Dotazy

Musím odvést daň z přenesené daňové povinnosti i u dílčí faktury? Na faktuře je uvedeno pouze: Dílčí faktura na stavební práce. Není u toho žádný popis prací . To vše je uvedeno až při konečném vyúčtování.

Pokud se jedná o dílčí fakturaci a ne zálohu, tak nastalo zdanitelné plnění a je potřeba skutečně DPH přiznat. Aby se DPH nepřiznávalo u přenesené daňové povinnosti, tak by bylo potřeba, aby to byla záloha. Takže to musíte jasně s dodavatelem dohodnout - nic jiného poradit neumím. (ZN)

Dobrý den, děkuji za rychlé odpovědi na mé předchozí dotazy. Nyní bych se potřebovala ujistit: obec je plátce dph. Budeme pořizovat nový automobil pro potřeby OÚ. Prodáme starý automobil, stáří 8 let, prodejní cena starého vozu bude + DPH? Děkuji

Pokud to skutečně bylo osobní vozidlo pořízené před 8 lety, tak se jedná o situaci, kdy nemohl být uplatněn odpočet DPH (vozidlo pořízené do 1. 4. 2009). Jakkoliv je možné, že jste ještě asi v té době nebyli plátci, myslel bych si, že by bylo logické postupovat analogicky. Potom by prodej tohoto vozidla byl osvobozen od DPH (tedy správně na ř. 50, ale zároveň na ř. 51) - samozřejmě pokud to nebylo vozidlo využívané výhradně k výkonu veřejné správy - takový prodej by byl mimo DPH.

Znovu ale zdůrazňuji - bavím se zde o vozidlech pořízených do 1. 4. 2009 - a jen pro doplnění vykopírovávám související informaci MFČR:

(ZN)

INFORMACE

o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů
(14. 4. 2009)

Zákon č. 87/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o DPH") a který mimo jiné obsahuje zrušení zákazu uplatnění nároku na odpočet daně u osobních automobilů, byl zveřejněn v částce 27 Sbírky zákonů a vstoupil v účinnost dnem jeho vyhlášení, tj. dnem 1. 4. 2009.

I. Ustanovení novely zákona o DPH týkající se odpočtu daně u osobních automobilů

Novelou zákona o DPH bylo zrušeno ustanovení §75 odst. 2 , které obsahovalo zákaz odpočtu daně při pořízení osobního automobilu. Současně byla zrušena další ustanovení zákona o DPH ( §13 odst. 4 písm. g), §21 odst. 6 písm. e), §62 odst. 2 ) související se zákazem uplatňování nároku na odpočet daně u technického zhodnocení osobního automobilu, přestavby motorového vozidla na osobní automobil a osvobození od daně při dodání osobního automobilu, při jehož pořízení neměl plátce daně nárok na odpočet daně.

Součástí novely zákona o DPH jsou přechodná ustanovení týkající se osobních automobilů uvedená v Čl. II v bodech 1. až 3.

II. Uplatňování DPH u osobních automobilů pořízených ode dne 1. 4. 2009

1. Nárok na odpočet daně u osobních automobilů pro plátce DPH ode dne 1. 4. 2009

Plátce DPH má počínaje dnem 1. 4. 2009 nárok na odpočet daně u osobního automobilu při jeho nákupu v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu ze třetí země, pokud je místo plnění v tuzemsku a datum uskutečnění zdanitelného plnění je nejdříve den 1. 4. 2009. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně jsou pro všechna zdanitelná plnění stanoveny v §72 až §79 zákona o DPH. Počínaje dnem 1. 4. 2009 má plátce nárok na odpočet daně i u technického zhodnocení osobního automobilu za stejných podmínek.

V souladu s §21 zákona o DPH je dnem uskutečnění zdanitelného plnění u osobního automobilu při jeho

- dodání na základě kupní smlouvy s místem plnění v tuzemsku den dodání automobilu podle §13 odst. 1 zákona o DPH, v ostatních případech (mimo kupní smlouvu) je rozhodující den fyzického převzetí automobilu, - pořízení z jiného členského státu EU s místem plnění v tuzemsku den dodání osobního automobilu, v ostatních případech (mimo kupní smlouvy) je rozhodující den fyzického převzetí automobilu.

V souladu s §23 zákona o DPH je dnem uskutečnění zdanitelného plnění u osobního automobilu při jeho

- dovozu ze třetích zemí den propuštění do příslušného celního režimu, nejčastěji den propuštění do režimu volný oběh.

Pro uplatnění nároku na odpočet DPH u osobního automobilu tedy nebude podstatný např. den vystavení technického průkazu nebo jiný den, ale vždy den uskutečnění zdanitelného plnění s datem nejdříve 1. 4. 2009.

2. Povinnost přiznat daň na výstupu při prodeji osobního automobilu pořízeného ode dne 1. 4. 2009

Spolu se zrušením ustanovení §75 odst. 2 bylo zrušeno i ustanovení §62 odst. 2 , podle kterého se dodání osobního automobilu, u kterého při pořízení nemohl plátce DPH do 31. 3. 2009 uplatnit nárok na odpočet daně, považovalo za plnění osvobozené od daně.

Ode dne 1. 4. 2009 plátci DPH vzniká povinnost přiznat daň na výstupu při prodeji osobního automobilu, pokud při jeho pořízení plátce DPH uplatnil nárok na odpočet daně.

Základ daně plátce DPH stanoví podle §36 zákona o DPH.

III. Uplatňování DPH u osobních automobilů pořízených do dne 1. 4. 2009

a. Zákaz nároku na odpočet daně

Z přechodného ustanovení bodu 1 novely zákona o DPH vyplývá, že u osobního automobilu, který byl dodán podle §13 , pořízen z jiného členského státu podle §16 , dovezen podle §20 a u technického zhodnocení osobního automobilu, s místem plnění v tuzemsku a s datem uskutečnění zdanitelného plnění do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti novely (tj. do dne 31. 3. 2009), nemá plátce nárok na odpočet daně, a to ani po datu účinnosti novely, tj. počínaje dnem 1. 4. 2009 a později. Přechodné ustanovení stanoví, že pro uplatnění nároku na odpočet daně se u těchto osobních automobilů použijí ustanovení §72 až §79 zákona o DPH ve znění platném do dne předcházejícímu dni nabytí účinnosti novely ( do dne 31. 3. 2009), a to i po datu nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. včetně §75 odst. 2 , který obsahuje zákaz odpočtu daně při pořízení osobních automobilů.

b. Osvobozené plnění při dodání osobního automobilu, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně

Plátce, který při pořízení osobního automobilu do dne 31. 3. 2009 neměl a nemá nárok na odpočet daně podle výše uvedeného přechodného ustanovení novely zákona o DPH, uplatní při dodání tohoto osobního automobilu i po datu 1. 4. 2009 podle bodu 3 přechodných ustanovení osvobození od daně podle §62 odst. 2 zákona o DPH ve znění platném do dne 31. 3. 2009.

IV. Použití osobního automobilu pořízeného plátcem i pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností

Pokud plátce použije osobní automobil, u jehož pořízení uplatnil nárok na odpočet daně, jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak i pro účely s ní nesouvisející, má povinnost postupovat podle ustanovení §72 odst. 5 zákona o DPH, ze kterého vyplývá, že plátce má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. V praxi to znamená, že plátce, který bude využívat osobní automobil jak pro služební účely, tak i například pro svoji soukromou potřebu nebo soukromou potřebu zaměstnanců, může uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu pouze v poměrné výši.

Pokud však plátce při pořízení osobního automobilu uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, považuje se použití osobního automobilu pro soukromou potřebu nebo soukromou potřebu zaměstnanců, popř. obecně pro jiné účely než je ekonomická činnost, za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce ve smyslu §14 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona o DPH a plátce DPH je povinen z této služby přiznávat daň na výstupu v daňovém přiznání za každé zdaňovací období, v němž osobní automobil bude využívat pro tyto účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností.

Základ daně plátce stanoví podle ustanovení §36 odst. 6 zákona o DPH, který byl rovněž novelizován zákonem č. 87/2009 Sb.

V. Odpočet daně u ojetých osobních automobilů ve zvláštním režimu podle §90 zákona o DPH

Možnost odpočtu daně se nebude nadále vztahovat na ojeté osobní automobily, u nichž je obchodníkem uplatněn zvláštní režim zdanění přirážky podle §90 zákona o DPH. Při uplatnění tohoto zvláštního režimu nesmí obchodník na daňovém dokladu uvést daň z přirážky a kupující, i když je plátcem daně, nemá nárok na odpočet daně.

Pokud však obchodník nakoupí osobní automobil od plátce DPH a tento prodej již bude pro plátce zdanitelným plněním, nemůže obchodník při prodeji ojetého osobního automobilu použít zvláštní režim zdanění přirážky. Obchodník má nárok na odpočet daně při nákupu tohoto ojetého osobního automobilu a při jeho prodeji musí přiznat daň z celé prodejní ceny a kupující, který je plátcem daně, si může v tomto případě za splnění obecných zákonných podmínek uplatnit nárok na odpočet daně.

Nadále platí, že při prodeji osobního automobilu osobě se zdravotním postižením, která chce uplatnit nárok na vrácení daně, je obchodník povinen uvést částku daně na daňový doklad podle §85 odst. 6 zákona o DPH.

VI. Finanční pronájem osobního automobilu

a. Z přechodného ustanovení , bod 2, zákon č. 302/2008 Sb., vyplývá, že u smluv o finančním pronájmu uzavřených do dne 31. 12. 2008, jejichž předmět smlouvy (osobní automobil) byl předán do užívání nájemci do dne 31. 12. 2008, nelze uplatnit nárok na odpočet daně, a to ani po datu 1. 4. 2009. Z výše uvedeného přechodného ustanovení vyplývá, že v daném případě se použijí ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o DPH ve znění účinném do dne 31. 12. 2008, tedy i ustanovení §75 odst. 2 ., které neumožňuje odpočet daně u finančního pronájmu osobního automobilu.

b. Podle přechodného ustanovení , bod 2, zákon č. 87/2009 Sb., při pořízení osobního automobilu podle smlouvy, ve které je sjednáno, že uživateli je přenechán osobní automobil do užívání za úplatu do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti novely zákona o DPH (do dne 31. 3. 2009) s oprávněním nabýt osobní automobil nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy, se použije pro uplatnění nároku na odpočet daně ustanovení §72 až §79 ve znění zákona o DPH platném do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti novely zákona o DPH (do dne 31. 3. 2009). To znamená, že při pořízení osobního automobilu podle výše uvedené smlouvy, nemá plátce daně nárok na odpočet daně, a to i po datu 1. 4. 2009.

Čj.: 18/35 996/2009-181

Prosím o radu ohledně zpracování daňového přiznání.Vypsala jsem si všechny zdanitelné příjmy a k nim přiřadila uznatelné náklady.Na školení nám bylo řečeno,že si máme vždy příjmy a náklady napasovat k sobě podle jednotlivých odvětví.Vyšlo mi tak,že náklady v lese máme za rok 2012 vyšší než příjmy.Ztráta činí cca 40 tis.Pochopila jsem,že bych tuto ztrátu neměla od základu daně za ostatní odvětví odečítat.Nevím zda správně.Měly by tedy příjmy a náklady na les být zahrnuty v osvobozených příjmech a neuznatelných nákladech? Děkuji

Tady je situace nastavena tak, že pokud by se jednalo o činnost hlavní, tak ta aby byla předmětem daně z příjmů (a mohla z ní být vyměřena i případná daňová ztráta), tak by musela  být dańově v zisku. Tedy u hlavních činností to tak skutečně je. Potom by tedy muselo dojít k vyloučení jak výnosů (ř. 101), tak i nákladů (ř. 40 nebo ř. 62).

Pokud ale skončíte v některé z  hospodářských činností ve ztrátě (což určitě třeba přechodně je možné), tak ztráta by byla skutečně daňově účinná - tedy zde by i ke kompenzaci se ziskovými jinými činnostmi mohlo dojít.

Jen nakonec prosím drobnou úvahu - zvažte, do jakých "rizik" z hlediska přesnosti stanovení daně jít v situaci, kdy daň odvádíte sami sobě (ale případné doměrky již do vašeho rozpočtu nejdou). (ZN)

Mohl byste mi prosím poradit ohledně smlouvy o zřízení práva odpovídajícího Věcnému břemeni a DPH. Zastupitelstvo schválilo smlouvu o VB 18.12.2012, kdy ještě obec nebyla plátce DPH, takže smlouva je na částku 1000 Kč a DPH se tam neřeší. Od 20.12.2012 se stala obec plátcem DPH a smlouva byla podepsána 2.1.2013 starostou tak, jak byla schválena a odeslána na EON. Právní účinky vkladu vznikly 12.2.2013 a vklad práva povolen 22.2.2013. Já jsem měla zaúčtovat předpis 22.2.2013, ale bohužel jsem jej neudělala a ani nevím jestli měl být s DPH a nebo bez DPH a ve smlouvě je uvedeno, že nám platba přijde na účet do 60 ti dnů po zapsání do KN. Když jsem ale volala kvůli úhradě na E-on, tak mi řekli, že mám fakturu vystavit já. Tak jsem z toho zmatená a vůbec nevím, jak mám postupovat a jestli má být FAVY i s DPH nebo bez. Můžete mi prosím poradit , jak tuto situaci vyřešit?

Bohužel situace je v tomto případě taková, že podpisem smlouvy se ještě neuskutečnilo plnění z hlediska DPH (uzavření smlouvy ještě plněním není). Tady jsme přesvědčeni, že DUZP vzniká okamžikem 12. 2. 2013 (vklad věcného břemene do katastru je podmínkou jeho vzniku). Nevím, jak to máte nastaveno ve smlouvě, nicméně asi bych nyní vystavil fakturu  - dal bych DUZP 12. 2. 2013 - hezky s DPH 21 %. Jen ještě k ceně - pokud se vám nepodaří nějak zdodatkovat, že z důvodu toho, že jste se stali plátcem DPH se cena navyšuje o DPH, tak byste měli DPH dopočítat směrem dolů - tedy cca 826,50 základ daně a 173,50 Kč daň. (ZN)

Dobrý den, jsme plátci DPH a provozujeme vodovod, kanalizaci a ČOV. K těmto činostem potřebujeme dokladat pro odbor životního prostředí "Hodnocení rizik ekologické újmy" dle zákona č. 167/2008, které pro nás zpracovává firma. Můžeme si za tyto odvedené práce uplatnit DPH?

Jedná se o vstup pro zdanitelné plnění, takže ano, je možné uplatnit nárok na odpočet.

Je vstupné na sportovní nebo jakoukoliv kulturní akci zdanitelným příjmem i když se z toho platí náklady??

Zdanitelným příjmem , resp. spíše výnosem z hlediska DPPO vstupné je, ale za určitých podmínek. Postupujeme tak, že zjistíme výši výnosů a nákladů a daní se rozdíl. Z hlediska DPPO - ano je to zdanitelný výnos, ale pokud jsou daňově uznatelné související náklady se vstupným  vyšší než výnos ze vstupné, tak se nedaní, výnos je zdanitelný, jen když je vyšší než náklady. A zdaňuje se rozdíl kladný výnosy minus náklady.

Z hlediska DPH se jedná o ekonomickou činnost o plnění osvobozené.

Kdy je DUZP při ročním vyúčtování služeb spojených s nájmem nebytových prostor za rok 2012 ? Datum vyúčtování je např. 20.2.2013 ale na vyúčtování je poznámka - Případnou reklamaci je možné uplatnit do 15 dnů ode dne doručení a po tomto termínu Vám bude zaslána faktura. Děkuji

Zákon o DPH v tomto případě mluví možná trochu vágně o "dni zjištění skutečné spotřeby" - §21 odst. 5 písm. b). Osobně bych za dané datum považoval vyúčtování, nikoliv až okamžik, kdy druhá strana nebude rozporovat (tedy, že bych řekl, že tím "nerozporováním" byla zjištěna skutečná spotřeba) - podle mne jsem vyúčtováním zjistil a ve vazbě na toto zjištění by mělo dojít k DUZP. Pokud dojde k reklamaci a bude nějakou dobu řešena (není to určitě tak, že hned akceptujete - to může trvat týdny řešení ...), tak bych to řešil v případě opravy jako následnou opravu základu daně. (ZN)

Město v roce 2005 z projektu Terminál přeshraniční přepravy nakoupilo 2 minibusy. Autobusy dle nájemní smouvy město v roce 2006 začalo pronajímat společnosti ČSAD s tím, že po doplacení poslední nájemní splátky bude vyfakturován doplatek, na základě kterého přejdou autobusy do vlastnctví společnosti ČSAD. Prosím o radu, jak fakturovat společnosti s DPH nebo bez? Pokud s DPH, lze si toto DPH uplatnit? děkuji

Faktura je s DPH - je to pronájem a následný prodej movitých věcí klasicky používaných k ekonomické činnosti. Přitom i nájem musel být určitě s DPH - tedy ten nárok na odpočet DPH tady (pokud jste byli plátci již v roce 2006). Na odpočet je nárok 3 roky od okamžiku, kdy jste ho mohli uplatnit poprvé...(pokud byste se stali plátci DPH později - např. v roce 2009, tak zase můžete jít max. 1 rok před registraci). Takže pokud zrekapituluji, možnost odpočtu DPH vidím velice skepticky.

Město vlastní kluziště, na základě mandátní smlouvy jeho provoz zajišťuje cizí společnost. Ale veškeré náklady a opravy hradí město samo. Na kluzišti se vybírá vstupné. Osvobozeni od vstupného jsou třídy s učitelem a členové (do 15-ti let) sportovních oddílů. Dále je zpoplatněno komerční bruslení - hokejisté,...apod. V případě větší opravy chlazení na tomto kluzišti, jakou částí by město mělo vypočítat poměr uplatnění DPH? děkuji

Tak jak situaci popisujete, tak se mi veškeré aktivity, které tam provozujete jeví jako sportovní činnosti osvobozené od DPH podle §61 - tedy zpoplatněné bruslení, ledy pro hokejisty ... Pokud tam máte, jak jsem pochopil i případy, že je používáno bezplatně, tak samozřejmě jste ještě v situaci, kdy také není používáno k ekonomické činnosti. Za této situace se mi jeví jako bez nároku na odpočet.

Nevylučuji ale, že tam nemůže být zároveň nějaká akce, kde skutečně by bylo účtováno DPH - například zapůjčení celého areálu na nějakou firemní akci (firemní večírek ...) - potom by se dalo uvažovat o kombinaci poměr x koefient.

Pro poměrné krácení odpočtu by se muselo nějak porovnávat v jakém podílu je to za úplatu - ke zdaňovaným i osvobozeným/plné využití (tedy i to zdarma). Může to vycházet z nějakého propočtu hodin využití ... Následně by se to ještě krátilo koeficientem podle §76 - ten vychází z přiznání (tedy vstup jde v odpočtu do třetího sloupce a podle koeficientu jak vychází v rámci přiznání se provádí krácení).

Nicméně opakuji - moc se mi to na ten odpočet ve Vámi popisovaném případu nezdá.

Máme podané přiznání k dani z příjmů za rok 2012 za naši obec. Byla jsem kontaktována z FÚ (Mladá Boleslav), že mají pokyn vyžadovat u měst a obcí vyplnění části B v příloze č. 1 II. oddílu, tedy odpisy, protože jsou tyto odpisy zahrnuty v hospodářském výsledku na ř. 10. Moje argumentace byla že daňové odpisy neuplatňujeme, tedy neuvádíme (a účetní odpisy máme vyloučené na ř. 62). Přesto mám z FÚ pokyn tento údaj do přiznání do této části doplnit, nevím ale kam... chtěla jsem použít kolonku B b) ř.12 (účetní odpisy.....), ale zjistila jsem, že tato kolonka se vztahuje ke speciálním případům odepisování nehm.majetku před r.2004 a drobného majetku, bojím se že když tam vypíšu odpisy (obrat účtu 551), bude to vlastně špatně.... Předem děkuji za Vaše stanovistko.

Tabulku přiznání B ve vašem případě rozhodně nesmíte vyplňovat. Ta logika té tabulky jsou uplatněné daňové odpisy - viz i označení tabulky a zejména logika tabulky navazující případně na ř. 50 a 150. Kolonka B12 je úplně o něčem jiném - to nemůže u vás nastat - jedná se o odpisy v případech, kdy třeba obchodní společnosti stanoví hranici pro zařazení do dlouhodobého majetku na úrovni 20 tis. Kč - potom při pořízení majetku za 30 tis. Kč se provádí účetní odpis a tento účetní odpis je zároveň odpisem daňovým.

Nebo-li doporučuji - trvejte na své verzi - pokud sem začnete psát odpisy a zároveň odpisy daňové neuplatňujete, povede to logicky k chybně vyplněnému přiznání. Je to smutné, když je potřeba řešit takové minely ze strany státní správy.

Obec účtuje DPH v PDP přes položku 8901. Koncem roku 2012 byl zůstatek na položce 8901 Kč 3.086.664,--. Při úhradě nadměrného odpočtu FÚ jsem zaúčtovala položku 8901 ve výši Kč 3.086.664,-- a položku 5362 §6399 proti účtu 343. Ve výkazů Fin 2-12 v měsíci únor 2013 jsou obě položky v uvedené výši mínusové. Při rozpočtové změně § 6399 a položky 5362 Kč - 3.101.416,-- jsou celkové výdaje od počátku roku v mínusu a vyrovnané položkou 8115. Prosím o kontrolu účtování.

Ač si umím představit, že takový výkaz vypadá hrozně, tak je to opravdu správně. Tu položku 8901 při úhradě DPH  nebo příjmu DPH vlastně nepřímo položka 8115 vyrovná z důvodu změny stavu peněz - až při úhradě nebo příjmu DPH dojde k finančnímu toku s vlivem na stav účtů.  Položka 8901 měla jakoby vyrovnávací, překlenovací fci  stejnou jako položka 8115, ale jen dočasnou, např. přes rok. Tady mě fakt mrzí, že to neumím dobře vysvětlit. Ale opravdu, soudě dle Vašeho popisu máte vše tak, jak má být.

Dobrý den,jsme plátci DPH, spotřebu vody a elektřiny refakturuji (není to náš příjem) a účtuji 311/377 , úhradu D / -231 D/ 311. U auditu nám doporučili účtovat jako výdajovou a příjmovou položku. Jak bych měla správně účtovat?

Nějakou položku zvolit musíte, pokud přefakturaci vedete v hlavní činnosti. Příjmová a výdajová položka zde však zbytečně znehodnocuje vypovídací schopnost rozpočtu, doporučuji spíše účtovat s plusem a minusem na položkách 515x i meziročně. Jinak příjmová položka je vhodná 2111, lze i 2324. Příklady účtování jsou podrobně popsány v dokumentu ke stažení: 2012 Služby nájemné přeprodej účtování.

Dobrý den, prosím o radu na dotazy. Prodej nemovitosti Jsme plátci DPH. Obec prodává budova- sál pořizovací cena 850 tis., zůstatková cena 500 tis., oprávky 350 tis.. včetně pozemku pořiz.cena 38 tis.Kč. Prodejní cena budovy vč. pozemku dohodnuta 300 tis. (odsouhlasena v zastupitelstvu). Odhad není a reálná hodnota dle starosty je 300 tis. Budova byla pronajímána na krátkodobý pronájem vždy na 1 den (asi 6x v roce) a z pronájmu odvedeno DPH. Jinak budova nebyla využívána. Nikdy jsme na budově neuplatňovali odpočet DPH. Při prodeji máme z ceny odvést DPH ? předpis prodeje 311/646 Kč 300tis., inkaso za prodej 231/311 Kč 300 tis. vyřazení budovy 553/081 Kč 500 tis. a 081/021 Kč 850 tis. vyřazení pozemku 554/031 Kč 38 tis. Prosím, jak s DPH a zda je správné zaúčtování budovy, pozemku nebo jinak ? Děkuji. 2. Výstavba vodovodu Obec získala dotaci na výstavbu vodovodu, bude hrazena i z vlastních zdrojů. Vodovod má zůstat v našem majetku, ale vodovod vč. oprav bude provozovat Veolie, dosud není žádná smlouva. Máme smluvní firmu, která vypracovala žádost o dotaci a bude ještě provádět výběrové řízení na výstavbu. V současné době jsme obdrželi fakruru na základě Smouvy mandátní – odměna za úspěch při získání dotace k projektu vodovod, zaúčtuji jako investici na vodovod a můžeme uplatnit odpočet DPH ?

1. Prodej budovy je osvobozen od DPH dle §56, citace:

(1) Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátce se může rozhodnout, že i po uplynutí této lhůty uplatní daň. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.

(2) Převod pozemků je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení 39) nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.40)

Přitom je potřeba zdůraznit, že pro majetek pořízený do 31. 12. 2012 ještě platí možnost aplikace tříleté lhůty ... Budu předpokládat, že to není novostavba a že také v posledních třech letech nedošlo k nějakému zásadnímu technickému zhodnocení spojenému s rekolaudací (užívání k jinému účelu ...). Za těchto okolností je převod osvobozen od daně, nicméně podle nových pravidel by bylo možné to prodat i s DPH. Zkusím vysvětlit, kdy by to mohlo být zajímavé prodat s DPH - kupující je plátcem DPH a mohl by si daň plně odečíst a obec tam v posledních 5 letech něco technicky zhodnotila, kde si neuplatnila odpočet DPH - nyní by mohla douplatnit odpočet daně podle §78. Je to trochu složitější z hlediska výpočtu - pokud by to byl váš případ a nevěděli byste si s tím rady, tak se ozvěte s konkrétními daty a zkusíme to spočítat.

Pokud ale v tomto není problém, tak skutečně prodejte jako osvobozeno od DPH - tady by to správně mělo jít do ř. 50 a zároveň uvést na ř. 51 k vyloučení z koeficientu. Tím, že se to ale vylučuje z koeficientu (a také jako prodej dlouhodobého majetku nezapočítává do obratu), tak upřímně řečeno neuvedením tohoto případu do přiznání nijak nepoškozujete sebe ani stát (a to ani teoreticky).

Veškeré zaúčtování máte dobře. Na RH není potřeba přeceňovat, rozdíl je pod významností (doporučovanou).

Ta výstavba vodovodu a uplatńování odpočtu daně je problém - musím doložit, že to mám ke zdaňované činnosti. Takže pokud bude třeba jen smlouva, že Veolia s tím bude bezúplatně hospodařit a sama na svůj účet vybírat stočné, tak tam nebudete mít zdaňované příjmy a nebudete mít nárok na odpočet daně. Pokud by byla varianta, že to třeba Veolii pronajmete s DPH - potom ANO - odpočet by byl možný. Pokud nebudete zatím vědět, jak to bude dohodnuto, tak bych si zatím odpočet neuplatňoval - na uplatnění máte potenciálně 3 roky - tedy když by se vyjasnil užívací vztah třeba za rok a zjistili jste, že máte nárok na odpočet daně - potom OK - normálně v běžném přiznání douplatníte odpočet. (ZN)

Dobrý den, město pronajímá své komerční prostory jak plátcům tak neplátcům DPH. Nájem + paušální platby za služby fakturuje jak plátcům tak neplátcům měsíčně takto: nájem - osvobozeno od DPH, voda 15 % DPH, teplo 15 % DPH, elektrika 21 % DPH. Pokud město v tomto případě provede opravu pronajatého prostoru, může uplatnit odpočet DPH? I přesto, že pronájem je osvobozen od DPH? Nebo byl mohl uplatnit odpočet DPH jedině za předpokladu, že pronájem bude zdaněn 21 % DPH? Děkuji

Skutečně musíte hledat vazbu mezi vstupem "tady opravou" a výstupem - zde konkrétně nájmem. Nemohu hledat souvislost mezi tím, že dělám opravu a účtuji energie s daní (s účtováním energií s DPH souvisí, že si mohu uplatnit odpočet DPH na vstupu z energií).

Takže ANO - odpočet daně z oprav u takovéhoto objektu za předpokladu realizace pronájmu s DPH.

Dobrý den, od německého města Hilden jsme koupili hasičské auto s 60m žebříkem. Ani město Hilden, ani my ho nebudeme používat pro ekonomickou činnost. Zaplatili jsme 2500 Euro. Potřebuji vědět, zda musím doměřit DPH. Myslím si že dodání auta, které sloužilo pro veřejnou správu není zdanitelným plněním i kdyby město Hilden bylo plátcem.Nebudeme tudíž žádnou daň doměřovat. Ale včera jsem byla na školení a přednášející mi řekl, že pokud město Hilden je plátce, musím daň doměřit.

Pokud správně chápu - nejedná se o nové vozidlo... Tady platí ustanovení §2 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, vymezující že předmětem daně je:

pořízení  zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,

Dále dochází k rozvinutí v § 2a

(2) Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud

a)

celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč a

b)

pořízení zboží je uskutečněno

1.

osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem,

2.

osvobozenou osobou, která není plátcem,

3.

osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,

4.

osobou povinnou k dani, na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo

5.

právnickou osobou nepovinnou k dani.

A možná co je nejdůležitější:

§2b

Volba předmětu daně

Osoba, která uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, které není předmětem daně podle §2a odst. 2 , se může rozhodnout, že toto pořízení je předmětem daně. Na pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné touto osobou do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla, se nevztahuje §2a odst. 2 .

No a teď zkusíme logicky - jste právnická osoba, museli bychom ale podle toho §2a odst. 2 písmeno b) bod 5 dovodit, že jste v dané činnosti osobou nepovinnou k dani... (ve vazbě na §5 odst.3). Otázkou je, zda je to takto v zákoně myšleno - zkusím k tomu výňatek z důvodové zprávy k novele zákona o DPH - právě vysvětlení budo 5:

- právnickou osobu nepovinnou k dani – jedná se o právnickou osobu,

která neuskutečňuje ekonomické činnosti.

Obecně platí, že na plátce se toto pravidlo nepoužije, a všechna jeho pořízení zboží z jiného

členského státu kromě pořízení uvedených v odstavci 1 jsou proto předmětem daně.

Takže ve vazbě na znění důvodové zprávy se situace jeví tak, že byste prodanit měli ... Bez ohledu na tuto záležitost ale půjdeme do reality - budu předpokládat, že při uzavírání smlouvy (uvádíte, že jste zaplatili ...) se město Hilde zachovalo tak, jakoby dodávalo vozidlo standardnímu plátci DPH do jiné členské země - předpokládám, že na dokladu od nich nenajdete žádnou německou daň, oni to asi uvedli do svého souhrnného hlášení... - možná jsme jim dali DIČ. Pokud to tak je, tak jsme se bez ohledu na nějaké další analýzy fakticky postavili do pozice dle bodu 2b) - tedy postavili bychom se do režimu, kdy prodaňujeme. Ještě doporučení - zkuste se podívat na doklad, který od nich máte - pokud je tam něco ve smyslu, že je to dodání do jiného členského státu osvobozeno od jejich DPH, tak se určitě prosím zachovejte tak, že to prodaníte.