Dotazy

Obec (plátce) prodala pozemky ŘSD na výstavbu obchvatu. Ve smlouvě je uvedena celková cena nemovitostí 1.216.800,- Kč a dále je uvedeno, že pozemky budou trvale zastavěny stavbou silnice R6 a že to je stavba pro kterou bylo vydáno Stavebním úřadem... uzemní rozhodnutí.... Z ceny si tedy vypočtu 20 % DPH a zaúčtuju 231 MD 36 39 3111 1.216.800,- a 647 (kód 101) D 1.013.959,- a 343 (kód 101) 202.841,- Kč. Děkuju.

Já bych tady s Vámi úplně nesouhlasil - pokud se podíváte do § 56 odst. 12 Zákona o DPH, tak stavební pozemek je ten, který je nezastavěný a na kterém má být umístěna stavba podle stavebního povolení - tady je to ale ve fázi územního rozhodnutí - předpokládám, že vlastní stavební povolení bude teprve následovat - takže pokud bych prodal a ještě tam stavební povolení nebylo, tak podle mne prodáváte osvobozeně od DPH. (ZN)

Dobrý den, Jsme obec – plátce DPH Starosta plánuje zateplení budovy obecního úřadu (vyřizuje dotaci). V budově sídlí pošta, nájem je bez DPH, služby s DPH. Dále zde provádíme kopírování tiskopisů, hlášení místním rozhlasem – vše s DPH. Dle mého názoru by zateplení obecního úřadu mělo spadat do tzv. přenesené daňové povinnosti – prosím o potvrzení mojí domněnky. Dále se chci zeptat, kdo je odpovědný za podpis na “prohlášení pro odběratele”. Je možné (podle čeho) požadovat na dodavateli stavebních prací uvádění kódu stavebních prací podle klasifikace? Příp. kdo je odpovědný "za určování klasifikace" stavebních prací.

Ano - to co popisujete je naprosto typický příklad pro aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti. Pokud se týká odpovědnosti za dané "prohlášení" - berte to tak, že to je dobrovolný dokument (nicméně užitečný) - obecně by to mělo být fakticky součástí smluvní dokumentace - takže obecně by bylo logické - kdo podepisuje smlouvu, dává i toto prohlášení.

Požadovat uvádění kódu klasifikace je v systému "můj zákazník - můj pán" - tedy co si sjednáte, to máte. Právně donutit je k něčemu nad rámec toho, co si sjednáte" nemáte.

Oprava střechy v bytovém domě. Pronájem bytů je osvobozené plnění bez nároku na odpočet. Bude zde uplatňován režim přenesené daňové povinnosti?

Ano prosím, je to ekonomická činnost.

Město vlastní 6 aut, které jsou použity k běžné činnosti a ekonomické činnosti t.j. upltňuje se krácené DPH. Je povinnost města přihlásit auta k silniční dani? Jaká je běžná praxe u jiných měst?

Není vazba na silniční daň a DPH, ale na silniční daň a zdanitelné příjmy daní z příjmů obce. V případě větších měst je praxe taková, že např. jedno auto z více aut nejvíce používané pro nebytové prostory nebo jinou ziskovou činnost u úřadu je k silniční dani přihlášeno. Obce,které mají jedno auto většinou silniční daň nehradí vůbec. Se silniční daní je to velmi složité, mám např. popsáno v knize Účetní reforma u obsahového vymezení účtu 5XX jak je problematika složitá. Víceméně se sanžíme o nějakou přiměřenou aplikaci zákona. Obce čas od času mají ohledně silniční daně s FÚ problémy, ale většinou se důkazní řízení zastaví a dohodnou se na nějakém kompromisu.

Obec je plátcem DPH i když nemá hospodářskou činnost. V současné době jsme DPH účtovali SÚ 231 a na základním BÚ. Nyní jsme si přečetli ve " Zprávě MF ČR č.5" , v bodu č.3 Přenesení daňové povinnosti, že by obce měly zřídit samostatný BÚ a účtovat SÚ 241. Tak jak je to napsané není nám to jasné.

Prosím Vás - to není povinnost a danou alternativu nepovažuji ani za šťastnou. MFČR nabízí jako variantu pro zaúčtování odvodu přiznané DPH z reverse charge plnění to, že třeba hned při úhradě faktury dodavateli (hradíte bez DPH) ještě okamžitě pošlete DPH na nějaký účet, aby se hned udělal rozpočtový výdaj (ale upozorňuji - není to nutné - je klidně možno toto zachycovat až při skutečné platbě DPH) - potom potřebovali nějaký účet ve skupině 24x - tak nabídli 241.

Pokud to nechcete praktikovat, rozhodně nemusíte - když se podíváte do dokumentů - Iva Schneiderová tam má příklady jak to dělat, pokud máte jen 231, což je podle mne pro Váš případ nosná varianta (zejména menší obce, kde těch případů nebude tolik - tím myslím třeba jen desítky za čtvrtletí ...).

Naše obec provádí výstavbu kanalizace a ČOV, kterou z malé části také využívá pro sebe a pro své PO. Doposud jsme proúčtovali jednou ročně odvod stočného na FÚ, ale auditorka nám řekla, že bychom měli u nároku na DPH tento nárok snížit o 1%, protože předmět daně využíváme i pro veřejný sektor. Propočtem výnosů z ekonomické činnosti a veřejného sektoru se dostaneme na nějakých 0,0158, ale všechny částky se nově zaokrouhlují na celá procenta nahoru, takže vychází 1%. Jelikož stavíme kanalizaci s pomocí dotace, dělají celkové náklady cca 100 mil. a pokud skutečně musíme odvádět 1%, dost nás to zatíží. Můj dotaz je: 1) musíme snižovat každou fa na kanalizaci a ČOV o 1%? 2) pokud ano , nešlo by to až od roku 2013, kdy výstavbu dokončíme a budeme kanalizaci opravdu používat?

Tady je situace taková, že skutečně nově se u investic poměřuje a nelze až následně realizovat odvod DPH na výstupu z výstupů mimo ekonomickou činnost. Pokud správně chápu, vychází Vám pro ekonomickou činnost 98,42 % - takže zaokrouhlujete na 99 % - § 75 odst. 3 a neuplatňujete si potom 1% DPH z každé došlé faktury na kanalizaci.

Trochu mne jen mate, že předpokládáte odpočet DPH v poměrné výši podle výnosů ... - myslím ale, že to tady nastavujete spíše podle předpokládaných kapacit vyčištěných kubíků - třeba ve smyslu - úřad - 50 kubíků za rok, celkem 2200 kubíků za rok - podíl 55/2200 ....

Jinak v dokumentech někdy z března najdete postup odpočtu DPH v poměrné výši podle § 75 - dost jsem tam tuto problematiku rozebíral. 

DOBRÝ DEN, BUDEME PRONAJÍMAT SÁL V KD 2 X TÝDNĚ - CVIČENÍ ŽEN(SPORTOVNÍ KLUB), HODINA/150 KČ. JEDNÁ SE O SÉRII KRÁTKODOBÝCH PRONÁJMŮ. TEDY 150+ 20% DPH? PLATBY BUDOU HOTOVĚ 1X ZA MĚSÍC.

Ano - obecně je toto sérií krátkodobých pronájmů a protože to asi není ani obecně sportoviště, tak bych si nedovolil využít pro tento případ info MFČR, že pronájem sportovišť je považován za sportovní  činnost osvobozenou od DPH - § 61 - tedy skutečně 20 % daň.

1) 1.1.2011 jsem zaúčtovala předpis pohledávky za pronájem honitby: 311/603 celou roční částku, kterou nám mají platit za rok 2011 ve výši 205,-Kč. 1.3.2011 jsme se stali plátci DPH. Fakturu jsem vystavila dle smlouvy v listopadu 2011, cenu jsme o DPH nenavyšovali, takže základ daně je 171,-Kč a DPH 34,-Kč. Nevím, jak to teď dát správně účetně dohromady - předpis v lednu je špatně, jak to ale opravit, když plátci jsme až od 1.3. ? 2) Pronájem rybníka jsem zaúčtovala také v lednu 311/603 celou roční částku, 500,-Kč - tady je to osvobozené plnění, mám to ale jen v lednu - nemělo to být časovým rozlišením účtováno měsíčně do výnosů a vystupovat na řádku 50...?

Tady by se mělo vycházet z toho, jaké by bylo sjednáno uskutečnění zdanitelného plnění - respektive alespoň to odvodit od splatnosti sjednané ve smlouvě.

a) takže první případ - budu předpokládat, že DUZP je v listopadu - potom tedy máte odvést DPH.

Zaúčtujete to                       Dal 603         - 205 Kč

                                            Dal 603            171 Kč (základ daně)

                                            Dal 343              34 Kč (daň)

Ten druhý - opět vyjít, jaké by mělo být asi DUZP (okamžik fakturace ... ) - pokud před 1. 3., tak nebudete nic dávat do přiznání, pokud po 1.3. tak celé do osvobozených.

Potom byste zaúčtovala                        Dal 603                 - 500 Kč

                                                              Dal 603                    500 Kč (kód osvobozené)

Ráda bych si potvrdila závěry, které mi vyplývají z definice ekonomické činnosti obsažené v § 5 zákona 235/2004 Sb. Vyplývá mi z ní, že činnosti vyjmenované v první větě jsou ekonomickými činnostmi vždy, bez ohledu na to, zda jsou vykonávány za úplatu nebo ne. Naproti tomu využití majetku je ekonomickou činností jen v případě, když je vykonáváno za účelem získání příjmů. Školy tedy podle zákona o DPH vykonávají ekonomickou činnost a pokud budou mít jako plátci DPH dodávky stavebních prací, budou tyto spadat do režimu reverse charge. Město - plátce DPH uzavřelo smlouvy o výpůjčce na budovy škol - toto podle zákona o DPH není ekonomickou činností, protože tento majetek není využíván za účelem získání příjmů. Tedy pokud bude město mít dodávky stavebních prací na opravy, rekonstrukce apod. budov škol, nebudou v režimu reverse charge. Potřebovali bychom zpracovat metodický pokyn k této problematice a někdy - není divu - tápeme.

Musím říct, že jste mne hodně zaskočila tímto dotazem (fakticky tou druhou větou) - zkoušel jsem to různě hledat a konzultovat s kolegy.

V zásadě připouštím, že v § 5 není uvedeno, že by nutně s ekonomickou činností měla být spojena úplata. Ono je to logické, neboť zákon o DPH vymezuje v některých odst. §13 a §14 případy, které jsou zdanitelnými plněními i v situacích, kdy není s plněním spojená úplata.

Nicméně shodli jsme se, že v zásadě se obecně předpokládá, že je pojem ekonomická činnost obecně chápán ve spojení s dosažením nějakého ekonomického užitku.

Toto je třeba vyjádřeno i v informaci MFČR k problematice uplatňování odpočtu DPH u výzkumu a vývoje... (vykopíroval jsem kousek)

Jestliže tedy VVI nebo VŠ je plátcem DPH a pořizuje vstupy pro svoji činnost, je pro uplatnění nároku na odpočet daně u vstupů používaných pro vědu a výzkum třeba, aby VVI a VŠ uskutečňovala ekonomickou činnost, a to činnost soustavnou, nikoliv příležitostnou nebo nahodilou. U vědy a výzkumu není pro účely zákona o DPH  podstatné, že v definici ekonomické činnosti se v § 5 odst. 2 mezi jednotlivými činnostmi uvádí pouze vědecká činnost. Především je třeba mít na paměti, že aby jakákoli činnost byla předmětem DPH,  musí se jednat o činnost ekonomickou, tj. prováděnou s určitým úmyslem z provedených aktivit vytěžit nějaký ekonomický výsledek. Předmětem DPH je přitom (mimo jiného) poskytování služeb pouze v případě, že je prováděno za úplatu.

Takže já osobně bych školu plátce DPH, která teoreticky provozuje budovu, kde výhradně učí nemá jakékoliv příjmy (plátcem DPH je kvůli tomu, že má třeba školní jídelnu úplně oddělenou), že byť tady poskytuje školské služby, tak by se to nemělo vnímat jako ekonomická činnost ... - tolik názor, je to spíše interpretace principů a fakt nevím, kdo by Vám to mohl jednoznačně sdělit. Samozřejmě tato záležitost je většinou teoretická - oni v rámci těch budov sem tam nějaké příjmy ze služeb budou mít - družina, kopírování, sem tam pronájem učebny ....

S čím plně souhlasím - pokud vy vypůjčíte budovu a budete na ni dělat stavební práce - není to u vás ekonomická činnost a reverse charge se na tento případ podle info MFČR nevztahuje.

Zastupitelstvo obce schválilo, že zapůjčí občanovi zasedací místnost za účelem jeho soukromých aktivit - pravidelně, za úplatu ve výši vypočtených nákladů na energie (cena vychází na 27,- Kč/1 hod - přímotopy, osvětlení). Prosím o radu, jak mám účtovat úhradu občanem? - jako příjem z pronájmu (zdanitelný příjem, osvobozeno od DPH) nebo jako příjem např. na 6171/2119 nebo jako snížením výdajů na elektřinu 6171/5154 mínus 27,-(jako ponížení výdajů obce). Nevím, za mám schválenou částku považovat za nájemné nebo pouze úhradu energií.

Je potřeba si nejprve ujasnit, zda se jedná o krátkodobý nájem nebo dlouhodobý - osvobozený je jen ten dlouhodobý, krátkodobý je zdanitelné plnění.

Dále je potřeba si ujasnit, zda energie jsou v režimu přeprodeje - opravdu doložitelné kalkulací a spotřebou - nebo jen stanovenou paušální částkou.

Myslím si, že pokud účtujete někomu 27 Kč na hodinu (je to velmi málo), tak je pro vás jednodušší nic neřešit, zdanit DPH na výstupu a účtovat 311/602, 343  nebo 261/602,343; RS 6171 2111. Dle mého názoru  přeprodej v tomto  případě budete těžko prokazovat, a ostatní je zdanitelné plnění, ať to nazveme krátkodobým nájmem nebo úhradou služeb.

Mám jen možná hloupý dotaz ohledně DPH. Někteří naši zastupitelé přišli s tím, že se dobrovolně přihlásíme k plátcovství DPH, že se nám to prý vyplatí. Podotýkám že jsme malá obec bez hospodářské činnosti, provádíme jen například opravy chodníků, komunikací, budov MŠ, policie i OÚ. Moc se v DPH neorientuji, protože se nás to zatím netýkalo. Mají pravdu? Jaké argumenty eventuelně použít, kdyby pravdu neměli?

Náklady na evidenci DPH z hlediska pracnosti, SW, rizik kontrol jsou cca 60 tis. Kč ročně . Teď s přenosem daňové povinnosti se může jednat o náklady i vyšší, tak cca 120 tis. K ročně.

Když nemáte významné investice, kde je nárok na odpočet a nebo významnější VHČ, je to zbytečný náklad navíc, dále zdražíte víceméně jakoukoliv službu mimo  veřejnou správu pro své občany, obec z toho nic mít nebude, jen stát. DPH se vyplatí pro obce jen při významnějších investicích např. do kanalizace a vodovodu. U komunikací, kultury, sportu stejně nárok na odpočet většinou není - lze však někdy optimalizovat.  Pak se musí posoudit individuálně. Nárok na odpočet lze uplatnit jen tam, kde proti vstupu stojí na výstupu zdanitelné plnění.

Většinou se DPH malým obcím zcela nevyplácí. 

Co znamená zkratka Z: a N: v Číselníku CZ CPA 41-43 zveřejněném na stránkách ministerstva financí? "Zahrnuje", "nezahrnuje"?_

Z - zahrnuje, ZT - zahrnuje také, N - nezahrnuje.

Opravy a údržbu budov města zabezpečuje na základě mandátní smlouvy společnost (založená městem), která přefakturovává dodávky městu od dodavatelů těchto služeb a neúčtuje u těchto dodávek o nákladech a výnosech. Jak by se měl uplatňovat reverse charge u takto poskytovaných služeb v roce 2012. Kdo by měl zdanit poskytování těchto služeb na výstupu?

Pokud je situace taková, že je prováděna fakturace prací prvotně na společnost , tak ve vztahu dodavatel - společnost se bude jednat o reverse charge ... (tedy dělalo by s. r. o.).

Pokud následně dochází k přefakturaci mimo režim DPH mezi společností a Městem, potom již tady reverse charge nebude, neboť  se nejedná o plnění z hlediska DPH ...

Tady je ale pro mne otázkou, zda pokud máme situaci, že skutečně je jednáno na základě mandátní smlouvy, zda by nebylo relevantnější, aby byly práce pořizovány již jménem Města - tedy i fakturace na město a mezi dodavatelem a ním případně reverse charge ... To je ale spíše již na projednání s Vaším "právním".

Naše obec je čtvrtletním plátcem DPH od 10/2011 a řeším problém s fakturací ročního pronájmu vodovodu za 1.000,- Kč. Jeden daňový poradce mi tvrdí, že tento nájem musím rozdělit a každého čtvrt roku vyfakturovat 250,- Kč a druhý mi tvrdí že stačí 1x ročně, kdy se ve smlouvě stanoví, že DUZP bude např. k 15.12. daného roku. Tvrdí mi , že když jsem čtvrtl.plátce, všechno musím vyfakturovat čtvrtletně. Je to opravdu tak? a kde zjistím nebo si přečtu, co je správné?

DUZP řeší §21 ZDPH - opakovaná plnění odst. 10. Nemusíte danit čtvrtletně, ale pak je vhodné DUZP stanovit na např. 20.1. běžného roku, v případě nevyužití celoročního nájmu pak vystavit dobropis.

odst. 5 písm. b § 21 - dne uvedeným ve smlouvě - poskytnutí práva využití, když je dířve úplata, tak k datu úplaty - to je asi zdůvodnění druhého rádce, zde je však diskuse ohledně nájmu, že k datu poskytnutí práva využití dochází již k zahájení nájemného, ne až ke konci roku po odbydlení.

Jinak DUZP u nájmu je nejpozději ke konci roku jen v případě osvobození, kde není nárok na odpočet.

Toto je fakticky neřešitelný rozpor - jedná se o to, zda tato smlouva je opakovaným plněním (potom správně by to mělo být čtvrtletně pokud samozřejmě neudělám již dříve vystavením dokladu) nebo dílčím plněním (potom datem uvedeným ve smlouvě ...). teoreticky obě možnosti by byly podle zákona možné. Většinou se aplikuje přístup, že je akceptovatelné dílčí plnění jendou za rok ve vazbě na sjednaný termín ve smlouvě. Konzervativci raději v těchto případech dělají to, že sjednají DUZP na celý rok na v prvním zdaňovacím období kalendářního roku a tím vyřeší, aby se rozhodně nedostali do prodlení s odvodem DPH.

Dobrý den, našemu panu starostovi se dostala informace z okresní hospodářské komory. Pokud v Polsku nakoupíme například nábytek nebo materiál od plátce DPH a předložíme potvrzení, že jsme plátcem DPH, vystaví nám fakturu bez DPH a my DPH neodvádíme.:) Mně se to nezdá, ale mám prý učinit dotaz. Předem děkuji za odpověď.

Oni vám sice dají jako plnění osvobozené od polské DPH, ale vaše město to v rámci přiznání k DPH musí prodanit  - přiznání DPH při pořízení z EU. (ZN)