Dotazy

Od příspěvkových organizací zřízených obcí přichází zřizovateli návrhy rozpočtu na rok 2018. Některé příspěvkové ( školáci) nám uvádí rozpočet bez tzv. přímých nákladů na vzdělávání co dostávají z ministerstva prostřednictvím krajů (na mzdy, odvody,OON, ONIVKY), protože přesně neznají výši a rozpočtují pouze příspěvek od zřizovatele. Jiné naopak uvádí odhad přímých nákladů na vzdělávání na rok 2018. Máme směrnici pro p.o. kde se toto ovšem neřeší. Změny provádět v upraveném rozpočtu? Prosím o Váš názor.

Tady je situace (snad pouze prozatím) ještě nevyjasněná. Svaz měst a obcí zaslal na ministerstvo financí dotazy, jak je to s úpravami rozpočtu příspěvkových organizací v průběhu roku (zákon 250/2000 Sb. toto neupravuje). Dotaz obsahuje otázky mj. na to, jak mají obce v praxi interpretovat skutečnost, že zákon 250/2000 Sb. úpravy rozpočtu PO neupravuje (zda to vyložit tak, že co není dovoleno je zakázáno nebo naopak vyložit tak, že co není zakázáno je dovoleno a tady by mohl zřizovatel stanovit nějaká vlastní pravidla k provádění úprav rozpočtu). Nezbyde nic jiného než počkat na odpověď ze strany MF, jaké zaujme výkladové stanovisko a podle toho naformulovat nějaká pravidla. Náš názor je takový, že by jednoznačně měla být připuštěna možnost provádět úpravy rozpočtu PO, hodně praktické by bylo, kdyby byla možnost zřizovatele vymezit, které úpravy by dělal výhradně sám a ke kterým by převedl kompetenci na ředitele... Ale to je zatím jen teorie, uvidíme.

Pokud dnes dělá PO návrh rozpočtu - jestliže tam vztah od státu neuvede, bude muset pak udělat změnu rozpočtu v průběhu roku. Pokud uvede v návrhu rozpočtu odhad, který samozřejmě nemůže být zcela přesný, bude se pak muset udělat změna rozpočtu zrovna tak. Tomu se prostě nevyhneme. Pokud MF řekne, že úpravy rozpočtu PO nejsou povoleny, stane se z rozpočtů PO nic neříkající cár papíru bez jakékoliv vazby na skutečnost. To se snad nestane, vážně by pak nemělo žádný smysl ty rozpočty dělat.

Jinak ještě pouze můj názor - dnes, když PO připravuje návrh rozpočtu, bylo by lepší, kdyby tam dotační vztahy alespoň odhadla (např. podle skutečnosti letošního roku). Přeci jen, když je tam neuvede vůbec, tak bude mít uvedeny náklady a proti nim žádné výnosy. Takže s tím odhadem by ten návrh měl mít větší vypovídací hodnotu a více se blížit skutečnosti než úplně bez něj.

Musí být schválený, popř. upravený rozpočet nejpozději k 31.12. na všech položkách třídy 4 vždy shodný se skutečností či nikoliv?

On argument, že by se u pol. třídy 4 upravený rozpočet měl rovnat na skutečnost, vychází z § 16 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., kde se píše, že se rozpočtová opatření uskutečňují povinně, pokud jde o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu. Finanční vztahy jsou dotace, takže pokud např. na konci roku dotace nedorazí, tak podle tohoto výkladu je nutno udělat povinně rozpočtové opatření. Takže, kdo to vysloveně vyžaduje, oporu v předpisu si pro to najde. Mě připadá zbytečné řešit třeba nějaké nevýznamné rozdíly mezi skutečností a upraveným rozpočtem.  

U jedné z našich základních škol bylo v letech 2011 a 2012 provedeno zateplení budovy, škola má budovu ve správě. Toto zateplení zajišťoval zřizovatel - město. V roce 2013 bylo na základě oznámení zřizovatele provedeno v účetnictví školy technické zhodnocení budovy ve výši 37 372 439,42 Kč, z čehož 16 480 225,78 Kč činil investiční transfer ze Státního fondu životního prostředí. Od té doby škola účtuje měsíčně odpisy a transfer: 551/081, dále 401/416 a 403/672, tj. variantu, kdy tvoří investiční fond v plné výši odpisů. Investiční fond však nebyl částkou, která do něj šla z transferu, finančně krytý. Účetní školy si to neuvědomila, nesnížila při každé závěrce fond z důvodu nekrytí a tvořila nekrytý fond až do roku 2016. Zřizovatel poskytuje v rámci provozního příspěvku i část na odpisy, ale ta zdaleka nestačí na pokrytí fondu (roční odpisy organizace jsou přes milión Kč). Za roky 2013 - 2016 činí odpisy, které šly do investičního fondu z transferu a nebyly finančně kryty celkem 1 365 956,- Kč, k 31.12.2016 je účetní stav investičního fondu 546 157,- Kč. Tudíž finančně kryto není 819 799,- Kč. V roce 2016 byla provedena rekonstrukce sociálního zařízení, na jejíž část nebylo finanční krytí (řečeno neúčetně: na rekonstrukci WC byly použity finanční prostředky, které byly rezervního fondu a byly na účtu školy). Jak tuto situaci v současné době řešit? Škola přichází s návrhem na "dorovnání" fondu následujícím způsobem: Stav rezervního fondu ke dnešnímu dni: 482 663,- Kč nechá převést se souhlasem zřizovatele (musí schválit rada nebo zastupitelstvo) do fondu investičního, aby byl finančně krytý. Zbývající rozdíl, tj. 337 136,- Kč by organizace pokryla odpisy roku 2017. Je tento způsob dorovnání možný? Pokud ano, jak účtovat? A pokud není tento způsob možný, jak tuto situaci řešit? A jak účtovat nekrytí fondu na konci roku, aby se chyba již neopakovala a byla dodržena všechna pravidla? Děkujeme za odpověď.

Já bych k tomu prvotně řekl, že paní účetní ani nemohla v tomto případě nekrytí fondu na konci roku řešit, neboť podle ustanovení §66 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. nebylo možno výsledkově fond snížit v rozsahu zúčtování 403 do výnosů. Tedy skutečně jí při tomto systému účtování zůstávala 416 nekrytá.

Obecně se domnívám, že by bylo potřeba přejít prvotně na systém, kdy se 401/416 bude dělat na rozdíl 551 a 672 zúčtováné ze 403 - tedy tak jak by to mělo být asi nejlépe.

Souhlasím s druhým krokem - posílení fondu investic z rezervního fondu.

Třetí krok by měl představovat korekci tvorby fondu za roky 2013 - 2016, kdy daným postupem vznikl tento problém (na obhajobu paní účetní uvádím, že to byl postup, který v zásadě vyplýval z platné právní úpravy a vinu na zmatcích v této oblasti jednoznačně nese MF). Tato korekce by byla 416/401 (minusová tvorba fondu z odpisů) - v tabulce k tvorbě a zúčtování fondu by vyšel minus - měl by být dle mého názoru v pořádku (obdobně provedly korekci PO třeba v MSK).

Nejsem si jist, zda po těchto korekcích nebude 416 padat do minusu - nicméně to by asi mělo být v tom dokrytí z odpisů 2017? Pokud ne a bylo by to potřeba ještě dokrýt, tak já bych v případě, že jim chci pomoci, uloupl kousek z provozního příspěvku a dal jim to do investičního příspěvku.ZN

a) Chtěli bychom se zeptat jak je to s povinností zveřejňování účetních závěrek PO v návaznosti na zákon 304/2013 o veřejných rejstřících §66 c) a § 21a) ZoÚ. Máme příspěvkové organizace zřízené ÚSC , které nejsou zapsány do obchodního rejstříku a také PO zapsané do OR. Za jaké roky se musí v případě povinnosti zveřejnit závěrky PO a do jakého termínu. b) Město je plátcem DPH a chce směnit pozemek s fotbalovým klubem, který není plátce DPH. Pozemky mají stejnou výměru a jedná se o travní plochy. Bude fotbalový klub městu doplácet DPH, když dojde ke směně? Děkujeme

U PO zapsaných v obchodním rejstříku je povinnost zveřejnit účetní závěrku v obchodním rejstříku. Ta povinnost je tam nastavena dlouhodobě (není to až se zákonem o veřejných rejstřících) - fakticky to bylo od okamžiku zápisu PO do OR. Z hlediska termínu v zásadě by bylo dobré držet režim "bez zbytečného odkladu", nejpozději ale do 12-ti měsíců od rozvahového dne - viz §21a odst. 4 a ve vazbě na to odst. 2.

Pokud nejsou z minulosti všechny závěrky zveřejněny, jak by měly být, zase se nic zas tak zásadního neděje (nejste úplně sami) - určitě by bylo dobré několik let zpět dozveřejňovat.

U těch pozemků - pokud ten pozemek, který budete na fotbalový klub převádět, splňuje podmínky pro stavební pozemek .., potom bude skutečně z hodnoty směňovaného pozemku nezbytné odvést DPH.   ZN

Jen se chci ujistit, že návrh závěrečného účtu DSO je vyvěšen na internetových stránkách členských obcí (DSO nemá svoje stránky a nevím zda to není problém) do doby jeho schválení na shromáždění starostů.Jde mi o to zda musí být projednáván v zastpitelstvech jednotlivých obcí.Po jeho schválení se do 30 dnů vyvěsí závěrečný účet na všech stránkách členských obcí a potom se předkládá zastupitelstvům jednotlivých obcí?

Máme k tomu v aktualitách vyjádření MF, odkaz:

http://www.obecuctuje.cz/aktuality.php?id_aktuality=1116

Z něj vyplývá, že pokud nemáte své vlastní internetové stránky (z žádného předpisu nevyplývá povinnost pro DSO je mít), tak můžete postupovat stejně jako před novelou, stačí tedy zveřejnění na internetových stránkách členských obcí. Členské obce musí mít návrh zveřejněn i na fyzických úředních deskách (stačí v užším rozsahu).

Schválený ZÚ musí členské obce do 30 dnů zveřejnit na internetových stránkách a  současně musí na fyzické úřední desky vyvěsit  "oznámení o jeho zveřejnění s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení závěrečného účtu za další rozpočtový rok."

Vše výše uvedené najdete v § 39 zákona č. 250/2000 Sb., kde v odst. 11 i naleznete, cituji: " Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí." Po schválení závěrečného účtu je tedy potřeba, aby zastupitelstva členských obcí vzala schválený ZÚ svazku na vědomí.

Naše příspěvková organizace se zapojila jako partner do projektu Realizace lokálních sítí mateřských škol v gramotnostech. Budou pořizovat interaktivní tabuli za 99 tis. Kč. Bohužel tyto peníze jsou investiční, tedy vloží majetek jako DHM. Nyní dostali od Centra pro rozvoj a podporu regionů o.p.s. (který je příjemce evropské dotace) od hlavní koordinátorky projektu Mgr. Hany Opletalové informaci: "Po konzultaci s našim panem účetním bych Vás ráda upozornila na problematiku účetních a daňových odpisů. Jelikož se jedná o majetek, který je 100% kryt investiční dotací, majetek se účetně ani daňově neodpisuje. Majetek se proúčtuje přes účty skupiny 02 a 04 a následně jen eviduje na kartě." Nikdy jsem se nesetkala, aby se nyní majetek z dotace neodpisoval, a to ani u příspěvkové organizace. Můžete říci Váš názor na zaslané doporučení?

Ta odpověď není účetně dobře pro ÚSC a neziskové organizace (takto smí postupovat jen podnikatelé...). Takže i u PO u majetku z dotace je stejný režim jako u obce, odpisuje se ze vstupní ceny a proti odpisům se rozpouští dotace, tj. účet 403. Otázkou je tok financí, pokud škola sama majetek pořídí a peníze na něj dostane,nelze jinak než přes 403 postupovat. Pokud by dostala rovnou majetek od o.p.s., tak i když o.p.s. na něj měla dotaci, PO by musela odpisovat a nevést 403. 

V čem je odpověď pravdivá je v daňových odpisech - tím, že je to 100% financováno z dotace, tak ten majetek nemá daňovou vstupní hodnotu a tudíž daňově nemůže být odpisován.

Obec má v majetku budovu základní školy. Nyní si škola (PO-obec zřizovatelem) zažádala o příspěvek 700.000.- na opravy budovy. Obec by chtěla provést tak, že na základě žádosti o příspěvek vyplatí škole 700.000,- a rekonstrukci si zařídí škola již sama. Je to možné? Jak bude vypadat účtování?

Děkujeme za zaslané doplnění - zkusíme zrekapitulovat:

- budova je ve výpůjčce

- v rámci stavebních prací počítáte částečně s opravou (opravy nějakých tříd) a dále investicí (přebudování skladu na třídu ...). 

- financování by mělo být příspěvkem zřizovatele.

Prvotně bych chtěl upozornit na to, že není vyloučen souběh investice a opravy, nicméně je potřeba prokázat vzájemnou nezávislost (technickou, technologickou ...) daných akcí. Tedy nemám nic proti tomu, že v jedné třídě se třeba dělá oprava podlahy a účtuje se na 511 a ve vedlejší přebudovávaní skladu na třídu (tedy již rekonstrukce) se mimo jiné také opravuje podlaha - nicméně tady by to již bylo hodnoceno jako součást rekonstrukce (tedy 042). Toto je řekněme určitým odrazem judikatury NSS.

S ohledem na charakteristiku uvedenou výše by mělo dojít k tomu, že rozpočet akce rozdělíte do dvou částí - oprava (měla by být kryta provozním příspěvkem) a investiční (měla by být kryta investičním příspěvkem). V tomto rozdělení by to měl schválit také zřizovatel (jedná se jak o správnost účtování, tak i přiřazení správných položek rozpočtové skladby).

Zřizovatel by se dále měl rozhodnout, zda to bude příspěvek s vyúčtováním (což by asi bylo logické) či bez vyúčtování (zjednodušeně - pokud by peníze zbyly, že si je ponecháte). V dalším účtování budu předpokládat, že je to s vypořádáním (a budu předpokládat variantu 500 tis. Kč investiční příspěvek s tím, že nakonec to bude stát 490 tis. Kč a 10 tis. kč se vrátí a 200 tis. kč na opravy).

Teď k otázce právní - zda je to možné takto udělat (tedy dělá to PO):

- ano - možné to je (neříkám, že je to šťastné - přišlo by mi logičtější, aby to udělal vlastník - třeba i kvůli evidenci majetku, aby se zbytečně nevedla zvlášť budova a její TZ u jiného subjektu - nicméně třeba vás k tomu vedou nějaké jiné pragmatické důvody). PO musí mít jasně vyjádřený souhlas, že to skutečně udělat může (třeba povinnost provádění oprav se smlouvě o výpůjčce a dále individuální souhlas s prováděním stavebních prací) - u toho TZ by PO jednoznačně měla být v pozici, kdy existuje písemný souhlas s tímto zhodnocením a dále by mělo být výslovně uvedeno, že si TZ povede ve svém majetku a bude jej také odpisovat (zde již cílím na potenciální možnost daňově účinných odpisů na straně PO).

Účetnictví u zřizovatele (budu předpokládat, že se vše uděje ještě ve 2017):

- odeslání provozního příspěvku s vyúčtováním MD 373/Dal 231

- odeslání investičního příspěvku s vyúčtováním (respektive předpis a odelání) - MD 401/Dal 349 a následně MD 349/Dal 231 

- vypořádání provozní složky - MD 572/Dal 349 (již jen 490 tis. Kč) a MD 349/Dal 373  následně vratka nespotřebované částky na účet MD 231/Dal 373 (hodnota 10)

Účetnictví u PO:

- přijetí provozního příspěvku s vypořádáním MD 241/Dal 374

- investiční příspěvek - MD 348/Dal 401, a inkaso MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416

- faktura - část opravy - MD 511/Dal 321 a následně vyúčtování této složky - MD 348/Dal 672 a 3714/Dal 348

- faktura část investice - MD 042/Dal 321, její platba MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401 (počítám těch 490 tis. Kč)

- zařazení do majetku  - MD 021/Dal 042 a standardně začlenění do odepisování

- vratka nespotřebovnaé částky - MD 401/Dal 349 a MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401 

ZN

Novela zák. 250/2000 uložila zřizovateli vést evidenci všech příspěvkových organizací (§27 odst. 3). Prosím o odpověď jak naplnit tuto povinnost. Stačí takovýto seznam formou tabulky? Nerozumím, k čemu má sloužit, obec má obvykle své PO nějakým způsobem evidovány. Nebo se takový seznam bude někde zveřejňovat? Bohužel jsem k tomuto zatím nic bližšího nenašla.

1.1.2017 opravdu nabyla účinnost novela zákona č. 250/2000 Sb., kde se nově v § 27 odst. 3 stanovuje povinnost zřizovatele vést vyjmenované údaje o zřízené PO. Zároveň je ale dále v odst. 4 napsáno, že "Zřizovatel může vést evidenci podle odstavce 3 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob". A protože zákon č. 192/2016 Sb. ze dne 25.5.2016, který novelizoval od 1.1.2017 v tomto ohledu zákon č. 250/2000 Sb., novelizoval zároveň i zákon o základních registrech, jste od 1.1.2017 zároveň editory údajů o svých PO v registru osob (ROS), tak bych interně nic netvořila, zavedla PO do ROS a tím budete mít zároveň splněnou povinnost evidence údajů o PO i podle zákona č. 250/2000 Sb.

K evidenci zřízených PO v ROS najdete informace na odkazu https://www.czso.cz/csu/czso/aktuality_ros

Jsou to konkrétně pododkazy: 13. 04. 2015 Informace ohledně zápisu příspěvkových organizací - zde ČÚS v roce 2015 informovala o připravované novele a zároveň se tam uvádí, že PO zřízené po 1.1.2001 byly do ROS zapsané OR, a vy byste od 1.1.2017 byly nově tedy jen editorem údajů, takže byste zapisovali jen změny a nemuseli byste podle mého nic jiného dělat - pokud je PO v ROS, máte splněnou i povinnost vést údaje podle zákona o rozpočtových pravidlech, max. se dá ověřit, že jsou tam vedeny všechny údaje, které tam být vedeny mají.

Pokud se ale jedná o PO, která byla zřízena do 31.12.2000, tak jí musíte do ROS zapsat vy a týkají se vás tedy i další pododkazy: 06. 10. 2016 Primární plnění příspěvkových organizací do základního registru osob od 1. 1. 2017, kde ČÚS informuje o novelizaci a o zahájení primárního plnění PO v lednu 2017 a dále je tam k tomu pododkaz 04. 04. 2017 Primární plnění příspěvkových organizací do registru osob, ve kterém uvádějí mj. lhůtu pro zápis PO do ROS do 31.12.2017.

Nějakou konkrétnější metodiku, jak PO do ROS zapsat jsem nenašla, berte odpověď spíše jako zdroj informací a obraťe se raději na ČSÚ, který by vám měl sdělit závazné informace týkající se této problematiky, případně by vám měli poradit  i na správě základních registrů (www.szrcr.cz)

V roce 2015 měla naše PO velký přebytek, tento přebytek si nechaly na účtu 432 s tím, že za rok 2016 budou ve ztrátě a tato ztráta bude vyrovnána účtem 432.Toto jsem s Vámi konzultovala a vy jste souhlasila.Když čtu jak uhradit ztrátu, tak ve vaší knize píšete, že nejdříve se má použít rezerví fond. Když budou postupovat podle tohoto pokynu tak PO na účtu 432 zbude přes 100 tis. v této souvislosti řešíme i jejich rozpočet, jestli může být schodkový a čerpat účet 432.

Není problém - samozřejmě i varianta pokrytí z nerozděleného zisku je naprosto v pořádku a plně s ní souhlasím. Tedy klidně schodkový rozpočet nákladů a výnosů s tím, že schodek je kryt minulým nerozděleným výsledkem. ZN

Jsou příjmy z pokut příjmem rozpočtu zřizující obce (to si ano) a zda se může do postavení zřizující obce dostat i naše obec, když máme smlouvu o zajištění výkonu služby obecní policie na našem katastru? Neměly by být vybrané pokuty jen a jen příjmem naší obce?

Já vám dotaz vracím - pokud obec zřizuje policii, tak jsou vybrané pokuty určitě příjmem zřizující obce, ale nikdy jsem se nezamyslela nad tím, jak to je, když MP vybírá pokuty na základě VP smlouvy v jiných obcích...není na to nějaký speciální předpis? Jen ze zkušenosti vím, že např. Turnov vybírá pokuty za překročení rychlosti i v okolních obcích, ale vlastně nevím, jestli jim to pak nějak předává...Zkusila jsem i na internetu, ale většinou je tam jen, že má právo i vybírat v jiné obci, ale čí je příjem? Pak jsem našla vzor VP smlouvy Semily - Jesenný - tam je jasně uvedeno, že všechny vybrané pokuty jsou příjmem Semily a že Jesenný musí dát každému strážníkovi zmocnění - myslíš že je to věc dohody dle VP? 

Ing. Nejezchleb doplnil - zaujal mne jen zákon o přestupcích - co obecní policie může - musím říci, že ten bod 1 se mi jeví jako logický v tom, že je to záležitostí obce, kde se přestupek stal, ty ostatní  chápu, že by to bylo podle toho, kdo policii zřizuje - ale fakt to nevím a jestli jsi již hledala, tak hledat nebudu - asi bych našel to samé:

e) obecní policie přestupky

1. jejichž projednávání je v působnosti obce,

2. podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce nebo osoby na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném zařízení na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel,

3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), l) až p),

4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením,

5. na úseku taxislužby podle zákona o silniční dopravě.

ZM schválilo záměr poskytnutí úročené půjčky (úvěru) založené a. s. ve výši 80 mil. Kč a zároveň záměr přijetí úvěru na výstavbu nového bazénu ve výši 200 mil. Kč. Zatímco příjem úvěru je dle rozpočtové skladby evidován pod pol. financování 8223, tak poskytnutí půjčky je evidováno ve standardních výdajích rozpočtu na pol. 6413 a projeví se v deficitu rozpočtu města tohoto roku. Jak vysvětlit ZM, že poskytnutý úvěr je výdajem daného roku (zvyšuje deficit rozpočtu) a naopak přijatý úvěr není příjmem rozpočtu města (nesnižuje deficit rozpočtu)? Zároveň nám není úplně jasné, proč se např. zakoupení dluhopisu na 5 let ve výdajích rozpočtu neprojeví, ale poskytnutí úvěru na stejnou dobu ano. V obou případech přeci dochází ke zhodnocení volných finančních prostředků města.

No, je to těžké, co na to říct. Pokud půjčujete někomu peníze za účelem pořízení DM, je to výdej a jeho splácení bude příjem. Vám na to nestačí příjem rozpočtu, tak tu půjčku musíte nějak ufinancovat a přijímáte půjčku. Což je financování. Příjem jakékoliv půjčky je financování, jakákoliv NFV poskytnutá je dočasný výdaj a pak se rozpočtuje příjem při jejím vracení. Tak to prostě je v rozpočtových pravidlech nastaveno, co k tomu mám více říci? 

To srovnání s dluhopisy - kdybyste tu půjčku a.s. dávali za účelem zhodnocení volných peněz, tak byste takto mohli jít přes financování, např. přes řízení likvidity, ale to evidentně neděláte, protože vy volné peníze nemáte a musíte si na půjčku půjčit. A navíc asi není účelem půjčky zhodnocení peněz, ale ten bazén, že? Vnímáte ten rozdíl. Zasílám to jen jako takové přemýšlení nahlas, toto se zastupitelstvu vždy vysvětluje těžko. Jsou to prostě rozpočtová pravidla. 

Dobrý den, město uvažuje o založení speciálního účtu města ... na podporu dětí a žáků školských zařízení zřizovaných městem. Záměrem je, aby na tento účet bylo možno zasílat prostředky jako dary, které dále budou rozděleny mezi školy formou účelového příspěvku např. na podporu vzdělávání dětí a žáků ze sociálně slabých rodin,... Mělo by se jednat o rozpočtový účet města. V případě, že bude zaslána částka anonymně, nevíme, jakou položku ji přidělit v rozpočtu? Děkujeme za odpověď.

Nevadí, že vám budou občané posílat peníze na účet anonymně, můžete i tak (bez smlouvy) peněžní dat přijmout - pol. 2321, účet 672. 

Já bych tady jen chtěl poznamenat k tomu dalšímu poskytování - pokud to bude v režimu účelových příspěvků na činnost škol - nemám s tím problém. Problém by nastal v případě, kdyby určení peněz bylo takové, že se třeba jedná o plnění ve prospěch nějakého žáka ... (že mu něco mají koupit apod.) Musíme si uvědomit, že příspěvkové organizace nejsou oprávněny poskytovat dary (ani tehdy, pokud by na to získaly účelové prostředky). Pokud by to byla tedy nějaká takováto forma podpory dětí a žáků, potom prosím řešit přímou smlouvou mezi Městem a žákem (respektive rodiči). Ale opakuji - pokud budeme podporovat činnost PO v rámci její práce s nějakou třeba specializovanou skupinou dětí - s tím nemám problém.

Dobrý den, mám dotaz ohledně fakturace ze strany dodavatele. Od února letošního roku nám fakturuje pán topičské práce. Faktura obsahuje jenom text "za topičské práce" bez období, za které faktura je. Mělo by to být vždy za jeden měsíc. To nikde uvedeno není, faktura je vystavena několik dní před koncem fakturovaného měsíce. Podle mého by faktura měla být vystavena alespoň poslední den v měsíci za který je fakturováno s uvedením období, kterého se faktura týká.

Předpokládám, že vám nevystavuje daňový doklad, na kterém by bylo uvedeno DUZP, ale pouze jako živnostník (neplátce DPH) v podstatě podklad k platbě (nazvaný faktura). Je jedno, jak často a kdy vám faktury bude vystavovat, ale z dokladu nebo z jeho přílohy by mělo být jasné, kdy byly práce provedeny, mj. kvůli zatřídění nákladů do správného období (během roku je to celkem jedno, důležitější je to na přelomu roku) a samozřejmě také, abyste měli přehled, za jaké období mu platíte. Zkuste s ním domluvit, aby na fakturu informaci o fakturovaném období doplnil, případně vám dokládal nějaký výkaz práce.

Jinak asi nemusíme připomínat, že by správně měla být pravidla fakturace sjednána ve smlouvě (objednávce ...) - pokud to nedodržuje - třeba fakturuje s předstihem proti smlouvě, tak je na obci, aby mu fakturu případně vracela. Jinak dodavatele "nevychováte".

Dobrý den, prosím o radu týkající se zákona 250/2000 Sb. (např. § 17 odst. 2.), a sice, jak v praxi správně postupovat při sestavování rozpočtu a závěrečného účtu ÚSC u obchodních společností založených městem a 100 % vlastněných městem. Zajímá nás, zda si může/musí obec (úřad, rada města jako valná hromada, ZM?) stanovit, jaké podklady mají obchodní společnosti městu předkládat, v jaké struktuře, v jakých termínech apod.? Je možné či žádoucí vypracovat metodické pokyny pro obchodní společnosti tak, jak se tomu běžně děje u příspěvkových organizací? Neboli, jaké musí obchodní společnost poskytnout informace/podklady, aby bylo možné relevantně zhodnotit finanční hospodaření jak ÚSC, tak jím založenou společnost.

K tomuto neexituje jakýkoliv návod. Jste prostě společník - tedy záleží na vás, co si řeknete. Když zavítáte do obchodní společnosti, kde je zahraniční vlastník, tak zjistíte, že si také nadiktoval, jaké chce výstupy, v jakých termínech (jsou někdy pěkně tvrdé) - s nikým o tom nediskutuje a je to v režimu "splň své povinnosti nebo odejdi". Stanovit výstupy by měl prvotně společník - tedy vůli bych vyjádřil prostřednictvím rady jako orgánu zastupujícího vlastníka. Rozsah údajů je skutečně na vás - nemusí to být jen vlastní účetní výkazy, mohou to být další reporty (zpráva o činnosti, rozbor hospodaření třeba na úrovni jednotlivých činností ...)  - skutečně je to na Městě (samozřejmě jde o to, aby se také chovalo "rozumně").   

Základní škola dala do výpůjčky část budovy se školní jídelnou a kuchyní firmě, která zajišťuje stravování formou restaurace. V kuchyni bylo nutné vyměnit bojler za cca 7.000,- Kč, cena služby na demontáž a montáž 2.000,- Kč. Ve smlouvě o výpůjčce je dáno, že firma si bude hradit běžné opravy až do výše 50.000,- Kč ročně. Kdo uhradí částky za výměnu bojleru? Bojler je veden v majetkové evidenci na DHM u příspěvkové organizace.

Takže - nejprve je chybně vedení bojleru na DDHM, je to součást stavby, neměl by být evidován na vlastním inv. čísle a již vůbec ne jako samostatná věc. Dle popisu povinnosti nájemce by se mělo jednat o běžnou opravu stavby - odstranění částečného opotřebení části majetku, tj. stavby a pak by měl platit nájemce. PO by si měla dát majetek do pořádku, především nedílné části stavby by neměly být evidovány jako věci, bude to působit problémy i do budoucna. Bojler již nyní mají i důvod vyřadit, protože již stejně není asi způsobilý k provozu.