace třeba přes zemědělský pozemek, který prodávám jako zemědělský pozemek, tak tam naprosto souhlasím, že je správné to osvobodit, protože ta kanalizace s tím vůbec nesouvisí. Pokud by se ale jednalo o pozemek určený k výstavbě RD a byly tam vytaženy sítě na pozemek kvůli připojení, tak bych se o to třeba před Evropským soudním dvorem moc hádat nechtěl - to berte ale jen jako poznámku (tohoto problému se stejně dotkne novela od 1. 1. 2016).

No a pokud se týká otázky "staveb spojené se zemí pevným základem umístěných na převáděném pozemku" - zase je problém - zákon říká jasn - testuj zda zde daná stavba je či nikoliv. Informace ale říká, aby se zhodnotilo, jestli je ta stavba pro převod určující nebo nikoliv. Tady je tedy ještě trochu horší to, že odstranění této disproporce informace GFŘ a zákona není ani plánováno do novely s účinností od 1.1.2016. Závěry jsou zde nicméně stejné jako u daných sítí.

Já k tomu mohu jen slíbit, že se pokusíme obrátit na GFŘ, aby ještě nějak "vysvětlilo" dané rozpory a ujistilo nás, že je to OK. Nic víc s tím ale nemohu dělat.

Zároveň se omlouvám všem, kterým jsem v prvním pololetí podle znění zákona řekl zdaňte, nicméně podle informace z července se dalo uvažovat o osvobození. Nemyslím si, že by to byla moje chyba - snažili jsme se v tomto aktvně jednat (viz dokumenty na stránkách k dotazům k aplikaci §56).

K nějakému komplexnějšímu zamyšlení nad problémem - prosím projděte si manuál k DPH č. 9 

ZN

Dobrý den. V letošním roce jsme zrealizovali TZ kulturního domu, jednalo se o rekonstrukci otopného systému. Uplatňuji si zde DPH poměrem dle § 75, dle akcí a ještě dle koeficientu dle § 76. Na jednom školení mi bylo řečeno, že mám postupovat takto. U všech faktur, které se tohoto TZ týkají si mám odpočíst celé DPH (chovat se, jako bych měla plný nárok na odpočet), faktury vstupovaly do ř. 40 nebo ř. 10 a 43, pokud šlo o stavební práce. Teď, když chci TZ zařadit do majetku, bych měla vytvořit nějaký vnitřní fiktivní doklad a uskutečnit „fiktivně“ jakoby prodej a koupi, což by se mělo projevit na ř. 1 – ten prodej a pak uplatnit částečný odpočet – řádek 46. A potom 10 let sledovat částečný nárok na odpočet dle § 78. Neměla by se hodnota tohoto majetku objevit ještě na ř. 47? Chtěla bych se zeptat, zda-li postupuji správně? Děkuji

To, co popisujete, je režim takzvané investice vlastní činností - je to téma zavedené do našeho systému v roce 2011 - nicméně problémem je, jak se hledí na to, zda je ta investice "vlastní činností" (jinak splňujete dvě další podmínky - že je to investice a dále že je to plnění k částečnému odpočtu DPH). Podle GFŘ by to měly být následující případy:

a) buď je to akce realizovaná vlastními pracovníky (nebo z nějaké významné stavební části)

b) nebo se tam jako základní dodavatelé objevovalo více prací (nevztahují to ale na situace, kdy je třeba jeden dodavatel a potom je tam již jen projektant nebo jen někdo, kdo udělal nějaké drobné stavební přípomoce).

Jinak upřímně řečeno - ty investice vlastní činností (přesná hranice co to je) nejsou moc ošetřeny a sice jsou součástí zákona o DP, ale spíše se o nich mlčí.

Nicméně pokud si řekneme, že podmínky splňujete, tak skutečně logika je následující:

a) prvotně uplatnit plné odpočty

b) v okamžiku dokončení udělat fikci dodání - §13 odst. 4 písm. b) - jen ale raději upozorňuji - mají, že základ daně se určuje podle §36 odst. 6 písm. a) - tedy může být třeba díky práci vlastních pracovníků vyšší než to, co bylo uplatněno. Nicméně tady ještě pozor - ta hodnota jde na ř. 1, ale i také na ř. 51 první sloupec (pro vyloučení z výpočtu koeficientu) - viz §76 odst. 4 písm. c)

c) zároveň provádím odpočet DPH - nicméně bude to jako standardní plnění - tedy na ř. 40 - ale samozřejmě krácené aktuálním poměrem a koeficientem (sl. 3). Zároveň souhlas s tím, že hodnota bude uvedena na ř. 47 - tak jako by byla pořizována jiná investice (mimo režim "vlastní činnností").

No a následné vypořádání podle §78 je naprosto shodné jako u jakékoliv jiné investice. ZN

Obec prodává zasíťovaný pozemek, sítě byly instalovány před rokem. Prodejní cena pozemku tudíž byla navýšena o DPH, pozemek nešel vzhledem ke stáří sítí osvobodit. Kupující se divil, proč jsme navýšili kupní cenu o DPH, když on kupuje jen pozemek a ne sítě. Prodali jsme pozemek s DPH správně a jsou tedy i sítě součástí pozemku, i když jsou jiného majitele a zůstane k nim např. věcné břemeno?

Je to v pořádku - zákon o DPH pracuje nikoliv s podmínkou, že dochází zároveň k převodům staveb na pozemku - pro něj je rozhodující umístění staveb na pozemku - tedy potom se to bere jako zastavěný pozemek, nebo-li nelze aplikovat osvobození podle §56 odst. 2.

Musí se tedy zkusit testování na odst. 3 - no a tady nesplníte časový test.

Tedy Váš postoj je naprosto správný.

Obec zřizuje inženýrské sítě pro výstavbu RD, jejich umístnění by mělo být pouze na hranice pozemků ,byl vydán územní souhlas. Pokud by se prodávaly pozemky před dokončením těchto sítí, bude prodej s DPH? Dále pokud by byl prodej až po dokončení výstavby sítí? Jedná se o situaci v roce 2015, jak bude situace v roce 2016?Děkuji

V podmínkách roku 2015 je jedno, za sítě budou dokončené nebo nedokončené - hovoříte o tom, že nebudou umístěny na pozemcích - tedy bavíme se o nezastavěných pozemcích. Potom pokud tam již nebudou stavební povolení na umístění stavby na konkrétní pozemek (což asi nebude), tak skutečně by to mělo být osvobozené od daně.

V podmínkách roku 2016 by se mělo jednat o prodej, který bude splňovat definici stavebního pozemku a který by tedy byl s DPH (21%) - bylo by zase jedno, zda by sítě byly rozestavěné nebo dokončené..

Obec prodává hrobové zařízení, které jsme nabyli darem. Hrobové zařízení bylo znalcem oceněno na 5000,-- Kč a zařazeno do DDHM. Prodáváme soukromé osobě s DPH nebo bez?

Opravená odpověď:

Pokud se bavíme o hrobovém zařízení – předpokládám, že se bavíme třeba o těch „obrubnících hrobu…“ (já se omlouvám – nevím, jak se to jmenuje …).

 Nyní vidím dvě varianty, které mohou nastat:

 a)     abych mohl uvažovat, že se jedná o výkon veřejné správy, musím dokázat, že jednám na základě zvláštního zmocnění dle předpisu … - je v zásadě odsouhlaseno, že provozování veřejného pohřebiště je výkonem veřejné správy.  Pokud podle §25 odst. 9 zákona o pohřebnictví dojde k ukončení nájmu hrobového místa (například neplatilo se za hrobové místo), a nájemce neodebere hrobové zařízení, postupuje se podle §20 písm. g) bod 4 – tedy na věc se hledí jako na věc opuštěnou a pokud se nemýlím, může se následně nabídnout k odprodeji – potom se domnívám, že takový prodej bych uhájil jako prodej věci z výkonu veřejné správy a tudíž mimo režim DPH

 b)      nicméně v případě, který popisujete, obec nenabyla dané hrobové zařízení postupem dle §25 odst. 9 – byl zde akt darování – tedy soukromoprávní jednání. Za těchto okolností prodej takovéto věci bude muset být dle mého názoru zatížen daní.

 Bohužel původně jsme ty varianty nerozepsali dostatečně - proto to výše uvedeným opravuji a uvádím na pravou míru, přičemž souhlasím, že  u vás by to měla být varianta b). 

Máme dotaz na platbu DPH za pozemky v těchto případech: - Pozemky obce jsou nyní součástí potoka a obec je hodlá prodat České republice -Lesům ČR pro provedení stavebních úprav, na které mají vydáno stavební povolení. - Po provedení digitalizace katastru nemovitostí jsme zjistili, že části obecních pozemků se nachází za betonovými podezdívkami plotů u rodinných domků občanů. V některých případech vedou přes tyto pozemky přípojky vody, plynu a kanalizace k těmto rodinným domkům. Obec hodlá tyto části prodat majitelům těchto rodinných domků, aby vlastnictví k pozemkům odpovídalo skutečnému užívanému stavu. Bude se z těchto prodejů odvádět DPH?

Nejprve bych chtěl důrazně upozornit, že moje odpovědi se budou týkat případů, které se uskuteční v roce 2015. V roce 2016 by měla platit jiná pravidla - proto skutečně berte to tak, že se pohybujeme pouze v roce 2015:

- první případ - pozemek je nezastavěný, pokud správně chápu tento popis a testujeme, zda v okamžiku DUZP (předání pozemku) existuje stavební povolení na umístění stavby na pozemek - podle Vašeho popisu existuje - tedy to vypadá na převod s DPH

- druhý případ - tady se bavíme o pozemcích zastavěných (na kterých je umístěna stavba) - tedy striktně vzato bych měl testovat, zda je tam novostavba (zatím můžeme testovat tři roky od kolaudace nebo dokončení stavby na prodávaném pozemku - přitom bychom měli vycházet z umístění první stavby na pozemku). Za těchto okolností bych předpokládal, že tam bude první stavba umístěna déle než 3 roky, a potom by to měl být prodej od DPH osvobozený. ZN

Ve smyslu § 18 a) zákona o daních z příjmů připravujeme rozklíčování příjmů a výdajů, které jsou přemětem daně, které předmětem daně nejsou a které jsou od daně osvobozeny. Zákon v § 18 a) odst. 3) používá termín "jednotlivé druhy činností". Co je prosím míněno druhem činnosti? Je tím myšlena souhrně činnost, která je předmětem daně, není předmětem daně a činnost osvobozená, nebo je tím myšlena činnost např. celkové nájemné za obec, nebo je tím myšleno nájemné v jednotlivém případě na konkrétní dům?

Ten nájem, který jste uvedl do příkladu, se posuzuje mimo termín " jednotlivé druhy činností". Ty činnosti, co jsou předmětem daně vždy (nájmy, reklamy) jsou v souhrnu za jednu činnost a mohou se uplatnit jako daňově uznatelné náklady k těmto činnostem veškeré (samozřejmě ne např. účetní odpisy), bez ohledu na to, zda jsou výnosy z nájemného vyšší nebo nižší než související daňově uznatelné náklady. 

Jinak je opravdu na poplatníkovi, jak si obhájí jednotlivé druhy činnosti. Největší problém je asi u prodejů majetku. 

Zpravidla u malých měst nebo obcí řeším každý prodej jednotlivě, ale např. když byl hromadný prodej bytů, tak ty jsme doporučili jako jednu činnost....

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Já k tomu nemám co dodat - to je naprosto nedořešená a asi neřešitelná věc - osobně se třeba na úrovni obce přikláním k členění zhruba na úrovni § (někde méně podrobné) - tedy pro mne je třeba činnost odpadové hospodářství, činnost pohřebnictví. Je ale pravda, že někde uvažuji i o členění "v rámci činností" - tedy obec provozuje zimní stadion a plavecký bazén - byť pod jedním §, tak to zpravidla spíše vyhodnocuji jako dvě činnosti ve vztahu k dani z příjmů. Ale vše je subjektivní, není k tomu ani pořádná judikatura - něco se snažilo řešit v judikátu č. 7 Afs 74/2012 - 31 (tak se na něj zkuste podívat) - ale rozhodnutí tam nenajdete - fakticky z toho vyvěrá podle mne bezradnost, co s tím (jen poznamenávám - toto nebylo hodnoceno na úrovni obce).

a to Obec prodává E.Onu část pozemku 17 m2 , který je veden dle LV jako ost. plocha. E.On zde provede výměnu stávající sloupové transformační stanice za novou prefabrikovanou kioskovou trafostanici umístěnou do stejného místa. V květnu 2015 je pro E.on vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby. Kupní smlouva o prodeji této části pozemku uzavřena také v květnu 2015. Kupní cena byla stanovena v souladu se znaleckým posudkem jako cena v místě a čase obvyklá a činí 140,- Kč za 1m2, což je celkem 2 380,-- Kč. Domnívám se správně, že z tohoto převodu pozemku by mělo být odvedeno DPH ? Ve smlouvě však o DPH není zmínka. Nevadí, že ve smlouvě není žádná zmínka o DPH (text ve smlouvě je uveden výše: Kupní cena byla stanovena…..)? Dále máme ještě podobný prodej pozemku, akorát s tím rozdílem, že na výměnu trafostanice není zatím vydáno územní rozhodnutí, kupní smlouva o prodeji části pozemku, který je veden jako ost. plocha, uzavřena v květnu 2015. Má být i z tohoto prodeje odvedeno DPH?

U toho prvního dotazu je klíčový jeden aspekt - zda se jedná o pozemek zastavěný nebo nezastavěný stavbou (pokud vezmme striktně současné znění zákona) - tedy pokud jsou tam sloupy elektro, tak bych si dovolil říci, že je asi zastavěný (od roku 2016 tomu tak nebude) - potom pokud je ta stavba starší 3 let, tak by tam mohlo být osvobození.

Pokud ale nemůžeme hovořit o tom, že pozemek je zastavěn, tak ještě testujeme, zda splňuje podmínky pro to, zda je to stavební pozemek či není. Ještě v roce 2015 má být rozhodující existence stavebního povolení nebo souhlasu s provedením ohlášené stavby - nyní Vy ale hovoříte o územním rozhodnutí - to by ještě nyní nemělo znamenat důvod pro to, aby to byl stavební pozemek (situace se změní ve 2016).

Tedy já bych skutečně předpokládal, že to spíše bude od daně osvobozeno, a to jak z prvního, tak i druhého případu.

Znovu ale raději zdůrazňuji - to je stav roku 2015, k podmínkám roku 2016 bych odpovídal skutečně jinak. ZN 

Dobrý den, byli jsme zaregistrovaní poskytovatelé pečovatelské služby podle zákona č. 108/2006 Sb. do 31.3.2015 (zároveň jsme s klienty měli uzavřené smlouvy o poskytování pečovatelské služby), od 1.4.2015 jsme po dohodě s krajským úřadem provedli odregistrování této služby, a nadále budeme poskytovat „pečovatelskou službu“, která je nově nazývána: služby občanům - podle zákona o obcích dle § 35, který říká, že obec v samostatné působnosti vytváří podmínky pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů (rozvoz obědů, nákupy, pomoc s úklidem v domácnosti klientů). S jednotlivými klienty je uzavřena smlouva o poskytování těchto služeb, které do 31.3.2015 byly ve stejné podobě službou pečovatelskou. Předpokládám, že provedením odregistrování již poskytování těchto služeb nemůže být osvobozeno od DPH podle §59 zákona o DPH a tudíž platbu za tyto služby musíme zatížit základní sazbou DPH ve výši 21% ? Děkuji předem za potvrzení či vyvrácení mé domněnky.

Ano - tak, jak je napsán náš zákon o DPH (§59), tak je požadováno, aby pro možnost osvobodit byly příslušné služby poskytovány podle zákona 108/2006 Sb. a tedy se jednalo o služby registrované. Díky odregistrování tedy na dané osvobození nedosahujete a je nezbytné provést jejich zdanění.

Nicméně z hlediska sazby daně je to trochu jinak - v příloze č. 2 obsahující seznam služeb ve snížené sazbě DPH (15%) se objevuje " CZ-CPA 88.10 - Domácí péče o staré ,,,,". 

Služby, které popisujete - pokud budou poskytovány seniorům či zdravotně postiženým osobám, by tedy měly být v sazbě 15%.,