Dotazy

Ředitel ZŠ požádat zřizovatele o navýšení příspěvku na provoz z důvodu zabezpečení školy proti přítomnosti cizích osob bez vědomí školy. Systém zabezpečí možnost příchozích dozvonit se od zamčených dveří do kanceláře, tak aby bylo možno dálkově vchodové dveře odemknout. Součásti je i systém pro vstup do školy prostřednictvím čipu. V budoucnosti tyto čipy budou využívány pro evidenci a vydávání obědů. Výsledná cena cca 120.000,- Kč. Součásti systému je propojení, venkovní kamera, tři audio telefony, příslušný počet čipů. PO užívá budovu ve vlastnictví města na základě smlouvy o výpůjčce. Váhám, jestli se nejedná o zhodnocení budovy a až bude probíhat fakturace, jestli by neměla být rozdělena na dvě faktury, zvlášť technické zhodnocení, hradil by zřizovatel a zvlášť čipové karty, ty by hradila škola?.

Ing. Nejezchleb:  

ošel jsem k závěru na základě analogie "golfové hřiště", že zabezpečení u škol i z pohledu daně z příjmů by mělo mít spíše povahu technického zhodnocení budovy a to ve vztahu k účelu a obecným (společenským) požadavkům na tuto budovu. Tedy já jsem skutečně pro variantu TZ nemovitosti. U čipů i ve vztahu k tomu, že budou následně využívat pro vlastní činnost (stravování) - souhlas, že mnohem lepší, aby hradila škola a fakturace na ni.

Neuvolněný místostarosta, který nebyl znovu zvolený do zasupitelstva, má být vyplácen prosím do kdy? ZO jsme měli 5.11., tak jsem myslela, že by měl dostat odměnu do tohoto data, ale zase jsem si přečetla, že neuvolnění ZO jsou vypláceni jen do 10.10. Jak to je prosím správně? Moc děkujji.

Našla jsem k dotazu toto, stačí takto odpověď? (zákon o obcích) = do dne ustavujícího ZM, viz výňatek z metodického doporučení k odměňování členů zastupitelstva obce
Dotaz: Podle § 75 odst. 5 zákona o obcích je za výkon pravomocí odměňován starosta a místostarosta. Náleží také členům rady obce odměna za výkon pravomocí ve volebním mezidobí?

Podle současné právní úpravy vykonává v období ode dne voleb , až do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce resp. do zvolení nových orgánů obce, pravomoci dosavadní starosta, dosavadní místostarosta (místostarostové) a rada obce. I když zákon o obcích otázku odměňování členů rady obce v tzv. volebním mezidobí výslovně neupravuje, podle našeho názoru je nutné poskytovat měsíční odměnu všem vyjmenovaným veřejným funkcionářům obce (starostovi, místostarostovi a členům rady obce), a to s přihlédnutím k ustanovení § 75 odst. 5 zákona o obcích (pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši) a k ustanovením § 71 odst. 1 a § 72 zákona o obcích.

V roce 2001 bylo zastupitelstvem schváleno zřízení, tvorba a čerpání sociálního fondu. Každý rok je do SF převedena určitá částka , která je součástí rozpočtu, a který schvaluje zastupitelstvo. Jak často musí zastupitelstvo schvalovat tvorbu a čerpání fondu? A je možné aby tvorbu SF pro zaměstnance podepsal pouze starosta? Děkuji

Peněžní fond - jeho zřízení musí schválit zastupitelstvo. Mělo by schválit pravidla pro tvorbu a použití. Jak moc mají být pravidla podrobná, předpis neřeší. V praxi jsem se setkala i s tím, že schválí x% z mezd (např. hrubých, někdy i superhrubých), někdy jen částku, např. 200 tis. Kč každý rok...a pak nechají použití na vyjednávání zaměstanců s vedením obce. Někde přesně zast. schválí na co může být fond použit, někde na co a v jaké výši na ten určitý typ výdaje...Schválení zastupitelstvem však stačí jen jednou (ve smyslu jakoby provždy). Pak se schvaluje již jen změna pravidel - v režimu, kdo schvaluje, ten mění, ten ruší..

Ohledně podepsání tvorby fondu starostou - pokud bude tvorba v souladu se statutem, tak osoba odpovědná za účetní případ může být např. starosta, může tím být i pověřen zaměstnanec obce. Určitě však nesmí starosta určit bez zastupitelstva, že fond bude tvořen v hodnotě x, pokud by hodnota nevycházela ze schválených pravidel.

Rozpočet fondu je pak součástí rozpočtu a tam podléhá schválení v pravidlech nadefinovaných zastupitelstvem pro závazné ukazatele rozpočtu.

Pokud  jsem odpověděla na něco jiného, než se ptáte, tak se omlouvám, a mohu odpověď doplnit (stačí již jen napsat požadavek na doplnění na iva@obecuctuje.c).  

Nevím, zda mi budete moci na toto téma odpovědět, ale chtěla bych se ujistit. Včera jsem byla na školení Odměňování úředníků, zaměstnanců a členů zastupitelstev. Tam nám bylo řečeno, že jakýkoliv pracovník obce (ne PO, OS) musí být brán podle § 303 zákoníku práce jako pracovník obecního úřadu (tudíž i VPP, uklízečka, topič, pracovník Partner II. (dříve pošta) atd... A tudíž mu musí být podle zákona 564/2006 Sb. (nyní novelizovaný od 1.11.2014) stanovena mzda podle přílohy č. 3 (dříve č. 2). My jsme měli podle tabulky č. 1. Pracovníky obecního úřadu jsem brala jen účetní a asistentku. Jak je to vůbec dobře. Děkuji.

Více než po roce mi bylo zasláno toto:

Omlouvám se, dotaz vracím, stránky nejsou určeny na personální a mzdovou problematiku, nemáme na to odborníka - v souladu s podmínkami. Nevím odpověď. V tomto hodně odpovídá ministerstvo vnitra, jejich odpovědi bývají "poctivé", tak zkuste. Nechám zveřejněno, třeba nám někdo poradí. 

From: Němcová Ludmila [mailto:nemcova@smocr.cz]
Sent: Monday, November 03, 2014 12:01 PM
To: 'info@kacice.cz'
Subject: Dotaz na THP

Dobrý den,

po konzultaci s MPSV je správně : pokud je zařazený do obecního úřadu (nutné schválit organizační strukturu OÚ) – příloha č. 3

Pokud do organizační složky nebo je jen zaměstnancem obce, což zákon o obcích připouští – příloha č. 1

Ono se totiž od 1.listopadu měnilo i přečíslování příloh a mezi bývalou přílohu č. 1 a č. 2 vsunuli ještě jednu pro zdravotnické pracovníky.

S pozdravem

Mgr. Ludmila Němcová

Odd. legislativně-právní

Kancelář Svazu měst a obcí ČR

5. května 1640/65 (budova KCP, vchod č. 9)

140 21 Praha 4

Tel: 234 709 723

Mob: 605 159 676

www.smocr.cz

Naše paní účetní (náš zaměstnanec) dělá nad rámec své pracovní doby různé práce. Organizuje akce, vede a zajišťuje zájezdy, pořizuje fotodokumentaci, dělá prozatímní kroniku (nemáme klasickou kroniku vedenou kronikářem, neboť nikdo tuto činnost nechce vykonávat) a jiné další činnosti. Starosta jí dává za tuto mimořádnou činnost odměnu. Do jaké výše ji může starosta schválit. Audit nám řekl, že jen do výše 20 tis. Kč. Jinak ji prý musí schvalovat zastupitelstvo. Je to pravda?

Zde bychom měli být v režimu dle platových předpisů - odměna v souvislosti s výkonem zaměstnání není v režimu daru fyzickým osobám (dle §85 zákona o obcích). Je možné s ní udělat i dohodu o provedení práce na ty činnosti, co nesouvisí s její pracovní náplni - kronika a org. zájezdů - to by určitě i bylo vhodné. 

Je nutné vést evidenci majetku, který mají jednotlivé příspěvkové organizace svěřený dle zřizovací listiny a který dále pořizují ze svých příspěvků, dle jednotlivých položek nebo stačí vést v podrozvaze na účtu 903 (analytika dle jednotlivých PO) jednou částkou za jednu PO s tím, že vždy k 31. 12. zaúčtujeme přírůstky a úbytky dle sdělení PO. Evidenci dle jednotlivých položek majetku si PO vedou samy.

Nemohu se přímo odvolat na předpis, ale můj názor je, že evidence na 903 pod jedním číslem v součtu za veškerý majetek je docela nic moc vypovídací. Možné to však jako souhrnné zaúčtování je, pokud je k tomu doložen rozpis analytický na majetkové účty (mimoúčetní , např. nějaký souhrnný přehled z inventur PO po účtech, nebo kdyby byl přiložen k dokladu o zaúčtování změn?...)

Ing. Nejezchleb doplnil. 

Podle mne změna na 903 jednou za rok je možná, nicméně je to účetní zápis a podkladem by měl být nějaký dokument dokumentující rozdíl - počáteční stav x konečný - tedy nejlépe soupis přírůstků a úbytků... (pokud neúčtujeme jednotlivě, což skutečně v praxi třeba u kraje není možné).

PO města užívá budovu ve vlastnictví města na základě smlouvy o výpůjčce. Tuto budovu PO se souhlasem zřizovatele technicky zhodnotila a toto technické zhodnocení zůstalo ve vlastnictví PO, která ji odpisuje. Jakým způsobem a jakým právním jednáním je možné technické zhodnocení bezúplatně převést na město jako vlastníka budovy?

Právně je toto TZ ve vlastnictví města. Možná by bylo vhodné usnesení rady ve funkci zřizovatele, že TZ bude evidovat a odpisovat vlastník, že budova včetně TZ bude nadále v bezplatné výpůjčce. Na základě tohoto usnesení pak udělat jen předávací protokol - bude se jednat o převod mezi VUJ, tj. pak jen 081 MD; zbytek 401 MD / 021 D u PO, a u vás 021 MD /081 D a 401 D ve stejných hodnotách  účetně a  navýšení a změna karty budovy  - navýšení vstupního ocenění o TZ a upráva oprávek o předané ( té budovy, co je ve výpůjčce)

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jen poznamenám - mělo by to být po vzájemné dohodě - logicky na základě dohody toto vede vypůjčitel (byť zákon o účetnictví nepožaduje prokazování prostřednictvím písemné smlouvy - na rozdíl od daně z příjmů pro TZ najatého majetku....). Pokud bude existovat dohoda, že se tento stav "ukončí" - bez ukončení výpůjčního vztahu, domnívám se, že je to možné (je to analogie i s daní z příjmů - zde znají variantu dopadů jak v okamžiku ukončení nájmu tak i dohody o tom, že se ukončuje souhlas s odpisováním a vedením v účetnictví nájemce ... - to jen na okraj - není to samozřejmě jednoznačný důkaz, je to pouze indicie).

Město jako budoucí oprávněný (investor stavby dešťové kanalizace) uzavřelo s "krajem" zastoupeným SSMSK (=příspěvková organizace kraje) jako budoucím povinným (a vlastníkem pozemku-silnice III. třídy, do něhož bude stavba umístěna) v r.2007 Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene s tím, že věcné břemeno bude zřízeno na dobu určitou a bezúplatně. V r.2014 připravil "kraj" návrh „ostré“ smlouvy o zřízení věcného břemene, podle níž je věcné břemeno zřizováno úplatně - dle sazebníku za zřízení věcného břemene na silnicích II.a III. třídy (bez ohledu na dříve uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí vymezující její obsah vč. ujednání o bezúplatnosti zřízení věcného břemen) s argumentem, že se "kraj" stal v r.2010 plátcem DPH a věcné břemeno jako poskytnutí práva je vždy předmětem daně z přidané hodnoty). Máme za to, že argument "kraje", že se stali plátci DPH a tudíž musí být věcné břemeno zřízeno za úplatu a navíc vždy i zdaněno základní sazbou - je "matoucí". Neměl by "kraj" naopak respektovat již dříve uzavřenou smlouvu o bezúplatném budoucím zřízení věcného břemene?

Tak toto skutečně považuji za krajně matoucí - je tady jasný budoucí závazek a to, že se u někoho změnily vnitřní poměry (plátvovství DPH) je nemůže vést k porušení sjednaných podmínek. Navíc je to nesmysl, neboť DPH podléhá poskytnutí plnění za úplatu - tedy nic nebrání plátci poskytovat plnění bezúplatně - to potom není předmětem daně - samozřejmě je to spojeno s nemožností odpočtu souvisejícího DPH na vstupu - ale to zde není předmětem diskuse. Tedy argument, že jsem se stal plátcem a proto jsem povinen poskytovat plnění za úplatu, považuji za naprosto lichý a nekorespondující ani s požadavkem zákona o DPH ani s požadavkem směrnice k DPH. To by třeba znamenalo, že obec - plátce DPH již nesmí poskytovat kulturní služby zadarmo (aby vždy přiznalo osvobození), nesmí třeba také rozdat zadarmo publikace o Městě... - vždyť tak to není. Doporučujeme přenést takovýto spor na vaše právníky. 

Prosím o radu, jak podle rozpočtové skladby správně zaúčtovat přijetí přídělu z investičního fondu zřízené PO (škola) ? Platba se týká výstavby mlhoviště u MŠ, které z části financovala obec a z části škola ("prázdninový chaotický postup"). Majetek zařadí a bude odepisovat celý obec. Tedy škola nám přefakturovala svoje investiční faktury, které uhradím 231 10 pol. 6121 par. 3111. Pod stejnou položku zařadím i faktury za výstavbu mlhoviště, které došly přímo na obec. Rada obce ale nařídila škole odvod z investičního fondu, který se týká přesně této akce, tj. bude ve stejné výši jako přefakturované investiční výdaje. Tady, prosím, o zaúčtování i rozpočtovou skladbu. Bude se tento příděl "chovat" jako dotace/dar na pořízení majetku? Je to spíš taková malá domů z PO na obec. Moc děkuji, v ostatních dotazech jsem zatím nenašla...

Nebude se jednat o 403, ani o dar na pořízení majetku. Odvod z odpisů se dle RS dává na položku 2122, odpa 3111 a dle názoru MF (jednou jsme o tom na nějaké schůzce hovořili) lze dát na výnosový účet 672. Já vím, že vám připadá, že vám dala škola peníze na pořízení DM, ale oni vám dali jen odvod z odpisů, ne dotaci na něco.  Vy jste to sama vyjádřila úplně přesně, obsahově to není "dotace" z cizích zdrojů, ale "malá domů", proto ne na 403, ale do výnosů na 672 (když dáte účet 649, tak to také není špatně, obsahově vymezeno nikde není, ale mě připadá obsahově 649 více vyhovující, názor MF na 672 v tomto případě není v předpisech nikde uveden). 

Ten dotaz na pouctuje - je to stejná akce, že ano (jen že mě zaujalo to "mlhoviště") - to zaúčtování v odpovědi se týká PO, ne obce, ale to je asi jasné, že ano? 

Dobrý den, zastupitelstvo neschválilo účetní závěrku zřízené PO toto proběhlo ve stejný den, kdy se měl schvalovat závěrečný účet obce. Mohu nyní do závěrečného účtu obce napsat, že nebyla schválena účetní závěrka PO, v návrhu závěrečného účtu toto nebylo, není tedy i provedeno rozdělení do fondů. HV PO je ve ztrátě, když není vytvořen zisk, tak je nutné vytvářet fondy ? Nevím jak přesně toto zdůvodnit do závěrečného účtu obce. Děkuji

Pokud se neschválí závěrka PO, tak se nedělá ani příděl fondům a VH PO zůstane na 431 a převede se na 432 až v počátečním stavu následujícího období. Neschválení by mělo mít vliv na usnesení k závěrečnému účtu - souhlas s celoročním hospodařením obce by měl mít výhradu s neschválením hospodaření PO - uvedení proč nebyla schválena závěrka  a přijmout opatření ke zjištěným nedostatkům (asi těm, kvůli kterým závěrka nebyla schválena).  

Fondy u PO se dají vytvářet jen ze schváleného VH  (schválení závěrky v sobě obsahuje schválení VH) a musí být kladný, ze ztráty se fondy netvoří s výjimkou FKSP, který se tvoří z nákladů. 

Ale pozor - nejen z VH se tvoří fondy (investiční i z odpisů, rezervní i z darů...), ale to asi je Vám jasné. 

V jedné místní části obce chtějí občané uspořádat sraz rodáků. Požádali obec o příspěvek na zajištění výdajů spojené s touto akcí. Rada odsouhlasila částku 15 tis. Kč. Nevíme jakou formou tento příspěvek dát a komu. Napadlo nás dát to jako finanční dar např. honebnímu společenstvu, které je v této místní části založeno. Na druhé straně zase předseda tohoto honebního společenstva tvrdí jak tento dar vyúčtují, aby neměli problém s FÚ, že výdaje spojené s pořádáním srazu rodáků nesouvisí s jejich činností. Nebo to dát přímo fyzické osobě, která to organizuje jako příspěvek a musela by doložit vyúčtování. Můžete mi prosím poradit jaké by byly možnosti? Děkuji.

Nejjistější a nejprůhlednější je vést přes rozpočet obce - vyčlenit si v rozpočtu 15 tis. Kč a proplácet přímo výdaje na akci srazu rodáků. Pak je určitě ta možnost jakoby "zvolit" občana, který to dostane na starost, ale chce to pravidla, na co utratí, a jak to doloží. Dar některé neziskovce má přesně ty dopady, co uvedl předseda honebního spol.  - pokud nemají společenské akce uvedeny v hlavním poslání, bude mít každý starost s daněním i s oprávněním k činnosti, jen obec ne, ta daní sama sobě. S darem  občanovi bude mít určitou starost s daněmi i ten občan. Musela by to být jasná podpora z veřejného rozpočtu, aby u něho bylo osvobozeno. 

Přes tu obec je to nejčistčí a daňově asi i nejméně riskantní. 

Ing. Nejezchleb doplnil a upřesnil daňové pohledy: 

Jinak ještě za mne PS: - přes tu neziskovku bych neviděl problém se zdaněním - bude proti sobě mít náklady a výnosy - ty vyloučí v zásadě proti sobě, ale souhlas s tím, že problém je v tom, že pokud to nemá ve své činnosti, tak by to prostě dělat neměl (má respektovat to, pro co je zřízen). Jinak u fyzické osoby - §10 odst. 3 písmeno d) bod 4 - určitě by nebyl problém, pokud by ta "podpora z obce" byla do 15 tis. Kč (ve smyslu nižší než).

Spolek zabývající se sportovní činností (TJ Sport...) je realizátorem projektu, který je financovaný z 85 % dotací z ROP a 15 % dotací našeho města. Celý projekt bude stát 3 000 000,- Kč, zastupitelstvo města se usneslo, že TJ poskytne návratnou půjčku na dočasné financování projektu (než TJ obdrží z ROP dotaci). V rámci projektu zmiňovaný spolek nakoupí sněžnou rolbu a město se spolkem se dohodly, že po ukončení doby udržitelnosti projektu přejde sněžná rolba do vlastnictví města. Zastupitelstvo města schválilo Smlouvu o poskytnutí zápůjčky spolku (3 000 000,-), schválilo poskytnutí 15% dotace spolku a dále Smlouvu o budoucí smlouvě darovací, kde předmětem je darování rolby městu. Prosím je možné takovým způsobem postupovat? Může takový spolek darovat movitou věc městu?

Možné takto postupovat je, hodně obcí to dělá. Je možné jim dát půjčku, spolek může darovat movitou věc městu. Mně se na tom nelíbí to, že město dá dotaci na něco, na co si zároveň dává darovací smlouvu, i když budoucí. Někde to také řeší zálohou na kupní cenu. S tím, že místo dotace je ta záloha a není darovací, ale kupní cena - smlouva o smlouvě budoucí kupní. Připadá mi to pravdivější , než transfer - ale může tam být zase problém kvůli blokací z dotační smlouvy (i když stejný jako u budoucí darovací smlouvy).  

U příspěvkové organizace zřízené ÚSC byl kontrolou účtu 412-FKSP(zůstatek k 31.12.2013=20.500,00 Kč) a bankovního účtu 107-(zůstatek k 31.12.2013=14.200,00 Kč) zjištěn rozdíl ve výši 6.300,00 Kč. Škola provedla zpětně kontrolu třech účetních období, ale chybu nenašla. Jelikož nelze s určitostí říct, že bylo na účtu 412 účtováno po celou dobu správně, nebylo doporučeno narovnání rozdílu dokrytím bankovního účtu 107- z provozních prostředků, nebo z mzdových prostředků. Jak zjištěný rozdíl narovnat?

Můj názor na to je, že bych si měl říci, co je spíše pravda - přitom chyba mohla vzniknout na obou stranách - jak chyba při zaúčtování na 412, tak i nějaké nepřevedení peněz někdy v minulosti (dokonce bych řekl, že je to pravděpodobnější a tímto bych s Vámi souhlasil). Tedy já bych také asi spíše volil jen doplnění financí z provozních peněz... - tedy jen převod mezi účty (a samozřejmě případný zdroj finančního krytí musí být provozní peníze, nikoliv dotace od státu na platy). ZN 

Dobrý den, prosím o radu ve věci opravy chybného účtování naší školské příspěvkové organizace, která v roce 2013 zaúčtovala do nákladů pořízení ovládacího panelu jazykové učebny za 146.503 Kč. Jedná se o investiční výdaj, stav IF však k jeho pokrytí momentálně nestačí (činí k 30.6.2014 116.573,45 Kč). Já navrhuji následující postup (nejsem ale odborník na účtování příspěvkových organizací): 1) částečná oprava hned - MD 042/D 408 (146.503 Kč) pozn.: 0,3 % aktiv netto činí za rok 2013 celkem 6.595,05 Kč, proto oprava přes účet 408 2) přijetí investiční dotace od zřizovatele ve výši 30.000 Kč (předpoklad září 2014 po schválení ZM): - předpis MD 348/ D 401 (30.000 Kč) - přijetí na účet MD 241/ D 348 (30.000 Kč) - převod do IF MD 401/ D 416 3) čerpání IF na pořízení dlouhodobého majetku - MD 416/ D 401 (146.503 Kč) 4) zařazení do majetku - MD 022/D 042 (146.503) 5) doodepsání majetku (kumulovaně od data úhrady faktury), včetně aktualizace odpisového plánu (doba odepisování cca 8 let?)

Já jen k těm operacím:

- rovnou bych tu opravu zaúčtoval na 022 (předpokládám, že ten majetek je již v užívání) - případně na 042 a hned zařadit (zařazení není vázáno na profinancování).

- pokud si budeme hrát na pravdu, tak bych MD 416/Dal 401 měl udělat hned (byť bych 416 dostal do minusu ...)

- jinak bych ještě úplně správně měl doúčtovat odpisy - je to jak uvádíte - jen to není od úhrady faktury, ale od provozuschopnosti (to, že se odpisuje nesouvisí s úhradou faktury, ale zařazením do užívání) - tam by se samozřejmě zase dotvořil fond MD 401/Dal 416 - tedy něco by tam naskočilo i za to období 2013 a první polovina 2014.

S dobou odpisování 8 let - to neporadím - pokud možno to odvinout od předpokládané životnosti a to skutečně nevím u této konkrétní věci. ZN

Město má obchodní společnost Služby s.r.o.. Zpracovala jsem Závěrečný účet, kde jsem jako každý rok uvedla přehled o výnosech a nákladech a výsledku hospodaření této společnosti. Jako příloha je výsledovka.Jedna paní zastupitelka mě upozornila že dle zákona musí být součástí závěrečného účtu informace jak bylo s výsledkem hospodaření /ziskem/naloženo. Musí to tam opravdu být uvedeno ?

U těch s.r.o. by měla být k dispozici celková závěrka, i rozvaha a příloha. Mají mít info nejen o "výkonech=výkaz ZZ" , ale i o majetku = rozvaha a významných finančních operacích = příloha. 

Jak bylo s VH naloženo - resp. jak byl rozdělen je docela významná informace a je určitě vhodná  k dání na vědomí zastupitelstva, i když by to mělo být zřejmé i ze zápisu rady, kde rada vystupuje jako valná hromada. Přímo uvedená povinnost této informace v §17 zákona č. 250/2000 Sb. není, ale je to info významné, tak bych možná doporučila vyhovět.