Dotazy

V návaznosti na zmínku při školení na DPH bych se chtěla, zda v tomto případě zatížím celou částku DPH: "Pronajímatel pronajímá část nemovitosti (pozemek a budova vodojemu na něm umístěná), a to: vrchní část kopule vodojemu pro umístění konstrukce anténních stožárů o ploše 29m2 a dále část pozemku o rozloze 9m2 u paty dříku budovy vodojemu pro umístění technologického kontejneru..... Pronajímatel se v souladu s platnými právními předpisy rozhodl, že k této částce přistupuje aktuální sazba DPH." A v případě, že "předmětem smlouvy je umístění technologie základnové stanice na stavbě hydroglobu, který je v majetku obce", jde o právo užití?děkuji

Já teď z toho dotazu úplně nevím, zda to jsou dva případy "nájemního vztahu" nebo jeden jediný. Nicméně pokud bych to měl hodnotit:

 - vrchní část kopule vodojemu - rozhodně bych to vnímal jako právo užití (tedy z pohledu DPH, nikoliv nájem) a dával bych to s DPH ve výši 21 %

- pozemek u paty - pokud je jasně vymezen a výhradně užíván daným nájemcem (nikdo jiný tam nemá přístup ...) - se všemi povinnostmi i právy, potom by to nájem i z pohledu DPH mohl být - ale nevím - to by člověk musel vidět ....

Spíše jen upozorňuji - pokud je to ve vztahu k plátci k jeho ekonomické činnosti - tak bych se nerozmýšlel ani minutku a dal to s DPH (i to druhé), abych se vyhnul jakýmkoliv diskusím. ZN

1).Město má pozemky a bude na nich provádět výstavbu inženýrských sítí - vodovod, kanalizace, plynovod atd. + se bude zpracovávat projektová dokumentace. Pozemky se budou následně prodávat jako stavební pozemky včetně 21% DPH. DPH odvedeme FÚ. Máme nárok na vrácení DPH, které zaplatíme v rámci faktur za výstavbu inženýrských sítí včetně faktury za zpracování projektové dokumentace? 2).Město bude rekonstruovat kulturní dům. Doposud není zřejmé, kdo bude opravený KD provozovat - zda město a bude tam sídlit odbor kultury nebo se zřídí příspěvková organizace a ta bude KD provozovat nebo se dá do pronájmu někomu cizímu. Má to vliv na zákon o DPH a přenesenou daňovou povinnost? Pokud by se dal KD do pronájmu někomu cizímu - je to ekonomická činnost a faktury za rekonstrukci KD by pak měly být vystaveny bez DPD a DPH by odvedlo město. Je to tak? Děkuji za odpověď.

Zkusím odpovědět na jednotlivé dotazy:

- k té první věci - tyto dotazy se nyní množí, nicméně já s tím mám velký problém. Pokud totiž půjdeme do historie, tak jsme se k sítím chovali ve vazbě na budoucí nakládání s nimi (tedy třeba jsme odčítali DPH k výstavby kanalizace, protože se kanalizace dále provozovala přímo obcí, nebo se pronajímala .... - obdobně u vodovodu, plynovodu - zde třeba kvůli tomu, že se odprodal jako novostavba) - tedy nevázali jsme odpočet DPH na to, že se budou prodávat pozemky (v té době osvobozeně), ale na způsob nakládání s tou konkrétní sítí. Pokud najednou začneme říkat, že nebudeme brát v úvahu způsob provozování sítí, ale jen to, jak nakládáme s pozemky - že je to převod s DPH, tak si úplně popřeme to, co jsme říkali a dělali dříve. Samozřejmě se budeme také muset vyrovnat psychicky nějak se situací, že třeba tu kanalizaci dáme bezplatně provozovat někomu jinému - nebude z té bezplatnosti někdo dovozovat problém?

Dále třeba u komunikací je to pro mne výkon veřejné správy (péče o místní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích....) - to by bylo opět další prolomení systému, kdy bych najednou začal pracovat s tím, že určité místní komunikace nejsou v režimu výkonu veřejné správy (potom logicky nastanou otázky - i jejich další čištění, údržba ....)?

Nechci vám to nyní jakkoliv brát - rozumím tomu, čeho se dožadujete (a mohu vás ubezpečit, že s těmito myšlenkovými pochody nejste sami) - nicméně vidím v tom obrovské otazníky a tak já bych raději pracoval s tím, jak budu nakládat s danou konkrétní stavbou (tedy z místních komunikací bych neuplatnil .....). Zatím musím říci, pokud jsem to konzultoval s lidmi, které respektuji jako lidi, kteří o DPH něco vědí, tak máme obdobné závěry. Zároveň se bojím v tomto něco podnikat (oficiálně se ptát) a to ve vztahu k tomu, aby nenastal problém s minulými odpočty ....

Jinak fakticky Vám říkám, že bych třeba mohl uplatnit ve vazbě na prodej s DPH odpočet z geometrického oddělení pozemku .... - je to můj názor.

U toho druhého - zde je to jednodušší situace - pokud máte takovou nejistotu, rozhodně to udělejte v režimu PDP (tedy postavte se do pozice, že to k ekonomické činnosti bude) - začněte prodaňovat a odložte odpočty DPH na okamžik vyjasnění situace (zjednodušeně na to máte 3 roky). Tím, že to dáte v PDP otevřete cestu bezproblémovým odpočtům DPH v budoucnosti, pokud na ně vznikne nárok.... Pokud byste nyní řekli k ekonomické činnosti to nemáme a potom byste se postavili do pozice, že to k ekonomické činnosti je, tak by vám v odpočtech mohly vzniknout problémy (respektive je to diskutabilnější). 

Obec bude prodávat pozemky pro výstavbu RD (bez staveb, sítě i elektrosloupky jen k hranici), půjde tedy o plnění osvobozené od DPH. Kdy nastane DUZP a tím okamžik zaúčtování osvobozeného plnění do přiznání k DPH? Předpokládám, že to bude v den předání pozemku (nebo den podpisu kupní smlouvy?). Můžeme ve smlouvě uvést, že den podpisu kupní smlouvy je zároveň dnem předání? Nebo DUZP nastane až dnem vkladu do KN? Kupní cena bude hrazena až po podpisu kupní smlouvy. Možná ještě nastane případ, že před samotnou kupní smlouvou budou sepsány ještě smlouvy budoucí o smlouvě kupní, které jen zajistí, že stavebník může na svůj budoucí pozemek např. navážet materiál, nebude provádět žádné zemní práce ani výstavbu sítí, může si nechat vyznačit budoucí stavbu v terénu (kolíky). Nemá tato smlouva budoucí nějaký vliv na DUZP nebo DPH?

Pokud se týká DUZP, tak u nemovitostí zapisovaných v katastru nemovitostí je definováno v §21 odst. 3:

(3) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle §13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.

 Tedy bavíme se buď o datu předání nebo o doručení vyrozumění o zápisu do KN a to ten den, který nastane dříve. Tedy ve vašem případě předpokládám, že předání je to první a k němu bude nastávat DUZP - bylo by vhodné buď mít předávací protokol, nebo samozřejmě lze i definovat do smlouvy, že se předání uskutečňuje okamžikem podpisu smlouvy ....

No a pokud se týká smlouvy o smlouvě budoucí kupní - pokud zároveň obsahuje ty atributy předání (což mi podle Vašeho popisu připadá, že ano), tak DUZP může dle mého názoru nastat i na základě této smlouvy a souvisejícího předání.

Jinak raději jen upozorňuji - jak to popisujete, tak se skutečně nyní jedná o nezastavěný pozemek, u kterého není asi stavební povolení.. - tedy nyní bez DPH (jakkoliv to moc není se smyslem zdanění z hlediska směrnice EU). Nyní je ale připravována novela s účinností od roku 2015 - a pokud by vyšla v té podobě, jak je navržena, tak by pozemek, který popisujete byl zdaněn DPH (až od roku 2015). 

Město (plátce dph) začne prodávat dárkové poukazy v hodnotě 200,- Kč na nákup zboží z infocentra. Prosím, kdy bude odvedena DPH - v okamžiku prodeje dárkového poukazu nebo až skutečného odběru zboží v infocentru?

Podle mne až při odběru zboží - poskytnutím poukazu došlo dle mého názoru pouze k poskytnutí ceniny (ta může být směněna za konkrétní zboží - některé bude třeba v sazbě 21 %, něco třeba v 15% - tedy pokud bych uvažoval o tom, že okamžik povinnosti přiznat daň nastal již okamžikem poskytnutí poukázky, nejsem ani schopen určit sazbu). Tedy já osobně jsem přesvědčen, že DPH bude odváděno až v okamžiku realizace vlastního prodeje .... (ostatně tak dle mého názoru také postupují třeba obchodní řetězce při aplikaci dárkových poukázek ...) ZN

Dobrý den, můj dotaz se netýká přímo účtování, ale mám prosbu během roku se zaměstanci resp. úředníci účastní různých školení a seminářů, a přestože některé firmy uvádějí, že jejich semináře jsou akreditované účtují si DPH. Jak je to správně.

V případě, že se jedná o úředníky a akreditovaný kurz MV pro vzdělávání úředníků, tak je v režimu osvobození jako rekvalifikační kurz, tj. bez DPH. Pro pracovníky DSO a PO však i akreditovaný kurz, kde není povinné vzdělávání, není od DPH osvobozen. 

A) U prodeje bytů a pozemků (pokud se stavbou, tak po více než 5 letech od kolaudace, nebo věcným břemenem zřízeným před více než 5ti lety) DPH neuplatňujeme (neodvádíme) a po zápisu vkladu do KN podáváme jako převodce přiznání z nabytí nemovitých věcí a platíme vypočtenou daň. To je doufám dobře. B) My (město) jako dárce na základě darovací smlouvy darujeme pozemek Středočeskému kraji v účetní hodnotě. Dotaz: Kdo platí a jakou daň? Daň darovací je teď zahrnuta v dani z příjmů? C) My (město) jako obdarovaný jsme na základě darovací smlouvy dostali do vlastnictví pozemek, kde je vyčíslená hodnota (v jednom případě je dárcem fyzická osoba, v druhém organizace). Dotaz: stejný jako B) D) Je směnná smlouva mezi městem a fyzickou osobou (nepodnikající) na směnu pozemků, kde je uvedeno, že pozemky mají pro směnu stejnou cenu (bez Kč) a po provedení směny jsou vzájemné závazky vyrovnány a žádná strana nemá nárok na doplatek ceny. V dalším bodu je, že město bude poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí. Dotaz: Daň z nabytí bude přiznávat jenom město nebo i druhá strana? Nabývací hodnotou, ze které bude daň vypočtena, může být účetní hodnota pozemků, které směňuje město? Děkuji za odpověď, občas si už nemůžu vzpomenout ani jak se jmenuju a na FÚ se se mnou moc bavit nechtějí ...

Zkusím postupně:

A) - jen doplním pro upřesnění - vychází se z kolaudace pro ten účel, k jakému užíváno k okamžiku převodu (tedy pokud by byla rekolaudace na jiný účel, vycházelo by se z té rekolaudace). Až do 31. 12. 2012 platil 3 -letý časový test a ten podle přechodných ustanovení dobíhá - tedy nyní fakticky pracujeme s 3-letým testem. U věcného břemene - prosím tady pozor - to jak bude nakládáno s pozemkem z hlediska DPH ovlivňuje reálná stavba na něm, ne pouhé zřízení věcného břemene (byť často se stavbou souvisí ... ) - tedy ten časový test od zřízení věcného břemene bychom neměli brát rozhodně v potaz (a někdy věcné břemeno ani nemá nic společného se vznikem nějaké stavby - například právo chůze ...)

B) Daň darovací je nyní skutečně zahrnuta v dani z příjmů - samozřejmě daní ten, kdo má majetkový prospěch - tedy Středočeský kraj

C) Tak a toto je případ, kdy zdanění je na Vaší straně. Účetně máte zaúčtovat MD 031/Dal 401 - reprodukční cena (nevím zda se ve Vašem případě kryje s tou uvedneou ve smlouvě - je to možné, ale také to tak nemusí být). Pro daň z příjmů by potom toto nabytí mělo být připočteno do základu daně (položka zvyšující základ daně) - mírná komplikace je v tom, že daň z příjmů počítá s tím, že by se vycházelo z ceny "zjištěné" - to by byl znalecký posudek (nicméně myslím, že si uvědomili, že "přestřelili" a v návrhu novely na 2015 se již objevuje "reprodukční cena" - tedy bez nutnosti znaleckého posudku). Tedy je na Vás zda "risknete" prodanit to v reprodukční ceně bez znaleckého posudku - já bych do toho třeba šel ...

D) Bohužel od 1. 1. 2014 je u směny nutno zaplatit daň z převodu nemovitostí na obou stranách (dříve se platilo jen z jednoho převodu a to to, co bylo vyšší). Tedy to ustanovení, které uvádíte je dosti zmatečné - správně by si asi měla zaplatit každý svoji .... Pokud se týká ceny - tady Vás asi zklamu. Rozumné je v těchto případěch uvést do smlouvy cenu - potom se z ní vychází jako z ceny sjednané (samozřejmě při rozumném nastavení). Tím, že se cena neuvedla, tak se musí jít na alternativní varianty dle zákona (rozhodně nelze vycházet z účetní ceny ...) - tedy nyní ta srovnávací hodnota případně s využitím zjištěné ceny. ZN 

Budeme rozšiřovat kapacitu MŠ formou nástaby - bude přistaveno jedno patro a provedena rekonstrukce stávající kuchyně MŠ a renovace ploch okolo budovy včetně dětského hřiště v areálu MŠ. Součástí této budovy je i jedna bytová jednotka, kterou obec za úplatu pronajímá včetně dodání služeb spojených s bydlením - vnitřní rekonstrukce se této bytové jednotky nijak nedotkne. Prosím o Váš názor, zda venkovní stavební práce (střecha) by měly být v režimu PDP. Jedná se o investiční akci z dotace ROP. Moc děkuji.

Podle mě úplně správně by PDP být měla - ta střecha je společná část pro objekt, který je také využíván k ekonomické činnosti a proto bych tam PDP viděl (no a potom upřimně - pokud to bude všechno dělat jedna firma, tak je na zvážení, zda by nebylo pro Vás nakonec lepší, aby to v PDP bylo celé - to již ale nechávám na Vás). 

Prosím o názor: malá obec=dosud neplátce DPH. Sledujeme obrat kvůli blížícímu se snížení na 750tis/12měsíců pro povinnou registraci. Vstupuje do sledovaného obratu pro DPH prostá přefakturace služeb občanům/firmám? např. pokud obec nechává vyvést společnou jímku, dodavatel účtuje obci cenu vč. DPH, tuto částku obec přefakturuje občanům/podnikatelům, kteří na službě participují. Napadly by mě i další příklady (např. společná telefonní linka, část hovorů se přefakturuje), ale tento je myslím výstižný: nejedná se o plnění poskytnuté přímo obcí, ani výkon veřejné správy, který není předmětem DPH. Vstoupí do sledovaného obratu pro DPH nebo ne? Předpokládám že ano, že je to ekonomická činnost.... :-(

Prvotně je potřeba upoornit na poslední aktualitu - do připomínek byl uvolněn návrh novely zákona o DPH, kterou by došlo k ponechání hranice 1 mil. Kč pro obrat od 2015 - tedy možná "nebude tak zle",

Pokud vedete v režimu přeprodeje, tak nevstupuje do DPH. Je to systém, že přijaté plnění nenevidujete jako svůj náklad, ale jako pohledávku za náhradou výdaje. Např. telefony k přefakturaci budou zaúčtovány 311 MD / 321 D a příjem náhrady 231 MD / 311 D. Musí být splněna podmínka, že přijatá náhrada výdaje nesmí být vyšší než přijaté plnění určené k přefakturaci. Takže by přefakturace se do obratu nemusela nasčítávat.

Ještě doplnění - od 2014 do obratu také nejde dlouhodobý nájem (§56a), např. z bytů, zahrádek,nebytových prostor (byť zase tady se od 2015 počítá se změnou). 

Dobrý den, prosím o radu ohledně vystavování faktury společnosti EKO-KOM na odměnu za zajištění zpětného odběru odpadu z obalů. Město uzavírá s firmou EKO-KOM novou smlouvu, kde je v článku o odměně za odběr odpadu uvedeno: "Celková odměna za příslušné období je považována za cenu bez daně z přidané hodnoty (DPH). Pokud je obec povinna na základě zvláštního předpisu uplatnit DPH, pak se DPH ke stanovené celkové odměně připočítává". Dále jsme obdrželi podklad pro fakturaci za období 1/2014 - 3/2014 (v jeho příloze je vyčíslena základní odměna, bonusy a odměna za zpětný odběr, částky jsou bez DPH), kde je uvedeno, že máme vystavit fakturu na částku bez DPH. Zároveň je zde citován § 5 ZDPH, že se obec při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažuje za osobu povinnou k dani. Můj dotaz zní - skutečně je správně, že fakturu máme vystavit na částku bez DPH? Neměli bychom nejprve částku odměny zdanit a teprve tuto částku fakturovat? Dále mám dotaz ohledně DPH u provozování veřejného pohřebiště. Město má na zajištění provozu veřejného pohřebiště uzavřenou nájemní smlouvu, kdy nájemce je dle této smlouvy povinen vykonávat v plném rozsahu funkci správce veřejných pohřebišť se všemi právy a povinnostmi dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Smlouvy na pronájem hrobových míst a služby s tím související tedy uzavírá jménem města, zastoupeného.......... V ceníku hřbitovních služeb je pronájem hrobového místa uveden jako osvobozený od DPH, u ostatních služeb (spotřeba vody, údržba a správa hřbitova apod.) jsou ceny uvedeny bez DPH s tím, že k nim bude připočteno DPH v zákonné výši. Jsou takto stanovené ceny navýšené o DPH správné, jestliže občané uzavírají smlouvy na poskytování hřbitovních služeb prostřednictvím nájemce s městem? Nemělo by se i v případě, že město samo neprovozuje správu hřbitovů přesto jednat o výkon státní správy, tedy o DPH by se vůbec nejednalo? Předem děkuji za Vaší odpověď.

Nejprve k tomu EKO-KOMU. V zásadě výkon veřejné správy bývá považován za celek ve vztahu ke konkrétní činnosti. Pokud u obce považujeme za výkon veřejné správy nakládání s komunálním odpadem, tak i související výnosy - třeba EKOKOM... by měl být výkonem veřejné správy. Takto se vyjádřilo několikrát i MFČR - mohu uvést například odkaz na následující info

http://www.smocr.cz/cinnost/financovani-obci/vyuziti-trideneho-odpadu-dph-nepodleha.aspx

Samozřejmě za tím cítím jeden problém - pokud byste do systému měli zapojeny také "podnikatele" a odměna z EKO KOMu by byla vázána také na separaci těchto odpadů (tedy slovy zákona odpadů obdobných komunálnímu odpadu) již by se dle mého názoru výkon veřejné správy tady nedal dovozovat - nicméně to nevím, zda je Vaším případem.

K tomu druhému - i v tomto případě  MFČR v rámci svých informací (info z roku 2005) zastává názor, že provozování veřejného pohřebiště představuje pro obec výkon veřené správy (v rámci povinností definovaných zákonem o pohřebnictví). Mělo by být celkem jedno, zda je tato činnost vykonávána prostřednictvím jiné osoby - pokud jsou platby vybírány vaším jménem a na váš účet, tak podle mne by se to mělo klasifikovat jako výkon veřejné správy a dané platby (jak "nájemné tak i služby") mít v režimu "mimo DPH".

Prosím o radu ve věci sazby DPH pro služby správy hřbitovů, kterou jsou součástí celkové ceny za nájem hrobových míst. Vím, že pohřební a související služby jsou zatím ve snížené sazbě DPH. Ale nejsem si jistá, zda do této kategorie patří i služby spojené s údržbou hřbitova - sekání trávy, úklid, péče o zeleň apod.

Já jsem teď mírně znejistěl - pokud se bavíme o službu Města ve vztahu k občanům (tedy jejich platba za hřbitov ...) - potom podle MFČR lze považovat  za výkon veřejné správy - tedy DPH by se zde neřešilo.

Pokud se bavíme o tom, že nějaká společnost Vám spravuje hřbitov a chce za to nějakou odměnu - v jaké výši to fakturovat - potom se bavíme o tom, zda je to zařaditelné do CZ-CPA 96.03:

Tam to vymezení je následující:

96.03 Pohřební a související služby

96.03.1 Pohřební a související služby

N:

- náboženské pohřební služby (94.91.10)

96.03.11 Hřbitovní a kremační služby

Z:

- správu a údržbu hřbitovů, péče o hroby a pohřebiště

- kremační služby

- pronájem nebo prodej hrobů

96.03.12 Pohřební služby

Z:

- pořádání pohřebních obřadů a kremací

- pohřbívání a exhumace

- balzamování a poskytování pohřebních síní

- převoz zesnulých

ZT:

- pohřební služby pro zvířata v zájmovém chovu

Tedy pokud je to komplexní správa a údržba hřbitova - potom by to mělo být ve snížené. Pokud by se ale jednalo výhradně o údržbu zeleně na hřbitově - potom se není o čem bavit - bylo by to v základní ...ZN

Dobrý den, chtěla bych si ověřit, zda obec, která má hospodářskou činnost a dle sestavení přiznání DPPO za rok 2013 vznikla daňová povinnosti hradí tuto daň? FÚ mi nyní poslal platební výměr na úrok z prodlení. Děkuji za Vaši odpověď.

Určitě obec nemá povinnost hradit daň, není možné vám dát platební výměr za úrok z prodlení, obec hradí tuto daň sama sobě. Obec platí jen příslušenství daně - v případě doměření daně od FÚ odvádí rozdíl od svého přiznání  a případně příslušenství. Povinnost přiznání je dle §38m, obec však není povinna dát přiznání vždy (viz násled. §38)

JMK kraj mi poslal toto: 

...vyjádření tehdejšího Ústředního finančního a daňového ředitelství – tedy to byl výklad k § 96a odst. 5 zákona o správě daní a poplatků.

 96a odst. (5)“ Je-li daňový subjekt současně příjemcem celého výnosu daně, kterou je povinen zaplatit, správce daně rozhodne o upuštění od úhrady této daně. Rozhodnutí se vyznačí na osobním účtu daňového subjektu.“ (k tomu je stanovisko GFŘ - mám ho založené, kdyby bylo potřeba) 

Našla jsem ve zprávách MF, ale obávám se, že všechna opatření již byla zrušena.  Jen  v ZDPO je napsáno, že obce neplatí zálohy. 

Citace zpráv MF: 

čj.: 124/26 900/2003 – ref. ing. R. Kotrba

Příjmy plynoucí územním samosprávným celkům z výnosu daní nebo podílu na nich, z výnosů poplatků nebo jiných peněžních odvodů, které jim patří podle zvláštních zákonů, byly vždy v rozsahu stanoveném těmito zvláštními zákony považovány za součást rozpočtovaných daňových a poplatkových příjmů veřejných rozpočtů. Z hlediska zákona o daních z příjmů je na tyto příjmy nahlíženo podle ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) jako na příjmy, které nejsou předmětem daně.

Za účelem zamezení jakýchkoli metodických nejasností v této oblasti příjmů ze strany krajů a obcí nebo správců daně je do novely zákona o daních z příjmů, která je v současné době předložena vládě, zapracováno jednoznačné legislativní zpřesnění.

Ministerstvo financí upravilo v roce 1994 Opatřením čj. 124/28 997/1994 postup účtování daně z příjmů placené obcí. Podle něho obce pouze vyplňují a předkládají finančnímu úřadu daňové přiznání; ve svém účetnictví si zaúčtují odvod finančnímu úřadu a zároveň přijetí prostředků od finančního úřadu. K faktickému převodu prostředků nedochází...

Dobrý den, posílám změnu k dotazu ze dne 18.2.2014. Obec bude provádět zateplení KD, kde se nachází: 1. restaurace (do 31.3.2014 pronajímána neplátci DPH, nyní uzavřena nová smlouva s plátcem DPH na období 1.4. - 31.12.2014), 2. sál - pronájem více než 48 hodin - nefakturuji DPH, 3. byt - osvobozená plnění. Dosud jsem neuplatňovala odpočet DPH, celá DPH byla nákladem akce - faktury za PD, energetický audit a další přípravné práce. V roce 2013 byl SFŽP požádán o dotaci na zateplení, kde bylo uvedeno, že náklady akce jsou včetně DPH. Jak budu postupovat nyní? Musím uplatnit DPH koeficientem? Co se stane, když od 1.1.2015 bude na restauraci prodloužena smlouva s plátcem DPH nebo bude podepsána nová smlouva s neplátcem? Nyní to nevím. Raději bych nechala DPH v nákladech akce, abych ji později nemusela vracet. V případě, že dostaneme ze SFŽP dotaci a nebudeme uplatňovat odpočet DPH, jak to zdůvodním? V době, kdy jsme o dotaci žádali jsme nemohli DPH uplatnit (restaurace pronajata neplátci DPH), nyní je restaurace do konce roku pronajata plátci DPH a od 1.1.2015 není jisté komu bude pronajata.

Já se možná nejprve budu věnovat tomu dotazu "jak to zdůvodním?". Tady je skutečně velký problém v tom, že budete SFŽP na 99% prohlašovat, zda máte nárok na odpočet daně byť částečný či nikoliv a to čestným prohlášením. Pokud byste nárok na odpočet DPH měli, ale v čestném prohlášení uvedete, že nárok nemáte, tak se dopouštíte potenciálně podvodu ... (upřímně řečeno, ono se to pokud vím nějak nekontroluje, nicméně problém je to potenciálně veliký a tak jak se zpřísňují zejména následné kontroly FU, tak bych to na lehkou váhu nebral).

Nyní budeme uvažovat o variantě, že prohlásíte, že nárok máte - SFŽP snad patří mezi ty (byť mne upozorňovali, že ne na všech programech), kteří umí pracovat s tím, že odpočet DPH bude částečný (§76 - koeficient). Vím, že byly problémy s diskusemi nad použitím zálohového koeficientu a konečného přepočtu vypořádacím koeficientem - toto fakt nevím, zda bylo nějak uspokojivě vyřešeno (ty info se neustále měnily ...)

Nicméně co se stane, pokud by třeba zateplení bylo dokončeno ve 2014, odpočet by byl koeficientem, došlo by k vypořádání dotace a od roku 2015 by došlo k pronajmutí restaurace osvobozeně od DPH - to je podle mne velký problém - jsem na 99% přesvědčen, že DPH, které by se následně postupně vracelo v režimu vyrovnání odpočtu DPH podle §78 (postupně po dobu 10 let - rozdíl mezi "koeficientem" a "není nárok") by Vám již SFŽP nikdy v rámci čerpání dotace nezohlednilo...  Z hlediska podmínek zákona DPH ale vyrovnání a vratku daného DPH budete skutečně nuceni udělat.

Takže nyní vidím následující varianty:

a) VAR 1 - postavit se do pozice, že skutečně nemám nárok na odpočet - tedy fakturovat i restauraci začít pronajímat osvobozeně od DPH, což můžete i plátci ... - tato varianta je samozřejmě dobrá pokud je podíl dotace ze SFŽP na uznatelných nákladech poměrně vysoký a zároveň pokud vnímáte jako riziko, že další provoz restaurace skončí možná nuceným pronájmem osvobozeným od DPH

b) VAR 2 - udělat to tak, aby i v případě vynucené změny pronájmu restaurace osvobozeně od DPH (nový nájemce neplátce) byl daný objekt dále v režimu odpočtu DPH koeficientem. Toho byste mohli dosáhnout tím, že byste sál také začali krátkodobě pronajímat (do 48 hodin). Tedy tím by se udržela logika koeficientu a nutně by tam ještě nemusela vzniknou povinnost vypořádání DPH v té testovací lhůtě 10 let, byť samozřejmě u koeficientu v případě posunu o více než 1 procentních bodů tato povinnost je - ale to nemá cenu v tento moment řešit ... - to je obecná vlastnost odpočtu koeficientem.

Dobrý den, Obec je vlastníkem kulturního domu a jsme od roku 2011 plátci DPH. Nyní se možná bude provádět zateplení celé budovy a bude hrazeno z dotace SFŽP a Fondu soudržnosti EU. Obec v KD provozuje: a) Zdaňovanou činnost – krátkodobé pronájmy cizím ke kulturním akcím a pronájem k prodejním akcím b) Ekonomickou činnost osvobozenou od DPH – pořádání vlastních kulturních akcí – osvobozené dle § 61 Veřejnou správu zde obec neprovozuje – veřejná zasedání, volby, vítání občánků, besedy apod. se konají v zasedací místnosti obecního úřadu nebo v klubovně, školní akce a besídky se konají v tělocvičně ZŠ. Opravy, stočné, el.energie, DDHM si obec uplatňovala dle § 76, který byl v roce 2011 – 0,86, v roce 2012 - 0,89, letos je 0,90. Na zateplení se po výběrovém řízení vybere 1 firma, která zateplí celý objekt, ale již teď mi chodí faktury na energetický audit, součinnost s výběrovým řízením, na administraci, které by měly být (pokud se zateplení uskuteční) součástí stavby. Dotaz: a) Mohu si již z těchto faktur uplatnit DPH – koeficient 0,90? b) Co dělat, když žádost o dotaci nevyjde a tyto faktury zůstanou na 042 – nedokončené investice (jak dlouho tam mohou být, než je zastupitelstvo vyřadí jako zmařenou investici) nebo třeba někdy k zateplení dojde, ale bude jiný koeficient? c) Nebo se postupuje úplně jinak? Že se třeba uplatní daň v plné výši a pak po zkolaudování se uplatní ten koeficient. Na kterých řádcích daňového přiznání by to mělo být. d) Jaké máme udělat prohlášení pro SFŽP, že budeme uplatňovat DPH a v jaké výši? e) Pokud jsem zapomněla na nějakou záludnost, tak mě na ní upozorněte.

Takže zkusím to zrekapitulovat:

1) ano - již z daných faktur je možno uplatnit odpočet DPH koeficientem a to ve vztahu k tomu způsobu užívání

2) pokud by akce nevyšla a někdy se rozhodne o odpisu - nemělo by to mít dopad na odpočet DPH - ten si můžete ponechat (přitom by nebylo rozhodující, jaký by byl koeficient v roce odepsání zmařené investice). Jinak není žádná lhůta, za jak dlouho se to má odepsat jako zmařená investice - prostě mělo by to být v okamžiku, kdy se to vyhodnotí, že se to realizovat již nebude. Pokud by se akce realizovala třeba až za 2 roky, tak tam je systém podle §76 odst. 10

(10) V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po pořízení tohoto majetku je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku. 

Pokud to přeložím - přepočítaly by se odpočty na koeficeint platný v roce zařazení. Jinak zatím to dáváte klasicky na ř. 40 (až to budou stavební práce, tak 43 - režim PDP) - samozřejmě ve sloupci "krácený odpočet". Dále by to správně při zařazení do majetku mělo být na ř. 47 (celá hodnota vstupů) - nicméně upozorňuji, že to je jen evidenční, takže když to zapomenete, tak se moc nestane.

To prohlášení - tady bude úskalí - měli byste prohlásit, že budete mít krácený odpočet DPH koeficientem a nahlásit výši koeficientu. Pokud mám informace - oni by s tím měli umět pracovat (doufám, že pořád).

Od 01.04.2014 jsme přestali být plátci DPH. Prosím o radu, jak postupovat v případě platby na Slovensko. V létě bude na naší obci probíhat stavba, kterou bude budovat slovenská firma a my bychom asi měli odvádět DPH. Musíme se opět přihlásit k plátcovství DPH? A pokud ano, tak znovu běží roční lhůta k odhlášení se z DPH? Děkuji.

Samozřejmě byste si "oddechli", když by ta slovenská firma byla plátcem v ČR (což může být, pokud zde realizuje stavební činnost a třeba tady i nakupuje stavební materiály ...) - potom byste se na ni dívali jako na jakéhokoliv jiného tuzemce.

Nicméněně pokud to bude plátce DPH jen na Slovensku, tak skutečně podle §108 odst. 1 písmeno c) byste jako osoba obecně povinná k dani byli povinni přiznat daň. Nicméně pozor - díky tomuto plnění byste se nemuseli stát plátcem, ale pouze osobou identifikovanou k dani - viz §6h zákona o DPH. Zjednodušeně řečeno - potom byste se chovali jako neplátci, pouze ve vztahu k tomuto konkrétnímu plnění byste přiznávali DPH. Potom podmínky pro zrušení statutu identifikované osoby jsou v §107a - tady je 6-ti měsíční lhůta ....

Jinak k povinnostem identifikované osoby - když dáte do nějakého prohlížeče na internetu "identifikovaná osoba" tak myslím najdete dost - k registraci ..., podání přiznání... - to asi nemá cenu vypisovat.

Samozřejmě druhou alternativou je dobrovolné plátcovství DPH - nicméně tam potom platí ten test 12 měsíců...

Obec uzavírá pachtovní smlouvu na zemědělské pozemky. Lze pachtovné pokládat za osvobozené plnění bez nároku na odpočet stejně jako nájmy pozemků?

Ano - v našem zákoně o DPH je to napsáno v §4 odst. 4 písm. g) (nicméně i kdyby to nebylo napsáno, vyplývalo by to z charakteristiky nájmu vymezené judikaturou ESD). Tedy z pohledu DPH je úplně jedno, zda je to pacht nebo nájem.