Dotazy

Dobrý den,za prodloužení programu AVG jsme obdrželi fakturu od společnosti,která má sídlo na Kypru. Faktura je v české měně i úhradu jsme zasílali do banky v ČR.Na faktuře je uvedeno,že jsme odpovědni za přiznání a úhradu DPH. DPH jsem dopočetla ve výši 21%. Jak prosím tuto fakturu zaúčtovat? 518/321 ZD DPH ?

Základ daně: 518/321 a DPH  ze samovyměření 518 MD / 343 D.  Pokud by se jednalo o nějaké delší prodlužování (třeba na 24 měsíců), tak samozřejmě případně s využitím účtu 381. Pokud se týká přiznání k DPH - patří to na ř. 5 (základ daně - fakturovaná částka  a k tomu DPH podle Vašeho propočtu). (ZN)

Dobrý den, letos poprvé budu zpracovávat DPPOza obec. Prosím o radu: 1) zda musí být nejprve na VZ schválen závěrečný účet a poté lze vystavit přiznání, nebo to na sobě není nijak závislé. 2) zda se DPPO odvádí daň jen z hospodářské činnosti - dle předchozích přiznání obec nikdy žádnou daň neplatila, tak mi to není zcela jasné, zda se daně pouze vykazují. Zda by pro mě nebylo lepší, aby přiznání zpracoval daň. poradce. Moc děkuji.

Přiznání k DPPO není vůbec závislé na schválení závěrečného účtu. Je potřeba jej zpracovat a podat a proúčtovat do 31.3.2013.

Je zbytečné, aby přiznání zpracoval poradce. Obec platí daň sama sobě. Zpravidla je mnohem vyšší daň z hlavní činnosti, nejvíce z prodejů,  než z hospodářské činnosti, což je odopověď na část dotazu týkající se toho, co vlastně daníme. Postupy pro zpracování jsou v dokumentu ke stažení 2012 DPPO přiznání aktualizace. Určitě sama zvládnete, stačí k tomu tak 15-20 minut :o), volíme princip - kde si nejsme jisti, tak klidně zdaníme...(u obcí - DSO, které daň z příjmu platí je již opatrnější...)

Dobrý den moc Vás prosím o radu, dělám DPPO a nejsme plátci daně. potřebovala bych jednoduše vysvětlit pro mě "blbce" jak správně vyplnit daňové,, na řádek (10) jsem dala hospodářský výsledek výkazů zisku a ztrát. na řádek (62) jsou veškeré výdaje tedy všechny 500účty na řádek (101) veškeré přijmy mimo účtu 603 a 662 na řádek (110) přijmy na účtě 603 a 662 na vašich stránkách jsem si vše přečetla ale mě stačí poradit na jaký řádek a číslo účtu moooc Vám děkuji

Rovnou říkám - takto na dálku je pro mne těžké to analyzovat, nicméně ve vazbě na to, co jste napsala:

na ř. 10 - hospodářský výsledek ano - ale před zdaněním

na ř. 101 - výnosy, které nejsou předmětem daně - tedy účty 605, 606, 67x, 68x a část 662 zahrnující jen výnosy z běžného účtu (pokud je to pro Vás těžké odlišit od ostatních výnosových úroků, tak to nepočítejte a z příjmů to nevylučujte).

na ř. 100 - případně provozní dary zaúčtované ve výnosech (účet 649 - nějaká analytika)

na ř. 40 (případně 62) - dejte tam tedy všechny náklady s výjimkou nákladů na účtech 59x

Potom základ daně na ř. 200 bude ř. 10 + ř. 40(62) - ř. 100 - ř. 101.

Berte ale prosím tento popis jako základní pomůcku pro výpočet - konkrétní postup se může odlišovat subjekt od subjektu ...(ZN)

Dobrý den, prosím poradit, jsme plátci DPH. Patří do daňového přiznání na řádek č. 50 příjmy ze správních poplatků, příjmy za místní poplatky, daňové příjmy, příjmy z dotací, předfakturace služeb, příjmy z nájmů od neplátců? Koeficient pro krácení nepoužíváme žádný. Co dělat v případě, že máme odvedeno DPH a dali jsme na tento řádek všechny výše uvedené příjmy?

Do přiznání patří jen to, co lze považovat za zdanitelné plnění.

Za zdanitelné plnění nelze (zjednodušeně - platí to na 99%) považovat to, co není odměnou za dodání zboží či poskyntutím služby - tedy příjmy z daní, získání dotace (tím nikomu nic neposkytujete, není to platba za "něco"), dále třeba pokuty, náhrady škod. Dále není zdanitelným plněním to, co je odměnou za výkon veřejné správy - tedy sice něco poskytujete, ale řeklo se, že to bude výkonem veřejné správy a nepodléhá to dani - týká se místních a správních poplatků, ale třeba také plateb za hroby ....

Na ř. 50 patří plnění osovobozená od daně podle §51 - zejména nájmy nemovitostí, dále třeba odměny za registrovanou pečovatelskou službu .....

Pokud to u vás nevedlo k žádnému poškození (neuplatňovali jste koeficient ...), tak bych to do minulosti asi nechal a od 2013 vyplňoval lépe ....(ZN)

Naše obec v roce 2012 založila dvě příspěvkové organizace. Obě mají kladný hospodářský výsledek. Sportoviště má kromě transferů od obce příjmy z pronájmu a technické služby příjmy za sekání či úklid soukromým subjektům. Jak máme sestavit přiznání k DPPO? Zaplatíme z těchto příjmů daň?

Takto je to těžké říci... - pokud se jedná o transfery a úroky z běžného účtu - ty nejsou předmětem daně z příjmů (a to i v situaci, kdy tyto výnosy z těchto titulů převyšují související náklady).

Pokud se týká nájemného - to je vždy předmětem daně z příjmů - samozřejmě ale proti tomuto nájemnému je možno postavit relevantní náklady, které s nájmem souvisí , případně nějaké přiřazení režijních nákladů. Stejně tak to sekání a úklid soukromým subjektům bude v obdobné pozici....

Dále nezapomeňte na možnost odčitatelné položky podle §20 odst.7 (zjednodušeně těch 300 tis. Kč) a případně slevy na invalidy. K problematice daňového přiznání PO je na stránkách www.pouctuje.cz  souhrnný dokument - metodika stanovení DPPO:

Z ní vyjímám následující:

Stanovení daně z příjmů PO – základní logika postupu

Prvotně doporučujeme věnovat pozornost výnosům – přitom musíme řešit, které výnosy jsou předmětem daně a které máme na druhou stranu nějak vyloučit…

Výnosy, které nejsou předmětem daně z příjmů

Z logiky přiznání k dani z příjmů právnických osob se prvotně musíme zaměřit na problematiku výnosů, které nebudou předmětem daně z příjmů (tedy z nich se daň určitě neodvádí). Zde jen upozorňuji – zaměřujeme se na nejzásadnější případy.

a) ř. 100 přiznání k dani z příjmů

Pro PO je v této oblasti významný případ § 18 odst. 2 písm. a) – tedy dosažení výnosů z darování.

Zde je totiž praktikován systém, že tento příjem je předmětem daně darovací – protože musí platit režim, že není možno tento příjem zdanit dvakrát, jsou příjmy, které byly předmětem daně darovací, vyloučeny z daně z příjmů.

Z tohoto pohledu na tomto řádku vylučujeme veškeré peněžité i nepeněžité výnosy, které vznikly z darů (ať již zaúčtované přímo do výnosů, nebo zúčtované následně ze 401 – pravděpodobně do účtu 649 či u peněžních darů prostřednictvím rezervního fondu - 414).

b) ř. 101 přiznání k dani z příjmů

Zde vylučujeme výnosy podle § 18 odst. 4 Zákona o dani z příjmů – tedy se jedná o následující skupiny případů (nejvýznamnější) – vezmeme to podle jednotlivých písmen Zákona (jen připomínám, že pro některé PO může být aktuální speciální ustanovení § 18 odst. 15 Zákona o dani z příjmů – zde se pro ně vymezuje okruh zdaňovaných příjmů speciálním způsobem – nicméně v tento moment to nebudeme řešit):

b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a podpory z Vinařského fondu a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce,

Toto je zásadním tématem. To, že by příspěvková organizace byla příjemcem daní či poplatků můžeme úspěšně vyloučit, nicméně zůstávají nám dotace.

Dané ustanovení si můžeme dokumentovat na následujícím příkladu:

Základní škola dosáhla zisku 350 tis. Kč. Přitom náklady byly 10 mil. Kč, dotace 10,3 mil. Kč a 50 tis. Kč byly vlastní výnosy.

Výsledek v tomto případě musí být takový (aniž bychom dále rozebírali, co skrývá oněch 50 tis. Kč vlastních výnosů), že vylučujeme ze zdanitelných příjmů celou dotaci – tedy 10,3 mil. Kč a ať děláme, co děláme, tak daňový základ nemůže přesáhnout hodnotu 50 tis. Kč (samozřejmě pokud bereme v úvahu pouze běžný rok – samozřejmě například ve vztahu k nutnosti zpětného zdanění dříve uplatněné odpočitatelné částky by mohlo dojít ke zvýšení daňového základu).Výše uvedený princip je poměrně zásadní – dost organizací v tomto dělá chybu a přijatou dotaci v rozporu s výše uvedeným písmenem zdaňují.

c) z úroků z vkladů na běžném účtu…

Zde je nutno vždy rozlišit mezi běžným účtem a například termínovými vklady.  Skutečně se zde můžeme bavit pouze o výnosech z běžných účtů, ostatní produkty (spořící účty, termínové vklady …) jdou obecně ke zdanění.

Zde bych si dovolil jen jednu drobnou poznámku – v některých případech spolu s vyloučením úroků z běžného účtu vylučují některé organizace proti tomu poplatky na těchto účtech (jako náklady související s výnosy, které nejsou předmětem daně). Toto bych ale principielně odmítl právě z logiky běžných účtů. Běžné účty určitě nemáme od toho, abychom na nich dosahovali nějaké úrokové výnosy, ale k realizaci transakcí na daných účtech. Z tohoto důvodu bych rozhodně bankovní poplatky na těchto účtech nevylučoval.

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

Toto písmeno je ze všech nejsložitější a také nejkontroverznější. Zatímco vylučování podle písmen b) a c) nám půjde relativně snadno (řešíme pouze, zda daný výnos druhově odpovídá vyloučení nebo ne), v tomto případě máme posuzovat hned několik aspektů:

Zde jen na okraj – v řadě případů se setkávám s problémem, že v případě škol jsou organizace tlačeny k tomu, že různé zájmové aktivity, které jsou obecným zájmem …, musí být považovány za činnosti doplňkové bez ohledu na jejich zřejmou ztrátovost. Je to samozřejmě naprosto nesmyslné, nicméně pokud zřizovatel v těchto případech toto skutečně vymezí jako činnost doplňkovou, říká zároveň – toto je „kšeft“, na to si skutečně máš vydělat (nicméně v praxi to tak nemyslí), zároveň ale potom organizace různě zakrývají reálné náklady, aby to nějak vyšlo.

Je potřeba také dát pozor na to, že se jedná o rozdíl „daňových“ výnosů a daňově účinných nákladů – tedy ne prostý rozdíl účetních nákladů a výnosů.

Opět pro porozumění situace drobný jednoduchý příklad:

Vezměme si příspěvkovou organizaci, která provozuje Domov pro seniory jako jednou činnost. Tato organizace má svěřen majetek do správy a pracuje s tím, že se jedná o nedaňové náklady (zde jen připomínám, že problematice daňových odpisů u majetku svěřeného do správy se věnuje samostatný dokument uveřejněný na stránkách).

Pokud zrekapitulujeme situaci, tak:

- dotace MPSV                                                                                  8 mil. Kč

- dotace zřizovatele                                                                           500 tis. Kč

- dary                                                                                                100 tis. Kč

- ostatní příjmy (ošetřovné, příspěvky na péči, pojišťovny)               14 mil. Kč

celkem výnosy                                                                       22,6 mil. Kč.

Náklady máme na úrovni 22,8 mil. Kč – tedy hospodaříme se ztrátou ve výši 200 tis. Kč, v nákladech se ale objevují odpisy ve výši 1000 mil. Kč – pro zjednodušení řekněme, že jsou celé nedaňové.

Přitom provozovatelé těchto služeb vědí, že nesmí krýt z dotace MPSV odpisy – tedy že v rámci daňového přiznání nemohou vyloučit odpisy právě proti dotaci z MPSV. Takto potenciálně může být ke krytí nedaňových odpisů použita pouze dotace zřizovatele – 500 tis. Kč. Najednou se porovnáním „daňových“ výnosů a „daňových nákladů“ dostáváme do situace, kdy máme nikoliv ztrátu ve výši 200 tis. Kč, ale daňově „zisk“ ve výši 300 tis. Kč a jsme tedy v situaci, kdy související náklady jsou předmětem daně z příjmů.

Pokud situaci v této oblasti zrekapitulujeme – bavíme se o nutnosti rozdělit výsledky v rámci hlavní činnosti do jednotlivých činností, posoudit, které z nich jsou ziskové a které ztrátové z daňového pohledu a nechat ke zdanění ty, které jsou daňově ziskové (nebo-li zde zákon nepředpokládá možnou vzájemnou kompenzaci ztrátových a ziskových hlavních činností pro určení daňového základu).  Samozřejmě je nutno připomenout, že by se mělo jednat o posuzování až po rozpuštění režijních nákladů, praktickým problémem také bývá otázka přiřazení dotace, pokud zřizovatel detailně neurčil, na co se dotace má použít a tato dotace je bez nějakého vypořádání.

Uveďme si opět zjednodušený příklad:

Jsem organizace – technické služby a pečuji o místní komunikace (zde je mým jediným výnosem dotace od zřizovatele) a dále provozuji sportovní halu (zde mám „svoje“  výnosy ve výši 500 tis. Kč, náklady po rozpočítání 2 mil. Kč). Od zřizovatele mám dotaci celkem 10 mil. Kč a nakonec jsem skončil v zisku 400 tis. Kč. Zřizovatel zároveň neurčil, k jaké činnosti se jaká část dotace váže – dostal jsem ji jako celek na činnost.

Pokud se zamyslíme nad řešením, zjistíme, že se najednou můžeme zachovat následujícími způsoby:

a) řekneme, že veškerá nespotřebovaná dotace se týká činnosti „komunikace“ – potom komplet vylučuji výnosy a fakticky docházím k tomu, že vůbec nebudu mít daňový základ (dokonce můžu se dostat k situaci, že bych nedával daňové přiznání, neboť nemám zdanitelné příjmy)

b) řekneme, že nespotřebovaná dotace se týká činnosti „sportovní hala“ – potom ale díky tomu, že tam máme vlastní příjmy, se najednou dostaneme do situace, že bychom zde základ daně měli a to fakticky ve výši 400 tis. Kč

c) nespotřebovanou dotaci začneme nějak rozpočítávat mezi obě činnosti

Osobně jsem přesvědčen, že postup uvedený pod bodem a) je skutečně možný a pokud zřizovatel nějak blíže neurčil, může si PO jako příjemce dotace sama určit, k jaké činnosti danou nepotřebovanou dotaci nakonec přiřadí (logicky nejlépe potom tam, kde se neobjevují žádné potenciální zdaňované příjmy).

Výnosy, které jsou předmětem daně vždy

Zde jen prvotně chceme zdůraznit – pokud zákon říká, že určitý výnos je předmětem daně, neznamená to, že bych ho musel zdanit sám o sobě, ale mám právo k němu přiřadit související náklady. Samozřejmě je na každé PO jak s tímto „právem“ naloží.

V zásadě bychom dané výnosy mohly rozdělit do dvou skupin:

a) výnosy, které zákon přímo vyjmenovává:

Konkrétně se jedná o ustanovení § 18 odst. 3

U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam s výjimkou ustanovení §19 odst. 1 písm. zd), z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).

Předmětem daně jsou tedy vždy výnosy na účtu 603 a výnosy z reklam, zpravidla na účtu 602 (zde by bylo vhodné toto oddělit analytikou). K těmto výnosů jsou přiřaditelné veškeré uznatelné náklady, a to i v případě, že jsou vyšší než výnosy. Zde nerozlišujeme, zda je vedeme v hospodářské činnosti nebo ne. Tedy je možné mít výnos z nájemného ve výši 100 tis. Kč a náklad na opravu ve výši 1 mil. Kč a vykázat tím ztrátu (tedy zdůrazňuji – daňově účinnou ztrátu).

b) ostatní v zákoně „neřešené“ výnosy

Záležitosti, které výslovně nejsou řešeny v zákoně, musí jít také logicky ke zdanění. Jedná se v zásadě o následující skupiny:

-          výnosy z činností, které nejsou přímo posláním PO – tedy výnosy z hospodářské činnosti (zde je tedy důležité, že opět může být dosaženo daňové ztráty – tedy je i možná vzájemná kompenzace daňově ziskových a ztrátových hospodářských činností),

-          výnosy z činností hlavních, u nichž výnosy přesahují daňově účinné náklady.

Problematika podávání daňového přiznání

Zde ještě na okraj připomínám, že u některých příspěvkových organizací může nastat situace, kdy mají pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny (představme si školku, která nedělá jinou činnost než předškolní výchovu a je ve ztrátě).

Zde platí § 38m odst. 7 Zákona o dani z příjmů a takovému subjektu vůbec nevzniká povinnost podání daňového přiznání. Samozřejmě ale podání přiznání možné je (pokud bude chtít).

Výnosy osvobozené od daně z příjmů (§19 – ř. 110)

Abychom rozuměli rozdílu mezi ř. 100(101) a ř. 110. Zatímco na ř. 101 máme něco, co zákon definuje, že není předmětem daně z příjmů (tedy se to vůbec netýká), tak ř. 110 je záležitostí, kdy pracujeme s příjmy, které předmětem daně z příjmů jsou, ale jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Z hlediska logiky vylučování souvisejících nákladů jsme na tom úplně stejně jako u výnosů na ř. 101 – opět platí § 25 odst. 1 písm. i), který říká – pokud máme výnosy, které vyloučíme jako osvobozené ze zdanění, musíme s nimi související náklady vyloučit jako nedaňové náklady.

Většinou se domnívám, že vyloučení proběhne na ř. 101 (taky může být situace, že zároveň není předmětem a pokud a předmětem bylo, tak je to osvobozeno – potom bych měl vylučovat na ř. 101) , pro případy k vyloučení na ř. 110 mne napadají u PO následující možnosti (z § 19 Zákona o dani z příjmů):

a)      zl) úrokové výnosy z vázaných účtů rezerv (rekultivace skládky) – nicméně toto je jen formální otázkou, neboť tyto úroky jsou zároveň zase povinně zapojovány do tvorby rezervy – tedy výsledek je za všech okolností nula,

b)      y) – úrokové příjmy z veřejné sbírky (nicméně tady to je většinou také na běžném účtu – proto rovnou není předmětem daně)

c)      g) – tady by se to mohlo týkat potenciálně „sportovců“ – výnosy z výtěžků loterií

Takže pokud to zrekapitulujeme, ř. 110 bude zpravidla vyplňován minimálně.

Problematika zúčtování fondů (rezervní …)

Jak víme, velký problém nám činí zúčtovávání fondů – například rezervního …. Jedná se zpravidla o naše účtování MD 414/Dal 648, kdy chceme vykrýt ztrátovost hospodaření (logiku tě ch operací nebudeme moc komentovat). Samozřejmě z hlediska logiky se jedná fakticky o fond vzniklý z výnosů předchozích období (také v tomto období mělo být posuzováno, zda bude či nebude daný zisk  předmětem zdanění) – proto by mělo dojít k tomu, že toto zúčtování bude ze zdanitelných výnosů vyloučeno. Přitom by se mělo jednat o ř. 140 daňového přiznání.

Pokud bych na to měl udělat příklad – provozuji MŠ – výnosy běžného roku jsou 1 mil. Kč (dotace, školkovné …) a náklady 1,05 mil. Kč (v tom třeba 70 tis. Kč na opravy), přitom právě na tyto opravy bylo rozhodnuto, že bude použit rezervní fond vytvořený z hospodářského výsledku minulých let. Takže nakonec celkový výsledek hospodaření je 20.

Potom budeme postupovat následujícím způsobem:

ř. 10                20 tis. Kč

ř. 101              1 mil. Kč – proti tomu vyloučeny náklady (např. ř. 40) – 1,05 mil. Kč

(toto z důvodu „ztrátovosti hlavní činnosti v běžném roce)

ř. 140              70 tis. Kč – zúčtování rezervního fondu

Stejná situace může nastat i v případě fondu odměn a v zásadě by snad tento postup měl platit i při zúčtovávání investičního fondu ke krytí oprav.

Problematika položek zvyšujících základ daně (ř. 20 – 62)

Pokud jsme v rychlosti prošli problematiku příjmů, můžeme se podívat na problematiku nákladů. Již jsme si vysvětlili některé postupy, kdy musíme vylučovat náklady související s příjmy, které nejsou předmětem daně – takže nyní krátké doplnění a poté bychom se ještě v krátkosti zastavili u rozpouštění odčitatelné položky podle § 20 odst. 7.

Kde vylučovat náklady (řádek přiznání)  související s výnosy na ř. 101, 110

Tady daňové subjekty postupují různým způsobem-nejčastěji lze zaznamenat, že se jedná o ř. 40 (sem by to podle popisu i věcně patřilo …) – potom je možno do související tabulky A dopsat například text „náklady související s příjmy uvedenými na ř. 101“ a dát sem celkovou částku vylučovaných nákladů.  Některé subjekty toto zahrnují do ř. 62.Co je potřeba zdůraznit – důsledky na stanovení správného základu daně jsou stejné.

Pozor na duplicitní vyloučení nákladů

Organizace v některých případech dělají chybu tím, že se dopouští duplicitního vyloučení.

Abych to uvedl na jednoduchém příkladu – máme určitou organizaci, která má jednu hlavní ztrátovou činnost a potom ještě činnost doplňkovou, která je zisková. Součástí nákladů jsou také obecně nedaňové náklady na reprezentaci – řekněme 2 tis. Kč, z toho je 1,8 tis. Kč rozpuštěno do činnosti hlavní a 200 Kč do činnosti doplňkové.

Pokud vyloučím ztrátovou hlavní činnost, tak v ní vyloučím i 1,8 tis. Kč obecných nedaňových nákladů na reprezentaci – toto je skutečně v celkovém vyloučení.

V rámci speciálního vyloučení dle konkrétního nákladového druhu již pak musím vyloučit pouze 200 Kč. Pokud bych vylučoval celé 2 tis. Kč, došlo by u 1,8 tis. Kč k duplicitnímu vyloučení a fakticky bych se poškodil.

Výše uvedené záležitost se může týkat i problematiky nedaňových odpisů apod …

Problematika splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 7

Zde se jedná o problematiku odčitatelné položky – lidově řečeno 300 tis. Kč (nicméně samozřejmě věcně je to trochu jinak, neboť je to 30 % ze základu daně, maximálně 1 mil. Kč, pokud b to dělalo méně než 300 tis. Kč, je možno odečíst 300 tis. Kč).

Poplatníci vymezení v § 18 §18 odst. 3 3 , kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 §34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 §34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Zde je uvedena podmínka, že případnou úsporu na dani (tedy ne daňový základ, ale až uspořenou daň) mám v následujících 3 letech použít k činnostem, které nejsou předmětem daně z příjmů a pokud k tomu nedojde, tak si následně provést zase zvýšení základu daně.

Tady je neustálen diskutováno, jak toto prokazovat. Je zde skupina lidí, kteří toto požadují prokazovat používáním rezervního fondu. To je značně nelogický postup, protože může nastat situace, že rezervní fond nebyl vůbec vytvořen (představme si zdanitelný zisk běžného období 200 tis. Kč, a k tomu ztrátovou hlavní činnost ve výši 210 tis. Kč, kterou vyloučím ze zdanění - potom žádný rezervní fond z daného roku nemám, ale odčitatelnou položku jsme uplatnil).  Tedy zdůrazňuji, že rozhodně použití rezervního fondu není možno brát jako kritérium …

Zde bych se spíše ustálil nad tím, že v buď to mohu prokazovat použitím fondu, anebo prokázáním, že v určitém roce mám ztrátovou hlavní činnost a zde právě „používám uspořené prostředky“.

Samozřejmě o této problematice bychom mohli napsat celé stránky, nicméně v tento moment nám jde skutečně o krátký popis problému.

Pokud se nám využít ušetřenou daň nepovede, dostáváme se na ř. 30 – sem tedy dáváme základ daně, u kterého jsme neprokázali uspoření související daně.

Další úpravy

Z hlediska dalších možných úprav bych upozornil na následující:

a)      tvorba opravných položek k pohledávkám více než 12měsíců po splatnosti podle Zákona o rezervách - § 8c – v objemu max. 30 tis. Kč za poplatníkem – zde je pouze nutno prokázat, že se jedná o pohledávky, které při vzniku byly zachyceny do výnosů, které byly předmětem daně (tedy například ne ty, které jsem vyloučil na ř. 101). Související tabulka v rámci přiznání je oddíl C písmeno a). Zde jen připomínám, že podmínkou je samozřejmě také to, že došlo k zaúčtování těchto opravných položek – tedy jsou již promítnuty na ř. 10 přiznání.

b)      slevy na dani – toto je již velice dobrá, bohužel ale často opomíjená oblast vyplývající z § 35 odst. 1 Zákona o dani z příjmů:

(1) Poplatníkům uvedeným v§ 2 a ´§ 17 §2 §17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a)

částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením [33] a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b)

částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením [33] a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Zde již nejsme v oblasti úpravy základu daně ale snížení vypočtené daňové povinnosti. Přitom není vůbec důležité, zda daný zaměstnanec je zaměstnán v činnosti, která je předmětem daně z příjmů či nikoliv – je to sleva obecně na organizaci. Pokud mi vyjde například přepočtený 1 zaměstnanec se zdravotním postižením, mohu vykázat 18 000 Kč/0,19 (sazba daně), aniž by došlo k placení daně. Přitom vzhledem k tomu, že zde již nemusím nic následně prokazovat, je použití této slevy na dani mnohem výhodnější než odčitatelná položka podle 20 odst. 7.

Dobrý den, jak správně účtovat pronájem dlouhodobý klubovny v majetku obce,který je plátce DPH, nájemce je plátcem DPH, máme účtovat s DPH nebo můžeme bez?

Opravdu je zde možné dobrovolně DPH nájem zatížit a nebo ne. Zpravidla se možnosti pronájmu s DPH u plátců využívá tam, kde se plánuje oprava nebo TZ pronajímaného prostoru, protože se na vstupu náklady o DPH "zlevňují".

Dobrý den. Nějak jsem se ztratila v účtování. SOS.... prosím pomozte. Daňový poradce mi zpracoval daňové přiznání daně z PO za obec. Daň za hl.čin. 710.971,- , daň za hosp.čin. 1.485.049,- (hosp.č. vedeme přes 8901). K 31.12.2012 zaúčtuji MD 591.100 1.485.049, MD 51.300 710.971,- x D 341 2.196.020,-, dále pak MD 341 2.196.020,- x D 384 2.196.020,-. K 1.1.2013 zaúčtuji MD 384 2.196.020,- x D 682.100 1.485.049,- a D 682.300 710.971,- , dále pak MD 231 -/1122 710.971,- x D 231 6399/5362 710.971,-. V dalších dotazech jsem se dočetla, že na 1122 má být celková daň a na 5362 jen hosp.čin. Nevím, jak mám dostat hosp.čin. na 1122. Můžete mi, prosím, poradit?

Pozor na 5362 jen za hlavní činnost, za hospodářskou se nedostane do rozpočtové skladby.

Za hospodářskou  činnost musíte zaúčtovat 231 8901 D (když ji vedete přes 231) a zároveň 231 1122 MD. Kdyby byl účet zvlášť, tak by došlo k převodu 262/241 (395) a 231 1122 MD / 262 D (395 D).  Proto musíme vykázat výdaj u VHČ na 231 8901 D.

Prosím o pomoc při sestavení DPPO za obec. Naše obec prodala v roce 2012 areál autocampu a k tomu i přilehlé pozemky. Tento prodej je na účtech 646, 647. Jsou tyto výnosy předmětem daně ?

Ano, jsou. Výnosy z prodeje minus náklady na prodaný majetek - tj. vyřazení. Ale pozor.

Uznatelným nákladem by mohla být vstupní cena za podmínky, že nebyl areál darován, nebyla k němu dotace, případně daňová zůstatková cena, pokud byl daňově odpisován. Někdy je těžké zjistit všechny informace o historii majetku k tomu, aby byla vstupní cena nebo daňová zůstatková uznatelná, tak u obcí, které zdaňují sami sobě doporučujeme zdanit celý výnos, je to bezpečnější. Uznatelným výdajem ale určitě může být daň z převodu nemovitostí, pokud byla zaplacena v roce 2012.

Prosím o radu, jsme obec a plátci DPH, které uplatňujeme u ekonom.čin. Jinak nájmy u bytů je bez DPH a služby přeprodejem. Dnes jsem obdržela smlouvu (jsme pronajímatel, firma má na naší budově nainstalované technické zařízení) v které je uvedeno: Nájemné si smluvní strany pro rok 2013 sjednávají ve výši 30000,- ročně vč.DPH. Nájemné bude hrazeno ročně, vždy k 25 dni na začátku období. Pronajímatel vždy pro dané období vystaví fakturu a doručí nájemci. Musíme fakturovat vč. DPH 21% a odvést? Děkuji.

V tomto případě se nejedná o pronájem ve smyslu evropských pravidel o DPH (není splněna charakteristika výhradního užívání věci), z hlediska DPH se toto považuje za právo užití, tedy je potřeba DPH na fakturách na výstupu uvádět, a to v základní sazbě 21%.

Dobrý den,mám dva krátké dotazy. 1.Máme nájemníky v obecních bytech a ještě pronajímá prostory poště a O2. Nájemníci platí pravidelně měsíční nájem bezhotovostně na BU podle smluv. Musím jim vystavovat daňové doklady, když je to osvobozené plnění ? 2.Každý rok poskytujeme dotaci na činnost Sdružení postižených civil.chorobami.Uzavíráme s nimi dohodu o poskytnutí dotace a nevyčerpané prostředky mají vrátit do 31.12.2012. Teď v lednu 2013 mně předali vyúčtování s nižší částkou než měli přidělenou a peníze nevrátili. Jak to nyní vyřešit ? Děkuji za odpověď.

1. Situace je řešena v § 28 zákona o dani z přidané hodnoty:

(1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad v případě ...

a) dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, c) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, d) přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění podle písmene a) nebo b) vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, nebo e) uskutečnění plnění podle §13 odst. 4 , s výjimkou §13 odst. 4 písm. c) až e), nebo podle §14 odst. 3 , s výjimkou §14 odst. 3 písm. c) až e).

Takže z výše uvedeného ustanovení vidíte, že nejste v tomto případě povinni vystavovat daňový doklad (samozřejmě je to ale možné) - je to plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet DPH.

2. Taková dotace by měla být účtována přes 373. Tudíž po vypořádání zápisem 572 MD / 345 D a zúčtování zálohy 345 MD / 373 D, pak vám zůstane pohledávka na 373. Buď dáte výzvu, aby vám peníze vrátili,  nebo je také možné nechat na 373 na další období a dát jim pro rok 2013 nižší zálohu - to by měla rozhodnout rada obce, nebo dle výše dotace zastupitelstvo.

Dobrý den, chtěla jsem si spočítat daň z příjmu právnických osob a vyplnit do tiskopisu , ale nevím si rady kam přijdou odpisy dlouhodobého majetku na účtu 551 ? Prosím o radu nebo o tip, kde hledat nějaký vzor.

Máte v zásadě následující varianty (předpokládám, že nedopočítáváte odpisy a odpisy považujete za daňově neúčinné):

- za tohoto stavu nevyplňujete tabulku B - ta je jen pro daňové odpisy

- hodnotu vylučovaných odpisů buď uvedete v součtu se všemi náklady, které vylučujete jako daňově neúčinné (doporučovali jsme na ř. 40), nebo je separátně dáte na ř. 50 - jako rozdíl účetních a daňových odpisů (na ř. 40 by potom byly vylučované náklady bez odpisů).

Výsledek je nakonec naprosto stejný.

Dobrý den, prosím jaké DPH má být uplatňováno o fakturace za "služby spojení s nájmem hrobového místa". Jedná se o služby jako - úklid, sečení, udržba hřbitova, odvoz odpadu atd. Patří tyto služby do snížené - 15% daně (viz . příloha zákona o DPH?). Prohlížením ceníku obecních organizací zabývajících se správou jsem ve většině (ne u všech) případů našla 15% daň.

Služby související s nájmem hřbitovního místa by rovněž měly být v režimu veřejné správy a tudíž bez DPH. Mezi výkon veřejné správy je zahrnován v rámci informací MFČR, jakkoliv to může vyvolávat dílčí diskuse. (ZN)

Prosíme o radu, zda účet 664 přecenění na reálnou hodnotu vstupuje do ZD pro daň z příjmu obce?

Toto je velice zajímavé téma:

- pokud se jedná o přecenění CP k obchodování - tam je to jednoznačné - ANO vstupuje

- pokud se týká přecenění na reálnou hodnotu u majetku určeného k prodeji - když zúčtuji výnos na 664, tak se fakticky jedná pouze o korekci mezi cenou majetku, která vychází z historických účetních cen (s kterými pracuje i daň z příjmů) a přeceněnou hodnotou, která vstoupila na účet nákladů z prodeje majetku ... Nebo-li chci tím říci, že logicky se jedná pouze o účetní operaci, která je systémově naprosto nesprávně nasměrována do výnosů a správně by tento výnos neměl být dle mého názoru předmětem daně z příjmů, respektive lze tento výnos do jeho výše naprosto jednoznačně korigovat náklady na účtech nákladů z prodaného majetku. Tolik můj názor k problematice ... (ZN)

Já se to pokusím ještě trochu vysvětlit. Když přeceníte majetek RH, tak vlastně rozdíl 664 a 553 tvoří zůstatkovou cenu v nákladech, případně při obráceném přecenění součet 553 a 564. A právě ta zůstatková cena není uznatelná z hlediska daně z příjmů, uznatelná by byla jen zůstaktová daňová cena, kdyby se dělaly daňové odpisy. V některých případech by daňově byla uznatelná celá vstupní cena majetku (tj. ne zůstatková) - a to např. za několika podmínek

- majetek nebyl nikdy daňově odpisován (což například nevíme u domů, které jsem převzali z bytových podniků po revoluci)

- na majetek nebyla dána dotace, nebo je dotace známa a musela by se odečíst ze vstupní ceny

- majetek nebyl darován....

Z toho důvodu, že může dojít k problémů s důkazy,  doporučujeme v současnosti pro obce, které platí daň sami sobě neuplatňovat k výnosům z prodeje staveb a budov jako náklad hodnotu majetku při vyřazení. A to jen pro větší právní jistotu.

Takže v těchto případech když není uznatelné 553, pak ani 664. (IS)

Obec v současnosti rekonstruuje Dělnický dům nákladem cca 11,5mil. Kč (bez DPH . První fakturace firmou proběhne v roce 2013. Náklady na rekonstrukci jsou částečně (8,5mil.) hrazeny z dotace. Dělnický dům bude využíván k následujícím účelům: krátkodobé pronájmy sálu (tělocvičny) fyzickým osobám a sdružením za účelem sportovní a kulturní činnosti, pronájem správcovského bytu, dlouhodobý pronájem restaurace – nájemce v tuto chvíli neznáme a nevíme tedy, zda bude plátcem či ne. Výnosy z pronájmů sálu v minulých obdobích činily cca 100tis. Kč/rok a očekáváme je zhruba v této výši, pronájem bytu se dá čekat v řádu desetitisíců ročně a pronájem restaurace odhaduji pesimisticky na 100tis.Kč/rok, snad více. Samozřejmě se může stát, že nájemce budeme hledat delší dobu. Byla bych velice ráda, kdybyste odborně posoudili moji amatérskou teorii, že v daném případě a za podmínky, že nájemce restaurace bude plátcem DPH, je možné účtovat na nájem restaurace DPH (dle §46, odst.4 zákona o DPH) a na vstupu zaplatit v režimu reverse-charge pouze poměrnou část DPH z rekonstrukce. Neboli ve srovnání s režimem neplátce DPH ušetřit z DPH ve výši 2,5mil. významnou část. Pochopitelně nás zajímají i všechny další okolnosti, ať už svědčí pro ten či onen režim. Bylo by z tohoto pohledu pro obec výhodnější být či nebýt plátcem DPH?

Vůbec nejsem schopen "na dálku" posoudit výhodnost či nevýhodnost plátcovství DPH pro Vaši obec a to i ve vztahu ke zmíněné akci. Totiž jak situaci popisujete, tak v rámci daného objektu by byla realizována jak plnění osvobozená (pronájem bytu správci, pronájmy tělocvičny ke sportu), tak zdaňovaná (pronájem ke kulturním akcím, potenciálně pronájem restaurace - tam je to §56 odst. 4).

Problém je, že se koeficient potom počítá za obec jako celek (ne za jednotlivý objekt) - je klidně možné, že jej budete mít solidní (třeba máte ještě lesy ...), nebo bude naopak velice malý... - nicméně tu hodnotu nemohu počítat jen z tohoto jediného objektu.

Obávám se, že potenciální odpočet daně (samozřejmě bylo by to v režimu PDP) by byl významně menší než oněch 2,5 mil. Kč. Dále nevím, jak je konstruována dotace - díky odpočtu DPH předpokládám, že by se snížil objem uznatelných nákladů a mohla by i tato dotace klesnout (neznám konkrétní konstrukci této dotace ...).

Takže omlouvám se - jsem schopen to popsat takto obecně. Ještě na závěr - obecně se zpravidla finačně vyplatí obcím do plátcovství daně jít, samozřejmě je ale problém s nárůstem agendy - což v některých případech znamená v kumulaci spíše nevýhodnost, jindy zase je to OK - fakt z těchto údajů vůbec neumím rozbor udělat.  (ZN)

Potřebovala bych poradit, jak budu účtovat následující případ. Obec chce darovat místnímu občanskému sdružení dřevo na stavbu sušičky ovoce. Lesy jsou majetkem obce a obec je plátcem DPH.

Tady je situace taková, že pokud les máte v režimu DPH (tedy prodej dřeva je s DPH a na druhou stranu uplatňujete na vstupu plně odpočty daně), tak musíte dokladem o použití zaúčtovat odvod DPH (z ceny obvyklé, za kolik byste dřevo běžně prodávali).

Jinak  nevím, zda dřevo účtujete systémem A nebo B. Pokud budu předpokládat, že se jedná o systém B, musím hodnotu dřeva zaúčtovat

MD 543/Dal 508

MD 543/Dal 343 - daň

Jinak zjednodušeně můžete udělat podle mne to, že na ten první řádek dáte obvyklou cenu bez DPH a označíte kódem základu daně a na druhý dáte k tomu daň na výstupu. Pokud byste to ale měli mít úplně správně, tak to MD 543/Dal 508 budete účtovat ve výši nákladů vynaložených na "získání" toho dřeva ... a potom cenu obvyklou budete ošetřovat například MD 395/Dal 395 (základ daně - cena obvyklá) a MD 543/Dal 343 - DPH. Nebo-li hodnota dřeva v účetnictví na 543 bude v nákladové ceně a odvod DPH z ceny obvyklé. Podle mne je to ale celkem nuance a vzhledem k nepotřebnosti vyjadřování hodnoty daru pro daňové účely v tomto případě se domnívám, že není nutné si situaci komplikovat. (ZN)