Dotazy

Audit po nás chce kontrolu námi zřízené s.r.o. Technických služeb podle zákona 320/2001. Mohla bych se, prosím, zeptat, jestli se dělá klasická veřejnosprávní kontrola jako u přísp.org. (máme školku - kontrolu dělám já - účetní) A dále by mě zajímalo, zda si na tuto kontrolu můžeme najmout firmu - nějakého auditora nebo někoho. Mnohokrát děkuji za odpověď.

Domnívám se, že nejvhodnější odpovědí na tento dotaz je odpověď MF na stránkách MFČR - posílám odkaz:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verspr_kontrola_8518.html#Dotaz%2C+zda+do+p%C5%AFsobnosti+z%C3%A1kona+o+finan%C4%8Dn%C3%AD+kontrole+pat%C5%99%C3%AD+tak%C3%A9+kontrola+obchodn%C3%ADch+spole%C4%8Dnost%C3%AD

Znění odpovědi je následující:

Problematika kontrol právnických osob zřizovaných a zakládaných územním samosprávným celkem

Nejprve je třeba rozlišit právnické osoby - příspěvkové organizace, zřizované územními samosprávnými celky podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, od právnických osob - obchodních společností (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným) a obecně prospěšných společností, zakládaných územními samosprávnými celky podle § 23 odst. 1 písm. c), d) zákona č. 250/2000 Sb..

Kontrola hospodaření obchodních společností (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným) a obecně prospěšných společností, zakládaných územními samosprávnými celky podle § 23 odst. 1 písm. c), d) zákona č. 250/2000 Sb., není finanční kontrolou podle zákona o finanční kontrole.

Výše uvedený závěr vyplývá z ustanovení § 1 odst. 3 zákona o finanční kontrole, podle kterého se ustanovení zákona nevztahují na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů.

Kontrola hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných obcí podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je finanční kontrolou podle zákona o finanční kontrole.

Působnost územních samosprávných celků ke kontrole hospodaření příspěvkových organizací je dána ustanovením § 9 zákona o finanční kontrole. Jde o tzv. "veřejnosprávní kontrolu" podle části druhé zákona o finanční kontrole, při jejím výkonu je třeba postupovat podle procesních pravidel daných hlavou II , částí druhou zákona o finanční kontrole.

Ještě k výše uvedenému - samozřejmě pokud poskytujete danému s. r. o. také dotaci (tedy nejen úhradu faktur za služby), podléhá kontrole podle 320/2001 Sb. dodržení podmínek týkající se této dotace. Přitom nemohu vyloučit takovou konstrukci podmínek dotace - například otázku doložení neziskovovsti dané aktivity ..., která fakticky povede k nutnosti kompletní kontroly hospodaření ve vazbě na 320/2001 Sb. daného s. r. o. (ZN)

Jsme zřizovatelem PO, která zahrnuje ZŠ, kterou navštěvují děti ze 4 obcí, mateřské školy, které jsou v jednotlivých obcích, ale vše dohromady tvoří PO, kterou má jedna obec. Ta podle nového v roce 2013 dostane o 7% více na sdílených daních na provoz škol. zařízení a tudíž okolní obce nechtějí už platit neinvestiční náklady svým podílem. Jak my jako zřizovatelé poznáme, zda jsme opravdu dostali navýšené daňové příjmy, zda to bude rozlišeno z FÚ nějakým číslem a jak máme dále postupovat, když nebude navýšení 7 % stačit na pokrytí neinvestičních nákladů škol. zařízení. Jak do budoucna předpokládat výši daní do rozpočtu, jedná se i o tento rok, kdy nevíme, jak v tomco roce daňově dopadneme. Děkuji za dotaz

Dotaz vám vracím, určitě nebude evidováno odděleně, dle mého názoru se to zjistit nedá. Když vám budou peníze chybět, tak lze udělat s obcemi smlouvy dobrovolné. Na ostatní části dotazu  bych musela mít křišťálovou kouli, ale ta je teď nedostatková, protože si ji po reformě koupilo hodně obcí :o)

Obec obdržela od FÚ odvod z loterií a odvod z VHP. Chtěla jsem se zeptat, jestli existuje nějaký předpis o podílu, který se má rozdělit sportovcům v obci.

Nevím o něm. Byly to jen diskuse, příspěvek sportovcům je dle mého názoru od obce jen dobrovolný.

Dobrý den, naše PO vede na účtě 335 jednu nesplacenou půjčku, jež byla kdysi dávno poskytnuta z FKSP. Půjčka je již promlčená, dlužníkovi nebylo z čeho ji srážet a my jako zřizovatel souhlasíme s odepsáním nesplacené částky. Můžete nám poradit, jakým účetním zápisem to ta naše škola odepíše?

557 MD / 335 D. Jiný postup není možný, jde to do nákladů. Bylo by potřeba ještě upravit fondy, zde asi zápisem 412 MD / 648 Dal (odpis půjčky v tomto případě považujeme fakticky za "konečné čerpání fondů" - nebo-li zatímco třeba u nákupu rekreace čerpáme fond hned, tak u poskytnutí půjčky fond nečerpáme do výnosů - to provedeme až v okamžiku, kdy se půjčka odepíše definitivně do nákladů pro její nedobytnost).

Dobrý den, mám takový obecný dotaz, můžu jakožto účetní a zaměstnankyně Městského úřadu mít živnostenský list na vedení účetnictví? Zda-li ne, prosím v kterém zákoně je to uvedeno. Dohadujeme se zde, protože někdo ho mít u nás může a někdo ne, tak mi zajímá jak to tedy je správně .

Paní Kokešová, já to u právníka zjistím - zajímá to více děvčat, tak nechám udělat rozbor a dám na stránky (ale nemohu za něj slíbit, do kdy to bude). Sehnala jsem kancelář, kde mají i specialistu na pracovní právo, tak snad něco vykoumají.

Dotaz vám vrátím, netýká se účetnictví. Omezení živnosti je myslím v zákoně o úřednících, účetní však nevím, jestli je jako úředník vedena. Omezení, co si pamatuji bylo na povolení vedení obce. Dále je pak omezení sjednáváno v pracovní smlouvě a je možné že jsou i obecné předpisy na střety zájmů, ale zde nevím, jak zjistit. Teď jsem odjela školit na Moravu, a nemám u sebe přístup na Aspi, když tak zkusím pohledat až se vrátím. Jestli budete chtít, tak mohu zjistit i u právníka, ale nevím, jak by to bylo drahé, kdyby hodně, tak by se mi nechtělo, když to není dotaz na účetnictví. Omluva.

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat zdali k platebním kartám musí být hmotná zodpovědnost.

Určitě ano, to jsou hodnoty svěřené k vyúčtování zcela jasně - zde bych doporučovala bez jakékoliv diskuse ( já osobně nerada vidím možnost využití platebních karet, to již radši stálou provozní zálohu třeba starostovi, účetní na obcích  mají velké trable - sehnat vyúčtování k jednotlivým výběrům k výpisům z účtů).

prosím o výklad, kdo může/nesmí vykonávat (podepisovat doklady) funkci "správce rozpočtu". Je nutné "ošetřit" ve vnitřní směrnici? Máme starostu v dlouhodobé PN, práci vykonává "z domu", za jakých okolností by měl nebo mohl tuto funkci vykonávat? Děkuji

Správce rozpočtu musí být zaměstnanec, může to být i starosta, ale funkce správce rozpočtu nesmí být shodná s příkazcem operace - což u malé obce je právě většinou starosta.

Fci správce rozpočtu je potřeba přiřadit někomu např. v kontrolním řádu nebo v oběhu účetních dokladů. Správce rozpočtu by měl svou fci plnit ve chvíli před vznikem závazku, tj. k objednávce, před podpisem smlouvy, měl by zkontrolovat příkazce, že si správně ověřil, že může objednat, že je výdaj tzv. rozpočtově krytý, je to jakoby kontrola na kontrolu - 2. stupeň -  poprvé kontroluje příkazce, že objednat může, že má v rozpočtu, pak správce rozpočtu potvrdí, že má pravdu a vydá individuální nebo limitovaný přislib - je to něco jako rezervace rozpočtu.

Takže pokud je starosta příkazce operace, nemůže být správcem rozpočtu, toho může dělat např. hospodářka obce, která může mít zároveň fci hlavní účetní. Někde na malých obcích toto nejde zajistit vůbec, např. když se účetnictví dělá dodavatelsky, to pak poradilo myslím MF, že to třeba může být uklízečka. Nebo se na to uzavírají dohody na provedení práce s dodavatelem účetnictví.

Usnesením vlády České republiky ze dne 14. března 2012 č. 159 bylo schváleno použití Vládní rozpočtové rezervy roku 2012 na částečné pokrytí nákladů spojených se zajištěním předávání informací pro monitorování a řízení veřejných financí. Následně rozhodnutím o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu č. j. MF- 41 536/2012/12-121 nám byla přiznána i převedena na účet částka ve výši Kč 70 000,00. Z výše uvedeného vyplývá, že naše město patří mezi účetní jednotky, které byly „naplňováním údajů“ pro výkaz s názvem pomocný analytický přehled (dále jen „PAP“) postiženy. S touto agendou je spojena neuvěřitelná spousta problémů. Vám je určitě nemusím popisovat.:-( Tyto povinnosti, které ukládá zákonné ustanovení, musíme zajišťovat ve stejném personálním obsazení – navýšení počtu pracovníků z hlediska úsporných opatření není možné. Vymezení účelu dotace je obecné a nikde není konkrétně uvedeno, jakými výdaji je možné použití této dotace podložit. Zavedení „PAP“ přináší především extrémně zvýšenou pracnost se zpracováním účetních dokladů a s tím spojenou časovou náročnost pro zaměstnance odpovědné za účetnictví účetní jednotky. Je možné použít výše uvedenou dotaci na výplatu odměn těmto zaměstnancům? Takové použití dotace by splňovalo její přísnou účelovost, ale nejsem si jistá, zda při finančním vypořádání obstojí.

Obce využily dotace i na PAP na dodávku SW - úpravu, na poradenskou činnost k PAP a většina opravdu na mzdové náklady a byly vyplaceny odměny, neměl by být vůbec problém s obhájením, je to použití dotace - jedná se především o zvýšenou pracnost, na to byla i dotace uvolněna.

Patříme mezi větší obce, takže máme stále BÚ, příjmový a výdajový účet. Pravidelně provádíme regulace příjmů a dotace výdajů a k těmto operacím vytváříme pouze účetní doklad. Koncem měsíce předáváme starostovi města k podpisu - schválil. Přezkoumání hospodaření postrádá u těchto účetních operací příkazce operace atd. Jak to zde zařídit, abychom stále neobtěžovali starostu? Stejný problém máme u příjmového účtu. Je přece logické, že vystavíme fakturu na základě smlouvy apod., proč příkazce atd.? Jak máme uvedený postup dodržovat u příjmu dotací, daní apod. S podpisy stále válčíme. Stačilo by vytvořil doklad, kdy jednou za měsíc dáme přílohou ke všem účetním případům toho měsíce, že byla provedena průběžná řídící kontrola, kde se podepíše pracovník pověřený kontrolou, účetní a správce rozpočtu? Moc děkuji za informaci.

Příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní dle zákona o finanční kontrole mají fci ve vztahu k plnění rozpočtu -   příkazce operace a správce  např. podpisuje před vznikem závazku, před vznikem nároku. Pak ještě před úhradou jako druhá úroveň  kontroly - ale zde musí jít o příjmy a výdaje z rozpočtu, které mají vliv na to, že peníze jdou vně.  Při převodech na účtech tyto fce nemají uplatnění, rovněž tak při operacích, které nemůžete ovlivnit (daňové příjmy). Zde je potřeba podpis osoby odpovědné za účetní případ a za zaúčtování dle ZoÚ a můžete si v těchto případech uvést do vaší směrnice, že pro určité typy operací je to jedna a tatáž osoba, a tedy se podpisuje jednou. Dělala jsem k tomu různé výklady, doporučení do směrnic - kdy např. nebude vyžadován podpis příkazce k nárokům - příjmům (tržby v hotovosti, daně). Jeden z těch rozborů vám pošlu mailem, i ty nápady na úpravu směrnic, ale rovnou říkám, systémově se zákon o finanční kontrole do detailů dotáhnout nedá. I zde na stránkách jsem již několikrát upozorňovala na riziko, když budete něco podepisovat dle zákona o finanční kontrole jen formálně - vlastně říkáte, že děláte něco, co ve skutečnosti ani provést nelze (např. předběžná kontrola před stržením poplatků bankou, výše daňových příjmů....) . Jiným kontrolním orgánem by mohlo toto být  považováno za podvod.

Při kontrole hospodaření nám bylo vytýkáno, že nemáme narovnány skutečné příjmy a výdaje ve výkazu FIN na rozpočet. Respektivě, že jsme neudělali rozpočtové opatření. Já jsme udělala rozpočtové opatření na výdaje s rozdílem v řadu Kč (tak aby odpovídalo skutečnosti). Rozpočtové příjmy jsem nerovnala v případě, že byly nižší než skutečnost. Dle auditorek se jedná o porušení rozpočtové kázně a C z auditu + pokuta. Můžete mě prosím napsat, kde přesně najdu z jakého zákona tato vyplývá.

Toto z ničeho nevyplývá a určitě se nejedná o porušení rozpočtové kázně, nižšími příjmy nikdo rozpočtovou kázeň neporušuje, to by se stát nedoplatil :o). Z hlediska zákona č. 250/2000 Sb. jste povinni přijmout rozpočtové opatření jen v případě nebezpečí vzniku schodku, což nižší příjmy mohou znamenat, ale nemusí, pokud někde jsou nedočerpané výdaje. Jedná se o §16, zákona č. 250/2000 Sb. , tj. kdy jste povinni přijmout rozpočtové opatření. Určitě dejte ke zprávě stanovisko a pokud rozhodli o správním deliktu, tak se odvolejte (na ty nedočerpané výdaje - tedy "nehrozbu" schodku). Jen k tomu stanovisku, když ho nezapracují, tak ho musí uvádět jako součást zprávy.

Ještě k porušení rozpočtové kázně - je definováno v §22 zákona 250/2000 Sb a  definice porušení RK nenaplnění příjmů neobsahuje. Může se spíš jednat o vyhodnocení správního deliktu - §22a, písm.c - ale delikt je to jen v tom případě hrozby schodku rozpočtu - pokud prokážete nečerpaný rozpočet výdajů do výše nenaplněných příjmů, pak schodek nehrozil a nebyli jste povinni dělat změnu rozpočtu. Situace bude horší, pokud nikde nedošlo k nedočerpání výdajů a opravdu vznikl schodek, tj. skutečné výdaje vyšší než skutečné příjmy oproti rozpočtu, to již by pak kontroloři byli v souladu s předpisem.

Dobrý den, prosila bych o radu ohledně změny evidence majetku v naší Po. V dosavadní Směrnici o evidenci majetku měla Po uvedeno, že vede majetek od hodnoty 500 kč ( vede na účtu 028) , nemá podrozvahovou evidenci a evidence je vedena ručně v inventární knize . Kvůli narůstajícímu počtu drobných předmětů si Po vytvořila letos novou vnitřní směrnici o evidenci majetku , kde si sníženou hranici ( 500 kč) zvýšila na 3000 kč, zavedla podrozvahovou evidenci a z účtu 028 na základě seznamu inventárních čísel přeúčtovala majetek od 500-3000 kč na účet 902. Tento postup do směrnice i přímo popsala. My jako zřizovatel s touto evidencí souhlasíme , jen se chceme ujistit, že je postup správný ( přeúčtování majetku z 028 na 902). Směrnice má účinnost od 10/2011 - nebo by měla být účinnost od 1/2011 ? Přeúčtování proběhlo v říjnu , aby do inventarizace bylo možné vyjet z PC inventurní soupisy v nové evidenci. M\ jako zřizovatel budeme na účtu 903 mít součet 028 a 902 školy ( Po nabývá majetek pro svého zřizovatele ) ?Děkuji .

Zaúčtování je v pořádku - tedy vyřadím MD 088/Dal 028 a naúčtuji MD 902/Dal 999. Co je ale trochu problém je skutečnost, že toto nastalo v průběhu roku. Podle obecných účetních zásad by měl být postup takový, že metoda se mění vždy k 1.1. a je platná pro celý rok - takže pokud jste ochotni tento princip respektovat, tak byste to měli udělat až k 1. 1. 

Ve zprávě o výsledku přezkoumání mám napsané: Do směrnic je třeba doplnit ještě oblast týkající se opravných položek k pohledávkám, rezerv a reálné hodnoty. Interním pokynem mám ošetřenu reálnou hodnotu. Rezervy účetní rezervy ve smyslu zřízení např. rezervy -fondu, na opravu kanalizace netvoříme, o ničem takové zastupitelstvo nerozhodlo. Volné peněžní prostředky rozpočtujeme na pol 5901. V případě potřeby změníme rozpočtovým opatřením např. na 5171. Opravné položky k pohledávkám také nemám směrnicí ošetřeny. Za jedenáct let , co jsem na úřadě, jsme nikdy neevidovali takovou pohledávku, na kterou bychom museli tvořit opravnou položku. Eviduji pouze jednu pohledávku na účtu 315(za odpad) a tam se prozatím opravné položky k pohledávkám netvoří. Mám tedy povinnost nějak ošetřit rezervy a pohledávky směrnicí?

V případě, že u vás nejsou účetní případy pro tyto účetní metody, tak je zbytečné dělat směrnici, žádný předpis to nevyžaduje a nic nevytvořením směrnice neporušujete. Diskutovat můžeme  u rezerv a OP  - směrnice je zde spíše k zajištění informací, zda vytvářeny být nemají. Jedná se však opravdu jen o vnitroorganizační záležitost, kterou Vám nemůže nikdo nařídit. Pošlu Vám na mail nějaké vzory. Něco je i ke stažení.

Dobrý den, při kontrole ZŠ jsme narazili na účetní případ, který se týká dodatečné faktury za vodné z roku 2010. Jedná se o velmi významnou částku 120 tis. Kč, chyba byla způsobena chybou dodavatele, dohadná položka nebyla vytvořena v takové výši. Zaúčtováním do nákladů běžného roku se ZŠ dostane pravděpodobně do ztráty. Jak má být správně zaúčtováno?

Lze zaúčtovat, když je významná částka, na 408 MD, což by alespoň řešilo ztrátu letošního roku. Nic jiného mně nenapadá, pak již jen náklad letošního ve smyslu §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb.  Protože od 2012 bude účet 408 přejmenován (již ne Chyby minulých let, ale Opravy minulých období, tak jej asi využijte).

To bude korespondovat možná i s navrhovaným vymezením účtu - měl by zde být od r. 2012 režim, kdy opravy nad 0,3% aktiv půjdou povinně nad 408 (zbytek výsledkově) - pokud to takto bude od r. 2012 vyhlášeno, nebylo by špatné použít stejný režim již pro rok 2011.

Na minulém přezkoumání hospodaření po mě kontroloři z kraje chtěli vidět a přepočítat hotovost v pokladně. Přišla jsem však na to, že tento úkon nemají zahrnutý v rozpisu kontrolovaných věcí. S velikou nelibostí tuto skutečnost připustili, vychrlili na mne ale ihned paragrafy, podle kterých na to mají právo. Přečetla jsem si zákon o kontrole, kde však je napsáno, že jsme povinni předkládat pouze doklady a informace nikoliv finanční hotovost. Zajímalo by mne tedy, zda na to skutečně mají právo, nebo zda je to s prominutím buzerace. Co bych za to dala, kdybychom si mohli dovolit soukromého auditora, bohužel když zastupitelé viděli, kolik by obec musela zaplatit, řekli mi, že to budu muset vydržet.

Já neumím  jednoznačně odpovědět. V případě, že ověřuji závěrku jako auditor, tak při testech spolehlivosti pokladnu kontroluji také. Při přezkumech, jen pokud se účastním inventury, což je hodně výjimečné. Dle mého názoru vyhláška č. 420/2004 Sb. kontrolu hotovosti v pokladně přímo nezahrnuje, pokud není provedena k inventarizaci k 31.12. 2011, kde se jedná o průkazné doložení hodnoty aktiva, v rámci předmětu účetnictví. Obávám se však, že obecné ustanovení předpisu k předmětu přezkumu "nakládání a hospodaření s majetkem ÚSC" kontrolu pokladny asi obhájí (majetkem jsou i peníze, není uvedeno dl. majetkem, ale majetkem všeobecně).

Dobrý den, můžete prosím blíže objasnit, které údaje nejsou předmětem přezkoumávání podle § 2 odst. 3 zák. č. 420/2004 Sb. (na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu)? O jaké údaje u územních samosprávních celků může jít? Děkuji za odpověď.

Jedná se např. o dlužníky poplatků, které spadají pod daňový řád. Je k tomu stanovisko MV v dokumentech ke stažení "Pohledávky - mlčenlivost" z 13.1.2011.