Dotazy

Prosím o radu ohledně fakturace. Město je plátce DPH. Vydáváme svůj měsíčník. Společnost Geoprint za jeho tisk fakturuje, město z prodeje měsíčníku DPH odvádí a z fakturace za tisk nárokuje. Od dubna 2015 uzavřelo město smlouvu s krajským úřadem o vkladu přílohy kraje do měsíčníku města. Společnost Geoprint ve fakturaci městu vyčíslí náklady za měsíčník a za tisk přílohy (1000Kč + 15% DPH). Za vkladání přílohy do měsíčníku má město smluvně dohodnutou sumu (500Kč+ 21%DPH). Jak postupovat při přefakturaci krajskému úřadu (fakturovat za tisk s daní či bez daně a pokud ano, jak naložit s dvěma sazbami daně?).

Při přefakturaci krajskému úřadu budete přefakturovávat poměrnou část každého  nákladu - za tisk a za vkládání přílohy a budete uvádět u každé částky sazbu DPH, která jí přísluší (stejně jako od společnosti, která fakturuje vám). Není zde žádný důvod fakturovat krajskému úřadu bez DPH. 

Ty dvě rozdílné sazby - jiná na vstupu a jiná na výstupu - nejsou žádný problém, jedno je nárok, druhé povinnost, není vazba, že se musí související vstupy a výstupy rovnat v jedné sazbě DPH. 

Ing. Nejezchleb doplnil:  Já osobně - pokud je předmětem dodání měsíčník včetně vložené přílohy, tak odměna za vkládání by dle mého názoru měla být vedlejším plněním (cíl dodávky je mít kompletní měsíčník ...) a skutečně si myslím, že by to mělo být za 15%. Nicméně ta hodnota je natolik malá (rozdíl 6 procentních bodů na 500 Kč, že se kvůli tomu nemá cenu moc dohadovat).

Obec má uzavřenou smlouvu na umístění a provozování kontejnerů s fa REVENGE a.s. Předmětem smlouvy je sběr obuvi, oděvů a textilu do umístěných kontejnerů v obci. Za poskytnutí spolupráce náleží obci odměna ve výši 1000,- Kč ročně za jeden kontejner. Odměnu si obec vyfakturuje. Bude tato odměna v režimu DPH-základní sazba (3725 2111,= 826,50 Kč + DPH 173,50), nebo mimo režim DPH (3725 2324)?? Děkuji.

Jednoznačně jsem si myslela, že zdanit, ale objevila jsem odpověď z 11.11.2014...IS

Toto bych zdanil. Ta odpověď z listopadu byla konstruována tak, že možná já vybírám odpad, který následně prodávám za 1 Kč té firmě. V tomto případě se mi to jeví tak, že dávám právo umístit nějaké firmě určité zařízení (a já se skutečně nestávám tím vlastníkem odpadu... - je to pro mne skoro jako bych pronajal třeba nějakou plochu pro Kovošrot, ať si tam s odpadem dělá co chce ...) - vím, že je to takové hraniční, ale pokud bych se měl rozhodnout, tak raději budu zdaňovat.. ZN 

Obec bude na dětském hřišti vlastněném obcí obnovovat herní prvky. Obec je plátce DPH. Je možné u herních prvků uplatnit nárok na odpočet DPH?

To nepůjde - pokud chcete uplatnit odpočet DPH, musíte prvotně dokladovat, že to máte k ekonomické činnosti nebo v nějaké přímé souvislosti s ní - zjednodušeně musíte prvotně dokázat, že z toho vybíráte nějaké peníze (vstupné) a zároveň, že pokud by se vybíralo, že to není od DPH osvobozeno.

Předpokládám, že se bavíme o dětském hřišti, kam je volný vstup a potom je to skutečně bez nároku na odpočet (třeba hřiště v ulici Legionářská).

Pokud by se ale vyměňovaly herní prvky na hřišti umístěném v autokempu a autokemp by byl pronajat společnosti s DPH (nájem s daní), potom byste na odpočet DPH dosáhli...ZN

Naše obec je plátcem DPH, platíme čtvrtletně. V současné době provádíme na základě dotace z Fondu soudržnosti úpravy víceúčelové budovy. V této akci však vystupujeme jako neplátci. Dodavatelská firma nám fakturuje stavební práce v PDP. Prozatím účtuji 042/321 bez rozlišení DPH, v plné ceně. Kdo v tomto případě odvádí daň? Máme povinnost daň odvést a faktury od dodavatele jsou v pořádku? Nebo by je nám měl vystavovat vč. DPH, i když je to režim PDP a tedy odvést i daň? Jaký je, prosím, správný postup? Děkuji. P.S.: Na faktuře od dodavatele je pouze poznámka "Přenesená daňová povinnost." Větička "Daň odvede zákazník" tam nefiguruje...

Pokud jste se postavili do pozice, že se chováte jako neplátce, bylo potřeba o tomto kroku informovat dodavatele stavebních prací a v zásadě s ním projednat, že by faktury byly vystavovány ve standardním režimu (tedy ne PDP) z důvodu, že ten majetek nemáte k ekonomické činnosti. Pokud jste ale nic takového neudělali, tak se dodavatel zachoval správně - není jeho povinností odhadovat, zda majetek k ekonomické činnosti používáte či nikoliv - tedy v tomto případě by se dodavatel zachoval správně, že vystavil faktury v režimu PDP a vy byste potom měli zajistit odvod DPH (byť majetek k ekonomické činnosti nemáte).. Tedy pokud se rychle nedohodnete jinak, tak prosím akceptujte jeho postup a aplikujte režim PDP. ZN 

Rada města vyslovila požadavek, aby se jarmarky (např. Pivobraní) pořádané městem zpoplatnily a pokryly náklady, které na akci městu vznikají (elektřina, následný úklid apod.). Vánoční jarmark je řešen zpoplatněním pronájmu dřevěných stánků ve vlastnictví města prostřednictvím příspěvkové organizace města Technické služby, další případné prodeje drobných živnostníků řeší živnostenský odbor záborem veřejného prostranství. Slavnosti města jsou od poplatku osvobozeny. Právník města doporučil vybírat "účastnický poplatek", jako jednorázovou platbu za to, že prodejci byť s vlastními nebo stánky města budou platit za to, že tady na náměstí mohou vůbec prodávat. Zmíněný poplatek se bude hradit pouze v hotovosti a následně se budou sumárně za celý den odvádět v tržbě organizační složky města na účet města. Výše poplatku by měla být 300,- Kč (včetně DPH či ne?) za jarmark, nezáleží na tom jestli bude prodejce účasten jarmarku jeden či více dnů. Poplatek na akci Pivobraní bude ve výši 1210,- včetně DPH. Osvobozeni od poplatku budou naši partneři (účastníci akce, prodejci z partnerských měst) a řemeslníci s rukodělnými výrobky s ukázkou výroby. Místo pro stánek přidělí organizátor (tj. zmíněná organizační složka města) na místě v den konání akce. Umístění stánku na jiném místě bude považováno za neoprávněný zábor veřejného prostranství a tak bude i řešeno s kolegy zdejšího Obecního živnostenského úřadu. Účastnický poplatek nemá být pojat jako pronájem prodejní plochy, neboť předmětná organizační složka nemá pravomoc k takovému výběru (dělá to jiný odbor, který by musel být k dispozici v době jarmarků - o víkendu, ve svátky apod.) Vybírat účastnický poplatek s DPH (jako ekonomická činnost města) či bez DPH (jako prezentace města)? Účastnický poplatek je výlučně určen k úhradě nákladů spojených s konáním akce. Účastnický poplatek za 1ks vlastní stánek/stánek města NJ: 300,- Kč/den nebo 2 dny

Pokud se nebude jednat o poplatek za zábor veřejného prostranství, tak dle mého názoru nenajdu argument, proč by z tohoto plnění nemělo být DPH odváděno (není to dle mého názoru potom výkon veřejné správy a neodpovídá to ani osvobození ...). Argumentovat tím, že je to v souvislosti s prezentací Města, dle mého názoru není možné. ZN 

Naše obec je plátce DPH. Při krátkodobém pronájmu sálu a půjčování ubrusů máme účtovat cenu s DPH i fyzickým osobám nebo jen právnickým osobám a tuto daň odvádět FÚ? Nebo máme chápat krátkodobý pronájem a půjčování ubrusů jako službu občanům, tudíž bez DPH (i když jsme plátci)? Děkuji za odpověď.

Krátkodobý pronájem (tedy nějakých prostor, budovy do 48 hodin nepřetržitě...) je zdaňovaným plněním bez ohledu na to, vůči komu se plní. Rozhodně nemůžete dát někomu bez DPH s argumentem, že je to výkon veřejné správy ve vztahu k občanům - prosím argument, že nebudu odvádět DPH z plateb občanům, protože se mám starat o blaho občanů - to určitě neobstojí - takto výkon veřejné správy chápán není.

Výkon veřejné správy zjednodušeně je charakterizován tak, že daná činnost je vykonávána na základě nějakého zvláštního právního pověření, které obci ukládá nějaké povinnosti (oprávnění) - že to bude dělat a vzájemný vztah není soukromoprávním (tedy v zásadě ta obec má nějakou výhradní pozici k poskytování takových plnění ....).

Poskytnutí sálu je ale ryze soukromoprávní záležitostí, sál mohou poskytovat i jiné osoby než obce ... - tedy dojdeme k závěru, že při splnění charakteristiky krátkodobého pronájmu to bude s DPH vždy. ZN

Prodali jsme zrušený železný plot kolem našeho pozemku ( nebyl nijak používán ) za cenu 1800,- Kč do sběrných surovin. 1. Potřebovala bych vědět zda účtovat o DPH a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost ( musíme vystavit fakturu ). 2. Do roku 2014 jsme příjem z prodejů účtovali ve vedlejší hospodářské činnosti. Nevím zda letos účtovat dále na VHP nebo v HČ.

Já bych v tento moment doporučoval (byť vím, že je to diskutabilní - ve smyslu, zda to bylo nebo nebylo k ekonomické činnosti), abyste to do režimu DPH dali - faktura by byla vystavena v režimu PDP (dáte na ř. 25 přiznání), daň přizná druhá strana. 

Věřte mi, že takto vznikne skutečně nejméně dohadů.

U toho druhého - tam si nejsem úplně jist, co myslíte tím příjmem z prodejů - tady jde o to "z čeho" - v rámci hlavní činnosti by určitě měly být příjmy z prodejů majetku, který byl používán k hlavní činnosti, stal se nepotřebným a nyní se jej třeba prodejem zbavuji (například ten plot ...) - není sebemenší důvod toto vyčleńovat do hospodářské činnosti (nebo-li tím říkat, že jste najednou ten plot měli na "kšeft" - to přeci není pravda - pro vás to byl jeden ze způsobů jeho likvidace).

Pokud ale něco kupujete přímo s cílem to dále prodat - tak takové hospodářské činnosti bych již rozumněl - přitom tím neříkám, že to přímo hospodářská činnost musí být (klidně zdůvodním jako hlavní třeba prodej různých upomínkových předmětů v rámci nějakého kulturního zařízení ....) - jen tím říkám - ano tady mi dává logiku, že by to již hospodářskou činností být mohlo. ZN 

Dobrý den, jsme plátci DPH a obec prodává pozemky většinou občanům. Při prodeji jsem dávala takový typ daně, aby vstupoval do řádku 50 daňového příznání a zároveň do řádku 51, aby neovlivňoval koeficient. Už přesně nevím, kde jsem tuto informaci vzala, ale od prvního školení, na němž jsem byla, jsem to takto pochopila. Nyní jsem se někde dočetla, že by prodej pozemků měl být jenom na řádku 50, aby právě ovlivnil koeficient. Děkuji za vysvětlení, jak to má být správně.

Toto je nesmírně diskutabilní a složité téma. Zkusím k němu několik poznámek:

a) objevují se převody pozemků, u nichž je dle mého názoru plně aplikovatelné, že by do přiznání vůbec neměly jít, neboť dané převody nemají souvislost s ekonomickou činností obce ... - já bych si to celkem bez starosti dovolil aplikovat třeba v případě nejrůznějších narovnání majetkoprávních vztahů v souvislosti s místními komunikacemi. Ve své podstatě tak aplikuji info MFČR, podle kterého se na prodej majetku používaného k výkonu veřejné správy hledí tak, že se nejedná o ekonomickou činnost (byl k tomu podán jedním krajem i dotaz na MF - někdy v listopadu nebo prosinci 2014 - nevím o tom, že by dostali odpověď - nicméně podle mne to v kontextu nějaké logiky je ...). Pokud  takovéto převody dáte do přiznání na ř. 50 a ř. 51, dosáhnete tím naprosto shodné situace, jako byste je tam nedala.

b) pokud budeme uvažovat se zbytkem převodů, tak musíme pozorně číst § 76 odst. 4, který definuje, co se do výpočtu koeficientu nezapočítává:

(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

• a) prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,
• b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně,
• c) plnění podle §13 odst. 4 písm. b). 

Nás zajímá to a) a b). 

Tedy prodej nemovitosti, která byla dříve využívaná k ekonomické činnosti se do koeficientu nezapočítává (nezapočítat do koeficientu znamená u osvobozených plnění dát to na ř. 50 a ř. 51). Tedy pokud prodám třeba pozemek, který byl dříve pronajímán, beze sporu naplním to, že je to k vyloučení z výpočtu koeficentu. Stejně tak třeba pozemek lesní, na kterém je les, kde obec hospodařila ... To je napsáno pod písmenem a)

Pod písmenem b) jsou další případy - jedná se o prodeje nemovitostí, které jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně - tedy nyní se bavíme o situacích pozemků, u nichž jsem si nedovolil říci, že byly v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy a nejsem schopen prokázat dřívější využití pro ekonomickou činnost.  Ta příležitostnost a doplňková činnost nemusí být podle jednoho koordinačního výboru ani tak charakterizována finančním objemem výnosu, ale třeba mírou vyčlenění vstupů k realizaci daných aktivit (zda se tomu někdo intenzivně věnuje ...). Jsou obce, které se k tomuto staví tak, že tvrdí, že pro ně prodeje pozemků jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně a proto to buď neuvádí do přiznání vůbec, nebo použijí ř. 50 a ř. 51 (jak jsem uvedl, konečný výsledek je stejný).

U některých obcí ale naprosto pragmaticky uvádí, že fungují jako "malá realitka" (a skutečně tak některé takto fungují) a potom to raději dají jen na ř. 50, protože se jedná zrovna o převody pozemků, které nejsou schopni jednoznačně vyjmout z koeficientu ani podle písmene a) ani podle písmene b) - zároveň to nejsou případy, kdy bychom mohli diskutovat o tom, že je to v rámci výkonu veřejné správy ...

Tak asi tolik - jinak je to téma z mého pohledu hodně nedořešené. ZN 

Obec plátce DPH, uspořádala burzu knih. Občané donesli nepotřebné knihy a ty se za Kč 10,--/ks prodávaly. Z výtěžku se pořídily nové knihy do místní mateřské školy. Příjem z prodeje knih (Kč 1 500,--) jsem zaúčtovala 231 0100 3314 2111/ 602 0300. Mám tento příjem zaúčtován správně? Musím z tohoto příjmu odvádět DPH? Děkuji za Vaši odpověď.

Výnos 602 - služba - to bych nevolila. Je to prodej zboží, které bylo darováno. Kdybychom šli na darované zásoby, tak  máme zaúčtovat dle CUS 707 132 / 649 - zde ocenění 10 Kč a pak 504/132 a 261/604 a pol. při proúčtování pokladny spíše 2112. 

Způsobem B zkráceně 504/649 a 261/604. IS

Dle doplnění k DPH od Ing. Nejezchleba - že občan daroval výtěžek z prodaných knih pak již jen 231 odpa např. 3392, pol. 2321 MD/ 672 D. 

Z hlediska DPH - tady se bojím, že pokud to postavím tak, že občan daroval obci knihu a ta ji následně prodala, že důvody pro osvobození nenajdeme - tedy bylo by to spíše s DPH 10%. Na druhou stranu, když by ji prodal přímo občan a peníze mi daroval, tak by to předmětem DPH samozřejmě nebylo - tak to mne jen napadlo, na co by se to možná dalo navléci - ale samozřejmě nevím, zda je to technicky možné (v této variantě by se samozřejmě muselo jednat o účtování o přijatých peněžních darech) ZN. 

Město vlastní rekreační areál. Pronajímá ho nájemci - fyzická osoba, není plátcem DPH. Nájem je tedy osvobozen od DPH. Při opravě recepce firma fakturuje v PDP, je možné si uplatnit daň? Dále opravujeme bytový dům, kde jsou byty a nebytový prostor pronajímaný plátci DPH. Nájem je jak u bytů, tak u plátce DPH sjednán jako osvobozený do DPH. Firma fakturuje v režimu PDP. Je možné si v tomto případě alespoň částečně uplatnit daň?

Aby byl nárok na odpočet DPH, je nezbytné doložit, že vstupy (tedy třeba opravy) jsou používány obecně ke zdaňované činnosti (a to buď výhradně - potom je  nárok na plný odpočet DPH, nebo částečně - potom máme částečný nárok na odpočet buď poměrem podle §75 nebo koeficientem podle §76).

Ve Vašem příkladu ale realizujete nájmy osvobozené od daně podle §56a - tedy rozhodně nemáte nárok na to, abyste u souvisejících oprav budov ... uplatňovali odpočet DPH (byť jen částečný).

Abyse to změnili, museli byste začít pronajímat s DPH, pokud je to možné. V prvním případě to možné není (pronájem neplátci DPH musí být od daně osvobozen) - tedy pokud tam bude tento nájemce neplátce DPH, tak je stav setrvalý- bez odpočtu. 

U toho bytového domu - tam pokud byste dohodli s plátcem DPH nájem s daní (respektive se můžete rozhodnout), tak by na tomto domě nastal následující režim:

- opravy v bytech - bez nároku na odpočet

- opravy v nebytovém prostoru pronajatém s DPH - plný nárok na odpočet daně

- opravy společných částí - odpočet DPH koeficientem podle §76 (podle Vašeho popisu, že tam jsou jen pronajímané byty a ten nebytový prostor). ZN 

Věcná břemena nad 40 tis. eviduji s datem právního účinku vkladu na účtu 029 a odpisuji účetně i daňově? Účetně podle doby určené ve smlouvě, pokud je uvedeno na neurčito, tak shodně s dobou životnosti majetku. V případě daňových odpisů není v ČUS 708 nic uvedeno, pouze jsem se dočetla ze zdrojů jiných krajů, že doporučují kategorizaci "Ostatní inženýrské stavby". Jak je to prosím s daňovými odpisy věcných břemen?

Myslím si, že jste se trefila do dost velkého problému. Z hlediska účetního je situace skutečně taková, že věcná břemena nad 40 tis. Kč jdou nyní povinně na účet 029 a musíte je účetně postupně odpisovat. Z hlediska kategorizace v CZ-CPA pro potřeby ČÚS 708 je situace neřešitelná - CZ-CPA na věcná břemena naprosto logicky nepamatuje, upřímně řečeno - dejte tam do kategorizace co chcete a klidně nastavte dobu účetního odepisování na dobu, po kterou odepisujete sítě - tady souhlas...

Větší problém je podle mne v daňové oblasti. Do 31. 12. 2013 bych Vám řekl, že je to nehmotný majetek a odpisy bychom řešili potenciálně podle §32a. Jenže nyní je to jinak tím, že se to má účtovat na účet 029 - tedy jako hmotný majetek.

V §32a zákona o dani z příjmů je definováno, že podle tohoto ustanovení  se odpisuje majetek, který je v účetnictví veden jako nehmotný - nicméně to nyní nesplňujeme. Takže bych měl asi říci, že je budu odpisovat jako hmotný - nicméně ouha - on se totiž nevejde dle mého názoru ani do vymezení dle §26 (není budova, stavba, samostatná movitá věc ani jiný majetek ....). Takže zákon o dani z příjmů na tento případ dle mého názoru vůbec napamatuje - takže by mi z toho vycházelo, že by se měl asi aplikovat §24 odst. 2 písm, v) a tedy daňové odpisy = účetní odpisy.

Nicméně nejsem si vůbec jist, že by se to takto zamýšlelo - spíše to vnímám jako věc, která není omylem výslovně ošetřena. Kolegyně se mi pokusí k tomu ještě zjistit více - ale bojím se, že to bude trochu déle trvat. ZN

Prosím o potvrzení sazby DPH: Obec postavila DPS s 87 byty – je to přístavba k budově, která nadále slouží jako knihovna + 2 byty. Vše je v KN pod jedním č.p. uvedeno jako objekt občanské vybavenosti. Celá stavba je velmi rozsáhlá a jednotlivé pavilony s byty jsou propojeny chodbami. V budově obec pronajímá kuchyň s jídelnou a několik místností (kadeřnice, masáže, charita…). Pronajatá je i část suterénu (sklad). Plocha bytů je cca 2350 m2, plocha pronajatých nebyt. prostor je cca 990 m2, knihovna má asi 250 m2, zbytek jsou chodby a hala. Mohu při jakýchkoli opravách či službách (úklid spol. prostor, servis výtahu, údržba elektro, zateplení knihovny, stavební práce v suterénu…) v tomto objektu počítat 15 % DPH? Je potřeba změnit v KN označení na bytový dům? Děkuji.

Řešíme, zda je to bytový dům - podle mne ano, neboť zákon o DPH uvádí, že bytovým domem je ten, který je stavbou bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí - tam je definováno následující:

Tedy určitě ty byty jsou zkolaudovány jako byty a potom by to měl být bytový dům (bez ohledu na to, co je uvedeno v katastru nemovitostí - tady nehodnotím, zda to není potřeba z důvodů jiných změnit) - tedy veškeré opravy potom v sazbě 15% - i v částech "bytových" i "nebytových". Pozor jen na ty služby - úklid bytového domu je ve snížené sazbě - to je OK, ale nějaké revize bez jakékoliv složky provedení oprav by skutečně měly být 21% (nebo-li, aby to bylo v 15% - měla by to být stavební či montážní práce ...).

Každý rok uplatňuji v daňovém přiznání obce odčitatelnou položku na řádku 251 do výše 300 tis. Kč. Tento rok po podání daňového přiznání jsem byla vyzvána podat opravné daňové přiznání z důvodu toho, že obce nemají nárok uplatňovat odčitatelnou položku podle par. 20 odst.7. Můžete se k tomu vyjádřit prosím?

Ano, FÚ má pravdu, obce od roku 2014 již nemají právo uplatnit odčitatelnou položku, tak dejte opravné přiznání. Každoročně dáváme do dokumentů ke stažení materiál k DPPO, k DPPO za rok 2014 je v dokumentech od srpna, tato změna je tam uvedena. Ta odčitatelná položka pro obce nevadí, obec jen bude mít vyšší daň, co platí sama sobě. 

Naše příspěvková organizace zabývající se kulturou má výsledek hospodaření v hlavní činnosti 1 700 tis. Kč, náklady 8 000 tis. Kč, vlastní výnosy z činnosti 4 500 tis. Kč a příspěvek od zřizovatele 5 200 tis. Kč. Daňový poradce mi tvrdí, že po odečtení 1000 tis. Kč podle § 20 odst. 7 ZDP zdaním částku 700 tis. Kč. Já jsem se domnívala, že příspěvek od zřizovatele je od daně osvobozen. Není přeci logické zdaňovat dotaci, protože kdyby příspěvek zřizovatele byl o 1 000 tis. nižší, tak by ke zdanění nedošlo. Na Vašich stránkách jsem našla sice z roku 2013 podobný příklad, ale nevím zda jsem ho správně pochopila. Tam uvádíte, že zisk byl 350 tis., z toho 300 tis. dotace, která se nezdaňuje. Děkuji za odpověď

Toto je velký problém - pokud budu předpokládat, že je to jedna jediná činnost, tak se musíme domluvit, zda prvotně máme náklady načerpány na dotaci nebo na vlastní příjmy. Konzervativním přístupem (a asi tradičnějším) je předpokládat, že náklady prvotně čerpám na dotaci a přebytek tedy vznikl u vlastních výnosů.

Tedy dotace skutečně není předmětem daně - vyloučím na ř. 101 a proti tomu vyloučím náklady kryté dotací... - potom ta činnost je skutečně daňově zisková ...Já nemohu vyloučit, že byste třeba u soudu vyhráli s druhou variantou - tedy řekli, že je nedočerpaná dotace - na ř. 101 vyloučím dotaci a potom vyloučím nižší náklady - já bych to nedělal ....

Jinak ta situace je ještě horší, že není nárok na odpočet daně ve výši 1 mil- Kč - je to 30% ze základu daně max. 1 mil. Kč - tedy při 1 mil. Kč je k odpočtu 0,3*1,7 mil. Kč - tedy jen 510 tis. Kč.

Jsme DSO, které má povinnost platit daň z PPO. Můžete mi, prosím, poradit zda se účty 556, 557 a 591 započítávají do ZD jako uznatelné výdaje (náklady)? V loňském roce jsem je neuznávala.

Určitě ne účet 591 - na ř. 10 se vychází z výsledku před zdaněním (tedy bez skupiny 59x) - tedy náklady na skupiny 59 potom v daňovém přiznání nijak neřeším.

Pokud se týká 556 (opravné položky k pohledávkám) - muselo by se jednat o opravné položky nikoliv 10% za každých 90 dní po splatnosti, ale o OP podle §8c (případně 8a) zákona o rezervách - tedy třeba u 8c OP k pohledávkám více než 12 měsíců po splatnosti, pokud při svém vzniku byly do 30 tis. Kč .....

U té 557 - tam je určitý potenciál, aby to bylo daňově účinné - samozřejmě by to muselo být z pohledávek, které prošly zdaňovanými výnosy ... Podmínky pro daňový odpis pohledávek je uveden v §24 odst. 2 písm. y) - to nejdůležitější jsem zkusil vytučnit:

u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace [131] , a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a že lze současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení za dlužníkem, 1. u něhož soud zrušil konkurs [26i] proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, 2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí [26i] na základě výsledků insolvenčního řízení, 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou ( §23 odst. 7 ), 5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, [26j] a to na základě výsledků této dražby, 6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, [26k] a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku, nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona [22a] , nebo která vznikla podle zákona č. 499/ 1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky, [22b] lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně,.