Dotazy

Obec splatila dlouhodobý úvěr novým dlouhodobým úvěrem. Oba úvěry se týkají kanalizace. Je potřeba nějak účtovat. Na podrozvaze není evidováno.

Je možné zobrazit přes položky 8123 a 8124, určitě bych doporučila, pokud došlo k pohybu na 231, pokud nedošlo, tak není nutné přes rozpočtové položky zobrazovat. Upravuje se analytika k 451 - buď nový text k úvěru dle banky, která jej poskytuje nebo nová analytika. Je to dost významná operace, tak bych popsala do přílohy do A.1. 

Obec investovala akci Přístavba ZŠ. Chystala sem převést Dodatkem ke zřizovací listině tuto investici na PO ZŠ. Teď sem se dozvěděla, že bude naše obec žádát v roce 2016 o dotaci z nového dotačního titulu, který má být vypsán o úhradu části této investice. Jak teď postupovat. Převést majetek a vyčkat co bude a popřípadě získání jak postupovat? Anebo raději nechat tento majetek na 042 u nás na obci? Děkuji

Klidně dokončete, TZ zařaďte a přes 401 převeďte škole. Když získáte dotaci, zařadíte na 403 a hned ji dáte škole 403/401 a škola přijme 401/403 a zařadí na kartu s datem dotace , nebude muset nic opravovat zpětně, a to dle tohoto stanoviska MF:

Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS. Rád bych to napravil, teda pokud bychom se na tomto řešení shodli, a do ČÚS (asi ČÚS 703) to doplnil,... 

Obec provedla kontrolu příspěvkové organizace základní školy a zjistila, že základní škola účtuje pořízení učebních pomůcek na účet 501 a zároveň na účet 028. Podle nás by ZŠ měla účtovat dle ČÚS 710 na účet 558. Učební pomůcky pořizuje z provozního příspěvku kraje i obce. Jelikož v roce 2015 bylo nakoupeno velké množství drahých pomůcek,prosíme o radu, jak správně účtovat a o vysvětlení pojmu učební pomůcka. ZŠ dle vnitřní směrnice účtuje o drobném hmotném majetku v případě pomůcek od částky 500,-Kč, obec navrhuje zařazování na účet 028 od částky 3000,-Kč.Děkuji.

I učební pomůcka může být DDHM. Někde mají uvedeno, že považují učební pomůcky za majetek s dobou použitelnosti kratší než rok, pak dávají do materiálu. Jinak - jestli je vyhodnotí s dobou použitelnosti delší než rok, tak 558 a 028/088. Opravdu není dobře nedat účet 558 a přitom na DDHM (028) evidovat. 

Účební pomůcku definovat neumím, takovou definici účetní předpisy nemají - možná je někde ve "školských" předpisech, ale to zase nemá pro účetnictví vliv. 

Stanovení spodní hranice pro DDHM je v kompetenci účetní jednotky. Pokud se jedná o majetek, který obec považuje za svěřený, tak si myslím, že může zřizovatel z pozice moci určit PO, jakou si má dát spodní hranici. Je to však k diskusi, protože PO má i svůj vlastní majetek - takže toto je jen názor. 

Znovu upozorňuji, že majetek musí kromě ocenění splňovat ještě podmínku životnosti delší než rok. 

Dobrý den, od krajského úřadu jsme obdrželi tzv. průtokovou dotaci určenou pro ZŠ. Je v rozdělení: 85 % ESF, 15% SR. Dotace je z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost z MŠMT. Účtuji: SR 15% - Nástroj 032, PP 1, ÚZ 33058, položka 4116 ESF 85%- Nástroj 032, PP 5, ÚZ 33058, položka ???? Když dám položku 4113, tak mi program hlásí, že k tomuto ÚZ položku nelze přiřadit. Můžete mi prosím poradit, jestli mám použít také 4116?? Děkuji za odpověď.

Ano, správně je u podílu EU také položka 4116, pokud je poskytnuto jako předfinancování peněz z EU také z MŠMT - volíme položku dle přímého poskytovatele. Funguje to tak, že ministerstva mají dotaci ze SR na předfinancování programů a pak si peníze z EU již bere jen státní rozpočet.

Přeposlání dotace bude s položkou 5336, souvztažný účet jak u příjmu, tak u výdaje 375 (231/375  a 375/231). 

PO zřízená městem má ve výpůjčce budovu. Daná PO žádá město jako zřizovatele o stanovisko, zda může provést technické zhodnocení budovy z vlastních prostředků. Ve smlouvě o výpůjčce není problematika TZ a odpisů řešena. Prosíme o odpověď: - zda je možné, aby se PO stala vlastníkem technického zhodnocení a odepisovala jej a vlastní budova zůstala nadále v majetku města a na základě jakého právního úkonu (např. dodatek ke smlouvě, usnesení RM nebo ZM ...?) může zřizovatel povolit PO technické zhodnocení.

Pokud se jedná o TZ, tak se PO v zásadě nemůže stát vlastníkem tohoto TZ - TZ bude součástí budovy, která je ve vlastnictví Města.

Může ale toto TZ provedené na vypůjčeném majetku vést ve svém účetnictví a odpisovat je (samozřejmě předpokládáme, že provedení TZ bude povoleno vlastníkem, který zároveň definuje, že to provedou vlastním jménem a na vlastní účet a budou to odpisovat) - může to být jak dodatkem ke smlouvě, tak i zvláštní dohodou obou stran - gestor by asi měl být ten subjekt, který schvaloval výpůjčku - tady zasahuji do sjednaných práv.

- jen poznamenávám - u TZ na vypůjčeném majetku není možné jeho daňové odpisování (to v tomto případě ale asi nevadí).

Kromě tohoto by tady byly ještě nějaké alternativy, které by byly rozumnější - asi nejjednodušší odvod z fondu investic a vybudování přímo zřizovatelem. ZN

Dokončili jsme rekonstrukci a přístavbu MŠ, čímž se kapacita MŠ zvýšila o celou jednu třídu. MŠ přijala nové učitelky, ale má problém ufinancovat provozní zaměstnance. Můžeme jako obec zaměstnat a odměňovat pracovníka, který bude tedy zaměstnancem obce a bude mít v náplni práce provádět úklidové práce v MŠ, naší PO?

Není to potřeba takto komplikovat. Vy můžete dát klidně vaší PO příspěvek na provoz s tím, že je možné jej použít  i na mzdy a odvody pracovníků provozu (ne učitelů). Je samozřejmě možné dělat s vlastním zaměstnancem a fakturovat PO (ale jste plátci, tak s DPH 21%), což by bylo zbytečné. Do nákladů PO se náklady na pracovní zajištění provozu dostat musí - kvůli věcné a časové souvislosti. 

V souvislosti s § 40 zák. 250/2000 Sb. a zák. 215/2004 Sb. se chci zeptat co pro nás znamená podpora v režimu "de minimis" a centrální registr podpor malého rozsahu? Každoročně jsou z rozpočtu obce poskytovány dotace složkám - spolkům např. tělovýchově, myslivcům, hasičům, včelařům a také charitě, domovu důchodců, sociální službám. Dotace se pohybují v rozmezí 2 - 20 tis. Kč na jeden subjekt. V dotazech ani v dokumentech jsem k této problematice nic nenašla. Děkuji za odpověď, která bude jistě prospěšná i pro jiné obce.

Mohu Vám jen poskytnout tento odkaz, viz níže. Dotaz vracíme, není to účetnictví, nemáme na podporu EU odbornost, nenabízíme toto téma k odpovědím. (S omluvou, opravdu toto je spíše na právníky). 

https://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/manualy-metodiky-a-dalsi-dokumenty.html

Poznámka: 

Jedná se o  stručného průvodce podporou, tak je tam odkaz třeba na  metodiku registrů ... Ale podle mne je tady jedna zásadní věc - musí se určit, zda se jedná skutečně o veřejnou podporu a potom pokud v de-minimis - pokud ano, tak je to na ten registr. 

Jakým způsobem máme postupovat, pokud chceme podpořit neregistrované seskupení sportovců (např. parta nohejbalistů pořádá turnaj a město jí přispívá na ceny nebo parta cyklistů organizuje závody pro místní i přespolní a opět město přispívá na ceny). Nemají IČ. Nabízí se pouze dar, ale ten by musel být na fyzickou osobu, což se nám nejeví jako příliš šťastné řešení. Je možné proplatit výdaje z rozpočtu města? Např. uhradit nákup cen? Rádi bychom o tom ale informovali v usnesení rady nebo zastupitelstva: RM schvaluje čerpání částky ve výši 1 000Kč z rozpočtu města za účelem nákupu cen pro nohejbalový turnaj pořádaný dne....Případně je jiné řešení? Nebudeme výše uvedeným usnesením v rozporu s 250/2000 Sb, příp.89/2012 Sb.? Je možné takto postupovat i u registrovaných sdružení? Např. Sokol pořádá mikulášskou nadílku pro děti. Město by rádo z rozpočtu města uvolnilo 1000 Kč na cukrovinky. Je možné usnesením podobného znění bez darovací nebo VPN smlouvy?

Pokud chceme podpořit neregistrované sportovce, úplně nejjednodušší variantou je, že se město prohlásí za spolupořadatele turnaje a ceny nakoupí jako svůj náklad (účet např. 501, položka např. 5139). Jedná se o výdaje (náklady) města v rámci své činnosti - je to vlastně obdoba situace, jako by město pořizovalo něco své organizační složce.

Pokud město zůstane v postavení "mimo turnaj", to znamená, že podporuje účastníky turnaje, ale samo stojí mimo, pak skutečně nezbývá nic jiného než poskytnout dotaci nebo dar. Bavit se o dotaci se všemi náležitostmi a postupy je u tak malé částky neefektivní (pokud však město striktně netrvá na vyúčtování, pak by i zde byla nutná dotace), variantou je tedy dar a to buď peněžní nebo věcný. Platí, že musí být schváleno radou, darovací smlouva nemusí být písemná, postačuje usnesení. Nezbyde však nic jiného než dar poskytnout konkrétní fyzické osobě. Pokud město nakoupí ceny a pak je daruje, budeme účtovat u nákupu náklad 543 a výdaj 5194. Pokud dojde k finančnímu daru, pak náklad 572 a výdaj s položkou 5492, lze i 5499.

U registrovaných sdružení, např. spolků, budeme postupovat z hlediska vyhodnocení obdobně. Jen pokud zvolíme peněžní dar, nevolíme položky 549x, ale 5240.

Přezkoumání hospodaření provádí pro město auditorská firma. Jsme povinni zasílat písemnou informaci o přijatých opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání krajskému úřadu?

420/2004 Sb - §5, odst. 3 - přezkoumávající orgán je Krajský úřad pro obec. Dále řeší §13, odst. 1, písm. b) - ano je povinnost zaslat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k nápravě chyb a nedostatků kraji - pozor nejen o jejich přijmutí, ale i následně o jejich plnění (odst. 2).  (je mi líto)

Prosím o rozlišení účtování majetku obce v těchto případech: 1. majetek se předá své přísp. organizaci do správy k jejímu využití podle § 27 zák. č. 250/2000 Sb. o rozp.pravidlech. 2. majetek se předá PO formou výpůjčky dle obč. zákoníku Je pravda, že v případě 1. o svěřeném majetku Po účtuje na příslušných účtech o odpisuje jej, zřizovatel nesleduje tento majetek v žádné další své evidenci? To samé platí pro inventarizaci majetku? V 2. případě platí, že vypůjčený majetek se neuvádí ve zřizovací listině PO a o vypůjčeném majetku účtuje obec?

1. Majetek předaný PO k hospodaření je nadále vlastnictvím obce, ale dle zákona o účetnictví §29  jej eviduje a odpisuje PO. Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. však zřizovatel jako vlastník vede tento majetek na základě inventurních soupisů PO předaných zřizovateli na účtu 909 (do konce roku 2014 to byl účet 903). Obec jako účetní jednotka musí rozhodnout, zda tento majetek povede v pořizovací ceně (např. stav účtu 021) nebo v zůstatkové ceně (rozdíl např. 021-081). U první varianty je výhoda, že se stav majetku nemusí nutně každoročně měnit a dá se tak vést i DDM (018 a 028). Na 909 obec pak vede jen majetek, který je jejím vlastnictvím a je svěřený, ne majetek PO bezúplatně předaný od zřizovatele, nebo další, který vlastní PO (tj. ten, který zdědila, nebo dostala darem). 

Majetek daný do výpůjčky PO eviduje a odpisuje vlastník - tj. obec. PO by jej neměla mít ani na podrozvaze. 

Je třeba v usnesení zastupitelstva obce schválit skutečnost, že žádosti o dotace budou v kompetenci ZO a ne jen starosty (radu nemáme)? Je třeba v usnesení schválit, že obec bude poskytovat pouze "individuální" dotace? Majitelům nových rodinných domů poskytujeme příspěvek na zřízení čistírny odpadních vod. Podléhá tento příspěvek režimu dle nového zákona 250/2000 Sb? Jak nejlépe tuto záležitost řešit?

Nevím, jestli dobře chápu dotaz - ale princip je takový, že kde nemáte radu, tak dotace do 50 tis. Kč a dary do 20 tis. Kč jsou v kompetenci starosty. Jestli s tím zastupitelstvo nesouhlasí nebo starosta takovouto vysokou odpovědnost na sobě nechce nechat, tak opravdu pro to, aby mohlo schvalovat zastupitelstvo, tak si zastupitelstvo musí tuto kompetenci vyhradit. Jinak by se jednalo o překročení pravomocí zastupitelstva. 

Není potřeba nijak schvalovat, že budete poskytovat jen individuální dotace, protože když nemáte schválený program, tak je to zřejmé. 

Na zřízení čistírny odpadních vod můžete dávat jak dar, tak dotaci dle 250/2000 Sb. Podívejte se do dokumentu ke stažení, jak odpovědělo MF svazu měst a obcí. Nepodařilo se mi část sem zkopírovat. Je to dokument: 2015 MF odpovědi dotace - novela 250/2000 Sb. Mf to tam řeší jako dotaci - takže žádost, veřejnoprávní smlouvu a vypořádání. 

DSO má ZBÚ veden u české spořitelny, bude žádat o úvěr, je nutné poptávat více peněžních ústavů, či dokonce soutěžit.

No, to ano - záleží na nákladech na úvěr, do jaké limitní sazby spadá, ale úvěry jsou často předmětem veřejné zakázky. To, že je někde veden ZBÚ povinnosti soutěžit úvěr nijak nebrání. 

Budeme rušit PO k 31.12.2015. Mohu zůstatek na běžném účtu PO převést na účet zřizovatele 30.12.2015 ? Pokud ano, jak zaúčtovat.

Je určitě možné s PO, která se bude rušit, udělat nějaké finanční vypořádání příspěvku na rok 2015 před jeho ukončením a peníze si vzít jako snížení příspěvku. Jinak je to ale zbytečné, klidně tam můžete zůstatek nechat , PO ho bude mít v závěrečné rozvaze (ta vůbec nemusí být nulová, mohou tam být i pohledávky, závazky, majetek, zdroje...) a vy naberete zůstatky k 1.1.2016 - někdy se řeší i přes cizí peníze, z účtu se uhradí závazky PO a případně ještě mzdy a až konečný zůstatek se převede. Kapitolu jak postupovat u zrušení PO máme v knize Účetní reforma 2012 - pošlu Vám ji v dalším mailu. Je to kap. 23. 

Město má uzavřenou s jinou obcí, která má zřízenou výjezdovou jednotku Sboru dobrovolných hasičů, „Smlouvu o sdružení prostředků na zřízení jednotky požární ochrany“. Hasiči této obce pro město zajišťují služby požární ochrany dle zákona č. 133/1985 Sb., město ročně zaplatí za tuto službu částku ve výši 60% doložených nákladů na provoz jednotky (vždy v 1.Q následujícího roku). Vzhledem k tomu, že původní smlouva byla uzavřena již v roce 1994 a je upravovaná celou řadou dodatků, rádi bychom uzavřeli smlouvu novou, ale není nám zcela jasné, jaký druh smlouvy máme uzavřít. Jednalo by se o smlouvu v režimu zákona č. 250/2000 Sb.? Nebo pouze o smlouvu na poskytnutí služby? Ještě prosím o radu, jak účtovat o tzv. Blesk peněžence, což je předplacená dobíjecí platební karta, kterou město zakoupilo (účtováno 501, pol. 5139) a jejíž prostřednictvím chce město platit v internetových obchodech. BLESK peněženku lze dobít převodem z bankovního účtu města na určitou částku, např. na 10 000 Kč. Jaký účet a položku bychom měli pro toto nabití karty použít, účet 314 a pol. 5189? Jak účtovat při platbě přes internet? A co se zůstatkem karty na konci roku?

1. Ta první smlouva - to je nejvhodnější smlouva o spolupráci mezi obcemi a účtuje se přes dotační položky i účty - 572,672 a  položky 5321 a 4121. Je to smlouva dle zákona o obcích 128/2000 Sb. § 46 a 47 - zákonem moc omezená není, jsou to jen 2 stručné paragrafy, ale slouží k  výkonu samostatné působnosti. Tato smlouva se u obcí na Vámi popsaný případ využívá. 

2. Převody peněz  - např. výběry z bankomatu se dávají na peníze na cestě 262. Ale zde se mi Váš nápad s provozní zálohou docela líbí, vedla bych spíše přes 5182 - tj. ve stejném režimu jakoby pokladny. V případě výběru za plnění (platby kartou) by se  zaúčtovalo na náklad (5xx) a položku dle druhu výdaje stejně jako při vyúčtování zálohy, takže jen zkráceným zápisem 5xx/314 a 231 5182 minus D a 231 5xxx položka D. Nevybraná "peněženka" by pak ke konci roku zůstala na 314 a od 2013 může zůstat i na 5182. Moc však nechápu, proč to využíváte - vám k běžnému účtu nechtějí dát platební kartu? To by mi připadalo jednodušší, protože platby se strhnou rovnou z účtu. Ale rozhodně to asi není zakázáno, to zobrazení přes 314 by mělo být v pořádku. Ten, kdo má tuto kartu k dispozici, by měl mít s obcí uzavřenu dohodou o hmotné odpovědnosti, je to obdobné jako nakládání s hotovostí. 

Seznámili jsme se se žádostí Svazu města a obcí o vysvětlení některých záležitostí k problematice nepeněžních příjmů v souvislosti s bezúplatným užíváním majetku dle novely zákona o dani z příjmu ze dne 5.6.2015 a s odpovědí Ministerstva financí ze dne 9.7.2015, které jsou zveřejněny ve Vašich dokumentech. V této souvislosti máme na Vás upřesňující dotazy, jak vykládat § 19b) odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je dle novely nutno: - Zahrnout v daňovém přiznání za rok 2015 vypůjčený majetek příspěvkovou organizací do základu daně, i když byla smlouva o výpůjčce uzavřena před několika lety a ne v roce 2015? - Pokud ano, jak tento majetkový prospěch ocenit? - Ve vztahu k dani z příjmu má vliv na toto ustanovení, zda jde o hlavní či doplňkovou činnost příspěvkové organizace? - Jaké je Vaše doporučení k právní formě předání majetku příspěvkovým organizacím? Lze zachovat výpůjčky a nájmy či je potřebné přejít na institut svěření majetku k hospodaření dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech? Konkrétní případ: Základní škola má ve výpůjčce celý areál školy. Ve zřizovací listině má v rámci hlavní činnosti povoleno i pronajímání tělocvičny (není to tedy doplňková činnost). Příjmy z pronájmu jí zůstávají a používá je na krytí nákladů hlavní činnosti. Jak na tuto situaci aplikovat § 19b) odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Já jen raději na začátek uvedu - asi sami chápete, že ty odpovědi byly ve většině případů "vyhnutí se" problému. Takže já mohu napsat, co bych ve světle daných odpovědí (a znění zákona) udělal - nemohu garantovat, že je to správná aplikace daného zákona.

a) osobně bych přes velice podivné znění §23 odst. 6 písm. b) vyhodnocoval výši nepeněžního prospěchu spíše na bázi ročního obvyklého nájemného. Chápu, že znění uvedené v zákoně by napovídalo, že je zde nesmyslně uvedena celá účetní hodnota majetku (potom logicky k datu zahájení účinnosti smlouvy - ale i to zde ostatně chybí) - nicméně MF se ve své odpovědi tomuto problému naprosto očividně vyhnulo - tedy raději bych postupoval řekněme "logicky" a odhadl bych výši běžného nájemného. Tím, že jsme v režimu +/- (jak oni ostatně potvrzují), tak se domnívám, že pokud se odhad až tolik nepovede, tak v rámci případné kontroly jsem schopen korigovat jak + tak i to související minus - tedy nemělo by to být předmětem doměrku - vyjádření v tomto směru se domáhá KDP v Koordinačním výboru - viz odkaz na aktuality, nicméně GFŘ jim také odmítá odpovědět.

b) výše uvedeným jsem odpověděl i k výši ocenění - normálně bych si třeba u budovy řekl, že budu uvažovat ve vašich podmínkách třeba o 400 Kč za metr čtvereční a rok a pronásobil to plochou (prosím to je příklad ...)

c) posouzení, zda jde o hlavní nebo doplňkovou činnost z mého pohledu dopad nemá - zde jde o to, zda ten nepeněžní příjem vznikl na aktivitě, kteá je nebo není vyjmenovaná v §20 odst. 8 - my jsme právě upozorňovali na případy smíšeného použití (třeba pro školství a nějaké pronájmy nebo stravování cizích) - nabízeli jsme nějaké varianty a oni dle mého názoru vybrali úplně tu nejhorší - že mám pracovat s nějakým poměrem využití k činnostem podle §20 odst. 8 a zbytku (samozřejmě to není napsáno v legislativě a přináší to jen další otazníky ...). Protože si to v praxi nedokáži vůbec představit, volil bych variantu "neosvobozovat jako celek", raději celé přidanit (ř. 20 nebo 30) a na ř. 112 zase celé snížit. Je to podle mne jednodušší a mnohem bezpečnější, než diskutovat v takovýchto případech o nějakých poměrech.

Z hlediska majetkoprávního uspořádání - já moc nevím - vše má výhody  a nevýhody:

- svěřit majetek - to se vyjádřili (byť to nekoresponduje s §23 odst. 6 písm. b), že se o nepeněžní prospěch nejedná, nicméně máme dva problémy - jednak tím navýším objem aktiv a některé tak "dostanu" do PAPu. Dále pokud investiční činnost děláte ze strany zřizovatele, tak odepisování majetku na straně PO je v zásadě ne až tak logické

- pronajmout - tady sice si řeším problém z hlediska dani, nicméně zvyšuji si obrat na straně obce (další osvobozená plnění od DPH) a tímto nájmem si také zhorušuji koeficient podle §76 (pokud s ním něco uplatňuji)

- vypůjčit - zase případně mám pamatovat na tu věc v dani z příjmů - nicméně v tom režimu +/- by to spíše byla technická věc.

Takže já bych zatím zachoval výpůjčky (samozřejmě pokud nemají třeba nějakou výraznou doplňkovou činnost, kterou vstupují na trh - tam potom pro relevantní vyčíslení nákladů a také ve vztahu k problematice veřejné podpory bych spíše volil vztah nájemní). Ono tím pádem z toho také někdy vychází, že školku bych řešil jinak než třeba školní jídelnu či objekt technických služeb ...

Tak prosím - znovu opakuji - státní správa se odpovědím zatím vyhýbá, tedy snažil jsem se vysvětlit, jak bych se nyní zachoval - jestli je to správně, to ukáže až čas. ZN