Dotazy

ZŠ obdržela v roce 2015 transfer od Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko na pořízení dlouhodobého majetku (vypořádání bylo v běžném účetním období). Chybně byla investice zaúčtována celou částkou do výnosů SU 672 a ne rozpouštěna oproti odpisům. (Dlouhodobý majetek byl pořízen z vlastních zdrojů ve výši 28 288 Kč – cca 15% podíl a z investičního transferu ve výši 160 302 Kč cca 85% podíl) HV za rok 2015 byl tak nesprávně navýšen o 150 000 Kč. Jak tuto chybu napravit - mohu opravu předcházejícího období účtovat letos na SU 408 / 403 a jak opravit výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení SU 431 za rok 2015? Děkuji

Oprava by měla být jen 672/403  pokud je to pod významnost (260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv) a případně ještě dopočítat, kolik mělo být rozpuštění proti odpisům za rok 2015 a zase vrátit 403/672 (nebo zaúčtovat rozdílem). Pokud je to významné , tak je správně přes 408. Účtování na fondu investic a pořízením DM je v pořádku - majetek nešel na provoz ale šel na DM a je řádně odpisován? 

Ohledně VH - musíte k závěrce vztáhnot opravný doklad z roku 2016, závěrku můžete schválit, na 431 se letos nebude účtovat, projeví se až v dalším roce.IS

Rozhodně jen doporučuji nepřidělovat tu část nesprávného hospodářského výsledku do fondů (pokud chcete ctít logiku jejich peněžního krytí) - spíše bych to nechal v nerozděleném zisku.ZN

Naše obec založila stavební firmu - s.r.o. Tato firma několikrát vykazovala ztrátu, proto zastupitelstvo obce rozhodlo o pozastavení činnosti. Po dobu fungování firmy byl pořízen majetek - traktor, vlečka, sklad techniky, atd. Prosím o radu, jak postupovat, kdyby se tato firma úplně zrušila. Mohla by např. obec převzít majetek, který pořídila tato firma, do svého majetku? Není nám jasné, jak postupovat při zrušení této firmy a jestli by to pro obec byl nějaký přínos.

Tady se omlouvám - určitě nemám dostatečné informace, nevím, jak na tom ta firma, je, zda je plátcem DPH, jaké má vztahy k obci, jak byly ztráty financovány (zda jsou nějaké závazky vůči obci) apod. Zkoušel jsem hledat, co by to mohlo být za firmu na vašich webovkách a skutečně nevím a nemám základní údaje.

Spíše bych tedy zrekapituloval základní myšlenky:

a) nelze jen tak jednoduše udělat to, že obec převezme majetek (jako by tomu bylo třeba u příspěvkové organizace). Obec není právním nástupcem dané společnosti - ta musí jít případně do likvidace a ke zrušení ...(nebo třeba vyprázděná k odprodeji ...)

b) jsou dvě potenciální základní techniky, jak pořízený majetek ze strany té společnosti dostat na obec:

VAR 1 - podle mne jednodušší - odprodat ho obci, pokud zase existují závazky vůči obci, tak to započítat..., případně si to následně vybrat v likvidačním zůstatku - to je dle mého názoru jednodušší

VAR 2 - můžeme uvažovat s nějakou myšlenkou, že by se majetek vypořádával v rámci likvidačního zůstatku ...

c) pro daň z příjmů je důležité, jak vysoké byly v minulosti ztráty, zda jsou daňové, zda případné zisky z odprodeje (bude potřeba jít na nějakou obvyklou cenu) nebudou tak vysoké, že by vedly k platbě daně

d) z hlediska techniky případného prodeje je také důležité (pokud by ta společnost byla plátcem), k čemu ty věci budete používat - zda ke zdaňovaným činnostem nebo k výkonu veřejné správy (jste plátci..., nevím v čem spočívala stavební činnost) - pokud bych případně měl hodně tratit na DPH tím, že by s. r. o. odvedla daň a obec by si převážně nemohla uplatnit odpočet, tak by třeba byla varianta ještě řešit to formou prodeje podniku ....

Tak se omlouvám - víc takto nevymyslím - ta řešení se dělají "na míru" podle konkrétní situace - takže mohu poskytnout jen nějaké obecné úvahy, co mne takto napadá (no a potom při konkrétním řešení narážíte ještě na další a další aspekty ...). Zda to má přínos převést na obec - to já nevím - to na dálku skutečně posoudit neumím. ZN

Moc prosím o radu v případě,kdy občan z důvodu požáru požádal zastupitelstvo obce o bezúročnou půjčku na opravu domu. Nevím, zda tato situace spadá do veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoc dle Z č. 250/2000 Sb. nebo by šlo poskytnout půjčku dle Smlouvy o zápůjčce peněz dle §2390 a násl. Zákona č.89/2012 Sb.. U zápůjčky je výhoda, že nemusí být vyúčtování a občan nebude zveřejněn dle zákona č. 250/2000 Sb. Jedná se totiž o částku vyšší než 50.000,-Kč. Moc děkuji.

Bezúročná půjčka je v režimu 250/2000 Sb., tj. individuální žádost, smlouva, náležitosti...

Stačí sebemenší úročení a jsem v režimu zápůjčky dle OZ - např. i jen 0,5%. Tak zvažte dohodu s občanem. 

Jak správně požadovat úhradu na nein. náklady žáků ve škol. obvodu, dotace jsou nižší než náklady, jestli forma dohody dle jakého zákona, jak zaúčtovat?Dále PO ZŠ rozváží obědy, do sousední MŠ, měla by fak. ve své doplňkové činnosti? dává podklady zřizovateli na fakturaci , ten je plátce DPH,jak správně postupovat? děkuji

Myslím, že již od 2013 nemáte právní nárok žádat úhradu na nein. náklady na žáky, tvrdí se, že je již zohledněno v rámci souhrnného dotačního vztahu. Je možná jen veřejnoprávní smlouva o spolupráci mezi obcemi, zcela dobrovolná.

Ty obědy - já bych to rozdělil na dvě základní témata:

a) vaření pro sousední MŠ - zřizenou jiným zřizovatelem - i toto je školním stravováním (předpokládám, že to je klasicky jako školská služba - na mzdy kuchařek v přepočtu na ty obědy MŠ přispívá stát prostřednictvím kraje ...). Pokud je toto zachováno, tak by to mělo být ze ZŠ osvobozeno od daně. Pokud by byla varianta, že z nějakého mne neznámého důvodu to fakturuje obec, tak samozřejmě za prvé mi moc nedochází, z jakého právního titulu by to obec měla fakturovat (plnění dělá škola) no a potom by tam dle mého názoru nemohlo být ani to osvobození od daně ...

b) rozhodnutí, zda to je v hlavní nebo hospodářské činnosti by mělo být na zřizovateli - jestli chcete ale můj názor (když bych byl zastupitel Vaší obce) - já bych chtěl, aby to bylo v rámci činnosti doplňkové - přeložím - aby se to dělalo pouze tehdy, pokud by to bylo ekonomicky efektivní. Když se to dá do hlavní činnosti - potom říkám - dělejte to bez ohledu na to, že je to případně ekonomicky neefektivní. Ale samozřejmě nic nebrání vašemu rozhodnutí nechat jim to jako činnost hlavní - já bych pro to ale nebyl. ZN 

Město zvažuje zapůjčení prostředků na investici pro zřízené s.r.o. (máme v něm 50% podíl společně se s dalším městěm). Můžeme jako město zapůjčit prostředky našemu s.r.o., a to i s úrokem? Případný materiál budeme předkládat ke schválení zastupitelstvu. Zatím pouze evidujeme požadavek ředitele dotčené společnosti. Nevím o tom, že by to legislativně nebylo možné, ale tuším komplikaci. Prosím tedy o informaci, zda města mohou tuto "službu" poskytovat a která právní norma toto obsahuje.

Jedná se o vztah s propojenou osobou, takže povinnost podmínek obvyklých ( výše úroku). Nemohu vám napsat dle čeho smíte, spíše není předpis, dle čeho nesmíte dát své ovládané osobě půjčku, běžně se to děje. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Teoreticky bych mohl jako společník i bezúročně a děje se to - nicméně potom já mám problém u veřejných financí s aspektem veřejné podpory - proto raději dáváme s úrokem - takže klidně půjčit - nic mi to nezakazuje (jen musím udělat klasické schvalovací kroky - zastupitelstvo ...). Jinak nejsem schopen doložit, co mi to povoluje - skutečně se bavme o režimu "nic to nezakazuje" - určitě to není komerční poskytování úvěrů širokému okruhu zájemců (tedy abych potřeboval buď bankovní licenci nebo aby to byl spotřebitelský úvěr).

Narazila jsem na z.č. 215/2004 Sb., podle kterého by poskytovatelé měli předkládat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže informace o poskytnutí veřejné podpory. Poskytujeme dotace SDH a dalším spolkům podle z. č. 250/2000 Sb. Na tyto dotace se výše uvedený zákona nevztahuje?

Moc se omlouvám, toto není účetní dotaz a já problematice poskytování VP (a navíc ani režimu "de minimis" stále nerozumím, upřímně -  mám v plánu se to naučit, nakoupila jsem literaturu, stáhla si info z internetu, ale na první čtení to stále nechápu,  plánuji to na léto, až budu mít čistčí hlavu:o). Dotaz vracím a zkuste se zeptat na UOHS, na druhou stranu - když něco zjistíte a dáte nám všem vědět, tak budeme velmi vděční. Nechám zveřejněno, třeba nám někdo poradí, kdo se v této problematice vyzná. 

Pokračování I

Přeposílám pokyny ze Středočeského kraje k vyplnění tabulek pro UOHS, které ihned přišly od jedné obce, na rychlé čtení to vypadá, že se dotace dle 250/2000 Sb. tohoto systému netýká. (je to však složité čtení, ach jo). 

Pokračování II 

Pomohlo mi toto: 

https://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/sluzby-obecneho-hospodarskeho-zajmu-sgei.html

Zde vyčtete, že by dotace dle 250/2000 Sb. neměla být službou obecného veřejného zájmu, nejsou naplněny 4 definiční znaky...

Jsme zřizovatelem sboru dobrovolných hasičů. Z rozpočtu obce jim platíme veškeré výdaje - hadice, uniformy,... Chtěli bychom jim poskytnout "příspěvek" ve výši 20.000,- Kč, se kterým by si hospodařili a na konci roku by nám ho vyúčtovali. Musíme s SDH uzavřít smlouvu na dotaci? Pokud bychom nepožadovali vyúčtování, tak by se musela uzavřít darovací smlouva? Je potřeba mít tento "příspěvek" ošetřen nějakou smlouvou, nestačilo by třeba jen schválení radou obce či zastupitelstvem? Účtování v případě dotace - platba 373/231, vyúčtování 572/373 Účtování v případě daru - předpis 572/345, platba 345/231

Obce zřizují JSDH nejčastěji jako své organizační složky. Odpověď na Váš dotaz nalezneme v § 25 zákona č. 250/2000 Sb., který upravuje hospodaření organizačních složek obce. Podle odst. 3 je možné vyplatit organizační složce provozní zálohu a podle odst. 5 má organizační složka povinnost vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na než byla poskytnuta, nejpozději však do 31. 12. Je třeba jít tedy touto cestou, podrobnosti se upraví ve zřizovací listině, její povinné náležitosti jsou stanoveny v § 26 zákona. Dotaci nelze organizační složce poskytnout, obec by ji poskytovala jakoby sama sobě, OS nemá vlastní právní subjektivitu, je součástí obce a jejího rozpočtu. 

Dotaci je však možné poskytnout hasičům jako spolku - ale to např. na Dny dětí, na společenské akce apod. 

Čeká nás zrušení PO k datu 31.3.2016. K tomuto datu bude sestavena mimořádná účetní závěrka - zůstatky na účtech budou pouze DDNM, peníze v bance, možná nějaká pohledávka + HV k 31.3.2016 (účet 431). Chceme se zeptat - výkazy za zrušenou PO podáme do CSÚIS s těmito zůstatky k 31.12.2016 a město na základě předávacího protokolu přes interní doklad nabere do svého účetnictví k datu 1.4.2016. Nebo je u rušené PO nutné proúčtovat do 31.3.2016 předání těchto majetkových položek a výkazy rozvaha už bude v nulovém stavu - ale to se mi moc nezdá - ve výkazu zisku a ztrát budu mít HV za leden až březen 2016, a tento HV se mi promítne do rozvahy. Nemůžeme se shodnout ještě na termínu do kdy nutno podat daňové přiznání za toto období. Dle daňového řádu to vypadá do 30.4.2016. Máme ale dańového poradce - neprodlužuje se nám tedy nějak lhůta?

Doplnění k předání do CSÚIS: 

Vyhláška č. 383/2009 Sb. §5, odst. 10 - v případě mimořádné účetní závěrky se předá v termínu pro nejbližší mezitimní účetní závěrku...

Pokud rušíme příspěvkovou organizaci, tak sestavujeme mimořádnou účetní závěrku - to vyplývá z ustanovení zákona o účetnictví - §19 odst. 1 v kombinaci s §17 odst. 2 písmeno a) (neboť zánikem končí povinnost vedení účetnictví).

V takovémto případě se musíme potom podívat do vyhlášky ke schvalování účetních závěrek - zde najdeme v §28 odst. 1 povinnost schválit účetní závěrku do 2 měsíců po dni, ke kterému je sestavována. Informaci o schválení nebo neschválení závěrky mám dát do CSÚIS do 3 měsíců od rozvahového dne. Tedy nelze čekat na 31. 12.

Jinak jsem přesvědčen o tom, že k 31.3. 2016 bude rozvaha ještě "plná" - tedy s hodnotami vykázanými k 31.3. (ty peníze ...) - k nabrání hodnot u zřizovatele dojde teprve ke dni 1. 4. 2016. Ve výsledovce bude HV za období leden - březen - toto se stane výsledkem hospodaření ve schvalovacím řízení u zřizovatele a rozhodnutím (viz do těch 2 měsíců) to bude někam přiděleno u zřizovatele (asi výsledek hospodaření minulých let). Hospodářský výsledek obce za rok 2016 tak již nebude dotčen tímto hspodářským výsledkem.

Pokud se týká otázky podávání daňového přiznání - tady skutečně pracujeme s §240a daňového řádu:

§240a

Přechod daňové povinnosti při zrušení právnické osoby
bez likvidace

Dojde-li ke zrušení právnické osoby bez likvidace, je právní nástupce této právnické osoby povinen podat řádné daňové tvrzení týkající se její daňové povinnosti do 30 dnů ode dne jejího zániku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku.

Je to ustanovení speciální pro tento případ - tedy prodloužení dańovým poradcem v tomto případě není možné. Pokud bych potřeboval nějaké prodloužení, tak to podle mého názoru bude možné jedině na žádost podle §36 daňového řádu - nicméně je to na žádost a vyhověno může být, ale také nemusí. ZN

Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu v souvislosti s vyjímečným případem, kterým je převod části závodu. Město provozovalo vodovody a kanalizace. V loňském roce rozhodlo zastupitelstvo, že od r. 2016 bude tuto činnost vykonávat obchodní společnost (s.r.o), jejímž 100%-ním vlastníkem je město. Byl proveden znalecký posudek, s.r.o. se stalo vlastníkem infrastruktury, budov, pozemků a ostatního majetku (022,028), který s provozem VaK souvisí. Na radu právníků byla uzavřena smlouva o převodu části podniku a o převáděnou odhadnutou částku byl navýšen základní kapitál s.r.o.. Zápis do OR byl proveden 29.12.2016, k tomuto dni jsme předepsali v účetnictví závazek (368/061). Při předávání pak byly prováděny zápisy plnění závazku (021/368,022/368,311/368...atd.). Účet 368 není předmětem předávání části závodu, je to způsob našeho zaúčtování. Na problém jsme narazili při předávání rozvahových účtů - tyto jsem předala formou seznamu (+ aktivní, - pasivní) s tím, že v naší rozvaze si je my účtujeme proti závazku, nástupnická organizace si je bude rovnat proti předepsané pohledávce). S.r.o. se ale nyní dožaduje rozvahy. Město ale o provozu VaK neúčtovalo rozvahově samostatně, ale v rámci celé ÚJ. Samostatně jsme vedli nákladové a výnosové účetnictví (výsledovku jsme nástupcům předali), ale co se týkalo majetku, přijatých dotací a dalších fin.toků, to se z rozvahy samostatně vypíchnout nedá. Nemohu jim přece vydat nevyrovnanou rozvahu, kde budou figurovat pouze předávané části rozvahových účtů. A já jim rozvahu nevyrovnám, to je jejich věc v rámci navýšení základního jmění a vyrovnávacího pohledávkového účtu. Já tvrdím, že jim samostatnou rozvahu na VaK vydat nemohu, s.r.o. se jí neustále dožaduje ( s odvolávkou na smlouvu, že si předáme účetní dokumentaci bez bližší specifikace). Dle mého názoru je rozvaha výkaz, který musí být vyrovnaný, tudíž jim nemohu rozvahu dodat. Když jsem jim předala rozvahové účty, aktiva a pasiva si rozdělí sami a vyrovnají podle vlastní účtové osnovy (navíc už za sebou máme audit za rok 2015 a auditor neměl s naším proúčtováním problém, vše máme v pořádku). I já se domnívám, že zkušená účetní si s navýšením základního kapitálu a převodem účtů tak, jak jsme je převedli, poradí. Můj dotaz tedy zní - lze v tomto případě sestavit rozvahu, kterou bychom jim předali? Určuje nějaký právní předpis účetní náležitosti a výkazy, které jsme povinni předat? Děkuji mnohokrát za odpověď.

Máte naprostou pravdu, skutečně jim rozvahu nepředáváte. Odkázal bych se i na §2179 občanského zákoníku - zde je uvedeno následující:

§2179

(1) V zápisu o předání závodu strany uvedou výčet všeho, co závod zahrnuje a co se kupujícímu předává, jakož i všeho, co chybí, ač to podle smlouvy nebo účetních záznamů závod spoluvytváří. Prodávající nejpozději v zápisu kupujícího upozorní na vady předmětu prodeje, o kterých ví, nebo o kterých vědět měl a mohl.

Tedy dáváte jim soupis majetku a závazků, který na ně přechází, může být dohodnuto (a já to doporučuji), že se k takovému předávání dělá mimořádná inventura, kam se podepisuje předávající a přebírající.

Jinak já plně souhlasím s Vaší technikou účtování - nevidím na tom nic špatného. Oni jsou povinni převzít daný majetek, zvážit, zda případně provedou přecenění jednotlivých složek aktiv a vyjádří jen goodwill mezi oceněním dle znalce (a také zapsaným základním kapitálem), nebo budou pracovat s oceňovacím rozdílem k nabytému majetku ...

Jisté ale je, že vaše 061 bude rozdílná - vy ji máte na úrovni zůstatkových hodnot předávaného majetku. Oni budou mít ale jiné vlastní zdroje (znalecký posudek ..) - tedy on je fakticky požadavek na nějaké předání rozvahy nesmyslný. Skutečně je naprosto správné, že předáváte majetkové a závazkové složky ... Svou zahajovací rozvahu si sestavují oni sami ZN

Dobrý den, prosím o přehled zaúčtování členských příspěvků, konzultuji s účetními okolních obcí, ale také si nejsou jisté. Před novelizací jsem účtovala členské příspěvky v režimu dotací 572/345 nebo 349 a 345 či 349/231 6409-5229, 5329 nebo 5222, podle nového teď nevím, zda to bude stejné, jen položka 5179 nebo 5329 či 5511? V dotazech jsem nenašla kompletní účtování vč. trojek, jen staré. Musí se v těchto případech účtovat o předpise? Jedná se mi konkrétně o Místní akční skupinu Labské skály, Euroregion Labe, SVOL Pelhřimov, MLS Labské skály, SMO ČR. Myslím, že to pomůže i ostatním.

Místní akční skupina Labské skály - právní forma spolek - pol. 5222 pro dotaci, pol. 5179 pro členský příspěvek (po novele RS), závazek na účtu 345, v obou případech účet 572. 
Euroregion Labe - dotace euroregionům se třídí na pol. 5511, euroregiony nejsou veřejným rozpočtem, závazek tedy na účtu 345.
SVOL Pelhřimov - právní forma zájmové sdružení právnických osob - pol. 5229, závazek na účtu 345.
Mikroregion Labské skály - právní forma svazek obcí - pol. 5329, závazek na účtu 349.
Svaz měst a obcí - po novele RS v únoru 2016 v obsahovém vymezení změna položky. Podle mého názoru je třeba třídit členský příspěvek SMO na pol. 5179, neboť se jedná o členský příspěvek spolku, nikoliv transfer. MF sice v důvodové zprávě k novele RS uvádí pro SMO pol. 5222, ale zároveň dodává, že je to položka pro transfer, který se Svazu měst a obcí poskytuje. Za členský příspěvek SMO však obec dostává protihodnotu v podobě členství, proto se z logiky věci nejedná o transfer, který MF zmiňuje v důvodové zprávě, ale o platbu s protihodnotou v podobě členských práv v souladu s novým obsahovým vymezením pol. 5179.

Pokud jde o vyjádření nákladu, tak jsme se dostali do situace, že členské příspěvky spolkům se nepovažují za transfer, ale jen pro účely RS. Nadále všude i pro členské příspěvky bude 572 dle CUS 703, transfer to je, není to přímá protihodnota. 

Závazkový účet 349 se použije při předpisu závazku vůči tzv. místním vládním institucím, to jsou obce, DSO, PO zřízené ÚSC, kraje a RRRS.

Zastupitelstvo zvažuje rozdělení stávající PO (školy) , s tím že by nová organizace převzala část činností té původní (činnost Střediska volného času by se oddělila). Je toto rozdělení možné provést tak, že původní PO zůstane (činnost školy-subjekt A ) a vznikne nová PO (SVČ-Subjekt B). Nebo je nutné rozdělení chápat jako že subjekt A (škola) zaniká a vzniká subjekt B (škola) a subjekt C (SVČ). Dále nás trápí otázka zdanění příjmů z pronájmů u PO. Nové PO (SVČ) by se svěřila do správy nově nakoupená budova, v které by část prostor zabrala SVČ a zbývající prostory by byly pronajímány (doplňková činnost). Vzhledem k tomu, že budova je rozsáhlá, nájmy by byly nezanedbatelné. Chceme se zeptat, zda je přípustná varianta, že se ve zřizovací listině zakotví, že tyto nájmy nejsou příjmem příspěvkové organizace, ale příjmem zřizovatele (a třeba stanovit, že PO je povinna inkasované nájemné vždy do určitého data převést na zřizovatele). Daňový poradce nám moc nedoporučuje - chápe jako obcházení zákona o daních z příjmů. Danit by měla správně PO. Poslední věc, která nás ve vztahu k chystanému záměru zajímá, je jak provést samotný právní převod části majetku (jde hlavně o movitý) z PO Školy na PO SVČ a otázka přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na novou organizaci. U majetku půjde o nějaký Předávací protokol (má tedy předcházet mimořádná inventarizace)? U zaměstnanců to bude znamenat ukončení pracovních smluv a uzavření nových s nově vzniklou (PO SVČ vznikne od 1.9. tzn. mzdy za srpen ještě doplatí PO Škola)? Snad na nic nezapomeneme - není někde stručně v bodech postup rozdělení, abychom na něco nezapomněli?

a) podle mého názoru je možné realizovat i to "oddělení" části příspěvkové organizace do nové PO - vycházím ze skutečnosti, že zákon 250/2000 Sb. hovoří obecně o rozdělení - tedy domnívám se, že lze analogicky s obchodními korporacemi uvažovat i o rozdělení "odštěpením"

b) majetkoprávní nastavení - kdykoliv začneme řešit variantu, že budeme vymezovat, které nájmy (nebo jiné příjmy) ze svěřeného majetku zůstávají příspěvkové organizaci a co se musí odevzdat zřizovateli, dostáváme se dle mého názoru na hodně tenký led pokud se týká daňových dopadů. Z hlediska DPH daná plnění bude i v případě jejich následného odevzdávání realizovat příspěvková organizace (tedy i ve vazbě na stanovení obratu ...), u daně z příjmů rovnou říkám, že to může vyvolávat spory a souhlasím s názorem vašeho daňového poradce, že to nemusí být vůbec vyhodnoceno jednoznačně. Navíc prosím uvažujte i o záležitosti týkající se "věrného zobrazení v účetnictví" - pokud budeme předpokládat, že nebudou účtovat o výnosech, ale přijaté nájemné bude závazkem a výnos bude mít zřizovatel, tak ale náklady na odpisy případně i opravy budou u dané PO. Tedy rozhodně snižujeme jakousi čitelnost výkazů (včetně vůbec interpretace, jak ta PO je na tom , kolik nás stojí ....) - já vím, že to jsou pro někoho marginality, ale i tento aspekt může být důležitým,.

Pokud je to jen trochu možné, určitě bych se prvotně snažil najít jiný vztah, který by mohl více vyhovovat - napadají mne dvě základní možnosti:

a) budova je pronajata dané PO a ta ji dále užívá částečně k vlastní činnosti a částečně k dalším podnájmům (tedy PO má v nákladech nájemné, proti tomu výnosy z podnájmu a tím je základ daně dán do nějaké rozumné míry)

b) rozdělíme daný objekt - PO pronajmeme či vypůjčíme tu část, kde operuje ona a nájemní vztahy jsou uzavřeny přímo mezi Městem a danými uživateli prostor (přitom PO může fungovat jako technický správce pro celý objekt ...). Samozřejmě tady již můžeme narážet třeba na problém se službami ... - na druhou stranu PO nebude mít výnosy z nájemného (pokud řešíme, že třeba nechceme, aby se stala plátcem DPH ...).

Výše uvedené prosím berte jen jako myšlenky - toto je nutno hodnotit případ od případu, nicméně skutečně bych chtěl podpořit myšlenku vašeho daňového poradce v této věci.

Pokud se týká toho "odštěpení" - bude to v rozsahu, jak určí zřizovatel - §27 odst. 7 - tedy zřizovatel vymezí s novou ZL, jaký majetek se dá do nové PO, jaké vztahy přecházejí, jací zaměstnanci ...U toho přechodu zaměstnanců - spíše by to mělo být tak, že závazky z předešlých závazků již zaplatí nová PO (beru to jako analogii s obchodními korporacemi), nicméně pokud by se vymezilo, že to doplácí ještě stará PO, tak by to bylo také možné. Vyloženě inventuru v pravém slova smyslu dělat nemusíte - určitě jsou ale nutné předávací protokoly mezi starou a nově odštěpenou PO (s podpisem statutárů na obou stranách). A nezapomeňte se prosím rozhodnout, jak to bude s bankovními účty - asi by se postupně měly zřídit dva s tím, že jeden bude "školy" a druhý "SVČ" a bylo by vhodné definovat pravidla, kolik peněz přijde na koho ...

My sami manuál zpracovaný nemáme, částečně by šlo vycházet z knihy Reforma 2012, kde je zrušení PO - využít analogicky. 

Je hodně věcí, co je potřeba udělat - od otázek rozdělení měřáků energií po rozhodnutí, jak by se členil  FKSP .... - ale teď je toho moc (moc práce) a seznam všeho, co by bylo potřeba udělat asi dohromady nedáme a asi nikdy úplný - záleží to i na konkrétních podmínkách a činnosti organizace - tak zatím alespoň tato odpověď. Vy sami asi budete muset řešit jeden problém za druhým...ZN 

Město je 100% vlastníkem s.r.o.. Teď je potřeba dát společnosti na zakoupení rolby větší finanční částku. Lze to řešit formou příplatku k základnímu jmění, nebo jakou formou poskytnutí na zakoupení řešit.

Máme následující varianty:

- peněžní prostředky zapůjčít - tedy pohledávka Města a závazek s.r.o. s nějakou sjednanou splatností - logicky toto by mělo být pro variantu, kdy by se předpokládalo vrácení peněz v dohledné době

- peněžní prostředky vložit do základního kapitálu - z mého pohledu je to nepraktické ve dvou základních aspektech. Jednak je nutno počítat s náklady na administraci tohoto postupu (nutná změna společenské smlouvy, poplatky za zápis do OR). Dále pokud by se do budoucna ukázalo, že je potřeba zpět vrátit peníze, tak proces snížení základního kapitálu je nesmírně složitý

- peněžní prostředky řešit příplatkem k vlastnímu kapitálu - §163 a následující Zákona o obchodních korporacích - výhodou tohoto kroku je to, že jednak není finančně náročný (nemění se společenská smlouva, nezapisuje se do OR), na druhé straně je to ale krok potenciálně vratný za podmínek §166 - tedy je možné zase zpět konvertovat na závazek a zaplatit zpět (může se to hodit za několik let). Jinak účtování na straně obce je takové, že takový příplatek je pro vás také finanční investice na 061.

Obec zřídila zřizovací listinou příspěvkovou organizaci Základní školu a vymezila majetek takto : svěřený nemovitý majetek je uveden v příloze, která je nedílnou součástí této zřizovací listiny. Svěřený nemovitý majetek je pronajat příspěvkové organizaci na základě nájemní smlouvy. Tento nemovitý majetek je veden v účetní evidenci zřizovatele. Otázka zní : je možné svěřit vlastní příspěvkové organizaci nemovitý majetek na základě nájemní smlouvy? Mým úkolem je vypracovat nájemní smlouvu na svěřený majetek. Při kontrole , kterou vykonával krajský úřad u příspěvkové organizace se zjistilo, že nájemní smlouva nebyla zřizovatelem vypracována. Předem děkuji za váš názor o vhodnosti řešit svěřený majetek PO formou nájemní smlouvy a váš názor na tuto problematiku.

Musíme si vysvětlit právní pojmy - svěření majetku je speciální majetkoprávní úkon, který lze provést mezi zřizovatelem a zřízenou PO. Nesvěřuji prostřednictvím jiného právního úkonu, již toto svěření je tím majetkoprávním úkonem. Jeho důsledky v účetnictví jsou, že majetek bude veden v účetnictví příspěvkové organizace, která jej také bude odepisovat.

Pokud se rozhodnete pro pronájem, je to jiný majetkoprávní úkon - jeho dopady jsou takové, že se platí nájemné, majetek zůstává u zřizovatele, který majetek také odpisuje. Na straně PO jsou náklady z nájemného.

Tedy musíte se rozhodnout, co vlastně chcete. Z hlediska vhodnosti - pokud je v ZŠ nějaká významná doplňková činnost (třeba vaření pro cizí ve velkém rozsahu ...), tak ten nájem může být vhodnější (i ve vazbě na daň z příjmů). pokud tomu tak není a případné ostatní činnosti mimo vlatní provoz ZŠ jsou okrajové, tak klidně svěření nebo výpůjčku. Ale pro posouzení vhodnosti bych skutečně potřeboval znát mnohem více ...ZN (zdenek@obecuctuje.cz)

Naše obec je členem DSO Javorník, DSO vlastní a buduje vodovodní přivaděč, částečně financovaný z dotace. ZO schválilo 11.12.2015 poskytnutí příspěvku na spoluúčasti na investici na stavbu vodovodu. Příspěvek byl stanoven podle podílu naší obce na DSO, tento podíl je stanoven podle podílu na odběru vody. Příspěvek bude poskytnut z rozpočtu v roce 2016. Jak máme zaúčtovat schválení závazku ve výši příspěvku na investici v roce 2015, a jak v roce 2016, kdy bude skutečně příspěvek poskytnut? Pro úplnost uvádíme, že pořizovaný majetek bude v majetku DSO a naše obec doposud nikdy neposkytla žádný majetkový ani peněžní vklad do DSO. A nikdy o žádných vztazích k DSO neúčtovala.

Schválení příspěvku je právní závazek. Pokud je hodně významný, tak můžete na podrozvahu na účet 916 (zápis 999/916). K datu převodu příspěvku v roce 2016 zaúčtujete závazek 572 MD/ 349 D a odúčtujete z podrozvahy 916 MD/ 999 D). Převod příspěvku DSO zaúčtujete 349 MD/ 231 2310 pol. 6349 D. Pokud bude od DSO vypořádáván, tak by měl být poskytnut v režimu vypořádání, tj. přes 373 (spíše asi 471 pro dobu delší než 1 rok) a pak vypořádání 572/349,349/472...( podrobný postup najdete v odpovědích, jak se účtuje o dotaci poskytnuté s vypořádáním - stačí dát do vyhledávače u dotazů např. heslo 373.)

Mohla bych Vás poprosit o radu jak správně účtovat Nadační fond. Město zřídilo Nadační fond, v rejstříku je Město zapsáno jako zakladatel s vkladem Kč 1 000 000,--, jak tento vklad zaúčtovat? Lze vklad dále používat k činnosti fondu (poskytování příspěvků/darů) nebo musí být zaúčtováno v rozvaze jako jmění účetní jednotky? Dále Nadační fond přijímá dary od fyzických a právnických osob (dle smlouvy o přijatém daru), přijaté příspěvky/dary bude Nadační fond používat k poskytování finančních příspěvků/darů na rozvoj ve zdravotnictví (nákup nových přístrojů-bude platit sama nemocnice). Nadační fond nemá registraci u FÚ. Do běžných výdajů fondu vstupují bankovní poplatky a náklady na propagaci fondu.

Toto je dosti rozsáhlé téma - nevím, zda jsem odpovědí schopen pokrýt veškeré potřeby tazatele:

Tedy:

a) nadační fond účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. - tedy vyhláška pro neziskovky

b) právně je nadační fond řešen v §394 a následující Občanského zákoníku - určitě je možné  tento vklad využít pro poskytování darů - je to záležitostí vymezení dle zakládácí listiny (§398 odst. 1 a §396 odst. 1 písm. h) - tedy jen si to musíte ošetřit v dané listině

c) nadační fond účtuje vklad na 901 (tedy peníze proti 901) - poskytnuté dary jsou potom jako náklad, přijaté dary a dotace jako výnos

d) co může být sporné - jak vykazovat na straně obce počáteční vklad - podle mne by to asi nemělo být jako finanční investice a spíše bych účtoval o nákladu (toto je samozřejmě sporné ...)

e) náklady na propagaci - to je klasicky 518, náklady na bankovní poplatky - pokud se nemýlím budou to dávat na 549.

Co mi trochu není jasné - to je to, že není registrace k dani z příjmů (obecně) - já bych si skoro myslel, že v současné situaci bych se registrovat měl (ty dary jsou příjmy, které jsou předmětem daně - potenciálně třeba v režimu osvobození ...) ZN