Dotazy

Mám k tomu malý dotaz, pokud vlastníme 10 zasíťovaných pozemků, určené ke stavbě rod. domů a na jaře 2014 je prodáme asi za 2700000,- Kč, znamená to, že nám hrozí registrace k DPH?

Ne to nehrozí, nadále nebude prodej dlohodobého majetku vstupovat do obratu pro registraci DPH. Hrozí vám však, že se kupní cena o DPH zvýší, což je o hodně. 

Dobrý den, na základě smluv o dílo jsme provedli pro CHKO následující práce: 1) probírka náletových dřevin a úklid biomasy 2) oprava oplocení Práce nebyly provedeny na lesním pozemku. Nevíme si rady, zda je to pro nás ekonomická činnost a musíme z těchto prací odvést DPH. Děkuji za odpověď.

Podle mne toto je ekonomickou činností - zkusíme několik definičních znaků:

- je to poskytnutí služby

- je za úplatu (tedy předpokládám)

- jako obec zde asi nemáte nějaké zvláštní postavení ze zákona (ve smyslu, že zákon třeba určuje, že tyto práce bude výhradně zajišťovat obec) - ty práce byly provedeny asi na bázi smluvního vztahu, do kterého se klidně mohli dostat jako dodavatelé i jiné subjekty (třeba živnostníci, obchodní společnost ...).

Tedy vychází mi z toho klasicky DPH.

Jsme malá obec, máme hospodářskou činnost - provoz autokempu na obecních pozemcích. Nyní se zastupitelstvo rozhodlo v tom autokempu vybudovat pódium pro kulturní akce, ze kterých nepoplynou žádné příjmy. Mohu z výstavby tohoto podia uplatňovat DPH? A ještě druhý dotaz - v rámci ekonomické činnosti provozujeme ČOV, vybíráme stočné. V listopadu nám firma udělala kompletní čištění kanalizace za 55.000,- Kč a navíc ještě monitoring potrubí za 22.000,- Kč. Mohu z prací provedených na kanalizaci uplatnit DPH v rámci činnosti spojené s provozem ČOV?

Takže pokud to pódium je jako přímá součást autokempu tak, aby to rozšířilo služby autokempu (tedy ubytovaní by tam mohli mít nějakou kulturu ...) - potom by to na odpočet DPH bylo. Já se ale obávám, že tady to bude jinak - že se budou dělat na něm kulturní akce pro širokou veřejnost bez ohledu na to, zda je placeno za služby autokempu či nikoliv - potom je to bez odpočtu daně.

Ta druhá věc - jak to popisujete by to mělo na odpočet DPH být. ZN

Dobrý den, v návaznosti na informace uvedené v dokumentech a aktualitách k prodeji pozemků a odvod DPH z prodeje prosím o sdělení názoru k níže uvedené situaci: - městská část má zveřejněný záměr na na zasedání zastupitelstva v prosinci 2013 se bude schvalovat prodej pozemků, které jsou v současné době pronajaty místní organizaci Českého zahrádkářského svazu. Budou se prodávat pozemky - druhy: zahrada, ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří. Nějvětší výměru má pozemek zahrada a ostatní plocha. Na pozemcích mají zahrádkáři postaveny chatičky (ve vlastnictví zahrádkářů) většinou o rozměru 4x4 m, tj. část pozemku je zastavená a část jsou zahrádky. Chatičky mají stavební povolení a některé jsou snad i zkoulaudované, ale namají přidělné popisné číslo. Prodej pozemku, tj. schválení v roce 2013, podpis kupní smlouvy, návrh na vklad až v roce 2014. Tj. DPH z prodeje z pozemku v roce 2014 se bude odváděr učitě, ale jen se zatím neví zda z celé výměry pozemku a nebo jen z pozemku na kterém je stavba???

Moc prosím - berte tu odpověď, kterou zde nyní uvedu jako předběžnou - já doufám, že se to snad vyjasní právě v rámci jednání koordinačního výboru ....

Budu říkat - předpokládám, že závěr bude takový, že se budou posuzovat jednotlivé parcely (případně že bude toto stanoveno jako možnost či vhodné kritérium).

Potom by jasná situace nastala u zahrady, případně ostatní plochy - pozemky na nichž není stavba a nejsou určeny k zastavění - zde by bylo osvobození od daně (podle toho odst. 2). Zdůrazňuji - to by bylo za okolností, kdy by někdo nazačal prosazovat logiku, že i ty okolní pozemky jsou nějak funkčně spojeny s tou stavbou... (ale já to nepředpokládám).

Nyní musíme řešit ty pozemky pod stavbou a tam je ten zakopaný pes - totiž to nesplňuje definici podle odst. 2 a má se jít dosti překvapivě asi na podmínku týkající se odst. 3 - tady bych najednou měl testovat, kdy na pozemku vnikla stavba (zda to je či není novostavba... - byť zde je ve vlastnictví někoho jiného). Pokud by vznikla před více než 5-ti lety, tak by prodej pozemku pod danou stavbou měl být dle mého názoru osvobozen, pokud je tam ale stavba , která byla zkolaudována nebo začala být užívána před méně než 5-ti lety, tak mne ten odst. 3 směřuje do odvodu DPH (nechtějte po mne vědět, jak se to máte dozvědět, když některé ty stavby třeba  vůbec nebyly zkolaudovány či vůbec povoleny... - samozřejmě všichni cítíme, že to asi není v zákoně moc dobře upraveno a čekáme jak to vyloží MF).

Tak toto berte jako prvotní názor - nebo-li říkám - pokud tam ty chatky jsou již více než 5 let, mělo by to skončit osvobozením, pokud to jsou "novostavby" máme problém. (ZN)

Fakturuji na základě budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene zálohové faktury - ve smlouvě je uvedena částka bez DPH v určité výši a až bude dán vklad na katastr tak vyúčtuji, ale ozvala se mi z Čezu, že mi fakturu vrací s tím, že mám fakturovat zálohovou fakturu, ale již s DPH(ale nebude na zálohové faktuře uvedeno) a potom, mám vystavit daňový doklad na přijatou platbu předem,(DPH už rozepsané) a také při platbě odvést Finančnímu úřadu DPH. Až bude proveden vklad na katastr, tak udělat vyúčtování,(to může být až za 2 roky). Dávala jsem si zál. faktury na účet záloh 314, nevím zda u těchto, nemám používat (když to bude až za 2 roky) jiný účet -výnosy příštích období 384. Nevím si s tím rady a ještě nevím, jak to bude po novém roce jestli nový občanský zákoník do toho nezasáhne. Děkuji

V případě přijetí zálohy děláte dańový doklad k přijaté platbě. A odvedete daň. Takže opravdu nejprve zálohovou fa bez DPH, ale v ceně zálohy bude jakoby DPH přičtené.K přijaté platbě daňový doklad k přijaté platbě a odvést DPH. Při daňovém dokladu ke vzniku věcného břemene uděláte daňový doklad na zdanitelné  plnění a DPH a odečtete základ a DPH ze zálohy a případně se DPH doplatí, nebo se do přiznání dostane ve stejné výši jen plusem a minusem. Paní z Čezu vám to popsala docela přesně. Záloha na 2 roky by měla být na účtu 455. Když vám ČEZ platí, jedná se o věcné břemeno na vašem majetku, Občanský zákoník nám mění režimy u věcného břemena, kde je obec oprávněná, tj. když obec někomu za věcné břemeno platí. V případě povinnosti z VB se dosavadní postupy nijak nemění. 

Dobrý den, v únoru jsem uplatnila pracovnici slevu na dani, kterou mít uplatněnou neměla. Zjistili jsme to až nyní, kdy už pracovnice u nás dohodu nemá. Měla být odvedena srážková daň ve výši 225,-Kč. Pracovnice mi částku přinesla do pokladny a já jsem ji odvedla finančnímu úřadu jako srážkovou daň. Nyní nevím, jak vše naúčtovat, aby to bylo správně. Vyplacená odměna byla v únoru účtována 521/331 a 331/231 Můžete poradit, jak to teď dát účetně dohromady?

Příjem od pracovnice: 261/342 - při RS lze příjmovou položku 2324, ale lze i minus 5021, odvod FÚ 342/231 pol. 5021. 

Zateplujeme budovu obecního úřadu ve kterém vykonáváme výkon veřejné správy a ekonomické činnosti ( osvobozené i zdanitelné). Potřebuji stanovit pro tuto akci správný odpočet DPH i proto , že na zateplení si žádáme o dotaci ze SFŽP. K výpočtu poměrového koeficentu využívám pasport budovy s tabulkou místností v m2. Výpočet poměru jsem stanovila tak, že jsem udělala poměr místností které se užívají k ekonomické činnosti k místnostem ,které se užívají k veřejné správě. V pasportu ale jsou i jiné místnosti, které se nevyužívají ani k ekonomické činnosti ani k veřejné správě. ( např. sklady , bývalá uhelna) ) a nebo společné chodby ke všem činnostem. Prosím o váš názor, jestli by výpočet poměru neměl být spíše určen místnosti určené k ekonomické činnosti k ostatním místnostem ( mimo společných chodeb a schodišť) V prvním případě poměr vyšel ve prospěch ekonomické činnosti 52: 48, v druhém případě 47 % ekonomická činnost a 53 % veřejná správa. Předem děkuji za váš názor.

Já nevím, jak ten úřad vypadá - samozřejmě i toto je cesta, byť ukáži, že jsou zde určité komplikace.

Prvotně poměrový ukazatel je něco k ekonomické činnosti / celek.

Tedy pokud bych měl část objektu třeba v pronájmu - započítám pronajaté do ekonomické činnosti a poměřím to k celkové ploše. Ale pozor - z celku musím odečíst určité společné prostory (tedy využívané k oběma aktivitám - společná chodba, kotelna ...).

Takto to vypadá jednoduše, ale v praxi to má další háčky - zkusím na příkladech:

- je tam také prostor, v kterém se odehrává jak ekonomická, tak neekonomická činnost - jednoduché příklady (to je kancelář starosty, místostarosty, účetní, člověka starajícího se o investice a majetek ...) - nebo-li zde se organizují činnosti jak pro činnost ekonomickou, tak i neekonomickou a stejně nakonec musíte i tyto prostory nějak zohlednit.

- potom tam můžete mít prostor - např. sál zastupitelstva - i tam bude stejný problém + sem tam to pronajmete - krátkodobý pronájem.

Když se nad tímto zamyslíte, tak to spravedlivě podle ploch udělat nejde - jedině se ošidit a říci, že třeba starostova kancelář je jen pro neekonomickou činnost ....

Proto my pro tyto případy navrhujeme spíše tu variantu poměru příjmů (ale to pro ty objekty, kde není třeba zároveň rozsáhlé pronajímané prostory ...). Byla by samozřejmě také varianta zkusit ty plochy, které jsou pro oboje propočítat jen přes ty poměry příjmů a zbytek klasicky přes plochu.... - je to samozřejmě možnost.

A jen prosím nezapomeňte ještě na to, že musíte u této budovy nejen poměrovat podle §75, ale že tady také v rámci ekonomických činností řídíte i osvobozenou činnost od DPH (pronájmy ....) - tedy ještě by se to mělo krátit koeficientem podle §76 - tedy výsledný odpočet by byl součinem vlivu poměru a koeficientu.

V letošním roce jsem podávala dodatečné daňové přiznání k DPH za 3. čtvrtletí 2012, čímž došlo ke změně vypořádacího koeficientu za rok 2012 a vznikl nadměrný odpočet. Jak mám tuto vratku DPH zaúčtovat? Jedná se o částku cca 460 000,-- Kč. Předem děkuji za odpověď.

Jednou variantou je 343/649 - jde to i jinak  a příjem 231 6399 5362  minus D

Pokud je to korekce chyby 2012 (třeba nesprávně vyplněno - uvádíte v dotazu, že dodatečné přiznání), tak by to mělo být správně v režimu "opravy chyb" - tedy potenciálně 408 (místo 649).

Vlastníme jako obec a máme zaregistrované nákladní vozidlo -tlakosací vůz kategorie N3G o celkové hmotnosti 13,5 t. Z provozu vozidla nemáme žádný příjem. Vozidlo slouží pro čištění potrubí kanalizačního, vodovodního, pro havárie, čištění toků. Vůz byl pořízen z dotačního titulu. Provoz vodovodů a kanalizace však v obci zajišťuje s.r.o. TS zřízené obcí. Je nutno z tohoto vozidla odvádět silniční daň? FÚ říká, že ano, z důvodu registrace -zařazení do vozidel přepravujících náklad nad 3.5 t. Děkuji za odpověď.

Nejprve vyloženě k dani silniční - tady platí §2 odst. 1 - a tady se skutečně řeší vozidla neurčená k podnikání, nicméně pozor - jsou to vozidla do 3,5 tun (já jen nejsem u toho auta, co popisujete schopen vyhodnotit pro přepravu nákladů... - nicméně pokud to vysaje nečistoty a někam odveze, tak to tam asi taky patří).

Potom je tady §6 odst. 9:

(9) Bez ohledu na datum první registrace se sazba daně podle odstavce 2 snižuje o 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů anebo nejsou provozována pro cizí potřeby a jsou-li používána

a) subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,b) jako výcviková vozidla podle zvláštního právního předpisu upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel [3e] , neboc) fyzickými osobami. 

Nicméně když se podíváte - tady je podmínka do 12-ti tun. Takže se obávám, že vaše auto trochu přerostlo a FU asi má pravdu a na silniční daň to bude. Jinak samozřejmě nevím, jak byly nastaveny dotační podmínky - uvádíte, že auto slouží pro TS, ale je používáno bezplatně (tedy asi smlouva o výpůjčce) - pokud to takto bylo v projektu, tak snad OK, nicméně asi si uvědomujete, že by mohly být problémy třeba s veřejnou podporou .... (pokud to nebylo takto v dotačním projektu plánováno z hlediska užívání). ZN 

Prosím o konzultaci ve věci poskytnutí investiční dotace od MZE na úroky z úvěru na stavbu. Po dobu pořizování stavby byly úroky součástí nedokončené investice a byly účtovány na účet 042, investiční dotace od MZE na úroky z úvěru pak proti účtu 403. Po zařazení stavby do majetku účtuji úroky z úvěru na 562 a proti příjem dotace na 672. Potřebuji poradit, jak to bude ve vztahu k dani z příjmu: účet 672 je osvobozený, proti tomu úroky na účtu 562 si dáme do nákladů? Nevím, jestli se ptám dobře, ale neměly by se náklady na úroky snížit o ten účet 672? Moc děkuji.

Berme to tak, že dotace není předmětem daně (tedy ř. 101 přiznání). Nicméně z nákladů jsme povinni vyloučit veškeré náklady, které jsou "přímo spojené" s výnosy, které nejsou předmětem daně. Tedy z daňovýcjh nákladů budete muset dané náklady vyloučit (někdo dává na ř. 40, někdo používá 62).

Dobrý den, obec prodává větší část vodovodu VaK. Dostala se mi do rukou až podepsaná smlouva a prosím o radu, kdy je DUZP.Podpis smlouvy 11.9.2013, dále je uvedeno -kupující nabude vlastnictví k vodním dílům podpisem této smlouvy a úhradou kupní smlouvy na bankovní účet prodávajícího do 31.12.2013. Kupující se stává vlastníkem po zaplacení sjednané ceny od 01.01.2014. Datum zaplacení kupní ceny i datum nabytí vlastnictví k vodním dílům je vázáno na kolaudační souhlas nového vodního přivaděče. Do 31.12.2013 je vlastníkem i provozovatelem obec. Sjednaná cena je 1 200 000,00Kč bez DPH. Počítám, že vystavím fa na 1 200 000 + DPH 21%.

Podle popisu předpokládám, že se jedná o nové stavební dílo - tedy skutečně by potom měl být prodej v ceně + DPH (21%) - tedy zde souhlas, jen by správně to mělo být ve smlouvě sjednáno.

Pokud se týká DUZP - tady jsme v §21 odst. 3 - DUZP nastane předáním - tady pozor, nemusí to korespondovat s převodem vlastnického práva (víte určitě sama, že se i běžné zboží dodává často s takzvanou výhradou vlastnictví až do zaplacení, nicméně DUZP nastává již dodáním - tedy dříve ...).

Co tedy potřebujete - zkusit zjistit, k jakému datu dochází k předání vodovodu (u takto velkého díla by k tomu bylo vhodné mít i nějaký protokol, pokud již není ve smlouvě definováno, že se předává třeba podpisem smlouvy). Pokud předání bude před zaplacením, tak je to DUZP. Pokud by bylo až po zaplacení, tak jste stejně povinni vystavit daňový doklad a odvést daň ke dni přijetí úhrady. Tedy vyplývá mi z toho s vysokou pravděpodobností, že budete odvádět DPH ve 4Q/2013 (pokud nenastala situace, že předání již bylo podpisem smlouvy dne 11. 9.). 

Obec prodala Vak vodovod. Ve smlouvě je uvedeno - prodávající se zavazuje, že bezúplatně zřídí věcné břemeno ve prospěch kupující společnosti na pozemky, pod nimiž se vodní díla nachází a jsou v jeho vlastnictví. Pozemky nejsou ve smlouvě uvedeny a smlouva je podepsána 11.9.2013. Majetek má přejít na Vak od 01.01.2013. Budeme odvádět nějaké DPH a kdy ? Děkuji za odpověď.

Určitě ne - DPH se týká poskytnutí služeb za úplatu (u bezúplatných plnění jen v situaci, kdy u daného majetku byl uplatněn odpočet DPH a následně byly použity mimo ekonomickou činnost) - to není tento případ - tedy toto zřízení věcného břemene nepodléhá DPH.

Dobrý den, obec třídí odpad. Firma AVE CZ fakturuje obci pytle s DPH. Obec dává pytle občanům zdarma. Obec dostane od EKO KOMu odměnu za třídění - vystavuji fa mimo DPH (bez). AVE CZ nám fakturuje tu samou částku, kterou dostaneme od EKO KOMu za svoz pytlů - ale navýší o DPH. (takže obec na třídění prodělá nákupem pytlů a navíc ještě o DPH!) Dotaz: můžeme si z pytlů a z platby AVE uplatnit DPH? (firmě EKO KOM bychom mohli fakturovat také v režimu DPH)

Víte, jestli někdo něčím řekl (zákonem o odpadech), že nakládání s komunálními odpady je výkonem veřejné správy, nemohu si dobrovolně říci, že to chci dělat v režimu DPH (tedy na EKO-KOM fakturovat s DPH, abych si uplatnil odpočet DPH).

Takže já jsem přesvědčen - je to objektivně výkon veřejné správy a měli byste se při něm chovat jako osoba nepodléhající dani (na vstupu i výstupu). ZN

Obec provádí modernizaci septiků na ČOV. Jedná o dva staré septiky (každý asi pro 150 obyvatel), ze kterých se udělají dvě čističky. Vše pro nás provádí firma, která nám celou stavbu chce vyfakturovat s DPH. Jsme plátci DPH, čističky jsou pro nás ekonomickou činností, tak se myslím, že by to mělo být v přenesené daňové povinnosti. Z ceny díla jsou stavební práce asi 59 %. Obecní společnost prováděla jako subdodavatel pro tuto firmu stavební práce, které by také měly být v přenesené daňové povinnosti. Měla by být fakturace s DPH nebo v přenesené daňové povinnosti? Jak by to bylo, kdyby cena technologie byla vyšší než stavební práce?

Pokud se jedná o komplexní práce - stavební + technologická část, tak by měla být výsledkem PDP - GFŘ, když zatřiďovalo, co tam nepatří, tak pracovalo jen s instalacemi strojního zařízení .... - viz níže 
Tedy jak to popisujete - já jsem pro PDP a to i v situaci celkových prací - stavebních + dodávek technologií (které jsou ale právně součástí stavby) i když cena technologie bude o něco větší než stavební část (navíc platí obecný princip - pokud je nejistota v zatřídění, dejte raději PDP... - tak ho zkuste přemluvit, pokud nebude ochoten poslechnout, ať předloží svou zaklasifikaci do CZ-CPA - konkrétní kód s jasným zdůvodněním) ZN

Prosím o radu u PDP. Obec je plátcem DPH. Kdy správně máme dopočítat DPH? 1) Oprava bytů=DPH15% daň dopočítám, odvedu a neuplatňuji, (u nebytových prostor DPH 21%) 2) Oprava místní komunikace, veř osvětlení, zateplení budovy knihovny apod. co není naí ekonomickou činností. Faktura od dodavatele bude vystavena vč. DPH a nebudu nic uplatňovat a nebude žádná PDP. 3) Oprava místní kanalizace a ČOV (ekonom.čin.) bude faktura od dodavatele bez DPH, které dopočítám PDP odvedu a uplatním. Tak bylo vysvětleno na školeních. Uvažuji a dělám dobře? V současné době FÚ tvrdí, že u všech stavebních oprav, investic v každém případě ať je nebo není naší ekonom čiností musíme daň dopočítat jako PDP a odvést. A to i v případě, když je TZ na budově zákl.školy. To znamená dodavatel vystaví fakturu bez DPH. Děkuji

Nikde nebyl zveřejněn změněný postoj GFŘ k problematice o tom, že by mělo být rozlišováno, zda dané plnění je či není k ekonomické činnosti.

K Vašemu vymezení  - jednička ano - PDP, dvojka - tam jen ta knihovna - pokud přijímám úplaty za půjčování - tam ta ekonomická činnost probíhá (byť osvobozeně od DPH), trojka dobře.

Daná záležitost byla několikrát ze strany GFŘ zopakována, přitom bylo připouštěno, že se obec může rozhodnout postavit také do pozice, kdy to bude v PDP, a to i v situacích, kdy to není k ekonomické činnosti. Jednotlivé dokumenty máte na stránkách (bylo by zbytečné to opakovat) - snad jen použiji výňatek z koordinačního výboru z jara 2012, kde GFŘ zdůvodňuje svůj pohled na věc

Jak uvedeno i v příspěvku, plátcem je osoba povinná k dani. Mj. z toho vychází názor vyslovený v Informaci GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví - § 92e zákona o DPH z 9. 11. 2011. K argumentům předkladatelů  lze dále uvést, že právě proto, že zákonodárce bez dalšího upřesnění použil v § 92a  termín „plátce“ lze jen stěží dovodit, že tak pro oblast zdanitelných plnění dle § 92a a násl. ZDPH vymezil postavení plátce jinak než pro ostatní ustanovení zákona o DPH, kde je tento pojem ve stejném znění běžně používán, tj. mj. že jde o osobu povinnou k dani. Naopak dle našeho názoru a  též s odkazem na znění Směrnice o DPH, zejména čl. 199 odst. 3 je na místě, aby zákonodárce v textu vydefinoval, že je tento obecně používaný pojem nutno v kontextu aplikace § 92a a násl. ZDPH chápat jinak.  V situacích, kde se za osobu povinnou k dani má  určitá osoba považovat i tehdy, pokud nejedná jako taková, mělo by to tedy být výslovně vymezeno. Takováto situace je např. při úpravě místa plnění (český ZDPH v § 9 odst. 3), toto pravidlo však platí a je v zákoně výslovně uvozeno, že je „pro účely stanovení místa plnění“ – tj. nelze je automaticky vztáhnout i na jiné účely včetně režimu dle § 92a a násl. ZDPH.

U režimu dle § 92a a násl. ZDPH věc takto či obdobně českým ZDPH upravena není – podle čl. 199 odst. 3 písm. a) Směrnice o DPH  mohou čl. státy stanovit, že osoba povinná k dani, která uskutečňuje i plnění, jež nejsou předmětem daně, se považuje za osobu povinnou k dani ve vztahu k veškerému zboží či službám, které v režimu přenesení daňové povinnosti (dále také „režim PDP“) přijme. Musí tak ovšem učinit dostatečně zřejmě a zcela jasně.. Už i vzhledem k výše uvedené  úpravě zakotvené výslovně pro účely místa plnění máme za to, že český zákonodárce tuto možnost nevyužil a  resp. pokud takový záměr měl, nezvolil natolik dostatečnou formu, aby bylo vždy (vůči každému subjektu) obhájit, že ČR skutečně stanovení ve smyslu čl. 199 odst. 3 písm. a využila. Uvedené zákonodárce nevyspecifikoval ani v důvodové zprávě a proto argumentaci předkladatelů nelze přijmout. Naopak lze zde  odkázat též na ustálenou judikaturu ESD, z které lze dovodit, že každá osoba si má právo na to, aby bylo odlišováno, kdy jedná jako osoba povinná k dani a kdy nikoliv ( např. C-291/92 Armbrecht, C-415/98 Baksi, C-.25/03 HE a další). 

Má-li tomu být jinak, musí toto členský stát (v rámci možností daných mu Směrnicí) stanovit a to jasným způsobem (viz napař. § 9 odst. 3 ZDPH.

K názoru o nastolení permanentní právní nejistoty z důvodu, že odběratel není schopen určit k čemu přijaté plnění využije nebo jak vlastně v dané transakci odběratel vystupuje, možno uvést, že dodavatel vychází ze stavu, který je k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění, a který by měl při každé transakci mít s odběratelem vyjasněnou, byť na základě předpokladu užití, tedy velice podobně tak, jak plátce postupuje při rozhodování o uplatnění nároku na odpočet DPH.  Nutno je též podotknout, že je zde dodavatel minimálně ve stejné právní nejistotě jako v případě jiných transakcí, kde se musí spolehnout na důkazní prostředky poskytnuté odběratelem pro účely správného uplatňování DPH (např. dodání zboží do jiného členského státu, kde přepravu zajišťuje odběratel (§ 64 ZDPH), uplatnění sazby daně u bytové výstavby dle § 48 a § 48a ZDPH), tj. v situacích již dříve se v praxi  vyskytujících.

Přes uvedené nutno nicméně připustit, že daný stav při  striktní interpretaci závěrů Informace může v řešené oblasti  působit jako poněkud komplikovaný.  Proto již ostatně GFŘ v reakci na některé dotazy k dotčené problematice uvedlo, že pokud odběratel poskytne svému dodavateli platné DIČ, pohlíží se něj  bez dalšího jako na osobu jednající jako osoba povinná-plátce  a z tohoto pohledu je naplněna podmínka pro aplikaci ust. § 92a ZDPH.  ZN