Dotazy

Prosím alespoň o základní info, co vše z pohledu DPH musíme pohlídat při vkladu majetku do organizace, jejímž jsme akcionářem. Připravujeme vklad části kanalizace v majetku města do vlastnictví VAK. Všechen vkládaný majetek je pod nájemní smlouvou s DPH od r. 2009, kdy jsme se stali plátci. Na některých částech vkládané kanalizace byly během let provedeny opravy i TZ, při kterých jsme uplatnili DPH v plné výši( nájem). Bude nutné při vkladu vystavit DD k té části majetku, u níž bylo upl. DPH ( nebo na vše??? jen to ne!!). Je třeba hlídat testovací lhůty dle § 78?

Toto je nesmírně komplikovaná věc - já osobně si nedokáži moc představit, jak budete oddělovat části, kde se uplatnil odpočet DPH, a na které části to nebylo (třeba to Ve vašich podmínkách jde - neznám podrobnosti). Fikce zdanitelného plnění platí v případě, že si plátce uplatnil odpočet DPH i u části vkládané věci. Pokud by se to realizovalo jako osvobozené plnění (jako celek) - pokud obecně uběhla testovací lhůta - vyvolalo by to nutnost vracení odpočtů z TZ - tedy to je nevýhodné. Za daných okolností bych se stále doporučoval vydat cestou, že se z toho udělá zdanitelné plnění jako celek (zatíží se DPH celé) a daň se vzájemně vypořádá (předpokládám, že druhá strana má nárok na odpočet DPH). Samozřejmě je zde ještě ta alternativa "prodeje" - tedy nastavit režim, že se majetek prodává s DPH, druhá strana DPH odpočítává, daň se platí a následně se započítává zbylá pohledávka z prodeje na vklad do základního kapitálu (varianta je dobrá v tom, že nabyvatel má jasně definovány daňové vstupní ceny, což u vkladu bohužel neplatí).

Z hlediska DPH, jak to při vkladech udělat, pokud to zatížím DPH, bych si dovolil upozornit na Koordinační výbor KDP z roku 2011 (najdete to ho v dokumentu - "anotace z koordinačních výborů - 2011 - na stránky jsem ho dával v roce 2013 - zde jsou navrženy určité techniky, jak by šlo DPH vyrovnat přímo ze strany nabyvatele (odvod i odpočet).

Nicméně obávám se, že problematika je natolik specifická, že by bylo vhodné toto dohodnout detailněji pro konkrétní případ (pokud by Vám toto "naťuknutí" nestačilo). ZN

Zda se vztahuje přenesení daňové povinnosti na vypracování projektové dokumentace?

Projektová dokumentace není uvedena v dodávkách stavebních prací v CZ - CPA 41 - 43 (zpracování projektové dokumentace je CZ - CPA 71****), takže nevztahuje. 

Jsou opravné položky k pohledávkám daňově uznatelným výdajem?

OP dělané dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. ve výši 10% za každých 90 dní po splatnosti nejsou daňově uznatelným nákladem. Ale dle vyhlášky lze dělat i zákonné opravné položky dle zákona o rezervách, které při splnění podmínek zákona o rezervách daňově uznatelné jsou. Máme docela podrobně vysvětleno v knize Účetní reforma 2012 v kapitole opravných položek k pohledávkám. 

Dobrý den, prosím o upřesnění k aktualitě z 11.12.2013. Potřebuji vysvětlit co znamená osvobozený nájem, případně jaké nájmy tedy od 1.1. 2014 nevstupují do obratu. Příjmy z nájmů máme tyto: nájemné za obecní byty, nájemné za pronájem Kulturního domu, nájemné za pronájem sportovního zařízení (fotbal. hřiště s posezením), nájemné za pozemky, nájemné za pronájem nemovitostí (hospody), zatím jsme všechny počítali do obratu, změní se něco od 1.1.2014? Děkuji

Ze všech Vámi vyjmenovaných nájmů, pokud jsou dlouhodobé a netýkají se movitých věcí, ale nebytových nebo bytových prostor (výjimka by byla pronájem míst k parkování vozidel - garáže - ty by se do obratu počítaly) od 1. 1. 2014 nevstupují do obratu pro registraci k DPH. 

Ještě u toho pronájmu sportovního zařízení - pokud by to bylo krátkodobé poskytnutí hřiště třeba na zápas atd. - potom poskytnutí sportoviště na sportovní činnost - to by nešlo do obratu ani v roce 2013, tj. do novely (§61) - je to osvobozené dle §61.

Od 1.1.2014 jsme se kvůli výstavbě kanalizace stali plátci DPH (stavbu máme v hlavní činnosti). Pronajímáme kulturní dům (příjem do vedlejší hosp. činnosti) - doposud bylo obvyklé, že místní spol. organizacím nájem při pořádání kulturních ZO odpustilo, platily se služby a energie. Je takto možné postupovat i nyní? Nebo je to považováno za zvýhodňování?

Dotaz má dvě roviny:

- Právní - ve vztahu k veřejné podpoře (to zvýhodňování) - tady se domnívám, že pokud to odpuštění bude ve vztahu k nepodnikajícím subjektům a nebude prováděno výslovně selektivně, tak to podle mne problém není.

- Daňový - nesmíte zapomenout na to, pokud byste uplatňovali odpočty DPH z oprav atd. na daném KD, tak použití zdarma povede k tomu, že to není k ekonomické činnosti a muselo by dojít ke krácení vstupů (poměr §75).

Kalkulací vyšla obci nějaká cena vodného a stočného bez DPH třeba 50 Kč , zastupitelstvo však rozhodlo, že vodu budeme prodávat za 40 Kč na rok 2014. Tuhle strategii myslím uplatňuje víc obcí - prodávat vodu pod cenou. V současné době u nás probíhá cenová kontrola FÚ, který říká, že pokud je cena nižší než kalkulovaná, tak jim to nevadí, není to proti předpisům o cenotvorbě. Po této stránce tedy OK. Jak je to ale s DPH? Tento zástupce FÚ říká, že je to nezajímá ( prý se tím zatím nezabývají – jen nedráždit hada….). Protože nás neustále někdo kontroluje, už se bojím, že první kontrola z FÚ na DPH po nás bude chtít dodanit do ceny kalkulované. Protože tím, že uplatňuji DPH na všechny náklady s vodou spojené, ale odvádím z ceny schválené ZO…… Poradíte, jak je to správně? Bojím se zbytečně?

Vy máte nastavenu cenu, kterou rozhodně není možné považovat za cenu symbolickou (aby to někdo vyhodnotil jako zastřený právní úkon ...) a to, že ta cena nedosahuje nákladů není překážkou toho, aby DPH bylo odváděno pouze z této ceny. Tedy rozhodně nic nepřidaňujete ... - je na toto i judikatura ESD - tedy naprosto v klidu ).

potřebovala bych vědět, zda účet 664, výnosy z přecenění na reálnou hodnotu, vstupuje do přiznání k DPPO?

Ano, vstupuje. On vlastně sice koriguje 553, když nedáváte jako daňově uznatelnou 553, tak by nemusel, ale pro obec je bezpečnější, když ho zdaní. Téma je to zbytečně složité v případě, kdy daň převádíme sami sobě. 

Je to tak - že zůstatková cena majetku je rozdíl 553-664 - jenže ta není daňově uznatelná. 

Závěr - lepší zdanit, než se pak někde dohadovat a prokazovat o jaký výnos vlastně jde, protože se to daňově vysvětluje těžko. 

Dobrý den, cizí firma provádějící cizí stavbu nás žádá, zda by se mohla elektřinou připojit na naše odběrné místo garáž pro vozidlo správy, kde není téměř žádný odběr, zálohy platíme čtvrtletně ve výši 400 Kč, vyúčtování probíhá každý rok v březnu. Jsme jako město plátci DPH a máme pro svá odběrná místa vysoutěženého dodavatele a uzavřenou smlouvu na odběr elektřiny na rok 2014. Podle předběžné dohody by nám platili zálohy ve výši 5 tis. Kč měsíčně, elektřinu by odebírali od února do srpna letošního roku. Po ukončení odběru (v srpnu - září 2014) bychom jim vyúčtovali skutečný odběr, nám by dodavatel provedl vyúčtování v březnu 2014 a v březnu 2015. Může město přeprodávat tímto způsobem elektřinu bez toho, aby byla uzavřena smlouva na nájem či výpůjčku (právník by odběr ošetřil jinou nepojmenovanou smlouvou), a vystavovat faktury na zálohy, aniž by zálohy platilo svému dodavateli a jsou tyto zálohy předmětem DPH? A následně si může město provést odpočet DPH při vyúčtování od svého dodavatele a svému odběrateli vystavit fakturu s vyúčtováním, kde bude uvedena DPH?

Ano - smíte přeprodávat takto elektřinu, ano - DPH z přijatých záloh odvádět, ano - vyúčtovat elektřinu včetně DPH, ano - máte nárok na odpočet. A nemusíte tyto zálohy nijak převádět svému dodavateli. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jen poznamenávám - skutečně nevím, jak je to s tím "přeprodejem elektriky" - vždy se objeví nějaké hlasy, že to nejde - něčemu právně odporuje - ale pořád nevím čemu, tak já souhlasím s tebou.

V roce 2013 jsme vybudovali inženýrské sítě za zhruba 5mil. Kč na 14 stavebních parcelách. Ve stejném roce jsme 4 stavební parcely prodaly za zhruba 1,4mil. Do daně z příjmů půjde tedy příjem 1,4mil. a naproti tomu výdaj celých 5mil. nebo se výdaj musí rozpočítat na parcely, které se prodaly? Je nutné uvádět předpis daně do roku 2013? Děkuji

Ten uznatelný náklad asi také musí být rozpočten, je to jen na logice - vybudování k 14 parcelám, prodány jen 4 parcely, tak rozpočíst. Jen bych Vám doporučila, že mnohem jednodušší máte přiznat jen výnosy z prodeje a nic daňově uznatelného k příjmům nedávat. Nejen jednodušší, je to i bezpečnější. O nic nepřijdete, vše si necháváte, tak zbytečně neriskujte, zda náklady budou uznatelné či ne a nedávejte tam žádné. 

Dobrý den, město prodává pozemek pod domem. Dům je ve vlastnictví kupujícího, kolaudace na objekt občanské vybavenosti proběhl v dávné minulosti, v roce 2009 byl vydán Kolaudační souhlas s užíváním stavby, kterým byly povoleny stavební úpravy spojené se vznikem bytu v tomto domě. V roce 2011 byl vydán další Kolaudační souhlas s užíváním stavby, kterým byly povoleny stavební úpravy spojené se změnou užívání bytu na fitness centrum. Dotaz: Který kolaudační souhlas je prvním kolaudačním souhlasem ve smyslu § 56 odst. 3) ZDPH?

Takže gratuluji - opět jste narazili na věc, kde tápu. Pokud shrnu (ale to vy již znáte) - na koordinančím výboru v roce 2009 se projednalo, že se bude brát "kolaudační souhlas" vydaný k účelu, k jakému je stavba užívána k okamžiku převodu - nicméně ve všech dokumentech, které jsem prohledal, se řeší stavba jako celek - nicméně u Vás řešíme stavební úpravy pouze části stavby, kde proběhne rekolaudace (a nyní řešíme ve vazbě na to daňový režim stavby jako celku a nyní ve vazbě na novelu DPH od 1. 1. 2014 i problematiku pozemku).

Díval jsem se do směrnice ES - možná tady stojí za povšimnutí čl. 12 odst. 2 - oni tady vůbec nepracující s nějakou kolaudací, ale s možností, že lhůta bude 5 let od "prvního obydlení" - nicméně judikaturu ESD k tomu nemám. Nicméně to by bylo projevem vůle, že logika "kolaudačního souhlasu k danému účelu užívání" by možná mohla jít nad rámec směrnice ES, nicméně hodnotit si to moc netroufám, ale jako podpůrný argument bych to možná bral.

Takže moje "rozseknutí" - je to spíše jak bych se zachoval - pokud dané fitness centrum netvoří převážnou plochu domu, tak by se i s případným odvoláním na podmínky zmíněné ve směrnici EU dovolával toho, že se bavíme o první kolaudaci objektu na občanskou vybavenost a mám tedy právo danou nemovitost (tedy nyní i pozemek pod nemovitostí) prodat osvobozeně od DPH. Tedy, že kolaudační souhlas na část domu (pokud se nebude jednat o část majoritní) nebudu brát v potaz. Je to samozřejmě můj osobní názor - skutečně jsem myslím hledal podrobně a nevím, že by to někdo řešil.

Obec prodává starý traktor, který neužívala k ekonomické činnosti podnikateli, který je registrován k DPH v Polsku. Máme vystavit fakturu bez DPH, je třeba vypsat hlášení finančnímu úřadu? Děkuji

Jakkoliv se může jednat o diskutabilní otázku - zda zde jednáte jako plátce či nikoliv (ve vztahu k prodeji něčeho, co nebylo k ekonomické činnosti), je nejjednodudušší variantou, která by měla odstranit všechny diskutabilní záležitosti, abyste to skutečně prodali v režimu osvobození podle §64 - tedy faktura bez DPH - bylo by uvedeno osvobození s tím, že daň je povinen přiznat zákazník v Polsku. Zároveň byste vyplnili souhrnné hlášení (tam jen pozor - pokud jste čtvrtletní plátce, tak souhrnné  hlášení podáváte "měsíčně").

Obec v současné době staví v obci multifunkční dům a zároveň bude pokračovat s přístavbou sálu. Toto zařízení bude využíváno širokou veřejností /např. konání zasedání zastupitelstva, příležitostné pronájmy spolkům ke konání zábav .... Obec je plátce DPH faktury jsou vystavovány v režimu přenesené daňové povinnosti a obec daň odvádí. Zatím obec nemá jasno, zda toto zařízení bude provozovat sama - s tím, že zde vytvoří pracovní místo - výdaje budou hrazeny z rozpočtu a příjmy budou účtovány na pol 2111. Nebo zařízení pronajme . /protože zatím obec neví o žádném pronajímateli, nevíme tedy zda pronajímatel bude plátcem DPH nebo ne/. Z tohoto důvodu, zatím obec neuplatňuje nárok na odpočet daně. Nevíme, zda postupujeme správně. Děkujeme za odpověď

Zatím v zásadě správně postupujete - potenciálně máte nárok na odpočet DPH 3 roky (je to obecně pokud to budete provozovat sami - tak by to vypadalo asi na kombinaci poměr x koeficient - sice pokud koeficientem, tak by se mělo dávat obecně do běžného opbdobí, nicméně u investic se stejně musí nyní přepočítat po dokončení - tedy je tady určitě možnost zatím neodpočítat a po dokončení podle nastaveného způsobu užívání případně odpočet DPH douplatnit.

Teď k mému dotazu - naše obec se od 1.7.2013 stala plátcem DPH a od té doby to jde se mnou z kopce :). Zjistila jsem, že jsme nikdy neposílali celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny pro stočné, napravíme a na MZe zašleme v novém termínu do 30.4., nyní když jsem sestavila tak nám vyšla podle tabulky č.1 cena jednotkových nákladů Kč/m3 - 39,05 Kč, ZO rozhodlo o ceně 19 Kč/m3, - v tabulce č.2a v kalkulaci ceny mám tedy ztrátu v kalkulačním zisku -820 tis. Kč. Já bych se chtěla zeptat zda se v tomto případě z pohledu DPH jedná o tzv. dotaci k ceně nebo ne? Budeme danit nebo ne? Řeším zda když nám cena podle tabulky č.1 vyšla 39,05 Kč a ZO rozhodlo o tom, že pokryje ztrátu a cenu stočného bude prodávat za 19 Kč/m3. Řeším teď z pohledu DPH jak ,,naložit" s tou částkou 20,05 Kč/m3 -( což je rozdíl mezi cenou která vyšla z jednotkových nákladů a protože nemáme zisk tak do kalkulace jsem použila ztrátu a cenu tím pro občany a firmy sídlící na území obce snížila na 19 Kč/m3. ) Jedná se z pohledu DPH o dotaci k ceně (§36 odst.3 d), nebo o slevu (§ 36 odst.5) a máme tak již vyfakturované m3 dodanit či nikoliv? myslím si, že ne, ale opravdu se v tom ztrácím a nejraději bych to vyřešila tak, že cena kterou stanovilo ZO bude cena konečná - obec pokrývá ztrátu hospodářské činnosti - tam účtuji kanalizaci a od příštího roku i vodné :( - tedy pokud vydržím :) Děkuji moc

Dotace k ceně znamená, že někomu poskytnete peněžní prostředky, aby určité plnění nakoupil levněji a daná dotace je vázána na nějakou jednotkovou slevu ... Tedy u dotace k ceně se bavíme o dotování plnění, které provádí nějaký jiný subjekt.

Vy máte nastavenu cenu, kterou rozhodně není možné považovat za cenu symbolickou (aby to někdo vyhodnotil jako zastřený právní úkon ...) a to, že ta cena nedosahuje nákladů není překážkou toho, aby DPH bylo odváděno pouze z této ceny. Tedy rozhodně nic nepřidaňujete ...

Dobrý den, měla bych na Vás dotaz pro uplatnění srážkové daně limit u DPP se mění na 10.000,00 Kč, když není podepsáno prohlášení. Jak je to u ostatních typů prac. poměrů? Jedná se mi hlavně o DPČ, neuvolněné zastupitelé a člen. vol. komisí. Časopisem mzdová účetní 12/2013 bylo publikováno, že srážková daň je pouze DPP a u ostatních typů prac. poměrů je daň zálohová.Prosím o vyjasnění daní.

U ostatních pracovních poměrů se platí zálohová daň a odvádí ZP a SP nad 2.500 Kč. 

Toto mám z informačního servisu ČSSZ

"Beze změny zůstává

I nadále platí, že do okruhu pojištěných osob nespadají tzv. „neuvolnění“ členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy.

Pro všechny zaměstnavatele platí, že za zaměstnance účastné na nemocenském pojištění odvádí pojistné na sociální zabezpečení a plní další povinnosti zaměstnavatele v sociálním zabezpečení. Jako podmínky pro vznik účasti na pojištění zůstává sledování místa výkonu práce a dosažení (sjednání) alespoň rozhodného příjmu 2 500 Kč."

Dotaz nechám na posouzení  daňové poradkyni, její vyjádření ihned přepošlu Tak zatím narychlo to, co k dnešímu datu vím. Iva Schn. 

Chtěli bychom se zeptat, zda musí obec platit daň silniční za hasičská vozidla (16 a 23,5 tuny)? Vozidla jsou v majetku obce, v technickém průkazu k vozidlům je jako držitel (vlastník) uvedeno Město, vozidla používá Jednotka Sboru dobrovolných hasičů města (uvedeno ve zřizovací listině JSDH). Finanční úřad po nás chce zaplatit daň silniční od roku 2011 s tím, že osvobození od daně (§ 3, pís. d) zák.16/1993 o dani silniční) platí jen v případě, že by byl jako držitel vozidel v technickém průkazu uveden Sbor dobrovolných hasičů. (Vozidla jsou vybavena výstražnými světly, zapsanými v TP) Děkujeme za odpověď

Kde to ten FÚ zase vzal - SDH nemá právní subjetkivitu, tak nemůže být v TP - souhlasí to i na informace od MV jak se vede SDH.

Poprosila jsem o vyjádření i Ing. Nejezchleba, který je na daně u obcí uznávaný odborník, a ten doplnil:  

Souhlas - tam v osvobození rozhodně není sbor dobrovolných hasičů jako určitý právní subjekt (konkrétní právní forma - což neexistuje... - ). Tady se pro FU musí napsat vyjádření, že právě obec je jedním ze subjektů, který zřizuje sbor dobrovolných hasičů a doložit to dokumentací ...

Zároveň bych kontroval dotazem, zda FU vadí, pokud je Sbor dobrovolných hasičů třeba občanským sdružením a jmenuje se Plamen, o.s., zda FU vadí to, že v techničáku bude zapsán Plamen o.s. (to teoretizuji, ale smysl je naprosto stejný).

Osobně bych trval na Vaší verzi... - jen se bojím, že je to nějaká celostátní akce, osobně již jsme situaci probírali s jednou paní z města v Královehradeckém kraji - její postoj je jednoznačný - trvá na tom, že osvobozeno, podala vysvětlení a pokud by FU přece jen vyměřil, tak to bude dále řešit a půjde do sporu s FU.