Dotazy

Obec je plátce DPH. ČEZ nás vyzval k vystavení daňového dokladu – faktury ke Smlouvě o zřízení věcného břemene v celkové výši 8.000 Kč ) bez DPH. Mám fakturovat a odvádět DPH a jak prosím zaúčtuji? Děkuji.

Ano, je potřeba zatížit DPH na výstupu, fa zaúčtujete 311 MD v částce ZD + DPH MD/ 602 D ve výši základu daně (VB kde je obec povinná, je dispozice, tj. služba) a 343 D. Základní sazba 21 %. Příjem pak s položkou 2119. 

V roce 2006 byly uzavřeny smlouvy o ukládání odpadu (mezi městysem a ubytovateli). Předmět smlouvy: Dodavatel (městys) se touto smlouvu zavazuje zajistit, dle zákona 106/2005 Sb. o odpadech, možnost shromažďování a odstraňování odpadu podob. komunálnímu, v rámci obecního systému sběru komunálních odpadů. Tehdy ještě nebyl městys plátcem DPH. Cena za služby je vypočtena počet lůžek x 40,- Kč/lůžko. Např. sjednaná cena za kalendářní rok činí 3 000,- Kč za 40 míst v ubytovacím zařízení. Od r. 2009 se stal městys plátcem DPH. Smlouvy jsou stále stejné u ceny není zmínka o DPH ani u nově (např. letos) uzavřených. Vždy k 31.1. dělám předpis na tyto smlouvy (cca 60 ubytovatelů) a za městys DPH odvádím (377/602/343). 1. Nyní nevím: odvádím DPH ve výši 21 % (asi to není dobře) 2. Nevím, zda-li smlouvy s ohledem na to DPH nepředělat, aby v té smlouvě o DPH zmínka byla (buď cenu zachováme vč. DPH nebo o 15 % nebo 21 % navýšit, ale nevím tu sazbu). Děkuji moc za odpověď.

V tomto případě se sice podnikatelé zapojují do systému svozu odpadu, nicméně budeme říkat "na dobrovolné bázi" - tedy nelze to považovat za výkon veřejné správy a z tohoto důvodu se jedná o zdanitelné plnění. Protože se jedná o likvidaci odpadu obdobného komunálnímu odpadu, nikoliv o likvidaci odpadu komunálního, je nezbytné skutečně aplikovat sazbu DPH ve výši 21 %.

Pokud se týká smluv ... - skutečně pokud byste chtěli navýšit cenu, aby byla třeba 3000 Kč + DPH, musíte to udělat smluvně. Je totiž několikrát zjudikováno, že pokud jste nuceni začít uplatňovat DPH a je sjednána konečná cena ve smlouvě, nemůžete ji o DPH navýšit (byť třeba víte, že si druhá strana odpočet uplatní) - nebo-li to oddaňujete směrem dolů. Tedy pokud chcete o DPH mít cenu navýšenou, tak rozhodně uzavření nových smluv doporučuji.

Mám fakturovat parkovací karty na rok 2014- máme 2 typy- placené stání na určených místních komunikacích s úhradou ceny prostřednictvím předplacené parkovací karty "A" a "B". a to dle nařízení města, kde se odkazují na zákon č. 200/1990 Sb, 128/2000 Sb. 13/1997 a 553/1991, Město je plátcem DPH - mám fakturovat s DPH?

Záležitost je to ze strany MFČR a GFŘ v minulosti řešena dle mého názoru nešťastně a objevují se názorové rozdíly. Pokud zrekapituluji vývoj - v roce 2007 vyšla informace MFČR, podle které by se "residenční karty" měly v zásadě zdaňovat (tedy v zásadě MFČR se stavělo rozdílně k situacím "krátkodobého parkování do 24 hodin" a k situacím "residenčních karet" v rámci určitých zón. A to bez ohledu na to, že obě situace jsou řešeny v zákoně o pozemníc komunikacích ...). Na to v roce 2009 bylo reagováno ze strany KDP koordinačním výborem, kde se KDP dožadovalo, že pokud obec činní podle zákona o pozemních komunikacích, musí být z hlediska posouzení případného výkonu veřejné správy jednotný "metr" - tedy zjednodušeně, pokud dokáži, že při vydávání residenčních karet jednám podle zákona o pozemních komunikacích - potom je to mimo DPH. S tímto MFČR vyslovilo souhlas, přesto původní informace z roku 2007 nebyla stažena a skutečně se objevují (z mého pohledu absolutně neopodstatněné) názory, že u residenčních karet (byť řešených podle zákona o pozemních komunikacích) to má být s DPH. Já jsem ale přesvědčen, že toto je úplně mimo - tedy jsem přesvědčen, že pokud bude doloženo, že se jedná o parkovací karty ve vazbě na vymezené zóny podle zákona o pozemních komunikacích, je to výkon veřejné správy a tudíž bez DPH.

Níže vykopírovávám část zdůvodnění z koordinančího výboru z roku 2009, návrh závěru a reakci MFČR - uvidíte, že to nerozporují:

Rozbor problematiky

I.             Právním základem veřejnoprávní pravomoci obce s jejímž využitím obec rozhodne o uplatnění této pravomoci tím, že vymezí v nařízení obce pro účely organizování dopravy na svém území zvláštní režim pro některé úseky místních komunikací

a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,

 b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,

 c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obce,

je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovením § 231) citovaného zákona se obce zmocňují, aby za zde stanovených podmínek vydaly nařízení obce, a tak působily na organizování dopravy na svém území. Tentýž zákon v ustanovení § 402) jednoznačně vymezuje výkon kompetencí založených tímto zákonem jako výkon státní správy, což je nedílnou součástí veřejné správy.

II.            Nařízení obce je v souladu s ustanovením § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nástroj, kterým vykonávají obce své pravomoci, pokud působí v přenesené působnosti3) státní pravomoci na místní úrovni.

III.           Pokud se jedná o to, zda veřejnoprávní subjekt, tedy obec konající za stát státní správu, je povinen z prostředků získaných při výkonu veřejné správy odvádět daň z přidané hodnoty, tak ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 302/2008 Sb.,4) poměrně zřetelně stanovil, že se veřejnoprávní subjekt nepovažuje při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy za osobu povinnou k dani, a to ani tehdy, kdy v rámci tohoto výkonu přijímá úhradu. Na zřetelnosti textu tohoto ustanovení nic nemění ani změna tohoto ustanovení5), přijatá zákonem č. 302/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, která pouze přesně definovala, kdo je považován za veřejnoprávní subjekt. Ani v tomto výčtu obec nechybí. Další změna, která byla v předmětném ustanovení provedena, je změna pojmu úhrada za pojem úplata.

Oba tyto pojmy lze přitom vnímat synonymicky. Postupně byly zaváděny do právního řádu jako určitý ekvivalent nedefinovaných poplatků vznikajících při výkonu veřejné moci, který měl jednoznačně vyjádřit, že se nejedná u konkrétního peněžitého plnění o cenu, která podléhá cenovým předpisům. Z tohoto pohledu je legislativně nedůsledné, že od doby přijetí zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v znění pozdějších předpisů, je v ustanovení § 23 odstavec 1 písm. a) a c), tedy v ustanovení, které zakládá působnost k výkonu tohoto typu veřejné správy, pro peněžité plnění uložené veřejnou mocí užit pojem „cena sjednané dohodou“. Tento pojem zde zůstává i v době, kdy novelou citovaného zákona bylo ustanovení § 23 systematicky zařazeno pod pojem mýtné, jehož veřejnoprávní charakter není zatím předmětem žádné diskuse. 

3. Závěr

Ministerstvo financí souhlasí s tím, že státní správa vykonávaná v souladu s ustanovením § 23 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se i nadále považuje za činnost vykonávanou veřejnoprávním subjektem, kterým se rozumí v předmětné věci v souladu se zákonem stát, kraj, obec, organizační složka státu, kraje a obce, hlavní město Praha a jeho městské části, popřípadě právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu k výkonu této působnosti, a tedy částky, které tyto subjekty vybírají při takové činnosti nepodléhají dani z přidané, neboť nenaplňují znaky poskytovaných parkovacích služeb a neexistuje subjekt, který by byl postižen narušením pravidel hospodářské soutěže. Není důvodné, aby výkon veřejnoprávních činností, které umožňuje právo EU liberovat od daně z přidané hodnoty, byly zdaňovány a staly se tak součástí základu pro odvod prostředků do rozpočtu EU.

Stanovisko Ministerstva financí:

Z hlediska zákona o DPH (ZDPH) se vybrané subjekty nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi úplatu.

Činnosti, při kterých veřejnoprávní subjekt vystupuje jako orgán veřejné moci (správy), jsou přitom judikaturou ESD definovány tak, že se jedná o činnosti, které podléhají speciálnímu právnímu režimu, a nezahrnují činnosti vykonávané za stejných právních podmínek, které platí pro soukromé subjekty[1]. Mělo by se jednat o činnosti, které jsou takové osobě svěřeny z titulu jejího postavení jako veřejnoprávního subjektu, taková osoba je povinna tyto činnosti vykonávat, při výkonu těchto činností by měla být nadána určitými specifickými právy, které nevyplývají z obecné právní úpravy, a tyto pravomoci by neměly být svěřeny jiné osobě[2].

Pokud tedy obec vymezí dle § 23 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích místní komunikace k stání, a k této činnosti jsou dle citovaného zákona zmocněny pouze obce v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy, jedná se v tomto případě o činnosti, které nejsou předmětem daně (výkon v rámci veřejné správy).

Nicméně pokud bude v daném případě kýmkoli namítáno, že uskutečňováním tohoto výkonu veřejné moci dochází k narušení hospodářské soutěže a dojde k potvrzení této skutečnosti rozhodnutím příslušného orgánu, nejedná se o výkon veřejné správy, ale o zdanitelnou činnost.

V červnu 2013 jsem Vám zasílala dotaz ohledně uplatnění DPH u prováděné rekonstrukce haly na kulturní dům. Kulturní dům bude dle rozhodnutí zastupitelů využíván z 95 % k ekonomické činnosti (využití ke krátkodobým pronájmům – s DPH) a z 5% pro veřejnou správu (bezplatně – jednání zastupitelstva, školní besídky). U fakturace v loňském roce za prováděné stavební práce jsem tedy uplatnila poměrný odpočet DPH podle § 75 – u 95% jsem uplatňovala DPH. V letošním roce jsme do výše zmiňovaného kulturního domu nakupovali další vybavení ( nádobí do kuchyně, talíře, příbory, sklenice, ubrusy, stoly, židle). U těchto faktur musím také uplatňovat poměrný odpočet DPH (jen u 95% - ekonomická činnost)?

Ty věci budou sloužit pro neekonomickou činnost asi ve stejném rozsahu ... - tedy i tady by bylo nejvhodnější to krácení na úrovni 95 % (jen upozorňuji - samozřejmě máte také případně sledovat, zda skutečné využití není jiné - pokud by tam byly změny nad 10 % bodů proti předpokladu, tak byste určitě měli provést korekci ...). Jinak u provozních výdajů byste mohli teoreticky jít na režim, že budete uplatňovat plný odpočet a následně dodaníte za bezplatné konání cenou obvyklou - nicméně to má problém v tom, že jaksi z té obvyklé ceny nejste schopni odpárat hodnotu odpovídající "opotřebení nemovitosti" - tedy to, co jste museli povinně poměrem a složku "provozní", kde si můžete jakoby vybrat.

Takže můj názor je, že nyní je skutečně vhodnější poměrovat - jinak týká se to třeba i nákladů na elektřinu, plyn. ZN

Obec zakoupila bagr na vybudování kanalizačních přípojek. Občané budou práce s bagrem obci hradit na základě smlouvy o dílo. Jsme plátci DPH. Prosíme o radu, jak tyto úhrady účtovat.

Jako poskytnutou službu, asi by to chtělo nějaký ceník na hodinu výkonu práce strojem a ocenění práce bagristy (např. schválený radou). Zaúčtujete jen 311 MD/ 602 D a 343 D. Příjem patří na položku 2111. Jedná se o zdanitelné plnění, u bagru byste pak měli mít nárok na odpočet. Ověřte jen plán činnosti bagru, zda byste neměli nárok krátit poměrovým koeficientem. Jestli je určen výhdraně pro kanalizaci, přípojky, opravy ..., pak je i možné, že bude nárok plný. 

Obec vybudovala dodavatelsky část vodovodu a také vodovod provozuje, účtuje vodné v Hč., je plátcem DPH.. Po roce vznikla na této stavbě závada s únikem vody a dalšími opravami. Dodavatel stavby provedl opravu a obec mu práce zaplatila. Následně pak obec požádal o přefakturaci všech nákladů spojených se závadou, že oznámí svou pojistnou událost. Naše náklady jsou: 1. uniklá voda - máme vyčíslenu (15% DPH) 2. monitoring úniku (21% DPH), který jsme zapl. jiné firmě 3. samotnou opravu v PDP (21%) od firmy, co žádá přefakturaci. Mimo vody se jedná o přefakturaci již uhrazených faktur. Nevím si rady s DPH a především zda máme č.3 účtovat také v PDP?Děkuji

Toto je hrozně sporné a musím říci, že v praxi se postupuje dvěma variantami, přičemž já osobně tu první považuji za správnější:

VAR 1: na dodavatele stavby vyčíslit pouze náhradu škody (tedy v režimu "mimo DPH") - nejedná se z mého pohledu o žádné dodání zboží či poskytnutí služby (ono je to markantní zejména u té uniklé vody) - tedy byť máte uplatněny odpočty DPH (můžete ponechat uplatněné - je to v pořádku), udělat na něj fakturu jako náhradu škody ve výši základů daně a v DPH to neřešit

VAR 2 - dívat se na to jako, že on si to měl zajistit (což tedy zejména u úniku vody jde dost těžko) a jakoby náklady na něj přeúčtovat - potom by u samotné opravy došlo k jejímu vystavení v PDP.

Nicméně opakuji - za správnou považuji variantu - "fakturujeme Vám náhradu škody ve výši ........... Kč" - DPH by zde vůbec nebylo, neboť nedošlo ke zdanitelnému plnění.

Dobrý den, měla bych další dotaz ohledně přiznání DPPO pro DSO, které provozuje hlavní a hospodářskou činnost, která převažuje (provoz vodovodu). Reaguji na Váš dotaz z 25.3.2014, kde nerozumím Vaši odpovědi, že jak "mám hlídat, že použijeme úsporu daně na hlavní činnost". Co tím myslíte? A dále bych chtěla poradit: v hospodářské činnosti máme mj. odpisy dlouhodobého nehm.majektu (551), tvorbu opravných položek (556) a ještě jsem platily v r. 2013 zálohy na DPPO. Jsou toto uznatelné nebo neuznatelné náklady pro základ daně. Děkuji za Vaši odpověď.

Pokud se týká prokázání "použití daňové úspory" - máte třeba základ daně ve výši 200 tis. Kč - tedy "uspořená daň" díky aplikaci odčitatelné položky podle § 20 odst. 7 je 0,19*200000 = 38 tis. Kč. Teď potřebuji, abych v dalších třech letech prokázal, že jsem těch 38 tis. Kč použil nějak ve prospěch činnosti, která není předmětem daně - tedy třeba jako svazek se věnujete vydávání propagačních materiálů ... - potom si třeba dáte do podkladů, že jste zaplatili nějakou fakturu na výrobu propagačních materiálů apod ... (je to jen záležitost evidenční).

K tomu dalšímu - u odpisů musíte účetní přepočítat na daňové odpisy (i se zohledněním případných daňových vstupních cen ...). Opravné položky k pohledávkám - tam je situace taková, že účetní opravné položky - tedy ta 10 % za každých 90 dní - daňově neúčinné. Pokud byste ale dělali OP podle zákona o rezervách, tak ty jsou daňově účinné. 

Zálohy na DPPO nejsou uznatelným výdajem, jak Vám vyjde daň, tak započtete na zálohy a vyjde Vám doplatek nebo přeplatek - přiznání Vás navede. 

Odměna z ČNB by neměla jít podle Vás do DPPO? Je to stejné i pro úroky ze spořícího účtu pro podnikatele ? Od roku 2013 máme zřízen u ČSOB spořící účet pro podnikatele v C. Úroky z TV máme vedeny, že jsou předmětem daně.

Konzultovala jsem ještě ČNB a s ohledem na přesné znění daně z příjmů, kde je výslovně uvedeno, že u neziskových nejsou předmětem daně úroky z běžného účtu, tak nakonec doporučujeme zdanit jak odměny k účtu ČNB, tak jakékoliv další úroky -  např. i ze spořících účtů. Jen pro jistotu. Ta odměna k ČNB je sice analogická k úrokům na běžné účty, ale výslovně uvedena že není předmětem daně v zákoně není, a analogie se u daně z příjmů někdy prosazují těžko. 

Mám dotaz ohledně DUZP u kupní smlouvy na stavební pozemek. Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.3.2014 a 25.3.2014 byla podána na vklad. Kupní cena se má uhradit nejpozději do 15-ti dnů poté, co bude účastníkům doručeno potvrzení o vkladu vlastnických práv. Který den se uvede do DP pro odvod DPH, je to dnem podání nebo již k podpisu smlouvy? Platba přijde až po ukončení čtvrtletí a my jsme čtvrtletní plátci DPH. Stejný problém bývá u smluv na věcná břemena. Nikdy nevím, kolikrát se ke mně na stůl smlouva dostane až potvrzená katastrem. A jak se nyní správně účtuje poplatek za vklad na katastru? Jedná se mi o který nákladový účet a položku. Děkuji za odpověď.

Toto je trochu problém - definice DUZP je u dodání nemovitých věcí zapisovaných do katastru vázána na okamžik "předání nemovité věci nabyvateli" nebo den "doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to ten den, který nastane dříve. Tedy nevycházíme z podpisu smlouvy, nevycházíme ani z podání návrhu na vklad do katastru, ale z okamžiku, kdy byl pozemek předán druhé straně k užívání (což je problematické prokazovat, ale není od věci okamžik definovat ve smlouvě ... - samozřejmě, že se datum třeba může krýt s okamžikem podání návrhu na vklad - ale bylo by fajn si k tomu datu udělat předávací protokol, nebo to předání potvrdit ve smlouvě. Nejzažším termínem je okamžik, kdy přijde potrvzení o vkladu do katastru.

U věcných břemen to bereme tak, že je to také věc nemovitá - nicméně vzniká podáním návrhu na zápis do katastru nemovitostí a daným okamžikem dochází k jeho reálnému vzniku a také "může být takto druhou stranou užíváno"... - tady nějaké předání již nemá logiku - prostě to využívání začalo vznikem věcného břemene. 

Poplatek za vklad - u prodejní smlouvy účet 538, pol. 5362, u kupní smlouvy výdaj související s pořízením DM - účet 042, pol. 6130,

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu jak vyřešit dodržení termínu do 15 dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, jak ukládá zákon. Jedná se o úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene se společností ČEZ. Návrh na vklad na katastr podává firma ČEZ, takže nám není znám datum podání. S novelou občanského zákoníku jsou změny i na katastru, a to, že Vám již nezasílají smlouvu s doložkou o vkladu, ale mají 30 dní od vkladu čas na zápis a poté Vám mají zaslat vyrozumění o vkladu. Uvedu příklad: smlouva podepsaná 6.1.2014, vklad byl podán 15.1.2014 a katastrální úřad nám 12.2.2014 zaslal vyrozumění o provedeném vkladu. Bohužel, i kdybych dělala nevím co, tak do 15 dnů od 15.1.2014 se mi vystavit daňový doklad nepodaří. Takže DUZP bude 15.1.2014 doklad bude vystaven 12.2.2014.Jsme plátci DPH čtvrtletní, tak tentokrát mi to vyjde přiznat daň za I.Q.2014. Po zkušenostech z minulých let, kdy byl podán vklad ke konci čtvrtletí a smlouva s doložkou došla pozdě, DPH jsem odvedla a neměla jsem to v daném čtvrtletí v souladu s účetnictvím. Doklad jsem odesílala třeba i s měsíčním zpožděním od DUZP. Mohu si toto nějak ošetřit ve směrnici k DPH, třeba , že datem uskutečnění stanovím datum převzetí dokladu o vkladu. Prosím poraďte. Děkuji.

Bohužel Vás nebudu schopen nijak potěšit - toto byl již problém v minulosti a problém dále přetrvává. Úprava ve směrnici mi asi moc platná nebude - stejně by se vycházelo z okamžiku poskytnutí služby a ten by měl být u věcných břemen skutečně podáním návrhu na vklad do katastru. Pokud se nedohodnete s druhou stranou, že se to bude fakturovat před podáním návrhu na vklad (což u služby jde mít DUZP vystavením daňového dokladu) a nebo pokud nedáte do smlouvy povinnost druhé strany dávat avizo na to, že smlouva byla podána na katastr, tak prostě budeme stanovovat DUZP pozdě a skutečně se s tím můžete jen smířit (ono na druhou stranu se naštěstí jedná zpravidla celkem o malé částky ...).

Víc neumím - omlouvám se.

Letos jsme se poprvé jako obec dostali do ztráty. Snažím se teď vyplnit DPPO, ale nějak si s tím nevím rady, když je vlastně VH mínusová položka. Podle VZZ máme VH -2mil, ty vyplním na ř. 10 jako mínusovou položku, předpokládám. Dále jsem vypočítala náklady, které bych normálně vyplnila na ř. 62 ve výši 15mil a výnosy na ř. 101 jsem vypočítala 9mil. Ale teď nevím, jestli to takto mám vyplnit? I přesto, že je VH ztrátové mi podle tohoto vychází, že máme odvod daně. Je to tak správně?

Ano, je opravdu možné přiznat daň z příjmů, i když celkově vyjde ztráta v účetnictví. Je to vlivem rozdílu základu pro daň, kde se smí nákladově uplatnit jen daňově uznatelné náklady (v obcích spíše uplatňujeme opatrný přístup a zpravidla dáváme skoro všechny náklady jako daňově neuznatelné a daníme jen výnosy, které jsou předmětem daně a ty, kde jsou v rámci veřejné správy vyšší než související náklady). Přiznání vypadá vyplněné správně. 

Obec je vlastníkem pozemků (trvalý travní porost), kde obec provedla změnu ÚPnSÚ a zároveň je zasíťovala (vodovodní přípoky a el. energie), je ve vlastnictví SčVK a el. energie prodává ČEZ. Sítě nejsou součástí prodej a jsou vedeny na pozemku obce.Při budování sítí jsme neuplatnili DPH. Na pozemky není vydáno uzemní rozhodnutí ani stavební povoleni.

Nyní je situace taková, že pokud jsou na pozemcích, které jsou předmětem prodeje, vedeny "nové sítě" (testovací lhůta 3 respektive 5 let od jejich kolaudace ...), tak prodej pozemku je předmětem DPH (přitom vůbec není rozhodující, kdo ty sítě má ve vlastnictví, není ani rozhodující to, že při budování sítí třeba nebylo uplatnněno DPH). 

Ještě prosím k dotazu zda DSO odvádí Fú DPPO. DSO vykazuje pouze příjmy z členských příspěvů 531 489,-Kč, dotace 230 000,-Kč, pronájem atrakcí obcím DSO 19 000,-Kč a úroky 52,-Kč. Vydaje jsou spojené s činností DSO. Na ř. 40 mám 715 250,- Kč, ř 101 761 541,- Kč, ř. 10 65 291,- Kč, základ daně je 19 000,-Kč, daň 3 610,- Kč. Nevím zda je to správně a daň tedy Fú odvést? Děkuji.

Tak pokud vezmu strukturu Vašeho přiznání, tak jste správně jako předmět daně dali těch 19 000 Kč z nájmu - ostatní položky (dotace, úroky ...) nebyly předmětem daně. Pokud nebudeme uvažovat s nějakými náklady k nájmu, je to OK, nicméně na ř. 251 máte právo uplatnit odčitatelnou položku podle § 20 odst. 7 zákona - tedy dejte tam 19 tis. Kč a výsledná daň bude "nula". Bylo by krajně nerozumné ve Vašem případě daň skutečně zaplatit (jinak - pokud by daň skutečně vyšla, tak DSO daň z příjmů právnických osob reálně odvádí). (ZN)

a) Obec bude prodávat 2 pozemky, jeden je veden jako stavební na kterém stojí dům kolaudovaný zhruba v roce 1972, vlastníkem není Obec, druhý je přilehlá zahrada na té nic nestojí. Jsme plátci DPH, jak to bude v těchto případech? Na jakém řádku v přiznání budu popřípadě uvádět? b) Pozemky přecením a převedu z 031 na 036, po prodeji vyřadím z 036 a také asi zaúčtuji výnosy z prodeje a výnosy z přecenění? Děkuji.

Režim je následující:

- pozemek spočívající v zahradě (a nic na ní) - pokud tam není vydáno stavební povolení na umístění stavby (což asi není), tak se nejedná o zdaňované plnění (pro jednoduchost uvedu, že se jedná o plnění osvobozené od DPH, jakkoliv bychom v některých případech o tomto mohli ještě diskutovat - nikoliv ve směru, zda se jedná o prodej s DPH, ale ve směru, zda také nemůže nastat varianta, že daný prodej není předmětem daně).

- pozemek, na kterém je stavba - daňový režim se odvozuje od stavby stojící na pozemku - v tomto případě se nejedná o novostavbu (testovací lhůta 3 respektive 5 let od kolaudace) - tedy výsledek je stejný jako u té zahrady - osvobozeno od daně.

Pokud budeme uvažovat o tom, že se jedná o plnění osvobozené od daně - potom toto na ř. 50 přiznání a dále potom budeme uvažovat zda na ř. 51  - ten sloupec k osvobozeným plněním (přitom na ř. 51 je to buď v případě, že bylo použito k ekonomické činnosti dříve - pronajímáno ..., nebo že se jedná o převod příležitostný) - já bych na 95 % tipnul, že se do toho vejdu a tedy pokud již budeme uvádět do přiznání, tak na ř. 50 a zároveň na ř. 51 - ten druhý sloupec.

K tomu druhému - ano - pokud to překročí Vámi vymezené hranice významnosti pro ocenění na reálnou hodnotu - tady souhlas. (ZN)

Jakou činnost by měl ÚSC uvést v přiznání k DPH na řádku hlavní ekonomická činnost? Dosud jsem uváděla lesní hospodářství a pronájem nemovitostí. Z FÚ mě nyní upozornili, že správně má být veřejná správa. Tak teď nevím, veřejná správa je ekonomická činnost?

Z pohledu DPH není veřejná správa ekonomická činnost, z pohledu zaklasifikace činností u DPPO (CZ-NACE) ano, tj. hlavním posláním obce je opravdu spíše veřejná správa, v rámci které se staráme i o obecní majetek. Zpravidla obce volí kód 841100. Ale zda správně je veřejná správa je otázka, někde může u malé obce opravdu třeba správa lesů nebo kanalizace být významnější než všeobecná veřejná správa, ale obecně je asi veřejná správa s obcemi více spojována.