Dotazy

Pan xy si postavil zeď na vlastním pozemku, čímž částečně zpevnil přilehlý chodník, který je majetkem města. Nyní žádá město zpětně o poskytnutí daru. Domnívám se, že se jedná o poskytnutí příspěvku dle 250/2000 Sb., neboť je zřejmý účel a že žádost měla být s předepsanými náležitostmi (výše příspěvku a doba v níž má být dosaženo účelu). Jelikož pan požádal až po dokončení celé stavby, domníváme se, že již nelze poskytnout. Konzultovala jsem to i s MF ČR Mgr. Peterovou Helenou, která má stejný názor jako já. Ovšem nemám její odpověď písemně a zastupitele po mně požadují právní stanovisko. Další problém máme s veřejnou podporou: Husův institut teologických studií žádá o příspěvek na činnost školy z důvodu zachování nízkých semestrálních poplatků pro uchazeče, máme zjistit stanovisko zda se nejedná o veřejnou podporu.

Otázka, zda lze poskynout dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. na účel, který je již naplněn, je zajímavá. Pravděpodobně to není záměrem předpisu, nicméně v praxi se vyskytují případy, kdy je podepsána smlouva o poskytnutí dotace v průběhu roku, přičemž ve smlouvě je uvedeno, že v rámci finančního vypořádání dotace lze uplatnit výdaje uskutečněné např. od 1. 1. daného roku (tj. jakoby zpětně). Je to skutečně právní problematika, pokud by se Vám podařilo písemně získat ústně prezentovaný názor MF, myslím, že z hlediska síly argumentace by to bylo nejjistější. Pokud by však zastupitelstvo mělo zájem daného pána podpořit a ukázalo se, že forma dotace není možná, je možné institut daru dle občanského zákoníku využít, samozřejmě dar je nutné striktně poskytnout bez účelového určení, obdarovaný může peněžní prostředky využít na cokoliv, obec po něm finanční vypořádání nepožaduje.

Pokud se jedná o druhou část dotazu, některé informace ohledně problematiky veřejné podpory lze najít zde http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html. Velmi se však omlouváme, nejedná se o naší specializaci, se zpracováním konkrétního relevantního stanoviska by bylo vhodné se poradit na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Město založilo společnost s r.o., ve které je jediným vlastníkem. Jde o víceúčelové zařízení, které si na vlastní provoz nevydělá a město ho proto dotuje. Podle novely zákona o rozpočtových pravidlech lze dotaci z rozpočtu města ( v našem případě na provozní náklady společnost s r.o.) poskytovat pouze v režimu uvedeného zákona s výjimkou příspěvkových organizací (§ 10a, odst. 1b zákona 24/215 Sb.). Prosím Vás o Váš názor, jak řešit problematiku financování provozních nákladů, když společnost s.r.o. je ztrátová). Musí být postupováno podle zákona 250/2000 Sb., tzn. veřejnoprávní smlouva a vyúčtování? Nebo lze poskytnout dotaci na provoz jako příspěvkovým organizacím?

U s.r.o. se opravdu musí jednat o dotaci dle zákona č. 250/2000 Sb. Tj. žádost, schválení, schválení smlouvy, vypořádání. Nemají výjimku jako PO, je mi líto. 

1. Obec opravila chodník, který je v majetku KÚ, a máme smluvně podloženo, že po vyřízení všeho „papírování“ nám bude chodník převeden od KÚ do majetku obce. Dle Vaší odpovědi z 27. 3. 2012 jsem fakturu za opravu ve výši téměř 300.000,- Kč zaúčtovala na pohledávky 311. Vypadá to, že se do konce roku převod od KÚ nestihne, proto se raději ptám, zda se tento postup od roku 2012 nějak nezměnil a zda pohledávka může být v inventuře na účtu 311 … 2. Obec je zřizovatelem školy, která má veškerý majetek ve výpůjčce od obce. Obec posílá škole provozní příspěvek. Je tu však zvykem, že obec hradí i náklady spojené s opravou budovy školy, odpa 3117, pol. 5171, 5169, 5139 … jedná se např. o opravu střechy, plotu, rozbitého kotle, revize kotle, hromosvodu, požární revize atd., letos to dělá necelých 50.000,- Kč. Může tyto náklady hradit obec? Neměla by si tyto náklady hradit škola z provozního příspěvku ? Ve smlouvě o výpůjčce toto řešeno není. Moc děkuji za odpověď.

Konzultovala jsem správný postup v takovém případu a Ing. Nejezchleb má tento názor:  Já bych nebyl  tak odvážný v hodnocení, že bych měl mít v takovémto případě účtovánu pohledávku. Pokud opravím cizí věci (případně na ní provedu například technické zhodnocení), tak dle mého názoru pokud to nebudu mít nějak smluvně ošetřeno (že za nějakých okolností mi to vlastník proplatí ...), tak dle mého názoru pohledávku nemám (i ve vztahu k principu opatrnosti). Nebudu totiž schopen doložit budoucí přísun peněžních prostředků nebo nějakého věcného aktiva. Jiná věc by byla, pokud by bylo třeba ujednáno, že v případě nepřevedení chodníku do vlastnictví obce jsou povinni mi třeba hodnotu opravy uhradit - ale hodně pochybuji, že by něco takového bylo.

Osobně bych to tedy viděl jako náklad běžného roku na 511. 

2. Obecný režim je takový, že pokud to nebude ve smlouvě definováno, tak by opravy na zapůjčené věci měly jít za vlastníkem dané věci (on udržuje věc ve stavu provozuschopném). Pouze pokud je to ujednáno ve smlouvě, je možné přechýlit nějaký objem provedených oprav na nevlastníka - to vy nemáte, tedy zatím postupujete podle práva. Pokud byste stav chtěli změnit a přesunout to na školu, musíte upravit smlouvu.

Dobrý den, řešíme ve vztahu k zřízené PO, jak nejlépe vypořádat evidovanou ztrátu z roku 2013 cca 11 tis. Kč. Jde o to, že PO v roce 2013 -ukončila fakticky svou hlavní činnost (poskytování zdravotnických služeb), v tomtéž roce došlo k vrácení nemovitého majetku zpět zřizovateli. V současné době PO funguje jen jako jakási "prázdná forma" z důvodu vedení soudních sporů z bývalým vedením. Zřizovatel v letech 2014,2015 posílá pouze omezený příspěvek na úhradu mzdových nákladů (účetní, ředitel) + provozní náklady (poplatek sw, bankovní poplatky). V roce 2014 byl proveden odvod nespotřebovaného příspěvku zpět zřizovateli, aby byl vykázán HV=0, tak aby nevznikla daňová povinnost, protože odpočet dle § 20 odst. 7 již asi nelze uplatňovat vzhledem k tomu, že PO již neplní svojí hlavní funkci a čeká se jen, až se dořeší soudní spory, a pak hned dojde k zrušení PO. V roce 2015 to také vypadá na vrácení části nespotřebovaného provozního příspěvku zpět zřizovateli cca 33 tis. Kč (schválí rada změnu závazného rozpočtu). Je účetně a právně přípustné, aby se provedl při vrácení tohoto příspěvku do 31.12.2015 jakýsi zápočet s vykázanou ztrátou z roku 2013 na účtu 432, nebo je nutné postupovat radši standardně tj. pustit PO do zisku cca 13 tis. Kč , z toho bohužel dopočítat daň a v roce 2016 z vykázaného zlepš. HV zmáznout ztrátu v roce 2013. Jde nám hlavně o to, až nastane den "D" konečně zrušení PO a převod zbývajících položek na zřizovatele tak, aby se předávaly pouze "srozumitelné" účty 018 (Sw na vedení účetnictví ) a 241 (zbývající peníze na účtu) a ne ještě nějaká ztráta na 432 (zastupitelé nepochopí co to je).

Osobně se domnívám, že se zde objevují dvě záležitosti:

a) Vaše obava z případného zdanění v letech 2014, 2015 se mi jeví jako bezpředmětná, pokud jedinými faktickými výnosy jsou výnosy z dotace od zřizovatele (pokud pominu možná nějaké symbolické výnosy z úroků), Pokud totiž vezmu zákon o dani z příjmů, tak předmětem daně nejsou u PO zřízené USC příjmy v podobě dotací. Tedy byť by se vykázal zisk - třeba 13 tis. Kč, tak vyloučím z výnosů všechny přijaté dotace, z nákladů všechny náklady a ke zdanění mi nezbude nic. Je jedno, zda v takovéto situaci dojde k vykázání zisku 1 Kč či 500 tis. kč - daňový základ n ř. 200 by nakonec měl být stejný

b) nicméně stejně tak pro mne není problém ztráta na 432 v den D - stejně by došlo k tomu, že budete u sebe nabírat jen aktiva a pasiva a vyrovnávat to budete na 401 - tedy nic nebudete stejně nikomu muset vysvětlovat a 432 si k sobě v případě zrušení PO nabírat nebudete (fakticky se to jen projeví v hodnotě 401 a ta na 99,999% zastupitele zajímat nebude). ZN

Zastupitelstvo poskytlo dotaci a chválilo veřejnoprávní smlouvu pro sdružení rodičů nemocných dětí bez toho, že by sdružení podalo žádost. Mám chtít dodatečně od sdružení vypsat žádost o dotaci nebo když to svévolně zastupitelstvo schválilo tak budu mít jen usnesení zastupitelstva a veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace.

Na základě čeho zastupitelstvo tu dotaci schválilo? Jen si jakoby na ně vzpomněli a dali jim dotaci, i když si sdružení o ní neřeklo? Upřímně - moc si nevím rady. Podle zákona (250/2000 Sb.) to skoro vypadá na to, že zastupitelstvo nemá právo něco takového bez žádosti udělat. Např. §10a, odstavec 3 - dotaci lze poskytnout na základě žádosti...

Jestli bychom chtěli být v souladu se zněním zákona, tak by asi bylo dobře nechat žádost s náležitostmi doplnit, na případ dání dotace bez žádosti zákon podle mého názoru nepamatuje a jakoby to považuje za nemožné (co není povoleno je ve veřejném právu zakázáno). Je to můj názor,  nechám zveřejněno, třeba získáme další podněty ke stejnému problému. IS

1. Obec každý rok uzavírá s Farní charitou Rámcovou smlouvu o poskytování sociální služby, smlouvu schvaluje zastupitelstvo a na jejím základě obec uhradí každoročně charitě 60.000,- Kč na poskytování pečovatelské služby v obecním DPS. Dlouhá léta se to tu účtuje 572/378 a 378/231 4351-5223. „Podědila“ jsem tento způsob účtování, ale nejsem si jistá, zda je to dobře, zda to není spíše služba. Je možno i nadále používat tento způsob účtování ? Pokud ne, tak jaký? Neměla by se v tomto případě podávat žádost, sepisovat a vyvěšovat veřejnoprávní smlouva atd … ? 2. Na základě veřejnoprávních smluv jsme poskytli dotace SK a chovatelům. Peníze byly spolkům vypláceny formou úhrady faktur obcí přímo dodavatelům, na fakturách byla jako odběratel uvedena obec, případně byly obcí propláceny peníze z pokladny po předložení paragonů. Tyto podmínky jsou uvedeny ve smlouvách o dotaci. Musí se i v tomto případě dělat veřejnoprávní kontrola ? Faktury i pokladní doklady podepisoval starosta, takže je současně i kontroloval. Bohužel, ve veřejnoprávní smlouvě není uvedeno, že se bude dotace považovat za vypořádanou. Je kontrola opravdu nutná ? Moc děkuji za Váš čas.

1. Zde je potřeba uvést systém do souladu s novelou předpisu, tj. je potřeba žádost, veřejnoprávní smlouva, schválení - vše se všemi náležitostmi dle novely 250/2000 Sb., platné od 15.2.2015. Nelze se odvolat na starou rámcovou smlouvu, jedná se o dotaci, je ji třeba poskytovat dle posledního znění zákona. 

Pozor, již od 2012 se závazek z transferu účtuje na závazek 345 a je to transfer, takže je správně účtovat na 572, není to služba. 

2. Nejprve upozorním, že není správně, aby na fa byla obec jak odběratel, když hradí plnění za někoho jiného, to je zastření stavu, nesprávně obsah i forma. Zatím dle 320/2001 Sb. je následná VSK povinná, jen není termínově omezená. Lze ji např udělat zpětně 1x za x let.  Záleží i na systému, který si zavedete. Když byste považovali kontrolu dokladů za dostatečnou VSK (podle mě je potřeba dělat kontrolu i skutečného věcného plnění) a měli takto popsáno  ve smlouvě, tak systém předložení dokladů na jméno příjemce transferu, s tím, že vy zaplatíte přímo dodavateli  je možný, ale pořád je to transfer.

Ohledně papírování VKS - zde by stačil obecný podpis, jak je následná VSK prováděna, nemusel by se ke každé dotaci dělat protokol. 

Pak je ještě možnost např u různých akcí (výstav, oslav, plesů, zábav, atrakcí...), že se obec prohlásí jako spolupořadatel, nemusí být v režimu ani daru ani dotace a ani kontroly, a pak budete proplácet přímo dodavatelům nebo jako paragony, a budete je vést jako náklady obce, ne jako transfery, tj. víceméně tak,  jak jste byli zvyklí dosud. Tento systém mi popsala jedna paní na školení a moc se mi líbil. 

Zřizovatel schvaluje PO použití prostředků z IF. Schvaluje rada nebo zastupitelstvo? Stačí dát souhlas nebo se musí peníze převést na účet zřizovatel? Děkuji

Já jen prvotně na okraj - zákon 250/2000 Sb. nepředpokládá, že by použití investičního fondu musel schvalovat zřizovatel. Samozřejmě jste si to mohli definovat jako svoji vlastní dodatečnou podmínku do ZL - to určitě možné je .

Pokud to ve ZL máte - je použita věta "zřizovatel schvaluje použití investičního fondu", tak potom bych měl jít na to, že výkon funkce zřizovatele plní rada (pokud je zřízena) a schvalování by tedy bylo na radě. Rozhodně není povinností převádění peněžních prostředků na zřizovatele - to by byl jiný institut - tedy, že by došlo k odvodu peněžních prostředků z investičního fondu do rozpočtu zřizovatele a případně třeba pořízení dlouhodobého majetku přímo zřizovatelem - to samozřejmě také možné je (tady ale by to již mělo přímý dopad do rozpočtu obce, tedy pokud nemáte nějak široce definovány pravomoci rady, pak by o takové transakci muselo dojít i ve vazbě na jednání zastupitelstva rozpočtovým opatřením ...). ZN

V naší obci spravuje kanalizaci Svazek obcí. Obec hradí za objekt obecního úřadu stočné Svazku. Dotaz: stočné se bude účtovat na účet 5151 nebo 5329.

Dodávka stočného je v režimu dodavatelsko odběratelského vztahu, takže určitě na pol. 5151a náklad 502. Toto nesmí být v režimu vzájemných dotací. 

Jako obec financujeme investici přístavba ZŠ. Po dokončení převedu investici na školu. Jde mi o to, že součástí celé akce bude i vybavení tříd DDHM. Jak postupovat v tomto případě. Lze převést následně i DDHM do 40.000 nebo bude potřeba škole zvýšit příspěvek a DDHM nakoupit přímo na školu? Prostředky nejdou z dotací.

Zde bych doporučila vycházet ze ZL, jakou formou máte jaký majetek předaný k hospodaření. Jestli i DDHM jsou v režimu majetku svěřeného, tak klidně může pořídit obec a předat PO. Jestli máte, že ho nabývají do vlastnictví, je lepší, aby si ho pořídili sami a vy jste jen dali příspěvek (je to i míň práce pro obec). 

Chtěla bych se zeptat, jestli musí mít ředitelka MŠ uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti se zřizovatelem.

Určitě ne, odpovědnost vyplývá z její fce statutárního zástupce. DHO lze uzavřít jen se zaměstnancem. 

Naše ZŠ podala žádost o dotaci v rámci Číslo výzvy 56 Číslo a název prioritní osy 1 - Počáteční vzdělávání Číslo a název oblasti podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Vyhlašovatel výzvy MŠMT Alokace 800 000 000 Kč. Žádostí přišlo více, proto se naše škola dostala pod čáru, a i když jí bylo přislíbeno, že na dotaci určitě dosáhne, dnes se dozvěděla, že zatím nee. Teď se jedná o navýšení alokace. Každopádně dnes je zastupitelstvo a budeme zrovna projednávat rozpočtové opatření o realizaci průtokového transferu (cca 770 tis Kč). Samozřejmě se to dá ještě stáhnout, ale co když se za týden zvýší alokace a ZŠ bude dotace přidělena? Probíhá už i soutěž na poskytovatele služeb jazykových kurzů. Další ZM je až v září a obáváme se, že přijetím neschváleného transferu se dopustíme většího zla, než když ho dnes schválíme, a třeba nebude.

Do rozpočtu nelze zahrnout dotaci, na kterou není přijaté rozhodnutí nebo podepsaná smlouva.

Jako vhodné řešení však je na zastupitelstvu schválit převod kompetence pro radu k provedení rozpočtového opatření pro případ, že dotace bude přidělena. Radě je vyhrazeno provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem dle § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích. Pokud rada tuto pravomoc dostane, může rozpočtové opatření schválit ve své pravomoci po přijetí rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo podepsání smlouvy a není třeba čekat na další zastupitelstvo.

Pokud se jedná o o přijetí a předání průtokové dotace (zvýšení příjmů i výdajů), usnesení může znít:

Zastupitelstvo města stanovuje v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích, kompetenci radě města k provádění rozpočtových opatření v případě přijetí a vydání průtokových dotací bez ohledu na výši částky průtokové dotace.

Je třeba ověřit, zda nějaká podobná kompetence již neexistuje, zároveň je možné (vhodné) podobnou kompetenci radě stanovit i pro další případy.   

Sousední obec má hřbitov, který využívají i naši občané. Obec požádala o příspěvek na opravu hřbitovní zdi ve výši 30 tisíc Kč. Nejsme si jisti, zda stačí darovací smlouva, nebo je spíše vhodnější veřejnoprávní smlouva s určením účelu.

Tady máte ještě i více možností - lze dát formou smlouvy o spolupráci mezi obcemi dle zákona o obcích § 46 a následující. Nyní je to již dost libovolná smlouva a můžete si tam celkem volně cokoliv sjednat - já bych volila tu. Jinak dar i dotace dle novely 250/2000 Sb. jsou možné také - lze si cokoliv vybrat - ale ten dar by musel být neúčelový, takže ten přichází v úvahu nejméně (oprava zdi na hřbitově je dost konkrétní). Jen si nemohu odpustit černý humor - vaši občané využívají hřbitov jakoby k návštěvám hrobů nebo že se tam také pohřbívají. Na odpovědi to však nic nemění. 

Dobrý den, v roce 2011 převedlo město na svoji příspěvkovou organizaci hřiště, které bylo částečně financováno z dotace ROP. Na Vašich web. stránkách jsme našli dokument „Problematika účtu 403 u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v roce 2014“, ve kterém jsou popisovány 3 varianty účtování. Jedna z variant (varianta B) popisuje možnost účtovat 403/401 a investiční fond tvořit v plné výši odpisů s tím, že účetní jednotka tento postup účtování vysvětlí v příloze účetní závěrky. Naše příspěvková organizace účtovala 403/401, avšak investiční fond tvořila ve výši rozdílu odpisů z majetku pořízeného z finančních prostředků obce a z odpisů z ROP (resp. celkové odpisy má ve výši 271 871,00 Kč, ale tvorba IF je ve výši 242 363,00Kč -rozdíl ve výši 29 508,00 Kč, což jsou roční odpisy ROP hříště). Je tato varianta též možná? Pokud ne, jak opravit účtování? Současně v lednu letošního roku byl na organizaci převeden další majetek částečně hrazený z dotace ROP, u něj organizace již účtuje 403/672 a investiční fond tvoří ve výši rozdílu odpisů a výnosů z rozpuštěné dotace (varianta C). V roce 2015 by měl být uplatněn asi jeden způsob účtování, že? A jaký je vůbec ten správný v roce 2015?

Musím říci, že varianta účtování 403/401 a následně dělání investičního fondu jen na úrovni rozdílu mezi 551 a rozpuštěno 403 se mi jeví jako hodně nelogická. To totiž zase vede k tomu, že prostřednictvím výsledovky ukazuji, že potřebuji na běžnou reprodukci prostředky odpovídající celým odpisům (nerozpouštím nic do výnosů) - v rozvaze ale ukazuji, že zdroje vytvářím na úrovni pouze odpovídající odpisům z vlastní složky financování - tedy je to přesně to, co kritizuji v té první variantě (rozpouštět do výnosů a dělat investiční fond v plné výši) - jen z druhé strany.

Co je správně - já soustavně píši, co je věcně správně (varianta C) - MFČR se stále ale (již od roku 2013) nedokázalo postavit k situaci čelem a správně zvolit variantu - tedy pro rok 2015 neexistuje "správná varianta", která by byla oficiální - osobně bych doporučoval to C - použít ho jednotně samozřejmě u veškerého majetku.

Co se týká postupu v roce 2014 - v tom chaosu, který tady vládne, bych si myslel, že nemá cenu tu opravu provádět (fakticky bych korigoval postup, který nebyl v předpise na jiný postup, který také v předpise není, ale který považuji za správnější - za těchto okolností mluvit o nutnosti opravy chyby mi přijde takové nadnesené) ZN

Z důvodu změny zákona o daních z příjmů a oblast zdaňování prospěchů z výpůjček – u nás se nejvíce týká našich příspěvkových organizací (PO) – chceme změnit formu vymezení majetkových práv u majetku, užívaného našimi PO. Po přečtení Vašeho dokumentu „Rekapitulace - majetkoprávní vztahy k PO a daň z příjmů 2015“ a několika dotazů, se nám však naše snaha jeví jako zbytečná…  Předmětem daně je podle Vás i nepeněžní příjem ze svěřeného majetku, který je předán k hospodaření dle §27, odst. 2), písmene e) zákona č. 250/200 Sb. Měli jsme za to, že právě tato jediná forma není vůbec předmětem daně – veřejnoprávní vztah daný přímo zákonem. U nás je kvůli odpisování veškerý nemovitý majetek našim p.o. předán formou smlouvy o výpůjčce. Kromě Bytermu je vesměs u všech použit na účely vymezené v §20, odst. 8 zákona o daních z příjmů. Nejkritičtějším je ale právě Byterm, který spravuje bytový a nebytový fond města a vztah k nemovitostem má sjednán právě výpůjčkou. Tedy po novu by měl Byterm jednoznačně zdaňovat. Protože pravděpodobně i případná novela do konce roku 2015 u Bytermu nic nezmění, hledáme tedy nový způsob a jako možné varianty se nám jeví na místo smlouvy o výpůjčce uzavřít: - smlouvu o správě majetku dle § 1400 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, anebo - příkazní smlouvu (měli jsme do roku 2005 mandátní smlouvu – pak audit z kraje napadl, že je to příspěvková organizace, ale přitom žije z mandátní odměny a nikoliv z příspěvku zřizovatele a byli jsme donuceni smlouvu zrušit a nastavit systém tak, abychom příjmy z nájemného převáděli na město (zdaňujeme zde) a zpět jim posíláme příspěvek na činnost organizace a příspěvek na opravy domovního fondu), anebo - nájemní smlouvu (zde bychom viděli ale problém výši nájemného, symbolickou částku by někdo mohl považovat za zastřený právní úkon výpůjčky) Naše organizace můžeme rozdělit do 3 skupin: 1. Byterm (úplný „atyp“) 2. ZŠ a SVČ (občas se v jejich vedlejší hospodářské činnosti objeví užitek – např. pronájem tělocvičny, sálu pro ples apod.) 3. MŠ, Knihovna, Muzeum (nemovitosti nijak dál nepronajímají – tj. nemají žádné užitky z našeho majetku) Nyní chceme řešit jen Byterm. U ostatních převažují činnosti vymezené v §20, odst. 8 zákona o daních z příjmů tak spoléháme, že se to u nich nějakou novelou do konce roku vyjasní, případně jinak obhájí. 1. Byterm (úplný „atyp“) Ve zřizovací listině máme vyhrazeno, že veškeré příjmy z majetku jsou příjmem zřizovatele, tj. o výnosech účtujeme my a Byterm jen vybírá a přeposílá vybraný nájem městu. I rozhodování o přidělení bytů a nebytů je na radě města, nikoliv na Bytermu. Na druhou stranu město posílá Bytermu neinvestiční příspěvek, a to jak na opravy a údržbu majetku, tak na činnost Bytermu jako takového (mzdy, režie, apod.). Myslím tedy, že na tento případ by se dal systém správy cizí věci nebo příkazní smlouvy aplikovat. Otázkou je, jestli na oba stávající příspěvky (opravy i činnost) nebo jen na činnost a příspěvek na opravy ponechat v režimu příspěvku zřizovatele. Nově by systém mohl vypadat takto: VARIANTA I (správa cizí věci) - ve zřizovací listině zůstanou příjmy z majetku (nájmy) vyhrazeny zřizovateli a vztah ke spravovaným nemovitostem bude dán smlouvou o správě cizí věci (příp. příkazní smlouvou) s tím, že za činnost správce bude městem hrazen neinvestiční příspěvek, nikoliv odměna a na opravy bude zasílán také neinvestiční příspěvek, - Byterm bude vybírat od nájemníků nájemné a bude ho přeposílat městu, město bude účtovat o předpisu nájemného a zdaňovat ho, - město nebude Bytermu posílat na činnost (za samotnou správu nemovitostí) dle smlouvy o správě cizí věci odměnu (např. 155,- Kč/byt/měsíc), protože tato odměna bude stanovena rovnou ve zřizovací listině jako transfer – příspěvek (pokud by to tak nebylo, musela by být odměna asi účtována do tržeb za vlastní výkony a zdaňována daní z příjmů, a to i když je činěna v rámci hlavní činnosti organizace – to by bylo nevýhodné !!! - město bude Bytermu posílat nadále neinvestiční příspěvek na opravy a údržbu nemovitostí dle zásady stanovené ve zřizovací listině VARIANTA II (nájem) - ve zřizovací listině zůstanou příjmy z majetku (nájmy) vyhrazeny zřizovateli a vztah ke spravovaným nemovitostem bude dán nájemní smlouvou, s tím, že za činnost správce bude městem hrazen neinvestiční příspěvek a na opravy bude zasílán také neinvestiční příspěvek, - smyslem nájemní smlouvy bude nastavení vztahu Bytermu ke spravovaným nemovitostem a zabezpečení jejich správy (nájemné bude stanoveno na 1,- Kč/rok, protože Byterm nebude mít z pronajatých nemovitostí žádné užitky a naopak se bude muset o ně starat), - Byterm bude vybírat od nájemníků nájemné a bude ho přeposílat městu, město bude účtovat o předpisu nájemného a zdaňovat ho, - město bude Bytermu posílat na činnost (za samotnou správu nemovitostí) transfer – příspěvek - město bude Bytermu posílat nadále neinvestiční příspěvek na opravy a údržbu nemovitostí dle obecné zásady stanovené ve zřizovací listině VARIANTA III (svěření do správy dle §27, odst. 2), písmene e) zákona č. 250/200 Sb) - nemůžeme kvůli odpisům (miliardový majetek, který by musela p.o. odepisovat a odpisy krýt finančními prostředky) Kdybychom na Byterm nepotřebovali převést nějaké úvěrové závazky a další dlouhodobé přijaté zálohy (realizováno již v roce 2011), bylo by i kvůli agendě DPH asi lepší převést Byterm na organizační složku města nebo její další odbor. Bohužel teď již to nelze. Nyní nám připadá asi nejvhodnější ta smlouva o správě cizí věci. Myslíte, je to takto možné provést a má to případně nějaké jiné právní/daňové dopady – jak pro město, tak pro p.o. ? Pokud ano, vyhneme se (i naše PO-Byterm) podle Vás tak zdanění nepeněžního příjmu ? Jak byste doporučovali majetkový vztah k Bytermu nyní nastavit, když odmyslíme variantu předání do správy ? Nemáte informace, že bude tato oblast do konce roku ještě novelizována ? Víte o nějakém Vašem klientovi – městu, který užívací vztah k organizaci typu Byterm, technické služby, nyní překlopil např. do nájemní smlouvy ? V dokumentu „Rekapitulace - majetkoprávní vztahy k PO a daň z příjmů 2015“, uvádíte, že problematiku se snažíte dále komunikovat (částečně i prostřednictvím komory daňových poradců). Máte, případně, kdy očekáváte, že budete mít k dispozici další stanoviska ? Děkuji

Já začnu odzadu - minulý týden jsme měli na Svazu měst a obcí schůzku s pracovníky Komory daňových poradců (sekce pro neziskové organizace) - v tomto týdnu by měl odcházet další dopis směrem na MF s opětovnou žádostí o konkrétní odpovězení jednotlivých dotazů. Až bude konečné znění, které bude odcházet odsouhlaseno, dal bych asi text na stránky - kdy se dostaneme k nějaké odpovědi - to samozřejmě nevím.

Nyní k vašemu nastavení - jsem přesvědčen, že zrovna u toho Bytermu ten problém není tak zásadní. Pokud to správně chápu - bavíme se pouze o bytech či nebytových prostorech, které oni spravují pro vás (smlouvy jsou uzvírány jménem Města a na účet Města ...). Za těchto okolností rozhodně nemůže být problém s nějakým nepeněžním příjmem a jsem také přesvědčen, že vůbec uvažovat o výpůjčce či svěření je nevhodné. Totiž oni jsou v pozici, kdy z daných věcí nepobírají jakékoliv užitky, pouze o věci pečují.

Když to trochu přeženu, jsou v pozici uklízečky, která uklízí v domě, ale aby tam mohla uklízet, tak nebude mít budovu vypůjčenu. Tedy nastavení, že BYTERM je servisní organizace, odvádí nájemné Městu, uzavírá jeho jménem smlouvy a má třeba zřizovací listinou vymezen nějakým výčtem majetek, o který bude pečovat (pozor - ne ve smyslu, že je svěřen - svěřit bych správně měl také k vlastnímu využití), případně to bude uděláno nějakou jinou smlouvou - to považuji za správné a také dańově nejbezpečnější. Náklady na správu a údržbu či opravy by byly kryty příspěvkem - je to nejčastější cesta v této oblasti, pokud na tuto činnost mají příspěvkovou organizaci (je to také běžný model u obecních technických služeb - příspěvkových organizací). Tedy rozhodně bych neváhal ani minutu a nastavil buď přímo do ZL majetek, o který budou pečovat s právy a povinnostmi (na úrovni správy cizí věci) nebo jen to vymezil jako hlavní činnost s tím, že detaily budou definovány zvláštní smlouvou o správě cizí věci.

Rozhodně u bytů... nedoporučuji jít cestou nájmu - to vyvolává technické komplikace - uživatelé jsou najednou v pozici podnájemníků (nikoliv nájemců), je velký problém s otázkou schvalování nájmů ...ZN

Naše obec uzavírá darovací smlouvu dle občanského zákoníku o poskytnutí finančního daru ve výši 2.000 Kč s nejmenovanou společností. V jednom z článků této darovací smlouvy se píše: cituji: - obdarovaný dar přijímá a zavazuje se, že jej použije výhradně pro zlepšení kvality života, použije jej na podporu programu pro autistické děti -konec citátu. Je to účelovost? Pokud ano, stačilo by zde jenom uvést, že obdarovaný dar přijímá?

No, to již skoro účelovost je, lepší je nějaké obecnější ustanovení, jinak by byl pro vás jistější režim dotace - je to na vedení, zda půjde do rizika od počátku neplatného případu, částka je nízká. Správní delikt to není - zde je částka pod 50 tis. Kč, tj. smlouva se nezveřejňuje a na program ke zveřejnění to také není.