Dotazy

Na jaké číslo řádku mám zařadit bezúplatně nabytý pozemek v DPPO za obce za rok 2014 nebo bude započítán ve zdanitelných příjmech?

Jsou dva adepti - buď ř. 30 nebo ř.20 - asi si můžete vybrat (je to jako položka zvyšující základ daně ...) - fakticky tam nabíráte Dal 401 u takovéhoto nabytí.

Chtěli bychom se zeptat na záležitost sazby DPH při likvidaci a zpracování bioodpadu. Město provozuje kompostárnu, okolní obce a podnikatelské subjekty mají zájem o svoz a likvidaci svého bioodpadu (bude uzavřena smlouva). Za tuto službu budou městu platit stanovenou částku. Jde teď o to, zda za likvidaci bioodpadu pro obce fakturovat sníženou sazbu 15 % (v případě obcí půjde jak o bioodpad od občanů tak z veřejných prostranství obcí –hřiště, parky, apod.),přikláníme se tedy spíše k základní sazbě 21 %. Pro podnikatele jasně 21 % nejde o komunální odpad.

Toto je z mého pohledu skutečně problém - snížené sazbě podléhá pouze odpad komunální - tedy od občanů, nikoliv z veřejného prostranství ... (zelené plochy obcí).

Pokud je odpad namíchán, tak k tomu MFČR uvedlo ve své informaci následující:

odkaz:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2009/urceni-sazby-dane-pri-sberu-svozu-a-zpra-1594

Pro účely DPH se komunálním odpadem rozumí odpad definovaný v § 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění.

Z uvedeného vyplývá, že za komunální odpad nelze považovat odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

Pokud plátce poskytuje služby podléhající jak snížené, tak základní sazbě daně a úplata je stanovena jednou částkou, je povinen pro účely stanovení základu daně tuto částku rozdělit podle jednotlivých plnění podléhajících platné sazbě daně.

No a já bych k tomu dořekl - pokud toto rozdělení není schopen zajistit (nějakým technickým propočtem ...). potom je to za 21%. ZN

Za hospodářskou činnost obce ( účtování na účtu 241) nám za rok 2014 vyšla ve výkazu zisku a ztrát ztráta. V hlavní činnosti zisk, po vyloučení nákladů na ř. 40 , účetních odpisů na ř. 50 a některých příjmu z hlavní činnosti na ř. 101 vychází zisk. Celkem za celou organizaci vychází zisk. Teď ale váhám, jestli je správné na ř. 10 uvádět opravdu výsledek hospodaření za celou organizace tj. snížený o ztrátu hospodářské činnosti, nebo vycházet jen z výsledku hospodaření hlavní činnosti a vedlejší vůbec neřešit, když je ztrátová.

Opravdu se do řádku 10 uvádí VH dle výkazu ZZ před zdaněním, nejen VH z hlavní činnosti, ale VH za účetní jednotku v součtu. Pomocí úprav vyjde opravdu pak jako základ daně významně jiná hodnota, než je VH. Máme k DPPO dokument ke stažení, kde je postup i vzor vyplnění, tak se prosím podívejte. 

Naše MČ vydává jednou za dva měsíce noviny "Listy". Pár reklam v nich je, ale rozhodně nepřesahují 50%. Tiskárna, která nám tyto listy tiskne si účtuje 21% DPH. Byla jsem 10.3. na Vašem školení v Brně a pochopila jsem, že by si měli účtovat jen 15%. Pochopila jsem to správně? Tiskárna byla velmi překvapená a prý to bere jako služby a ty nejsou ve snížené sazbě DPH.

Rozhodně by se nemělo jednat o službu, pokud se jedná o závazek tiskárny vytisknout a dodat určité množství "Listů" - jedná se jednoznačně o hmotnou dodávku a splňuje tak charakteristiku zboží uvedenou v §4 odst. 2 zákona o DPH:

(2) Zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí

a) hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,b) právo stavby,c) živé zvíře,d) lidské tělo a část lidského těla,e) plyn, elektřina, teplo a chlad.

Z hlediska klasifikace v celní kombinované nomenklatuře se jedná o kód 490290 00 - tedy noviny, časopisy a periodika (ostatní) - tedy vycházející méně než 4x týdně - z hlediska zatřídění momentálně naprosto splňují zatřídění do sazby DPH 15%. Nevím, co bych k tomu více mohl dodat.

Aby to byla služba, to by z hlediska DPH muselo být nastaveno tak, že jim dodáte papír a objednáte si, aby to na něj natiskli  ... (nebo nevím, jak bych si to měl jinak představit). ZN

Jsme plátci DPH. V období 10. – 12. 2014 jsme propláceli faktury dodavateli za práce v lese, který nebyl v té době plátce DPH. Nyní nám od něj došel dopis, že v tomto období překročil limit pro obrat a od 1. 10. 2014 mu vzniklo ze zákona překročení limitu pro obrat. Má, dle sdělení jeho příslušného FÚ, provést rekonstrukci účetnictví od 1. 10. 2014 a žádá nás o doplacení DPH za uvedené období ve výši 26 047,- Kč. Nyní nevíme, co s tím. Doplatit asi musíme. Na les si uplatňujeme odpočet DPH a po dohodě s naším FÚ bychom si tento doplatek mohli uplatnit, ale nevím, jak tuto operaci „dostat“ do účetnictví, abych zpracovala daňové přiznání - jsme čtvrtletní plátci tzn. za I.2015. Na druhé straně nevím, zda-li je to tak v pořádku, když dodavatel nám vystavil stejné faktury jako za minulé období (č.fa, splatnost), ale navýšené o DPH (jak by správně měly být vystaveny). Nikde už není uvedeno, že jsme uhradili vlastně základ daně. Pouze v jeho žádosti napsal celkovou částku bez odvolání na čísla faktur. Můj dotaz – jak zaúčtovat tento doplatek viz. výše a mám souhlasit s takto předloženými doklady? Děkuji.

V žádném případě nemáte povinnost mu DPH doplácet (pokud jste neměli nějaké speciální ujednání na to pamatující). Pokud byla sjednána cena a on se stal plátcem DPH, tak sjednaná cena, pokud není dohodnuto jinak, v sobě zahrnuje i DPH - to je judikováno dokonce i ústavním soudem (pokud jej budete chtít, tak Vám jej i zašlu).

Tedy pokud mu nechcete vyjít vstříc, máte plné právo sdělit mu, že doplacení odmítáte a že je to jeho problém, s kterým nebudete nic dělat.

Pokud ale mu pomoci chcete (a jak uvádíte, přímo vás to nepoškozuje, neboť máte plný nárok na odpočet daně), tak určitě je možné, abyste souhlasili s navýšením ceny o DPH, akceptovali jeho nový doklad s DPH (na uplatnění odpočtu máte 3 roky). Měli byste potom požadovat vystavení dokladu, kterým by byla stornována původní faktura a vystavení nové faktury s DPH (klidně s DUZP z roku 2014).

Potom byste jen zaúčtovali MD 518/Dal 321 s minusem a s plusem MD 518 a MD 343/Dal 321 s tím, že byste měli nárok na plný odpočet daně, který byste uplatnili v 1Q/2015 - s tím by nebyl problém. Ve vazbě na tuto opravu byste mu doplatili rozdíl z toho DPH.

Ale jak uvádím - to je skutečně vaše dobrá vůle a rozhodně nejste povinni k takovýmto opravám.

Dobrý den, s odvolávkou na dotaz na stránkách poúčtuje ze dne 25.6.2012 ÚČTOVÁNÍ O KOMISNÍM PRODEJI bych se ráda zeptala, zda ještě i dnes (po každoroční změně právních předpisů) je ještě stále možné vycházet z odpovědi ohledně účtování. Naše informační centrum (součást obecního úřadu, který je měsíční plátce DPH), se zabývá komisním prodejem. Můžeme účtovat do výnosů a odvádět DPH pouze z „provize“? Zboží bychom vedli na podrozvahové evidenci, při prodeji bychom účtovali pohyb na podrozvahové evidenci a předpis provize? Vzhledem k tomu, že musíme předkládat i PAP, bychom chtěli zvolit jednodušší variantu (bez účtování nákupu a prodeje zboží – nákladů a výnosů) Provize ve výši 20% Příjem zboží na podrozvahu dle předávacího protokolu 10 ks x 100,- (cena určena komitentem) 973 0300 MD 1 000,00; 999 0973 Dal 1 000,00; Prodej v průběhu měsíce 5ks : 973 0300 MD 500,00; 999 0973 Dal 500,00; příjem v hotovosti 261 MD 500,00; 378 (nebo jiný závazkový účet?) Dal 500,00; Odvod komitentovi na základě našeho vyúčtování - v ceně po odpočtu provize 261 MD 400,00; 378 Dal 400,00; Předpis provize - daňový doklad (u neplátců interní daňový doklad) 311 MD 100,00; 602 Dal ZJ ř.1 82,64 a 343 Dal ZJ ř.1 17,36; Zápočet - interní doklad 378 MD 100,00; 311 Dal 100,00.

Já se obávám, že pro vás bude nejjednodušší variantou, pokud se jedná o komisní prodej a jste plátci DPH, účtovat o nákupu a prodeji. Totiž - na to bylo právě upozorněno v té interpretaci, kterou jsem do odpovědi schválně přikládal, z hlediska DPH je nezbytné respektovat ustanovení §13 odst. 3 písmeno b):

(3) Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje

a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,

Tedy pro DPH se jedná o dvě nezávislá plnění (nákup a prodej) a není možné odvádět DPH z marže - byť podle té interpretace, kterou jsem tam dával, je možné účetně postupovat tak, že ve výnosech je pouze provize. U plátců DPH pak bývá skutečně nejsnažší potom účtovat 504 x 604, což rozhodně žádný předpis nezakazuje (a možná je to i obecně častější technika) ZN 

Prosím Vás touto cestou o kontrolu účtování zálohové daně při ročním zúčtování. Bývalá zaměstnankyně si požádala o roční zúčtování daně, která vyšla celkem 29 867,-Kč. Měsíční zálohovou daň jsem si předepsala jako pohledávku za FÚ 342/331 v měsíční výši 7913,-. Výplatu ročního zúčtování (pouze vrácené daně-29 867) pak bývalé zaměstnankyni zaúčtuji 331/231 §6171 pol.5011. Je postup správný?

Nemohu potvrdit. Správně byste měla celou vratku daně zaúčtovat 342/331 a zálohu běžně a  započte se pohledávka z ročního zúčtování se zálohou na další období. Zůstane vám pohledávka na 342, a ta se bude postupně zápočtem záloh snižovat. Nejsem si z dotazu jistá, kolik činí ta vratka daně, abych mohla potvrdit správnost. Také nevím, jak vám to vychází za celou účetní jednotku. Ale opravdu se toto účtuje zápočtem a odvod FÚ se snižuje o částku, která se poplatníkovi vrací. 

Chci se zeptat, jak je to s povinností vystavování daňových dokladů u nájmu vybraných nemovitých věcí a dodání vybraných nemovitých věcí osvobozených od daně bez nároku na odpočet? Jde nám např. o dlouhodobé nájmy, které se každoročně opakují a lidé platí na základě smlouvy, kterou před lety podepsali. Nebo o směnné smlouvy, kde jsou opět osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Je povinné daňové doklady vystavovat?

Odpověď najdete v § 26 odst. 1 zákona o DPH:

§26

Vystavování daňových dokladů

(1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne

a) uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo b) přijetí úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání; pokud plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není povinen tak učinit podle §21 odst. 2 , nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. 

Tedy máme povinnost vystavit daňový doklad v případě, že je to zdaňované plnění nebo plnění osvobozené (ale s nárokem na odpočet - tedy třeba dodání do jiného členského státu ...).Na osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně - tedy třeba na §56 nebo §56a - povinnost vystavit daňový doklad nevzniká.

Město pronajímá své příspěvkové organizaci budovu školy za symbolickou cenu. Z daňových zákonů vyplývá potřeba stanovit cenu obvyklou tohoto pronájmu. Jakým způsobem lze tuto cenu stanovit u pronájmu základní, případně mateřské školy? Pro úplnost dodáváme, že škola pronajímá tělocvičnu v budově za tržní cenu a toto vykazuje ve svém hospodářském výsledku.

Myslím, že ta situace není zase tak ve vztahu k PO "vypjatá" - nicméně souhlasím, že třeba v zákoně o DPH právě i u osvobozeného nájmu je povinnost aplikovat ve vztahu ke spřízněné osobě minimálně cenu obvyklou, aby nedošlo k manipulaci s koeficientem směrem dolů.

Například v informaci k §36a je zmíneno následující:

Cenou obvyklou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Při stanovení ceny obvyklé se berou v úvahu všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, např. snížení ceny při výprodeji sezónního zboží. Avšak nepromítají se vlivy mimořádných okolností, např. finanční potíže kupujícího či prodávajícího, přírodní a jiné kalamity.

Pokud nelze ani obvyklou cenu srovnatelného dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby zjistit, pro účely stanovení základu daně podle §36a se v souladu s čl. 72 směrnice Rady 2006/112/ES vychází z nákladového způsobu oceňování podle zákona o oceňování majetku, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na dodání zboží nebo převod nemovitosti, v případě služby na její poskytnutí, ke dni uskutečnění plnění. 

Tedy prvotně bych u pronájmů měl vyjít z nějakého srovnatelného pronájmu a říci - běžné nájemné by bylo třeba 200 Kč za metr ... Pokud to nejde (protože objekt je jedinečný - typicky třeba u tělocvičny, sportovní haly), tak se nabízí ta varianta nákladová. Tedy - roční nájem:

vstupní cena/předpokládaná životnost      + odhad ročních nákladů vynakládaných zřizovatelem  na danou nemovitost (nějaký průměr z velkých oprav hrazených pronajímatelem ...)

Město-zastupitelstvo vydává pro potřeby města 1 x za měsíc Zpravodaj, který je dodáván zdarma do všech domů na území města. Inzerce ve Zpravodaji dle možností vydavatele .Tiskárna -vydavatel vystavuje fakturu na 2 položky :zpravodaj a roznos poštou. Obě položky jsou zdaněny základní sazbou . Jakou sazbu budu uvádět při fakturaci pro zájemce o Zpravodaj, kteří nemají na území města dům a chtějí si nechat Zpravodaj pravidelně zasílat?

Jsem přesvědčen, že dodavatel vám aplikuje chybnou sazbu daně (pokud tam není reklama přesahující 50%) - jedná se o tiskoviny, které podléhají snížené sazbě DPH. Ten roznos může být již trochu spornější - pokud je to ale sjednaný způsob dodání zpravodaje, tak hlavní plnění by tady bezesporu byl ten zpravodaj a podle mne by to potom mělo být také ve snížené sazbě - nicméně rozumím tomu, že to může vyvolat polemiku.

Vzhledem k tomu, že obec dle všeho zbytečně platí daň navíc nad úroveň sjednané ceny, tak bych po dodavateli požadoval provedení opravy ...

Pokud vy dodáváte takovouto tiskovinu, kde není více než 50% reklamní plochy, máte bezesporu účtovat sníženou sazbu daně 15%.

Při účtování příspěvku na obědy zaměstnancům, kteří pracují v "hospodářské činnosti", která je předmětem DPH. Můžu u tohoto příspěvku uplatnit DPH 21%, který je 30 Kč na oběd, tzn. že bych účtovala na č.ú.419 24,79Kč a na č.ú.343 5,21 Kč? Nebo nemám DPH vůbec řešit a z fondu dát celých 30 Kč?

Pokud byste měli zaměstnance, kteří výhradně pracují pro zdaňované činnosti, tak by bylo asi nejlepší uplatňovat plný odpočet DPH z faktur na vstupu (předpokládám, že vám to někdo fakturuje) s tím, že na výstupu by se odváděla daň z úhrady hrazené zaměstnancem - tedy výsledek by byl takový, že by se skutečně z toho, co neplatí zaměstnanec odečetla daň. Tedy to právo, které popisujete u takovýchto pracovníků,  skutečně máte. ZN 

Řešíme sazbu DPH u zhotovení resp. tisku letáků a map. Protože se jedná o plnění, které spadá do čerpání dotace, rádi bychom měli jasno a neudělali chybu. V rámci prezentace města (např. nová cyklostezka, mapa ubytování, leták „Navštivte“, leták pro fanoušky, trhací mapa apod.) objednáváme: - grafický návrh letáku u jedné firmy - tisk letáku u druhé firmy, v některých případech včetně distribuce - příp. vše dohromady – grafický návrh, tisk vč. např. distribuce letáků - event. totéž u map, kde v legendě jsou např. ubytovací zařízení ve městě s uvedením názvu a kontaktu. Jedná se nám o správnou sazbu DPH u tohoto plnění - postupovat dle přílohy č. 3 a zařadit vše do 1. snížené sazby DPH nebo pokud objednáváme samostatně, tak jako služby v základní sazbě DPH a pokud objednáváme zboží tj. kompletní letáky, příp, mapy, tak ve snížené sazbě DPH. A jak je to s reklamou nad 50 % plochy, kdy v podstatě celý leták je reklamou (propagací), ale nikde jej neprodáváme (řešíme bez odpočtu DPH jako uzatelný výdaj v rámci dotace). Totéž je u map, kde "legenda" přesahuje 50 % plochy. Mapy buď prodáváme s odpočtem DPH nebo rozdáváme bez odpočtu. I v případech, kdy je součástí grafický návrh, je obsah (texty, fotografie a mapové podklady) dodán obcí.

Nebudu zastírat - toto je nesmírně složité téma a je velice kontroverzní.

Nejprve k tom jednoduššímu:

- pokud máme dva dodavatele (nebo více) a jeden dodá grafický návrh a druhý vlastní tiskoviny, tak beze sporu na grafický návrh musí být aplikována základní sazba 21 % - nemůže se jednat o zboží vyjmenované v příloze pro sníženou sazbu (nesplňuje zde uvedenou klasifikaci)

- pokud si objednám, že mi dodají tiskoviny a také zajistí grafický návrh..., tak jsem přesvědčen, že musím řešit, co je plněním hlavním a co vedlejším - hlavní plnění je pro mne dodání daných tiskovin (to je cílem) - proto potom dodávka jako celek je případně klasifikovatelná pod sníženou sazbou.

Nyní jdeme dál a řešíme ty tiskoviny (mapy. letáky ...):

- to co popisujete podle mého nesplňuje to, co je v příloze 3a na druhou sníženou sazbu (buď díky nesplnění slovního popisu - není to kniha), případně nesplnění zatřídění - mapa je v 4905 ...

- tedy správně uvažujete o první snížené sazbě - 15% a tady jde nyní o to, jak je to s tou reklamou. V té příloze najdete, co se reklamou myslí:

Reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 

No a zákon 40/1995 Sb. v §1 odst. 2 definuje reklamu následovně:

(2) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, 1a) pokud není dále stanoveno jinak. 

Tedy vůbec mne asi netrápí třeba legenda na mapě. ani neřeším, zda ten leták nebo mapku prodávám. Pokud tam bude "reklama" na to, jaké muzeum a kde navštívit, jakou pamětihodnost... - to není za účelem podnikání a nemělo by to být pro tyto účely považováno za reklamu. Nicméně informace typu - kde se ubytovat, v jaké hospodě se najíst - to by asi již reklamou bylo. Vím, že toto je někdy velice na hraně - skutečně ty doprovodné věci musíte rozdělit na informace přímo propagující určité podnikání (podnikatelské subjekty) a zbytek (byť propagace, ale nemající souvislost s podnikáním).

Chtěla bych si ujasnit, jestli je prodej pozemku dodání zboží či dodání nemovité věci? Pokud je prodej pozemku dodání nemovité věci, vzniká DUZP při předání nemovité věci do užívání nebo v den přijetí vyrozumění z katastru, podle toho, který den nastane dříve. V lednu byla podepsána smlouva na prodej našeho pozemku, 20.ledna firma zaplatila na náš účet a v únoru teprve přijde vyrozumění. Když jim však chci vystavit daňový doklad na přijatou platbu, dávala jsem vždy jako DUZP den platby, v tomto případě 20.1. To by ale bylo dle zákona špatně, pokud tedy jde o předání nemovité věci, mělo by být DUZP až ke dni, kdy přijde vyrozumění z katastru, tedy někdy v únoru. Jak to řešit? Nebo se pletu a prodej pozemku je nově dodání zboží? Nemám v tom pořád jasno :/

Situace je taková, že i dodání nemovité věci je dodáním zboží, pouze u něj platí podle §21 odst. 3.

Tedy zákon musíte číst tak, že odst. 1  se vztahuje ke všem níže uvedeným případům - tedy přiznáme DPH buď ke dni přijetí platby nebo k DUZP. No a DUZP je v odst. 3 při dodání nemovité věci (tedy pozemku, bytové jednotky ...) definováno "speciálně" - buď předáním nebo s tou zarážkou doručení vyrozumnění (a to ten den, který nastane dříve - tedy aby nenastávaly situace, že došlo již k přepisu v katastru, ale stále nedošlo k předání a odkládalo se tak DUZP).

Takže třeba k Vašemu příkladu:

- 20.1. došlo k podpisu smlouvy (ale není to spojeno s předáním pozemku)

- 25.1. třeba zaplaceno a podáno na katastr (stále nepředáno)

- 26.2. přijde z katastru vyrozumnění (ale stále nepředáno)

 - 5. 3. dojde k předání

Potom DUZP vzniklo dne 26.2. (je to dříve než 5.3.), nicméně povinnost přiznat daň (nebo osvobození) vznikla podle odst. 1 příjetím platby, neboť nastala dříve - tedy 25.1. ...

Pokud by ale třeba nastala situace, že převzetí bylo již při podpisu smlouvy - tedy 20.1. - potom by DUZP nastalo již 20. 1. a k tomuto datu by měl být případně vystaven daňový doklad (byť ještě nedošlo k podání návrhu na vklad do katastru a ani ještě nedošlo k zaplacení). ZN

Obec prodala na základě kupní ceny pozemek. "Kupní cena převáděných nemovitých věci byla dohodou smluvních stran stanovena na celkovou částku Kč 10 tis. Strany se dohodly, že náklady spojené s vkladem vlastnického práva do KN a správní poplatek za zápis do KN ve výši Kč 1 tis zaplatí kupující. Dále se zavazuje uhradit dan z nabytí nemovitých věci a část nákladů na vypracování GP ve výši Kč 1 tis. Celkovou částku Kč 12 tis uhradí kupující nejpozději do 1 měsíce po podpisu.........Po zaplacení celé kupní ceny podá prodávající návrh na vklad vlastnického práva do KN......." Na FÚ řekli (zjistila jsem i dle informace GFŘ), že máme nevhodně zvolenou formulaci ujednání mezi převodcem a nabyvatelem, není tu plnohodnotné převzetí postavení poplatníka, tudíž město má podat daňové přiznání a nabyvatel má zaplatit daň s použitím IČ města. Udělala jsem daňové přiznání, přičemž jsem jako základ daně sečetla všechny ty úplaty, které musel kupující zaplatit neboli celkovou částku = 10 tis + 1 tis + 1 tis= Vycházím z toho, že pokud se jedná o převod z vlast. ÚSC je základem cena sjednaná (dle §13, 340/2013 Sb - sjednanou cenou se pro účely daně z n.nem.věcí rozumí úplata za nabytí vl.práva k nemovité věci). Kupujícímu jsem poslala kopii přiznání s platebními údaji a ten mi toto celé moje počínání rozporuje - jak základ daně, tak i to, že nebude platit dan pod naším IČ. Mám to dobře? Děkuji

Tady se objevují dvě sporné věci:

a) záležitost A - kdo má daň zaplatit - skutečně GFŘ upozorňovalo na svých stránkách na nevhodné formulace - my jsme to dávali také do aktualit. GFŘ požaduje, aby ve smlouvě bylo jasně definováno (pokud chceme aby se přenesla daňová povinnost na kupujícího), že je "poplatníkem" daně.

Odkaz na danou informaci najdete zde a snad se s její pomocí dohodnete (musíte stáhnout tu info z 25.7.):

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/informace-stanoviska-sdeleni

b) základ daně - toto je složitější a musím potvrdit, že v tomto vládne chaos. Podle mých zkušeností skutečně většina subjektů se chová tak, že v těchto případech považuje za základ pro daň 10 tis. Kč a přes finanční úřad to prochází. Dle mého názoru (ale není pokud vím podpořen nějakou judikaturou) by měla být cena pozemku (i pro daň) tvořena vším, co bylo nezbytné pro to, aby se daný prodej mohl realizovat - tedy aby věc existovala v té podobě, jaká je předmětem prodeje. Tedy pro mne by součástí ceny měly být náklady na oddělení pozemku (tímto oddělením se z něj stane předmět prodeje). Již by tam dle mého názoru ale nemusel patřit ten správní poplatek - tam skutečně mohlo být sjednáno, že jej zaplatí kterákoliv strana (případně jedna zaplatí a druhá jej nahradí ...). Opakuji - je to velice sporné, ale třeba já bych asi nastavoval základnu pro daň na úrovni 11 tis. Kč - opakuji ale - nemám to podpořeno žádným oficiálním stanoviskem ...ZN

Od 01.03.2015 bude naše obec plátce DPH. Pokud budu přefakturovávat energie s DUZP 28.02.2015 (za období srpen 2014 až únor 2015), ale fakturu obdržím až v březnu, musím již faktury odběratelům vystavit s DPH nebo bez DPH s tím, že jsme ještě nebyli plátci DPH?

Pokud se budeme bavit o prostém přeúčtování - je to určitě možné mimo DPH (obecný režim pro přeúčtování aplikovatelný i pro plátce daně). Jinak pokud to bude přeúčtování jednoznačně za období, kdy jste ještě nebyli plátci a máte fakturu  DUZP 28.2. (tedy ani nemůžete uplatnit odpočet DPH), nemám rozhodně problém s tím, že vystavíte fakturu v březnu s tím, že je to ještě za období do 28.2.

Na okraj - jiná situace by nastala třeba v situaci, když by byla sjednána paušální platba energií za 1Q/2015 - potom by se celá čtvrtletní platba již daní zatížila, pokud by nastavené DUZP bylo po 28.2. (tedy třeba splatnost na základě vystavené faktury po skončení čtvrtletí). ZN