Dotazy

Dobrý den. Obec byla k 31. 5. 2015 jediným členem Sdružení provozovatelů ČOV. Valná hromada schválila k 31. 5. 2015 zánik společnosti a nástupnickou organizací je od 1. 6. 2015 naše obec. V souvislosti s touto fúzí mám několik dotazů, neboť není taková situace v dotčených zákonech ani ČUS přehledně řešena. Vzájemné pohledávky a závazky budou započteny a rozdíl bude vyrovnán přes účet 401? Bude mít kladný rozdíl mezi pohledávkami a závazky vliv na daňový základ pro výpočet DPPO? Za zanikající společnost se sestaví mimořádná účetní závěrka a podají se za ní veškerá daňová přiznání. Musí i obec sestavit k 31. 5. 2015 mimořádnou účetní závěrku? Má obec k tomuto datu také povinnost sestavit přiznání k DPPO nebo DPH? Původně se předpokládalo, že se za obec žádná účetní závěrka ani daňové přiznání k 31. 5. 2015 sestavovat nebude, ale při pročítání legislativy a zejména zákona o dani z příjmu si tím nejsem až zas tak jistá. Děkuji za odpovědi.

Jedná se o zájmové sdružení právnických osob. 

Dohledal jsem ve starém Obč. zákoníku, že zájmové sdružení právnických osob buď skončí s likvidací nebo převodem jmění na společníka - k tomu pravděpodobně skutečně došlo a potom by právní nástupnictví bylo v pořádku.

Souhlasím s tím, že z hlediska přiznání je beze sporu povinno zájmové sdružení - musí udělat mimořádnou závěrku a vypořádat daňové povinnosti. Protože ale obec je subjektem pokračujícícm, tak jsem celkem přesvědčen, že obec závěrku dělat nebude - pouze k 1. 6. nabere převzaté složky jmění.

K těm pohledávkám a závazkům - tady trochu nerozumím - samozřejmě převzetím jmění nutně splynou vzájemné pohledávky a závazky. Pokud tady byly jen standardní operace, tak by se měly rovnat vždy pohledávky na straně A se závazky na straně B - tedy pokud je toto splněno, neměl by zde rozdíl vznikat. Pokud ale rozdíl existuje, tak to skutečně přes něco musíme zúčtovat - já bych tady asi souhlasit s tou variantou 401. Rozumím tomu, že by rozdíl mohl přirozeně vzniknout třeba tím, že si obec koupila od jiného subjektu pohledávku za zájmovým sdružením v částce pod nominální hodnotou (tedy třeba pohledávka za 2 mil. Kč koupená obcí za 1,5 mil. Kč - potom tady je rozdíl 0,5 mil. Kč - a ten by skutečně měl být v okamžiku "fúze" předmětem daně). Ale skutečně si myslím, že bychom takto měli jít případ po případu (důvody rozdílů).

Přiznání k DPPO za obec podle mne nikoliv - dle mého názoru v tomto případě není povinností uzavřít účetní knihy ... (což s tím souvisí) a přiznání k DPH - tady určitě nikoliv. ZN 

V roce 1990 zakoupila obec fekální vůz za 193.000,- Kč. V roce 2013 jsme auto odhlásili z evidence a odevzdali SPZ do depozitu. Nyní jej prodáváme za smluvní cenu 31.000,- Kč. Musíme odvést z prodejní ceny DPH?

Aby prodej fekálního nákladního automobilu nebyl předmětem daně u plátce, museli byste dokázat, že byl používán výhradně k výkonu aktivit mimo ekonomické činnosti, a to se obávám, že asi nepůjde - předpokládám, že třeba sloužil i k vývozu fekálií za úplatu. Za těchto okolností se obávám, že to je u plátce na odvod DPH. ZN 

Dobrý den, město plánuje výstavbu technické infrastruktury k pozemkům. Tyto pozemku nejprve nakoupilo, bude je rozdělovat a prodávat. a) Pokud máme předem informaci, že by sítě nezasahovaly na pozemky, vedly by pouze k jejich hranicím, a na pozemcích nejsou jiné stavby, bude prodej těchto pozemků osvobozený? b) Pokud máme předem informaci, že by sítě zasahovaly na pozemky, pak předpokládáme, že prodej pozemků by byl zdaněn sazbou 21 %. Jak je to u nákladů, které předcházely následnému prodeji (nákup pozemků od občanů, výstavba, kanalizace, vodovodu, plynu, komunikací, chodníků)? Lze u těchto nákladů uplatnit daň na vstupu?

Prvotně bych chtěl upozornit na skutečnost, že je potřeba věnovat pozornost tomu, že máme platnou (a nikoliv účinnou legislativu), která by vedla k tomu, že od 1. 1. 2016 by převody pozemků, které popisujete v dotazu, byly předmětem daně bez ohledu na to, zda by na ně sítě zasahovaly či nikoliv (je to rozebráno v dokumentu, který se věnoval připravované novelizaci na konci roku 2014, příčemž došlo proti prvotnímu předpokladu k odložení účinnosti o 1 rok - původně to mělo platit již od roku 2015).

Nicméně pokud budete převádět pozemky v roce 2015 (respektive v roce 2015 nastane DUZP), tak stále prvotně řešíme, zda na daném pozemku je či není umístěna stavba (včetně sítě, pilířku na plyn či elektriku apod.).

Pokud na převáděném pozemku stavba umístěna není a nebylo ani vydáno pravomocné stavební povolení k postavení stavby na daném pozemku, potom skutečně je převod takového pozemku od DPH osvobozen.

Pokud by ale nastala situace, že na daný pozemk byla umístěna stavba (např. síť částečně zasahuje na pozemek), byl by daný pozemek považován za zastavěný a pokud by se jednalo o "novostavbu" - tedy aktuálně ještě v roce 2015 stavbu mladší tří let, způsobila by tato novostavba nutnost převod takového pozemku zdanit.

Teď k DPH - musím říci, že já jsem tady trochu skpetičtější v hodnocení, jak je úzká vazba mezi postavením sítí a prodejem pozemku s DPH v případě obce. Musíme si uvědomit, že i v minulosti obce uplatňovaly odpočet DPH třeba z výstavby kanalizace i v situaci, kdy pozemky byly prodávány osvobozeně od daně - důvodem bylo to, že se řeklo, že výstavba například kanalizace souvisí prvotně nikoliv s prodejem pozemku, ale s tím, že následně bude kanalizace provozována a bude vybíráno stočné (tedy nebylo to hodnocené v dané úzké vazbě s prodejem pozemku, neboť pokud by to bylo hodnoceno ve vazbě s prodejem pozemku, muselo by se nutně jednat minimálně o odpočet DPH koeficientem, neboť by to sloužilo jak k prodeji pozemku tak i k budoucímu stočnému - pokud by to již nebylo vyhodnoceno pořízení majetku bez nároku na odpočet DPH - tedy jen ve vazbě k prodeji pozemku).

Já osobně bych zatím tento přístup ponechal - pokud nyní začnu říkat "odečítám DPH z výstavby kanalizace, neboť to souvisí s prodejem pozemku, atakuji fakticky realizovné odpočty v předchozích letech v případech osvobozených převodů ppozemků. Navíc mám další problém s místními komunikacemi - tady pokud je buduje obec, tak je buduje jako místní komunikace, což obecně začleňujeme do okruhu výkonu veřejné správy (vzniká mi potom otázka - dovolíte si třeba říci, že uplatníte odpočet DPH i z následujícíc údržby - to se asi zarazíme všichni ...). Já vím, že je to velice problémové a hraniční - já bych zatím stále zůstal u toho, že u budované infrastruktury budu odečítat DPH podle toho, co s tou infrastrukturou dále budu dělat - zda ji budu používat ke zdaňovaným plněním - většinou skončím tak, že dosáhnu odpočtů u kanalizace, vodovodu a plynu (pokud to třeba následně prodám, pronajmu s daní nebo provozuji sám, případně i vložím do VaK), na odpočty DPH u místních komunikací a VO bych ale raději nesahal.

Jinak z toho co vyjmenováváte . samozřejmě nákup pozemku od občanů - tam určitě DPH nebude (pokud by to bylo od nějakého podniku s DPH - tam by byla možnost s odpočtem pracovat - stejně tak i s náklady na geometrické zaměření - rozdělení na jednotlivé stavební pozemky - pokud by se to následně prodávalo s DPH, tak tady určitě nemám problém) ZN

. 

Ráda bych se touto cestou zeptala podle čeho správně postupovat při určování stavebního pozemku. Narážíme zde na problém. Podle nového zákona o DPH pro rok 2015 je § 56 účinný až od 1.1.2016. Postupovala bych tedy dle zákona o DPH pro rok 2014, rovněž dle § 56, kdy je stavebním pozemkem pozemek se stavebním povolením nebo souhlasem s užíváním stavby, pozemek, na kterém je zřízena stavba spojená se zemí pevným základem, nebo inženýrská síť. Smlouvy na prodej pozemku u nás zpracovává stavební oddělení. Do účtárny se tak již dostane hotová smlouva. Ve smlouvě je uvedeno, že město prodává st.p.č. 564, dle mého názoru bych tedy zatížila DPH21%. Ovšem zde narážíme, neboť stavební oddělení trvá na tom, že se nejedná o stavební pozemek, je tedy bez DPH. Dle LV je to např. ostatní plocha, ale ve skutečnosti je na pozemku pomníček na plyn....Můžete mi prosím poradit jak v dané situaci postupovat. Žádala jsem st. oddělení, aby do smluv tedy nepsali st.p.č, ale pouze p.č., ale nevím, zda je možné.

V tomto případě mají paradoxně tak trochu pravdu obě strany - samozřejmě bavíme se o podmínkách roku 2014 a 2015.

To, co popisujete, skutečně nebude stavebním pozemkem ve smyslu zákona o DPH - aby to byl stavební pozemek, tak by musel být nezastavěný a zároveň by muselo existovat stavební povolení na umístění stavby na tomto pozemku. Tyto podmínky dle všeho splněny nejsou - tedy nezdaňujeme to jako stavební pozemek.

Nicméně nyní musíme řešit existenci stavby na daném pozemku - pokud se jedná o novostavbu (zatím můžeme zjednodušeně říci, že mladší tří let ...) - ať je to již v podobě přípojky na plyn či domečku na plyn umístěné na dané parcele, tak se z hlediska daňového nyní převod řídí "tou stavbou" - tedy bere se to jako převod novostavby, který je s DPH. Pokud by uplynuly od umístění daných staveb na pozemku více než tři roky, tak potom by to byl převod osvobozený od daně.

Takže se obávám, že v případě, který popisujete, je zároveń režim, že to není stavební pozemek a zároveň ale nastaly pravděpodobně okolnosti, kvůli kterým bude nezbytné převod zdanit (v důsledku existence novostavby na pozemku). ZN 

Od roku 2014 patří předmět darovací daně pod daň z příjmů, není proto nutné dělat odhad ceny darované věci. Jakým jiným způsobem je možné stanovit cenu pozemku, který občan daruje obci? Jak bude daněno?

Pro účetnictví oceňujeme na úrovni reprodukční pořizovací ceny - tedy za kolik by se pořídil obdobný pozemek, pokud by byl kupován (tedy podle Vašich znalostí, za kolik se ten pozemek obchoduje). Znalecký posudek není v tomto případě povinný. Zákon o dani z příjmů původně počítal s tím, že by se muselo udělat ocenění podle oceňovacích předpisů - nicméně toto bylo zrušeno a i pro daň z příjmů se použije u vybraných účetních jednotek stejná cena, jaká byla zaúčtována.

V rámci daňového přiznání zatím postupujte tak, že provedete zvýšení základu daně (trochu jsou spory zda na ř. 20 nebo 30 - ono to je ale naprosto jedno)  o hodnotu zaúčtovanou na 401 (protože to nabytí budete účtovat MD majetek/Dal 401). Ještě se to snažíme řešit s MF - nicméně zatím zůstaňte u této varianty.

Referent úřadu zakoupil kuchyň. linku v Česku pro nebytový prostor od Polského obchodníka a tento nám zaslal fakturu z Polska a s úhradou ve zlotých. Na faktuře je uveden základ (1000ZLO) + 23%DPH (230 ZLO). Jak má město postupovat u daňového přiznání? Linku nám dodavatel nemontuje - jedná se o dodání zboží. Přiznání DPH na řádku 03 vyčíslit základ a daň 23% nebo 21% - dle ČR. Nevíme si s tím rady, děkuji za informaci,

Bohužel toto není moc dobré - asi došlo k tomu, že jste neinformovali polského dodavatele o tom, že se to bude dodávat do ČR (nebo možná chybu udělal on)... - správně to mělo být tak, že on to dá bez polské daně - tedy jen za 1000 ZLO.

Bohužel bez ohledu na to, co udělal polský obchodník, jste povinni provést prodanění v ČR (pořízení zboží v rámci EU) - tedy na ř. 3 a prodanit českou daní - tedy 21% (tu odvádíte na FU). Pokud je to jen trochu možné, měli byste požadovat po polském obchodníkovi provedení opravy - dát mu svoje DIČ a požadovat, aby vystavil fakturu jen na 1000 ZLO. ZN

Investiční akce ČOV, dotace v celkové výši 77,24%, obec plátce DPH: během výstavby byla zjištěna chyba v projektové dokumentaci (vada statiky) a následně obec doobjednala doplnění výztuží a dilatačních prvků. Nyní bude po projektantovi chtít uhradit 77,24 % z ceny této doobjednávky (náhrada ve výši dotace, zbytek by musela stejně uhradit). Projektant si vyřídí následně škodu z odpovědnosti u své pojišťovny. Vystavím tedy fakturu projektantovi jako úhradu vícenákladů na betonové výztuže a prvky. Myslím, že s DPH, ale nevím, jestli v režimu PDP?

Tento případ rozhodně není zdanitelným plněním - jedná se o náhradu škody, kterou požadujete po projektantovi (jemu žádné práce nedodáváte). Tedy na fakturu uveďte, že účtujete náhradu škody a z hlediska DPH dejte, že to není předmětem daně a rozhodně nic nedaňte a do přiznání nikam neuvádějte. ZN

Byli jsme vyzváni k podání daně z převodu nemovitostí za prodanou plynofikaci. Podali jsme přiznání k dani a daň zaplatili. Protože prodej proběhl v roce 2012, bylo nám vyměřeno penále a pokuta. Jakým způsobem postupovat při žádosti o prominutí tohoto příslušenství daně a jaké uvést zdůvodnění žádosti? Ještě prosba - některé obce rozporují, že prodej plynofikace dani z převodu nepodléhá. Jaký je váš názor?

Toto je skutečně problém - já jsem se převodům sítí a dani z převodu věnoval ve dvou dokumentech:

a) březen (14.3. 2015) - v daňové metodice je dokument k připravované novele zákona o dani z nabytí nemovitého majetku - je zde i pasáž týkající se sítí. Je zde výňatek z důvodové zprávy, kdy přímo MF připouští velké nejasnosti, v jakých případech je to věcí movitou a kdy nemovitou (ten návrh směřuje od 2016 k vyjasnění záležitosti) - pokud byste se chtěli bránit proti tomu výměru a postupu FU, tak je to celkem dobrý podklad k tomu, aby se poukázalo na nejasnost zákona (která je ze strany MF připuštěna) - vlastně by argumentace měla směřovat k tomu, že zrovna ve vašem případě to byla movitost, nikoliv nemovitost

b) materiál z 19.2. - dlouhodobý majetek - stavby, kde se mimo jiné zabývám i problematikou, zda síť je nemovitost či movitost a dávám i odkazy na články, kde argumentují, že je to movitost (a tudíž bez daně z nabytí nemovitého majetku).,

Moje vnímání je vyjádřeno v těch dokumentech - myslím si, že ta záležitost moc jasná nebyla a až nový občanský zákoník posouvá tyto stavby jednoznačněji do pozice nemovitostí (ale váš případ je ještě před novým občanským zákoníkem). Tedy je na vás, zda se chcete zkusit hádat - základem by bylo, že budete mít rozbor právníka, že ve vašem případě to byla věc movitá (v pozici starého občanského zákoníku z důvodu "absence pevného spojení se zemí") - jak to dopadne nevím.

U převodů po 1. 1. 2014 již doporučuji dívat se na plynovod jako na nemovitost.

Pokud se týká případné žádosti o prominutí penále - nyní je to již možné - asi bude nejlepší, když Vám dám odkaz na čerstvou info GFŘ - je to ten pokyn GFŘ D-21:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/legislativa-a-metodika/pokyny-d/casove-cleneni/2015

ZN

Na velikonočním trhu v rámci kulturního programu nám hrála jedno dopoledne slovenská cimbálovka. Vystoupení bylo v březnu, v dubnu nám přišla faktura v částce 500 eur. fakturoval "František Novák - FN Slovakia" (jméno jsem si vymyslela), má ič i dič, ale současně je uvedeno, že dodavatel není plátce DPH. Pro občany byl kulturní program zdarma, nevybíralo se žádné vstupné. Místo plnění je v ČR, mělo být asi prodaněno už v březnu....Nebo daň v tomto případě neřeším z důvodu, že službu poskytnul neplátce. Moc děkuji.

V tomto případě je skutečně problém - od roku 2013 je jedno, zda danou službu poskytuje plátce či neplátce. Předmětem daně je přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku a podle §108 jsem povinen přiznat daň. Musím říci, že dle mého názoru bych nemusel přiznávat daň pouze v situaci, když by daná služba byla podle zákona osvobozená od daně - to by byla kulturní služba, nicméně poskytnutá neziskovou organizací (osvobození se netýká činnosti fyzických osob ...) - to bohužel není váš případ. Vychází mi tedy z toho, že v tomto případě jste povinni provést prodanění k datu uskutečnění dané služby - tedy mělo se tak stát v březnu.  ZN

Město vlastní bytový dům, který mu byl bezplatně převeden v roce 1991. V roce 1997 byly podepsány Smlouvy o smlouvách budoucích kupních na byty v tomto bytovém domě s tím, že úhrady proběhnou během následujících 20 let…Do té doby je vlastníkem město. Nyní doplatil první budoucí vlastník a udělala se kupní smlouva, v níž je uvedena celková částka bytu, což je 240 000 Kč a informace o tom, že částka již byla uhrazena. Otázky: 1. Od roku 2009 jsme plátci DPH. Myslím, že plnění je osvobozené (od kolaudace uplynulo více než 5 let ). Jen nevím, zda se mělo uvádět do přiznání při splátkách, nebo až nyní při podpisu kupní smlouvy v celé částce , nebo vůbec (stará záležitost). V roce 1997 byla smlouva předepsána, takže nyní při splátkách účtuji jen 231 0200 3612 3112/469. Neúčtuji výnos… 2. Zdanění z hlediska DPPO. Byl dán návrh na vklad 4.5.2015, tudíž do přiznání dám za rok 2015 celou částkou 240 000 Kč??

1. Otázka - jako osvobozené se mělo  dávat do DPH  při splátkách, nebo až při realizaci výnosu? 

Ing. Nejezchleb:    Já pro to zhodnocení nemám asi úplně všechny podklady - totiž museli bychom se dle mého názoru prvotně bavit o právním titulu, na základě kterého jsou byty užívány do okamžiku prodeje - pokud tím užívacím titulem je nájemní smlouva, potom nyní podle zákona o DPH nastane dodání "okamžikem předání", který je pro mne v tomto případě shodný s podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Toto je asi nejpravděpodobnější varianta - nemohu ale vyloučit předání na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní (ale nepředpokládám to a podle mne by to bylo i chybné v takovémto případě) - potom by DUZP mohlo vzniknout mnohem dřív než nastalo podání návrhu do katastru nemovitostí.

Vrátíme se k variantě, že DUZP nastalo nyní... - osvobození jsem povinen přiznat k datu DUZP nebo přijetí platby a to ke dni, který nastane dříve - §51 odst. 2. Nicméně toto znění zákona je až v zákoně o DPH z roku 2014. Protože vy již máte smlouvy z roku 1997, musíme jít do přechodných ustanovení zákona a zde bylo v bodu 11 uvedeno (dle mého názoru i analogicky pro osvobozená plnění):

11. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byly do tohoto dne poskytnuty zálohy na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Záloha zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona na plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona a budou zdanitelnými plněními podle tohoto zákona, je plátce, který je povinen přiznat a zaplatit daň, povinen tuto daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud je platba přijata po nabytí účinnosti tohoto zákona. Částka zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona.

Tedy zálohy přijaté po novele by již byly v režimu "s DPH" - samozřejmě to jste ještě nebyli plátci ...  Od okamžiku, kdy jste se stali plátci, byste již měli přiznávat osvobození z přijatých plateb s tím, že bych při vypořádání (tedy v okamžiku prodeje) přiznal osvobození u zbytku ceny (minus již přiznané zálohy do přiznání ...).

Nicméně na závěr pokusu o tento elaborát musím konstatovat, že to nakonec bude úplně jedno - ty byty byly k ekonomické činnosti - tedy sice je to plnění osvobozené od DPH (ř. 50), ale zároveň je to plnění vyloučené z výpočtu koeficientu - tedy zároveň to patří na ř. 51. Tedy na výpočet daňové povinnosti nemá vůbec žádný vliv, kdy se to do přiznání dá (je to pouze evidenční záležitost). Za těchto okolností v zásadě ať uděláte co uděláte, tak je to problém jen evidenční - tak si s tím prosím moc nelamte hlavu (třeba pokud byste v minulosti nedávali jako osvobozené plnění ty platby na ř. 50 a ř. 51 - když se to tam dá až v okamžiku prodeje, tak se dle mého názoru svět nezboří). 

2. Z hlediska zdanění DPPO se jedná o výnos roku 2015, kdy by měl být předpis 311/646 a zúčtovaná záloha 455/311. Danit se bude v roce 2015 celá částka - tj. 240 tis. Kč. 

Bylo by asi potřeba upravit účtování - jakým způsobem byl udělán předpis na 469? Možná se jedná o chybu ještě z převodového můstku roku 2009. Náprava by asi měla být převodem na dlouhodobé přijaté zálohy - tj. na závazek 401/455 - to se prosím ještě ozvěte. 

Město (plátci DPH) uzavřelo smlouvu o dílo s firmou, která pro nás udělá znalecký posudek na jeden objekt za 60.000+DPH. K této smlouvě uzavřelo město další smlouvu o úhradě závazku s majitelem tohoto objektu, že nám uhradí částku za znalecký posudek. Je možné si nárokovat DPH z došlé faktury za znalecký posudek, i když nejde o naší ekonomickou činnost, a poté vystavit majiteli objektu fakturu opět na 100.000+DPH a z té odvést DPH finančáku? A majitel objektu by si poté mohl DPH také nárokovat. I když to by byly dva nároky na jednu službu - to podle mě nejde. Tudíž by nám měl majitel objektu podle mě zaplatit sumu cca 121.000 a daň mu nikde rozepisovat nebudeme a žádný nárok mít nebude a my také ne.

Trochu se ztrácím v těch částkách - asi mělo být třeba 100 tis. kč na vstupu a 100 tis. Kč na výstupu (v dotazu je 60 a potom 100). Já osobně bych v případě přeúčtování se neřídil mou souvislostí ekonomické činnosti - tady se bavím o tom, že něco zaplatím za někoho jiného a to mu přeúčtuji - nemám sebemenší problém chovat se tak, že si uplatním odpočet a zase vyúčtuji s DPH - tady přece nejde o posuzování ekonomické činnosti u mne (obecně při jakémkoliv přeúčtování nemám daný vstup s ekonomickou činností). Tedy já nemám sebemenší problém s modelem - faktura na Město, uplatním odpočet DPH a to z důvodu, že dále přeúčtovávám a ten dotyčný si potom uplatní - nic špatného na tom nevidím. ZN 

Obec plátce DPH. Uzavřena smlouva na prodej vytěžené kulatiny s německou firmou DIC:DE….. Budu vystavovat 1 zálohovou fakturu na 80% ceny v Kč. Po dokončení transakce (2015) bude podle skutečnosti buď dobropisováno odběratelem, nebo dofakturováno dodavatelem ( uvedeno ve smlouvě). Vím, že fakturuji bez DPH, ale jinak s prodejem do EU nemám žádnou zkušenost. Můžete mi poradit co je vše třeba ohlídat hlavně v DPH. Musím dřevo ocenit (viz kniha UR2012), když je dohodnuto, že firma vykoupí veškerou hmotu, a to v letošním roce?

Dodávka do EU je skutečně spojena s tím, že to od DPH osvobodíte (přijde to na ř. 20 přiznání), nicméně pozor - s tím, když dodáte zboží do EU, vám vzniká povinnost vyplnit souhrnné hlášení - protože by asi bylo zbytečné detailně to rozepisovat, tak Vám tady dávám jeden odkaz na informace k vyplňování souhrnného hlášení:

http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/souhrnne-hlaseni/

Co mne ale trochu trápí je, jestli jste si sjednali režim, že je záloha a potom se bude dodávat celý rok 2015 s tím, že se to na konci roku zúčtuje. Pokud jsou to takovéto průběžné dodávky, já bych dle mého názoru měl ve vazbě na §22 odst. 3 průběžně to dávat do přiznání (nejlépe také vystavovat daňový doklad) s tím, že se na něm třeba bude zúčtovávat záloha. Ale třeba to máte jako jednorázovou dodávku a potom tomu prosím nevěnujte pozornost - jen si nejsem z dotazu jistý ...

K tomu ocenění - pokud nebudeme mít připravené dřevo na konci roku (jako "nedokončenou" výrobu či výrobky), tak to skutečně není nutné proúčtovávat a naceňovat "do zásob". ZN 

Prosím o informaci ohledně DPH při pořádání kurzu tanečních. Jedná se o kurzovné od účastníků kurzu a o prodej vstupenek na jednotlivé hodiny. Zda tyto příjmy podléhají DPH, mohu takto zaúčtovat? 231 100 3319 2111/602 300 + 343 027

Rozumím tomu, že toto může být sporným tématem - já toto vyhodnocuji jako plnění osvobozené od DPH - poskytování kulturních služeb obcí - §61 písmeno e). Bohužel nám zákon o DPH ani směrnice  DPH pojem "kulturní služby" nijak nevymezuje.

Nicméně jak jsem se dočetl v literatuře, tak podle původních návrhů směrnic EU se navrhovalo konkrétní výčet uvést a ten obsahoval i "služby s kulturní a výchovnou povahou", což je podle mého názoru přímo případ tanečních.

Tedy za mne ano, od daně osvobodit. Potom by to bylo jen 231/602 (§3319 a pol 2111 je OK). Jen upozorňuji - pokud chcete být akurátní - je možné, že třeba na podzim se již vybírá na jarní běh tanečních - potom by to bylo k případnému časovému rozlišení přes účet 384. ZN

Moc bych požádala o pomoc se zaúčtováním faktury-je to naše úplně první takováto faktura,přiznám se,že si s ní nevím rady: technické služby města koupily v Německu profesionální substrát na naše fotbalové hřiště.Faktura je v Kč,je uveden základ daně 18.000,- s poznámkou,že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce,který zboží pořizuje,daň odvede zákazník.Půjde o výkon státní správy,tudíž si nebudeme moci udělat odpočet DPH.

Účtování je v režimu RCH bez nároku na odpočet. 

Budete  muset přiznat daň - pořízení zboží z EU - ř. 3 přiznání k DPH.

Tedy výsledek musí být:

MD 501   základ daně/Dal 321

MD 501 daň  /Dal 343

Konkrétní účtování potom podle toho, na jakém software pracujete. ZN.

Město poskytuje nepeněžní dary formou poukázky, kterou občan uplatní v místních obchodech. Tuto poukázku obdrží: 1) občan při dožití životního jubilea nebo občan, který se podílí na sportovních, kulturních nebo společenských akcích města (schváleno ZM), zde jde o částku 500-1000 Kč za rok, 2) občan, který se podílí na práci v osadních výborech, komisích rady (schváleno RM), opět částka 500-1000 Kč za rok. Dále město poskytuje částku 3000 Kč za narozené dítě (schváleno ZM). Město rovněž poskytne neúčelový dar do 20 tis.Kč např. SRPŠ, hasičům nebo podobným sdružením a spolkům (abychom se vyhnuli postupu dle 250/2000 Sb.).Musí tato sdružení a spolky danit, resp., jak nastavit usnesení, abychom je touto daní nemuseli zatížit? Nevím, zda-li po zrušení darovací daně není jiný režim v danění. Případně prosím o informaci, které případy jsou od daně osvobozeny a do jaké výše.

Kopíruji sem z materiálu k RS, mělo by to platit:

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor  výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Daňový režim u právnických osob u provozních darů je zhruba následující (vyplývá to z §19b zákona):

- buď je to použito k činnosti, která je uvedena v §20 odst. 8 (třeba sportovnímu oddílu na práci s mládeží a sport) - potom to osvobodí, ale související náklady mají nedaňově

- nebo to je mimo aktivity vyjmenované v §20 odst. 8 či to na ty činnosti je a oni se rozhodnou to neosvobodit - potom ten dar je součástí zdaňovaných příjmů ale zase mohou uplatnit náklad daňově účinně.

Tedy pokud zjednoduším - u  darů právnickým osobám, pokud se jedná o dary na provoz a je předpoklad, že to v tom roce spotřebují, tak je v zásadě jedno, zda pracujeme s osvobozením nebo "prodaněním" - výsledek je stejný (a v zásadě je stejný jako v situaci, kdy by byla poskytnuta účelová dotace s vyúčtováním na konkrétní náklady) ZN