Dotazy

Každoročně poskytuje naše město příspěvky na činnost různým spolkům. Letošní „povedená“ novela 250 vyvolala nejistotu v tom, jak přesně postupovat. Prosíme o posouzení, zda jsou naše úvahy o dalším postupu správné nebo mylné. 1. Spolky, které podaly žádost o příspěvek do 20. února 2015, jsou posuzovány dle starých pravidel, a to i přesto, že příspěvky bude schvalovat zastupitelstvo teprve 23.03.2015. Novinka je pouze v tom, že s nimi před skutečným uvolněním finančních prostředků musí být sepsána veřejnoprávní smlouva dle ust. § 10a odst. 5 zák. 250/2000 Sb., která opět znovu podléhá schválení v ZM (v červnu). Pak uvolníme finanční prostředky. 2. Specifický je Sportovní klub, kterému město přispívá na provozní výdaje cca 2 mil. ročně. Jako každý rok jsme v rozpočtovém provizoriu schválili zasílání záloh tomuto spolku s tím, že vždy jim byl příspěvek schválen na celý rok ZM v březnu a sepsána smlouva. Letos jim prostředky v souladu s RP posíláme ve výši 1/12, celkový příspěvek bude však ve stejném režimu jako u spolků pod bodem 1, tzn. s platnou smlouvou až po 6 zálohách. 3. Spolky, které podají či již podaly žádost o příspěvek po 20. únoru 2015 a) budou buď v úplně novém režimu, tzn., že zastupitelstvo nejprve rozhodne a schválí jednotlivé dotační programy → my následně vyvěsíme na úřední desku záměr poskytnout dotace v těchto schválených programech(Zásady a pravidla pro poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na kulturní, sportovní, vzdělávací a sociální aktivity). Teprve tehdy mohou podat spolky žádost a proběhne celý zdlouhavý proces přes schválení dotace spolku opět (ale dalším) zastupitelstvem, následně proběhne sepsání veřejnoprávní smlouvy s projednáním v dalším zastupitelstvu – to vychází na projednávání v průběhu celého roku a už se nestihne nikomu nic poskytnout . Urychlení by nastalo tehdy, když by zastupitelé schválili zároveň poskytnutí dotace tomu kterému spolku zároveň s veřejnoprávní smlouvou. b) ANEBO a to by mohlo vyřešit rok 2015 – dali bychom do ZM schválit, že pro rok 2015 budou dotace spolkům (které nestihly podat žádost do 20. února) poskytovány na základě individuálních žádostí a tento záměr pak na ÚD vyvěsit s tím, že zájemci budou moci do určitého data své požadavky předkládat (na předepsaném formuláři, který bude v souladu s § 10a odst. 3). Na dalším – červnovém - zastupitelstvu by pak všechny předložené žádosti byly posouzeny, případně schváleny přímo zase s připravenými veřejnoprávními smlouvami. Následně (už v novém režimu) tyto smlouvy vyvěsit na ÚD a jestli je to možné, zároveň již prostředky uvolnit (nebo se musí nějakou dobu čekat?).

1. Zní to hrozně, když to napíše někdo jiný, ale je to tak. Tam, kde nebyly schváleny, je již potřeba veřejnoprávní smlouva s náležitostmi dle novely - tam se někdy bojím, zda se podaří všechny náležitosti uvést, když nemusí vázat na žádosti, které náležitosti dle novely nemají. V této oblasti vidím největší riziko "časově nešťastně schválené novely" pro obce - že by mohla být namítnuta právní účinnost smlouvy, která by neměla náležitosti a nebyla by řádně schválena. (S následkem problémového vymáhání při neplnění dotace apod.) Čestně Vám však říkám, že právní názory se objevují i v systému, že žádostí začal dotační proces a že může být dokončen mimo režim novely - ale pro právní jistotu bych se snažila požadavky předpisu dodržet. 

2. V tom nevidím velký problém - USC jsou oprávněny poskytovat zálohy, do doby přiznání dotace je to vaše pohledávka - kdyby nebylo schváleno, musel by SK zálohu jako svůj závazek vrátit, riziko je ve vymáhání ze strany ÚSC , ale je to pro SK do doby schválení dotace opravdu závazek, takže jako velké to riziko nevidím. 

3. Zde nevím, co je dotaz, ale určitě souhlas s tím, že je zbytečné schvalovat nejprve rozdělení a pak smlouvy, smlouvy připravit a schválit s dotacemi, které budou schváleny. Pak si také nemyslím, že musíte na vše mít program, individuální žádosti jsou povoleny (takže souhlas s b). Po schválení smlouvy se nemusí s výplatou na nic čekat, pokud ve smlouvě samozřejmě nebude uvedeno jinak. 

Jen k tomu vyvěšení záměru individuálních dotací - spíše než záměr (aby vám někdo nevyčetl, že nemá náležitosti dle zákona, co vyžaduje pro program  :o), to nazvěme informací o možnosti podat individuální žádost na dotaci, která musí mít náležitosti:....a zde uvést požadavky novely na naležitosti žádosti o dotaci. 

Jinak velmi chválím, myslela jsem si, že jaké zvolit postupy bude pro obce velmi těžké a vy jste se v problematice výborně zorientovali, připadáte mi až geniální! 

V souvislosti s přijatou novelou zákona 250/2000 Sb. (rozp. pravidla) a zejména pak úprav v oblasti poskytování dotací bychom se rádi zeptali na následující: 1. v minulosti jsme podporovali nejrůznější zájmová sdružení i spolky ve městě (např. chovatelé, zahrádkáři, různá občanská sdružení včetně TJ Slovan) formou neinvestičních nedotačních transferů (pol. 5240), zároveň jsme touto formou podporovali také místní galerii - podnikatelský subjekt (pol. 5230), lze toto i nadále po přijetí novely nebo je dle Vašeho názoru nutné postupovat již v novém režimu? 2. jako město máme zřízen fond rozvoje města (v minulosti FRB) z nějž jsme v případě schválení ZM poskytovali půjčky např. na opravy fasád, klempířských prvků apod., při poskytnutí se tedy jednalo o návratnou půjčku (úročenou) nikoli dotaci či bezúročně poskytnutou finanční výpomoc.. Můžeme tyto půjčky v námi nastaveném režimu poskytovat i nadále, nebo se i na tuto oblast vztahuje novela zákona 250/2000 Sb.?

1. Je potřeba postupovat v souladu s požadavky novely zákona. Podívejte se na ostatní odpovědi k problematice novely 250/2000 Sb - najdete vysvětlení ohledně finančních darů s položkou 5240 - za určitých podmínek (neúčelovost) by byly možné nadále, ale doporučuji jen pro malé částky, kde obci na účelu čerpání opravdu nezáleží (vítání občánků, podpora zájmových aktivit...). Ta místní galerie a např. dotace TJ Slovan by již pod systém novely spadat spíše měla, charakterem to je dotace - tj. žádost s náležitostmi, schválení, veřejnoprávní smlouva, schválení smlouvy, v násl. letech, pokud je dotace nad 50 tis. Kč, tak zveřejnění smlouvy. 

2. Nad tím jsem hodně přemýšlela. Řekla bych, že pravidla poskytování půjček z FRB mají dost charakter zveřejněného záměru podpory určité oblasti, ta pravidla byla vždy zveřejněná (např. formou vyhlášky). Logicky by půjčky z FRB  pod systém NFV dle novely zákona spadat  měly. Ale opravdu se v zákoně hovoří jen o bezúročných NFV. 

Nevím, zda to není nedostatek předpisu, stačilo by pak dát na půjčku 0,1% úroku a již by byla mimo požadavky zveřejnění - tj. šel by zde zákon lehce obejít. Obávám se pustit do právního výkladu, ale jak ten předpis čtu, tak bych řekla, že jakákoliv úročená půjčka novele zákona nepodléhá. (P.S. Kolegové můj názor sdílí). 

a)    návratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti, právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě,..

V prosinci roku 2014 požádala místní farnost o příspěvek na opravu střechy kostela. Příspěvek jí byl zastupitelstvem schválen, ale z technických důvodů nebyla uzavřena smlouva a příspěvek nebyl vyplacen. Je možné uzavřít smlouvu a tento příspěvek vyplatit nyní s tím, že byl schválen před nabytím účinnosti zák. č. 250/2000 Sb.?

V tomto případě asi ano. Náš právník doporučuje - a i na internetu se objevují výklady, že když byl dotační proces zahájen před účinností zákona, že se mimo novelu může i dokončit, ale zároveň doporučují co nejvíce novele zákona vyhovět. Zde by asi bylo možné sepsat smlouvu veřejnoprávní dle novely a nechat i schválit smlouvu zastupitelstvem, bylo by to pro obec právně jistější. Je to na vedení obce, jak se rozhodne - určité riziko zde je, ale nevnímám ho jako velké, obzvlášť , když již byla "dotace" schválena. 

Zdravím Vás paní Schneiderová, píšu ohledně té novelizace u dotací všem možným organizacím atd. Znám Váš názor, četla jsem názor ing. Nejezchleby a napadla mně ještě další možnost , na kterou bych od Vás ráda dostala odpověď. Místo peněz proplácet těm spolkům jejich výdaje proti dokladu. Nedávat např. seniorům 20 tis. kč na činnost, ale zaplatit jim autobus na výlet, vstupné do divadla a nějaké občerstvení na Den matek. Je to možné, nebo je to také obcházení zák.č. 250? Samozřejmě by ty doklady musely být vystaveny na obec. My jsme šikovný národ a myslím si, že každý spolek si nějaký doklad rád obstará. Co si o tom myslíte Vy? Děkuji za odpověď a přeji pevné nervy do budoucna.

Určitě je tady možnost úniku do věcných darů - novela zákona řeší jen peněžní prostředky, ne věcné dary. 

Muselo by se pak účtovat na 543 a pol. 5194 - problém je stejný jako u peněžních darů, když toto přeženete, tak to jako obcházení zákona samozřejmě může být vyčteno, to riziko je tady vždy. 

Jen jsem si vzpomněla, že když jsem ještě pracovala na městě, tak jsme měli " Klub důchodců" jako naši organizační složku a vše jsme jim propláceli jako výdaj obce, ne jako dar. Já nevím, zda by toto nebylo možné i dnes? To by již určitě nikdo jako obcházení zákona nemohl vyčíst. Děkuji vám za milý dotaz :o). 

Chtěla bych se zeptat na režim zdanění výplaty podílů na zisku. Město má zřízenou obchodní společnost s.r.o, kde je 100 % vlastníkem. Město by chtělo, aby společnost s.r.o. městu vyplácela podíly na zisku. Lze v tomto případě aplikovat osvobození dle § 19 odst. 1 písm. ze) odst.1 ZDP nebo ne a je nutné výplatu podílů zdanit srážkovou daní 15 % dle §36, protože se obec nevejde do definice uvedené v §19 odst. 3 písm. b) podmínka, že mateřská společnost musí být obchodní korporací tedy forma akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným nebo družstvem. Což asi město není - je územně samosprávným celkem popř. veřejně prospěšným poplatníkem.

Skutečně podle zákona zde nelze aplikovat osvobození, neboť není dodržena podmínka právní formy mateřské společnosti. Tedy určitě podle zákona srážková daň ve výši 15%. Musím ale zároveň přiznat, že jsem již zažil i situaci, kdy se souhlasem a projednání na FÚ nebyla při výplatě podílu na zisku sražená daň zaplacena - nicméně jsem naprosto přesvědčen, že chybně a rozhodně bych se do takového dobrodružství nepouštěl. ZN 

Do roku 2014 jsme měli majetek (budovu) ve výpůjčce příspěvkové organizaci. Od 1.1.2015 je nová zřizovací listina, ve které je majetek předán PO do správy. Na této budově bylo v roce 2014 provedeno technické zhodnocení z dotace EU. Jakým způsobem nyní převedeme tuto budovu příspěvkové organizaci? V našem majetku nám zůstane jen technické zhodnocení po dobu udržitelnosti projektu, budeme ho odepisovat a rozpouštět transfer nebo budeme mít po celou tu dobu celou budovu vč. zhodnocení v majetku?

Svěřený majetek je nadále majetkem - ve vlastnictví  zřizovatele, i když je podmínka udržitelnosti - tak by se neměla křížit s možností svěření - chci tím říct, že můžete svěřit budovu včetně TZ (majetkově ji budete evidovat na účtu 903, od 2015 na 909). Podmínkou udržitelnosti zpravidla bývá jen vlastnictví - o tom, kde se majetkově eviduje, se blokační podmínky zpravidla nezmiňují - radši ověřte dle podmínek udržitelnosti. Dle účetních předpisů musí být svěřený majetek PO evidovaný a odpisovaný u PO, majetek není správně evidovat a odpisovat odděleně od TZ (zkresluje se tím i transferový podíl a pak by se dotace rozpouštěla v rozporu s CUS 708 - takže opravdu nemáme moc možností případ řešit jinak). Převod budovy  včetně TZ PO bude zápisem: 081 MD, 403 MD k TZ, zbytek na 401 MD / 021 D a PO musí ! (dle zákona o účetnictví § 25, odst. 6) nabrat 021 MD/081,403,401 D ve stejných hodnotách. 

Obec založila firmu s.r.o., které dá do pronájmu provozování parkoviště a pronájem sportovní haly. Musí záměr pronájmu zveřejnit dle zákona o obcích? Zastupitelé jsou toho názoru, že když obec založila své s.r.o., tak zveřejňovat záměr nemusí. Když se něco pronajímá zřízeným organizacím (školy),tak se záměr také nezveřejňuje.

Musí se zveřejnit záměr i u vlastních 100% s.r.o. (uznávám, že když si pro to založím s.r.o., že je to asi formální, ale je to tak) . U vlastních PO se nemusí zveřejnit záměr, protože v zákoně o obcích je, že se nemusí vyvěšovat záměr u zřizovaných organizací a PO jsou "zřizované". Sr.o. je "založené". (Ono v zákoně je slovo "zřízené" a to mi evokuje slovo zničené, tak radši volím zřizované :o). Pozor na to, bez zveřejnění by byl pronájem od počátku právně neplatný - jednou jsem se setkala s případem, že FÚ pak s.r.o. neuznal náklady na pronájem a dodanil x let zpátky. 

Dobrý večer, naše obec získala v květnu tohoto roku dotaci z ÚP na našeho zaměstnance ve výši 111.600,- Kč rozdělenou dle ÚZ na prostředky z EU a SR. Předpis jsem zaúčtovala na účty 346 MD /672 D. Dle jednotlivých plateb co chodily z ÚP každý měsíc na bank.účet jsem postupně odúčtovávala z účtu MD231 pol.4116 přísl.ÚZ./346 D, Nyní mi, ale na účtu 346 zbývá nedoplatek k dotaci ve výši 31.800,- Kč,který přijde až v roce 2015. Musím provést na zbylou část dotace dohadu na účet 388? Mám proúčtovat s účtem 346? Co výnosy účet 672 kde mám předepisovanou částku v celkové výši?

Není třeba dělat dohadu, když již máte pohledávku, není třeba upravovat 672, ta se váže na předpisy mezd 52x. Takže se nic dalšího k tomuto případu neúčtuje. 

Opět jen při platbě v lednu zaúčtujete 231 4116+ÚZ  + NZ MD/ 346 D. Pozor, musíte rozdělit poměrově NZUZ na 5 - podíl z EU a 1 podíl ze SR - liší se poměrově i UZ (to asi děláte, já jen pro jistotu :o). 

Naše příspěvková organizace Základní škola zrealizovala se souhlasem zřizovatele investiční akci "Rekonstrukce tělocvičny ZŠ" v rámci programu ROP Jihovýchod ve výši 1707790,-Kč (Smlouva s ROP uzavřena s PO ). Obec jako zřizovatel poskytovala PO na tuto akci investiční příspěvky. V prosinci 2014 byla akce dokončena a zkolaudována. Po zkolaudování by mělo následovat zaúčtování TZ do budovy tělocvičny. TZ tělocvičny vede na účtu 042 příspěvková organizace. Dotace na tuto akci bude poskytnuta v průběhu roku 2015 ve výši 85 % uznatelných nákladů příspěvkové organizaci, ta ji bude následně převádět na účet obce. Prosím o radu jak máme účtovat v účetním období XII. 2014 jak v příspěvkové organizaci tak na obci.

Ono je trochu problematické, aby PO přijala dotaci z ROP a pak ji převáděla zřizovateli. Jedině to jde jako odvod z Investičního fondu - protože jste tam dali dotaci a pak PO přijala dotaci z ROP - ale asi by se nemělo přímo říkat, že si převádíme dotaci z ROP, spíše to navázat, že nám PO jakoby odvádí  naši dotaci z předfinancování - a to odvodem z investičního fondu - u PO 416/401... u obce by se pak jednalo o navrácení na účet 401. 

Jinak - lepší postup k zajištění předfinancování je, když  zřizovatel pošle  peníze na předfinancování dotace jako půjčku nebo jako zálohu na transfer (373 nebo 471). Až by PO dostala dotaci, ta by vypořádala transfer - nechala by si podíl obce 348/403 a zúčtovala zálohu 374/348 a zbytek ve výši předfinancování by poslala zpět 241/374 - obec by udělala vypořádání jen ve výši vlastního podílu 572/349 a zúčtovala 349/373 a přijala přeplatek zálohy - který byl určen na předfinancování zápisem 231/373. (Příklad je zjednodušen, nejsou v něm řešeny dohady dle CUS 703). 

Svěřený majetek Může zřizovaná příspěvková organizace generovat příjmy z majetku, který ji nebyl předán k hospodaření jako svěřený majetek, pokud má ve zřizovací listině uvedeno, že zajišťuje správu tohoto majetku? Nebo musíme situaci ošetřit tak, že PO zajistí správu, ale příjemcem plateb bude město? Nastal nám totiž problém s tím, že část budovy využívá ke své činnosti a ke generování příjmů PO a část budovy ke své činnosti zřizovatel, proto nebyla budova PO předána k hospodaření. Je možné na základě zřizovací listiny předat pouze část budovy?

Je to dotaz spíše na právníka - na jednom městě jsme o tom diskutovali a skutečně za mne spíše souhlas, že je problém svěřit pouze část věci (ono by to ani potom nešlo pořádně řešit účetně) - zákon to nezná, navíc by vůbec vnikl problém, jak svěřenou část věci vymezit (jak se budu chovat k plášti ...). Z mého pohledu by určitě byl vhodnější třeba pronájem nebytových prostor (s tím, že by to následně využívali ke své činnosti i by se je ponechávali).

Jinak obecná formulace "zajišťovat správu" - pokud ten vztah nějak speciálně nenadefinuji - ve mne evokuje, že případné příjmy má vydat, neboť ty by měly příslušet vlastníkovi (pokud spravuji v jeho prospěch) ZN 

Obec v prosinci 12/2014 obdržela neinvestiční dotaci z MMR na opravu podlahy v tělocvičně(ÚZ 17027), v prosinci jsme zaplatili výdaje na opravu ve výši 400 000,- Kč, náš podíl budeme platit v roce 2015, mám zaúčtováno 942/999, jak zaúčtuji příjem a dohadu ke konci roku 2014?

Na podrozvaze je třeba zaúčtovat celou předpokládanou výši dotace k okamžiku přijetí rozhodnutí nebo podpisu smlouvy. Účet 942 se zvolí pro dotaci s povinností finančního vypořádání do 1 roku od rozhodnutí nebo podpisu smlouvy. Takže pokud je to takto, je účtováno správně. 

Přijatá záloha na transfer se v prosinci zaúčtuje zápisem 231 pol. 4116 UZ 17027 MD / 374 D, ve stejný okamžik je nutné vyřadit z podrozvahy podmíněnou pohledávku ve výši přijaté zálohy zápisem 999 MD / 942 D. Pokud je přijatá záloha ve výši 400 tis. Kč (a zároveň se také jedná o předpokládanou výši dotace), bude účet 942 po tomto zápise nulový. 

Pokud se jedná o dohadu - tady je to složitější, protože z dotazu nevyplývá, kdy vznikají uznatelné náklady (je uvedeno, kdy jsou realizovány výdaje). K 31. 12. je nutné zaúčtovat dohadu ve výši uznatelných nákladů vynásobených podílem dotace zápisem 388 MD / 672 D. Zkusím to uvést na příkladech, kdy předpokládám, že uznatelné náklady projektu jsou např. 500 tis. Kč, z toho je 400 tis. dotace, 100 tis. vlastní podíl obce a neuznatelné náklady nejsou žádné. Podíl dotace je tak 80 % (400 / 500 = 0,8).

a) v roce 2014 vznikly uznatelné náklady 400, jsou vykázány na účtu 511, bylo uhrazeno v plné výši. Zbývající uznatelné náklady vzniknou až v roce 2015. V tomto případě je třeba zaúčtovat dohadu 388 MD / 672 D ve výši 320 (400 * 0,8). Příští rok, až vzniknou zbývající uznatelné náklady ve výši 100, zaúčtují se na účet 511 a při vypořádání (nebo nejpozději na konci roku 2015) se do výnosů na 672 dostane zbývající část dotace 80 (100*0,8). Kdyby tedy k finančnímu vypořádání došlo v průběhu roku 2015 a dotace byla poskytovalem uznána v plné výši, tak se k okamžiku vypořádání předepíše pohledávka 346 MD (400) / 388 D (320) a 672 (80). Kdyby k finančnímu vypořádání v roce 2015 nedošlo, tak by se nejpozději k 31. 12. 2015 zaúčtovala zbývající dohada 388 MD (80) / 672 (80). 

b) v roce 2015 vznikly uznatelné náklady 500, jsou vykázány na účtu 511, uhrazeno bylo pouze 400. Tady se zaúčtuje dohada 388 MD / 672 D ve výši 400 (500 * 0,8). Příští rok již žádné uznatelné náklady projektu nevzniknou, jen dojde k zaplacení zbývající části 100, která by byla k 31. 12. vykázána jako závazek (321).

c) pokud z dokumentace k dotaci vyplývá, že část uznatelných nákladů, které jsou uhrazeny v roce 2014 ve výši 400, je hrazena pouze z dotačních prostředků, pak se zaúčtuje dohada 388 MD / 672 D ve výši celých 400 tis. 

d) jen pro pochopení problému připojuji i teoretickou možnost - kdyby výdaj v roce 2014 byl pouze zálohou dodavateli a k plnění (uznatelným nákladům) by v roce 2014 vůbec nedošlo, neúčtovala by se dohada vůbec.

O dohadě dotace se účtuje z důvodu zajištění akruálního účetnictví, výnosy na 672 (v podílu dotace na celkových uznatelných nákladech) v těchto případech sledují osud věcně a časově souvisejících uznatelných nákladů. 

Finanční vypořádání transferu - v okamžiku, kdy přijde informace, že byly splněny podmínky transferu, se předepíše pohledávka a zruší dohada zápisem 346 MD / 388 D. Dále dojde k zúčtování pohledávky z vyúčtování transferu ze závazkem ze zálohy 374 MD / 346 D. Pokud bude vyúčtování uznáno právě ve výši 400 tis., dále se o ničem neúčtuje, účty 346, 388, 374 i 942 by měl být nulové. Dále by se účtovalo v případech, kdyby byl nárok na dotaci při vyúčtování zkrácen nebo naopak, pokud by byly některé další náklady označeny za uznatelné. 

Jen ještě doporučuji - pokud je v podmínkách dotace stanovena povinnost odděleného sledování dotace v účetnictví, je třeba všechny účty, na kterých se v souvislosti s dotací účtuje, označit nějakým zvláštním org nebo orj.  

Námi zřízená PO prodávala v rámci vánočních trhů zboží ve stánku a výtěžek z prodeje chce zaslat jako dar tělovýchovné jednotě. Ve zřizovací listině má organizování podobných akcí. Lze zaslat z BÚ PO nebo to musí jít přes BÚ zřizovatele? Děkuji.

Tady musím uvést, že příspěvkové organizace mají přímo zakázáno v zákoně 250/2000 Sb. poskytovat dary - je to hodně přísné, ale je to tak (i jsme navrhovali třeba v připomínkách, aby se ten striktní zákaz uvolnil a třeba se definovalo, že by to se souhlasem zřizovatele bylo možné - nicméně zatím toto vůbec nebylo připuštěno ...).

V zásadě správně není právně jiná cesta, než že by dar poskytovala obec (třeba ve výši tohoto výtěžku a o hodnotu výtěžku by zkrátila poskytovaný příspěvek ...) - případně by se to muselo nějak obdobně navléci, ale základem je to, že skutečně dar by daná PO neměla poskytovat.

DSO schválil převod nedokončené investice (PD na cyklostezku) na jednu z členských obcí, která převezme také bezúplatně do vlastnictví vybudovanou cyklostezku, jejímž investorem byl nakonec pozemkový fond. Na členské obci se tedy sečte bezúplatný převod z DSO a z PF a celé se to takhle zařadí. Při přípravě podkladů z DSO jsem ale zjistila, že na účtu 042 je evidována nedokončená investice v hodnotě 499.800 Kč, na kterou obdržel DSO 2 dotace v letech 2004 a 2005 v celkové částce 499.860 Kč (evidováno na účtu 403). Tyto dotace také převedu na členskou obec, ale nevadí, že je dotace vyšší než samotný předávaný majetek? Nemám ten drobný rozdíl nějak odúčtovat, rozpustit?

Nevadí, že je dotace na 403 o trochu větší, než pořizovaný DM, někdy se to stane i vlivem kurzových rozdílů, není to žádný problém, převeďte členské obci celou 403 k majetku. Není potřeba odúčtovat. Není to v rozporu s žádným předpisem. 

Ohledně dotace na veřejně prospěšnou práci (VPP) - ÚZ 13101 : dohodu - smlouvu máme podepsanou s Úřadem práce; ale podle ÚZ je to dotace od MPSV ČR... Jaké IČ mám uvádět u SÚ 346 do našeho nejoblíbenějšího výkazu PAP? Děkuji za vaši trpělivost nad našimi neúčetními otázkami....

No, logicky Vám to myslí výborně, zde záleží na tom, zda pro ÚP je to průtoková dotace, protože pak by opravdu bylo správně IČ ministerstva, kdyby bylo poskytovatelem. Nepomohlo by se zeptat ÚP, jaké dává IČ - kdyby oni ministerstva jako průtokovou dotaci, tak vy také ministerstvo, kdyby oni vaše IČ, tak vy IČ Úřadu práce. Ale kontroly 346 a 348 by měly být vypnuty i pro další čtvrtletí, tak tam snad velké riziko není. Omluva, ale nemám já sama jak přesně zjistit. 

Jak má vypadat zveřejnění návrhu rozpočtu svazku obcí. Svazek obcí zasílá členským obcím k zveřejnění pouze návrh rozpočtu. Nevíme, zda k tomu není nutný ještě další dokument, tak, aby byl v souladu s § 39 odst. 4 zákona 250/2000 Sb., kde by byla určena lhůta v jaké mohou občané členských obcí dávat písemné připomínky. Z textu zákona jsem myslela, že buď bude stanovena lhůta, nebo nebo se občané mohou vyjádřit v rámci jeho projednávání. Moc děkuji.

Spíše bych řekla, že občané se mohou vyjádřit jak ve stanovené lhůtě, a to písemně,  ale mohou i ústně na jednání. Není to v logice buď a nebo , ale v logice " to i to" :o). 

K vyvěšenému návrhu rozpočtu si myslím, že když výslovně není lhůta uvedena, tak se mohou dávat písemné připomínky až do data projednávání rozpočtu v orgánu svazku. Z toho vyplývá, že by bylo dobře lhůtu dát, aby byl nějaký čas na zpracování písemných připomínek.