Dotazy

Dobrý den, nastala u nás na městě situace, kdy město darovalo kraji a naopak kraj městu, pozemky, které měla a má svěřené krajská PO. Darovaný a obdarovaný ve smlouvách, vlastníci pozemku (KN) darovaných i obdržených byl a je kraj. Tudíž jsem v PAP zadali partnera kraj. Jenže v křížových kontrolách máme rozdíly s krajem i s jejich PO, krajským účetnictvím tyto pozemky vůbec neprošli, jelikož je právě měla ve správě PO a do správy i nabyla, tak jen ona o nich účtovala. Kraj nyní chce, aby si město partnera změnilo a pohyby na PO přeúčtovalo....je to záležitost z roku 2014, nezdá se mi to úplně správné... Další otázkou je, zda se to má změnit i v evidenci majetku, nebo nabytí nechat od kraje. Prosím o Vaše vyjádření pro případ, že by se nám tato situace opakovala.

U evidence PAP je důležitější než vlastník  ten, kdo aktiva předává a přebírá do svého účetnictví, takže je správněji jako partner aktiva krajská PO. Toto mělo být ve smlouvě jasně uvedeno, kdo je vlastník a kdo majetek předává, případně přebírá, vhodný by byl přímo text, kdo je partnerem aktiva nebo partnerem převodu. Otázkou však zůstává, jak se to Vy máte dozvědět.  Je to trochu divná situace, že kraj napíše smlouvu a neuvede v ní rovnou krajskou PO jako dalšího partnera smlouvy - tj. toho kdo majetek povede nebo pozbyde ve své rozvaze - pak by měl mít zase kraj nějaký předávací protokol k majetku na svou PO, takže se v jeho účetnictví mělo projevit a jasně si označit partnera PO při předání majetku k hospodaření mezi krajem a svou PO - nevím však, jak mají nastaveno, třeba mají nějak ošetřeno vnitřními pravidly se svými PO. Správněji by bylo určitě si zajistit vlastní majetkovou evidenci a vás do toho s prominutím netahat - jako jeho věc, co si dělá s majetkem. Pokud trvají na opravě, tak by Kraj  vám měl k volbě partnera dát  jasnou dispozici typu: " ano, jako kraj jsem vlastník, ale majetek se předává k hospodaření  PO  X.  Bez písemného pokynu s nějakým vysvětlením, proč má být partnerem aktiva někdo jiný než partner smlouvy nejste oprávněni tuto opravu udělat (telefonování asi nestačí). 

V naší ZŠ byla v letošním roce odvolaná ředitelka a vedením školy je pověřena jedna z učitelek. V současné době ve škole probíhá účetní kontrola ze strany zřizovatele, která zřejmě nebude ukončena do konce června. Může být důvodem pro neschválení účetní závěrky ZŠ probíhající kontrola? Kdo se vyjádří za ZŠ k výroku o neschválení účetní závěrky - bývalá ředitelka, nebo učitelka pověřená vedením? Začátkem června se bude schvalovat závěrečný účet obce. Nebude vadit, když u ZŠ bude jen informace o tom, že účetní závěrka nebyla dosud schválena?

Já si myslím k jednotlivým bodům:

- jen to, že probíhá kontrola, mi nepřijde jako "rozumný důvod" pro neschválení účetní závěrky  -dle mého názoru by se mělo jednat o nějaké vážné pochybnosti, a to buď co do rozsahu předkládaných dokumentů (třeba "nebyla předložena kompletní závěrka"), nebo obsahu ("myslíme, že je tam chyba"). Je to i o tom, že pokud neschválíte, tak musíte definovat, co mají napravit - přece nebudeme jako důvod říkat  "my jsme nezkontrolovali" - to je podle mne velice zvláštní

- pokud dojde k neschválení - tak do závěrečného účtu obce by se stejně měly dát základní údaje ze závěrky PO - samozřejmě asi by bylo vhodné doplnit informaci o neschválení + důvody, které k neschválení vedly, pokud jsou významné z hlediska hodnot uvedených v závěrečném účtu (ale ta data by tam být samozřejmě měla). Jinak pokud nyní sestavujete závěrečný účet a schválení závěrky by se odložilo třeba na konec června a nemáte zatím ještě konkrétní poznatky, tak klidně můžete ta data ze závěrky tam dát s poznámkou, že závěrka ještě nebyla schválena - to není nic proti ničemu.

- vyjádření k případnému neschválení závěrky - vyjadřuje se organizace se svým aktuálním statutárním zástupcem - tedy předpokládám, že nyní za organizaci jedná ta učitelka pověřená řízením. ZN

Dobrý den, účtuji od letošního roku sousední obec. Rozhodli se letos nabídnout jako službu pro občany to, že za ně vyberou poplatek za svoz bioodpadu (pro ty, kteří si pořídí hnědou popelnici) a jednou částkou pak poplatek odvedou na základě faktury svozové firmě. Z účetního hlediska se mi to ale nelíbí, protože vybírají paušálem místní poplatek za odpad a do toho se bude míchat poplatek za bioodpad, který ale podle zákona o odpadech obec vybírat nesmí a míchat tak do sebe dva předpisy (zákon o odpadech a zákon o místních poplatcích). Jak by se účtovalo do rozpočtu? Pro svozovou firmu je to samozřejmě jednodušší, protože nemusí vystavovat faktury každému zvlášť (v naší obci to tak funguje), ale nevím, zda to obec takto může dělat? Děkuji za odpověď.

Toto je spíše zahájení diskuse, než odpověď na dotaz. 

To, jak by se účtovalo do rozpočtu, by záviselo na tom, co se vlastně vybírá - což se zatím nedá určit. Já si osobně myslím, že obec není oprávněna toto vybírat nad rámec místního poplatku - ale to je spíše právní otázka. Mohli byste říct, že je to smluvní (pozor, pak DPH 21%), ale dle zákona o odpadech je i bioodpad komunální odpad a ten se dá zpoplatnit jen v zákoně vyjmenovanými 3 způsoby... když je místní poplatek (solidární platba), tak se nijak zvýšit asi nemůže, pak je možnost dle množství - §17a, a pak dle výše fakturace -  u ostatních dvou typů by se likvidace bioodpadu navýšením projevit mohla - ale to by se asi musely změnit vyhlášky... 

Našemu městu byla ministerstvem vnitra schválena dotace na pořízení hasičského vozu. Nyní budeme žádat okolní obce o spolufinancování tzv. dovybavení vozu. Je správný tento postup? 1. Požádáme obce o investiční dotaci, pokud nám dotaci schválí (3 obce, každá cca 50 tis.), uzavřeme VPS o poskytnutí dotace. Obce nám zašlou na účet, my zakoupíme. 2. Naúčtujeme přes konsol.položky 6341 a 4221? Protiúčet bude 042?

Jen doporučuji ověřit (ale pravděpodobně máte zjištěno), že pro MV nebude spolufinancování dovybavení vozu ostatními obcemi z pohledu dotačních podmínek jejich porušením. Často se objevuje podmínka, že na určitou akci nesmí být přispíváno z jiného veřejného rozpočtu, což je i případ příspěvku z jiné obce. 

Pokud se jedná o samotný postup, tak se žádostmi a poskytnutím dotací prostřednictvím VPS souhlasím. Protože dotace musí být s finančním vypořádáním, bude se účtovat v režimu přijatých záloh, tzn. příjem zálohy na dotaci 231 pol. 4221 MD / 374 D, v okamžiku finančního vypořádání předpis 348 MD / 403 D a zúčtování pohledávky se zálohou 374 MD / 348 D. Pokud bude majetek zařazen do užívání před vypořádáním dotací, zaúčtuje se dohada 388 MD / 403 D, při vyúčtování pak 348 MD / 388 D a zúčtování 374 MD / 348 D.

Účet 042 bude použit při nákupu vozu a souvisejících nákladů, které se stanou součástí pořizovací ceny. Obce, které dotace budou poskytovat, zvolí výdajovou položku 6341.

Pozor však na správné nadefinování majetku - při dovybavování vozu se mohou pořídit i samostatné věci (mají i samostatný účel - sekerky, helmy...), tyto věci by měly být pak evidovány zvlášť a dotace od obcí na ně by měla být neinvestiční. 

Prosíme o radu zda v případě dotace /investiční nebo i neinvestiční/ poskytnuté obcí např.pro TJ je povinnost vyžadovat od žadatele finanční spoluúčast na díle, na které dotaci žádají.

Povinnost vyžadovat finanční spoluúčast žadatele na konkrétním projektu není (žádný závazný právní předpis toto nevyžaduje), záleží na podmínkách, které obec jako poskytovatel nastaví.

Město proplácí klubu důchodců výlety, občerstvení..... (nemají IČO, nejsou spolek, ani organizační složkou města bez právní subjektivity) v rozpočtu máme schválenou částku odpa 4359 pol 5499. Použili jsme jako vzor dotaz z 4/2 2014, nejsou to výdaje města, ale platíme to za seniory. Zůstává účtování i výklad stejný i po novele zákona č. 250/2000 Sb.?

Pro vaši větší právní jistotu bych vedla jako vlastní výdaje obce a udělala bych z klubu důchodců organizační složku - pak by se volily položky dle druhu výdaje - 5175,5169,5139...

Upřímně si však myslím, že i stávající postup přes položku 5499 by nikdo nemusel vyčítat, režim darů je dovolen i dle výkladu MF, o dotaci by se jednat v tomto případě opravdu nemuselo. 

Každoročně obec poskytovala příspěvek TJ, hasičům, charitě na základě smluv, ke konci roku byla provedena kontrola čerpání. V letošním roce by obec chtěla opět poskytnout tyto dotace. Nemáme však zatím schválený Program pro poskytování dotací, v současné době ho tvoříme. A spolky by potřebovaly dotaci co nejdříve, jsme malá obec. Prosím o sdělení, zda je možné v letošním roce poskytnout spolkům dar, sepsat darovací smlouvu, ve které bychom určili účel daru, do 50 tis. by schvaloval smlouvu starosta, nad 50 tis. potom zastupitelstvo. Je možné stanovit ve smlouvě vyúčtování daru? Musí spolky podat žádost o poskytnutí daru dle náležitostí zák. 250/2000 Sb.

Nejprve bych chtěla upozornit, že program na takto různorodé dotace by se dával dost těžko, volila bych individuální žádosti - o nich můžete hned rozhodovat, nemusíte dodržet termíny vyvěšení. 

Ten dar - možné to je, ale pak by musel být neúčelový bez vypořádání - jinak je to dotace. Pozor - dar může schválit starosta jen do 20 tis. Kč. Dotace je do 50 tis. Kč ( a jen tam, kde není rada a zast. si nevyhradí). Na dar je vhodná žádost, ale nemusí být náležitosti dle 250/2000 Sb. 

Já bych vám však doporučila udělat postup dle 250/2000 Sb v režimu individuálních žádostí- žádost s náležitostmi , schválení příp. rozhodnutí o žádosti a oznámení a smlouvu veřejnoprávní. Je toto spíše případ dotace, než daru. Ale ten dar určitě "zakázán" není. 

Obdrželi jsme dar ve výši 15.000,- Kč jako zřizovatel PO. Nebylo specifikováno, pro jaký účel tento dar bude sloužit. Rozhodli jsme se tento dar převést na PO-MŠ s tím, že PO si sežene sama další sponzorské dary a za tyto dary vybuduje v zahradě MŠ hřiště pro děti.

Když předáte PO - je potřeba schválit jako závazný ukazatel, navýšení rozpočtu. Pak musíte také rozhodnout, co bude PO pořizovat - zda herní prvky jako DDHM na 028 - pak provozní příspěvek nebo zda stavbu hřiště - pak 401/349 a 349/231 odpa 3111, pol. 6351 a PO dá do investičního fondu zápisem 348/401, 241/348 a 401/416. Musíte s tím nakládat jako s příspěvekem - buď na provoz, nebo na investici. S tím provozem je to horší - jak zajistit účelové vydání.

Ing. Nejezchleb doplnil: Pokud by to bylo na provoz, nevidím problém v tom dát účelovou složku příspěvku na více let... - s tím podle mne problém není .. - potom by to šlo přes zálohy (373,471).

Dobrý den, máme program účetnictví od jedné firmy - zde pořizujeme účetní věty a vytváříme výkazy, od jiné firmy máme program na fakturaci, pokladnu, poplatky, majetek a ostatní agendy. V současné době se na nás tyto firmy obracejí s tím, že od příštího roku má být všechen účetní software od jedné firmy - snad z důvodu tvorby PAPu. Máte nějaké informace zda se to řeší legislativně?

Neumím si technicky představit, jak by pak šel sestavit jeden výkaz PAP, když moduly na KDF, KOF, apod. by nebyly provázané do účetnictví. Toto však platí o všech účetních výkazech, mimo finanční FIN 2-12M. To je sestavujete ručně? Nebo se nějak přihrávají dávky? 

Můj názor je, že je nesmysl mít účetní moduly od různých firem. Ohledně informací, které mám k dispozici - vím, že jednu dobu byl na MF záměr jednoho SW pro všechny vybrané UJ, což by naráželo na kompetence a bylo by to těžko průchodné. O jiném nařízení " SW na účetnictví" = jeden dodavatel -nevím, ale přesto to považuji za jediné schůdné. 

Rada obce udělila v roce 2012 naší PO generální souhlas zřizovatele s přijímáním finančních darů, jejichž výše nepřesáhne 20 000,- Kč v jednotlivých případech. Chci ze zeptat, zda je možné stále postupovat podle tohoto generálního souhlasu nebo musí PO žádat o souhlas s přijetím každého daru bez ohledu na jeho výši zvlášť.

0bávám se, že generální souhlas je možný jen pro finanční neúčelový dar, u účelového finančního daru byste byli nad rámec zákona a úkon by byl od počátku neplatný, je mi líto. (§37b). U neúčelového finančního daru, když by bylo usnesení rady jako předchozí souhlas, pak nemusíte každý finanční neúčelový dar schvalovat jednotlivě. 

Obec založila s.r.o. (je jediným společníkem) a veškerá hospodářská činnost obce spolu se zaměstnanci se převedla na tuto společnost. Účetní obce tudíž ubyla práce. Není v rozporu s žádnou legislativou, pokud bude účtovat (v jiném úč. programu) i s.r.o.? Obec by se společností uzavřela smlouvu a účetní služby si fakturovala (musela by si rozšířit živnostenské oprávnění).

Je to možné, zaměstanec může dělat činnost, která bude fakturována někomu jinému. Souhlas s rozšířením živnosti a fakturací. DPH bude 21%, ale s.r.o. bude mít nárok na odpočet, tak to až tak nevadí. Mohli byste pak alespoň pro nový program a nějaké další vstupy pro zajištění účetnictví pro s.r.o. uplatnit přímý odpočet k fakturované činnosti. Zajímavé je, že vlastně převedete veškerou VHČ a nakonec vám vznikne VHČ "fakturování účetnictví." Je potřeba ji jako VHČ schválit.  To však není nutné vést na odděleném účtu 241, stačí v rámci hlavní, případně u nějakých přímých vstupů použít položku 8901 (např. na ten SW pro účtování s.r.o.). 

Obrátila se na mě jedna škola zřizovaná Středočeským krajem s tím, že Kraj již od letošního roku těmto nebude poskytovat žádné dotace v grantovém řízení. Zjišťoval jsem co je příčinou a byl mi zaslán tento mail, který Vám přeposílám. Je to tedy skutečně tak, že obec (kraj) nemůže uzavřít se svojí PO veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace? Pokud chceme dát PO příspěvek na nějakou konkrétní akci, musíme jí to dát v rámci příspěvku na provoz a zvýšit závazné ukazatele k PO, rozumím tomu správně? Opis obdrženého mailu: Dotaz z KÚ SK na MF ČR: Vážená paní doktorko, mám níže uvedené dotazy k aplikaci novelizovaného zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: 1. K § 22: Jestliže příjemce dotace, který je povinen uhradit a) odvod nebo b) penále nebo c) současně odvod i penále, žádá o posečkání zaplacení odvodu nebo penále nebo současně odvodu i penále (tj. zaplacení v pozdějším termínu) nebo zaplacení odvodu nebo penále nebo současně odvodu i penále ve splátkách, je či není povinen za přijetí žádosti uhradit správní poplatek dle Položky 1 písmena d) zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který činí 400 Kč? 2. K § 22 odstavce 14: Jestliže příjemce dotace, který je povinen uhradit a) odvod nebo b) penále nebo c) současně odvod i penále, žádá příslušný orgán o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále, je či není povinen za přijetí žádosti uhradit správní poplatek dle Položky 1 písmena c) nebo písmena g) zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který činí u prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu 1 000 Kč a u prominutí penále rovněž 1 000 Kč? 3. K § 10a, § 28 a § 31: Může či nemůže Středočeský kraj poskytnout příspěvkové organizaci, jejíž je zřizovatelem, dotaci na základě veřejnoprávní smlouvy dle § 10a ze svého rozpočtu z peněžních prostředků, které neobsahují peněžní prostředky uvedené v § 28 odst. 10? Pokud uvedenou dotaci nemůže Středočeský kraj příspěvkové organizaci poskytnout, je to proto, že Středočeský kraj jako zřizovatel poskytuje příspěvkové organizace své peněžní prostředky pouze formou příspěvku na provoz dle § 28 odst. 4 nebo jako investiční příspěvek podle § 31 odst. 1 písmena b)? Odpověď z MF ČR Vážená paní magistro, k Vašemu dotazu ze 17. 2. 2015 sděluji ad 1 a 2) Podle § 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, tento zákon upravuje správní poplatky a výkon jejich správy, zejména jejich vyměřování a vybírání, prováděné orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy. Ukládání odvodu a penále podle zákona č. 250/2000 Sb. vykonávají obecní a krajské úřady v samostatné působnosti (viz § 22 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb.). Proto se ustanovení zákona č. 634/2004 Sb. a sazebník správních poplatků na žádost o posečkání úhrady odvodu nebo penále a na žádost o prominutí nebo snížení odvodu nebo penále nepoužije. ad 3) Podle § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. hospodaří příspěvková organizace s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Podle § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. poskytuje zřizovatel jím zřízené příspěvkové organizaci příspěvek na provoz, případně investiční příspěvek podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. Zřizovatel neposkytuje jím zřízené příspěvkové organizaci peněžní prostředky prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací vyplývá z ustanovení § 28 a následujících, jak uvádíte v dotazu. S pozdravem JUDr. Adéla Heřmanová Přeposlaná odpověď z KÚ SK: Vážený pane, zasílám Vám níže uvedený e-mail ze dne 20.2.2015, který obsahuje odpověď Ministerstva financí k níže uvedeným dotazům ze dne 17.2.2015, které souvisejí s poskytováním dotací ze Středočeských fondů. Jak vyplývá z odpovědi Ministerstva financí: Středočeský kraj nemůže poskytnout dotaci ze svého rozpočtu ze Středočeského fondu příspěvkové organizaci, jejímž je Středočeský kraj zřizovatelem; případná žádost příspěvkové organizace, jejímž je Středočeský kraj zřizovatelem, o poskytnutí dotace z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského fondu na základě Pravidel 2015 a Programů 2015 musí být vyřazena pro rozpor s § 28 a následujícími zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. S pozdravem

Rozumíte tomu dobře. Ono je to spíše teď vyjasněné, smlouva na dílčí příspěvek PO z grantových programů byla vždy trochu nesprávná, i v tomto případě se jen jednalo o příspěvek na provoz PO. Co si však myslím i nadále je, že v případě, že dávám PO něco mimo jejich běžnou činnost, např. odměnu za hezkou výzdobu, že pro srovnatelnost rozpočtů mezi obdobími není chybou volit položku např. 5240. Ale účtování je opravdu stejné jako o navýšeném příspěvku , jen s rozdílem té položky. Velmi děkuji za poskytnutí odpovědí z MF. 

Připomínka k odpovědi uživatelem stránek: 

"KÚ SK z odpovědi potom vyvozuje, že PO nemá nárok na další dotaci od svého zřizovatele na základě žádosti podle §10a zák. 250/2000 a Vy s tímto názorem souhlasíte. V tomto místě mám odlišný výklad. Podle mě MF v podtržené větě pouze říká, že dotace (provozní příspěvek), kterou poskytuje své PO, je jí poskytnut na jiném základě než na základě §10a, odst. 5. TJ, že není poskytnut na základě veřejnoprávní smlouvy, ale na základě §28 téhož zákonu.

 Odvození, že PO nemá nárok na další dotaci od svého zřizovatele na základě žádosti, je podle mě chybné."

Vysvětlení - já si také nemyslím, že PO nemůže dávat žádosti na navýšení nebo úpravu příspěvku, to určitě může. Neměla by však dát žádosti na základě vyhlášeného grantového programu, který se týká dotací (ona dotaci nemůže dle předpisu získat - je z ní vyloučena, smí získát jen příspěvek). 

"Nemůžeš-li se domluvit, zeptej se nestranného odborníka", tak tedy činím. Jedna PO nabízí auto (ZC k 01.01.2015 = 23.348 Kč, měs. odpis 809 Kč) a druhá by ho chtěla. Nejjednodušeji za úplatu, jenže se chce bezúplatně. Bezúplatný převod může být chápán jako jistá forma daru, takže převod z jedné PO na druhou nelze. Bezúplatný převod z jedné PO na zřizovatele a zřizovatel po té bezúplatně převede druhé PO, je možná schůdné, ale "jako kdyby se chtělo, něco obejít". Prosím o Váš názor na věc. Děkuji předem. Ing. P. Weigel PS: Vzhledem k tomu, že je toto patrně můj poslední dotaz, k 01.04. odcházím do důchodu, chtěl bych Vám poděkovat za perfektní spolupráci, za spoustu cenných informací, které jste nám poskytli. Děláte to výborně, držím Vám palce i do budoucna.

Jé, pocítila jsem osten závisti... ten důchod to musí být báječný pocit, nechat nás v tomto nepořádku :o) a užívat si. Děkuji za milý dovětek dotazu. 

Ten převod nejprve  na obec - tj. nabrání 022 MD/ 401 D a 082 D a zase převod na jinou PO 401 a 082 MD / 022 D je naprosto v pořádku, je to správný postup, není to žádné obcházení, takto se to má dělat. 

Mám darovací smlouvu ze dne 24.2.2015 - město dostane od firmy N finanční částku ve výši 10.000,-- Kč na podporu sportovního klubu - oddíl kopaná. Rada tuto smlouvu schválila s tím, že město převede tuto částku na účet Sportovního klubu. Ale sportovnímu klubu už město schválilo dne 17.2.2015 neinvestiční příspěvek na rok 2015 ve výši 320.000,-- Kč v procesu, na který se nevztahuje novela 24/15. Myslím si , že teď už musím sepsat veřejnoprávní smlouvu, ale nevím na jakou částku - na 10.000,-- Kč /a musíme zveřejnit záměr na ÚD/ nebo na 330.000,-- Kč/ a zase zveřejnit záměr a nechat schválit smlouvu z Z/.

Moc nerozumím tomu, proč má město přijímat dar, který je účelově určen pro jinou právnickou osobu. No, asi k tomu má dárce nějaký podivný důvod :o). V případě přijetí daru pro jinou osobu bychom mohli přihlédnout k průtokové dotaci, tj. jako závazek, že jim to máte přeposlat, to by bylo mimo novelu. Otázkou však je, že vy jim již podporu dáváte - vyplývá z darovací smlouvy, že toto musí být darováno jakoby navíc? Pokud ano, tak průtok. Pokud toto ze smlouvy nevyplývá a chcete to "kopané" dát, pak již byste měli poskytnout  v režimu dle novely. Nemusíte zveřejnit záměr, ale oni musí dát žádost s náležitostmi  dle zákona a vy sepsat veřejnoprávní smlouvu - stačí na 10 tis. Kč, schválit další dotaci, schválit smlouvu, to je vše. Pak je možnost jim to dát jako neúčelový dar obce (viz vysvětlení daru dle OZ v odpovědích na podobné dotazy - dejte si do vyhledávače "dar"), nejedná se o velkou částku - ale to by nesměla být ani účelovost (přímé použití, nejen činnost klubu) vymezena darovací smlouvu obci od firmy N. 

A pak - ještě je možnost jim těch dalších 10 tis.Kč nedat - když jste jim dali z vlastního 320, tak brát jako dar pro obec na to, abyste mohli dát tu původní dotaci - ale to by asi odporovalo usnesení rady. Víc mě již nenapadá. 

Mám dotaz, zda-li může obec a jakým způsobem podpořit fyz. osobu, která chce zřídit v obci prodejnu potravin, zejména pro starší občany. Jak bude event. účtovat a na co si dát pozor.

Je možné poskytnout veřejnou podporu z rozpočtu obce i pro OSVČ. Měl by být asi nějaký výběr, stanovena pravidla. Při podpoře při pořízení DM je osvobozeno od daně z příjmů, ale z dotací na provoz bude OSVČ platit daň z příjmů, i když je to z rozpočtu obce (není předmětem daně jen u neziskovek). Neměla by být narušena hospodářská soutěž, myslím, že limit je cca 2,5 mil. Kč za 3 roky (tuto oblast nemám dobře zmapovanou). Účtování je to nejlehčí, je to transfer - asi budete dávat přednost transferu s vypořádáním (záloha 373, náklad 572, položka 5212, 6312...). Schválení dotací dle novely zákona 250/2000 Sb. Program nebo individuální žádost, schválení, veřejnoprávní smlouva s náležitostmi...)

Omlouvám se za skákaní z problému do problému, ten dotaz je málo konkrétní, tak jen vzpomínám, o co by mohlo jít.