Dotazy

Dostali jsme investiční dotaci na protipovodňovou ochranu. Jedná se nejen o technologii pro vyhodnocování výšky hladiny atd., ale také o zabudování zařízení do VO. Zařízení bude využíváno i jako místní rozhlas. Je nutné dělit investici na stavební část – účet 021 (zabudování přijímačů, záložních zdrojů, reproduktorů na VO) a část zařízení , které není součástí stavby – účet 022. Jsme plátci DPH, využíváme rozhlas i pro ekonomickou činnost . Na zabudovanou část včetně přístrojů bychom měli obdržet fakturu s přenesenou daňovou povinností? Pro nás nejschůdnější by bylo brát celou instalaci protipovodňové ochrany jako technologii a vše zařadit jako soubor na 022. Pokud by to šlo, co přenesená daňová povinnost a montáž na VO?

Oosbně nepovažuji za nezbytné, aby se zařízení připojené na sloupy VO považovalo za stavbu - je to můj názor, nicméně myslím, že zařazení na účet 022 jako celek je v tomto případě akceptovatelný. Pokud se týká PDP - tady asi předpokládám, že si žádné DPH neuplatňujete a ve vztahu k poskytovateli dotace se stavíte do pozice, že nemáte nárok na odpočet - pokud to tak je, tak bych se upřímně nastavil do režimu, že mi to nebudou fakturovat v PDP (protože právě tím, že by fakturace byla v režimu v PDP s tím, že je na tom i ekonomická činnost, tak zároveň upozorňujete na to, že máte nějaký byť malý nárok na odpočet daně). Tolik tedy můj názor - raději bych tam PDP nedával (ale zdůrazňuji - pokud ve vztahu k dotaci jste v pozici, že se deklarujete jako subjekt, který si odpočet daně nemůže uplatnit).

Město dokončilo a vyúčtovalo projekt Vintířova stezka - pro značení poutní stezky a propagace kostela sv. Vintíře. Na projekt bychom měli dostat dotaci z Dispozičního fondu ve výši 85%, 15% je vlastní podíl. Stezka vede přes území 6 obcí, které na pracovní schůzce při zahájení projektu odsouhlasili, že uhradí spolupodíl ve výši cca 5.000,- Kč na obec. Spolupodíl na projektu zahrnuje proznačení trasy v terénu a výrobu a dodání informačních tabulí. Spolupodíl by neměl přesáhnout výši vlastního podílu. Prosím o radu, kdy vyfakturovat spolupodíl jednotlivým obcím, zda nyní při ukončení akce nebo až po obdržení dotace, kdy budeme znát skutečnou výši vlastního podílu? Bude spolupodíl zdanitelným plněním s DPH nebo "veřejnou správou" bez DPH?Na akci jsme si DPH neuplatňovali.

Určitě mimo DPH. Doporučuji, aby obce daly spolupodíl jako zálohu, tj. obce by účtovaly na 373, vy na 374. Po vyúčtování akce byste vypořádali, vy na 403 (672), obce na 572. Položky budou od obcí 5321,6341 a  u vás 4121 nebo 4221. Dle popisu to vypadá na část neinvestiční, a část investiční, ale je také možné, že je vedeno jako stavba jako celek včetně proznačení. I když bych spíše jako DM viděla tabule, pokud mají významnější pořizovací cenu. Proznačení by mohlo jít do provozu.

Dodavatelská firma nám fakturovala opravu střechy na obecní bytovce v PDP. S Vodafone máme sepsánu smlouvu na pronájem střechy a ti usoudili, že střecha byla rozbita také jejich vinou a dohodli se, že 1/4 částky z faktury uhradí obci -toto mi bylo sděleno až po úhradě faktury /pouze ZD/ dodavateli, DPH odvedeme FÚ my. Jak máme provést přefakturaci, také v PDP jako dodavatel, v DP by základ byl na ř. 25 a DPH by odvedl Vodafone?

Dle mého názoru existují dvě varianty, jak se na tuto situaci dívat:

VAR 1 - jedná se o variantu, kdy budete považovat tu 1/4 za náhradu škody v souvislosti s nějakým porušením způsobu užívání ze strany VODAFONE - mohli poškodit třeba při údržbě zařízení apod. - potom by se nemuselo jednat o zdanitelné plnění a vůbec by se vaše faktura nedostala do přiznání k DPH (na faktuře by bylo potřeba uvést, že se jedná o fakturaci náhrady škody v souvislosti s ......).

VAR 2 - postavit to tak, že z nájemní smlouvy vyplývala VODAFONE nějaká odpovědnost za provádění oprav na najatém majetku a tady tím systémem dochází k vzájemnému vyrovnání - potom by to bylo skutečně přeúčtování plnění a udělal bych ho v režimu PDP - tedy na ř. 25 základ daně a DPH by bylo u VODAFONE.

Jinak ještě upozorňuji - předpokládám, že pronájem VODAFONE je s DPH, takže mi vyplývá, že byste měli mít nárok na odpočet DPH koeficientem (ř. 43 - třetí sloupec) - to jen na okraj. Přitom dle mého názoru by tento nárok na odpočet měl vznikat v obou variantách.

Obec je plátcem DPH a spravuje obecní hřbitov. Pronajímáme hrobová místa a kolombária. Příjmy účtujeme jako osvobozené od DPH. Dle názoru FÚ hrobová místa spadají pod veřejnou správu (osvobozená od DPH), ale kolombária by měla být předmětem DPH. Smlouvy uzavíráme na dobu pěti let a celkové příjmy za rok činí cca 10 tis. Kč. Rozpočet obce je cca 28 mil. Kč. Jaký je Váš názor? Děkuji

Tak vidím, že se nám začíná rozehrávat další zajímavé téma - zároveň předokládám, že správce daně svůj názor nevysvětlil (doufám, že neargumentoval tím, že pronájem bezpečnostních schránek je vymezen jako plnění, které nejsou zdaňovaná - ne to byl pokus o špatný vtip). Musím říci, že bych měl jistou míru pochopení, pokud by správce daně požadoval DPH na vše, ale takto???

Zkusím tedy udělat krátký rozbor:

MFČR zařadilo provozování veřejného pohřebiště pod výkon veřejné správy ve své informaci v roce 2005. Je to trochu na hraně, nicméně obec zde má podle zákona (§16) specifické postavení (byť ne úplně výhradní) - tedy:

VEŘEJNÉ POHREBIŠTE

§ 16

(1) Provozování verejného pohrebište je službou ve verejném zájmu zajištovanou obcí v samostatné pusobnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou spolecností (dále jen „provozovatel pohrebište“). Nemuže-li obec zajistit provozování verejného pohrebište v územním obvodu své pusobnosti, je povinna zajistit provozování verejného pohrebište v jiné obci v okolí na základe dohody s provozovatelem pohrebište

To znamená, že zamýšlený výkon veřejné správy je vázán na provozování pohřebiště, nikoliv na konkrétní formu provozování (zda to je urnový hrob, hrobka, kolumbárium či rozptylová loučka). Tedy pokud mi FU chce dokázat, že toto má dani podléhat, musel by říci, že kolumbárium není jednou z technických forem provozování pohřebiště - to podle mne ale nemůže  (možná se ho případně ještě zeptejte, zda je připraven akceptovat plné odpočty DPH v souvislosti s jeho výstavbou a provozem - všichni víme, že jsou zpravidla vyšší než související výstupy).

Takže si trvejte podle mého názoru na svém. Jinak jen na okraj - pokud je to výkon veřejné správy, tak to není plnění osvobozené od daně - do přiznání (ani na ř. 50) se nevyplňuje.

Obec prodává nebytový dům. Jsme plátci DPH. Dle § 56 zák. 235/2004 Sb. je převod osvobozen od DPH. Součástí budovy je i zařízení plynové kotelny. Vztahuje se osvobození i na plynový kotel včetně zařízení kotelny?

Ano, vztahuje se jako osvobození k budově, plynový kotel a případně zařízení kotelny by měla být nedílná součást stavby. Výjimkou jsou kotelny středotlaké a vysokotlaké pro průmyslovou výrobu tepla, což by domovní kotelna asi splňovat neměla.

Přijímáme kauce na byty, účtuji 8901/459. A nevím proč jsem nyní začala přemýšlet, zda z těchto částek odvádět DPH či evidovat jako plnění, která nejsou zdanitelná. Jsme plátci DPH. Někdy se z této částky pokryje dlužné nájemné, někdy služby s nájem spojené, což samozřejmě dopředu nevíme.

Kauce není považována za zdanitelné plnění, nemá charakter zálohy, ale jistiny, pro vás jsou to opravdu cizí peníze s omezenou možností dispozice. Z hlediska DPH je zásadní to, že není jasné určení, že kauce bude použita na zdanitelné plnění (může být použita na sankce, náhrady škody  ...) - proto sklutečně DPH v okamžiku inkasa kauce neřešíte..

DPH by se mělo asi odvést ve chvíli, kdy bude použita kauce nebo její část jako úhrada za zdanitelné plnění, tj. ve chvíli, kdy smíte dle smluvních podmínek kauci na toto plnění použít. Asi by se týkalo jen případu plateb za služby. Zaúčtování kauce přes položku 8901 - plný souhlas.

Obec má hospodářskou činnost na les, nyní jsme nakoupily sazenice na zalesnění -bylo nám fakturováno s 15 % DPH. Část sazenic obec nespotřebuje a bude je prodávat jinému zájemci, ovšem ne za nákupní cenu. Přesněji řečeno nákupní cena + dopravné. Můžu vyfakturovat - sazenice s 15% DPH a dopravu s 21% DPH, nebo to můžu rozpočítat do ceny jedné sazenice a připočítat 15% DPH. Opravdu nevím, co je správné.

Celé DPH by mělo být postaveno na principu hlavního a vedlejšího plnění - zde jednoznačně je dodávka sazenic plněním hlavním a přímo související doprava by měla být vedlejším plněním (fakticky se jedná o kalkulační položku při určitém typu sjednání dodání - dodání k zákazníkovi).

Takže rozhodně celé ve snížené sazbě DPH (a to i v situaci, kdy na faktuře toto uvedete jako samostatnou položku - "doprava").

Dobrý den, máme nejasnosti, týkající se stanovení místa plnění, a to při: 1. poskytnutí cateringových služeb na veletrhu, který se koná v zahraničí - čl. zemi EU - poskytovatel plnění je plátce DPH - buď z čl. země EU nebo český plátce. Řešíme, zda cateringové služby jsou stravováním a lze použít § 10c zákona o DPH či zda postupovat dle § 9. 2. pronájem plochy na veletrhu v zahraničí - čl. zemi EU pro umístění stánku, který je naším vlastnictvím - poskytovatel plnění je plátce DPH z čl. země EU. Jedná se o poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti dle § 10 zákona o DPH nebo postupovat dle § 9? Řešíme problém zda a kde danit DPH.

Na dotazy odpovíme v opačném pořadí:

Ad 2) - pronájem plochy na veletrhu je považován za službu dle ustanovení § 9 ZDPH, tedy místo plnění se nachází v zemi příjemce služby. Budete-li tedy vystavovat např. v SRN a poskytovatelem plochy bude německý plátce DPH, bude vám fakturovat bez německé DPH a daň by měla být přiznána v tuzemsku.

Ad 1) - tyto případy by dle našeho názoru měly být testovány nejprve dle ustanovení § 10b ZDPH. Tedy pokud příjemce služeb není osobou povinnou k dani, nachází se místo plnění v zemi konání veletrhu - pak by poskytovatel fakturoval s německou DPH. Pokud je příjemce služeb osobou povinnou k dani (tj. zjednodušeně podnikatelem, přijímá plnění za účelem uskutečňování své ekonomické činnosti), pak se tento typ plnění posuzuje dle ustanovení § 9 ZDPH a místo plnění se nachází v zemi příjemce služby.

Domníváme se, že pokud by poskytovatelem cateringových služeb byl tentýž dodavatel, který poskytuje i výstavní plochu, obě plnění by nejspíš spojil a fakturoval celé bez německé DPH. Cateringovou službu by považoval za plnění vedlejší k plnění hlavnímu, kterým je poskytnutí výstavní plochy.

Otázkou je, jak by službu fakturoval český dodavatel - ten neposkytuje výstavní plochu a proto cateringovou službu nemůže obecně považovat za vedlejší plnění k plnění hlavnímu. Pokud by službu považoval za službu stravovací, nacházelo by se místo plnění v SRN (dle § 10c ZDPH) a pak se domníváme, že by se měl tento dodavatel registrovat k DPH v Německu (samozřejmě při splnění tamních podmínek, obrat, apod.). Následně by tedy fakturoval s německou DPH (bez české DPH). Bohužel zákon nedefinuje, co se považuje za stravovací službu.

Zde bychom doporučili domluvit se v tomto případě s dodavatelem na tom, jakým způsobem službu hodlá fakturovat. Pokud by ji považoval za samostatnou službu vztahující se k veletrhu, posoudil by ji dle § 9 a místo plnění by stanovil podle sídla odběratele, tj. v tuzemsku a fakturoval by s českou DPH.

(IM-DP)

Prosím ještě o vyjasnění" opravy HS" v budově (ekonomická činnost), nejedná se o instalaci nových nýbrž o různé opravy např.kličky, držáků, štítků atd. nebo se jedná o výměna náplně - bude i toto spadat do režimu PDP.

GFŘ práce, které popisujete, dle mého názoru vyhodnotilo jako práce, které nespadají do režimu PDP - níže vykopírovávám z "nejčastějších dotazů..." - je to z tabulky č. III - máte to také na stránkách - vlevo jsou čísla řádků v dané tabulce (tedy relevantní jsou 8 a 97).

8 Opravy a kontrola ( revize) hasicích přístrojů 33Ne 97 Revize hasících přístrojů 71 Ne

Obec, plátce DPH, bude provádět výstavbu bytového domu, stavba bude spolufinancována z dotace (MMR - de minimis) - bude se jednat o sociální bydlení (malometrážní byty pro seniory s regulovaným nájemným) Byty bude pronajímat, včetně dodání služeb spojených s bydlením. Stavební práce bude provádět jedna firma, další náklady spojené s pořízením investice (PD, stavební dozor, nákady na zprostředkování dotace) budou od jiných dodavatelů. Prosím o posouzení z hlediska DPH: Stavební práce budou v režimu PDP, nejedná se o investici vytvořenou vlastní činností, obec nebude mít při výstavbě nárok na odečet DPH na vstupu ?

Jak situaci popisujete, jeví se naprosto jasně:

- sazba DPH snížená

- nárok na odpočet DPH není, neboť stavba bude používána k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet (nájem bytů seniorům)

- stavba by měla být účtována v režimu PDP, neboť bude sloužit k ekonomické činnosti, byť osvobozené od daně

- nemůže se v žádném případě jednat o investici vlastní činností - jednak není nárok na odpočet DPH (u investic vlastní činností musí být částečný nárok na odpočet daně) a dále není za vlastní činnost považováno, že existuje generální dodavatel stavby (ty vedllejší náklady - projektant .... by se neřešily).

Je město povinno platit silniční daň? Nemáme hospodářskou činnost, vše vykonáváme v rámci rozpočtového hospodaření.

Pokud nepoužíváte vozidla k činnostem, z nichž jsou příjmy plynoucí předmětem daně z příjmů a používáte je pouze k hlavní činnosti, platit silniční daň nemusíte, protože takto používaná vozidla nejsou předmětem daně silniční dle §2 zákona o silniční dani.

§2

(1) Předmětem daně silniční (dále jen "daň") jsou silniční motorová vozidla 1) a jejich přípojná vozidla1) (dále jen "vozidla") registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání1a) nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti 1a) (dále jen "podnikání") nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. 1b) Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. OZ

Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit o radu ohledně uplatňování nároku na odpočet DPH při výstavbě koupaliště, jehož součástí bude i bufet, spolufinancováno z dotačních prostředků. Naše město zamýšlí po kolaudaci celý areál předat k hospodaření zřízené příspěvkové organizaci jako tzv. svěřený majetek. Do žádosti o dotaci jsem uvedla, že DPH je uznatelným nákladem. Vysvětluji to tím, že majetek předáním PO k hospodaření nebude městu generovat žádný příjem- nejedná se o ekonomickou činnost. Nyní jsem obdržela výzvu k zahrnutí části DPH do nezpůsobilých výdajů vzhledem k možnosti uplatnění odpočtu DPH z titulu provozování bufetu – ekonomické činnosti. Vykládám si dobře, že pokud předáme majetek k hospodaření PO jako celek (PO bude generovat příjmy v rámci pronájmu bufetu, výběr vstupného je osvobozené plnění), nejedná se o ekonomickou činnost města a nebudu tedy moci uplatnit nárok na odpočet DPH ani přenesenou DP?

Přesně tak jak uvádíte bych to vnímal - měli byste se snažit dle mého názoru dokladovat, že je sice pravda, že bufet bude "ekonomickou zdaňovanou činností", nicméně tato činnost bude realizována na straně PO (nikoliv u Města). Tak jak jsme o tom diskutovali, svěření příspěvkové organizaci bychom za ekonomickou činnost neměli považovat (nejedná se o nějaké dodání za úplatu). Takže skutečně nemáte nárok na odpočet daně a nemusíte to ani řešit v režimu přenesené daňové povinnosti.

Škola je naší přísp. organizací, budova je ve správě.Obec tam bude provádět výměnu oken-podle mě akce nebude pro obec ekonomickou činností i když škola vaří pro cizí a pronajímá tělocvičnu. Prosím o Vaše posouzení, jedná se mi o §92a, DPH by si odvedla firma provádějící výměnu.

Ta ekonomická činnost je skutečně prováděna jiným subjektem - obec jako příjemce plnění tam skutečně ekonomickou činnost neprovádí. Takže dle mého názoru lze toto řešit mimo režim PDP.

Dobrý den, moc Vás prosím o radu ohledně aplikování režimu plátcovství DPH, kdy naše obec žádá o poskytnutí dotace na opravu fasády zámku, který je chráněnou kulturní památkou ministerstvem kultury. Ve zmíněné nemovitosti jsou jen nájemní byty. Jiný způsob využití budovy není. Má v tomto případě obec vystupovat jako plátce DPH, či nikoliv? Jedná se o PDP a když ano, jaká bude výše daně? Podle toho se buď v žádosti musí vybrat formulář plátce-neplátce. Přímo na ministerstvu nám bylo řečeno, že zde vystupujeme jako plátci a nezajímá je, zda jsou tam byty nebo ne.

Tak jak to popisujete je situace taková, že zde provádíte ekonomickou činnost (nájemní byty) - takže ANO - režim PDP.

No a pokud v objektu byty zabírají více než 50% plochy, jedná se v dikci zákona o DPH o bytový dům (tím nechci pohanět váš zámek, ale prostě ve vztahu k DPH by to tak bylo) a potom je zde podle mého názoru snížená sazba daně.

Zateplili jsme střechu na Domě s pečovatelskou službou a na bytovém domě. V obou domech pouze vybíráme ponájemné z bytů od neplátců. Službu v DPS zajišťuje Charita Vimperk.Ptám se jaká sazba DPH má být a zda se jedná o PDP. Obec neuplatňuje nárok na odpočet, daně odvádí FÚ.

Ano - to co popisujete plně odpovídá použití režimu PDP. Pokud se týká sazby DPH - bytový dům je charakterizovaný tím, že tam alespoň 50 % plochy zabírají byty - předpokládám, že tomu tak je i v DPS, takže na 99% podle Vašeho popisu snížená sazba DPH.