Dotazy

Při revizi zřizovacích listin našich PO jsme zjistili, že dosud nemáme ošetřenu změnu ve vztahu k novele Občanského zákoníku – stavby jsou součástí pozemků. Zřizovací listiny řeší pouze svěření nemovitostí – budov. Chtěli bychom to napravit – máme zvolit pouze nějaký dodatek k zřizovacím listinám nebo vydat úplně nové zřizovací listiny, kde bude vymezeno, že se svěřují pozemky a budovy. Zajímá nás ještě technická stránka věci. Vliv na zápis v katastru nebude žádný, jestli chápeme dobře? Příslušná hodnota pozemků se pouze u obce z účtu 031 vyvede na účet 909 (tak jak máme již u staveb)- tzn. pro obec až bude dělat inventarizaci tak na listu vlastnictví obce uvedené pozemky budou figurovat – účetní stav se bude skládat z hodnoty na účtu 031 a 909. Chápeme to takto správně? Dále bychom se chtěli zeptat na záležitost u PO škol, kterým bylo hned v první vlně transformací z rozpočtových organizací na příspěvkovou někdy v roce 2000,2001 majetek předán na základě darovacích smluv (nebyl zvolen institut svěření). Tzn. veškeré pozemky a budovy jsou na katastru připsány na jejich list vlastnictví. Z vaší knihy „Dlouhodobý majetek ÚSC, DSO a PO na str.269 takovýto způsob připouštíte. Chtěli bychom se zeptat, zda je možná případná změna na svěření majetku (darovaní máme pouze u těchto dvou škol, ostatní PO již řešeny svěřením majetku – vznikaly již později a institut svěření již byl všeobecně známější). Nebo forma darování je přípustná a není třeba nic řešit.

Je k tomu v archivu dokument z 23.11.2013 s názvem "2014 NOZ - vztahy mezi zřiz. a PO - užívání poz. a staveb ", kde je sice řešena spíše situace, kdy pozemek je svěřen a budova ve výpůjčce, ale vyplývá z něj, že každopádně po účinnosti nového OZ doporučujeme sjednotit nakládání s pozemkem i stavbou, tzn. pokud jste jim svěřili jen budovy, určitě jim svěřte i pozemky. Dle mého názoru při takovémto rozporu (pozemky vypůjčeny a budovy svěřeny) by se asi mělo vyjít z právního vztahu k pozemkům - tedy vypůjčeno vše. Za mne - udělat dodatek ZL - zde svěřit pozemky (pozn. - když už to budou dělat - podívat se ještě na případné změny vyvolané přečíslováním odst. v §28)

Jinak ale v případě svěření dalšího majetku stačí úprava ZL s tím, že svěřené pozemky vyřadíte zápisem 401/031, PO do majetku zavedou ve stejných hodnotách opačným zápisem. Svěřené pozemky zavedete do podrozvahy zápisem 909/999. Technickou stránku svěření majetku chápete dobře - je stále vaším vlastnictvím, tzn. v případě pozemků je budete nadále evidovat na LV, z účetního hlediska na účtu 909.

Co se týče darování majetku zřízené PO, toto je nadále podle § 27 odst. 7 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. umožněno, není potřeba na tom nic měnit.

Pokud by se to mělo změnit na režim správy - bylo by nutné, aby prvotně příspěvková organizace provedla převod zpět na zřizovatele a teprve potom svěřit (respektive hned následně) - pokud to chcete sjednotit, tak je to možné dle mého názoru i takto. Dílčí dopady by to mohlo mít třeba do režimu daňových odpisování dalších TZ apod. - ale u škol to asi mít význam nebude.

Obec pořádá společně se složkami v obci dobročinný ples. Každoročně se výtěžek věnoval základní škole. Letos se pořadatelé rozhodli, že by chtěli výtěžek věnovat místní holčičce, která onemocněla zákeřnou nemocí a její léčba je značně i finančně náročná. Musí to schvalovat zastupitelstvo? Stačí napsat darovací smlouva? Zaúčtuji si příjmy i náklady na ples a čistý zisk by jsme odeslali té nemocné. Je to tak možné? Jak zaúčtovat tento dar?

Zaúčtujte jako výnosy ze vstupného , úet 602, položka 2111 a pak schválit jako dar a poslat 572, položka 5492. Nad 20 tis. dar musí schválit zastupitelstvo, do 20 tis. rada, kde není rada, starosta, pokud si ZO nevymínilo. Stačí sepsat darovací smlouvu.  

Minulý týden jsme se zúčastnili školení, kde nám přednášející říkala, že smlouvou o výpůjčce dle NOZ nelze přenechat naší příspěvkové organizaci budovy, stavby, případně část pozemku, ale pouze dlouhodobý movitý majetek. Je to, prosím, pravda? V NOZ je uvedeno, že smlouvou o výpůjčce lze přenechat nezuživatelné věci. Pokud je to pravda, jak to tedy máme vyřešit s budovami a stavbami (např. budova základní školy, mateřské školy, kotelna MŠ apod.)? Možnost je dle zákona číslo 250/2000 Sb., § 27, aby obec svěřila budovy a stavby své příspěvkové organizace, a to uvedením ve zřizovací listině, potom by PO majetek musela odpisovat. Prosím, nevíte, jestli existuje ještě jiná možnost, jak vyřešit nemovitý majetek u PO, pokud by obec nechtěla majetek svěřit?

Máte opravdu možnost majetek PO buď svěřit na základě zřizovací listiny (pak majetek eviduje a odpisuje PO, vy evidujete v podrozvaze) a nebo uzavřít smlouvu o výpůjčce. Podle OZ můžete vypůjčit nezuživatelnou věc, definici nezuživatelné věci najdeme v § 500, cituji: "Movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná; zuživatelné jsou i ty movité věci, které náleží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočívá v tom, že jsou prodávány jednotlivě. Ostatní věci jsou nezuživatelné". Věci se dále podle OZ rozdělují na hmotné/nehmotné (§ 496), movité/nemovité (§ 498). 

Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska OZ určitě není problém dát (komukoliv) do výpůjčky i nemovité věci, v praxi se běžně do výpůjčky movitý i nemovitý majetek  zřízené PO dává. Je na vás, jaký způsob si vyberete - zda předáte své PO k hopodaření nebo do  výpůjčky.

Z nějakého záhadného důvodu se nám v prosinci neprovedl příkaz s poslední částí příspěvku pro MŠ a ZŠ. Takže problém, nemůžeme tudíž splnit závazné ukazatele za rok 2016. Peníze jsme poslali hned dnes, když jsme na to přišli - při účtování výpisů, každopádně se již stalo a fyzicky peníze odejdou až 3.1.2017. Předpokládám, že budeme muset rozpočtovým opatřením upravit rozpočet na rok 2017 o neodeslané prostředky a ke konci roku zaúčtovat závazek vůči MŠ a ZŠ. Je ještě něco co bychom mohli udělat? Existuje nějaké další řešení, jak postupovat?

Takže nechat část v závazku, ať je info v inventurách zachované - měl by zůstat předpis 572/349 a na 349 ta neposlaná část. Pak upravit rozpočet na 2017 - navýšit o doplatek za 2016 a upravit následně v lednu rozpočet na 2016 na závazné ukazatele - lze zpětně, neprovedlo se a povinné ukazatele se upravit musí. Není to velká chyba, ale je lepší upravit, vztah k jinému subjektu do závazných ukazatelů rozpočtu vždy patří. 

Prosím o Vaše stanovisko k situaci, kterou máme řešit v příštím roce. Domov seniorů je naše PO - zřízená městem, neplátce DPH, má asi na dva měsíce uzavřít svou kuchyň, musí ale zajistit stravování svých klientů - seniorů a také zaměstnanců. Školní jídelna, která je samostatný právní subjekt - PO zřízená městem, je plátcem DPH. Ředitelé obou PO se dohodli, že by Školní jídelna mohla po dobu výluky kuchyně Domova seniorů zabezpečit stravování pro Domov seniorů. Protože by se jednalo o dobu školních prázdnin, Školní jídelna by měla volnou kapacitu na přípravu stravy. Kuchaři a kuchařky z Domova seniorů by po dobu výluky pracovali v kuchyni Školní jídelny na přípravě snídaní, svačin, večeří a byli by stále placení ze mzdových prostředků Domova seniorů. Nedořešenou otázkou zůstává cena za přípravu stravy resp. otázka používání prostor a zařízení Školní jídelny. Je zatím navržený model, že Školní jídelna (má povolenou doplňkovou činnost - hostinskou činnost) bude vařit obědy svými vlastními zaměstnanci a bude Domovu seniorů fakturovat obědy jako cizím strávníkům tzn. včetně ziskové přirážky a DPH 15%. V ceně oběda pro cizí strávníky jsou kalkulovány norma potravin, mzdová režie, provozní režie, zisk, DPH. Jakým způsobem vyfakturovat Domovu seniorů náklady na přípravu snídaní, svačin, večeří, když je budou připravovat kuchaři Domova seniorů? Mám za to, že by se Domovu seniorů fakturovala jen provozní režie. Školní jídelna by v podstatě žádné další náklady na přípravu obědů nenesla. Musela by se k této provozní režii připočítávat i nějaká zisková přirážka a DPH? Jak způsobem stanovit provozní režii, která by se fakturovala Domovu seniorů, když Školní jídelna svačinky, snídaně, večeře nevaří? Omlouvám se, že je dotaz delší, ale v kratší podobě by byl nejasný. Budu rád za každý návod a pomoc, protože jsme podobnou situaci dosud nemuseli řešit a třeba i jiní zřizovatelé nebo PO se do podobné situace v budoucnu mohou dostat.

Takže k jednotlivým dotazům:

a) plně souhlas s tím, že u obědů by se to dalo řešit, jak uvádíte, prostřednictvím fakturace jakoby oběda pro cizí - klasicky s DPH 15% (skutečně tady osvobození nepůjde nějak udělat).

b) u těch svačin, snídaní - tady zase musím souhlasit - fakticky by se fakturovala věcná režie v doplňkové činnosti (jednalo by se fakticky o cenu za poskytnutí pracoviště s tím, že to má pokrýt související energie, opotřebení prostor, náklady na čištění ... - tedy vlastně věcnou režii). Pro školu to bude asi také doplňková činnost ,  úplně správně by i tady měla být nějaká zisková přirážka (byť bych dal naprosto minimální) a bohužel tady bude i DPH - 21%. U stanovení věcné režie v tomto případě - to je prostě "odhad" - když to vezmu, jak to děláme v praxi, když rozdělujeme věcnou režii podle jednotlivých typů jídel, tak to vlastně uděláme tak, že si dáme odhady "koeficientů pracnosti" - třeba řekneme, že oběd je 1 a říkáme si, jak je v porovnání s obědem pracná snídaně, večeře (jsou to samozřejmě jen odhady ...)  -takže řekneme, že večeře třeba 0,8, snídaně 0,5 ...(to si musíte zvážit sami ...). No a tím rozdělímě věcné režie mezi jednotlivé typy stravy. Tedy tady když bych si chtěl pomoci, tak věcnou režii pro obědy znáte a je stanovena a zkalkulována - tedy potom přes pracnost si třeba říci, že odhadujete, že pro snídaně je to 50% ...

Ještě mám k tomu všemu jednu poznámku z hlediska cenotvorby - nevím, zda to v té školní jídelně není tak, že mají cenu pro cizí, když se tam stravují. Ale toto budou jídla určitě vyvážená. Tím ale dochází ke změně struktury nutných nákladů - totiž nemusím mýt nádobí, nepotřebuji vytápět jídelnu - vše se odehrává jen v kuchyni, nepotřebuji nádobí (zase jsou ale náklady třeba na umístění jídla do transportních boxů, aby bylo zachováno teplé ...) . Jen tím chci říci, že můžeme dojít k tomu, že věcná režie na vyvážená jídla může být nižší (a někde to zohledňujeme) než na jídla vystravovaná v místě. Jde mi o to, že by potom cena mohla být nižší ve směru k DD (aby nedocházelo také ke zbytečnému odvodu DPH). ZN

Obec provedla opravu komunikace, na tuto opravu zažádala o dotaci, která ji byla poskytnuta. Oprava v I.Q.16, dotace v 11/16. Dotace se týkala pouze 3 faktur dodavatelské firmy. Obec s touto firmou uzavřela splátkový kalendář, jde mi o správné označení dotací na fakturách. Nevím, jak to mám napsat, co se týká této opravy tak v rozpočtové skladbě mám jednotlivé úhrady na splátkový kalendář a v účetnictví 3 faktury.

Vystavené faktury se splatností déle než 1 rok se účtují zápisem 511/459 (pokud splatnost méně než rok, pak 511/321). Celá částka oprav, pokud byly provedeny letos, patří do nákladů letošního roku. Zrovna tak, pokud na letošní opravy byla letos poskytnuta dotace, patří správně do výnosů tohoto roku na účet 672. Toto je potřeba mít zachycené v účetnictví. 

Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, tzn. jednotlivé splátky faktur účtujete zápisem 459/231 odpa 2212  pol 5171 + značení ÚZ (příp. i NZ) ve výši splátky (uznatelné) x podíl dotace. Pokud jde o značení dotace ve výdajích, tam také záleží, kdy jste podepsali smlouvu o poskytnutí dotace. Pokud byla podepsána až po provedení oprav, tak se v účetnictví zpětně nedooznačuje, jen se poznamená na dokladech. Pokud byla smlouva již podepsaná, tak jste měla příslušný ÚZ (příp. NZ) u splátek již používat, lze opravit, a to celkem do výše splátky x % poskytnuté dotace.  Pokud to shrnu, letos mějte NZÚZ v příjmech ve výši dotace a ve výdajích ve výši zaplacené (uznatelné) splátky x procento dotace. NZÚZ se meziročně v příjmech a výdajích rovnat nemusí (a ani to často není možné), tzn. je možné, že rovnost NZÚZ ve výdajích v částce příjmu dotace dosáhnete až za několit let (podle doby splácení).

Dle § 28 odst. 11 zákona 250/2000 lze změnit závazný ukazatel v neprospěch PO jen ze závažných, objektivně působících příčin. ZM schválilo PO DD a DPS závazný ukazatel na rok. V průběhu roku došlo rozpočtovým opatřením ke snížení závazného ukazatele neboť PO DD a DPS obdržela mimořádnou dotaci od jiného subjektu. Lze toto považovat za závažnou příčinu ke snížení závazného ukazatele?

Já si myslím, že v průběhu roku mohu měnit závazný ukazatel dle vývoje, že nemusím obhajovat jako "závažnou příčinu". 

Domnívám se, že toto jsou skutečně nové skutečnosti - nemám sebemenší problém se změnou závazného ukazatele.

Provádím veřejnosprávní kontrolu u naší zřízené PO - základní školy. Zjistila jsem, že přispívá z FKSP na penzijní připojištění svým zaměstnancům, ale v jednom případě posílá příspěvek na soukromý účet zaměstnance. Domnívám se, že příspěvek by měl být posílán na účet penzijního fondu. Je moje domněnka správná? Musí zaměstnanec takto poskytnuté finanční prostředky vrátit? Vůbec nevíme, jestli má nějaké penzijní připojištění uzavřeno. Ve směrnici o FKSP má PO uvedeno, že přispívá na "důchodová připojištění zaměstnanců", tato formulace je asi nesprávná, měla by podle našeho názoru provést aktualizaci směrnice v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb.

To, co popisujete je problém - § 3 odst. 8 vyhlášky o FKSP říká, že plnění z fondu (s výjimkou sociálních výpomocí, půjček a darů) mají být poskytovány v nepeněžní formě. Proto je i volena forma příspěvku placeného na účet penzijní společnosti, nikoliv to, že bych zaměstnanci peníze poskytl, aby si něco zaplatil. Takže pravidla pro čerpání FKSP byla porušena - o tom bych nediskutoval. Samozřejmě pokud nikdo ani nechtěl prokazovat, že zaměstnanec smlouvu na penzijko uzavřenu má a peníze se mu posílaly, tak to je skutečně neomluvitelné :o)

Ono to má i daňovou souvislost - tím, že to nebylo poskytnuto řádně jako příspěvek, tak nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně z příjmů - ve svém důsledku by toto potom vstupovalo do základu pro všechny odvody.

K otázce toho vrácení - tady se obávám, že může nastat dosti problém (a fakt si nejsem jistý, jak by se to hodnotilo - to je na právníka). Pokud by zaměstnanec totiž toto bezdůvodné obohacení přijal v dobré víře (tedy domníval se, že mu to náleží a bude to potvrzeno třeba soudem), tak dle mého názoru uhájí, že ty peníze nevrátí. Samozřejmě zkusit se to může, ale otázku ve sporu, zda bylo či nebylo jednáno v dobré víře - to se omlouvám, nejsem to schopen právně posoudit. ZN

Dle zřizovací listiny přís.organizace ZŠ dala obec majetek škole do správy (tehdy šlo jen o majetek vedený u obce na účtu 028). Obec si tento majetek vyřadila a škola zařadila - to bylo v roce 2002. Asi to nebylo dobře!!!! Obec poskytuje škole na provoz příspěvek a škola si z tohoto příspěvku nakupuje i DDHM. Musí obec tento majetek vést na podrozvaze (účet 909)? Dle kraj. auditorů ano, jelikož je majetkem obce.Mám tam prý vést i majetak svěřený PO při vzniku a i majetek nakupovaný z provozních prostředků. V roce 2012 jsme dali škole investiční příspěvek na nákup konvekomatu. Škola ho vede na účtu 022 a odpisuje.Musí mít obec i tento majetek na podrozvaze?

Majetek svěřený k hospodaření PO na základě zřizovací listiny podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb.  je stále ve vlastnictví obce, ale podle § 28 ZoÚ jej eviduje a odpisuje PO. Tento majetek nevede vlastník v rozvaze, ale podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. v podrozvaze na účtu 909. Je potřeba také provádět ve spolupráci s PO každý rok inventarizaci daného majetku. Tzn. je dobře, že jste majetek z účtu 028 vyřadili a škola si ho na účet 028 zařadila, nicméně musíte ho doúčtovat ještě do podrozvahy zápisem 909/999 v pořizovací ceně, kterou jste měli na účtu 028. Zápis tedy doplňte alespoň teď, zpětně už to samozřejmě neopravíte. Jen ještě poznámka - v předpisech se hovoří o majetku, tzn. tento postup je správný i pro DDHM.

Na 909 eviduje zřizovatel i majetek, který PO pořídí pro svého zřizovatele, když ve zřizovací listině je tak uvedeno, tj. že majetek pořízený PO svým jménem a na svůj účet se považuje za svěřený majetek. 

Co se týče druhého případu, kdy si škola z příspěvku na DM nakupuje majetek, tak to je jiná situace. Záleží zde na pravidlech, jaké zřizovatel pro nabývání majetku PO stanoví. PO může vlastnit podle § 27 odst. 5 majetek potřebný k výkonu své činnosti a získaný bezúplatným převodem od zřizovatele, darem s předchozím souhlasem zřizovatele, děděním s předchozím souhlasem zřizovatele a jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Záleži tedy, jak toto máte ve vztahu k PO upraveno, běžně ale zřizovatelé "povolují"  PO vlastnit majetek bez ohledu na to, z jakých zdrojů jeho pořízení financovali. Pokud PO pořídí majetek do svého vlastnictví, tak vy ho na účtu 909 neevidujete. Co se týče účtu 909, tam se eviduje opravdu jen majetek, který je vaším vlastnictvím a je svěřený, ne tedy např. majetek, který jste PO bezúplatně předali nebo další, který vlastní PO (tj. ten, který zdědila nebo dostala darem nebo který si pořídila na základě vašeho rozhodnutí). 

Tzn. např. konvektomat, pokud je majetkem PO a PO ho také využívá, tak vy ho nikde neevidujete (ani na účtu 909). Museli byste takový majetek mít v pronájmu nebo ve výpůjčce, ale i tam nadále eviduje majetek vlastník, vy pak můžete evidovat a odpisovat např. TZ na pronajatém majetku.

Něco jiného je pak výpůjčka majetku PO. Tam majetek nadále eviduje a odpisuje vlastník, tzn. obec a PO vede mimoúčetně (na majetek ve výpůjčce není obsahově vhodný žádný podrozvahový účet, do podrozvahy se u vypůjčky mohou dát jen případné výše sankce za poškození věcí, je-li sjednána).

Dosud jsem na podrozvaze na účtu 909.040 vedla pouze drobný majetek do 3tis. Kč. Při kontrole z Kraje mi bylo sděleno, že mám na podrozvahu dát veškerý majetek svěřený do užívání ZŠ. Vedeme ho na účtech 028, 022 a budovu na 021 ve výši 20 mil. Kč. Na budovu a vybavení nad 40 tis. Kč z účtu 022 rozpouštíme transfer - účet 403. Odpisy máme čtvrtletní. Dosud neodepsaný majetek odepsat na účet 551 a transfer na 401 ? A ještě, zda účet 909 má nějakou danou analytiku, nikde jsem nenašla. ZŠ si od nás do svého účetnictví pak zavede stejné účty jako my (028,022 a 021) s již provedenými odpisy a jak s transfery? Převod udělám asi ke konci roku. Moc děkuji za radu. Účetní obce

Drobný majetek, který nesplňuje hranici pro zařazení na účet 028 se podle vyhláškou stanovené obsahové náplně podrozvahových účtů eviduje na účtu 902 (nehmotný na účtu 901). Na účtu 909 byste měli opravdu mít uveden majetek, který jste podle zřizovací listiny svěřili své PO. Analytické účty určuje dodavatel účetního softwaru pro vstupy do konkrétních částí výkazů, myslím ale, že zrovna tento účet žádnou závaznou analytiku nemá. U odpisovaného majetku si ve vnitřní směrnici určete, zda jej na účtu 909 povedete v pořizovací ceně nebo budete každý rok aktualizovat jeho ZC .

Majetek svěřený PO je sice nadále ve vašem vlastnictví, ale vyřazuje se  z rozvahy (z účtů 028,022,021), do rozvahy ho přebírá PO a vy ho dále ho evidujete už jen v podrozvaze na účtu 909. Dnes jsem již na podobný dotaz odpovídala, můžete se na něj podívat. Teď záleží, k jakému datu byl majetek svěřen a podle toho opravit. U drobného majetku, který se neodepisuje, není problém, u toho odpisovaného měla za dobu od svěření odepisovat PO a vy již ne, tzn. je potřeba opravit zpětně náklady vzniklé odpisováním majetku. Pokud to bylo před rokem 2010, tak by se muselo opravit i jednorázové dooprávkování, datum svěření tedy ještě upřesněte pro určení správného postupu účtování. I dotaci na účtu 403 měla již rozpouštět PO, majetek se PO převádí i s dotací, tzn. musí se opravit i výnosy.  Majetek se mezi VÚJ převádí jen rozvahově, tzn. drobný vyřazujete 088/028, odpisovaný majetek vyřazujete v ZC 081 (082) MD, případně 403 MD, zbytek 401 MD/021 (022). PO nabírá do majetku opačnými zápisy.

Chtěla bych se zeptat ohledně stravného v příspěvkové organizaci. Zjistili jsme při kontrole, že se zaměstnancům může přispět pouze z FKSP a jinak si vše platí sami. Dříve mohla čerpat část na stravování pro zaměstnance z příspěvku od krajského úřadu. Nyní to mají zakázané. Lze část příspěvku na stravné čerpat od zřizovatele? Najdu to ve školském zákoně nebo někde jinde?

Já si myslím, že toto musíte hledat jinde. Existuje vyhláška č. 84/2005 týkající se stravování v příspěvkových organizacích ÚSC. Předpokládám, že řešíme stravování ve vlastním zařízení:

- §3 odst. 3 písm. a) jasně uvádí, že zaměstnanci hradí cenu potraviny sníženou o případný příspěvek z FKSP.

Tedy součet platba zaměstnance + příspěvek FKSP se má rovnat potravinový limit a zbytek (osobní a věcná režie připadající na dané jídlo) je nákladem organizace.

Pokud by bylo stravování zajištěno náhradním způsobem (stravenky) - potom jsme v situaci §5, kdy organizace hradí max 55% jako náklad a zbytek je rozdělen mezi zaměstnance a FKSP.

Tedy máme zde vyhlášku, která poměrně jasně stanoví, že něco z ceny oběda je nákladem organizace. Nyní řešíme, kdo to zaplatí - pokud se pohybujeme ve škole, tak logicky, pokud to nezaplatí stát, tak to zaplatí zřizovatel (případně by si na to nějak museli vydělat doplňkovými činnostmi) - tedy tak to je a rozhodně nelze pochybovat o tom, že by zde mohlo být krytí z příspěvku od zřizovatele.

K režimu tohoto stravování najdete dost článků na internetu - třeba mohu odkázat na:

http://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2016/05/zavodni-stravovani-ve-skolach.pdf

ZN

Prodáváme starší požární vozidlo cizí příspěvkové organizaci. Vozidlo jsme odpisovali a ZC je nižší než prodejní cena (ZC cca 7 tis. Kč a kupní cena cca 70 tis. Kč). Správně má příspěvková organizace navázat na naši rozvahu, ale jak postupovat, když zaplatí vyšší kupní cenu: Mohou vozidlo znovu začít odepisovat?

Pravidlo navazování na výši ocenění a výši oprávek platí jen u bezúplatného převodu mezi VÚJ. Pokud bylo vozidlo prodáno, musí p.o. ocenit pořizovací cenou a u nastavení odpisů postupovat jako u nově pořízeného použitého majetku, tzn. cituji ČÚS: "sestaví odpisový plán pro zbývající předpokládanou dobu používání. V takto sestaveném odpisovém plánu účetní jednotka nezobrazuje předchozí dobu používání majetku."

Ještě ve vaší směrnici ověřte, zda jste při prodeji neměli přecenit na RH. Je to však částka nevýznamná. 

Poskytovatel poskytl v roce 2016 návratnou finanční výpomoc ve výši 300.000,- Kč tělovýchovné jednotě Sokol na zakoupení traktůrku na sekání trávy na fotbalovém hřišti. Platební podmínky - splátkový kalendář - první splátka v roce 2017, druhá 2018 a třetí 2019. Můžeme tomuto příjemci, v případě jeho žádostí, poskytnout dotaci na úhradu splátek této finanční výpomoci tj. 100.000,- Kč v roce 2017, případně další roky.

Dotaci můžete poskytnout na jakýkoliv účel, pokud jí takto schválíte, není to vůbec žádný problém. Zde jde jen o vztah TJ k poskytovateli NFV, ale to by snad také neměl být problém, poskytovateli by mělo být jedno, z jakých prostředků mu TJ dotaci vrátí.Můžete také poskytnout dotaci formou prominutí půjčky - jakoby změny půjčky na dotaci. Jen se pak zúčtuje 572/462. Ale musí k tomu být příslušné smlouvy včetně zveřejnění. 

Vedení města uvažuje v rámci ORP sdružit finanční prostředky od všech obcí na výdaje v oblasti soc. služeb /příspěvky farní charitě, diakoniím, drogově závislým, hospic...../ - dosud se poskytuje jako individuální dotace 3. osobám. Může obec založit na tyto prostředky vybrané od ostatních obcí, ale i svoje fond, ze kterého se budou vyplácet uvedené příspěvky? Je-li jiné řešení, prosím. poraďte.

Dolů - nakonec předchozí odpovědi za DSO  jsem doplnila další nápad - není však dokončeno , teď asi právníci...

Napadají mě dvě možnosti postupu.

Jako nejvhodnější vidím spolupráci mezi obcemi v této oblasti s tím, že se povede v režimu sdružených prostředků nebo účelového peněžního fondu.  Trochu mě zaráží, že uvádíte v rámci ORP – předpokládám, že je to zkratka obce s rozšířenou působností, ta je však na přenesenou působnost, ale dle účelu poskytování to spíše vypadá na pravomoci samosprávy – tj. v režimu individuální podpory.

Zatím uvedu jen několik úvah, jak by bylo možné řešit, v dotazu je málo informací k pravidlům tvorby a použití finančních zdrojů.

1.       Sdružené prostředky

Sdružení by spočívalo v tom, že by byl určen správce prostředků, případně nějaká komise, která by rozhodovala o rozdělení a obce by přispívaly do sdružení nějakými stanovenými podíly, či paušály. Předpokládalo by to však následné rozdělení nákladů mezi jednotlivé přispívající obce a nějaké vypořádání toho, co poskytly. Účtovalo by se mimo rozpočet a náklady by se musely vždy ke konci roku mezi obce rozdělit. Režim sdružení je náročný i pracný a předpokládal by určení dost jasných a průhledných pravidel.  Je zde i právní problém s kompetencemi ohledně darů a dotací v režimu dle 250/2000 Sb. Muselo by se zajistit i schvalování darů nebo dotací dle 250/2000 Sb. jednotlivým příjemcům u jednotlivých zastupitelstev – moc si neumím představit technicky, jak toto zajistit. Účtování by bylo mimo rozpočtovou skladbu, s rozpočtovou skladbou by byly jen vlastní příspěvky do sdružení od spravující obce a příspěvky do sdružení zaúčtované u jednotlivých obcí.

2.       Peněžní fond

Bylo by možné schválit peněžní fond spravující obce s tím, že by zdrojem fondu byly dotace od ostatních obcí, ale použití a rozdělení by pak bylo jen v kompetenci obce spravující fond. To bych si již uměla lépe představit, jak technicky zajistit. Obce dají dotaci spravující obci za účelem podpory subjektů se sociální činností, ta by byla schválena jako dar nebo v režimu dotace přispívajícími obcemi pro příjemce, tj. spravující obec. Spravující obec by pak vlastní a přijaté zdroje použila jako fond – tj. rozdělila dary, případně dotace v režimu dle 250/2000 Sb., a to např. ve spolupráci s komisí, kde by mohli být i zástupci ostatních obcí, ale pravomoc ke schválení by mohlo mít jen zastupitelstvo, možná spíše rada té spravující obce. To nevím, jak by se jiným obcím líbilo, že by měly omezené možnosti rozhodování o rozdělení celkových finančních zdrojů.  Právně by se muselo posoudit, ale myslím si, že nelze omezit pravomoc zastupitelstva jedné obce nějakým podmíněným souhlasem stanovené komise složené ze zástupců jiných obcí – to opravdu neumím vyhodnotit. Peněžní fond je výlučným vlastnictvím obce.

Celé by se účtovalo přes rozpočtovou skladbu jako peněžní fond, tj. jako vlastní prostředky té spravující obce.

Obě možnosti mají své výhody a nevýhody. Na druhou stranu musím říci, že jako nápad se mi to docela líbí, je to lepší řízení určité podpory v komplexnějším pohledu v menším regionu, než je například kraj, asi i spravedlivější. Jak však vidíte, jednoduché by to asi nebylo, aby se neporušily povinnosti obcí. (Aby nebylo vytýkáno obcházení např. jednotlivých kompetencí zastupitelstev nebo zákona č. 250/2000 Sb.) Nechtěla bych zamítnout rovnou, ale systém by se musel pečlivě promyslet nejen finančně a jak vypořádat, ale i právně.  Pokud budete mít konkrétnější dotazy, jsem ochotna k diskusi, zajímá mě to.

Pozn.  Asi by bylo možné založit i DSO za tímto účelem, ale to mi připadá, že sdružuje nevýhody obou předchozích možností. 

2/11 2016 ! NADAČNÍ FOND

Město v současné době financuje sportovní a kulturní činnost ve městě na základě vyhlášených dotačních programů. Město poskytuje dotace na základě Smluv o poskytnutí dotace v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nyní město zvažuje možnost založit nadační fond, jehož posláním by bylo financování sportu (cca 7 mil. ročně) a kultury (cca 0,5 mil. Kč ročně) ve městě. Nadační fond má fungovat tak, že od svého zakladatele (město), nebo externího donátora, nabyde buď jednorázově, či pravidelně, finanční prostředky. Tyto prostředky dále distribuuje formou nadačních příspěvků, funguje tedy jako „průtokový penězovod“. Je tento postup, kdy dochází k rozdělování veřejných prostředků města, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb.? (Otázkou je, zda vyčlenění tak velkého množství prostředků města do jednoho dalšího subjektu neznamená, že bychom zbavili práva distribuce veřejných zdrojů orgán, který o něm měl rozhodovat, tj. rada nebo zastupitelstvo města. Další otázkou je, zda by u nadačních příspěvků neměly být dodrženy obdobné podmínky, jako jsou v současné době v dotačních smlouvách, kdy dotace poskytuje přímo město). Děkujeme za odpověď

Nedávno mi přišel dotaz, jak zajistit možnost poskytování dotací v rámci regionu - např. okresu nebo spádového města. Přemýšleli nad možností fondu na dotace, že by obce do něj přispívaly a pak se rozhodovalo. Zrovna včera večer jsem nad tím znovu přemýšlela a napadl mě také nadační fond. Mně se totiž ta myšlena rozhodování o darech a dotacích ve větším regionu než je jen obec zalíbila - připadá mi spravedlivější, nějaká neziskovka umí dobře napsat žádost a dostane od každého, druhá, která dělá třeba potřebnější věci a není "administrativně" zdatná nedostane nic. Kdyby se tím zabýval nějaký útvar odborněji a více "z terénu", mohl by být systém rozdělování zdrojů z obcí o dost efektivnější. Musím však říci, že jsem jim to chtěla napsat jako možné řešení, ale ty otázky, co mi pokládáte zde neumím odpovědět - je to opravdu právní záležitost, mé znalosti právní na to nestačí. Totiž já si v té "myšlence před usnutím" opravdu myslela, že by to bylo dobré řešení - právě proto, že by se nemuselo vše schvalovat orgány obce, nemusely by být dodrženy pravidla 250/2000 Sb., že by místo byrokracie byla nastolena smysluplná činnost. Já odhaduji, že to není obcházení pravomocí orgánů obcí - oni vědí, kam dávají peníze a na co, když je dají do nadačního fondu, když si chtějí rozhodovat samy, tak je do nadačního fondu poskytovat nemusejí.  Činnost nadačních fondů nebo nadací má vlastní předpisy, neměl by mít vliv na činnost nadací zákon 250/2000 Sb. Ale to je jen názor, chtělo by to asi opravdu právní odborný rozbor. 

Nechávám zveřejněno - pokud v této otázce již nějaká obec nebo DSO pokročily, zda by ostatním nepředaly již zjištěné informace? (např. přes mail: iva@obecuctuje.cz)

Občanka dlouhodobě neplatila nájem v obecním bytě. Nyní máme k dispozici exekuční příkaz, kdy se celková dlužná částka skládá z jistiny, úroku (0,25 % denně z dlužné částky), náhrady nákladů řízení, nákladů exekuce a odměny právnímu zástupci. Obci tedy připadá pohledávka ve výši jistiny a úroků. Zastupitelstvo obce v minulosti schválilo, že se nevyužívá úročení u dlužných částek. Máme v účetnictví evidovat pohledávku včetně úroku? V opačném případě jak často máme úrok účtovat, neboť se mění denně? Pokud jej nebudeme po dlužníkovi chtít, máme později posílat úroky zpět? Je vůbec možné, aby zastupitelstvo odpustilo takto taxativně veškeré úroky z prodlení a nechovalo se jako řádný hospodář?

Toto je především právní otázka, uvedu Vám ale dostupné informace. Nejprve citace OZ: 

 § 513
 Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

§ 1970

 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Nikde nemáte stanovenou povinnost požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, jedná se tedy o Vaše právo, nikoliv povinnost.
Vždy záleží na znění konkrétní smlouvy - u Vás tedy záleží především na znění nájemní smlouvy, zda obsahuje povinnost platit úroky z prodlení. Pokud obsahuje, exekutor je tedy vyčíslil (buď smluvně ujednanou částkou nebo výpočtem podle nařízení vlády) a Vy, pokud je nechcete uplatňovat, můžete řešit již jen formou prominutí dluhu (např. i jen v částce úroků, obecně nad 20 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo).
Pokud jste ve smlouvě neměli úroky z prodlení řešeny, exekutor je nejspíše i tak určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.  Pokud jste ve smlouvě měli jasně stanoveno, že nebudete požadovat úroky z prodlení, pak jste na toto měli exekutora upozornit, on by je pravděpodobně nevyčísloval - nejsme si však právně jisti.
Každopádně jsou vyčísleny, je vydán exekuční příkaz, takže už se jen můžete zkusit s exekutorem domluvit, ale myslím, že měnit vydaný příkaz by bylo dost problématické. Proto je nejlepší a asi i jediná možnost forma prominutí dluhu, zpět úroky určitě neposílejte - opravdu buď upravit exekuční příkaz, nebo pak odpustit dlužníkovi.

Co se týče taxativního odpuštění všech úroků z prodlení zastupitelstvem, toto bych neviděla jako příliš vhodné, především by Vám opravdu mohl být vytknut § 38 zákona o obcích, dle kterého je obec povinna využívat svůj majetek účelně a hospodárně.
Záleží také, jak máte nastavenou pravomoc zastupitelstva. Pokud dané smlouvy neschvaluje, nemělo by ani zasahovat do smluvních podmínek. Stanovení smluvních podmínek týkajících se úroků z prodlení je potřeba ošetřit při  schvalování těchto smluv, nejlépe tedy vždy u každé konrétní smlouvy.

Pokud jde o předpis úroků z prodlení, ocituji, co uvádíme v knize Účetní reforma 2012:

Sankce, penále, úroky z prodlení - okamžik předpisu

Připomeňme si zde řešení problematiky z kapitoly „Opravné položky“:

 „Prvotně musíme upozornit, že tato problematika není řešena v žádném současném předpisu pro ÚSC či PO. …v současnosti se účtuje až o sankcích (na výstupu i vstupu) v okamžiku, kdy smluvní strana uplatní své právo na sankci. Například pošle vyúčtování obsahující i úrok z prodlení, vystaví penalizační fakturu, žaluje pohledávku u soudu spolu s příslušenstvím. Splatnost bychom v tomto případě předpokládali buď k okamžiku uplatnění tohoto práva, případně k jinému datu vyplývajícímu z uplatnění tohoto práva (například datum splatnosti na penalizační faktuře).

Povinnost předpisu příslušenství je potřeba nastavit vnitroorganizační normou a dát systému nějaká pravidla. Podívejte se na vzor směrnice: 2012 Směrnice - pohledávky.

Doporučuji tedy postupovat podle Vaší směrnice, pokud v ní nemáte uvedeno, tak do ní zvolený způsob doplnit.

Ve Vašem případě určitě předpis úroků zápisem 311/641 zaúčtujte -  máte na ně už vystaven i exekuční příkaz. Při případném přijetí by pak dle RS patřily tam, kam dlužné nájemné, tedy nejspíš ODPA 3612, pol. 2132.

Ohledně  dalších úhrad k pohledávce - podle zákona si ale myslím, že náklady exekuce hradí dlužník - takže pokud jsou následně vyúčtovány přímo dlužníkovi, tak asi není důvod, aby jakkoliv přes obec procházely - odkazy:

http://www.penize.cz/exekuce/306414-exekuce-v-kostce-naklady-exekucniho-rizeni-kolik-stoji-exekutor

http://www.eupha3.cz/sluzby.html?id=147