Dotazy

Dobrý den, ráda bych se zeptala jak vyplnit DPPO. V letošním roce jsme se dostali do ztráty. Bohužel, FÚ se to nelíbí. Prý nemůžeme být v mínuse pokud máme pouze hlavní činnost. Proto bych se ráda poradila, zda nemám DPPO chybně vyplněné. Předem děkuji Burešová

Ta situace vzniknout může - byť je hodně nepravděpodobná (že daňově budete ve ztrátě) - bylo by to v situaci, kdybyste v hlavní činnosti například měli činnost, která je za všech okolností předmětem daně (typicky například nájemné) a k tomuto nájemnému byste třeba díky velkým opravám měly náklady vyšší než výnosy - potom by daňová ztráta byla naprosto na místě.

Nicméně musím říci, že vetšinou se s takovou situací nesetkávám a v drtivé většině skutečně vychází reálný základ daně - ale to bych musel vidět konkrétní finanční výkazy pro posouzení.

Uzavřeli jsme nájemní smlouvu o pronájmu sloupů veřejného osvětlení a pozemků, které jsou ve vlastnictví obce. Firma si na těchto sloupech a pozemcích bude umísťovat své tabule orientačního značení propagující služby třetích osob. Pro naši obec nájemné není ekonomickou činností a pronájem pozemků, nebytových prostor,.. máme osvobozenou od DPH. Ve smlouvě je uvedena cena za pronájem bez DPH. Jakou cenu mám použít při fakturaci? Cenu bez DPH anebo k ceně připočíst DPH, aniž budu DPH na výstupu odvádět finančnímu úřadu?

Já se domnívám, že tady jde o nedorozumnění - totiž nájem je charakterizován "výlučným používáním" a zrovna například to umístění něčeho na sloupy veřejného osvětlení je typickým příkladem, kdy nebude možné toto podřadit pod nájem, ale bude se jednat o obecné poskyntutí práva, které je s DPH (tedy DPH budete odvádět). Stejně tak je to s pozemky, pokud je poskytnete s právem umístění reklamních poutačů ... Tedy pokud jste si výslovně ve smlouvě sjednali cenu X a k ní DPH, tak je to správně - daň budete skutečně odvádět. 

Dobrý den pane inženýre, obracím se na Vás s dotazem, který jste naznačil u odpovědi na dotaz ze dne 20.3.2014 Prodej pozemku a DPH. Dotaz: Město je plátcem DPH a prodává pozemek na kterém není zřízena stavba spojená se zemí nebo inženýrská síť. Pozemek nemá vydáno stavební povolení či souhlas s provedením stavby a pozemek nikdy nesloužil pro EČ. Je možno tento pozemek prodat v režimu mimo předmět daně ? Respektive, kdy by mohl nastat tato varianta?

Ano - domnívám se, že tomu tak skutečně je - zkusím zrekapitulovat, jak jsem k tomu dospěl:

* stále mi vrtalo hlavou, proč v rámci § 76 odst. 4 písmeno a) se hovoří pouze o majetku využívaném k ekonomické činnosti - respektive, zda by mohla nastat situace, že majetek nevyužívaný k ekonomické činnosti a následně z nějakého důvodu prodaný jako zdanitelné plnění (nebudu teď rozebírat důvody) by již výpočet koeficientu ovlivňoval. Toto mi skutečně nedávalo logiku. Když si třeba nyní vezmu aktuální komentáře (viz třeba "Zákon o DPH s komentářem" - Holubová - str. 597 ...), tak tam je zmíněno, že v důvodové zprávě k 6. směrnici je uvedeno "tyto činnosti jsou ostatně vyloučeny pouze tehdy, nejsou-li součástí obvyklé podnikatelské činnosti osoby povinné k dani"

* když si to vezmu výkladově, je uváděno ze strany MF, že DPH není také u prodeje věcí nepoužívaných k ekonomické činnosti (fakticky jsme na rovni toho, že já jako fyzická osoba bych měl třeba také ještě zahrádku - a když sousedovi odprodám pár sazeniček salátu z nadbytku, tak to asi nebude předmětem mého DOPH, byť jinak plátce jsem). Logicky, i když prodám tu zahrádku jako pozemek, budu jednat jako občan. Bez nějakého zvláštního vysvětlení to finanční správa bere obdobně u USC, když lakonicky konstatuje ve své informaci z 22. 12. 2008:

Pokud obec prodává vlastní majetek nebo majetek, ke kterému má právo hospodaření a nakládá s ním jako vlastník, který používala k veřejnoprávní činnosti, nezapočítává se jí úplata do obratu, protože prodej takového majetku není předmětem daně. Obec takový majetek pořizovala a prodává jako osoba nepovinná k dani.

- přitom si všimněte, že ve výše uvedené citaci není nikde uvedeno, zda se bavíme jen o věcech movitých nebo nemovitých - přitom v tomto ohledu jsem nenašel nikde v našem zákoně, ale ani ve směrnicích k DPH nějakou zmínku o tom, že k nemovitostem bych se měl chovat nějak jinak než k věcem movitým.

Pokud to přeženu, musím z výše uvedeného dedukovat, že pokud je pravdou, že mimo DPH mám odprodat starou značku z místní komunikace do šrotu, potom musím stejně tak připustit, že předmětem daně by stejně tak neměl být třeba odprodej nějakého pásu kolem místní komunikace ve vazbě na majetkoprávní vyrovnávání ... (nebo-li rozumějte - transakce nesměřující k otázce nějaké "ekonomické činnosti", ale třeba jen narovnávající majetkoprávní vztahy). Uznávám, že ty hranice budou hodně vágní, nicméně k tomuto jsem došel ... - snad je to dobře. ZN 

Mám trochu chaos v prodeji pozemků po novele zákona o DPH v souvislosti s NOZ. Do letošního roku byl prodej pozemků osvobozen od DPH, kromě stavebního pozemku a tento prodej nešel do koeficientu. Jak je to letos? Slyšela jsem, že je rozdíl, jestli prodáváme pozemek, na kterém není stavba ani inženýrské sítě (např. zahrádku) a jestli prodáváme pozemek, např. pod garáží. Můžete mi to, prosím objasnit? Děkuji

Zjednodušeně řečeno - pokud prodáváte takzvaně nezastavěný pozemek (tedy není na něm stavba ani sítě), tak je stejný stav jako do 31. 12. 2013 - tedy základní režim je osvobození od daně, pokud tam podle stavebního povolení nebo ohlášení stavby nemá být provedena stavba.

Jiná situace je u zastavěných pozemků (za zastavěný se považuje takový - ve smyslu členění podle parcelních čísel), na kterém je byť částečně umístěna stavba. Potom se vychází z daňového režimu stavby - tedy daňový osud pozemku sleduje osud stavby. Nebo-li pokud ta stavba je pro DPH "novostavbou" - tedy v testovací lhůtě 5 let (respektive dříve 3 roky) od kolaudace, podléhá DPH jak převod stavby tak i převod pozemku. Pokud je ta stavba "starší", potom v základním režimu je od daně osvobozena a také i pozemek je osvobozen od daně (samozřejmě můžete se rozhodnout, že to prodáte s daní i po uběhnutí testovací lhůty - to budete ale využívat tehdy, když to prodáte plátci, který by si to mohl plně odpočítat). ZN

Měla bych dotaz, zda příjem z prodeje lesa ( cca 10.000.000,- Kč) se bude počítat do obratu pro přihlášení se k plátcovství DPH.

Záleží, co prodáváte - pokud dřevo - např. nastojato les k vytěžení, pak ano, to je zdanitelné plnění, výnos se do obratu k registraci započítává. Pokud lesní pozemky, tak příjmy z prodeje dlouhodobého majetku se do obratu nezapočítavají. Naleznete v § 4a ZDPH. 

V rámci rekonstrukce bytu v MŠ jsme pořídili i novou kuchyňskou linku včetně spotřebičů. Dodavatel nám účtuje v samostatné fa. "Stavební úpravy bytu - kuchyňská linka" dle rozpisu provedených prací v PDP .Je to správné?

Ano - kuchyňská linka se bere jako součást bytu a aplikace PDP by měla být v pořádku (neustále se mluví o "vestavěných linkách ..." - nicméně fakticky každá se takto realizuje) - tedy měl by i být režim, že by to bylo v sazbě 15 % (je to dodávka do bytu).

Dobrý den, prosím o radu k srážkové dani u autorských honorářů. O víkendu jsme pořádali akce v rámci Velikonoc. V kostele vystupoval zpěvák Bohuš Matuš (umělec, zpěvák - srážková daň se netýká), v KD hrála hudební skupina AGAMA (srážková daň se netýká), na náměstí mimo stánků, byl ještě program pro děti, kde pán prováděl živé kreslení obrázků, kreslený humor za Kč 1500,-. Tady si nevím rady. Další programy se plánují na prázdniny, kde v kempu budou probíhat akce pro děti|: kabarety(zajišťuje Dětská revue Praha, Jan Petráš), loutkové divadlo (zajišťuje Loutkářský soubor AHOJ Chrudim). Prosím o radu, jak se v tom orientovat.

Zatím místo oficiální odpovědi jen diskuse: 

Já vůbec nevím, co mám říkat - odpověď od GFŘ stále nemáme. Dle mého názoru s velkou pravděpodobností finanční správa moc neví, co s tím dělat. Máme velký problém s tím, jak nakládat s umělcem - autorem, který zároveň prezentuje svoje dílo. Rozumím tomu, že se zatím schováme za to, že je podřadíme pod výkonné umělce, ale jestli je to dobře - nevím (dokud se GFŘ nevymáčkne, jak to snímat, tak jistotu mít nebudu).

Pokud bych měl mít konzervativní pohled na věc, tak bych postupoval zatím následovně:

a) dotaz A - řekni mi umělče - děláš to na živnostenský list - nebo to budeš zdaňovat jako odměny podle § 7 odst. 2 - pokud na ŽL, jsem v klidu ...

b) dotaz B - to co tady budeš předvádět je spíše autorským dílem (ale samozřejmě je to sporné - vím to) - pokud ano - potom pojďme se domluvit - já ti srazím daň, dám ti potvrzení a ty si případně budeš moci sraženou daň vypořádat v rámci ročního přiznání (tedy nakonec nic neztratíš ...).

Nicméně mám pocit, že s ohledem na zmatek vládnoucí v této oblasti nikdo nic doměřovat nebude a pokud nebudete skutečně platiti autorské honoráře za články ..., za fotky, obrazy ..., že snad to bude OK. 

Jinak doufám, že GFŘ co nejdříve odpoví - zatím ta odpověď byla rozpačitá, opětovně to bylo prostřednictvím SMO dotazováno, ale výsledek zatím není. ZN 

Obec má loutkové divadlo (organizační složka obce). Divadlo pořádá představení i pro jiné obce a za tyto služby si účtuje. Je to plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet dle § 61 zákona o DPH? Pokud ano, bude tento příjem také na řádku 50 daňového přiznání?

Ano - jsem plně přesvědčen, že je to zařaditelné pod § 61 (kultura) a související příjmy jdou skutečně na ř. 50.

Budeme prodávat nově vybudovaný plynovod + přípojky k RD společnosti RWE za 430 000 Kč. Vstupuje tento příjem do obratu pro stanovení povinnosti stát se plátcem DPH? Zatím jsme měli vždy jenom příjmy za prodej dřeva z obecního lesa a pronájem nebytových prostor a pozemků do hodnoty 1 000 000 Kč, takže nejsme plátci DPH.

Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku nevstupují do obratu. Pro rok 2014 nevstupují do obratu ani pronájmy nebytových prostor dlouhodobé (samozřejmě ani pronájmy bytových prostor nebo pozemků nevstupují v roce 2014 do obratu). Takže buďte klidná, vypadá to, že Vaše "neplátcovství" není zatím ohroženo. 

Město (plátce DPH) pronájímá pozemky za účelem výstavby rodinného domu s podmínkou, že nájemce postaví dům do 5-ti let. Nastávají 2 situace, nájemce potřebuje k výstavbě RD hypotéku, potom město prodá pozemek pod domem, zbytek pozemku je v pronájmu nebo prodá celý pozemek až po kolaudaci. Jak je to s DPH??

Bohužel tady nemám úplné údaje k tomu, abych byl schopen situaci daňově vyhodnotit:

- pokud se prodej uskuteční po kolaudaci RD, tak se není nyní o čem bavit - je to prodej pozemku, který bude zatížen DPH (přitom ale pozor na to, že DPH bude zatížen pouze pozemek, který je dotčen stavbou - tedy byť jen na jeho části bude stavba umístěna - jen raději upozorňuji stavbou by byl i plot, síť ...

- pokud se bavíme o tom, že by se prodal geometricky oddělený pozemek pod budoucím domem a ještě nebylo vydáno stavební povolení (ohlášení stavby) na umístění domu a nebyly tam ani sítě - potom by to bylo podle současných pravidel osvobozeno od DPH. U zbytku by to potom bylo podle toho, zda by byly dotčeny stavbou či nikoliv ...

Nicméně raději upozorňuji - ještě tam může být potenciální vliv sítí (ty testovací lhůty by se měly počítat od umístění první stavby na pozemku - pokud vyjdu z info GFŘ) - tak výše uvedené berte, prosím, jako orientační - musíte detailně zmapovat, v jakém okamžiku došlo na pozemku k umístění stavby, a pokud je předmětem prodeje více parcel, tak na které konkrétní parcele.

Naše obec bude rekonstruovat kulturní dům (cca 30 mil s DPH). V objektu je restaurace, pronajímáme ji plátci DPH (v současné době je nájem bez DPH). Budova bude využívána na pronájem kulturních a sportovních akcí a jiných, např. prodej zboží. Je možné si při rekonstrukci uplatnit DPH? A ještě prosím o zodpovězení na jeden dotaz - na školení jsme se dozvěděli, že pokud bude obec prodávat jakýkoliv zasíťovaný pozemek (nejenom stavební), musí být vždy s DPH. Osvobození 3 nebo 5 let po kolaudaci se prý vztahuje pouze na budovy, ne na inženýrské sítě.

Nejprve k tomu druhému - tady vůbec nerozumím, z čeho by to vyplývalo. Když se podíváte do § 56 odst. 1, tak zjistíte, že inženýrská síť je vyjmenovaná mezi vybranými nemovitými věcmi stejně tak jako budova. Podmínky jsou v § 56 odst. 3 vázány na "vybrané nemovité věci" - jedině snad by se to dovozovalo z toho, že sítě jsou vyjmenovány občanským zákoníkem mezi stavbami, které nejsou součástí pozemku (nicméně to nic nemusí znamenat ve vazbě logiky jednotného zdaňování EU u stavby a přiléhajícího pozemku). Potom by to ale znamenalo, že pozemek, přes který by shodou okolností vedla kanalizace (jakkoliv stará) by se vždy prodával již s DPH - to ale nemá již nic společného s logikou používanou EU pozemky k zastavění.

Ve své informaci GFŘ z prosimce 2013 (najdete to i na stránkách) mimo jiné pracuje s následujícím příkladem:

Dodání zastavěného pozemku, který je současně zatížen právem stavby

Předmětem dodání je pozemek (parcela), na kterém je zřízena inženýrská síť a je na něm zřízeno právo stavby jiné osoby, které zatím neobsahuje žádnou stavbu. V daném případě se nejedná o vybranou nemovitost dle odst. 2 § 56 zákona o DPH v novém znění a testuje se splnění podmínek osvobození dle odst. 3 uvedeného ustanovení. I inženýrská síť je pro účely tohoto ustanovení stavbou a je-li splněn časový test, uplatní se při převodu pozemku osvobození (jestliže se plátce nerozhodne dle odst. 4 dotčeného ustanovení jinak). Pokud ještě neuplynula lhůta stanovená pro osvobození, uplatní se daň, a to vždy se základní sazbou.

Tedy GFŘ počítá s testováním u inženýrské sítě - již nevím, čím bych více argumentoval.

No a nyní k tomu prvnímu - musíte si říci, k čemu všemu ten kulturní dům bude:

Jednotlivé kategorie:

A: zdaňovaná činnost - byl by zde ten pronájem restaurace (pokud byste to změnili na nájem s DPH, což by asi nebyl problém), pronájmy cizím ke kulturním akcím a pronájem k prodjením akcím

B: ekonomická činnost osvobozená od DPH - tady by byl ten pronájem reastaurace, pokud by se Vám nepodařilo pronajmout to s DPH, ale pozor také - mezi osvobozené patří i poskytnutí sportoviště ke sportovním činnostem. To samé by bylo, pokud byste tady pořádali vlasntí kulturní akci (třeba ples)

C: neekonomická činnost - souvisela by zejména s použitím zdarma - třeba MŠ by si půjčila sál na svou akci a nic by neplatila, dalším příkladem může být pořádání voleb

Pokud tam budeme mít jen to A, máte nárok na plný odpočet (samozřejmě nejlepší varianta)

Pokud A kombinované s C - potom je to na poměrný odpočet DPH - § 75

Pokud A kombinované s B - odpočet koeficientem - § 76

Pokud kombinace A, B a C - potom je to kombinace poměru a koeficientu. Já si nejsem jist, zda by to bylo možné naorganizovat tak, aby vše bylo A, efektivita těch ostatních variant potom záleží, jaký třeba máte koeficient (to je na jednotlivých obcích hrozně diferencované - někde třeba díky velké težbě dřeva z obecního lesa a minimu nájemních bytů ho mají tak vysoké, že jim kombinace s tím B nevadí, jinde je to naopak ...)

ZN

Rada města rozhodla, že město pořídí do Základní umělecké školy, pobočka Loket keramickou pec na vypalování keramiky v rámci činnosti výtvarného oboru. Jelikož Základní umělecká škola není naší příspěvkovou organizací, nevím zda jim můžeme pec svěřit do užívání nebo by bylo vhodnější jim pec pronajmout nebo úplatně vypůjčit (jestli je to vůbec možné). V každém případě má Rada města představu takovou, že by nám ZUŠ za keramickou pec platila 1 000,-- Kč měsíčně, aby se vrátily náklady na pořízení a přitom zůstala keramická pec v majetku města. Smlouva na pronájem, výpůjčku či svěření do užívání by byla na dobu neurčitou s tím, že by ZUŠ hradila těch 1 000,-- Kč jen po dobu 4 let. Prosím mohla byste mi poradit, jaká forma by pro nás byla nejjednodušší? Pronájem, výpůjčka, svěření do užívání a nebo úplně jiná forma? Byla by v případě úplata za pronájem keramické pece zdanitelným plněním i v případě, že by byla využívána jen pro potřeby výtvarného kroužku, tedy k volnočasové aktivitě dětí a mládeže? Bude-li úplata zdanitelným plněním, můžeme uplatnit odpočet DPH při pořízení keramické pece? Já si myslím, že to je zdanitelné plnění a můžeme si uplatnit odpočet, Jen mi tam trochu nehraje ten účel pořízení. Děkuji za konzultaci. Krásný den!

Svěření majetku v tomto případě rozhodně není možné - svěření je specifickým majetkoprávním aktem mezi zřizovatelem a jím zřízenou příspěvkovou organizací. Pokud to má zůstat ve Vašem vlastnictví a má se za to platit, je možné asi udělat pouze jen pronájem - přitom by se jednalo o pronájem věci movité - tedy nájemné + DPH (tady není zásadní, že je to k volnočasové aktivitě dětí - tu aktivitu nedělá obec, ale ta PO ...). Na základě toho by byl možný odpočet DPH na vstupu.

Co ale neumím je nyní 4 roky dávat nájemné, potom to změnit na bezplatné užívání a ponechat si odpočet DPH (to je totiž potom použití k neekonomické činnosti a muselo by se udělat dodanění ...). To by mi přišla již lepší varianta, že by se dohodlo, že třeba se to bude pronajímat s tím, že po určité době by došlo k odprodeji (jen tady ve vztahu k daňovým podmínkách na druhé straně bych byl možná raději, když by se to rozpočetlo na 5 let a k odprodeji potom došlo až za těch 5 let).

Pořezali jsme dříví v parku, pokáceli stromy a dřevo prodáváme. Prodej zatěžujeme DPH. V parku nyní bude probíhat náhradní výsadba stromů a obnova trávníku, chodníčků apod. Máme dotaz, zda si můžeme uplatnit odpočet DPH ( z celé akce, případně jenom např. z výsadby náhradních stromů). Na podobnou akci budeme žádat i o dotaci v rámci revitalizace.

Víte - já osobně se domnívám, že aplikace odpočtu DPH v tomto případě je absolutně extenzivním přístupem. Pokud se skutečně jedná o park, nikoliv les, tak ten je ne na to, aby se tam pěstovaly stromy, ale aby se tam procházeli lidi.

Spíše jsem zastáncem toho, že se jedná o činnost, která se nepodřazuje ekonomické činnosti a obecně i případné vytěžení dřeva a jeho prodej bych DPH nepodrobil (přitom ale zdůrazňuji, že si uvědomuji možnou velice tenkou hranici mezi parkem a lesem v některých případech, dále zdůrazňuji, že nepředpokládám nějaké zpracování dřeva z té těžby ... - třeba neštípu to na polena), na vstupu bych odpočet DPH neuplatnil.

Rozumím tomu, jak je to hraniční - pokud jste přesvědčeni, že se DPH mělo odvést z prodeje, uplatnil bych odpočet z přímých nákladů na těžbu, ale z výsadby nového, parkových úprav ... bych rozhodně DPH neuplatňoval. ZN

Od firmy z Banské Bystrice (SK) jsme koupili informační vitrínu, která bude umístěná u vchodu do informačního centra. Faktura byla od nich vystavena v českých korunách bez DPH. Jedná se tedy o pořízení zboží z jiného členského státu a musíme dopočítat a odvést DPH (jsme plátci DPH) - v přiznání ř. 3 ? Ještě se platba promítne v nějakém řádku přiznání?

Z mého pohledu - klasický příklad pořízení zboží z EU - DPH přiznáváte v tomto případě Vy jako pořizující - skutečně dáváte na ř. 3 přiznání, prodaňujete 21 % a odvádíte daň. Pokud byste zároveň měli nárok na odpočet DPH (ale to se mi v tomto případě nezdá), tak by to přišlo na ř. 43 (ale fakt mne nenapadá, z jakého titulu by tady odpočty byly - maximálně kombinace § 75 a § 76 - to ale asi dělat nebudete) - tedy potom by to bylo jen na ř. 3 (nikde jinde) a DPH byste odváděli.

Dobrý den pane inženýre, posílám tento dotaz. Město provedlo dodavatelským způsobem v roce 2013 rekonstrukci ulic ve městě, v jejímž rámci bylo zřízeno nové trolejbusové vedení včetně trakčních stožárů. Celková investice činila 11,870.737,70 Kč vč. DPH. Město nemělo v době pořízení nárok na odpočet daně ve smyslu § 72 zákona č. 235/2004 Sb. (dále jen „ZDPH“), a to ani v poměrné výši dle § 75 ZDPH. Město nepoužívalo tyto trakční stožáry a trolejbusové vední pro ekonomickou činnost. V letošním roce se město rozhodlo prodat toto trolejbusové vedení včetně trakčních stožárů Městskému dopravnímu podniku. Vzhledem k tomu, že město a Městský dopravní podnik jsou ve smyslu § 5a odst. 3 ZDPH kapitálově spojenými osobami, nechalo si město ocenit výše uvedenou investici soudním znalcem. Znalecký posudek stanovil cenu trolejbusového vedení a trakčních stožárů na částku 6,600.000 Kč + 21% DPH tzn. 7,986.000 Kč. Ve smyslu § 78 odst. 1 ZDPH si město nemůže uplatnit daň na vstupu dle znaleckého posudku. Zákon ve výše uvedeném paragrafu hovoří o pořízení dlouhodobého majetku při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomických činností plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně. Podle komentáře k § 78 odst. 1 ZDPH v ASPI není toto ustanovení ZDPH v souladu s obecnými principy, které byly zavedeny do zákona o DPH na základě nového článku 168a Šesté směrnice. Jak můžeme v této věci dále postupovat?

Budu naprosto upřímný - i když si ustanovení § 168a směrnice přečtu, nevidím v tom tu zásadní změnu, na kterou je obecně upozorňováno (třeba i v knize Drábová, Holubová ...) - je to ale tím, že skutečně v tomto se úplně neorientuji.

Nicméně musím plně souhlasit s podstatným argumentem - tím, že v poměrném systému odpočtu (§ 75) byla nově definována povinnost vypořádávání odpočtu DPH v testovací lhůtě, jeví se mi také absolutně nesprávný přístup, kdy připouštím vypořádání odpočtu DPH podle § 78 v případě, že prvotně využíváno z 1 % k ekonomické činnosti a aktuálně třeba ke 100 % a nepřipustil bych toto v situaci, kdy prvotně "0" a následně "100 %". Takový systém jsem nucen považovat za neodpovídající obecným pravidlům daňové neutrality.

Tedy můj názor na tuto věc je následující:

- prvotně bych se vůbec zamyslel nad tím, zda hovořit o tom, že původně nebylo používáno k ekonomické činnosti - pokud totiž správně chápu, tak dokončeno ve 2013, nyní (asi březen 2014) rozhodnuto o prodeji. Nicméně obecně ten majetek byl stavěn s tím, že bude používán k ekonomické činnosti, kterou provoz MHD celkem beze sporu je. Tedy nepoužívání k ekonomické činnosti na straně Města bych spojoval pouze s tím, pokud by bylo prvotně rozhodnuto o zápůjčce a nyní by se to změnilo na tu variantu prodej. Pokud tam žádný takový právní titul (záměr) vložen nebyl, neměl bych podle mne zpochybňovat, že by to nebylo podřaditelné pod ekonomickou činnost (a realizace té ekonomické činnosti proběhla s řekněme zdůvodnitelným dokladem ... - čas na přípravu podkladů, projednání v orgánech ...)

- samozřejmě výše uvedené by mohlo být problémem, pokud ty práce nebyly v režimu PDP (to asi by potom nešlo tak jednoduše tvrdit - respektive pokud bych tvrdil, že to bylo určeno od samého začátku k ek. čin., nezdůvodním asi neaplikaci PDP) 

- výše uvedené je pro mne důležité ve vztahu k tomu, zda spíše směrovat k tomu, že to není případ podle § 78, ale že byl nárok na odpočet DPH od samého začátku, jen z důvodu opatrnosti došlo k jeho nečerpání a nyní v 3-leté lhůtě uplatním plný odpočet daně. Tato varianta by pro mne byla asi nosnou, pokud bych byl schopen uhájit aspekty uvedené v dvou předcházejících bodech

- nicméně pokud by varianta uvedená výše nebyla průchozí, domnívám se, že by aplikace § 78 měla být obhajitelná a šel bych do toho (samozřejmě k tomuto novému systému chybí judikatura) - hádal bych se o to, že ten systém je logickou návazností požadavku na vypořádávání poměrného odpočtu podle § 75, jakkoliv znění zákona o DPH tomu moc nepomáhá.

Tolik můj pohled na věc. ZN