Dotazy

Dobrý den, prodali jsme auto, které výhradně používal správce lesa. Protože jsme plátci DPH a lesní pěstební činnost je naší ekonomickou činností, nevím zda prodej má být s DPH? Auto jsme kupovali v době kdy jsme ještě nebyli plátci a neuplatnili jsme odpočet.

Tady se obávám, že není až tak rozhodující, zda jste si původně uplatnili odpočet daně. Zásadní záležitostí ale podle mne bude otázka, zda se jednalo o osobní vozidlo. Pokud by se totiž jednalo o osobní vozidlo, tak podle zákona o DPH platného do  31. 3. 2009 nemohl být nárok na odpočet DPH vůbec uplatněn (i kdybyste byli plátci). Následně prodej takových aut byl od DPH osvobozen (bez ohledu na to, že byly používány k ekonomické činnosti). Podle přechodných ustanovení zákona o DPH tato pravidla platí i nyní a to právě pro auta pořízená do 31. 3. 2009. Takže pokud toto splňujete, považoval bych to za osvobozený prodej dlouhodobého majetku.

Máme vodovod, účtujeme vodné pevnou částkou a za spotřebu.Jsme plátci. Odečty k 31.12.2012. Vystavila jsem fakturu s DUZP 31.12.2012. Nyní (duben) jsme zjistili, že 1 faktura je špatně.Nájemce bytu (odběratel vody) bydlel pouze 6 měsíců a já mu napočetla pevnou částku za celý rok.Nájemce reklamuje vyúčtování. Prosím, jak vyřešit? Nemám s tím zkušenosti, ještě jsem neřešila takový problém. Vystavit dobropis? jak se sazbou DPH? Jak daňové přiznání? Jedná se o částku: původně(špatně) ZD 750,- Kč DPH 105,- / správně ZD 125,- DPH 14,50 Kč. Odvedli jsme tedy víc než jsme měli, to bych osobně asi neřešila, jen potřebuji poradit co s tím papírově.

Já bych to tedy být Vámi daňově řešil - není to až takový problém - na základě reklamace vystavíte opravný daňový doklad - tím snížíte vyúčtování na správnou částku. Do dokladu uvedete důvod opravy - tedy reklamace...

Sazba DPH je původní platná pro rok 2012 - tedy 14 % a uvedete to do běžného přiznání k DPH teď za aktuální čtvrtletí.

Zaúčtování: - klidně s minusy:

MD 311 minus celá hodnota snížení/       Dal 602 snížení základu daně

Dal 343 snížení DPH

Pro přiznání to kódujete (či dáváte záznamové jednotky) tak, aby se to dostalo do přiznání na ř. 2.

Dobrý den, prosím o vyřešení situace: Město pronájímá oblastní charitě určité nebytové prostory o výměře 38,22 m2 za 35,-Kč/m2/měsíc. Výše platby za odběr elektrické energie je stanovena paušální částkou 25000,- Kč/rok. Celkové roční nájemné tedy činí 41052,- Kč, čtvrtletně 10263,-- Kč. OCHJ se zavazuje platit nájemné čtvrtletně. Toto je přímo citace smlouvy. Musím z energie stanovené paušálem odvádět DPH???? nebo to mohu brát, že je to prostě nájemné viz věta - Celkové roční nájemné tedy činí 41052,- zde je to uvedeno včetně energie.

Víte - není to úplně jednoznačné - zkusím to vysvětlit:

- v ČR se obecně nájem a služby braly historicky jako dvě samostatná plnění a takto je obecně dále postupováno většinou i nadále (tedy zdaňování nájemného má jiný daňový osud než zdaňování souvisejících služeb). Za těchto okolností bych skutečně potvrdil to, že takto nastavený paušál na elektriku je nutno zdanit a to s ohledem na skutečnost, že se nemůže jednat podle popisu o přeúčtování

- nicméně v září 2012 se objevil judikát Evropského soudního dvora - dali jsme ho i na stránky - je v dokumentech (z podzimu 2012) a prosím přečtěte si ho. Co z tohoto judikátu plyne - Evropský soudní dvůr se zabýval za jakých okolností by služby účtované s nájemným měly být považovány za vedlejší plnění - tedy sledovat "osud" nájemného. Uvádí zde kritérium - pokud je neplacení služeb důvodem pro výpověď z nájmu, je to možno považovat fakticky za jedno plnění. S odkazem na tento judikát by se dle mého názoru nyní skutečně dalo obhájit, že se jedná z hlediska DPH o jediné plnění osvobozené od DPH.

Tak asi vidíte, že je to trochu takové "problémové téma" - uvidíme, zda dojde k nějakému ustálení, nicméně ten judikát Vám dává silný argument to celé vzít jako plnění osvobozené od daně.

V roce 2005 jsme na leasing koupili osobní auto. V roce 2009 jsme se stali plátci DPH. Teď toto auto prodáváme, využíváno bylo pro výkon veřejné správy. Musíme z prodejní ceny odvést DPH?

Ne, nemusíte. Majetek, který nebyl pořízen pro ekonomickou činnost není při prodeji předmětem DPH (stanovisko MF je uvedeno v aktualitě cca duben 2009), i když se změnil statut z neplátce na plátce. Mimoto se navíc jedná o osobní auto, kde nebyl podle tehdejších předpisů nárok na odpočet, tak se při výstupu - prodeji rovněž nezatěžuje odvodem DPH.

Dobrý den, prosím nevíte zda je nějaká změna v proplácení vstupních zdravotních prohlídek. Prý by se mělo zaměstanci proplacení zdanit a zároveň z té částky odvést SP+ZP.Děkuji za odpověď. Pěkný den

Já s tímto nesouhlasím - dle mého názoru se nejedná o příjem zaměstnance. K této problematice byl v roce 2012 koordinační výbor KDP a GFŘ - všimněte si zejména bodu 2.5.

Dále již vlastní text zápisu z koordinančího výboru:

• Publikováno: 23.4.2012
• Typ: zápis KOOV
• Zdroj: internetové stránky Ministerstva financí ČR

JUDr. Dana Trezziová, daňová poradkyně, č. osvědčení 007

Předkladatelka upravila příspěvek dle dohody se zástupci GFŘ

Tento příspěvek navazuje na příspěvek KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči (předkladatel Dana Trezziová) a zohledňuje novou úpravu pracovnělékařské péče ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále „zákon o specifických zdravotních službách) a související změnu legislativy dle zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické službě (dále „doprovodný zákon“). Doprovodný zákon noveluje také řadu daňových zákonů. Účinnost zákona o specifických zdravotních službách a doprovodného zákona je 1. duben 2012 s tím, že do tohoto data mají být přijaty ještě prováděcí předpisy.

1. Úvod

Zákon o specifických zdravotních službách institucionalizuje pracovnělékařskou péči (Hlava IV, díl 2 zákona), definuje pracovnělékařské služby a stanoví, že pracovnělékařské služby zajišťuje pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zaměstnavatel za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy (§ 53 odst. 2). Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařské péče s poskytovatelem / poskytovateli pracovnělékařských služeb, kteří jsou taktéž v zákoně definováni.

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být v zákonem definovaných případech (např. zajištění provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci) i registrující poskytovatel zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, tzn. všeobecný praktický lékař těchto osob. To znamená, že na žádost zaměstnavatele a v případě, že na pracovišti zaměstnavatele se vyskytují práce zařazené do první kategorie dle zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky (zákon č. 432/2003 Sb. ve znění p.p.) mohou vstupní a periodické prohlídky vykonávat registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání.

Důvodová zpráva k prováděcí vyhlášce předpokládá významnou změnu v ekonomickém dopadu na zaměstnavatele a uvádí: „Zákon o specifických zdravotních službách přenáší úhradu pracovnělékařských služeb, která byla až dosud hrazena z veřejného zdravotního pojištění, na zaměstnavatele“. S využitím údajů z informačního systému kategorizace prací je odhadováno, že náklady zaměstnavatelů se navýší cca o 204 mil. Kč za rok.

Dle § 58 zákona o specifických zdravotních službách obecně hradí pracovnělékařské služby zaměstnavatel, přestože existující určité výjimky.

Ministerstvo zdravotnictví ve smyslu § 60 zákona o specifických zdravotních službách vydává prováděcí vyhlášku, která mimo jiné stanoví organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb aj.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v § 53 definuje pracovnělékařské služby jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je:

Prováděcí vyhláška vymezuje, že zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, jeli to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné, popř. z kapacitních možností poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Vyhláška dále stanoví, že pracovnělékařské prohlídky zahrnují:

Dle důvodové zprávy se při stanovení periodiky periodických prohlídek vychází jednak z předpokladu, že potenciál k výkonu práce nebo služby se vlivem stárnutí snižuje, jednak z předpokladu, že ke ztrátě kvality zdraví dochází vlivem působení rizikových faktorů vyskytujících se při práci a vlivem pracovních podmínek, při kterých je práce vykonávána. Podle důvodové zprávy je cílem periodických a dalších lékařských prohlídek prováděných ke zjištění zdravotní způsobilosti k práci a službě včasná prevence.

V rámci pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.

Dle § 6 prováděcí vyhlášky je obsahem každé pracovnělékařské prohlídky tzv. základní vyšetření: rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních, pracovní anamnéza, zejména odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů a pracovní podmínky, komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů a jeho výkonu a základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a PH moče.

Základní vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření (lze je provést až po provedení základního vyšetření), jestliže taková vyšetření stanoví jiný právní předpis, jsou prováděna na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou prováděná na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů, nebo jsou požadovaná posuzujícím lékařem, pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo průběhu vzdělávání, potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují.

Příloha č. 1 prováděcí vyhlášky dále stanoví rozsah pracovnělékařských služeb. Při stanovení rozsahu pracovnělékařských služeb se určuje celková doba nezbytná k provádění pracovnělékařských služeb. Pro stanovení minimální celkové doby nezbytné k provádění pracovnělékařské služby se určuje minimální čas potřebný na jednoho zaměstnance za rok.

Prováděcí vyhlášky stanoví náročnost práce/čas potřebný na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení.

Doprovodný zákon noveluje zákon o daních z příjmů a to včetně § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, které od 1. 4. 2012 zní: „pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,“.

2. Daňové souvislosti

2.1 Úhrada za pracovnělékařské služby zaměstnavatelem

Zaměstnavatel ve smyslu nového zákona o specifických zdravotních službách bude uzavírat, resp. uzavřel dle staré úpravy, písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb na dodávku pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Je obvyklou praxí, že úhrada zaměstnavatele za poskytované pracovnělékařské služby je stanovena smluvním ujednáním a obvykle se odvíjí od počtu zaměstnanců zaměstnavatele či jiného obdobného kritéria. MF ČR ve svém vyjádření k příspěvku KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči uvedlo, že upozorňuje na případy neprůkazného stanovení výše rozmáhajících se paušálních úhrad smluvním lékařům, poskytujícím závodní preventivní péči. Lze se však domnívat, že pokud jsou poskytovatelé pracovnělékařské služby a zaměstnavatel osoby nespřízněné ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, jsou tyto smluvní úhrady obecně daňově uznatelným nákladem.

Dílčí závěr:

Obecně jsou smluvní úhrady poskytovateli pracovnělékařské péče dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP považovány za daňově uznatelný náklad a to ve výši ceny obvyklé pokud se jedná o subjekty spřízněné ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP či smluvní ceny dohodnuté mezi nespřízněnými subjekty.

2.2 Pokyn D-6

Pokyn GFŘ D-6 v článku k §24 ZDP stanoví v bodě 14 „Daňovými výdaji na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče nebo na preventivní péči poskytovanou smluvními lékaři, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2. zákona, jsou výdaje (náklady) související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových, následných a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění předpisů o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, registrované ve Sbírce zákonů v částce 2/1968 a v částce 20/1970, a zákon č. 187/2000 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů), nehrazené zdravotními pojišťovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zákoník práce“), tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru. Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišťovnami, vymezuje § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mimo jiné lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle zvláštního právního předpisu (zákoník práce).“

Dílčí závěr:

Od 1. dubna 2012 již není výše uvedený bod k § 24 Pokynu D-6 zcela aktuální, nýbrž s ohledem na nové znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP lze za daňově uznatelné náklady považovat náklady vynaložené zaměstnavatelem na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, zejména zákonem o specifických zdravotních službách a prováděcím předpisem Ministerstva zdravotnictví ČR vydaným dle § 60 zákona o specifických zdravotních službách.

2.3. Náklady na pracovnělékařské služby pro uchazeče o zaměstnání

Zákon o specifických zdravotních službách stanoví, že pracovnělékařské služby hradí obecně zaměstnavatel (§58 zákona o specifických zdravotních službách). Ve smyslu ustanovení tohoto zákona zajišťuje zaměstnavatel poskytnutí pracovnělékařských služeb zaměstnancům a uchazečům o práci. V § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách je dále uvedeno, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání s tím, že zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanovíli jiný právní předpis jinak. Nicméně je v tomto ustanovení dále připuštěna možnost, že vstupní lékařskou prohlídku nemusí hradit uchazeč o zaměstnání, pokud se uchazeč s případným zaměstnavatelem dohodne jinak, či stanovíli tak jiný právní předpis. Přestože § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP se obecně vztahuje pouze k nákladům na zaměstnance, lze dovodit, že i náklady vynaložené na uchazeče o zaměstnání mohou mít stejný daňový charakter a to i v případě, že s uchazečem není následně uzavřen pracovněprávní či obdobný vztah.

Dílčí závěr:

Za náklady na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazené zdravotní pojišťovnou se ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, resp. obecných ustanovení § 24 ZDP považují náklady vynaložené nejen na zaměstnance, ale i uchazeče o práci, pokud se případný zaměstnavatel s uchazečem o práci dohodl na úhradě nákladů na pracovnělékařské služby včetně úhrady vstupní lékařské prohlídky.

2.4 Komplexní smlouva se zdravotnickým zařízením – daňové ošetření na straně zaměstnavatele

V praxi je obvyklé, že smlouva na poskytování pracovnělékařské péče je uzavřena se zdravotnickým zařízením, které poskytuje komplexní zdravotní péči a to jak pracovnělékařské služby tak i nadstandardní zdravotní péči (tj. jinou než pracovnělékařské služby) či další služby (např. provádění kontroly, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tj. jde o povinnost zdržovat se na nahlášeném místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, toto oprávnění má zaměstnavatel po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, nebo službu poskytování garantované doby čekání na ošetření zaměstnance v pracovní době v časovém limitu +/počet minut od dohodnutého termínu ošetření, apod.). V těchto smlouvách se zdravotnickým zařízením jsou smluvní poplatky za jednotlivé služby obvykle stanoveny pro jednotlivé druhy poskytovaných služeb samostatně.

Dílčí závěr:

2.5 Komplexní smlouva se zdravotnickým zařízením daňové ošetření na straně zaměstnance

Ve vyjádření MF ČR k příspěvku KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči MF ČR uvedlo, že náklady vynaložené na závodní preventivní péči, resp. nově náklady zaměstnavatele vynaložené na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb nejsou příjmem podle § 6 odst. 3 ZDP, neboť se nejedná o žádné plnění ve prospěch zaměstnance, resp. z kterého by zaměstnanec mohl benefitovat, resp. navyšoval majetek zaměstnance.

V případě tzv. nadstandardní zdravotní péče zajišťované a hrazené zaměstnavatelem ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení se však na straně zaměstnance jedná o zdanitelný příjem, který je dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozen od DPFO ze závislé činnosti při splnění úhrady těchto nákladů z daňově neuznatelných nákladů zaměstnavatele nebo ze zisku zaměstnavatele po jeho zdanění.

Dílčí závěr:

V návaznosti na bod 2.4 tohoto příspěvku lze učinit následující závěry

2.6. Další služby v oblasti zdravotnictví neposkytované zdravotnickým zařízením

V posledních letech se objevila další služba, která obvykle není poskytována zdravotnickým zařízením ale podnikatelským subjektem a spočívá v organizaci návštěv lékařů (např. při potřebě lékaře specialisty propojí pacienta s tímto specialistou, resp. dohodnou u specialisty návštěvu) nebo ve službě call centra objednávání do různých zdravotnických zařízení/k různým lékařům apod. V tomto případě se nejedná o klasické využití zdravotnického zařízení nýbrž zajištění efektivní logistiky zdravotní péče a podobné služby. V případě, že zaměstnavatel platí tyto logistické služby v oblasti zdravotní péče svým zaměstnancům (např. formou možnosti využívat výše zmíněné call centrum, či 24 hod online poradenská zdravotní služba), jedná se o plnění ve prospěch zaměstnance, které lze považovat za nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti zajištění využívání zdravotnického zařízení či lékaře. Lze tedy shrnout, že v tomto případě se jedná o daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a příjem zaměstnance osvobozený od DPFO ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Dílčí závěr:

Pokud nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci souvisí se zprostředkováním/zajištěním využití zdravotnického zařízení/lékaře, je toto plnění třeba podřadit pod § 25 odst. 1 písm. h). Toto nepeněžní plnění pak je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

V tabulce níže jsou uvedena plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům s daňovým ošetřením na straně zaměstnance a zaměstnavatele:

Tabulka

3. Závěr

Navrhuji, aby byla potvrzena správnosti výše uvedených závěrů, a to z hlediska DPPO a DPFO ze závislé činnosti. Závěry se stanoviskem GFŘ by měly být vhodným způsobem zveřejněny.

Stanovisko Generálního finančního ředitelství:

Stanovisko bylo upraveno na základě úprav příspěvku provedených předkladatelkou dle dohody se zástupci GFŘ.

K bodu 2.1

GFŘ souhlasí se stanoviskem MF k daňové uznatelnosti nákladů na straně zaměstnavatele vydaným k předkladatelem zmiňovanému příspěvku 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči.

Platí, že nahrazení slov „závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče“ slovy „pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb“ z hlediska podmínek uplatňování výdajů (nákladů) v základu daně na přístupu k dané problematice by nemělo představovat žádnou změnu.

To znamená, že platby, které byly považovány za daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 ZDP, ve znění účinném do nabytí účinnosti zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě (dále jen „zákon č. 375/2011 Sb.“) bude možné při splnění všech zákonem stanovených podmínek uplatnit v základu daně i podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 ZDP, ve znění zákona č. 375/2011 Sb. v případě, že budou vynakládány na pracovnělékařské služby.

Rozhodující pro uplatňování konkrétních daňových výdajů (nákladů) bude vždy mimo jiné naplnění pojmu „pracovnělékařské služby“, jejichž rozsah, obsah a organizaci pracovnělékařských služeb a postupy při zajišťování lékařských prohlídek upravuje vyhláška o pracovnělékařských službách.

K bodu 2.2

V návaznosti na stanovisko k dílčímu závěru 2.1 souhlas se závěrem předkladatele.

K bodu 2.3

Předkladatelem navržený závěr nelze takto formulovat.

Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP lze uplatnit pouze výdaje (náklady) vynaložené na zaměstnance, kterým se pro účely zákona o daních z příjmů podle § 6 odst. 2 tohoto zákona rozumí pouze poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání uvedenou podmínku nesplňuje, nelze v daném případě ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP použít.

Pokud uchazeč o zaměstnání neuzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah nebo obdobný vztah, na základě kterého tento uchazeč o zaměstnání splní podmínky pro vymezení pojmu „zaměstnanec“ pro účely ZDP, avšak v souladu s § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“) se obě strany dohodnou, že vstupní lékařskou prohlídku uhradí zaměstnavatel, lze při splnění všech zákonem stanovených podmínek uvažovat na straně zaměstnavatele o možnosti uplatnění výdajů dle § 24 ZDP.

K bodu 2.4

Jak již bylo uvedeno ve stanovisku k dílčímu závěru k bodu 2.1 pro uplatňování konkrétních daňových výdajů (nákladů) na pracovnělékařské služby bude vždy mimo jiné rozhodující jejich vymezení v zákoně č. 373/2011 Sb. a vyhlášce o pracovnělékařských službách. Proto lze k jednotlivým závěrům uvedeným pod písmeny a) až c) pouze konstatovat:

ad a) Náklady na pracovnělékařskou službu poskytovanou zdravotnickým zařízením jsou daňově uznatelným nákladem ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, a to při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Jedná se o výjimku z „obecné daňové neuznatelnosti“ těchto výdajů (nákladů) podle § 25 odst. 1 písm. h) bod. 2 ZDP.

ad b) Se závěrem předkladatele lze souhlasit. Zejména je nezbytné splnění podmínky „používání zdravotnického zařízení”. Pro úplnost pouze dodáváme, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nepeněžní plnění ve formě možnosti používání zdravotnického zařízení a nikoliv přímo nadstandardní zdravotní péči (tu poskytuje právě zdravotnické zařízení),

ad c) V případě nákladů na monitoring plnění režimu práce neschopných zaměstnanců či úplatu za dodržení garantované doby ošetření zaměstnanců během pracovní doby souhlas se závěrem předkladatele, tj. nejedná se o náklady daňově neuznatelné ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a na posouzení případné daňové uznatelnosti předkladatelem uváděných nákladů na monitoring plnění režimu práce neschopných zaměstnanců či úplatu za dodržení garantované doby ošetření zaměstnanců během pracovní doby je možno aplikovat obecná ustanovení § 24 ZDP.

K bodu 2.5

ad a) Souhlas se závěrem předkladatele na straně zaměstnance se nebude podobně jako v případě současné závodní preventivní péče jednat o zdanitelný příjem.

ad b) Souhlas se závěrem předkladatele zdravotní péče poskytnutá zaměstnavatelem nad rámec jeho zákonné povinnosti ve formě možnosti využití zdravotnického zařízení zaměstnancem, bude na straně zaměstnance představovat příjem ze závislé činnosti osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP za zde uvedených podmínek.

ad c) Souhlas se závěrem předkladatele na straně zaměstnance se nebude jednat o zdanitelný příjem.

K bodu 2.6

Zdravotní péče je vymezena v § 2 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách),zdravotnické zařízení je definováno v § 4 tohoto zákona jako prostor určený proposkytování zdravotnických služeb.

Podle názoru GFŘ v uvedených případech není naplněna podmínka „možnostipoužívat zdravotnické zařízení“ (uvedené služby neposkytuje zdravotnické zařízení,ale nespřízněný podnikatelský subjekt), a proto nelze použít ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

Pokud tedy služba není hrazena z veřejného pojištění, mohlo by se za zákonem stanovených podmínek u zaměstnavatele jednat o daňově uznatelné náklady podle § 24 odst. 1 ZDP. Podle názoru GFŘ se nejedná o službu poskytovanou zaměstnanci, ale o službu zaměstnavatele, který touto cestou eliminuje případné ztráty časového fondu pracovní doby svých zaměstnanců. Zároveň platí, že zaměstnanci v těchto případech nevzniká nepeněžní příjem.

Uzavřeli jsme smlouvu na vybudování plynofikace obce.Práce jsou rozděleny do etap na roky 2013-2016 dle dohody objednatele a zhotovitele.Nyní by mělo dojít k fakturaci za provedené práce na první části páteřního plynovodu.Ve smlouvě je uvedeno,že objednatel dílo využije v rámci své ekonomické činnosti v souladu s § 92 a-e zákona o DPH. Pokud tomu rozumím, tak bude vystavena zhotovitelem faktura (dílčí) v režimu PDP, dopočítáme DPH 21%, a odvedeme FÚ a můžeme si zároveň DPH uplatnit? Účetně akce bude po celou dobu vedena na účtě 042 a po dokončení (r.2016) bude převedena na účet 021 ve výši ceny díla + uplatněné DPH. A jak to bude po ukončení a zařazení do majetku, když plynofikaci nebudeme provozovat a počítá se s prodejem plynárnám. Potom odvedeme daň z prodejní ceny? Děkuji za odpověď.

Tady jak to popisujete, tak skutečně byste měli mít plný nárok na odpočet DPH - budete to používat k ekonomické činnosti a to ve vazbě na připravovaný prodej plynárnám (prodej novostavby).

Takže došlé faktury - MD 042/Dal 321 a dopočtené DPH MD 343/Dal 343. Na 042 a následně 021 to tedy povedete v ceně bez DPH. Při prodeji následně odvádíte daň z prodejní ceny - tady to samozřejmě máte naprosto dobře - jen to prosím nezapomeňte domluvit do smlouvy s plynárnami.(ZN)

Dobrý den, prosím o radu s účtováním. Obec bude nakupovat hasičské vozidlo v zahraničí. Koupě bude za hotové, ve výši asi 600 000 Kč (ale v eurech). Na vůz jsme dostali dotaci od Kraje. Jak to bude s DPH (jsme plátci) ? Není omezena výše hotovosti, se kterými může obec manipulovat?

Takže já bych ten dotaz rozdělil do několika oblastí:

a) platba v hotovosti - tady bohužel existuje zákon č. 254/2004 Sb., který platby v hotovosti omezuje. Pokud se podívám na §3 odst. 1 písmeno b), tak podle mého názoru tam i tento případ spadá. Hranice je 350 tis. Kč (pro platby v EUR ekvivalent podle kursu ČNB) - takže skutečně podle zákona je zde povinnost realizovat bezhotovostní platbu. Pokud to porušíte, tak jednak můžete dostat sankci podle daného zákona, co je ale horší - pořizujete to z dotace a obávám se, že by tady s tím mohly být problémy.

b) oblast DPH - tady je to trochu složitější - nepíšete, zda pořizujete od plátce nebo neplátce a zda je to nové či starší. Takže spíše obecně - budu předpokládat zahraničního plátce DPH - předpokládám, že vám to dá na vaše DIČ bez německé daně a vy to budete muset prodanit jako pořízení zboží z jiného členského státu - ř 3 přiznání. Samozřejmě nárok na odpočet DPH v tomto případě nemáte.

c) zaúčtování - pokud budu předpokládat, že budete respektovat tu bezhotovostní platbu, tak asi následovně:

MD 042/Dal 321 a zároveň MD 042/Dal 343 - pokud používáte denní kursy - tak ke dni vystavení dokladu dodavatelem (z hlediska základny pro přepočet DPH). To vezmete asi jako i hodnotu, kterou dáte na 042. Následně při platbě MD 321/Dal 231 a kurzový rozdíl. Tady samozřejmě nevím, jak platby nakonec proběhnou - takže případně upřesníme podle konkrétní situace, jak to budete provádět. (ZN)

Obec není plátcem DPH, musíme i přesto kontrolovat v registru, zda je účet uvedený faktuře určen ke zveřejnění? Ručíme také za nauhrazenou DPH?

Ne - toto je výhradní povinností plátců. Je to napsáno v §109 odst. 1 hned první věta.

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně DPH. Obec je provozovatelem větrných elektráren. Do loňského roku byla společnost ČEZ odběratelem veškeré vyrobené elektřiny a obec fakturovala měsíčně její dodávku s DPH. Letos změnila obec odběratele a pouze silovou elektřinu fakturuje novému odběrateli firmě Nano Energies Trade s.r.o., a to měsíčně s DPH. Dále podává obec měsíčně hlášení o dodané elektřině společnosti OTE a.s., u které jsme se zaregistrovali k 1.1.2013 podle zákona č.458/2000Sb.. OTE a.s. nám vyplácí na základě námi podaného hlášení podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č.165/2012Sb a dle cenového rozhodnutí č.4/2012 a č.5/2012. Podle zákona o č. 235/2004Sb (DPH) výplata podpory v režimu zelený bonus není zdanitelným příjmem a proto bude vyplácen bez DPH. Dělám předpis 311MD/602D. Bude u účtu 602 ZJ 650?Je to tak správně? Děkuji za radu.

Já si úplně nepamatuji záznamové jednotky v GORDIC - nicméně pokud si dobře pamatuji, tak 650 je osvobozené plnění od DPH. Tady v tom případě to není předmětem daně vůbec - takže do přiznání to vůbec nemá vstupovat (stejně třeba jako sankce ....) - tedy teoreticky buď bez ZJ nebo s nějakou, která by identifikovala, že to není předmětem daně.

Nicméně v této souvislosti musím upozornit na jeden problém - nevím, k čemu tu elektrickou energii používáte - pokud třeba do VO, může vám vzniknout povinnost vypořádání DPH ve vztahu k provedenému odpočtu daně z dřívějších investic. Tady to samozřejmě jen odhaduji - záleží na vašich konkrétních podmínkách. (ZN)

Město pronajímá domy, kde jsou byty i nebytové prostory. I plátcům pronajímá nebytové prostory bez DPH. Při rozúčtování vodného a stočného plátci požadují daňový doklad, aby si mohli uplatnit odpočet DPH. Předpokládám, že město může u těch nemovitostí, které pronajímá celé, uplatnit odpočet na vstupu v plné výši a poté uplatnit DPH na výstupu vůči všem nájemníkům. Není mi jasné, jak postupovat s uplatňováním DPH, pokud: 1) část nemovitosti používá město pro svou neekonomickou činnost, nebo 2) v důsledku havárie nebude město přeúčtovávat nájemníkům celou spotřebu vody fakturovanou vodárnou.

Pokud část nemovitosti není k ekonomické činnosti, tak se v zásadě dostáváte do režimu podle §75 zákona o DPH - tedy máte pouze částečný nárok na odpočet daně. V praxi v takovém případě můžete postupovat následujícími způsoby:

a) na vstupu již uplatnit pouze příslušnou část odpočtu daně - nejjednodušší metoda je taková, že si neuplatňujete odpočet DPH průběžně, ale až při vyúčtování podle toho, kolik vyúčtujete plnění s DPH, si zároveň plně odečtete (interním dokladem, který provážete na jednotlivé daňové doklady). Samozřejmě pokud máte nějaký vzorec - třeba přes plochu, tak můžete průběžně odpočítávat i v průběhu roku ...

b) použít ustanovení §75 odst. 2 - tedy prvotně uplatnit odpočet daně v plné výši s tím, že následně bude doodvádět DPH dokladem o použití u plnění, které nepoužije k ekonomické činnosti (daň jakoby vrátí zpět).

Ten druhý případ je zajímavější a diskutabilnější - musíme tady řešit, k čemu je daný vstup (tedy spotřebovaná voda nepřeúčtovávaná v důsledku havárie) "použit" - obecně totiž takováto "chyba" neznamená to, že bych neměl nárok na odpočet DPH (je to stejné jako když v továrně vyrobím zmetek, který prokazatelně zlikviduji). Pokud pronajímám (teď myslím skutečně nájem) s DPH, tak bych se nerozpakoval ani vteřimu a řekl bych, že se jedná o vstup přímo související se zdanitelným výstupem - přitom bych nemusel polemizovat, zda souvisí s vyúčtováním energií nebo nájmem - a uplatnil bych plný odpočet DPH. Pokud je ale nájem osvobozený od daně, tak upřímně řečeno - jsem na vážkách - abych měl nárok na odpočet DPH, musel bych říci, že to souvisí výhradně s vyúčtováním energií, což se mi jeví jako na hraně. Tady upřímně řečeno nevím - to už podle mne hodně bude záviset na pohledu  každého jednotlivce, já osobně bych asi tady to DPH v případě osvobozeného pronájmu neodčítal (tedy respektive pokud bych odečítal průběžně, tak bych při vyúčtování dokladem o použití doodvedl). Nicméně znovu zdůrazňuji - toto je o pocitech a já jsem asi v této záležitosti "nestatečný". (ZN)

Chci se zeptat: a) dodavatelská faktura na výměnu ohřívače vody v obecním bytě patří do PDP? b) obec obdržela cenové nabídky na restaurování sochy (kulturní památky), kde je uvedena snížená sazba DPH. V zákoně o DPH v příloze č. 2 restaurování není uvedeno.

K prvnímu dotazu - podle mne to patří pod CZ-CPA 43.22.11, byt máte k ekonomické činnosti, takže ANO - PDP bych aplikoval

Ta druhá záležitost - myslím si, že snížená sazba DPH je správně - samozřejmě za předpokladu, že se jedná o práce prováděné  fyzickou osobou, která to restauruje (ne firmou). V příloze č. 2 k zákonu jsou CZ-CPA 90 - služby jiných výkoných umělců ... - přitom restaurování uměleckých děl je pod CZ-CPA 90.03.11. Takže doufám, že by to mohlo být dobře ve snížené.  (ZN)

Institut ručení dle zák. 235/2004 Sb. od 1.4.2013, se vztahuje na všechny odběratele platící bezhotovostně - tzn. i na příspěvkové organizace města, které nejsou plátci DPH?

Ne - toto je výhradní povinností plátců. Je to napsáno v §109 odst. 1 hned první věta.  Nicméně prosím - podívejte se ještě na dnes zveřejněnou aktualitu... - zjistíte, že i u plátců DPH to zdaleka není tak horké.

Zpracovala jsem DPPO, kde jsem na ř.251 uvedla odčitatelnou položku ve výši zisku dle §20 odst.7 z ř.č.10. V komentáři píšete, že to není rozumná záležitost. Mám ještě DPPO přepracovat,kde vznikne daňová povinnost než odevzádm na FÚ? V loňském roce jsem ale daň z př.nezaúčtovala na 591. Prosím tímto o radu. Moc děkuji.

Pokud správně chápu - dotaz má dva aspekty:

a) zda dávat odčitatelnou položku na ř. 251 - to jsme doporučovali v situaci, že zdaňujete sami sobě, že nikoliv - důvodem je, že je s tím spojeno prokazování, že uspořená daň byla použita ve prospěch činností, které nejsou předmětem daně - pokud to přeženu, že třeba následně označím, že díky tomu došlo k úhradě opravy komunikace.... - to je práce a my jsme hrozně líní, tak doporučujeme, aby se to nedělalo - daň sice vyjde vyšší, ale zase ji sami inkasujete ... Nicméně protože toto není problémem prokazovat u obcí, tak bych to již nepředělával a nechal to tam...

b) druhou věcí je to, že uvádíte, že jste nezaúčtovali daň - předpokládám do roku 2012. Nyní tedy nezbude nic jiného, než to zaúčtovat do roku 2013. Tady byste správně měli vyhodnotit, zda se jedná o položku pod hranicí významnosti či nad hranicí významnosti. Pokud nad - správně by měl být použit účet 408, pokud pod tak asi 595. My jsme to rozebírali i v publikaci týkající se roku 2012 (ve smyslu na jaký účet to dát) - tak to vykopírovávám:

·      následné korekce daně z příjmů

ÚSC i PO jsou konfrontovány s nutností poměrně rychlého zpracování účetní závěrky. Díky tomu nejsou výjimkou situace, kdy původně vypočítaná a zaúčtovaná daň pro potřeby účetní závěrky se může odlišovat od daně z příjmů, která byla stanovena v rámci daňového přiznání k dani z příjmů. Stejná situace může nastat v případě, kdy daň z příjmů nebude do příslušného roku vůbec zaúčtována. Mohou se objevovat následující varianty zaúčtování korekce nákladů:

-          opravy převyšující hranici významnosti pro použití účtu 408 (260 tis. Kč nebo 0,3% z hodnoty aktiv) – korekce je provedena proti účtu 408,

-          opravy nepřevyšující hranici významnosti:

a) proúčtování na účet 591 – daň z příjmů

b) proúčtování na účet 595 – dodatečné odvody daně z příjmů

V rámci vyhlášky existují dva nákladové účty pro zachycení daně z příjmů. Smyslem rozdělení na tyto dva účty mělo být to, aby daň z příjmů běžného roku nebyla ovlivněna dopady doměrků daní z minulých let. V rámci struktury nákladů a výnosů se jedná o jediný takto koncipovaný účet.

Nákladovou korekci daně z příjmů účetní jednotka v našem případě provádí na základě řádného daňového přiznání, a to jako rozdíl mezi předběžně stanovenou a skutečnou daní z příjmů. Podle popisu účtu se sice o dodatečný odvod daně z příjmů nejedná, z hlediska snahy o separátní vykazování daně za běžný rok a za období předcházející by ale použití účtu 595 mohlo být vhodné. Z těchto důvodů obě varianty považujeme v tomto případě za srovnatelné.

Úvaha uvedená výše se nemůže týkat změn daňové povinnosti prováděné na základě dodatečných daňových přiznání. V těchto případech je aplikace účtu 595 povinností.

V této souvislosti by bylo ještě zajímavé přemýšlet o vztahu mezi účty 595 a 408. Na účet 408 mají být zachyceny významné opravy minulých let, účet 595 je speciálně vyčleněný pro případy následných oprav daně z příjmů. Bylo by možné dodatečné opravy účtovat na účet 595 bez ohledu na významnost. Tento přístup uvádíme spíše k zamyšlení jako logicky možný způsob řešení. Pro další případy ale budeme aplikovat účtování dle výše uvedeného rozdělení s možným použitím účtu 408.

Pokud hodně zjednoduším účtování, tak podle toho co vyjde byste účtovala MD 408 /595)/Dal 682 a MD 231/Dal 231 - jen proúčtování daně v příjmech a výdajích. Dobře to samozřejmě není - předpis měl být udělán do minulého roku.

Odpověď na moji otázku jsem v dotazech našla, ale chci se ujistit, zda je moje účto správně. K 31.12. 2012 jsem zaúčtovala DPPO ve výši 264.116,- zápisem 591 MD / 384 D. Letos jsem zjistila, že jsem nezaokrouhlila a DPPO je o 16,-Kč méně, tj. 264.100,-. Mohu zaúčtovat takto: 591 MD / 682 D -16,- 384 MD / 682 D 264.116,- 231 1122 MD / 231 6399 5362 D 264.100,- A ještě jeden asi hloupý dotaz. V roce 2010 jsem zaúčtovala na účet 408 částku 20.000,-, která byla několik let vedena na účtu 311. Byla to částka účtovaná SDH za elektřinu, ale elektřinu platí OÚ. Zastupitelstvo schválilo vyřazení pohledávky. Už vím, že jsem to měla dát do nákladů, protože to je nevýznamná částka. Můžu to teď z účtu 408 přeúčtovat do nákladů nebo už to tam nechat a neřešit to? Nic jiného na účtu 408 nemáme.

Zaúčtovanou daň z příjmu máte velmi dobře, tento způsob nejvíce doporučujeme. Doúčtování rozdílu je také dobře.

Ohledně té 408 - ono je to celkově zajímavá situace ohledně častých  změn v předpisech při reformě. V roce 2010 bylo na 408 z vaší strany účtováno správně (opravy byly řešeny duplicitně, když je něco duplicitně, tak si můžeme vybrat), teď má 408 jinou vypovídací schopnost a kdybych chtěla mít účetnictví o něčem, tak bych řekla, že je dobře to shodit do nákladů,  např. na 557. ČÚS již ke 408 je, ale právě v tom významu, který byl 408 přiřazen až v roce 2012. Jako opravu opravy bych to klidně na náklad zúčtovala a myslím si, že to nikdo nemůže dle současných předpisů vyčíst. Argumentace pro opravu opravy:  "Je to pro zvýšení vypovídací schopnosti výkazu rozvahy".

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli není změna u DPH - jsme čtvrtletní plátci, když přijde faktura 5. dubna se zdanitelným plněním 25.3. zahrnu ji do daňového přiznání II.Q? Tzn. že stále platí, že rozhoduje den, kdy faktura přišla?

Zahrnuji do zdaňovacího období za II. Q. Platí to stále, že  o období nároku na odpočet rozhoduje datum přijetí dokladu.