Dotazy

Naše město bude provádět rekonstrukci lesních cest, na tuto rekonstrukci dostaneme i dotaci z EU. Lesní cesty jsou v majetku města. Bude se jednat o přenesenou daňovou povinnost?

Lesní hospodářství je zpravidla zdanitelným plněním, lesní cesty by měly být výdajem ve vztahu ke zdanitelnému plnění, tedy přenesená povinnost ano a zároveň nárok na odpočet.

Chtěla bych vás poprosit o zařazení prací do číselníku CPA, takhle práci označil náš dodavatel "oprava elektroinstalace rozvaděče spínání čerpadel vodovodu, naprogramování hlídání a výměna čerpadla v přečerpávací nádrži.( poznámka od něj -nejedná se o studnu nebo hlubinný vrt)". Provozujeme sami vodovod a provádíme opravy poruch vodovodu dodavatelsky, bylo by prosím vás možné popsat, které práce kolem provozování vodovodu splňují podmínky režimu R-CH.

Já rovnou upozorňuji - nejsme nějaký klasifikační úřad a skutečně za toto asi nemůžeme nést nějakou odpovědnost. V současnosti se dotazy v této oblasti snaží zpracovávat GFŘ - takže moc prosím - sledujte jejich "stránky" - je slib, že postupně budou doplňovat "tabulku" (kterou se snažíme i přejímat na naše stránky) ....

Za sebe (a prosím skutečně to berte jako snahu pomoci, fakt nemůžeme být garantem) je můj pohled asi následující:

- jakákoliv výstavba a stavební opravy na vodovodu půjdou do CZ-CPA 41 - 43 - konkrétně 42.21.xx (myslím, že i dnes jsme to takto diskutovali v takovém větším fóru). Pokud jsou k provozování potřeba třeba čerpadla apod. a je prováděna oprava elektro ve vztahu k těmto čerpadlům - jedná se o opravy k zajištění funkčnosti vodovodu a také by se to mělo zařadit do 41 - 43 (ať již 42.21.xx nebo do elektro prací u 43xxxx).

Pokud by se jednalo o nějaké revize, nebo třeba jen monitoring ... - tam bychom již měli být v kódech 71xxx - tam by tedy R-CH nebyl.

Jako dílčí problém vnímám, pokud byste měli nějakou rozsáhlejší úpravnu vody - kam by se klasifikovala oprava technologické části - tady to jednoznačně vnímám jako problém v současnosti, přičemž nyní se objevují argumenty pro obě řešení... (to ale asi nebude Váš případ) - já bych se zatím ani v tomto případě R-CH nebál - nicméně doufám, že tady nějakou informací GFŘ co nejrychleji zkusí situaci vyjasnit ...

Jen podotýkám na závěr - pokud byste dělali i kanalizaci - tam čištění venkovní kanalizace také nespadá do R-CH - to by mělo být v kódu 37xxxx

Znovu ale raději upozorňuji - berte výše uvedené jako klasifikaci neautorizované osoby.

1) jsou archeologické práce prováděné v souvislosti s výstavbou kanalizace a ČOV součástí stavby (042) ?? Lze si uplatnit odpočet? Budou tyto faktury v režimu PDP ??? 2) bude faktura za prováděný technický dozor na výše uvedené stavbě (kanalizace a ČOV) v režimu PDP ???

1) jsou součástí pořizovací ceny - viz §55 vyhlášky č. 410/2009, dávají se na 042, lze si uplatnit odpočet, toto by dle mého názoru nemělo jít na PDP - mělo by být klasifikováno spíše v kódech 71x (byť výslovně to tam nemohu najít - nicméně obecně by toto nemělo stavební práce zahrnovat)

2) toto není  v režimu PDP určitě - jedná se o práce spadající do kódu 71xx

Máme objekt budovy městského úřadu. Byla dána celoroční objednávka na elektro práce dle našich požadavků s měsíční fakturací za vykonané práce. V budově sídlí Česká spořitelna - nájem je bez DPH, služby s DPH. Dále zde provádíme v Informačním centru kopírování za úplatu, je zde použití internetu za úplatu, prodej knih, map. Budou elektro práce na základě celoroční objednávky spadat do tzv. přenesené daňové povinnosti? Nebo jen ty elektro práce, které budou provedeny v místnostech, kde probíhá ekonomická činnost? Na školení nám bylo řečeno, že když se budou práce týkat celé budovy - zateplení, plyn, fasáda, výměna oken, oprava střechy - tak přenesená daňová povinnost , když např. malování , elektro práce v místnosti , kde je pouze výkon veřejné správy - tak bez přenesení daňové povinnosti. Ale v rámci celoroční objednávky si nejsme jisti, zda revers charge ano nebo ne.

Podrobněji vysvětleno v ostatních odpovědích k přenesené povinnosti.

Pokud budeme brát vážně informaci GFŘ a MFČR tak skutečně elektro vázané k objektu jako celek - využíváno k ekonomické činnosti částečně (může se týkát společných chodeb ...). Potom tam máte prostory, kde vysloveně ekonomická činnost - pronájem - tedy tady jednoznačně. Dále potom prostory, kde je to "namíchané" - kancelář starosty, místostarosty, ekonomové, správa majetku ... - tedy zde také ano. Pouze tam, kde vysloveně výkon veřejné správy - tedy třeba stavební (pokud funguje pouze jako stavební úřad ....)  - tady by to bylo v režimu "standardním".

Takže pokud shrnu - toto je v zásadě normálně neuhlídatelné (nebudeme řešit, co se stane, když zároveň bude docházet ke "stěhování" v rámci kanceláří) - já bych se v tomto případě asi snažil o aplikaci reverse charge prakticky v kompletním rozsahu. (ZN)

Obec je plátcem DPH, nájemné z bytů i nebytů účtujeme v režimu osvobozené(ř.50). Nyní jsme prováděli v bytě opravy - elektrikářské práce. Jak to bude s DPH, práce patří do režimu přenesené daňové povinnosti (43.21), ale je třeba i tak účtovat po dohodě s dodavatelem těchto prací? Nebo se to plnění osvobozených netýká?

PDP se týká i plněných osvobození, je vhodné dle stanoviska GFŘ provést dohody s dodavateli.

Patří do přenesené daňové povinnosti - oprava vodovodní přípojky? Je to kód 42.21.12? Pokud už máte k této problematice více informací, mohli by jste sestavit nějakou tabulku z nejčastějších dotazů - co do přenesené daňové povinnosti patří a co ne? Není jednoduché se v CZ-CPA 41-43 orientovat. Jaké sankce vyplývají - pokud se přenese daňová povinnost a neměla být přenesena a obráceně /u dodavatele a odběratele/?

Jsem přesvědčen o tom, že toto sem patří - podle mého neexistuje jiná alternativa v daném číselníku než právě 42xx. Na tvorbu nějaké tabulky se necítíme povolaní - skutečně nejsme specialisti na nějaké zařazení ...

Pokud se týká sankcí - fakt nevím. Zákon je napsán tak, že pokud neodvede ten, kdo by odvést měl, tak je v prodlení (bez ohledu na zaplacení druhou stranou). Osobně se domnívám, že ale FU to nebude řešit do okamžiku, kdy druhá strana DPH odvede. Problém nastane dle mého názoru až v okamžiku, kdy něco třeba mělo být podle §92a, nicméně udělalo se standardně a druhá strana třeba z důvodu úpadku DPH neodvede - potom je riziko, že následně zjistí, že DPH měl odvést příjemce a normálně mu to doměří. Ještě rovnou v materiálech upozorňuji, že problém je také u odpočtů DPH (od 1. 4. 2011 platí obecný princip, že odečtena může být jen "správně uplatněná daň" - trochu to zjednodušuji a parafrázuji - nicméně smysl je takový). Nicméně jak to bude posuzováno, to se nakonec dozvíme až asi za relativně dlouhou dobu - je to hrozné takto to říkat, ale fakt to vůbec nejsem schopen odhadnout.

Dnes jsem si otevřela Vaše CD,které bylo součástí knihy RS a v materiálu ze školení - Novela RS od roku 2012 uvádíte příklad účtování reverse charge za opravu komunikace. Vytiskla jsem si informace GFŘ a MF k režimu přenesené povinnosti (je to z 9.11.2011) a tam se jasně píše, že režim přenesené daňové povinnosti neuplatní obce pořizujíli plnění pro potřeby související s činností výkonu veřejné správy. A všude se tam píše, že tento režim se použije pouze v případě ekonomické činnosti. Tím chci říct, že silnice do ekonomické činnosti nespadají. Chtěla bych se zeptat, čím se máme řídit? Myslela jsem, že pokud to není předmětem ekon.činnosti, tak mě to nezajímá. Mám pravdu? A pokud budu účtovat přes položku 8901 mám ji nějak rozpočtovat?

Víte, měla jsem CD připravené začátkem listopadu a informace o ekonomické činnosti vyšla od GFŘ až asi 5.12., kdy již CD bylo vypálené, berte to tedy jako příklad účtování a ne jako příklad na aplikaci - to mě prostě nenapadlo, že to v příkladu mám. Ach jo. Jinak zatím platí jen ekonomická činnost (osvobozené a zdanitelné plnění), tedy u komunikací spíše ne, a položku 8901 není potřeba rozpočtovat, ona se bude zápisy nulovat. Zas plánují změny a upřesnění stanoviska GFŘ, tak možná nakonec to nebude špatně, ale zatím  zůstal na CD tedy špatně zvolený příklad s ohledem na následné stanovisko GFŘ, za což se omlouvám. Nelze však knihu napsat ze dne na den, a s ohledem na to, že se mění předpisy tak rychle, asi již ani není možné něco vydat, co je plně v souladu s poslední verzí všech názorů všech institucí, asi to lepší ani nebude.

Provedla jsem vyúčtování vodného k 31.12.2011.Jsme plátci DPH a vyúčtování bylo zahrnuto do daňového přiznání za 4.Q.2011. Nyní podal odběratel oprávněnou reklamaci na výši platby (porucha vodoměru). Vystavila jsem dobropis ve výši rozdílu původního a opraveného základu daně. Jak mám správně zaúčtovat dobropis ke zdanitelnému plnění z roku 2011 ve vazbě na daňový doklad?

Předpokládám, že řešíte tuto záležitost z hlediska DPH -  u "opravného daňového dokladu" by nastalo datum, ke kterému máte snížit daň akceptací vámi vystaveného dokladu druhou stranou - takže skutečně daňově to promítáte do roku 2012 - zde fakticky účtujete s "minusem" - tedy snižujete odvod DPH na ř. 2.

Z hlediska sazby DPH - uplatníte "původní" sazbu DPH - tedy opravujete v sazbě 10 % a to přesto, že se jedná o plnění zahrnuté do přiznání v roce 2012. 

Běžně se tedy účtuje zhruba následujícím způsobem:

MD -311/ Dal -602; Dal - 343

Samozřejmě někdo účtuje na MD s "plusy" - to je již spíše o nastavení konkrétního software. Z hlediska pohledávky na 311 předpokládám, že jste nedostali zaplaceno - takže to se započítá na tu původní pohledávku a on doplatí zbytek ...

Z hlediska zákazu principu kompenzace je lepší než -311 spíše závazek (třeba 378) - nicméně softwary jsou většinou automaticky nastaveny na 311 a spíše jen na konci roku nevyrovnané dobropisy přehazujeme nějakou zvláštní analytikou do závazků (to je ale spíše pro účetní "fajnšmekry" - myslím, že máme jiné mnohem zásadnější problémy)

Samozřejmě pokud byste toto věděli do závěrky, tak bych klidně na snížení výnosů ještě dělal dohadnou položku pasivní (samozřejmě pokud se nebavíme o nějaké nevýznamné částce).

389 D/ -Dal 602, -Dal 343

V bytech nám dělal soukromník-plátce daně, revizi elektrozařízení a následně i opravy. Jsou revize také ve 14 % dani a vztahuje se na ně přenesená daňová povinnost dle § 92e? Vyfakturoval to na jedné faktuře, v kolonce sazby DPH má 0%.

Takže zkusím prvotně pohled z hlediska sazeb DPH.

Pokud je situace taková, že by se jednalo o provedení opravy, která následně vyžaduje provedení elektrorevize, tak rozhodně bych toto vnímal jako jednu službu, kde hlavním předmětem plnění je "oprava" a revize je přímo spojenou službou - potom bych dával v sazbě 14 % komplet. Pokud se ale bavíme o tom, že je objednána revize s tím, že pokud jsou zjištěny problémy, objednáváte u něj realizaci oprav - osobně bych řešil jako dvě plnění - opravy v sazbě 14 % a revize ve 20 %. Samozřejmě rovnou říkám - tady se názory hodně budou lišit.

Pokud se týká přenesené daňové povinnosti - obecně opravy elektro zařízení (myslím tím "stavební části") jsou v CZ-CPA 43 - takže reverse charge ano. Zase pokud revize jsou spojené jako "jedna služba" s opravou , potom na celek, jinak já bych asi rozděloval - revize mimo reverse charge a opravy podle § 92a (potom ruku v ruce s tím také rozdílné sazby DPH)  - tolik můj pohled - opět ale v dnešní situaci nevylučuji jiné názory na věc.

Pokud se týká formátu faktury - tady jen upozorňuji - dodavatel je povinen výslovně uvést, že je to plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a dále je povinen k plnění také dát sazbu DPH (i když v případě, že ji dá špatně tak potenciálním dlužníkem jste stejně vy) -takže jak to popisujete, asi by měl stejně fakturu opravit.

Každý měsíc si vytvořím předpisy na nájem na daný měsíc. Nájemníci v bytovém domě zaplatí nájem a zálohu na službu. Nájem mám osvobozený a zálohu daním podle druhu služeb. Někdy se stane, že přijmu platbu nájmu předem. Kdy uvedu tento nájem v přiznání k DPH, kdy mám předpis nebo kdy skutečně nájem obdržím ? Je stejná situace při obdržení nájmu (daněného 20%) z nebytových prostor od plátce DPH ?

Situace je taková, že DPH se má přiznat buď k okamžiku přijetí platby  nebo k DUZP a to ten okamžik, který nastane dříve. Pokud se týká osvobozených plnění - upřímně řečeno - z hlediska konstrukce koeficientu je celkem jedno, kdy v kalendářním roce dojde k zahrnutí na ř. 50 přiznání - takže tady bych v tom problém neviděl (samozřejmě pokud to ale nastavíte tak, že to tam budete dávat buď z předpisu nebo z plateb a to ten okamžik, který nastane dříve - je to super).

Horší je to u toho zdaňovaného nájmu, případně platby zálohy služeb předem - tady pokud neodvedete DPH, tak jste v prodlení s rizikem penále - takže tady by to chtělo nastavit, aby se DPH odvedlo i z částek, které byly předplaceny dopředu ...

Obec pronajímá kulturní dům firmě, plátci dph. U nájmu je vyčíslené dph, obec toto dph odvádí. (Celý KD je v režimu dph, odvádí a zároveň si dph nárokujeme v plné výši) V letošním roce zastupitelstvo rozhodlo, dle požadavku firmy, že na rok 2012 odpustí nájem. Nevím, jest-li je to až tak úplně správné a hlavně jak naložit s DPH?

Myslím si, že tento postup je krajně nešťastný. Prvotně je potřeba říci, co tím zastupitelstvo "myslelo" - v zásadě jsou dvě právní varianty:

a) jedná se o situaci, kdy zastupitelstvo řeklo a dostalo se to do dodatku smlouvy ..., že nájemné je pro rok 2012 na úrovni 0 - tedy fakticky se toto mění pro rok 2012 na bezplatné užívání. Důsledky by byly následující:

 - majetek není využíván k ekonomické činnosti - ve vazbě na tuto skutečnost není nárok na odpočty DPH z běžných provozních výdajů. Pokud by se týkalo dřívějších investičních výdajů (například TZ), kde byl dříve uplatněn odpočet DPH, vznikla by ve vazbě na tuto skutečnost otázka vyrovnání... - nicméně to je dost složité a spíše by to bylo potřeba řešit přesně podle toho, co kdy bylo pořizováno  a případně uplatňováno.

b) jedná se o situaci, kdy trvá původní nájemní smlouva - tedy s nájemným a zastupitelstvo řeklo, že pohledávka za nájemné je následně prominuta - tedy potom bychom v zásadě měli klasicky vystavit fakturu na nájemné s DPH a následně na základě rozhodnutí zastupitelstva toto odepsat. Samozřejmě to nese problém, pokud nájem je třeba 100 tis. kč a k tomu DPH, že celková pohledávka by byla 120 tis. kč - tedy odpis pohledávky by byl 120 tis. Kč, nicméně 20 tis. kč by obec odváděla státu a druhá strana nárokovala - tedy na této variantě by obec  fakticky ztratila, co by si druhá strana odpočetla (ta by v mém modelu přišla úplně "zadarmo" ke 20 tis. Kč). Tato varianta by nebyla spojena s nějakými úpravami odpočtů DPH - stále by platilo, že je to k ekonomické činnosti ...

Nicméně předpokládám, že se spíše jedná o variantu A, která má v sobě zakomponován problém uvedený výše z hlediska DPH.  

Dobrý den, zastupitelé se usnesli, že naše obec bude mít vyhražená místa, kde se umístí parkovací automaty, kterými budeme vybírat poplatek za parkování. Účelem je to, aby nedocházelo k dlouhodobému parkování ve středu města těch, kteří jsou poblíž zaměstnání, čímž pak návštěvníci nemají kde zaparkovat. Jak ošetřit, abychom nemuseli z takového parkování odvádět DPH?

Je to o vymezení parkovacích zón ve Městě - tady situace stále platí a je k tomu dle mého pohledu stále aktuální informace MFČR:

 INFORMACE

Informace k uplatňování DPH při vymezení místní komunikace k
stání motorového vozidla

V zájmu zajištění jednotného výkladu při uplatňování zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (ZDPH), při vymezení místní komunikace nebo jejího určeného úseku k stání silničního motorového vozidla za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, se vydává tato informace.

1. Služby související s provozováním parkovišť (SKP 63.21.24 ), které zahrnují krátkodobé parkovací služby poskytované pro automobily, motocykly a jízdní kola parkovišti, parkovacími místy a garážemi zastřešenými i nezastřešenými, placené parkování na ulicích a veřejných prostranstvích a služby odtažných parkovišť, jsou z hlediska ZDPH poskytováním parkovací služby s uplatněním základní sazby daně.

2. Vymezení místní komunikace nebo jejího určeného úseku, na dobu časově omezenou, nejvýše na dobu 24 hodin, kdy v souladu s §23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, obec pro účely organizování dopravy ve svém nařízení vymezí oblasti, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, se z hlediska ZDPH považuje za výkon působnosti v oblasti veřejné správy. Vybraná částka nevstupuje obci do obratu pro registraci. (V Praze se např. jedná o vymezení oranžové a zelené zóny s parkovacími hodinami pro omezené stání maximálně na 2 hodiny nebo 6 hodin).

Pokud obec vymezí místní komunikace nebo jejich určené úseky, které lze užít k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou, za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti, za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, jedná se z hlediska uplatňování ZDPH o uskutečnění ekonomické činnosti, tj. o poskytnutí parkovací služby.

Částka přijatá za vydanou parkovací kartu (roční, pololetní, čtvrtletní, měsíční nebo týdenní), která opravňuje tyto osoby k stání silničního motorového vozidla na vymezených komunikacích nebo jejich určených úsecích, je příjmem (výnosem) za poskytnutou službu a vstupuje do obratu pro registraci. (V Praze se jedná např. o modré zóny, které vymezují stání pro rezidenty a abonenty, kdy se jedná o poskytnutí parkovací služby, protože se jedná o poskytnutí místa k parkování vozidel uvedených osob.)

Dne 27. prosince 2007

Zda uvedené práce se vztahují na režim přenesené daňové povinnosti u: montáž (nalepení) tmavých folií na plast. okna, která byla přidělána na okna na našem úřadě v prostorách WC a sklepu. Dále je obec vlastníkem bytových domů, které pronajímá a v těchto bytech byly provedeny tyto montáže a opravy, u kterých si nejsem jista, zda patří do režimu přenesené daňové povinnosti: 1) seřízení plastového okna, 2) kontrola a oprava hasicích přístrojů a požárních vodovodů.

Nemám k tomu nic - jen hledám v klasifikaci a nadávám .... Samozřejmě jak postupně začnou vyvstávat tyto hraniční situace, nebudeme schopni odpovídat a budeme asi muset odkazovat na ČSÚ - kde se bojím také nic rychle nedozví.

Můj názor:

a) tmavá fólie na plastová okna - dal bych to tam - souvisí to obecně se stavbou a podle mne by se to mělo schovat pod 43.34.20

b) seřízení plastových oken - podle mne to z logiky musí být ve 43* ale nevím přesně kam to hodit..- ona tam je třeba 43.99.90 a tam může být vše ostatní stavební ...

c) oprava požárních vodovodů - tam by to asi bylo pod 43. 22.11. Nicméně ty hasičáky tam podle mne nejsou - to je již oprava zařízení - tedy možná 33.11.19?

Prosím Vás vlastně o dvě odpovědi: 1) přenesenou působnost tedy máme dělat podle zákona u všeho, co podléhá klasifikaci 41 až 43 nebo podle GŘ FÚ pouze u ekonomických činností pro obec? 2) provádíme výstavbu kanalizace, musíme mít dozor investora a koordinátora BOZP, podléhá jeho fakturace, kterou dávám jakou součást investiční ceny, rovněž přenesené působnosti? Nejde o stavební práce, ale dozor stavebních prací. To nám zase pomohli!

Pokud se týká prvního dotazu - situace je taková, že velká část daňových poradců (a já také) se domnívá, že informace GFŘ a MFČR jde nad rámec Zákona o DPH. Samozřejmě ale nejsem schopen plně garantovat, že se v budoucnosti neukáže, že názor MFČR je adekvátní .... Osobně si moc nedovedu představit, že by finanční úřady začaly napadat postup podle informace MFČR a GFŘ. Z tohoto pohledu jsem spíše zastáncem toho, aby byla daná informace respektována, nicméně pokud nastane situace, že dodavatel bude chtít i v případě, kdy stavební práce nejsou k ekonomické činnosti aplikovat §92a, tak já bych toto akceptoval (má to pro mne výhodu v tom směru, že z hlediska DPH nic neriskuji, protože tím, že budu mít pod kontrolou odvod DPH, tak se nemohu stát daňovým dlužníkem).

U druhé otázky - rozhodně se nejedná o práce v 41 - 43 - tedy tyto práce budou dodavatelé fakturovat v klasickém režimu s DPH.

Naše obec odprodala bance zpět PL, které vlastnila od roku 1999. Pořizovací cena 4 mil. Kč (náklad 561) Cena zpětného prodeje 2,35 mil. Kč (výnos 661) ztráta z držby 1,65 mil. Kč Nevím, jak postupovat v přiznání k DPPO. Příjem z prodeje zařadím do obecného daňového základu (osvobození se na nás nevztahuje) + 2,385 tis. Kč - 4 mil. Kč (daňově účinná účetní hodnota) nebo je to daňově účinné jen do výše příjmu z prodeje? Pokud bych nechala daňově účinnou celou hodnotu (4 mil. Kč), pak mi to výrazně sníží daňový základ. Jedná se o statisíce na dani z příjmů.

Prvotně - jsou to podílové listy k obchodování - tedy obecně u nich i případná ztráta by byla daňově účinná (tady je rozdíl například proti akciím Vašich dceřinných společností ...).

Teď nastává klasický problém - zda to splňuje charakteristiky §18 odst. 4 nebo ne - já osobně ve vztahu k tomu, že zdaňujete sami sobě bych se choval konzervativně a řekl že ano (pokud vyloženě neúčtujete o této transakci  v hospodářské činnosti, což asi ne) - potom by to tedy bylo k vyloučení jako ztrátová činnost - tedy vyloučit příjem na řádku 101 a k tomu náklady komplet na ř. 40 - tedy z dané operace daňový základ nula. Berte to jako konzervatovní přístup a věřte, pokud byste nezdaňovali sami sobě, tak bych se snažil chovat jinak.