Dotazy

Příspěvková organizace zřizovaná obcí, čtvrtletní plátce DPH s přepočteným koeficientem, pořídila v letošním roce investici. Investice podléhala režimu přenesené daňové povinnosti a byla financována z rozpočtu města formou příspěvku. Příspěvky na úhradu faktur byly zasílány vč. DPH. Při čtvrtletním přiznání k DPH bude daň prostřednictvím ř. 10 odvedena v celé výši a zároveň proveden odpočet přepočtený vypořádacím koeficientem, vypočteným zálohově na daný rok, po ukončení kalendářního roku následně skutečně zjištěným koeficientem. V účetnictví p.o. tedy zůstává rozdíl DPH, který nárokuje zpět a který byl měl být v následujících 10 letech vždy přepočten. 1. Bude rozdíl, který vznikl na DPH, vrácen po uzavření roku zřizovateli nebo bude přepočítáván 10 let a k vyrovnání dojde poté? 2. Příspěvková organizace nebude žádat přepočtený odpočet DPH zpět, odvede DPH v plné výši a do majetku zavede celkovou cenu? 3. Do ceny majetku se započítá hodnota vč. celé DPH nebo pouze s pokráceným přepočtem DPH a z jaké hodnoty se budou počítat odpisy? Budou se po dobu 10 let vždy přepočítávat? V měsíci září došlo u organizace k vloupání, při kterém byly odcizeny peníze. Krádež byla řešena policií. Bylo účtováno 547/261 a daň nebyla řešena. 1. Jak má být řešeno DPH, které bylo účtováno při příjmu peněz? Děkujeme za odpověď.

Jak se bude případně vypořádávat DPH z takovýchto investic je o nastavení vašich pravidel. Považuji za nejrozumnější, aby toto bylo nastaveno tak, že příspěvek dostanou na základ daně + DPH, které nebylo odečteno zálohovým koeficientem (předpokládám, že se bavíme o koeficientu podle §76). Případné dopady vypořádání daně na konci roku a dále i v letech následujících, pokud by se měnilo užití nebo koeficient o více než 10 procentních bodů doporučuji již ponechat v režii dané příspěvkové organizace (mohou to mít do plusu i minusu). Pokud mám informace, tak k tomuto nastavení dospěli i někteří poskytovatelé ze stran Regionálních rad ....

Samozřejmě nemohu ale vyloučit povinnost vyúčtovávat a vracet (potenciálně abychom byli spravedliví i doplácet) rozdíly z vypořádání DPH - určitě je to potenciálně možné takto nastavit, ale efektivní mi to tedy nepřijde (zároveň se dostaneme také do situace, že tu dotaci budeme mít takto vypořádanou až za 10 let).

Tedy již ke konkrétním dotazům:

1. jak jsem uvedl výše - jaká pravidla nastavíte - taková budou - své doporučení jsem uvedl

2. ano - odpočet daně je právo - mohou se z hlediska zákona o DPH takto zachovat, nicméně pokud je to nějaká významnější částka, tak by samozřejmě zřizovatel měl namítat nehospodárnost takového postupu (já být ekonomem, tak se rozhodně raději dohodnu na té variantě, kterou jsem zmínil výše a řešení dle Vašeho bodu 2 by bylo jen přes mou mrtvolu)

3. co s kráceným odpočtem DPH a vstupní cenou - to MF jaksi nevyřešilo a není to nikde výslovně napsáno. Považuji za nejsprávnější variantu, aby vstupní cena byla tvořena základem daně + neodečtené DPH ze zálohového koeficientu. V ČÚS 710 je stanoveno, že po zařazení do majetku již nemám měnit ocenění s výjimkou případů stanovených v předpisech (a vypořádání DPH mezi nimi není) - tedy vypořádání DPH po zařazení do majetku již nemá ovlivňovat vstupní cenu a daný rozdíl se účtuje výsledkově.

To vloupání - tam skutečně daň nemůžu řešit - DPH bylo odvedeno správně - je to ze zdanitelných plnění, která organizace uskutečnila. To, že jim následně byly peníze ukradeny nelze považovat za nějký důvod pro korekci DPH. ZN 

Provádíme opravu fasády školy, stavební práce nám dodavatel fakturuje mimo režim PDP. Kontaktovala nás daňová poradkyně dodavatele s dotazem, zda si uvědomujeme, že kdybychom se rozhodli zpětně uplatnit DPH z této opravy, nebude to možné. Momentálně si nedokážu představit, co by nás muselo vést k tomu, že budeme dodatečně z této akce uplatňovat. Ale čistě hypoteticky: příští rok pronajmeme část sklepa ve škole plátci. Skutečně nebude pak možné si DPH dodatečně částečně uplatnit? O jaký § se daňová poradkyně ve svém tvrzení opírá - není fakturováno v PDP, nebude možné si DPH uplatnit? Děkuji

Ona se opírá o poměrně spornou záležitost - jedná se o diskusi, když něco bylo používáno k neekonomické činnosti a následně se začne používat k ekonomické, zda se na to také vztahuje vyrovnání odpočtu podle §78... Já jsem také zastánce toho, že ve vztahu k tomu, že se vypořádávají i poměrné odpočty, tak by toto jít mělo, ale připouštím, že i třeba pokud jsem si procházel judikaturu ESD, tak se mi to tedy jednoznačné nejeví. Nicméně opětovně zdůrazňuji - jedná se o investice a následné úpravy odpočtu.

Pokud toto byla oprava omítky, tak případný odpočet DPH odvozuji z otázky využití k ekonomické činnosti v okamžiku provedení této opravy - tedy i kdybyste za rok školu zrušili a udělali tam obchod, tak si na odpočet daně nesáhnete - prvotně z důvodu, že se na to nemůže vztahovat §78 (ten vypořádává investice).

Pokud se týká investic - jak jsem uvedl výše - považuji to za sporné, nicméně dle mého názoru možné (jen zdůrazňuji - to není prvotně o tom, zda bylo nebo nebylo fakturováno v PDP, ale obecně, zda je možné vrátit se k odpočtu pokud je něco v režimu - nebylo vůbec k ekonomické činnosti na režim je k ekonomické činnosti nebo částečně je k ekonomické činnosti). ZN 

Naše město chce vložit vodovod do majetku společnosti VAK formou nepeněžitého vkladu. Vklad je tvořen movitým (vodovod) i nemovitým (vodojem) majetkem. Proti tomuto majetku vydá VaK městu své akcie. Část majetku získalo město privatizací FNM (bez DPH) a část vybudovala nově (u některých si uplatnila odpočet DPH a na část získala také dotace). Celou vodovodní infrastrukturu jsme dosud Vaku pronajímali s DPH. Podle zjištěných informací bude při vkladu nutno uhradit DPH a to u majetku, u kterého si město uplatnilo odpočet (§13, odst. 4, písm. e) ZDPH). Za tuto úhradu odpovídají obě strany operace (vkladatel i příjemce). Po dohodě je sjednáno, že toto DPH uhradí VAK (přiznání ale musí podat město). Vše je již na obou stranách schváleno a je uzavřena i smlouva o upsání akcií. Některé odpovědi na naše dotazy už jsme našli v Dotazech. Protože se nám do toho ale míchá DPH a dotace na účtu 403, z celé operace nám ještě vyvstávají tyto otázky: Který den bude DUZP při zdanění části vkladu (majetek, kde byl odpočet) ? Den podpisu smlouvy o upsání akcií, okamžik předání majetku nebo den zápisu do obchodního rejstříku ? Základem DPH bude hodnota části majetku, kde jsme měli odpočet, určená znalcem (nikoliv hodnota celého majetku) ? Ustanovení ust. § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH je formulováno docela nešťastně. Opravdu nemá při této operaci dojít k vyřazení dotace na pořízení DM (účet 403), ale jen k přesunutí vazby na dlouhodobý finanční majetek, tedy k účtům 06x ? Je správné naznačené účtování o DPH (pokud základ je 1 mil. Kč, DPH 0,21 mil. Kč) ? 1. Datum podpisu smlouvy o upsání akcií–předpis odvodu DPH (v mil. Kč) DATUM - 26.9.2014 ÚČET MD DAL 734-601 1,00 734 1,00 343-601 0,21 377 0,21 2. Úhrada DPH VAKem ze zdanění vkladu (v mil. Kč), DATUM max. do 24.10.2014 SU-ZJ MD DAL 377 0,21 343 0,21 Děkuji

Odpovědi jsme doplnili k dotazům: 

Který den bude DUZP při zdanění části vkladu (majetek, kde byl odpočet) ? Den podpisu smlouvy o upsání akcií, okamžik předání majetku nebo den zápisu do obchodního rejstříku ?

Okamžik DUZP by se měl řídit dle mého názoru podle §21 odst. 3 - mělo by se jednat o okamžik přenechání věci.

Základem DPH bude hodnota části majetku, kde jsme měli odpočet, určená znalcem (nikoliv hodnota celého majetku) ?  Ustanovení ust. § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH je formulováno docela nešťastně.

Rozumím, že toto je krajně sporná záležitost - já rozumím dané definici tak, že se bavíme o "majetku" ve smyslu věci. Tedy pokud vkládám dvě věci, u jedné byl uplatněn odpočet daně a u druhé nikoliv, domnívám se, že ta fikce dodání podle §13 odst. 4 platí pouze pro tu věc, kde k uplatnění došlo. Ta slova o té "části" vnímám tak, že by se jednalo třeba o situaci, kdy bych měl majetek, kde bych neuplatnil odpočet daně, následně na něm provedl TZ s uplatněním odpočtu daně - potom by se fikce dodání s odvodem DPH týkala samozřejmě celé věci. Toto je moje teze a dle mého názoru plně odpovídá obecným požadavkům "neutrality" DPH. Nicméně zároveň avizuji, že jsem nikde nenašel oficiální potvrzení této mé teze. 

Je správné naznačené účtování o DPH (pokud základ je 1 mil. Kč, DPH 0,21 mil. Kč) ?

1. Datum podpisu smlouvy o upsání akcií–předpis odvodu DPH (v mil. Kč) DATUM - 26.9.2014

ÚČET           MD      DAL

734-601                   1,00

734               1,00

343-601                    0,21

377                0,21

Toto je v pořádku. 

2. Úhrada DPH VAKem ze zdanění vkladu (v mil. Kč), DATUM max. do 24.10.2014

SU-ZJ MD      DAL

377                      0,21

343          0,21

Tady jsem trochu na rozpacích. Vy uvádíte, že přiznání dá město a DPH uhradí VAK. Pokud je to myšleno tak, že DPH uhradí VAK přímo FÚ a vám to dá nějak jasně na vědomí, že uhradit, tak by se jednolo z vaší strany o zápočet pohledávky a závazku a bylo by to dobře. Pokud vy uhradíte DPH FÚ a VAK vám ve výši DPH jen částku nahradí, pak by to mělo být zobrazeno takto: 

Úhrada DPH na účet FÚ - 343 MD / 231 6399 5362 D a příjem náhrady za DPH od Vaku zápisem 231 opda 2321 pol. 2324 MD / 377 D. 

Chválím, že jste si dokázali uhájit s Vakem náhradu DPH, je to tak i správně, Vak má nárok na odpočet, je škoda o DPH přijít. Ne každému se to podaří s "Vaky" takto optimálně vyjednat. 

Naše město uzavřelo smlouvu s XXX a.s., což je zajištění zpětného odběru elektrozařízení tj. malé a velké domácí spotřebiče, nářadí a nástroje. Město shromažďuje pro XXX a.s. ve svém sběrném dvoře elektrozařízení a za tuto službu nám bude Q. městu zasílat peníze. Dotaz zní, mám účtovat stejně jako EKO-KOM p.2324 § 3722, nebo mám použít §3721 a dále mám účtovat bez DPH, když je to nezisková společnost? A dále je ve smlouvě, že máme vystavit fa na jednorázový příspěvek určený na náklady spojené s vytvořením místa zpětného odběru a související administrativou ve výši 2000,- včetně DPH. Já si myslím, že by tento příspěvek měl být taky bez DPH. A budu to účtovat jako příspěvek, nebo jako službu.

Určitě není rozhodující, zda ta společnost je nezisková či nikoliv. Klíčovým tématem je otázka, zda je to možno považovat za příjem v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy - zde konkrétně povinnost ve sběru komunálních odpadů podle zákona o odpadech. Předpokládám, že to je likvidaci elektrozařízení sebraných jako komunální odpad - tedy měli byste to uhájit mimo DPH (ve stejných intencích jako EKO KOM). ZN 

Z hlediska zaúčtování - jak odměnu, tak příspěvek bych doporučila na výnosový účet 649, odpa a pol. můžete určitě klidně stejnou jako u EKO-KOMU. 

Jak odměnu, tak příspěvek tedy v režimu veřejné správy, tj. bez DPH. 

Jak správně zaúčtovat tento případ? Máme smlouvu o reklamě a propagaci, kdy nám odběratel zaplatí na účet 30.000,- Kč bez DPH. Jsme plátci DPH.

Podle mě by to mělo být s DPH, když jsou plátci.  Pokud to skutečně je reklama a ne dar, tak prostě jdeme dolů s tím, že 30 tis. Kč je cena včetně daně a oddaníme to směrem dolů v sazbě 21 %.  Tedy třeba 24 793,40 Kč základ daně k tomu DPH 5 206,60 Kč a na to by se měl vystavit daňový doklad. ZN

Zaúčtování: 311 MD / 602 D  ř. 1 ve výši základ daně a 343 D ř. 1 ve výši DPH 21%

a příjem např. 231  odpa dle účelu propagace nebo nějaký obecný  (3639), pol. 2111 

Obec vlastní pozemky, které chce v budoucnu prodávat občanům na výstavbu rodinných domů. V souvislosti s realizací elektro rozvodů na těchto pozemcích, kde je příjemcem plnění , musí tudíž podepsat prohlášení pro dodavatele kvůli DPH. Tato činnost není podle našeho názoru čistě veřejnou správou, tudíž se domníváme, že se bude jednat o zdanitelné plnění, kde bude PDP. Až bude ale město parcely prodávat, bude příjem z prodeje těchto pozemků osvobozen od DPH? V době prodeje budou tyto pozemky ve vlastnictví města již více než 3 roky, prodejní cenu za m3 nejspíš schválí ZM ve výši „obvyklé“ v této lokalitě.

Souhlas s tím, že pro vás tyto transakce s pozemky a budování sítí nemá charakter veřejné správy - tedy přikláním se k režimu PDP.

Následný prodej - moc se omlouvám, nejsem se k tomu schopen vyjádřit. U těch pozemků není rozhodující doba vlastnictví toho pozemku. Nicméně v současnosti je v poslanecké sněmovně projednávána změna §56 a já skutečně nevím, jak to nakonec skončí. Nicméně pokud bude platit současný návrh, tak spíše počítejte s tím, že od 2015 se nevyhnete tomu, aby se pozemky určené k zástavbě RD, ke kterým třeba připravíte (byť částečně) sítě prodávaly s daní. Moc se omlouvám za to, že nejsem schopen podat jasnější informaci, nicméně odhadem do konce října (kdy očekávám, že to projde PSP) skutečně nejsme schopni dát konkrétnější odpověď (jak to projde poslaneckou sněmovnou, tak slibuji, že to na stránkách rozeberu).

Obec zakoupila párty stan. Zastupitelstvo stanovilo půjčovné ve výši 500,-- pro občana obce a 1500,-- Kč /den pro ostatní. Jedná se o příjem z nájmu (311MD/603D) a musíme z vybrané částky odvést DPH?

Jedná se o zdanitelné plnění, stan je věcí movitou, nelze stan považovat za stavbu, a také se bude asi jednat o krátkodobé pronájmy. Zaúčtování 311 MD/ 603 D a 343 D. 

Obdrželi jme fakturu za opravu plynového kotle v režimu PDP. Jedná se opravu v nebytových prostorech, které pronajímáme neplátci DPH. Podle sdělení příslušného odboru máme tuto opravu nájemci přefakturovat. Jaký je správný postup z daňového hlediska? Máme si uplatnit u došlé faktury nárok na odpočet DPH a nájemci vyfakturovat s DPH, které uvedeme v daňovém přiznání na výstupu (bude účtováno u DF o nákladech a u VF o výnosech) nebo je možná varianta, že odvedeme daň v režimu PDP bez nároku na odpočet a nájemci vystavíme fakturu bez uvedení daně (u DF i VF bude účtováno přes účet 377 jako přeprodej)?

V zásadě se v současnosti pracuje s oběma variantami - tedy režim přeúčtování - tedy v PDP přiznat, odečíst, a vyúčtovat s DPH - přitom vůbec zde není podmínka, že by se to muselo účtovat o výnosech a nákladech - klidně také přes 377, což by bylo podle nás vhodnější.

Nebo pokud neřešíte nějak koeficient, tak určitě to přeúčtování mimo DPH je mnohem pohodlnější - přesně v tom režimu, který uvádíte.

Obec získala dotaci ze SFŽP na projekt revitalizaci parku, který je zaměřen na výsadbu, ošetření, kácení zeleně a travnatých ploch.U přijatých plnění souvisejících s realizací projektu si obec nebude uplatňovat odpočet daně, protože přijatá zdanitelná plnění použije v oblasti veřejné správy (veřejná zeleň). DPH je způsobilým výdajem dotace. Kácením získané dřevo, bude prodávat svým občanům. Z hlediska DPH se jedná o dodání zboží. Je výše sazby DPH 21 % použita správně? Možná existuje i možnost uplatnit si odpočet daně za kácení dřeva, ale dopředu nevím jak bude dodavatelská firma fakturovat jednotlivé úkony, zda je bude rozepisovat a SF ŽP od nás požaduje informaci, zda si budeme uplatňovat odpočet DPH. Proč si teda komplikovat život, když je DPH uznatelným výdajem k dotaci. Za odpověď předem děkuji.

ZN: Palivové dřevo - mohlo by být ve snížené sazbě. Nicméně jak proběhly různé diskuse, tak myslím si, že třeba u toho dřeva z parku je možno i říci, že je to nějaký drobný prodej v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy (ostatně sama zmiňujete, že to pro vás výkon veřejné správy je) - tedy potom by byla varianta "mimo DPH". Pokud to dřevo nějak neupravují (třeba neštípají polena ...), tak bych do toho šel v tom režimu mimo DPH. 

Prodali jsme nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (projektová dokumentace k technickému zhodnocení stavby) pořízený od neplátce DPH ve výši Kč 20 000,-- za cenu Kč 20 000,-- + DPH na výstupu. Nejsme si jisti zařazením takového prodeje nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku zaúčtovaného na účtu 042 do řádku 51 daňového přiznání k DPH „S nárokem na odpočet“. V nejbližší době budeme prodávat další projektovou dokumentaci, ale za podstatně vyšší částku (cca 2 500 000,--). Byl změněn investor stavby z našeho města na společnost s ručením omezeným, kde máme 100 % podíl. Názory na danou problematiku jsou různé. Někdo doporučuje převést na nehmotný majetek, např. na účet 019, popř. přímo na 035 a pak prodat atd. Pokud bych ale měla převést projektovou dokumentaci ve výši Kč 20 000,-- na nehmotný majetek, dostala bych se do kategorie drobného dlouhodobého nehmotného majetku a řádku 51 by se to vůbec netýkalo. Ten převod na jiný majetkový účet se mi vůbec nelíbí. Našim záměrem bylo pořídit technické zhodnocení budovy a ne nehmotný majetek. Navíc projektová dokumentace je jen vedlejší výdaj vstupující do pořizovací ceny pořizované investice. Jak by se nahlíželo na prodej nedokončeného majetku (rozestavěné stavby v případě – 1. pokud ještě není patrné uspořádání 1. nadzemního podlaží, 2. pokud je patrné uspořádání 1. nadzemního podlaží) jinému investorovi a na řádek 51? Zahrnout do řádku 51 nebo ne? O jaký předmět daně z pohledu DPH se jedná u prodeje projektové dokumentace? Co doporučujete? Po prostudování odkazů na zákon o daních z příjmů usuzuji, že rozestavěná stavba v jakékoli rozestavěnosti nesplňuje definici hmotného majetku stanovenou v tomto zákoně a na řádek 51 by se neměla zapisovat, ale jistá si nejsem. Ve směrnici máme nastavenou hladinu významnosti pro přeceňování majetku určeného k prodeji ve výši Kč 260 000,-- (rozdíl mezi hodnotou NETTO a tržní hodnotou). Pokud tento rozdíl nepřesahuje tuto hodnotu, majetek nepřeceňujeme a zároveň nepřevádíme na účty 035 nebo 036. Stále přemýšlím, zda je to tak ale správně. Jestli se nemá na ty účty 035 nebo 036 převádět veškerý majetek určený k prodeji bez ohledu na to, zda ho v souladu s podmínkami naší směrnice přeceníme nebo ne. To by ale znamenalo, že když bude rozdíl z přecenění nižší než výše uvedená hodnota, tak bych musela na účet např. 036 převést hodnotu zůstatkovou, což taky nedává moc smysl – zmatená vypovídací schopnost účtu 036. Jak postupovat správně? Pokud bych měla postupovat v účtování majetku určeného k prodeji stále jako doposud, tak bych ten budoucí prodej projektové dokumentace (cca 2 500 000,-) na účet 03x - dlouhodobý majetek určený k prodeji převádět vůbec asi neměla, protože rozdílu vyššího než Kč 260 000,-- nedosáhneme. Záměrem je prodat projektovou dokumentaci za stejnou hodnotu, za jakou byla pořízena. Poznámka: o opravných položkách k projektové dokumentaci jsme neúčtovali, nárok na odpočet DPH u budoucího prodeje projektové dokumentace již nebudeme mít z důvodu překročení 3leté zákonné lhůty. Dále přijímáme platby za nájem a služby před nebo nejpozději při podpisu nájemní smlouvy nebytových prostor od plátců DPH na první měsíc (popř. čtvrtletí). Součástí nájemní smlouvy je splátkový a platební kalendář. Ve splátkovém kalendáři jsou jednotlivé platby za nájem na jednotlivé měsíce (popř. čtvrtletí) rozepsané na DUZP – vždy k 1. příslušného měsíce (popř. čtvrtletí), splatnost, základ daně, sazbu daně, výši daně a cenu celkem. V platebním kalendáři jsou rozepsané platby za služby na jednotlivé měsíce (popř. čtvrtletí) na základ daně, sazbu daně, výši daně, cenu celkem a splatnost. Ve smlouvách je ustanovení: „Nájemné včetně záloh na služby na období od ………do ….. ve výši Kč …….. včetně DPH je splatné před podpisem této smlouvy“. Pokud přijde budoucí nájemce podepsat smlouvu a zaplatit nájem a služby např. dne 26. 6. např. ve výši Kč 6 516,-- včetně DPH (v tom za nájem Kč 5 373,-- a služby Kč 1 143,--) na období od 1. 7. – 31. 7.(měsíční nájem a služby předem) a nájemné začíná běžet od 1. následujícího měsíce, jsme povinni dle zákona o DPH vystavit na nájem daňový doklad k přijaté platbě před uskutečněním zdanitelného plnění. Nevadí, když ale splátkový kalendář na nájem, který je součástí nájemní smlouvy a je připraven samozřejmě předem, obsahuje DUZP 1. 7. 2014, splatnost 5. 7. 2014, základ daně Kč 4 440,--, DPH 21 %, daň Kč 933,-- , celkem Kč 5 373,--, když by teoreticky k datu uskutečnění zdanitelného plnění na daňovém dokladu měl být již vyčíslen pouze rozdíl daně? On bude mít v podstatě 2 daňové doklady na stejnou částku (daňový doklad k přijaté platbě a splátkový kalendář). Nemůže s tím být někdy v budoucnu problém? Jak by měl vypadat v daném případě vyplněný daňový doklad k přijaté platbě? Má obsahovat pouze údaje o přijatém nájmu předem a na služby zůstává jen platební kalendář? Jsme měsíční plátci DPH. Předpokládám, že i daň bychom měli v daném případě odvést již v daňovém přiznání za 6/2014. O splátkovém kalendáři je toho v zákonu o DPH napsáno poměrně málo. Na druhé straně nevím, jak tyto přijaté platby předem z daňového, účetního a administrativního hlediska vyřešit. Můžeme sice ze smlouvy vypustit ustanovení, že je nájemce povinen zaplatit první nájem a služby před podpisem smlouvy, nikdy ale nevyloučím, že nájemce při podpisu smlouvy před začátkem nájmu bude chtít rovnou první měsíční popř. čtvrtletní splátku nejčastěji v hotovosti zaplatit. Zkrátka nevím, jak by to mělo být z pohledu DPH zcela správně. Samozřejmě i v následujících měsících někteří plátci v době trvání nájmu zaplatí nájem a služby před datem, který je uveden ve splátkovém kalendáři na nájem jako DUZP – je to ale výjimečné.

Zkusím se vyjádřit k jednotlivým bodům:

a) účetní otázka - povinnost zařadit nejprve do majetku a teprve potom prodat - k tomuto nevidím sebemenší důvod, dle mého názoru prodej nedokončených investic z dlouhodobého majetku je plně legální cesta - tedy v tomto naprostý souhlas s Vámi

b) to započtení či nezapočtení těchto případů do koeficientu bude hodně velkým oříškem bez jasného závěru. Přiznám se rovnou - nemám to z vlastní hlavy - v "Komentáři zákona o dani z přidané hodnoty (Drábová, Holubová, Tomíček)" - což je asi nejpropracovanější analýza zákona o DPH se objevuje upozornění, že zde použitý pojem "dlouhodobý majetek" by neměl být ve smyslu směrnice k DPH (spíše komentáře směrnice) a judikatury ESD zahrnut do okruhu, který vymezuje každý členský stát a že by tento pojem měl být chápán jednotně v rámci EU. Tedy, že je naprosto v pořádku, že si členský stát vymezí majetek podléhající vyrovnání daně (§78) - to směrnice umožňuje, nicméně pro potřeby výpočtu krácení by použitý pojem ve směrnici "investiční majetek" měl být vykládán v rámci EU jednotně - tedy logicky nikoliv ve vazbě na nějaké vymezení ČR v zákoně o dani z příjmů. Podle komentáře směrnice je cílem vyloučit "mimořádné operace", Nicméně když se nad tím zamyslíme, tak pokud daný převod nevyloučíte z výpočtu koeficientu a budete se dovolávat znění našeho zákona pracujícího s pojmem dlouhodobý majetek a podle vysvětlení pojmů ve vazbě na zákon o dani z příjmů, tak se tohoto znění asi můžete dovolat a nikdo Vám nemůže nic říci. Nicméně pokud budete argumentovat směrnicí a "mimořádností daných operací", tak asi najdeme důvody pro zahrnutí do ř. 51 (vyloučení z koeficientu). No a fakticky stejný pohled mám na tu záležitost prodeje již reálně rozestavěných staveb (u té projektové dokumentace jsme asi jen v režimu převodu práva využití) - tady jen na okraj bude ještě zajímavé řešit, zda v některých případech nebudeme moci říkat, že ta výstavba byla úplně mimo ekonomickou činnost (teď nemyslím třeba bytový dům, ale převod investorství třeba u rozestavěné pozemní komunikace) a nyní by tedy při prodeji toto bylo úplně mimo režim DPH - to je jen úvaha. Víc k tomu asi nemám.

Otázka vykazování na 036... - §14 odst. 11 pracuje skutečně s tím, že je to jen ten majetek, který byl přeceněn na reálnou hodnotu. Je také zařazen mezi neodepisovaný majetek. Berte to tak, že bylo snahou vyčlenit v rámci nějaké konzistence vykazování majetku, u kterého jsou aplikovány jiné oceňovací principy než u majetku běžného.

U toho nájmu a služeb - skutečně zde nastává situace, že pokud zaplatí nájem dříve před DUZP, jste povinni přiznat daň již při přijetí platby (tedy dle vašeho příkladu 06/2014). Pokud je to na zdaňované plnění, tak skutečně máte vystavit daňový doklad. U záloh je tomu tak, že pokud zdaňujete, zase odvádíte ve vztahu k reálnému přijetí prostředků. 

U platebního kalendáře je odpočet daně (protože je pro nás zásadní podívat se i na tu druhou stranu) vázán na reálné poskytnutí úplaty - tedy pokud to vezmu naopak, pokud je vystaven platební kalendář, nicméně není podle něj zaplaceno (třeba není zaplaceno vůbec), nevzniká nárok na odpočet daně - fakticky se ta položka na platebním kalendáři jakoby "zneplatní" (ve vazbě na nedodržení).

U splátkového kalendáře - to musím říci, to mne nějak nenapadlo - to je klasický daňový doklad se stanovenými DUZP - pokud tedy přijmu dříve a vystavím daňový doklad na přijatou platbu, což v zásadě musím, tak bych logicky měl nějak "zneplatnit" (respektive odečíst předplacenou zálohu) - nicméně vůbec nevím, že by se tak někde dělo, všichni co vím, nechají doklad být a jen odečtou přijatou zálohu (tedy potom v červenci mají + zdaňované plnění - odečtená záloha... a zvláštní doklad nevytváří). Vůbec si nedovedu představit, jak by se to mělo vytvářet - tak se asi spokojte s tím, že se to vytvářet nebude a jen se to zúčtuje a promítne v evidenci k DPH.

ZN

Město opravuje chodník a souhlasí s tím, aby majitelé přilehlých nemovitostí okapy svedly do dešťové kanalizace a současně se podílely na nákladech s tím spojených. Dotaz zní: Jakou zvolit právní formu ujednání mezi městem a vlastníkem nemovitosti - dohodu nebo darovací smlouvu? Když to bude dar městu, tak pol. 2321, když příspěvek městu, může být položka náhradu nákladů 2324? Múžeme se opřít o větu "Opětované příspěvky na neinvestiční účely?" Jsme plátci DPH, takže z příspěvku bychom odvedli DPH.

Předmětem DPH by to bylo, pokud bychom se na tento případ dívali jako na poskytnutí práva svést okap do dešťové kanalizace Města (tedy já se v tom nevyznám - pokud by byla povinnost, aby si to nějak stavebník vyřešil a toto bylo nabídnuto jako řešení, potom by to byla tržba za poskytnutou službu) - tedy ani ne příspěvek a souhlasil bych s režimem "s DPH". Pokud je to ale jedna ze standardních možností řešení a obecně Město by za to nemělo vybírat, potom skutečně nevidím důvod pro nějaké DPH - "předmětem DPH je poskyntutí služby za úplatu" - tolik podle čeho bych se rozhodoval. ZN

Jen doplňuji, že to klidně může být dar od občanů, pol. 2321 a účet 672. Majetek je celý města, o nějaké sdružení se nejedná, protože občané asi nezískají žádná majetková práva "k opravenému chodníku". 

Co se týká prodeje pozemků a DPH, tak jsem si přečetla spoustu článků, ale stále si nejsem jistá, jak postupovat. Obec prodává pozemky (orná půda), které jsou v územním plánu určeny k zástavbě. K hranicím pozemku jsou vedeny sítě (el., voda,plyn), které byly zkolaudovány zhruba před 5-6 lety. Dále kanalizace, kolaudace proběhla před rokem. V loňském roce byla podepsána smlouva o budoucí kupní smlouvě na tyto pozemky. Budeme odvádět z ceny pozemků při prodeji DPH? Ve smlouvě o prodeji není o DPH zmínka, protože dosud (do r. 2011) byly prodávány bez daně a nikdo nepočítal se změnou zákona.

Já bych tady vedle sebe dal tři "období"

- stav do 31. 12. 2013 - pokud nastalo DUZP při převodu pozemků do tohoto data, tak předpokládám, že tak jak to popisujete, tak ten převod je osvobozen od daně, neboť ten pozemek je nezastavěn (sítě vedou k pozemku, jak uvádíte) a není pravomocné stavební povolení ...

- stav od 1. 1. 2014 do (pravděpodobně) 31. 12. 2014 - pokud ty sítě vedou jen k pozemkům - tak nezastavěný pozemek - opět bez stavebního povolení a osvobozeno od DPH

- stav 2015 (možná) - já skutečně nejsem schopen předjímat co bude, nicméně takovýto nezastavěný pozemek nemohu vyloučit, že jeho převod v rámci plánovaného rozšíření případů odvodu DPH podléhat bude - ale já to skutečně nevím - mámě nějaký vládní návrh, ke kterému byla řada připomínek a určitě očekávám určitý souboj v poslanecké sněmovně ...

Nyní proč to takto popisuji - musíte si říci, kdy nastalo DUZP - třeba pokud je smlouva o smlouvě budoucí vloni a na základě této smlouvy již došlo k předání k užívání - tedy nastalo DUZP již vloni (byť třeba se vlastní prodej uskuteční až za rok někdy v roce 2015).

Město pořádá jarmark. Pronajímá stánky řemeslníkům, hradí kulturní program, veškeré ostatní výdaje a vybírá vstupné od návštěvníků. Jak je to s DPH - bude odvod ze vstupného a je nárok na odpočty?

Můj názor je, že vstup na tuto akci by se měl podřadit pod kulturu - tedy osvobozeno od DPH. Pronájem míst na stánky ale bude s odvodem DPH (asi krátkodobé pronájmy nebo právo užití). Možná tam budou i nějaká reklamní plnění .... - ta by byla samozřejmě s DPH.

Tedy situace by potom byla taková (zvláště pokud by tam byly i ty reklamy), že by šel odpočet DPH koeficientem podle §76. Nicméně pokud by ze zdaňovaných byly jen ty pronájmy, potom bych měl podle mne říci, že to s kulturním programem nesouvisí a třeba tam bych si odpočet DPH neuplatnil vůbec (spíše by ten koeficient byl jen na nějakých fakturách týkajících se režijního zajištění akce ...) ZN

Město P staví zimní stadion. Až nyní si chceme za roky 2011 -2013 uplatnit odpočet DPH. Jedná se o faktury, kde byla poukázána položka 5169. Nákladový účet 518 - uveřejnění formuláře v elektronické podobě, jiné služby. Mohu zaúčtovat v roce 2014 takto? 518 -MD odečtu rok 2013 518 ZJ 640 +MD v roce 2014 - základ daně 343 35 +MD daň Pokud se jedná o faktury v PDP za roky 2011 až 2013, tak ty byly účtovány na 042. Ještě není zkolaudováno a nyní máme záměr na pronajmutí ZS plátci DPH, který zde bude provádět ekonomickou činnost. Zaúčtovala jsem nyní: uvádím příklad 042 11 ZJ 199 -MD 154 269,60 Kč odečtu rok 2013 042 11 ZJ 199 +MD 128 558,00 Kč 343 35 ZJ 643 +MD 25 711,60 Kč 734 0010 ZJ 643 +MD 128 558,00 Kč 734 0099 +DAL128 558,00 Kč Do majetku to bude vstupovat bez DPH. Provedu to v běžném daňovém přiznání. Ale raději chci znát Váš názor. Jedná se o dost velké částky. Účtujeme v programu GORDIC.

Ano - je to možno takto určitě udělat. Trochu jen tápu, při té výstavbě, co Vám spadlo na 518 (pokud třeba uveřejnění k výběrovému řízení, tak to by stejně mělo být na 042... - nicméně na otázce odpočtu to nic nemění).

Jen prosím - s ohledem na asi poměrně velké odpočty se připravte na kontrolu ze strany FU - hlavně aby byl jasně doložitelný ten záměr pronájmu plátci DPH (pokud by bylo možné - usnesení orgánů, případně smlouva o smlouvě budoucí ...).

Jina ale chválím - nemám k tomu nejmenší připomínky. ZN

Vážený pane inženýre, nevíme jak posoudit zůstatkovou cenu pro daň z příjmu u DSO. DSO vybudoval v r. 1997 kanalizační síť a ČOV za 95 mil. Kč a na tento majetek byla poskytnuta dotace 30 mil.Kč. Pro DSO je to hlavní činnost, doplňkovou činnost nevykonává a v současné době se tento vodohospodářský majetek pronajímá provozovateli. V r. 2013 se část kanalizační sítě odprodala. Pořizovací cena prodaného majetku činila 41 mil. Kč, podíl dotace je tedy 13 mil. Kč, zůstatková vstupní cena vychází na 28 mil. Kč. Prodejní cena byla stanovena na 26 mil. Kč. Daňové odpisy nebyly nikdy v minulosti uplatněny. Účetní odpisy máme stanoveny na 60 let, daňové odpisy v 5.skupině jsou 30 let. Jakou zůstatkovou cenu můžeme pro stanovení daně z příjmu uplatnit: a) dopočítané daňové odpisy od r. 1997 do prodeje v r. 2013 jsou cca 14,7 mil. Kč, zůstatková cena pro daňový náklad je pak 13.3 mil. Kč b) protože nebyly nikdy daňové odpisy uplatněny - vstupní cena (po odpočtu dotace) 28 mil. Kč = zůstatková cena pro daňový náklad také 28 mil. Kč, v tom případě by prodej nebyl vůbec předmětem daně z příjmu, když prodejní cena byla 26 mil. Kč? Je vůbec nějaká varianta správná? DSO daň odvádí, proto předem děkuji za rychlou odpověď.

Já bych jen nejprve opravil jednu věc - kanalizace (pokud se jedná jen o sítě) - 4. odpisová skupina - tedy doba odepisování by byla 20 let. (daňové odpisy)

Pokud správně chápu - celou dobu jste pronajímali (tedy obecně bylo ke zdaňované činnosti) a pokud jste prokazatelně neuplatnili žádné daňové odpisy (tedy účetní odpisy jste vyloučili jako nedaňový náklad - teď myslím na období, kdy se již odepisovalo...) - můžeme se dívat na daňové odpisy jako pozastavené a bylo by správně, pokud by náklad byl 28 mil. Kč - tedy neodváděla by se z toho daň.

Nicméně raději jen upozorňuji - nebylo to tak, že nad tu dotaci ještě něco dofinancovávaly členské obce? Pokud by tomu tak náhodou bylo, tak na to by se také hledělo jako na dotaci,. která by snižovala dańovou vstupní cenu.