Dotazy

Chtěla bych se zeptat jak postupovat v případě předání DDHM - kopírky naší zřizované PO, pokud ji nechceme předávat v ceně pořízení cca 35.000 Kč, ale v nějaké zůstatkové hodnotě, je stará 5let a byla pořízena z dotace, kde doba udržitelnosti byla 5let? Vyřadila bych 088/028 v pořizovací ceně a v předávacím protokolu bych uvedla cenu v jaké to předáváme a PO si to nabere v té hodnotě z předávacího protokolu na 028/088. Je někde ke stažení jak by měl předávací protokol vypadat? A musí to schválit zastupitelstvo, včetně ceny?

Bohužel, musíte jim předat kopírku v hodnotě, v jaké vedete, je to převod mezi VUJ, tam si ocenění ani vy , ani PO nemůže vybrat. Vy předáte 088/028 a PO nabere ve stejné výši 028/088. Není potřeba nijak přecenit, hodnota netto předávaného  DDH majetku je stejně nula. Ohledně předání majetku vaší PO - zde záleží na vaší zřizovací listině, jak máte upraveno. Pokud je předaný majetek v ZL přímo uveden, tak se každým předáním dalšího majetku k hospodaření musí schválit změna ZL, což je v kompetenci zastupitelstva. Pokud máte ošetřeno např. tak, že majetek se předává k hospodaření na základě předávacích protokolů a určení orgánu, který převod schvaluje, tak se postupuje dle tohoto ustanovení ZL. Předávací protokol asi na internetu jako vzor najdete, ale obsah je celkem jasný - kdo předává, na základě jakého právního úkonu, kdo přijímá, co a popis věci, datum, potvrzení převzetí...

Chtěla bych se zeptat, zda lze pokrýt ztráta námi zřízené MŠ investičním fondem a zbytek by uhradil zřizovatel (nebo by zůstala do dalšího období)?

Dle 250/2000 Sb. nelze použít investiční fond na úhradu ztráty. Pokud nemají zdroje v rezervním fondu, tak nechte na nerozdělené ztrátě minulých let, a až vytvoří zisk, tak převedou do RF a pak si ztrátu vyrovnají. Ani zřizovatel nemůže přímo uhradit ztrátu na 432, je potřeba jen navýšit příspěvek na další rok, tak aby se vytvořil zisk, který by ztrátu min. období pokryl. 

Prosíme o zodpovězení jak má znít usnesení ZM ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2013, když nebyly zjištěny chyby a nedostatky v bodě B) a C) zprávy a v bodě D. závěr je : I., že byly zjištěny méně závažné chyby a nedostatky (§10 odst. 3 písm. b) zák. 420/2004Sb. - územní samosprávný celek nevytvořil analytické účty, přápadně nezajistil jinými nástroji pro členění syntetických účtů majetek zatížený zástavním právem k 31.2.2013 II. nebyla zjištěna rizika dle § 10 odst. 4 píms. b) Můžeme přijmout usnesení, že ZM schvaluje bez výhrad a k tomu doložit jak bylo zjištění opraveno, nebo musí být s výhradou?

Můžete klidně přijmout usnesení k celoročnímu hospodaření obce bez výhrad. Toto není nedostatek, který by obsahoval zjištění o nesprávném celoročním hospodaření. Není povinnost daná předpisem  při nedostatku v přezkumu přijmout usnesení s výhradou. Mimochodem, toto je opravdu docela malininký nedostatek. 

Z rozpočtu města poskytujeme příspěvek na provoz základní škole 1200 tis. Kč. Nyní si škola požádala o příspěvek na akci "Výstava žákovských prací a den otevřených dveří" ve výši 10 tis. Kč. Lze vůbec škole dát příspěvek ve stejném režimu jako jiným neziskovým organizacím tzn. položka 5222 nebo je to jen další navýšení příspěvku na provoz a mám účtovat položku 5331 nebo 5336? Požadujeme na škole, aby příspěvek vyúčtovala.

Zde volíme položku podle příjemce, tj. 5331 (stejnou jako pro příspěvek na provoz). Jen si určíte jiná pravidla pro vyúčtování transferu, než u běžného příspěvku na provoz. Můžete klidně vést přes 373 jako zálohu na transfer a pak vypořádat po splnění podmínky transferu: 572/349 a 349/373. Toto by klidně mohlo být i v režimu běžného příspěvku na provoz, s hlavní činností školy je to akce úzce související, ale když chcete vypořádání, tak účtujete jako o poskytnutém transferu s vypořádáním dle CUS 703. 

Dobrý den, město realizovalo výstavbu tenisové haly a již na počátku její výstavby byl záměr pronájmu jinému subjektu. Z tohoto důvodu jsme po celou dobu výstavby prováděli odpočty DPH. Když byla hala dokončena, tak byl vybrán zájemce o pronájem, který však není plátcem DPH. Z tohoto důvodu je uvažováno pronajmout tenisovou halu vlastním Technickým službám za tržní nájem + DPH. Technické služby by pak mohly podnajmout (bez odpočtu na vstupu) za tržní nájem bez DPH i neplátci. Město by se tak vyhnulo vrácení odpočtu DPH a muselo by po dobu 10 let hlídat, aby nebyl porušen režim pronájmu. Chci se jen zeptat, zda tímto způsobem řešení problematiky DPH neporušujeme nějaké zákony a předpisy a zda je to takto reálné. Děkuji

To, co uvádíte je právně formálně v pořádku - tedy pronajmete to plátci DPH, ten tam sice realizuje plnění osvobozené od DPH - nicméně má to k ekonomické činnosti a potud bylo formálně právu učiněno za dost.

Nicméně důrazně upozorňuji na to, že postup který popisujete přesně odpovídá svou charakteristikou zneužití práva. Dokonce právě takovýto případ byl nyní nedávno odjudikován ze strany NSS - po určité resume závěru soudu uvádím následující odkaz:

http://cfoworld.cz/legislativa/nejvyssi-spravni-soud-k-otazce-zneuziti-prava-828

Tedy, abyste ustáli odpočet DPH, bylo by potřeba, abyste byli schopni vysvětlit ekonomické důvody daného nastavení. Uvedu příklad - řeknu, že Technické služby dělají aktivní správu daného areálu (budou třeba zajišťovat i část oprav, starat se o nájemce - rozhodně by bylo vhodné, aby nájemců potenciálně bylo více - třeba budiž ta hlavní plocha tomu neplátci, ale třeba pokud je nějaké občerstvení, aby si to TS provozovali sami v režimu s DPH, případně dali do pronájmu někomu s DPH... - to jsou všechno argumenty, které byste mohli hodit na misku vah k tomu, že vysvětlíte "ekonomickou úlohu TS" v daném řetězci)

Tak jak to popisujete mi to přijde velice průhledné a ve vazbě na výše zmíněnou judikaturu NSS krajně nevyhovující. 

ZN 

Lze nařidit PO odvod do rozpočtu zřizovatele z fondu odměn? S přihlédnutím k ustanovení § 28 odst. 11) Zákona č. 250/2000., přičemž za závažné a objektivně působící příčiny jsou považovány fin. problémy PO při zajištění jejího provozu a zřizovatel nemá peníze na posílení rozpočtu PO. (Odvod z fondu by zřizovatel vrátil PO formou příspěvku na provoz).

Dle mého názoru toto není možné - §28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. považuji za taxativní výčet stejně tak §32 odst. 3 - ten je skutečně napsán tak, že pokud jednou dáno do fondu odměn, tak neexistuje jiná cesta použití než odměny zaměstnancům.

Ten odstavec 11 je dle mého názoru vázán jen ke změnám vztahu v průběhu roku v rámci povolených možných změn (ne nad jejich rámec - tedy ve smyslu, že pokud by bylo "zle", tak bych si mohl dělat co chci ...).

Nehodnotím, zda je v tomto zákon úplně šťastný, nicméně jinou odpověď než jsem uvedl výše dát neumím.

Naše Po vykazuje na účtu 431: 105 tis. Kč a na účtu 432: - 520 tis. Kč. PO podala návrh na rozdělení zlepšeného výsledku do rezervního fondu a do fondu odměn. Může zřizovatel nařídit použití zlepšeného výsledku na krytí ztráty a pak není co rozdělovat do fondů, nebo se musí přidělit do RF a pak teprve použít na krytí ztráty? Jak bude PO účtovat?

Můj názor je takový, že zákon 250/2000 Sb. říká, z čeho se naplňuje rezervní fond, fond odměn ... - nicméně zároveň neříká, že by nebylo možné prvotně i jiné vypořádání zlepšeného výsledku hospodaření (dejme tomu, že budeme říkat, že je to účetní výsledek hospodaření- třeba ponechání na nerozděleném zisku, ale podle mne i krytí HV minulých let). Takže já se přiznám k tomu, že nevidím sebemenším problém v tom, že prvotně pokryji třeba ztrátu minulých let a teprve potom případně plněním fondy - je to pro mne mnohem přirozenější postup (a také jsem ho aplikoval) ZN 

Město postavilo venkovní koupaliště, součástí areálu je i kiosek. Celý areál bude pronajímat Správě majetku s.r.o.(založené městem). Zároveň město bude s.r.o. poskytovat příspěvek na obecně prospěšnou činnost - provoz koupaliště. Správa majetku bude tedy účtovat: DPH na vstupu - odpočet ze všech přijatých plnění v plné výši DPH na výstupu - odvod DPH ze vstupného - odvod DPH z pronájmu kiosku plátci Pokud bude kiosek pronajat neplátci, vstoupí tržba do koeficientu a bude se krátit DPH na vstupu. Příspěvek města na provoz se do koeficientu nezahrnuje. Je toto účtování správné?

Ano - ta logika, kterou popisujete je plně správná - pokud by pronájem kiosku byl neplátci - bude nutno osvobozeno od DPH a potom související vstupy (třeba nájemné za areál od města bude do koeficientu). Jen připomínám, pokud by byl koeficient vyšší než 95 %, potom se krácení nakonec neprovádí (což by mohl být Vámi popisovaný případ).

Příspěvek se skutečně do koeficientu nebude zahrnovat, pokud nebude mít charakter takzvané dotace k ceně (pokud by byl stanoven stylem třeba 10 Kč ke každé prodané vstupence ...) - potom by byl zdanitelným plněním a i z tohoto příspěvku by se daň odváděla - to ale předpokládám nebude Váš případ.. ZN

Je v účtování u DSO a celkovém vedení účetnictví nějaká změna, výjimka nebo rozdíl oproti ÚSC ? Na co si dát pozor oproti obci? A ještě k DPPO - DSO nemá žádný majetek nebo volné finanční prostředky, jen členské příspěvky od obcí - ty slouží k běžnému provozu DSO a nevyúčtovávají se - o těch vím, že se do DPPO nedávají. Pak se vloni platily dvě velké investiční faktury, na které DSo dostalo částečně dotaci a zbytek vyfakturoval členským obcím jako investiční příspěvek k zaplacení těchto investičních faktur . U DSo bylo účtováno v režimu investičních transferů na 403 a 042 . Doufám, že se tyto peníze zaslané od členských obcí nad rámec členských příspěvků do DPPO nepočítají - na FÚ mi řekli ať si to zkonzultuji s poradcem, tak mě to trochu znejistělo. Do DPPO jsem je vůbec neuváděla. DSO připravujeme stavbu vodovodu - doufám i , že geologický průzkum a výdaje na dotační managment jsou výdaje související s pořízením DM :-)

Z hlediska účetních postupů není mezi DSO a ÚSC žádný rozdíl. Rozdíly jsou ve schvalování majetkoprávních úkonů (zákon o obcích) a asi největší rozdíl je v tom, že DSO daň z příjmů opravdu odvádí státu, zatímco ÚSC sám sobě. 

Předmětem daně není u DSO žádný příspěvek od členských obcí - jsou v režimu transferů. Tedy ani příspěvek na investice. 

Ohledně výdajů na dotační managment - dle CUS 710 je účetní jednotka povinna mít k tomu směrnici, ve které rozhodne, zda je považuje za výdaj související s pořízením DM nebo za provozní náklad, tedy je to na Vás. Zpravidla dáváme do ceny majetku - tj. výdaj související s pořízením DM. Geologický průzkum je výdaj související s pořízením DM a patří na 042. 

Zda má obec od r.2014 povinnost uzavírat s osadními výbory, SDH, TJ, klubem důchodců apod. na veškeré finanční příspěvky darovací smlouvy. Byli jsme na to upozorněni sousedním městem, prý se to dozvěděli na školení. Zatím jsme vždy řešili tak, že rada schválila příspěvek na konkrétní účel, akci apod. a po ukončení akce nám byl příspěvek vyúčtován včetně paragonů za pořízené zboží nebo služby. Pokud tato povinnost je, musí příjemce odvádět darovací daň? Např. u osadních výborů by to byl problém.

Omlouvám se za pozdní odpověď, nemohu najít speciální předpis, podle čeho je povinností uzavřít smlouvy na různé příspěvky, nevyplývá mi to ani ze změny NOZ, tak nevím, co přímo bylo na "tom" školení řešeno. 

Chtěla bych především upozornit, že osadní výbory, kluby důchodců, SDH jsou zpravidla organizační složkou obce, nebo přímo součástí obce. Jim se příspěvky neschvalují, podpora jejich činnosti se přímo rozpočtuje ve výdajích např. na určitém orgu a schvaluje se jen jako součást rozpočtu obce. 

Pokud chcete dát nějakou neúčelovou méně významnou finanční podporu např. SDH jako občanskému sdružení - např. na oslavu čarodějnic s dětmi - tak můžete dát formou daru, který není určen k vypořádání. Darovací smlouva musí být písemná jen při daru nemovitosti, tedy zde smlouva být určitě nemusí. Naopak smoluva na dotaci je vhodná např. pro TJ, když je částka podpory významnější a obec má zájem na dodržení účelu poskytnuté podpory. 

Zastupitelstvo schválilo příspěvek na provoz zřízené MŠ pro rok 2014 se závaznými ukazateli. Bohužel nyní ředitelka přišla s tím, že by potřebovala platit paní na DPP (zaměstnanec MŠ), ale peníze, které zasílá KÚ na platy, toto nepokryjí . Protože příspěvek od obce je schválen na závazné ukazatele a s tímto nebylo počítáno, je možné, aby zažádala o změnu těchto ukazatelů (o zvýšení příspěvku nežádá). Na PO by se pak o této DPP účtovalo na jiné analytice, problém je však v tom, že se mzda a DPP bude danit najednou. Tuto žádost by mělo schválit zastupitelstvo, nebo stačí starosta, když se nejedná o zvýšení příspěvku na provoz.

Určitě je možné zažádat o změnu ukazatelů radu města. Kdo schválí - zde je rozhodující, jak jsou rozděleny kompetence. Pokud, jak uvádíte, se příspěvek schvaluje na závazné ukazatele - předpokládám tedy na závazné ukazatele rozpočtu, tak je pravděpodobnější, že se jedná o kompetenci zastupitelstva, i když jde v rámci výdaje jen o přesun. Ohledně té oddělené analytiky od státních peněz na mzdy k vyúčtování - musí se dát i k odvodům SP a ZP, u PO se dává analytika k účtům 521 a 524, ne k výdajům - tam by neměl být žádný problém. 

Dobrý den, máme smlouvu o výpůjčce nemovitostí s MŠ, kde obec je vlastníkem nemovitostí - budova Mateřské školy a pozemek. Musí se tyto nemovitostí evidovat na účtě 966/999 u MŠ? Děkuji

Ne, nesmí, není to v souladu s obsahovým vymezením účtu. Pozemek i stavbu musíte evidovat v účetnictví obce, MŠ nikde.

Dobrý den, nemáme radu, kdo schvaluje závěrečný účet naší PO (ZŠ) a kdo VH za rok 2013? Pokud schvaluje závěrku ZO, můžeme ji schválit odděleně od závěrečného účtu obce, tj. dříve než budeme schvalovat závěrečný účet obce ? A může starosta schválit VH PO ještě dříve než závěrku PO schválí ZO (pokud ji schvaluje ZO) ? Jestliže starosta může schválit VH PO, může znít schválení takto : Starosta obce schvaluje převod hospodářského výsledku r. 2013 ZŠ ve výši ..... Kč do rezervního fondu podle zák. 250/2000 Sb., § 30 odst.1, následně převod do investičního fondu podle zák. 250/2000 Sb..§ 31 odst.1 písm. g.

Nejprve k první otázce - ano - celkem jednoznačně může dojít ke schválení účetní závěrky PO před schválením závěrečného účtu (ono je to i logické kompetenčně - na obcích s radou je kompetentním orgánem ke schválení účetní závěrky rada, závěrečný účet obce ale schvaluje zastupitelstvo.

Druhá otázka je již velkým problémem kvůli - z mého pohledu "neschopnosti" MFČR konečně jasně pojmenovat, co to jsou fondy, co to je zlepšený hospodářský výsledek. V rámci vypořádání připomínek ke schvalovací vyhlášce se MF uchýlilo k prvotřídní "akci" - fakticky řeklo, že výsledek hospodaření podle účetnictví (tedy schválen v rámci účetní závěrky - včetně jeho rozdělení jak praví schvalovací vyhláška) je něco jiného než zlepšený hospodářský výsledek podle zákona 250/2000 b., který by byl předmětem přídělu do fondu - nicméně nikdo nikde nedefinoval, jak ten zlepšený hospodářský výsledek stanovit a také ČÚS 704 pracuje s tím, že se fondy naplňují z hospodářského výsledku. Jen na okraj samozřejmě "potvrzuji", pokud se bavíme v rámci fondů o penězích, tak skutečně základna pro naplňování fondů (zlepšený hospodářský výsledek), se nemůže krýt s výsledkem hospodaření.

Takže můj pohled na věc je následující:

VAR a) - tradiční - budeme považovat výsledek hospodaření z účetnictví zároveň za zlepšený hospodářský výsledek podle 250/2000 Sb. - potom by bylo logické, aby v rámci schvalování účetní závěrky (u Vás zastupitelstvo) došlo i k přidělení do fondů. Na okraj jen opakuji - v této variantě nechtějte peněžní krytí fondů.

VAR b) - v intencích vypořádání připomínek - budeme toto považovat za rozdílné pojmy - potom zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku a asi přiděluje výsledek hospodaření do nerozděleného zisku. Následně v druhém kroku starosta schválí stanovení zlepšeného hospodářského výsledku (mělo by to potom být jiné číslo, než účetní hospodářský výsledek - v zásadě by se mělo krýt s "vygenerovanými volnými peněžními toky"... - jen upozorňuji - bude nesmírně problémové toto číslo exaktně stanovit - spíše by to byl odhad ....) a jeho rozdělení do fondů. 

Naše PO -paní ředitelka,zřídila k 1.1. samostatný bankovní účet na fondy(rezervní,odměn,investiční) a chce na ně převádět fyzicky peníze z výsledku hospodaření.Ve Vašich dotazech na toto téma jsem se dočetla, že hospodářský výsledek "bude prvotně směřován na nerozdělený zisk a do fondů bude převáděna pouze část odpovídající skutečně vygenerovaným peněžním prostředkům". Můžete nastínit toto účtování, kdy výsledek hospodaření je 247.749,84Kč a zůstatek na ZBÚ přísp.org. je 123.376,71Kč? (jedná se fin.prostředky z provoz.příspěvku r.2013, které nebyly k 31.12.2013 vyčerpány+vratky za energie..) Paní ředitelka chce fyzicky převádět celý výsledek hospodaření tj. 247.749,84Kč a dost obtížně ji jako zřizovatel vysvětlujeme, že to není možné a takto se nepostupuje. Děkuji

To téma je skutečně naprosto tragické ... - nicméně, nepochopení se prvotně dopouští MF, které jednou říká, že do fondů se rozděluje HV (ČUS 704), potom, že to mají být striktně peníze, potom říká, že zlepšený výsledek hospodaření je něco jiného než účetní výsledek hospodaření ... - tak se, prosím, nedivte všem možným "údivům".

Zrekapituluji svůj pohled na věc - zásadní je prvotně se rozhodnout: budou fondy peníze nebo nikoliv? Pokud si řekneme - ano budou to peníze (což zrozvna ve Vašem případě je implikováno zřízením zvláštních účtů), potom je nezbytné rozdělit hospodářský výsledek na složku korespondující s generováním volného peněnžího toku a "zbytek" - řekněme nepeněžní.

Tady je potřeba zdůraznit, že generování volného peněžního toku není ani rovno změně stavu peněžních prostředků na účtu - zkusím pár příkladů:

- zůstanou peníze na účtu tím, že neplatím dva měsíce faktury a mám závazky po splatnosti ve výši 100 tis. Kč - potom asi musím říci, že nějaké peníze jsou vázány právě na tyto závazky

- provozuji jídelnu a na konci roku vyberu zásoby takovým způsobem, že tam na skladu nic nezbude a hned na začátku roku musím doplňovat výrazně sklad (nemohu říci, že bylo vygenerováno více peněz než ve variantě, kdy si organizace drží zásoby zhruba na stejné úrovni ...)

To, že hospodářský výsledek nejsou peníze, je zřejmé při letmém pohledu (třeba musím vázat peníze v 381, pohledávkách - třeba i obtížně vymožitelných ...). Mohou tam být třeba i typicky nepeněžní operace z rozpouštění 403 do 672.

No a takto bychom měli pokračovat ... - tedy stanovit ty "volné peníze" je alchymie a odhady ....

Takže takto skutečně se mi to velice těžko odhaduje, jak na tom ta PO je. Hospodářský výsledke je jasný - 247 742. Co je nejasné je odhad volného peněnžího toku - byť jsou peníze 123 tis. Kč, může to být třeba 80 tis. Kč ...  (vše záleží na té "vázanosti peněz ... - jen připomínám, může třeba v následujícím roce nastat situace, kdy volné vygenerované peníze budou vyšší než HV). Pokud budu uvažovat s těmi 80, tak potom by to bylo následovně.

MD 431        247 742/ Dal fondy ve výši 80 000

                                 Dal 432   zbytek.

Přitom je možné, že třeba v následujícím roce budeme ze 432 uvolňovat další peníze, které se "uvolnily".

Výše uvedené není nikde popsáno - snažím se jen nějak kompilovat "výkřiky MF" ....

Samozřejmě další variantou je vykašlat se na peněžní krytí, fondy dělat z hospodářského výsledku a danou věc neřešit - ale opakuji - nechtějme potom peněžní krytí. ZN

PO se na nás obrací jako na zřizovatele s tímto problémem. Při kontrole PO ZŠ zjistil finanční výbor, že výstavba chodníku na školní zahradě byla účtována v r.2013 z Rezervního fondu zápisem : došlá faktura 042MD/321D 136.501,Kč- úhrada 321MD/241D čerpání rezervního fondu 413MD/648D a zařazení do majetku 021MD/042D po zařazení měsíční odpis 551/081,401/416. Chodník měl být asi účtován z inv.fondu, který ale PO neměla v této výši krytý fin.prostředky. Lze chybu v roce 2014 opravit? Jedná se hlavně o účet 648, který ovlivnil výsledek hospodaření. Děkujeme za odpověď

Můj názor je následující:

- vytahat za uši

- potom souhlasit s posílením investičního fondu z rezervního fondu 

- dále zaúčtovat opravu 413/648 s minusem 136 501 Kč (případně možná by správně měl být namísto 648 použit účet 408, nicméně zrovna pro tyto případy to moc vhodné není... - tady připomínám, že podle vyhlášky je hranice 260 tis. kč nebo 0,3 % aktiva netto - samozřejmě těch 260 tis. kč překročeno není, ale ta druhá hranice to nevím).

- následně na základě souhlasu zřizovatele MD 413/Dal 416 a čerpání IF 416/401. ZN