Dotazy

Dobrý den, máme fakturu z 19.2. na hospodářskou činnost od neplátce DPH, která je již uhrazena a zaúčtována. Nyní v březnu přišel dodavatel s tím, že se od 1.2. stal plátcem DPH a fakturu potřebuje předělat, tudíž navýšit o 21 % DPH. Můžete mi prosím poradit, jaký je správný postup v tomto případě? Může např. vystavit faktruru,že si doúčtovává DPH k té faktuře únorové nebo je čistě na naší dobré vůli, zda mu nějakým způsobem vyjdeme vstříc?

Záleží na objednávce, případně na smlouvě. Pokud je sjednaná částka jako cena bez daně (respektive DPH nebylo vůbec řešeno), tak je čistě na Vaší dobré vůli, zda mu vyjdete vstříc. Podle zákona o cenách se totiž sjednaná cena rovná cena konečná včetně daně (pokud z ujednání výslovně nevyplývá jinak). Pokud zjednoduším - to by znamenalo, ať si klidně DPH odvede, ale směrem dolů - tedy klidně zašle opravenou fakturu, nicméně cena celkem bude včetně DPH shodná s původní fakturou.

V tomto případě se dokonce domnívám, že i když by nebyla k tomuto žádná písmená smlouva (vše řešeno ústně), tak tím, že fakturu již vystavil na určitou částku a i z Vaší strany to bylo akceptováno a proplaceno ... je asi dostatečně důvodů domnívat se, že dodavatel nebude schopen prokázat, že se cena sjednala ve smyslu základ daně + případná daň ... - takže opakuji - to vypadá na Vaši dobrou vůli.

Samozřejmě pokud budete  na nějk chtít být "hodní" (ale fakt nemusíte - asi jste ho vybrali kvůli konečné ceně, v rámci kontrolních mechanismů jste si odsouhlasili asi také konečnou cenu ...), tak potom on by skutečně vystavil novou fakturu již s DPH(původní by asi stornoval) a novou by měl vystavit ještě s únorovým datum a doplatili byste to.

Obec provedla čištění kanalizace v objektu mateřské školy. Faktura za práce byla obci vystavena v režimu PDP §92 na částku 5.250 Kč. DPH si obec na tyto práce neuplatňuje. Prosím, jak tuto fa správně zaúčtovat? Předpis, úhrada, DPH, ... Ještě jsem PDP neúčtovala.

Když je to takto vyjímečná platba, tak doporučuji tento účetní postup: 

přijetí fa: 511 MD základ daně i DPH/ D 321 ve výši základu daně a 343 D ve výši DPH, řádek 10 (DPH 21%).

Úhrada fa dodavateli: 321/231 odpa zde asi 3111 pol. 5171

Úhrada DPH z PDP FÚ: 343 / 231 3111 5171 (musíte při odvodu DPH tuto část z PDP takto zaúčtovat, což v důsledku bude tak, že až odvedete DPH, tak tu jednu částku daňové povinnosti rozdělíte na vlastní daňovou povinnost 6399 5362 a na PDP - což bude uvedený zápis přes RS) Platí, že DPH se dává na stejnou položku jako základ daně. 

Příklad: Na DPH odvdádíme 100 tis. Kč, z toho 80 tis. Kč je vlastní daňová povinnost a 20 tis. Kč je z PDP 

343 MD/ 231 6399 5362 D ve výši 80 a 231  odpa a pol = odpa a pol. při úhradě základu daně D v součtu 20 ve výši daně z PDP.  

Jen poznámka - na tento případ nemuselo být PDP použito, ale pro Vás je bezpečnější, kdy je v PDP. 

Dostal se ke mně názor, že nemůžu vyloučit větší částku na řádku 101 než je na ř. 40 v daňovém přiznání s ohledem na § 18 odst. 4a) zákona o daních z příjmů, takže vlastně musím zdanit i "zisk" z hlavní činnosti (málo jsme utráceli).

To není pravda - to je jediné co k tomu mohu říci. Takto by to platilo, když by § 18 odst. 4 obsahoval pouze písmeno a). Nicméně v § 18 odst. 4 ještě jsou dva důležité typy příjmů, které nejsou předmětem daně:

- dotace

- daně

U nich naprosto jednoznačně může nastat situace, že budou převyšovat hodnotu veškerých nákladů, které subjekt bude mít (to se bavím v rovině jakéhosi "extrému"). Pokud byste mne donutili vyloučit na ř. 40 a ř. 101 stejné částky, tak prostě poruším to, že tyto příjmy nejsou předmětem daně. Víc k tomu fakt uvést nemohu - vím, že některé FU takto mají pocit, že by to mělo být, nicméně podle mne je to krajní neznalost zákona.

Jinak na okraj - samozřejmě zisk v hlavní činnosti (nějaké konkrétní) může být předmětem daně - to je pravda a skutečně se tak chováme - to je ale něco jiného než závěr, že by měla nastat rovnost ř. 40 a ř. 101.

Obdrželi jsme fakturu za autorské čtení dětem v knihovně a mě by zajímalo, zda to není právě ten případ, kterého se týká Váš dokument nazvaný Srážková daň u autorských honorářů . V případě, že ano, jsem povinna honorář zdanit a srážkovou daň odvést? Faktura je na částku 4 tis. Kč. V lednu 2014 jsme platili také fakturu za show s míčem na městském plese. Fakturu ale vystavila umělecká agentura, v textu je zajištění vystoupení a dole je odkaz s číslem živnostenského oprávnění. Přepokládám správně, že toto se srážkové daně týkat nebude?

Omlouváme se - nejsme si jisti, kdy se ta situace (kdo vše je autor) vyjasní. V tomto týdnu jsme připravili materiál pro Svaz měst a obcí s dotazy na vymezení pojmu "autor"- včera nebo dnes to ze SMO šlo na GFŘ. Nevím, zda (či jak rychle) bude GFŘ reagovat - pokud ano, okamžitě dáme vědět. Nicméně nyní bych reagoval asi na Vaše případy následovně:

- show s míčem - platíte agentuře (ne fyzické osobě) - tady jednoznačně nemusíme srážkovou daň řešit. Nicméně, i když by fakturoval jako fyzická osoba a dával na jevo, že činnost považuje za živnost (což je s ohledem na předmět činnosti dost možné), srážkovou daň bych neřešil (raději bych se ho ale přeptal, zda to skutečně chápe jako živnost)

- autorské čtení - to je podle mne přesně ten hraniční případ, kdy nevím (nikde totiž není vysvětlena hranice mezi výkonným umělcem a autorem při těchto činnostech). V těchto případech bych asi udělal následující:

a) zeptal bych se ho, zda toto chápe jako příjmy podle § 7 odst. 2 písmeno a) - pravděpodobně řekne, že ano a že je také takto zdaňuje

b) zkusil bych se s ním asi zatím domluvit, že se to dá na srážkovou daň s tím, že pokud si to bude chtít zahrnout do obecného základu, že mu dáte potvrzení o provedené srážce a že to klasicky bude moci (pokud bude chtít) brát jako zálohovou daň. Je možné, že i pro něj to bude výhodnější - mít sraženo 15% a tím to pro něj končí - bez soc. a zdrav. (to je ale případ od případu)

Je to hloupé, víc zatím neumím poradit. Jen na okraj - podle mne v tomto ještě několik měsíců bude panovat tak prvotřídní zmatek, že asi nikdo nebude doměřovat, pokud se srážka neprovede a později se "vyjasní" že to na srážkovou daň má být.

Prosím o radu, zda faktury 1) za zastavení hlavního uzávěru vody, vypuštění vody z vodovodního potrubí a odpojení vnitřního vodovod. potrubí od vodoměru u neobydleného bytového domu (to vše jedna faktura) a 2) za čištění odpadní stoupačky a ležaté kanalizace u bytového domu (obě faktury jsou účtovány v režimu RCH) můžeme účtovat s položkou 5171 a ve snížené sazbě DPH 15%? Děkuji za Vaši odpověď.

To čištění kanalizace (domovní) skutečně i GFŘ celkem jasně vnímá jako přenesenou daňovou povinnost - viz zaklasifikace do PDP - II - tedy tady bych i celkem bez jakékoliv diskuse dal sníženou sazbu DPH.

U toho druhého je asi základní prací to odpojení potrubí - tedy lze považovat za montážní práci na bytovém domě - taky si myslím, že se do snížené sazby vejdeme.

Položka 5171 je OK.  (ZN)

Jsme obec a budeme kupovat vozidlo pro SDH z EU (Slovensko). Nejsme plátce DPH. Slovenská firma po nás chce zaplatit celou cenu vč. DPH a následně jakmile se zaregistrujeme na FÚ a zaplatíme DPH jako identifikovaná osoba, pošleme jim potvrzení a oni nám DPH vrátí. Je toto běžný postup nebo se jen dodavatel jistí, abychom DPH zaplatili. On přece bude mít ve svém přiznání daň. povinnost ale zároveň i odpočet, takže +/-. Děkuji za rychlou odpověď. Účtovat budu oboje (ZD i DPH) jako nákup DHM.

Takže raději jsem to ještě konzultoval s kolegyní - ano - tento model se děje. Slovenský dodavatel se jistí, že DPH bude v ČR odvedena - proto to dává prvotně se Slovenskou DPH a potom ve vazbě na potvrzení, že to udělal pro osobu, která přizná DPH, že to dá s českou daní. Samozřejmě se mne logicky zeptáte, jak zajistit to, že on peníze vrátí... - nevím o jaký jde obnos - pokud by byl velký, tak snad by to bylo řešitelné pře notářskou úschovu ...

Jen na okraj - pokud byste ale kupovali nový dopravní prostředek - (najeto méně než 6 tis. Km nebo do 6-ti měsíců od prvního uvedení do provozu), tak potom by rovnou měl prodávat bez DPH - tam by totiž měla být automatika, že to prodaníte.

Připravujeme novou směrnici sociálního fondu. Řešíme výši příspěvku od zaměstnavatele a sociálního fondu. V rozpočtu města je stanoven příspěvek na stravné od zaměstnavatele ve výši 31Kč ( 39%)hodnoty stravenky a příspěvek ze sociálního fondu ve výši 29Kč (36%) hodnoty stravenky. Celkový příspěvek zaměstnanci by činil 75% hodnoty stravenky, Nevím, zda musíme být limitováni příspěvkem od zaměstnavatele 70% hodnoty stravného, nebo zda můžeme výše uvedené do směrnice zapojit, děkuji Vám za informaci a přeji pěkný den,

Takto můžete schválit, nejste v tomto limitováni. Osvobozená od daně ze závislé činnosti je celá výše příspěvku zaměstnavatele. 70 % hodnoty stravného (55 hodnoty stravenky) je jen pro případy daňové uznatelnosti nákladů, což obce zpravidla neřeší, protože náklady na stravování jako daňové náklady neuplatňují. 

Obec vlastní MŠ, kterou tvoří 2 samostatné budovy propojené pouze "krčkem" a vše pod jedním č.p.. Menší budova je funkčně hospodář. pavilon (ŠJ) a z části byt se samostatným přístupem. Nyní provádíme rekonstrukci pouze bytu. Může dodavatel stavebních prací účtovat sníženou DPH? V projektech stavby MŠ byl vždy byt veden a také jako byt užíván. V katastru nemovitostí je celá MŠ vedena jako objekt k bydlení, ale mám takový dojem, že tento zápis zůstal ještě od původní stavby RD, který měl čp. stejné a byla provedena jeho demolice před 30 lety v souvislosti se stavbou MŠ. Dále bude účtováno v režimu PDP a daň si obec neuplatní, neboť pronajímá FO - neplátci, v režimu osvobození? Děkuji

Ano - bude to v režimu PDP - tady souhlas a DPH si neuplatníte.

Pokud rekonstruuji pouze byt (jak uvádíte - prokazatelné tím, že vedeno jako byt a také užíváno jako byt) v domě, který má charakter domu nebytového (pokud správně chápu ...) - potom na práce výhradně související s opravou či rekonstrukcí bytu dáváme sníženou sazbu DPH.

Jak účtovat příjem nálezného podle § 1056 zákona 84/2012 ( nový občanský zákoník). Městská policie nalezla dámské kolo, které si majitelka následně převzala a zaplatila na pokladně úřadu 100,- Kč, jako nálezné. Příjem do pokladny: MD 261, § 5311, pol. 2111,2119,2324 ? DAL 602, 649 ? Pokud pol. 2111,2119 a SÚ 602 - jak případně DPH ?

Volila bych položku 2329, odpa 6171 a výnosový účet 649. 

Z hlediska DPH  se nejedná o plnění za poskyntutí služby (je to zákonem stanovená náhrada). Za službu z hlediska DPH bych to považoval, pokud bych se s někým dohodl, že to budu hledat a za své usílí dostanu v případě úspěchu odměnu ... -takto to ale není - podle mne to nenaplňuje charakteristiku odměny za službu a proto mimo DPH. (ZN)

Obec získala bezúplatným převodem osobní automobil, který paní starostka využívá i k soukromým účelům. Jak postupovat, aby mohlo být vozidlo používáno pro soukromé účely? Slyšela jsem, že se strhává nějaká částka z platu? Je nutné vést knihu jízd?

Mimo daně - bylo by vhodné usnesení zastupitelsta o souhlasu s možností využívání služebních vozidel pro soukromé účely jiným zastupitelem, doporučuji to pro klid starosty.

Z hlediska zdanění - daní se sazbou ze závislé činnosti, odvádí se z toho SP, i ZP - najdete v zákoně 586/1992 § 6, odst. 6 (1% vstupní ceny auta za každý používaný měsíc). 

U vozidel veřejné správy je vždy vhodné vést knihu jízd. Z hlediska zdanění silničních daní také. Z hlediska daně z příjmů ne, z hlediska zdanění funkčního požitku starosty také ne. 

Doporučuji vznést dotaz na min. vnitra - zda nemůže někdo vyhodnotit, že povolení používání služebního vozidla k soukromým účelům je příjem nad rámec odměny pro starostu dle nařízení vlády o odměňování zastupitelů - ve vazbě, že se dle DPFO považuje za nepeněžní příjem? Možná jsem již paranoidní, ale toto je zase pro klid obce.

DSO začal od ledna s výběrem záloh k vodnému a stočnému. Odběratelé platí tyto zálohy na základě smlouvy a platebního kalendáře. Nevím, v kterém okamžiku účtuji a odvádím DPH. Jestli hned u předpisu nebo u vyúčtování, které bude na základě faktury(daňového dokladu). Některé zálohy nemusí být zaplaceny, i když byl jejich předpis.

Datum povinnosti přiznat daň je k datu přijetí platby. DPH z nepřijaté zálohy se nepřiznává (neodvádí). 

V praxi se však zálohy řeší často tak, že se DPH odvede z předpisů plateb dle platebního kalendáře, tj. dle data úhrad záloh. Při vyúčtování plnění se pak již přiznává jen rozdíl mezi zálohami a plněním, a úhrady s odběrateli se řeší přes pohledávky a přijaté zálohy již dle skutečných úhrad.

Není to samozřejmě podle zákona správně (tedy DPH odvádět již u předpisu záloh - ne ve vazbě na inkaso), nicméně stát tím nepoškozujete a DPH odvádíte dříve (již ve vazbě na předpis, ne až na úhradu - což u neplatičů je nějaký časový posun). Samozřejmě takto jen pracuje v situaci, kdy nemáte nějakou kvalitní evidenci o přijatých platbách ...

Jsme měsíční plátci DPH a máme nespočet organizačních složek, které uskutečňují zdanitelná a osvobozená plnění.Jedná se mi konkrétně o osvobozená plnění : nájem z bytů, kino, knohovna, sportovní činnosti aj. Když jsme začínali s DPH měli jsme tu daňového poradce, který nám řekl, že předpis nájemného můžeme dávat jedním dokladem a to k poslednímu dne měsíce. ( bytové hospodářství cca 1500 bytů- osvobození od DPH a nebytové prostory 180 prostor ,taktéž osvobozeno od DPH ), stejně tak souhrnný doklad na příjmy z kina, knihovny, sportů. Před 14 dny jsme byli na školení o DPH a zcela nás to rozhodilo, protože nám bylo řečeno, že předpisy nájmu se mají dělat dle jednotlivých smluv, tedy k různému datu, např. 5,10, 15, 20 aj. a přílohou mají být jmenné seznamy. Stejně tak denní předpisy za sporty, a další. Začali jsme jednotlivě toto probírat s odbory, ale skýtá to neskutečné hory papírů, další zatížení všech ostatních kolegů.Chtěla bych vědět jestli tedy toto všechno musí být, aby nebyla porušena záznamní povinnost o DPH, která se samozřejmě provádí, ale zatím ji FÚ odmítá. Moje účetní jsou již tak velice zatíženy, ale zároveň mají strach, aby něco neporušily. Děkuji S pozdravem Faůová A.

Já bych to téma osobně rozdělil na dvě části:

a) otázka, zda jsem povinen jednotlivě vystavit daňový doklad pro případy osvobozených plnění.

Odpověď je obsažena v §28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH:

(1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad v případě 

a) dodání zboží  nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně ...

Tedy jasně je napsáno, že na osvobozená plnění nejsem povinen vystavit daňový doklad.

b) otázka - jak se daná plnění mají dostat do evidence osvobozených plnění - zda povinnost souhrnně, nebo jednotlivě ...

Tady bych asi musel hledat pouze v §100, zda se nějaká povinnost objevuje ... - nicméně zde definované povinnosti jsou pouze vágní na úrovni "evidence údajů k daňovým povinnostem členěných tak, aby šlo sestavit přiznání ...".

Jsem přesvědčen (na 99%), že požadavek individuálního zaúčtování do záznamní povinnosti jde nad rámec předpisu. Jsem přesvědčen, že pokud mám záznam například souhrnně prodaňující příjmy ze sportoviště za měsíc (nájemné za rok), který je řádně podložen seznamem uskutečněných plnění (například ve vazbě na jednotlivé paragony, seznamy ...), je naprosto dostačující. Tímto způsobem je běžně postupováno a nevnímám to jako problém.

Tedy opakuji - pokud budu mít precizní vazbu podkladů (jednotlivých plnění) k souhrnnému účetnímu zápisu zaznamenávajícímu do evidence DPH daná osvobozená plnění například za měsíc, jsem přesvědčen, že toto nemůže být ze strany finanční správy napadáno.

Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem se dá ošetřit na obci institut ověřování spolehlivosti plátce DPH a stanovení vnitřního limitu – částky pro ověřování. Na školení Olomouckého kraje nám bylo doporučeno, abychom si zpracovali např. vnitřní směrnici nebo pokyn starosty. Od jaké hodnoty máme kontrolovat přijaté faktury a zjišťovat spolehlivost plátce? Děkuji za odpověď. Žmolíková Renata

Můj názor na danou záležitost je takový, že je zatím zbytečné dané riziko vůbec ověřovat. Seznam nespolehlivých plátců je nesmírně úzký - navíc jsem přesvědčen, že z převážné většiny s danými společnostmi vůbec nevstupujete do obchodního kontaktu (navíc předpokládám, pokud se stane nespolehlivým, tak toho již moc nezobchodujete).

Snad Vám jako dokumentace výše uvedeného poslouží následující odkaz (stav ke 14. 1. 2014 - je to cca 40 subjektů za celou republiku):

http://www.pavlasoft.com/nespolehlivy-platce-dph/seznam-nespolehlivych.htm

Tedy osobně doporučuji po dohodě se starostou si zatím říci, že nespolehlivost vůbec nebudete kontrolovat, případně, že to budete dělat u plateb plátcům DPH tak nad 50 tis. Kč (samozřejmě pokud to nebude v systému přenesené daňové povinnosti - tam je Vám to jedno - do pozice ručení se nedostanete a dále bych si třeba stanovil, že u opakujících se plateb to budu zjišťovat vždy jen jednou za pololetí).

Samozřejmě zdůrazňuji - teoreticky Vám i u menších částek může vzniknout škoda z aplikace ručení - nicméně je to o vážení pracnosti a na druhé straně pravděpodobnosti a významnosti škody. Přitom pravděpodobnost škody zatím považuji víceméně za teoretický. 

Prosím, výše uvedené berte jako názor - pokud budete chtít plně eliminovat rizika, tak můžete kontrolovat vše - ale to je naprosto neefektivní (je to to samé, jako byste řekla, že někomu na fakturu v žádném případě nic nedáte - vše se platí dopředu ... - rizika sice eliminujete, ale asi se daleko nedostanete).

Obec bude provádět zateplení kulturního domu (investice). V něm se nachází: 1. restaurace - pronájímáme neplátci DPH, 2. sál - pronajímáme na kulturní akce v délce více než 48 hodin - nefakturuji DPH, 3. byt - odvobozená plnění. Zateplení bude provedeno dodatavelsky - 1 dodavatel, ostatní dodavatelé zajistí pouze přípravné práce (PD, energetický audit, výběrové řízení, apod.). Prosím o sdělení k DPH. Zaplatím všechny faktury včetně DPH (případně DPD) s tím, že si nebudu nic nárokovat na FÚ? Nebo jde o majetek vytvořený vlastní činností a budu postupovat podle § 13 zákona o DPH? V tom případě bych všechnu DPH odvedla, hned bych si ji nárokovala a po dokončení zateplení KD bych DPH zase odvedla? Podle vyjádření MF, č.j.: MF-81288/2012/18 ze dne 27.8.2012 mám pocit, že bych nemusela postupovat podle § 13. Byla bych velice ráda, aby tomu tak bylo. Děkuji za odpověď.

Tak, jak to popisujete, tak daný objekt používáte výhradně k plněním osvobozeným od DPH (pronájem neplátci, nájmy nad 48 hodin osvobozené a pronájem bytu). Za těchto okolností skutečně došlé faktury v režimu PDP s tím, že nemáte nárok na odpočet DPH.

O investici vlastní činností vůbec nemusíte uvažovat - ta by mohla nstoupit až v situaci, když byste měli nárok na částečné odpočty (nicméně podle postoje MF i ve Vašem případě by se o investici vlastní činností nejednalo a odpočty DPH krácené by byly uplatňovány "hned") - nicméně, jak opakuji - není to Vaším případem.

Dobrý den, už mám zase problém (nedávala jsem pozor na školení DPH): Město má budovu, ve které je 6 bytů, (z toho obyvatelné a obydlené jsou jen 2) a nebytové prostory, jejichž plocha je zhruba stejná jako obydlených bytů. Čtyři byty jsou již řadu let prázdné, protože jsou neobyvatelné. V katastru nemovitostí je budova vedena jako stavba občanského vybavení, i když vždy převažovaly byty. Žádné doklady o kolaudacích nejsou. Vedením města v minulých letech proběhly úvahy o předělání bytů na nějaké kulturně společenské prostory (samozřejmě v rámci „výhodných dotací“), to už zřejmě definitivně padlo a do budoucna se opět počítá s byty. Žádný projekt, usnesení, či nějaký jiný papír na to, že tam skutečně budou opět byty, není (on ale nebyl ani na to, že tam nebudou). Město dům začalo postupně opravovat (střecha, okna). Jaká je správná sazba daně u oprav této budovy?

Pokud tedy správně chápu - objekt je takový, že dva byty užívané jako byty, 4 byty nyní neužívané (nicméně asi určeny jako byty, jen je k tomu nedohledatelný kolaudační souhlas ...) a potom nebytové prostory, ale na úrovni rozměrů těch 2 bytů.

Takže teď jde o to přesvědčit, že i ty 4 byty jsou skutečně "byty" - info MFČR z roku 2008 k tomu uvádí:

Při určení, zda se jedná o rodinný dům, bytový dům nebo byt, se obvykle vychází ze správního rozhodnutí, případně stanoviska místně příslušného stavebního úřadu (a dodává se, že rozhodující by mělo být stavebně technické uspořádání).

Tedy podle mne - pokud tam historicky byty byly a bylo to tak asi dříve užíváno, napovídá tomu i technické uspořádání ... - potom bychom měli i ty 4 "byty" považovat za byty ve smyslu zákona o DPH - potom to je bytový dům a bylo by to ve snížené sazbě DPH. ZN