Dotazy

Dobrý den , dostali jsme fakturu ze Slovenska za dodání informačních tabulí. Faktura je v CZK , bez DPH , poznámka plnenie je oslobodené od DPH podle § 43 zákona o dani z pridanej hodnoty s možnosťou odpočítania dane. Vitríny nám nebudou sloužit k ekonomické činnosti, tedy daň si neuplatním, ale FÚ ji musím zaplatit a nevím si rady se zaúčtováním. Účtovala bych na 2141 5137 - ale teď nevím jestli částku bez daně nebo s daní a jak zaúčtovat daň ? V daňovém přiznání vstoupí daň na řádek 7 ?

Oni to staví do pozice, že pořizujete jako plátci od jiného plátce zboží... - je to dodání od jiného plátce z EU - tedy v přiznání to patří na ř. č. 3  (řádek 7 je dovoz zboží - to by bylo pro případy, kdy byste to pořizovali z jiného státu než EU - třeba z Ruska ...).

S položkami souhlasíme - a udělejte to jako u režimu PDP - tedy jednak platba dodavateli s touto zaklasifikací a dále platba příslušné DPH (to co vám vyjde z prodanění, což při přijetí faktury zaúčtujete MD 558/Dal 343 - a k tomu základ daně přes pomocné účty, aby se to dostalo do přiznání  a MD 028/Dal 088), potom na stejnou položku a § jako platba dodavateli ...

Budeme stavět tribunu na fotbalovém hřišti. Tribuna by měla být fakturována v PDP (je pro osvobozenou činnost), odvedu DPH. Potom bude předána Sokolu do výpůjčky (mají tak celé fotbalové hřiště). Bude takto pořízený majetek padat i na ř. 47 DaP? Nebo raději fakturovat včetně DPH a uradit celou částku firmě?

Zkusíme nejprve k režimu PDP - tady je situace taková, že pokud je striktním účelem výpůjčka, tak to není  dle všeho vaše ekonomická činnost a v tom případě by PDP neměla být aplikována (nicméně je možné i v této situaci PDP aplikovat - tak nám to řeklo GFŘ).

Řádek 47 je spojen s tím, že uplatňujete odpočet DPH - nicméně jak to popisujete - nemáte nárok na odpočet DPH (při výpůjčce to budete mít k ne-ekonomické činnosti). Tedy na ř. 47 to nepatří.

Obec je plátce DPH. Nájemné bereme jako plnění osvobozené od DPH. Pokud fakturuji pronájem plátci DPH, také fakturuji jako plnění osvobozené. Nevím, jestli by nemělo být plátci DPH nájemné účtováno s daní. Pokud ano, jak doúčtovat za minulá období finančnímu úřadu.

Může být s daní, ale nemusí, tj. opravovat něco zpětně není určitě potřeba. Dobrovolnost DPH na nájemném plátcům s ek. činností využíváme např. když plánujeme zásahy do pronajímaného majetku, nebo jeho opravy, protože pak máme nárok na odpočet. 

Pozn. U služeb souvisejících s nájem je však často pro nájemce fakturace s daní výhodnější, protože se jim náklady na energie sníží o DPH. Když jste v režimu přeprodeje, tak mají vstupy dražší. 

Dodavatel postavil cyklostezku v několika místech chybně na pozemcích jiných osob mimo pozemky města. Svou chybu uznává a je ochoten zaplatit hodnotu pozemků, které město kvůli tomu od původních vlastníků začalo vykupovat. Nyní máme hodnotu těchto pozemků a další náklady s tím spojené dodavateli stavebních prací vyfakturovat. Předpokládáme, že se jedná o plnění, které na výstupu nebude DPH podléhat, pokud na faktuře bude uvedeno, že se jedná o fakturaci náhrady škody způsobené při stavbě cyklostezky. Prosíme o váš názor. Účtovali bychom 311/649 a úhradu s položkou asi 3129 (?). Abychom to neměli tak jednoduché, dostali jsme pokyn vyúčtovat dodavateli postupně několik záloh na tyto náhrady. Tedy bychom účtovali zatím 231/324 a na závěr předpis do výnosů a zúčtování záloh. Velice děkujeme za pomoc s tímto případem.

Takže vy pořizujete do vlastnictví obce pozemky, ale máte nárok na to, aby vám někdo nahradil, že je musíte koupit. Souhlas -  DPH ne - rozhodně se nejedná o platbu za poskytnutí služby, ale je naprosto typicky nahrazována vzniklá škoda. Zaúčtování na 649  spíše ano, tam přemýšlím, že je to zdroj krytí dlouhodobého majetku, ale 401 ani 403 obsahově nevyhovuje, takže souhlas s 649. Správná položka je 2324, investiční příjem to není, je to jen ostatní náhrada. Zálohy správně jen 231/324, při zúčtování 311/649 a  324/311. 

Právě jsem objevila Smlouvu o zřízení VB, kde je napsáno že za DUZP se považuje datum uzavření smlouvy. Ten byl 26.6.2013. Nemám tedy odvedeno DPH ve 2Q. Mám udělat opravné nebo dodatečné DaP? Jedná se o ZD 100,- Kč, DPH 21,- Kč. Většinou za DUZP je považován den podání návrhu na vklad. U této smlouvy do dnešního dne nebyl podán.

Víme, že se možná jedná o spornou záležitost, nicméně nedomníváme se, že by se smlouvou vznik věcného břemene mohl takto přechýlit již na uzavření smlouvy (samozřejmě tím nevylučujeme, že by byl vystaven daňový doklad k tomuto datu a protože je to služba, vzniklo by tímto DUZP).

Jinak DUZP vzniká poskytnutím služby - v konkrétním případě poskytnutím práva. Podle §151o Občanského zákoníku sice věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, nicméně k nabytí práva odpovídajího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru (poslední věta §151o odst. 1 Občanského zákoníku). Tedy uzavřením smlouvy je smlouva platná, nicméně účinky vznikají vkladem.

Protože v zákoně o DPH není žádná speciální úprava k tomuto, měla by výše uvedená argumentace podle nás platit. Takže ve Vašem případě dle mého názoru DUZP ještě nevzniklo (nebyl vystaven doklad a nedošlo ještě k poskytnutí práva) a proto není sebemenší důvod uvažovat o dodatečném daňovém přiznání.

Obec je plátce DPH a zatepluje kulturní dům, který občas krátkodobě pronajímá a odvádí DPH na výstupu. U vstupů obec neuplatňuje žádný odpočet a i v žádosti o dotaci prohlásila, že na předmět podpory nebude uplatňovat odpočet DPH. Dodavatele stavebních úprav jsme požádali, aby faktury obci vystavoval včetně DPH. Postupovali jsme správně?

Bohužel v tomto případě používáte kulturní dům i v souvislosti s ekonomickou činností (jsou zde krátkodobé pronájmy, můžete mít i vlastní osvobozené aktivity od DPH v oblasti kultury.. - to je také ekonomická činnost).

Takže správně by toto mělo být v režimu přenesené daňové povinnosti - tedy DPH odvádíte vy jako obec.

Obec uplatňuje plně DPH pouze v oblasti lesního hospodářství. Letos nám vznikla vysoká pohledávka z neuhrazených faktur u odběratele. Věc jsme předali advokátovi, který je rovněž plátce. Mohu si uplatnit DPH na vstupu za jeho služby v tomto případě ?

Určitě v tomto případě máte nárok na odpočet. Taková pomůcka, jak o tomto přemýšlet - kdybyste nebyli obec, ale např. Vak, tak vás ani nenapadne v tomto případě nárok na odpočet neuplatnit, tak je to stejné. 

Naše obec je plátce DPH. Prováděli jsme stavbu pohostinství, kterou pronajímáme plátci DPH, nájem tedy fakturujeme s DPH, které odvádíme. Na stavbu jsme si uplatnili daň na vstupu v režimu přenesené daně. Když budeme chtít pronajmout tyto prostory neplátci DPH nebudeme muset vracet uplatněnou daň? Nebo musíme pronajmout plátci DPH? Můžeme neplátci DPH fakturovat nájem s DPH, abychom si mohli i nadále uplatnit daň na vstupu související s výdaji spojených s předmětem nájmu?

Podle popisu se tedy jedná o stavbu, která byla realizována po novele zákona DPH - budu předpokládat např. 2012 s odpočtem DPH (uzavřen nájemní vztah s plátcem DPH s DPH). Toto bylo naprosto v pořádku.

Pokud by byl nájemce neplátcem DPH, nesmíte nájem s DPH fakturovat (nenaplnili byste podmínku v §56 odst. 4) - tedy nájem by musel být osvobozen. Pokud by se vám to stalo například v roce 2013, muselo by dojít k vyrovnání odpočtu DPH podle §78 - tedy v rámci posledního přiznání k DPH byste museli postupně v testovací lhůtě 10 let uplatněné DPH případně vracet (tedy za každý rok by se posuzoval stav v daném roce a pokud celý rok osvobozeno od DPH, tak byste vrátili 1/10 z uplatněného odpočtu DPH atd.).

Město vlastní dům, který využívá k osvobozené činnosti (provoz knihovny a nájem nebytových prostor osvobozených bez DPH) a k ekonomické činnosti (fakturace služeb spojených s nájmem - teplo, voda, elektřina). Město v letošním roce provedlo rekonstrukci budovy, na kterou by měla přijít dotace od kraje. Plnění rekonstrukce podléhá přenesené daňové povinnosti DPH. Víme, že musíme odvést DPH na výstupu. Na vstupu jsme si u předešlé faktury na projekt DPH neuplatnili. Faktura na konečnou práci je však cca na 3 mil., proto bychom si DPH rádi na vstupu uplatnili. 1. Prosíme o radu, zda je možné si uplatnit DPH koeficientem dle §76, který nám vychází v daňovém přiznání nebo musíme uplatnit ještě koef. dle § 75 v poměrné výši. A jestli má nějaký vliv na poskytnutí dotace neuplatněná DPH na vstupu na projekt? 2. Jakým způsobem prokážeme poskytovateli dotace zbývající část DPH, kterou si nemůžeme uplatnit. Program Triada nám vyjíždí tzv. Pokyn k proplacení DPH. Stačí to? Nikdo od poskytovatele dotace, tj. Středočeský kraj nám na náš dotaz neumí odpovědět. 3. V případě ročního vypořádání DPH, když se koeficient sníží, popř. zvýší, bude to mít vliv na výši poskytnuté dotace? Vyúčtování dotace už budeme mít hotové. Děkuji za odpověď

Já to zkusím nyní rozdělit na několik oblastí:

a) rozhodně se nedomnívám, že by fakturace služeb spojených s nájmem s DPH mohla být důvodem toho, že to budu považovat za plnění přímo související se vstupy typu rekonstrukce budovy či její opravy. Odměnou za užívání nemovitosti je totiž nájem, nikoliv vedlejší přeúčtování služeb. Tedy, aby bylo možno uplatnit odpočet DPH (v našem případě asi koeficientem), tak potřebuji dokázat, že v objektu poskytuji také zdaňované plnění - tedy pokud vezmeme nějakou škálu možností - buď v knihovně například nějaké prodeje upomínkových předmětů, kopírování .... nebo nějaké krátkodobé pronájmy či pronájem nebytových prostor někomu s DPH. Za těchto předpokladů můžete jít na koeficient podle §76 (samozřejmě pokud se bavíme o rekonstrukci objektu jako celku). S poměrem podle §75 to již nekombinujete - to by bylo ve variantě, kdy byste objekt užívalli také mimo ekonomickou činnost (tedy například vypůjčení nějakých místností ....)

b) pokud splníte a),  řešíme vliv dotace... - bohužel to ale nejsem schopen ošetřit, protože se bavíme o smluvním vztahu dvou subjektů a musíte proto vyjít ze smlouvy či pravidel pro čerpání dotace. Dříve drtivá většina poskytovatelů neuměla částečné odpočty DPH vůbec řešit. Nyní se již objevují čím dál častěji smlouvy, kdy například neuplatněné DPH z koeficientu (byť zálohového) považují za uznatelný výdaj a pokud je dotace vypořádána ještě před konečným ročním vypořádáním koeficientu (ono pozor, tam může docházet k úpravám podle §78 ještě v následujících 10 letech), tak se rozdíl neřeší (jinde mají, že pokud by se něco douplatnilo, tak se ještě DPH vrací). Tady nemohu zasahovat do smluvních ujednání mezi vámi a krajem. Toto není nikde stanoveno předpisem, ale je potřeba ve smlouvě upravit, co a za jakých podmínek jsou  ochotni krýt. Pokud se týká prokazování - je to to samé - já bych jim navrhl, že jim předložím případně doklad, na kterém rozúčtuji uplatnění DPH, výpis z evidence DPH (záznamku k odpočtům na ř. 43 pro krácený odpočet a případně kopii přiznání k DPH). Zase je to ale o smluvním ujednání, do kterého těžko mohu nějak zasahovat. Pokud z Středočeského kraje nebude nikdo schopen se na tomto dohodnout a pravidla stanovit, tak Vám v tom nějak mohu těžko radit ....ZN

Z vlastních prostředků vybudujeme kanalizaci, která pro nás není ekonomickou činností, na vstupu neuplatňujeme DPH. Na základě smlouvy a vystavené faktury s SVS jim převedeme kanalizaci, za nižší cenu než jsme ji vybudovali. Z tohoto převodu odvedeme DPH. Můžeme si i na vstupu uplatnit DPH?

Pokud budujete kanalizaci s tím účelem, že ji po dobudování převedete úplatně na jiný subjekt, tak bych spíše nehovořil o tom, že to není ekonomickou činností. Z mého pohledu se o ekonomickou činnost spíše jedná. Nyní testujme nárok na odpočet DPH - ten je spojen s tím, že máte vstupy k něčemu co bude zdanitelným plněním (prodej kanalizace jako zdanitelné plnění) - to splňujete. Pokud se týká ceny - nemusíte řešit otázku dopadů §36a - předpokládám, že SVS má plný nárok na odpočet DPH.

Pokud bychom šli i do judikatury ESD, není nikde podmínkou, že odpočet DPH je možný pouze za situace, kdy je prodej realizován minimálně za náklady - tedy určitě můžete uplatnit odpočet DPH i za situace, kdy prodejní cena bude následně nižší než pořizovací. Jediným problémem by bylo, pokud by daná cena byla natolik symbolická (1 Kč, 100 Kč, 1000 Kč apod. ), že by mohlo dojít k napadnutí za zneužití práva - tedy že podstatou transakce není prodej, ale ve skutečnosti dar ... - to by byl jediný způsob, jak odpočet DPH legálně zpochybnit. Samozřejmě nejsem schopen dát nějakou hranici, co by za takové zneužití práva mohlo být považováno, ale prosím opakuji - vyhněte se různým symbolickým hodnotám (viz výše). Jinak na odpočet DPH máte tři roky - tedy pokud jste prvotně neuplatňovali a nyní převádíte jako novostavbu s DPH, tak můžete jen z faktur které mají DUZP nejdéle před 3 roky (mířím tím například na projektovou dokumentaci...) - samozřejmě to ještě musíte propojit s tím, že můžete jít max. 1 rok před registraci k DPH. (ZN)

ČEVAK má od nás pronajatý vodovod. Na základě faktury od ČEVAKU vodné přefakturuji nájemníkům ( srpen 2012 - srpen 2013 ). V jedné budově máme mimo bytů i nájemce, který zde provozuje ekonom. činnost. Chce si z vody uplatnit DPH. Nájemcem se stal 1.1.2013, do 31.12.2012 zde byl nájemce, který není plátce DPH Jsme rovněž plátci DPH. Nevím, jak mám postupovat. Mám k dispozici celkovou fakturu, kde jsou započteny i byty. Jsou zde i dvě sazby DPH ( 14% a 15% ). Mohu si uplatnit a odvést DPH jen z části faktury , která se týká nového nájemce a u ostatních nájemníků použít přefakturaci? V případě, že budu muset odvést a uplatnit si DPH z celé faktury, jakou sazbu DPH mám použít?

Ano - v tomto případě byste si mohla uplatnit z části (je to v logice - uplatňuji si z části odpovídající ekonomické činnosti - tedy poměr). Přitom pokud je tam nájemcem od 1. 1. 2013, tak je to velice jednoduché, neboť jemu přísluší spotřeba v sazbě 15 % (VAK měl povinnost to podle přechodných ustanovení zákona o DPH rozpočítat mezi roky 2012 a 2013). Nebo-li odečtete to, co je v 15 % a vyfakturujete 15 % (samozřejmě v té části připadající na nového nájemce).

Prosím Vás o odpověď, zda může příspěvková organizace zřízená městem tvořit rezervu na opravy hmotného majetku dle §7 Zákona č.593/1992 Sb.,o rezervách a v případě, že ano, v jakém rozsahu je nutné mít rozpočet na příslušnou opravu. Na základě zřizovací listiny má organizace právo hospodařit s majetkem, který jí byl svěřený do správy. Na své náklady má zajišťovat zejména: udržování majetku zřizovatele v řádném stavebně-technickém stavu, provádění kontrol,revizí a běžné údržby. V zákoně o rezervách není poplatník typu nestátní PO s majetkem svěřeným do správy uveden. Naše PO spravuje vodovodní a kanalizační řady, tvorba rezervy na větší opravu by byla žádoucí. Pokud není možná zákonná tvorba rezervy, můžete nám poradit nějaké jiné (pokud možno daňově oprtimální) řešení? Moc děkuji za všechnu tu práci, kterou nám účetním velmi pomáháte.

Bohužel toto nepůjde. Obecně potřebujeme splnit dvě podmínky (řekněme specifické pro naší sféru):

a) muselo by se jednat o majetek, který je používán k dosažení zdanitelných příjmů (tedy ne všechen majetek) - tady pokud to ale správně chápu je to splněno

b) musí se jednat o majetek ve vlastnictví organizace (správně jak uvádíte tak §7 odst. 1 písm. a na variantu správy PO zřízené ÚSC nemyslí) - toto ale splněno není.

Bohužel tedy titul pro daňově účinnou rezervu (což předpokládám řešíme) tady nenajdeme.

Jak mi ten případ popisujete, tak bych Vám doporučoval zamyslet nad případnou změnou majetkoprávního uspořádání... - správa u takovéhoto majetku je nevýhodná v otázce možnosti uplatňování daňově účinných odpisů, vidíte i ten problém s rezervou ... - samozřejmě díky tomu se může PO dostat do zdanění.Nešlo by třeba daný vztah změnit na nájemní? Tedy u PO by se vytvářely klasicky daňově účinné náklady a případný fond na velké opravy by se případně vytvářel z nájemného na straně zřizovatele.

Máme v obci vývěsní tabule, kde umisťujeme letáky a plakáty pro informovanost občanů. Cizí organizace nebo podnikatelé za tuto službu platí. Když vybereme platbu za vyvěšení plakátu, odvedeme DPH 21 %. Pokud bychom tyto vývěsky opravovali, mohu si uplatnit DPH např. odhadem 50 %? Těžko se spočítá, pro co jsou vývěsky více využívány.

Budu předpokládat, že situace je taková, že tam jsou i informace týkající se potenciálně osvobozených plnění (tedy mohou tam být) - například pokud by byly vyvěšovány kulturní akce pořádané obcí ... - tedy potom by se jednalo ještě o kombinaci s koeficientem (tedy dvojí krácení - jednak poměr a jednak koeficient).

Pokud se týká konkrétního postupu, jak stanovit poměr podle §75 tak podle mne máte dvě možnosti:

a) buď vyjdete z toho režijního poměru (jak je to vysvětleno na stránkách)

b) nebo zkusíte udělat nějaký odhad využití ve vazbě na nějakou evidenci - jakkoliv si tady budete hrát na "přesnost", tak všichni budeme vědět, že je to jen odhad (zde mne napadá ještě varianta stanovit ten poměr přes finance - pokud ty vývěsky jsou permanentně plné a máte nějakou taxu za plochu a určitou dobu, tak byste mohli vypočítat, kolik by byly tržby při plném komerčním využití a vzít to poměrem vyinkasované tržby děleno tímto teoretickým objemem tržeb... - nicméně pokud jsou často prázdné, tak to také nejde a museli byste ještě zohlednit zase odhadem využitelnost).

Budeme prodávat zámek s pozemky a malým parkem za 1 200 000,- Kč. Nikdy jsme to nevyužívali k ekonomické činnosti. Z pohledu DPH, je to podle mě plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – řádek 50 daňového přiznání. Nevím, zda 1 200 000,- musím také dostat do daňového přiznání na řádek 51 – bez nároku na odpočet. Moc tomu nerozumím. Děkuji za odpověď.

Ano, prosím uveďte na oba řádky 50  i 51 (na 51 klidně ručně). Prodeje nejen že jsou osvobozené, ale také nevstupují do koeficientu, tak proto se uvádějí oba řádky.

V minulosti zde byl dotaz na úhradu za dojíždějící žáky a bylo zde uvedeno, že tato povinnost z novým RUD padá. Ve školském zákoně § 180 je však tato povinnost zakotvena.

V novele školského zákona od 1.1.2013 byl §180 upraven a povinnost vypuštěna. Podívejte se na poslední znění.