Dotazy

Město prodává byty a má stanoveno, že kupující zaplatí celou částku ještě před podpisem kupní smlouvy. Teprve pak je podán návrh na vklad. Kdy je v tomto případě správné datum zdanitelného plnění a kdy předepsat pohledávku tak, abych to dostala správně do daňového přiznání.DUZP je podle mě tehdy, co nastane dříve(tedy datum platby), ale pohledávka se má předepsat až podáním na vklad. Kdy a k jakému účtu tedy dát správně ZJ 659? Děkuji.

Jen abychom tady nepletli pojmy - máme přiznat daň nebo i osvobození k datu, ke kterému nastalo DUZP nebo byla přijata platba a to ke dni, který nastal dříve. Takže z hlediska DPH, protože píšete, že ještě před podpisem smlouvy je zaplaceno, to do přiznání na ř. 50 máte dostat k okamžiku přijetí platby. Pokud půjdeme na DUZP (tedy prakticky - bylo by placeno později - teoreticky), tak DUZP u převodu nemovitosti zapisované do katastru je řešeno následovně (§21 odst. 4):

(4) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve.

Opět tady máme něco o tom, co nastane dříve... - sice jsou popsány tři okamžiky, fakticky ale můžeme hovořit o dvou - předání do užívání (přitom pokud budeme uvažovat například prodej bytů stávajícím nájemníků, mění se právní titul užívání podáním návrhu na vklad do katastru - tedy tady by se krylo DUZP s okamžikem, kdy je zároveň účtováno o výnosu...). Pokud by k převodu užívání došlo později, mělo by se vycházet z data, kdy byla změna zapsána do katastru (to doručení listiny logicky musí nastat později než zápis).

Znovu opakuji - řešíme, co nastane nejdříve - va Vašem případě je to platba, takže při příjmu zálohy (324) kódujete jako osvobozené plnění. Tady jen připomínám, že pokud byste to dala do jiného období, nemá to s největší pravděpodobností faktický vliv na výpočet vaší daňové povinnosti - je to plnění osvobozené a pro výpočet koeficientu předpokládám, že to bude prodej starších bytů, které byly používány k ekonomické činnosti a tudíž se vylučují z výpočtu koeficientu - §76 odst. 3 písm. a) - tedy zároveň na ř. 51). Pokud to tak je, tak je to skutečně jen záležitost evidenční, nikoliv faktická.

Pro zaúčtování pohledávky a výnosu byste měla vycházet z data podání návrhu na vklad do katastru - k tomuto datu předpis: 311 MD/ 646 D.  Do doby podání návrhu na vklad musíte účtovat o přijaté záloze:231 3612 3112 MD/ 324 D a při předpisu zúčtujete zálohu: 324 MD/ 311 D a vyřadíte byt (553 MD / 081 D a 081 MD/ 021 D pokud nebylo přecenění RH, pokud bylo, tak zápisem 553 MD/ 021 D a 407 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 407 D - dle toho, kde je zůstatek oceňovacího rozdílu 407 před vyřazením).

Obec pořádá posvícení a uzavřela smlouvu na odvysílání reklamní kampaně rádiem. Jako protiplnění bude rádiu poskytnuta Exluzivita a umístění loga rádia. Fakturované částky bez DPH budou ve stejné výši. Jak to bude z pohledu DPH? Jedná se o plnění osvobozené? Bude obec fakturovat bez DPH a úhrada rádiu bude s DPH? Trochu jsem se do toho zamotala.

Tady je skutečně problém - Vaše obec poskytuje plnění (poskytnutí práva) - tedy fakturujete s DPH - je to standardní zdanitelné plnění, sazba DPH 20%. Na druhou stranu rádio fakturuje za svoje služby - zdaňované plnění - protože ale to nemáte k ekonomické činnosti (je to k akci "posvícení"), tak bohužel pravděpodobně bez nároku na odpočet DPH (myšleno plný - nevím, jak je posvícení organizováno, teoreticky by mohly být najity důvody pro krácený odpočet - obávám se, že to ale tak není). 

Prosím o Váš názor k problematice instalací/oprav plynových spotřebičů (volně stojících) v bytech. Doposud jsme postupovali Pokynu GFŘ č. D-6 a návodu GFŘ v Přehledu nejčastějších dotazů I. - RCH a snížená sazba DPH. Dle informace GFŘ z 31.8.2012 a upřesnění výše uvedeného Přehledu se nejedná o RCH. Znamená to, že bude základní sazba DPH?

Moc se omlouvám, ale nejsem schopen fundovaně odpovědět (bohužel) - Přesně takový dotaz jsme předávali představitelům KDP v březnu 2012 - v té době ing. Rambousek jako pracovník příslušné sekce (zda by mohli vyřešit s GFŘ) - bohužel se jim to ve vedení nějak pomotalo, takže přes příslib řešení a na druhé straně naše urgence odpověď není a mám pocit, že se tématu dále vyhýbáme. Ale to jsme neřešili ve vazbě na výhled jednotné sazby - realita je taková, že dodavatelé fakturují i ve variantě 14% mimo PDP... Asi budeme muset ještě učinit nějaký pokus - ale odpověď prostě nemám a nevím, zda jsme schopni to nějak od někoho oficiálně dostat (teď nemyslím názor nějakého metodika FŘ, ale například projednaný koordinační výbor s GFŘ). Dotaz vám vracíme. (ZN)

Obdrželi jsme fakturu na opravu VO. Na některých sloupech máme rozhlas, vysíláme inzerci (letos už jsme utržili celých 150,--Kč). Přenesená daňová povinnost se bude týkat pouze opravy konkrétních sloupů s namontovanými hlásiči nebo obecně jakéhokoliv VO? Pokud budou opravovány sloupy VO bez hlásičů, bude faktura od dodavatele v režimu přenesené daňové povinnosti? Děkuji.

Tady bych se skutečně choval tak, že nemám jistotu, zda zrovna konkrétní část majetku nevyužívám k ekonomické činnosti a využil bych to, co nakonec vyšlo v lednu, jak jsme uvedli na stránkách - tedy, když si nejsem jist, dám DIČ a prodaním to v režimu přenesené daňové povinnosti (takto bych se potom choval asi k opravám VO jako celku - připadá mi to nejjednoduší a z mého pohledu nic neporušuji ...). (ZN)

Rada města odsouhlasila zajištění svozu dětí do školy z okolních vesnic. Je uzavřena smlouva s dopravní společností - bude nám fakturovat dopravu. Zároveň cestující platí jednorázové jízdné ve výši 10,--Kč. - Jízdné nám odevzdává řidič do pokladny. Město má tedy příjem, a zároveň výdaj, který bude vyšší. Prosím jak účtovat a zda příjem podléhá DPH.

Jestli je tady skutečně smlouva, že neposkytujete dotaci, ale ta společnost fakticky provozuje linku vaším jménem (a vám také přísluší tržby),. vidím to celkem jednoznačně na to, že se bude jednat o zdanitelné plnění - podle popisu by to mělo být v sazbě 14 % (je to pozemní hromadná pravidelná přeprava). Nárok na odpočet DPH byste měli mít bez ohledu na to, že výdaje budou vyšší (předpokládám, že je režim, že platí všichni).

Mám dotaz ohledně možnosti odpočtu DPH. Pan starosta pořídil pro naši příspěvkovou organizaci (školu, resp. jídelnu) telefon s předplaceným kreditem. Faktura je vystavena na obec s tím, že ji pak přefakturujeme. Jedná se o fakturu za kredit + nějakou bránu na možnost internetového volání. V jakém stavu můžeme provádět přefakturaci. Můžeme si odečíst DPH my a fakturu vystavit v konečné celkové výši stejné jak byla vystavena nám, nebo musíme zatížit DPH k námi fakturované částce a tudíž pro školu bude částka v konečné výši větší? Jsme plátci DPH.

Můžete přefakturovat ve stejné výši v jaké jste přijali, tj. vy si uplatníte nárok na odpočet dle přijaté fa a výstup DPH bude ve stejné vyši jako na přijaté fa, daňově neutrální. K přefakturaci nemusíte přidávat přidanou hodnotu (nic navyšovat), pokud jste nepřidali nějaké výkony.

Vážená paní inženýrko, ještě mám 1 dotaz z trochu jiné oblasti než kanalizace. Od ledna 2012 dva členové ZO šli do starobního důchodu, vůbec mi nedošlo, že jim mám dát podepsat prohlášení a mají nárok na slevu na dani. Přišla jsem na to až v září. Prosím, buďte tak hodná, a zkontrolujte mi správnost dalšího postupu: - podepsali mi prohlášení k dani s datem 30.8.2012 - ve mzdách za 9/2012 jim uplatním slevu - přeplatek na srážkové dani od začátku roku již nemohu vyrovnat v tomto roce, ale musím řešit přes roční vyúčtování srážkové daně - v tom mi vyjde přeplatek - účtuji pohledávku za FÚ proti našemu závazku 342/378, toto bych měla zaúčtovat ještě do účetní závěrky za rok 2012? - příjem přeplatku od FÚ: 342 mínus MD 231 020 6112 2324 MD - vyplacení přeplatku členům ZO: 378/231 030 6112 5023 Moc Vám děkuji za odpověď a přeji hezký den Jana Svetlá, obec Klešice

Moc se omlouvám, stránky obec účtuje nejsou určeny pro mzdovou problematiku, já to nedělám. Zkuste se zeptat jiné paní mzdové účetní. My to máme i v obchodních podmínkách - že ne mzdy a pracovně právní vztahy. Účetně to však vypadá dobře, dala bych pohledávku na 342 jako případ roku 2012, patří do roku 2012.

Milá paní Svetlá , ještě chci poděkovat za pomoc s těmi doklady k volbám. Přišlo mi 6 reakcí, paní, co se ptala je pošlu a udělám z toho aktualitu (možná dneska, spíše zítra :o). Hezký den a děkuji velmi (vracím vám 2 dotazy).

Naše město plátce DPH uspořádalo anketu pro obyvatele, aby rozhodlo, zda se ve městě postaví sportovní hala nebo bazén. Anketní lístky budou slosovatelné o ceny, které poskytne město - televizor, počítač, mobilní telefon. Při nákupu si neuplatňujeme odpočet DPH, ale nevím zda zdaňovat na výstupu. Prosím o radu jak postupovat.

V případě, který popisujete, rozhodně není důvod odvádět DPH na výstupu a to ve vazbě na §13 odst. 4 a 5. Když se podíváte do daných ustanovení (zejména odstavec 5), bylo by nutno dodanění v okamžiku, když byste u takto použitého majetku (tedy mimo ekonomickou činnost) uplatnili plně nebo částečně odpočet DPH. Takže naprosto v klidu - z cen neuplatníte odpočet DPH na vstupu a nebudete také odvádět DPH na výstupu.

DPH po zařazení technického zhodnocení Obec dokončila rekonstrukci kulturního domu v srpnu 2012. Rekonstrukce byla zahájena před 1.4.2011 a za I Q/2011 byl nárokován krácený odpočet DPH z přijatých plnění. Od 1.4.2011 je technické zhodnocení považováno za pořízené ve vlastní režii, tzn. bylo nárokováno DPH v plné výši z přijatých plnění. Z některý doprovodných plnění (technický dozor, stavební průzkum) v roce 2010 a 2011 nebylo DPH nárokováno vůbec. Jakým způsobem doporučujete postup po zařazení technického zhodnocení do užívání? 1. Odvádím DPH na výstupu z ceny obvyklé (po vyjádření znalce se rovná pořizovacím nákladům) k datu zařazení. 2. Nárokuji z téhož základu daně (ceny obvyklé) DPH na vstupu k datu zařazení – krátím dle § 75 (bude užívána pro veřejnou správu a zdanitelná plnění). 3. Co DPH, které v průběhu výstavby bylo z některých faktur na vstupu nárokováno v krácené výši nebo vůbec? Mohu si je nyní po zařazení nárokovat v plné výši dodatečně? Umožňují to přechodná ustanovení vzhledem ke změně podmínek pro nárok od 1.4.2011? Myslím si, že z faktur po 1.4.2011, u který nárok uplatněn nebyl vůbec mohu , ale co období před tímto datem? Posouzení investice vytvořené vlastní činností. Výše uvedené technické zhodnocení bylo provedeno dvěma hlavními firmami. Jedna prováděla stavební část a druhá technologické vybavení a zabudovaný inventář. Další firmy se podílely jen na přípravných a podpůrných pracích. Zaměstnanci obce na stavbě nepracovali. Je to dostačující argument pro posouzení, zda se jedná o vytvořenou investici vlastní činností? Od zahájení jsem počítala s jednoznačným výkladem dle § 4 odst. 3 e) zákona 235/2004 o DPH, že technické zhodnocení se považuje za samostatný DHM vytvořený vlastní činností, a odpověď MF ze dne 27.8.2012, kterou jste uveřejnili v dokumentech, mě znejistěla. Děkuji za včasnou odpověď, týká se odvodu DPH za III Q/2012.

Já jen prvotně k posouzení "investice vlastní činností" - obávám se, že jsme se dostali do stavu, kdy jasně to definováno není. Z odpovědí MF by asi vyplývalo, že investicí vlastní činností nebude situace, kdy se jedná byť o TZ, ale dodávky realizuje pouze jediná společnost a ostatní subjekty mají pouze "pomocnou úlohu". Hranice ale nejsou dány, fakt to vnímám jako problém. Ve Vašem případě pokud to správně chápu jsou ale dvě firmy, z nichž jedna dodává sice technologie, ale zabudované - tedy právně součástí stavby, takže za těchto okolností charakteristice i ve vztahu k tomu, co uvádí MF vyhovujete - tady bych se asi nebál.

k dotazům:

1) ANO - souhlas - má to být z ceny obvyklé a nejtaktičtější je asi říct, že je to ze stejné úrovně jako jsou náklady

2) odpočet DPH - tady se mi to trochu nezdá, jak to popisujete. Pokud se jedná o kulturní dům, předpokládám, že tam děláte jednak zdaňovaná plnění (třeba krátkodobé pronájmy sálu), něco je mimo ekonomickou činnost (použití zdarma, případně třeba pro vlastní potřeby - jednání zastupitelstva apod.) a něco asi bude i pro osvobozenou činnost (pokud uděláte kulturu vlastním jménem a vybíráte vstupné ...). Potom by odpočet DPH měl být kombinací poměru a koeficientu

3) ten poslední dotaz řeší bod 3 přechodných ustanovení k zákonu č. 47/2011

3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle §13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně neuplatnil. Obdobně plátci vznikne nárok na odpočet daně v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění odpočet daně krátil s tím, že nárok na odpočet daně vznikne v té výši, kterou plátce neuplatnil. V těchto případech je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle §13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění nároku na odpočet daně podle tohoto ustanovení se neuplatní §73 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Takže, co bylo po novele - to klidně douplatníte ve standardním režimu. Co bylo před novelou (vůbec neuplatněno, nebo se krátilo) - douplatnění odpočtu je v okamžiku při zařazení do užívání - tedy pokud je to ve 3Q/2012, tak ve stejném období také uplatníte odpočty - respektive třeba ten dopočet původně krácených odpočtů.

Obdrželi jsme od firmy Doma-stav, s r.o.fakturu za zemní práce při opravě vodovodního řadu v části města Pekelský důl ve výši: 900,- Kč a dále doprava techniky ve výši: 1.000,- Kč faktura celkem: 2.280,- Kč. Tato faktura nám byla vystavena i s DPH. Dále jsme obdrželi další fakturu za úpravu terénu na hřišti u řeky Kamenice/fotbalové hřiště/,v této faktuře jsou uvedeny - práce bagrem, práce nakladačem. Faktura opět vystavena i s DPH v celkové výši: 29.700,- Kč. Máme k Vám dotaz, zda-li se v těchto případech nejedná o přenesenou daňovou povinnost.

Za 1 - mělo by být obecně v PDP. Nicméně ještě bychom měli správně sledovat, jakým způsobem je vodovodní řad používán. Pokud používáte sami, nebo jej pronajímáte třeba VaK - potom ano - máte to k ekonomické činnosti. Pokud ale je třeba jen uzavřena smlouva o provozování a nemáte z toho žádný příjem - potom skutečně lze říci, že je to mimo ekonomickou činnost a PDP být nemusí.

Za 2 - zase obecně to na režim PDP z hlediska prací odpovídá. Nyní ale řešíme způsob využití - pokud je to třeba veřejné hřiště a nic tam nevybíráte (žádné poplatky), nemáte to k ekonomické činnosti a může to být mimo režim PDP. Pokud to třeba má vypůjčeno místní TJ, jsme ve stejné rovině. Pokud z toho ale vybíráte příjmy za vstup, nebo je to pronajaté ... - potom ano, v režimu PDP by to mělo být.

Dobrý den, máme dotaz, týkající se aplikace § 48 a 48a zákona o DPH. Máme nejasnosti, co se počítá do celkové podlahové plochy bytu ve vztahu k celkové podlahové ploše domu. Např. v domě jsou byty, nebyty a společné prostory - půda, sklep, chodby apod. Jakým způsobem postupovat při výpočtu poměru bytů k celkové podlahové ploše domu, abychom správně stanovili sazbu DPH.

Postup pro výpočet je obsažen v informaci k uplatňování DPH u výstavby od 1. 1. 2008.

K uvedené problematice je zde obsaženo následující:

B. Stanovení poměru podlahové plochy pro vymezení rodinného domu a bytového domu

Pokud nelze podle správního rozhodnutí, případně stanoviska stavebního úřadu určit, zda se jedná o bytový dům nebo rodinný dům, nebo pokud se skutkový stav liší od stavu formálně právního, lze při vymezení rodinného domu a bytového domu postupovat metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše. Poměr se stanoví v procentech.

Pro určení bytového nebo rodinného domu je podstatné vymezení podlahové plochy odpovídající požadavkům na trvalé bydlení.

Podlahovou plochou místností a prostorů se rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu.

Do úhrnu podlahových ploch domu se započítává podlahová plocha všech místností a prostorů určených k bydlení, prostorů, které nejsou určeny k bydlení (například garáže, obchody, kanceláře), společných prostor (například plocha hal, chodeb, schodišť, sklepů, balkonů, teras, prádelen, sušáren, kočárkáren) a podloubí, průjezdů, pasáží apod.

Do úhrnu podlahových ploch domu se nezapočítává plocha těch místností či prostorů, které nejsou běžně přístupné uživatelům domu a obvykle slouží jako technologické zázemí (transformovny, kotelny, místnosti a prostory pro vzduchotechniku, dílny pro údržbu). Dále se do úhrnu podlahové plochy nezapočítávají šachty výtahů a podlahové plochy příslušenství domů.

Vzhledem k tomu, že se pro stanovení, zda se jedná o bytovou výstavbu, bere též v úvahu poměrná část podlahové plochy využívaná společně pro bytové a nebytové účely, doporučujeme pro výpočet následující postup.

- U bytového domu se nejprve od úhrnu všech podlahových ploch odečtou podlahové plochy společných částí domu příslušné k části domu, která odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomu účelu určena a podlahové plochy společných částí domu příslušné k části domu, která neodpovídá požadavkům na trvalé bydlení a správný poměr se určí jako podíl podlahových ploch odpovídajících požadavkům na trvalé bydlení včetně podlahových ploch příslušenství bytů k součtu podlahových ploch bytů včetně podlahových ploch příslušenství bytů a podlahových ploch prostor, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení (garáž, dílna, obchod, kancelář), včetně jejich příslušenství, stanovený v procentech.

 Příklad:

Celková podlahová plocha domu je 1530 m2. Podlahová plocha bytů včetně příslušenství bytů je 800 m2. Podlahová plocha prostor, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení je 600 m2. Podlahová plocha společných prostor je 130 m2.

 Výpočet: 1530 – 130 = 1400 m2

800 : 1400 = 0,57 x 100 = 57% Jedná se o bytový dům.

 Alternativně lze postupovat tak, že se společné části rozdělí poměrně mezi byty a prostory, které nejsou určeny pro bydlení a následně se stanoví podíl bytů (včetně příslušné části společných „bytových“ prostor) k celkové podlahové ploše bytového domu.

Zjednodušeně - třeba sklep může být příslušenství bytu - potom započtu k výměře "bytů". Pokud je to ale společná prostora (tedy potenciálně využitelná jak pro "byty" tak "nebyty" - tak ji odečtu). Takže Vás u těchto "vedlejších prostor" čeká rozdělování, zda se jedná o příslušenství bytu či nebytu či skutečně společnou prostoru...

Obdrželi jsme fakturu na opravu (odstranění závady) telefonních rozvodů v kanceláři obecního úřadu. Bude faktura v režimu PDP?

Pokud vyhodnotíme jako výkon pro zajištění veřejné správy, nemusí být faktura v PDP.

V naší příspěvkové organizaci byli ubytováni sportovci Všesokolského sletu 2012. Faktura byla vystavena za pronájem učeben pro ubytování a další faktura za stravování dle smlouvy, kde byla dohodnuta cena jednoho jídla vč. režijních nákladů. Jedná se o jednorázovou akci. Musíme tento výnos zahrnout do sledování obratu DPH (přísp. organizace zatím není plátcem DPH).

V případě, který popisujete, se obávám, že by mělo být toto plnění načítáno do obratu. Jedná se o plnění, které dle mého názoru nelze osvobodit od §61 (nebyli jste přímo organizátorem sportovní akce, abych se mohl na tato plnění dívat jako "související" se sportovní službou). Bez ohledu na jednorázovost se domnívám, že pro účely obratu je toto potřeba napočítat (nedávno jsme obdobnou situaci řešili a z hlediska "jednorázovosti" jsem ještě toto zadával k analýze daňové poradkyni, která dříve byla na DPH na MF - ten závěr s kterým souhlasím je ten, že pro obrat bych jednorázovost neměl moc řešit ....).

Dobrý den,obec má uzavřenou nájemní smlouvu pro dočasný zábor nad 1 rok za účelem zajištění realizace Stavby s ŘsD máme dotaz, zda se z nájemného odvádí DPH, jsme plátci DPH. Obec bude uzavírat nájemní smlouvu s firmou ,která bude na pozemku provádět zemědělskou činnost, ptáme se zda, nájemné z tohoto pozemku podléha DPH. Moc děkujeme za odpověď.

Problém řeší §56 ZDPH - nájem pozemků je od DPH osvobozen, v případě že pronajímáte plátci DPH, lze individuálně vést v režimu zdanitelného plnění, pokud je druhá strana plátcem a pozemek používá pro ekonomické činnosti dle ZDPH (§56, odst. 4). Takže tady si můžete v případech, kdy druhou stránou je plátce a chce pozemek pro ekonomickou činnost vybrat, zda s DPH, nebo jako osvobozené, obojí je možné a záleží na dohodě s nájemcem.

Obec bude pořizovat fotovoltaické elektrárny na budovách - na budově OÚ (kancelář OÚ, byty, nebytové prostory) - na bytovém domě (jen byty) - na budově MŠ (budova svěřena k hospodaření PO)-není plátce DPH Část elektřiny budeme spotřebovávat a zbytek prodávat zpět ČEZu. Bude vše v režimu PDP a v jaké % výši? A kolik % bude odvod DPH z prodeje elekřiny ČEZu?

Dle mého názoru, pokud se jedná o klasicky instalované FVE panely na střeše (ne ten systém volně stojících - tam bych váhal), tak by to mělo být v režimu přenesené daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že část energie budete prodávat ČEZ, je asi jedno, kde to bude osazeno. Jedině u té MŠ musíte vyřešit, zda to budou provozovat MŠ nebo vy. Pokud to bude provozovat plně MŠ (tedy ona by měla smlouvu s ČEZ) a vy to jen postavíte a případně svěříte do správy, tak tato část by mohla být mimo režim PDP. Nicméně to se mi nejeví jako efektivní - asi bude lepší to celé udělat na obec - jde i o případné odpočty DPH ve vazbě na výstavbu (budete z toho následně prodávat elektrickou energii - takže určitě částečný odpočet DPH byste měli mít - to můžeme případně prodiskutovat podle konkrétních podmínek).

Prodej elektřiny ČEZU - DP je standarní ve výši 20 % (základní sazba). (ZN)