Dotazy

V obci máme zřízeno několik spolků, které například pořádají zábavy, popřípadě nakoupí a prodávají občerstvení na některých akcích. Z pořádání bálů například vyjde zisk, ale ten se použije na nákup věcných dárků nebo občerstvení pro děti na Dětský den nebo se uhradí autobus na zájezd. Musí i tyto spolky vést EET?

Podívejte se na stránky www.etrzby.cz, tam najdete k EET veškeré potřebné informace. Kopíruji i odpověď ze stránek finanční správy:

Budou muset elektronicky evidovat nejrůznější spolky, které provedou jednou nebo dvakrát do roka ples nebo zábavu?

Také zde platí, že z povinnosti evidovat tržby budou vyloučeny takové příjmy, které bude možné označit jako příjmy ojedinělé, příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků nebo příjem nepocházející z podnikatelské činnosti. Dá se předpokládat, že pořádání každoročního výročního plesu nebo zábavy nemá povahu podnikání u veřejně prospěšného nebo zájmového spolku, i když se na něj vstupenky lidem prodávají a teoreticky z něj může spolek docílit zisk. 

Chtěli bychom se zeptat jak postupovat v případě, kdy se příspěvkové organizaci poštěstilo a zesnulá paní v závěti odkázala dar 500 tis. Kč PO. Necháme v zastupitelstvu schválit přijetí tohoto daru. PO by nechtěla spotřebovat jednorázově v jednom roce, ale chtěla by si rozložit na více let, přičemž část by chtěla využít na provozní účely a část na investiční účely (ošetří se ve smlouvě, že dar bude použit na úhradu nákladů spojených s provozem a úhradu nákladů spojených s investičním rozvojem, nebude tam ale přesná částka - kolik smí na provozní a kolik na investiční). Jak má řešit tento dar z pohledu daní. Lze celý dar zaúčtovat na účet 414 a v příslušném roce vždy část na financování provozu rozpustit na 672 (osvobozené plnění, takže vyloučení nákladů v této výši) a část na investiční účely převést z 414 na 403?

Já bych tady odděleně řešil dva problémy:

a) otázku daně z příjmů - tady je pro případné zdanění rozhodující již okamžik nabytí daru - nikoliv to, jak se to bude rozpouštět do výnosů. Takže aby to organizaci daňově nepoškodilo v roce 2016, potřebuji, aby z účelu vyplývalo, že to bude použito na činnosti uvedené v §20 odst. 8 (sociální péče, školství, kultura ....) - předpokládám, že tomu tak bude a potom by nebyl problém - v roce 2016 osvobodím (tedy co by zůstalo na fondu nepřidaním) a v dalších letech to, co půjde do výnosů, nebude předmětem daně a zase proti tomu bude nedaňový náklad ... - tady asi problém není

b) co je neprozkoumané téma je otázka, jak účtovat v situaci, kdy smlouva umožňuje, že to bude spotřebováno jak na provoz, tak i investice (podle potřeby) - jde totiž o to, zda si následně třeba v dalším roce po přijetí daru svobodně rozhodovat, že to budu přesouvat z rezervního fondu do fondu investic Já si tady nejsem jistý a raději bych volil následující postup:

- udělám si prvotní svobodné rozhodnutí u PO, co dám do provozu (414) a co na investici (416) - možná bych ty investice spíše podcenil... - podmínky budou umožňovat asi libovolné rozdělení ...

- v dalším roce, pokud budu chtít přesunout z provozního daru do investic, tak bych to již bral jako změnu prvotně určeného rozdělení a nechal si od zřizovatele schválit posílení fondu investic z rezervního fondu. Tedy potom přesun 414/416 a zároveň bych měl udělat 401/403.

Je to možná konzervativní, ale raději bych tak postupoval. 

Dobrý den, mám dotaz ohledně postupů účtování při sloučení dvou příspěvkových organizací - mateřských škol. Dle nové ZL přejímací organizace přecházejí majetek, práva a závazky slučované organizace na přejímací organizaci, a to od 1. 8. 2016 . Zajímá mě především, jakým způsobem správně uzavřít účetnictví slučované organizace. Při hledání v odborné literatuře a příspěvků na internetu jsem se setkal s dvěma názory: a) slučovaná příspěvková organizace provede k 31. 7. mimořádnou účetní závěrku, vypořádají se event. inventarizační rozdíly a uzavřou se účty přes KÚR. Účetní knihy slučované PO se však ještě otevřou k 1. 8. a toto otevření účetních knih se řídí výjimkou dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d). V počátečních stavech budou uvedeny zůstatky k 1. 8. , jimiž končila mimořádná účetní závěrka, a po provedení účetních zápisů, jimiž se zachytí předání majetku a závazků a provede vypořádání HV, bude sestavena konečná účetní závěrka, kde budou nulové stavy ve sloupci 1 rozvahy. Při převzetí rozvahových stavů od slučované PO nemůže přejímací PO použít uzávěrkové účty (491, 492), avšak pro dodržení zásady bilanční kontinuity je vhodné souvztažné zápisy provádět pomocí účtu 395 - Vnitřní zúčtování, který musí mít vyrovnané obraty, jimiž se zachytí převzetí. b) dle tohoto názoru provede slučovaná PO mimořádnou účetní závěrku k 31. 7. vč. vypořádání event. inventarizačních rozdílů., přičemž účetní období již neuzavírá přes KÚR. Přejímací PO "zavede" účetní zůstatky slučované organizace do svého účetnictví k 1. 8. Zde však nevím, jakým způsobem, jak bude proveden podvojný zápis, souvztažnost? Jak bude zajištěna bilanční kontinuita? Přijde mi tento způsob jednodušší a je rovněž doporučením nadřízeného orgánu (HMP), avšak zde nevím, zda je vše v souladu s legislativou (viz zmiňovaný § 17 odst. 1 písm. d) zákona o účetnictví. Na druhou stranu, pokud bychom postupovali dle písm. a), přijde mi neobvyklé účtovat ještě ve chvíli, kdy právně organizace de facto zanikla. Jaký vy máte na to názor? Děkuji

Rozhodně jsem odpůce toho nulování rozvahy - podle mne to d) je o něčem jiném. Tady organizace zanikla a prostě již není u ní účtováno, přejímající si to nabere do svého účetnictví - rozvahové účty klidně proti 395 a namísto N a V zavádí dle mého názoru jen hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení - té zaniklé Po za období do 31.7. - tedy podle mne platí fakticky to b). ZN 

Doplňuji - v knize účetní reforma máme možné  postupy popsány od str. 476, slučování od str. 479. Pokud knihu nemáte,  napište mi na iva@obecuctuje.cz a já vám pošlu dotčené kapitoly. IS 

Obec bude na budově základní školy dělat opravu fasády ve výši 350.000 Kč, budova je majetkem obce a ZŠ má budovu ve výpůjčce. Můžeme akci financovat následovně: 101.000 z dotace JMK, 149.000 z rozpočtu obce a na zbytek 100.000 by se podílela škola tak, že by nám poslala příspěvek. Nevím, zda je tento způsob vůbec možný (může obec přijmout příspěvek na opravu budovy od příspěvkovky a obráceně může škola poslat zřizovateli příspěvek na opravu budovy, kterou má ve výpůjčce) a prosím o nastínění, jak by měla obec i škola účtovat. Mockrát děkuji.

Příspěvek PO zřizovateli dát dle zákona č. 250/2000 Sb. vlastně nesmí, je to veřejné právo - "co není povoleno, je zakázáno". 

Jsou tady dvě varianty:

a) udělají odvod z fondu investic a budou to z toho investovat (je možno, i pokud mají rezervní fondy, nechat jim převést do fondu investic a to odvést zřizovateli) - tedy to by byla ta cesta, že od nich vezmu peníze

b) druhá cesta je snížení provozního příspěvku na běžný rok

ZN

Naší příspěvkové organizaci (ZUŠ) byl schválen investiční příspěvek na realizaci venkovních žaluzií vč. elektrorozvodů ve výši 500 tis. Kč. Budova ZUŠ je součástí budovy ZŠ. Zřizovatel předal své příspěvkové organizaci ZŠ budovu k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Příspěvkové organizace (ZŠ a ZUŠ) mezi sebou uzavřely smlouvu o výpůjčce budovy ZUŠ. Zbylá část budovy zůstala ZŠ k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Na realizaci venkovních žaluzií bude vyhlášena jedna soutěž a z té vyplyne jedna fakturace na ZUŠ. Součástí zakázky bude i realizace venkovních žaluzií 4 oken na budově ŠD (školní družiny). Tato budova je spojena z části s budovou ZŠ a z části s budovou ZUŠ. Můžeme jako zřizovatel poslat investiční příspěvek na realizaci venkovních žaluzií příspěvkové organizaci ZUŠ s tím, že zde budou zahrnuta i okna ŠD? A oni (ZUŠ) budovu ve výpůjčce zhodnotí a zároveň budou odepisovat? Bylo by to velmi složité to nějak rozklíčovávat. Takto se nám to zdá mnohem jednodušší. Dotaz zní, zdali to můžeme takto jako zřizovatelé po ZUŠ požadovat? Nemáme problém s budovou ZUŠ, tam je to jasné, spíše se nám jedná o budovu ŠD a ta 4 okna. Případně, mohla by se celá zakázka realizovat s tím, že by byla jedna soutěž, jedna fakturace, úhrada ZUŠ a následně by alikvotní podíl 4 oken v budově ŠD ZUŠ přefakturovala ZŠ??? A ta by tu svou část ŠD technicky zhodnotila a následně odepisovala???

Již jsme se nějak do té debaty zapojili, přes dotazy ZUŠ. Musím říci, že skutečně nejsem přiznivcem varianty, aby ZUŠ prováděla technické zhodnocení na části, kterou podle smlouvy neužívá - to nedává ekonomickou logiku (podle mne ani právní a moc ne daňovou - tady by okamžitě měla naskočit otázka, komu vlastně vzniká případný prospěch ...). Osobně bych přivítal jednu ze dvou možných variant:

a) TZ realizuje škola jako celek - a to jako subjekt, který má ve správě danou školu (objekt jako celek) - tedy bude to TZ školy (byť se částečně týká i ZUŠ na vypůjčené části) - tady bohužel je stav takový, že kompletní odpisy má v účetnictví škola, byť se asi významná část týká činnosti ZUŠ  - no ale prostě tak to máte nastaveno

b) TZ bude skutečně rozděleno mezi ZUŠ a ZŠ a to způsobem, který uvádíte - tedy část týkající se ZUŠ bude TZ na vypůjčeném majetku u ZUŠ a část by byla přeúčtována na školu - aby to měli jako TZ svěřeného majetku (tedy to, co uvádíte na konci dotazu). ZN

Dotaz Obec – DSO DSO bude kupovat 3 stany, každý z nich je v hodnotě do 40 tis. Kč. Budou hrazeny částečně dotací z kraje, částečně zapojením zůstatku finančních prostředků minulých let a o zbývající část se podělí členské obce formou neinvestičního příspěvku propočítaného podílem konkrétní obce dle stanov. Bude spadat tento příspěvek obce pod režim §10 a) zákona č. 250/2000 Sb., nebo to bude možné brát stejně jako členský příspěvek mimo tento režim a nebude nutná ani žádost, ani veřejnoprávní smlouva na poskytnutí ( 532x, 412x)? Příspěvek včetně příslušného rozpočtového opatření by pak v obcích schvaloval příslušný orgán ( zastupitelstvo, příp. rada nebo starosta, pokud je v určitém rozsahu zastupitelstvo zmocnilo ) a pokud by byly nutné i smlouvy, ty by schvalovala rada, resp. starosta v obci, kde rada není ( bude se jednat o částky nižší jak 50 tis. Kč ).

Jako DSO pořízujete vlastně majetek pro členské obce (jakoby v důsledku), tento příspěvek od obcí do DSO na dofinancování majetku může být rovněž stejně jako členský příspěvek, mimořádný příspěvek apod. mimo režim dotace dle 250/2000 Sb. Tj. bez žádosti a VP smlouvy - vyplývá to ze stanov, mohly by být stanovy  upraveny tak, aby i tyto různé průběžné akce mohly být členskými obcemi financovány přes DSO, případně dofinancovávány. Z hlediska schvalování - je to závazný ukazatel rozpočtu - vztah k jinému rozpočtu, tj. musí rozpočtové opatření schválit  ZO nebo dle kompetencí rada. Z hlediska darů nebo dotace - MF dalo DSO jako smluvní vztah, takže tam přímo nemusí být schválení dle §85 dotace nebo daru, zrovna tak, jako se členské příspěvky přímo nemusí schvalovat - ale je hodně obcí, které pro větší právní jistotu schvalují i dle §85, písm. c. veškeré příspěvky DSO. Přesto to v režimu dle 250/2000 Sb. jako dotace není. 

Obec uzavírá na základě žádostí o dotaci veřejnoprávní smlouvy s místními spolky. Spolek hasičů žádá, aby mu schválená částka nebyla zaslána na účet, ale zda by mohl nosit přímo k proplacení doklady. Je toto možné a uzavírala by se v takovém případě smlouva?

Nejprve musíme dodržet věcnou souvislost nákladů s výnosy právního subjektu. Pokud dáváte dotaci hasičům jako spolku, tak je možné proplatit paragony nebo faktury, ale musí znít na jejich jméno - vy je zaplatíte vlastně jen jako za ně - je to v logice jistoty, že na to, co dáváte peníze se skutečně platí dodavateli. Zaplatit to na jméno a účet obce nelze - není to váš výdaj a bylo by to pro hasiče jako spolek i obcházení účetních předpisů - oni musí mít dotaci od obce a náklad (neúplné účetnictví spolku, pro obec neoprávněný výdaj). Takže tím přímým proplacením se nic moc neřeší, musí být žádost, VP smlouva, kontrola, účetně zálohy, dohady...vypořádání dotace...(jen že je to přímé proplacení možné považovat za dílčí kontrolu účelu dotace). 

Pak samozřejmě je možné hasičům platit výdaje obce, které mají jak dobrovolný sbor - činnost pro obec.  

Jen - vypadá to, že snad mají v úmyslu dary a dotace do 50 tis. Kč významně pro obce zjednodušit, je na to  malá novela zákona č. 250/2000 Sb. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně dokrytí fondů naší PO. ZO 12/2015 schválilo, že bude ZŠ čerpat z investičního fondu na opravu vodovodního potrubí. Akce už se blíží a paní účetní přišla s tím, že nemá fyzicky kryté fondy (rezervní, investiční ani fond odměn), proto konzultovala s jinými lektorkami a bylo nám sděleno, že je možné fondy dokrýt tím způsobem, že zřizovatel prostě pošle peníze PO. Ptám se jak o tom budu účtovat já, jako zřizovatel? Musí to schválit ZO jako navýšení příspěvku? Nemůže asi řešit jen rada, když ZO schvalovalo příspěvek roční na provoz? Jak ZŠ příjem? Pokud by p. účetní ZŠ přijala peníze jen jako 231/348, jak to pak dostane z 348?

Já si nejsem úplně jist, zda to kolegyně měly promyšlené. Určitě je možné udělat to, že pošlete peníze na posílení fondu investic - tedy schválí to zastupitelstvo jako příspěvek investiční (u vás se proúčtuje proti 401 a u nich dojde fakticky k dalšímu posílení 416 - tedy MD 348/Dal 401, MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416). Nicméně tím ale problém s nekrytím fondu není vyřešen - jen se fond posílí o další prostředky, které se dají použít z fondu..., ale "nekrytí" zůstane ve stejné výši. Jinak pokud je to určeno na opravy vodovodního potrubí, tak potom je již skoro jednodušší ty peníze poslat v rámci provozního příspěvku (tedy pokud je potřeba, tak příspěvek navýšit - opět zastupitelstvem ...).

Pokud se bude trvat na finančním krytí fondů, tak stejně nakonec dojdeme do situace, že se nekrytý fond zúčtuje (nyní bohužel podle předpisů do výnosů ...) - tedy alespoň si to myslím. Další varianta je potom to, že když budou v zisku, tak se jim nebude zisk rozdělovat do fondů, ale bude se převádět do nerozděleného zisku až do okamžiku, kdy se volné peníze a fondy +- vyrovnají (tedy finačně nekrytý bude potom výsledek hospodaření minulých let - například bude kryt tím, že PO má zásoby, pohledávky, 381 ...).ZN 

1.Naší příspěvkovce ZŠ a MŠ byla schválena na základě jejich požadavku inv. dotace ve výší 80 tis. Kč na pořízení herních prvků na zahradu MŠ. Byly pořízeny 3 prvky. Tunelová prolézačka se sítí 29.654,- Kč, rozhledna se skluzavkou a šikmým chodníkem 36.989,- Kč a dvojitá hrazda 8.948,- Kč. Celkem vše 75.591,- Kč. Bude to takto v pořádku, že byla poskytnuta investiční dotace?? A co s nedočerpanou částkou, může si je škola ponechat na inv. fondu? 2. Firmy, které se zúčastnily výb. řízení na výstavbu komunikace složily jistinu ve výši 100 tis.Kč dne 6.4.2016. Po podpisu smlouvy s vítěznou firmou byly jistiny firmám vráceny dne 9.5.2016. Jsme povinni vyčíslit úroky a tyto zaslat firmám? Jak vlastně takovéto úroky vypočítat? Zatím se žádná z firem neozvala a my děláme tak trošku mrtvého brouka. Mám obavy, aby si firmy nepředepsaly vůči nám pohledávku z titulu úroku ze složených jistin.

1. Moc to v pořádku není, pokud by vedli jako DDHM. Pak by bylo lepší změnit příspěvek na provozní. Pokud vedou jako drobné stavby, tj. bez ohledu na výši ocenění nebo jako soubor věcí nad 40 tis. Kč, tak je v pořádku příspěvek do fondu investic (u vás přes 401/349, 349/ 231 311x pol. 6351, u PO 348/401, 241/348 a 401/416. Nevyčerpanou částku by měli vrátit dle vámi schválených podmínek, pokud na tom netrváte, tak může na FI zůstat. 

Ing. Nejezchleb doplnil tuto část: 

Předpokládám, že mám reagovat jen na tu kurzívu - podle mne podmínky určuje zřizovatel - pokud řekne - nevracejte, tak klidně to možné je - u nich to zůstane ve fondu investic. Moc se mi takové jednání nelíbí, pokud to ale chtějí, tak klidně skutečně nevracet ...

2. Pokud se dobře pamatuji, tak podmínka úroků za dobu složení v zákoně o VZ je, ale mělo by se vycházet z úročení od banky, a to bývá dost malé...v praxi se vyplácí málokdy. Jinak spočítáte roční úročení a přepočtete na dobu, co u vás ležely peníze...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Myslím, že se nyní vrací většinou bez úroků - je to řešeno v § 41 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách - mám vrátit jistinu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Tedy pokud by byl úrok na účtu, kam posláno, 0%, tak není problém, pokud by nějaký malý byl, potom správně s úrokem (jedinou výjimkou je situace v §41 odst. 8). jinak myslím si, že ty úroky budou případně tak směšné, že bych se toho neobával.

Máme uzavřenu smlouvu s příspěvkovými organizacemi (Základní a Mateřská škola) o vedení účetnictví. Ve smlouvě je uvedeno, že město provádí pro zřízené PO veškeré účetní práce prostřednictvím zaměstnance města. Vzhledem k tomu, že se jedná o námi zřízené PO, je smlouva bezúplatná. Interní audit nám u této smlouvy vytkl, že v této smlouvě by měla být uvedena i cena obvyklá - kvůli dani z příjmů. Dle jeho slov by ale bylo nejlépe, aby smlouva byla úplatná – to se nám samozřejmě nelíbí, jelikož bychom museli odvádět DPH a zřejmě bychom potřebovali i živnostenské oprávnění. Rád bych se zeptal, co uvést do smlouvy tak, aby byla právně v pořádku, neplynuly z ní pro nás zbytečné náklady (DPH) a administrativa.

Pozn. V poslední době právě na hospodářské a účetní pracovníky PO nedostávají prostředky na mzdy, hodně obcí tyto mzdové náklady musí školským PO doplácet. Argumentuje se tím, že se nejedná o pracovníky pro vzdělávání..., proto se čas od času tento systém vedení účetnictví na obci i pro PO objevuje. I s tím ŽL je to trochu problém, protože vést účetnictví vlastním PO - viz níže, těžko se hledá argument, že je to poslání obce. 

Mně moc nepřipadá správné zaměstnat na obci účetní pro PO bez toho, aby bylo fakturováno PO, je to kvůli věcným nákladům v souvislosti - náklady na účetnictví by měly vstoupit do VH samostatné právnické osoby, tj. PO. Pak je tady samozřejmě otázka DPH, protože je to dodávka služby. Obhajoba veřejnou správou - částečně to pravda je, ale je slabá, je to prostě spíše dodání služby. Takže další nevýhodou může být zatížení fakturace DPH. Pak je tady ten zákon o kontrole. Od 2018 již není (resp. je v návrhu, že nebude)  povinnost v řídící kontrole, že se musí jednat o zaměstnance, ale do 2018 tato povinnost je. Takže zaměstnat účetní na obci, na PO s ní udělat nějakou malinkou dohodu o výkonu hlavní účetní, případně i správce rozpočtu, mi připadá trochu již překombinované (ale někdo to tak dělá). Stačí takto odpověď nebo Vás zajímá něco jiného? Výhodnější je, když je účetní zaměstnancem PO (třeba i na dohodu) a obec dá větší příspěvek PO včetně na mzdy hospod. pracovníků. Se smlouvou, kde by vám tento postup nikdo nevyčetl, poradit neumím, právníci by asi něco vymysleli, ale riziko v tom dle mého názoru je. 

Obec plánuje rekonstrukci budovy školy v hodnotě 1 mil. Kč. Příspěvková organizace má budovu jako "svěřený majetek" . Může rekonstrukci financovat obec a vést na 042 jako technické zhodnocení, po dokončení převést na 021 a předat škole dodatkem ke zřizovací listině (401/021)? Nebo je výhodnější poskytnout škole investiční příspěvek a PO bude hradit rekonstrukci sama?

Varianta, že rekonstrukci provede obec, je běžná a častá a postupuje se přesně tak, jak říkáte, většinou se nemusí předávat škole změnou ZL, budovu již má svěřenou, stačí předávacím protokolem s informací o navýšení hodnoty svěřené budovy vlivem TZ. Pro PO organizovat stavbu je náročné, mají potíže s VZ i s dozory apod. Takže jak vím z praxe, častěji postaví obec a pak předá PO. 

Kulturnímu centru ( naší PO ) zasíláme příspěvek na provoz, odsouhlasený ZO jako závazný ukazatel rozpočtu. Během roku ale žádají o další příspěvky na organizování konkrétních kulturních akcí. Lze peníze na tyto konkrétní akce zaúčtovat jako příspěvek s položkou 5222 nebo se musí pokaždé navýšit příspěvek na provoz a schválit na ZO? Děkuji

Pokud upravujete příspěvek příspěvkové organizaci, tak musíte dodržet transferovou položku dle právní formy příjemce (5331), takže nelze použít položku pro spolky (5222). Byla by to chybka. Vyjímečně jsem doporučila položku 5240, když se jednalo o něco mimo činnost PO. Např. odměna škole za nejhezčí květinovou výzdobu. Toto doporučení vycházelo z toho, abychom uhlídali provozní náklady na činnost a oddělili tak nedotační transfer. Ale organizování akcí v kulturní činnosti mi připadá jako dost typická hlavní činnost kulturního centra, mělo by to jít přes rozpočtové opatření na příspěvek na činnost PO, pro jinou položku nevidím žádný důvod. Jako závazný ukazatel vždy je to pak věcí schvalování opravdu zastupitelstva.  

Na e-mailovou adresu info@obecuctuje.cz jsem zaslala dotaz a stanovisko SMO a část zápisu z kontroly ČŠI.Prosím o Váš názor z hlediska účetnictví. Zdá se mi, že je to pro obec nehospodárné takto pracovnici zaměstnávat, již z hlediska toho, že školy na tyto zaměstnance dostávají mzdové prostředky.

V poslední době právě na hospodářské a účetní pracovníky PO nedostávají prostředky na mzdy, hodně obcí tyto mzdové náklady musí školským PO doplácet. Argumentuje se tím, že se nejedná o pracovníky pro vzdělávání...

Mně moc nepřipadá správné zaměstnat na obci účetní pro PO bez toho, aby bylo fakturováno PO, je to kvůli věcným nákladům v souvislosti - náklady na účetnictví by měly vstoupit do VH samostatné právnické osoby, tj. PO. Pak je tady samozřejmě otázka DPH, protože je to dodávka služby. Obhajoba veřejnou správou - částečně to pravda je, ale je slabá, je to prostě spíše dodání služby. Takže další nevýhodou může být zatížení fakturace DPH. Pak je tady ten zákon o kontrole. Od 2018 již není (resp. je v návrhu, že nebude)  povinnost v řídící kontrole, že se musí jednat o zaměstnance, ale do 2018 tato povinnost je. Takže zaměstnat účetní na obci, na PO s ní udělat nějakou malinkou dohodu o výkonu hlavní účetní, případně i správce rozpočtu, mi připadá trochu již překombinované (ale někdo to tak dělá). Stačí takto odpověď, nebo Vás zajímá něco jiného? Výhodnější je, když je účetní zaměstnancem PO (třeba i na dohodu) a obec dá větší příspěvek PO včetně na mzdy hospod. pracovníků. 

Komise pro zajištění a přípravu podkladů pro schválení účetní závěrky doporučuje radě městské části neschválit účetní závěrku jedné naší příspěvkové organizace, která porušila rozpočtovou kázeň tím, že použila finanční prostředky v rozporu se stanoveným účelem, tzn. nedodržela závazné ukazatele schválené zastupitelstvem a hospodařila v hlavní činnosti ve ztrátě. Ve vedlejší hospodářské činnosti vykazuje hospodářský výsledek kladný, který navrhujeme použít na pokrytí ztráty v hlavní činnosti. V případě, že by schvalovací orgán (rada městské části) tuto účetní závěrku neschválil, tím také rozdělení výsledku hospodaření do fondů. Může pak příspěvková organizace tímto hospodářským výsledkem pokrýt částečně ztrátu hlavní činnosti v následujícím účetním období? Jaký dopad by mělo neschválení účetní závěrky jedné naší příspěvkové organizace na schválení závěrečného účtu naší městské části, případně hl.m. Prahy?

Pokud je to správně zaúčtováno a jen  bylo špatně ve vztahu k transferu, že třeba porušili nějaká pravidla, ale v závěrce je to správně zobrazeno, tak je naprostou chybou neschválit závěrku. Mohou udělat nějaká opatření - vytahat ředitele za uši .... - ale se schvalováním účetních závěrek to nemá co dělat.

Jinak v ostatním - když to neschválí a nebudou se vyjadřovat k hospodářskému výsledku, tak to prostě nechají na HV ve schvalovacím řízení - případně to následně klidně pokryje nějakou ztrátu...  Jinak se schválením závěrečného účtu městské části - tady nevidím problém. 

Jsme městská část, která zřizuje příspěvkové organizace ZŠ a MŠ. Ve školních jídelnách vaří pro žáky, pro zaměstnance a pro cizí strávníky. Obědy žáků účtují v hlavní činnosti, cizí strávníky v doplňkové činnosti. Nemůžeme se shodnout, zda obědy zaměstnanců (učitelé a provozní zaměstnanci) účtovat v hlavní nebo v doplňkové činnosti. Děkujeme za odpověď.

Mělo by to být v činnosti hlavní - vyplývá to z vyhlášky 84/2005 Sb. - §3 odst. 2 (přitom si nemyslím, že je to úplně nejsprávnější - pokud je třeba jídelna, kde je velice silná doplňková činnost, tak by bylo logické to rozdělit mezi hlavní a hospodářskou činnost - nicméně předpis to říká) takže hlavní činnost.ZN