Dotazy

Město pořídilo na výstaviště 2 sanitární kontejnery, které budou pevně spojeny se zemí (napojeny na vodovodní řad.) Cena jednoho kontejneru je cca 370.000,- Kč, náklady na rozvody vod.potrubí celkem cca 200.000,- Kč. Pokud se jedná o věc movitou, zaúčtuji obě faktury na pol.6122 s tím, že náklady na vod.rozvody rozpočítám ke každému kontejneru v poměru a tak zavedu na účet 022? Děkuji.

Já si myslím, že by měly být spíše stavbami, podle mě je váš záměr je tam umístit trvale, navíc jsou i napojené na infrastrukturu. Budou spojeny se zemí a musí k nim vést voda, aby plnily svůj účel, takže těžko je budete přemisťovat. Stavbou tedy může být i majetek, který je možno přemisťovat, ale je využíván způsobem jako stavba, plní účel stavby (budovy). Přípojky na vodu můžete zařadit jako oddělené stavby, definovala bych to tedy majetkově jako dvě stavby sanitárních kontejnerů a dvě přípojky, vše na pol. 6121 a účet 021.

Zastupitelstvo města schválilo, že k 31.12.2018 vystoupíme ze svazku obcí, kterého jsme členem. Svazek obcí bude v listopadu schvalovat rozpočet na 2019 a výhled. Domnívám se, že bychom se měli hlasování zdržet, neboť bude hlasováno o něčem, co už se nás nebude týkat. Dále se chci zeptat, zda máme zveřejnit na úřední desce města rozpočet a výhled svazku obcí, když už příští rok nebudeme jejich členem.

Když bude zasedání orgánů svazku v listopadu, tak jste ještě členem, měli byste mít účast i hlas. Rozpočet se vás může i týkat - např. v části vypořádání s odcházející členskou obcí. A zveřejnit asi i musíte, protože členem do 31.12.2018 jste a budete, tak toto i kvůli dodržení předpisů formálnímu, ale já si myslím, že i rozpočet na další rok se vás týkat může právě kvůli vypořádání majetku a podílu. 

Dobrý den, ještě jednou kamerový systém. Před časem jste mi odpovídali na otázku ohledně výměny části kamerového systému v naší obci ( z důvodu nefunkčnosti jedné kamery, která se už ovšem nevyrábí a ani nešla opravit). Ovšem nyní se ke mě dostala další dokumentace. Tak moc prosím o váš názor. Kamerový systém máme od roku 2015 za PC 59900,- Kč. Zůstatková cena je 34196,- Kč k 30.9.2018. Tedy odepsáno ze 43%. V září došlo k výměně a navýšení počtu kamer, výměně harddisku, rekordéru a dalších drobností. Je vedeno v majetku pod jedním IČ. Na kartě je pouze rozepsáno co je součástí tohoto systému. Část tohoto systému dodavatelská firma odkoupila. Vystavila jsem fakturu. Klasicky bych podle vás účtovala opravu a jednu kameru bych připsala na kartu (podlimitní zhodnocení). Prodané součásti jako prodaný materiál. Jenomže. Nyní držím v ruce novou smlouvu na dodání zcela nového kamerového systému v hodnotě 59 104,- Kč (je uvedeno i na faktuře). V tomto měsíci uvedeno do provozu. Takže vlastně fakticky nejde o opravu, ale o úplně nový kamerový systém. Z původního nám ponechali pouze LCD monitor a kabeláž ke dvěma kamerám. Takže to vidím tak, že bych původní systém úplně vyřadila, zařadila nový systém a navýšila jeho hodnotu o zůstatkovou cenu LCD a kabeláže původního systému (tyto součásti používáme, ale nejsou v ceně nového systému). Prodané součásti bych účtovala jako prodej dlouhodobého hmotného majetku. Asi nějak takto: vyřazení původního 551/082, 553/082 (to by byla ZC těch prodaných věcí) a 082/022. Dále zařazení nového 022/042 (v PC + ZC monitoru a kabelů). Šlo by to takhle? Nic jiného už mě nenapadá. Děkuji.

Započtení zůstatkové ceny do nově pořizovaného majetku lze v souladu § 55 odst. 1. písm. e) aplikovat pouze na stavby, nikoliv na movité věci. Ve vašem případě, kdy část původně evidované věci zůstává, je správné řešení vyřadit to analogicky jako část souboru, když ale nevedete jako soubor, tak to bude vyřazení části jedné věci. To, co jste zlikvidovali, tedy vyřadíte zápisem 551/082, prodané 553/082, obojí ve výši  43 % z jejich PC, samotné vyřazení 082/022 v PC. Na účtu 022 na položce kamerového sytému by vám mělo zůstat to, co budete nadále používat a k tomu jako TZ přičtěte nový kamerový systém.

Byla nám přidělena dotace od IROPU na rozšíření kapacity budovy MŠ. V obecných pravidlech pro příjemce je určeno financování pomocí UZ 17968 SR UZ17969 EU ale nikde není zmínka , zda použít také označení Nástroj a Zdroj. Stačí tedy použít značení pouze UZ?

Když je spolufinancováno ze zahraničí, tak se vždy musí použít nástroj (u IROP 107) a zároveň prostorový původ (dříve zdroj) - 1 pro podíl ze SR (spolu s nástrojem a ÚZ) a váš podíl (k PP jen nástroj, bez ÚZ), 5 pro podíl EU (opět k tomu nástroj a ÚZ). Je to tak v souladu s metodikou MF, kterou můžete najít v naší knize Rozpočtová skladba nebo rovnou na MF zde:

https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2015/metodicky-pokyn-k-casti-xi-a-xii-vykazu-21099

Číselník nástrojů najdete také na stránkách MF:

https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/aktuality/2014/ministerstvo-financi-zverejnuje-aktualiz-16853 

Jinak je to tak i v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě, kde je v jeho současném znění uvedeno jako hledisko třídění příjmů a výdajů dle RS nejen transferové (ÚZ), ale i zdrojové třídění (sestávající mj. z třídění prostorového a nástrojového).

Dnes mi přišlo z Obvodního báňského úřadu, že mám vrátit přeplatek z vydobytí nerostů. Jedná se o přeplatek za rok 2017. Použiji k tomu § 6402 a položku 5365. Nevím?

Zaúčtujte jej na účet 549, z hlediska RS je přesnější odpa 6399 a pol. 5909. Příjem jste účtovali na položku 1356 (samozřejmě bez odpa), proto odpa takto obecný, jinak by bylo správné použít odpa stejný, jako u příjmu. Dříve se používala i meziročně příjmová položka minusem, ale to byl tradiční postup, není podložen předpisy,  z hlediska znění RS je nejpřesnější meziročně výdajová pol. 5909.  

1) Obec disponuje pozemky (má ve vlastnictví), které se novým geometrickým plánem změnily na pozemky určené k prodeji jako stavební parcely. Je to větší plocha tvořená několika pozemky - každy pozemek má jinou hodnotu - některé byly oceněné ZP, jiné pořizovací cenou. Nyní jsou tyto pozemky geometrickým plánem jinak dělené - některé zůstaly v původní výměře a pozemkovým číslem, u jiných se měnila výměra, některé dokonce zanikly nebo byly sloučeny se sousedními parcelami a dostaly nové číslo. Dvě parcely vznikly oddělením nové. Zajímají mne právě tyto dvě nové - jak je ocenit? Vím z jakých parcel vznikly, ale že bych přebírala jejich původní cenu za m2 se mi nezdá. ZO odsouhlasilo prodej stavebních parcel za 200,- kč/m2, předtím nám RK zpracovala tržní cenu všech nabízených pozemků za 220,- kč/m - mohla bych je ocenit touto cenou, jako RPC ? Až nově vzniklé "stavební parcely" na KÚ zapíšou podle nového GP a my je zveřejněním nabídneme k prodeji - tak v tuto dobu se oceňují reálnou hodnotou? V účetnictví mám tyto parely přesunout do analytiky stavebních pozemků ( Příloha odd. H) ?? Zastupitelstvo schválilo cenu za m2 a znění kupní smlouvy, ale ještě neschválilo záměr prodeje, protože se čekalo na rozdělení pozemků na jednotlivé stavební parcely - to je až nyní tím novým GP. Nejsme plátci DPH, ale podle přečtěných odpovědí se prodej majetku do obratu nepočítá - platí to stále a nespadneme prodejem do plátcovství DPH?? 2) Prodáváme nepotřebný materiál - pneumatiky z hasičského auta jiné obci. Musí se před prodejem udělat nějaký zápis např. 112/544 ? O skladu moc neúčtuji, nemáme k tomu důvod, tak si nejsem moc jistá. Pneumatiky jsem při pořízení účtovala jako materiál, bez žádné majetkové evidence.

1. Toto je přesně případ, který řešíme v dokumentu "Pozemky - vybrané specifické operace" z 26.9.2017, podívejte se do něj, jsou tam nastíněny varianty řešení. Když je vazba na původní pozemky dohledatelná, opravdu je správnější nepřeceňovat, jen se snažit nějak rozumně "rozhodit" původní ocenění pozemků na nový stav. Ohledně okamžiku přecenění na RH, to je řešeno v § 64 odst. 2 vyhlášky, kde se k tomu uvádí: "Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu". Dále se v bodě 7.1 písm. e) ČÚS č. 710 píše, že si máte ve vnitřní směrnici ošetřit: "způsob stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu a stanovení skutečností souvisejících s oceněním majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou podle § 64 vyhlášky, zejména způsobu zajištění účetních záznamů a určení odpovědných osob." Ve vašem případě určitě ale nelze přecenit majetek, dokud nevznikne, resp. dokud nedojde k zapsání GP do KN a když ještě není o prodeji ze strany ZO rozhodnuto, tak doporučuji počkat na schválení s tím, že ale platí výše uvedené (mít ošetřeno ve směrnici). Jako RH byste měli použít přednostně tržní hodnotu, ve vašem případě bych použila kupní cenu schválenou ZO, to je pro vás v současnosti nejpřesnější RH, kterou lze použít, když ještě nemáte kupce (RK sice uvedla tržní cenu 220 Kč za m2, ale to je pořád částka teoretická, tržní hodnota je taková cena, kterou dosáhnete na volném trhu, když jste si zvolili 200 Kč a nikoliv 220 Kč, těžko vám někdo dá sám od sebe více, to jen, kdyby třeba bylo více zájemců, RH je podle zákona tedy nejpřesnější kupní cena, ta ale přesně nemusí být k datu přecenění známa, proto volím kupní cenu, kterou jste si stanovili). Ohledně DPH, do obratu se to stále nepočítá, podle § 4a zákona o DPH se úplata z prodeje dlouhodobého majetku do obratu nezapočítává.
2.  Asi je zbytečné je aktivovat na sklad, když jste je tam nevedli a budete je teď rovnou prodávat, můžete prodej rovnou účtovat na účet 644, pol. 2310.

Mám na stole kupní smlouvu na pozemek na kterém je vybudována pozemní komunikace a inženýrské sítě -osvětlení,deštová kanalizace. Nevím jak toto zařadit a za jakou cenu a účet.jednotka od které jsme koupili mi oznámila,že žádnou cenu za to nemá, že to eviduje zatím jako celek parcely a někdy v budoucnu to všechno rozpočítá.V jaké ceně mám tedy já zařadit do účetnictví?

Majetek pořízený koupí oceňujeme v souladu se zákonem o účetnictví pořizovací cenou, u vás tedy kupní 1 Kč + případné související výdaje. Otázkou ještě je, co vše vám prodali, asi jen pozemek, když uvádíte, že to v budoucnu rozpočítají? S tím by problém u sítí nebyl, ale u komunikace ano, ta je součást pozemku, pokud by zůstala v jejich majetku, měli by si s vámi ošetřit, že vy máte pozemek pod ní (nájem?). To jen takové úvahy, protože předně je potřeba řádně identifikovat, co vlastně všechno od nich kupujete. Pak se můžeme bavit o tom, jak to zaúčtovat, ale jak uvádím na začátku, v souladu s předpisy je použít kupní cenu 1 Kč (plus případné související výdaje) a tou pozemek ocenit, případně jí rozpočíst mezi jednotlivé druhy majetku (vše za 1 Kč a rozdíl dát na účet 649 jako rozdíl ze zakrouhlení). Koukněte se do odpovědí, když zadáte do vyhledávače 1 Kč, vyjede vám jich k tomu celkem dost, kde toto popisujeme. Druhá možnost by totiž byla odchýlit se od metody, to by ale musel někdo rozhodnout, pak by se to mělo účtovat spíš přes účet 401 (zastřený stav, je to fakticky dar, někdy se ta 1 Kč ani neplatí), je věrnější hodnota majetku, ale zase náklady z odpisů, no zvažte, jestli se tímto vůbec zabývat a nebo se jednoduše držet předpisu, což vám v tomto případě nikdo nemůže vytknout.

Potřebovala bych ještě poradit se zaúčtováním "vybavovacího zařízení" do nově rekonstruovaných bytů (dříve tam nebylo nic-vše si pořizovali nájemníci na své náklady). Nyní pořizujeme kuchyňské linky, ty účtuji jako součást stavby-zhodnocení na položku 6121. Ale u sporáku, trouby a digestoře? Pokud jsou to vestavné spotřebiče, je to také součást stavby? Volně stojící sporák, který můžeme přesunout zase do jiného bytu, jak už se to dříve stalo, jsme účtovali na 028. Podle podobných dotazů, které jsem našla na vašich stránkách, je to asi špatně. Můžete mi upřesnit, jak je to správně? Děkuji

My si tady pomáháme daňovým pokynem GFŘ D-22, který stanovuje jako součást stavby vybavení spojené se stavebním dílem - jako právě sporáky, digestoře, dřezy apod. (umyvadla, záchody...). Má se v úvahu vzít i účel stavby, takže proto u bytů doporučujeme vyhodnocovat kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů jako součást stavby, když pořizujete jinam, např. na obecní úřad, tak už je to spíše samostatná movitá věc ve smyslu, že není nezbytná, aby budova plnila svůj účel.  U bytů se logicky bere, že kuchyňská linka včetně příslušných zařízení je nezbytná pro jejich účel bydlení, toť druhý argument. Pořizuje-li se nově, má se zahrnout do ceny stavby, popř. jako TZ, vyměňuje-li se, pak je to oprava. Daňový pokyn sice není závazný pro účetní evidenci, ale kontroloři z toho většinou vycházejí a je zbytečné stanovovat si nějaká odlišná pravidla, když se máme o co opřít, zvláště v situaci, kdy toto není dostatečně upraveno účetními předpisy. A k jádru dotazu - i "volně přemístitelný" sporák je vhodné takto vyhodnotit a zahrnout do ceny TZ, protože je v pokynu uveden, pro funkci bytu je nezbytný a i když není vestavěný přímo do linky, tak určitou formou je se stavbou spojen - připojen na rozvody elektřiny. Když ho přesunete do jiného bytu v rámci bytového domu, tak se nic neděje, pořád zůstal součást stavby.

Město má uzavřenou smlouvu o dopravní obslužnosti s dopravním podnikem. V rámci této smlouvy hradí prokazatelnou ztrátu (ODPA 2292, POL 5193). Od 1.1.2019 má účinnou novou smlouvu v níž se zavázalo, že ještě navíc bude dopravnímu podniku dle vyhlášky 296/2010 Sb. hradit určitý podíl z čistého příjmu k provozním aktivům. Tento výdaj předpokládáme ODPA 2292 a položku ??? (myslíme si 5213).

Patří to obojí na stejné zatřídění, tedy odpa 2292 a pol. 5193. Vyhláška 296/2010 Sb. provádí zákon č. 194/2010 Sb. a to konkrétně § 23 odst. 7. Je to také kompenzace, vyplývá to tak i z náplně paragrafu 2292, kde se přímo uvádí, že na něj patří "výdaje podle smluv s dopravci" (kompenzace dopravcům, které v druhovém třídění patří na pol. 5193) (§8 odst. 1, § 9 a § 23 zákona).

Obec Ondřejov byla zřizovatelem příspěvkovky - školy, tu zrušila a zůstatky na účtech byly převedeny na obec. Škola se stala samostatným zařízením a jejím zřizovatelem je Svazek obcí, který v mezidobí vznikl a samozřejmě, že obec Ondřejov je jejím členem. Jde mi o to, že je žádoucí a dle mého názoru i správné převézt peníze bývalé příspěvkovky Ondřejova "zpět" do školy. Jak to ale udělat. Může Ondřejov poslat peníze rovnou škole? A pokud ano, na základě čeho a jak se o tom bude účtovat. Nebo je musí nejprve vložit do Svazku obcí jako "mimořádný příspěvek" a ten pak jako zřizovatel peníze rozdělí a i v tomto případě prosím o zaúčtování.

Právním nástupcem je obec, není povinnost předat zůstatky. Jinak samozřejmě je možné obojí, jak dotace svazku, který by měl povinnost škole navýšit příspěvek, tak poslat i dotaci PO - jako cizí PO s položkou 5339 - je to o domluvě mezi vámi, školou a svazkem a mělo by schválit zastupitelstvo. Povinnost převodu zůstatků nové škole však opravdu není. Jsem o tom přesvědčena. 

U svazku obcí by se účtovalo jako o dotaci mezi obcemi - vy 572/349 a 349/231 3113 pol. 5321 a DSO 348/672 a 231 4121 MD/ 348 D. U PO přímo 572/349 a 349/231 3113 5339. 

Vlastníme byt v bytovém domě, který vlastní Společenství pro dům čp. 338. Zastupitelstvo rozhodlo byt prodat stávajícímu nájemci za cenu 600 tis. Kč. Zůstatková účetní cena bytu je 543 tis. Kč. Bytový dům a tedy i byt je z roku 2007. Uzavření kupní smlouvy je podmíněno získání úvěru ze strany kupujícího. Byla uzavřena zástavní smlouva k bytu, právní účinky vkladu smlouvy o zřízení zástavního práva je 19.9.2018. Zároveň byla podepsána kupní smlouva na byt, kde je uvedeno, že kupní cena bude převedena na účet prodávajícího z hypotečního úvěru kupujícího do 15 dnů po provedení zápisu zástavního práva na KÚ. Potom bude podán návrh na vklad kupní smlouvy. Nevím jestli se má už účtovat o vkladu zástavního práva. Přecenění na RH není nutné. Při přijetí kupní ceny DUZP 231/324 ( osvobození DPH). Vklad kupní smlouvy 311/646, 324/311, vyřazení z majetku 553/021. 2. Naše město v rámci mezinárodní spolupráce se zúčastní setkání obcí na Slovensku v Radzovcích. Jedná se o projekt "Jsme doma v Evropě". Výdaje budeme přeúčtovávat obci Radzovce. Jedná se o dopravu autobusem na Slovensko a zpět. Fakturu, kterou uhradíme, přeúčtujeme obci. Nevíme , jak vystavíme fakturu na Slovensko, jak s DPH. Obec Radzovce zahrne náš náklad do vyúčtování prostředků EU. Děkuji

1. Učtujete dobře, z účetního hlediska by se měl zastavený majetek analyticky oddělit, nic jiného k tomu není potřeba. Jestli jste to obratem prodali, pak je to asi celkem zbytečné. Z právního hlediska by to ale asi mělo podléhat schválení ZO, které má v pravomocích schvalování  zastavení nemovitých věcí.

2. Nejsme znalec slovenského zákona - nicméně pokud se dívám dobře, tak v Slovenském zákoně podle §46 odst. 2 je také slovenský úsek přepravy osovobozen od DPH - tedy stejně jako český podle našeho zákona §70 (vázáno na náš úsek dopravy). Takže mi z toho vyplývá, že dopravce by to měl vystavit jako plnění osovobozené od DPH (jak český, tak i slovenský úsek) a u vámi vydané faktury, kterou je provedeno přeúčtování, byste to daní neměli zatížit. -

Při příležitosti 100. výročí založení republiky budou do kopule radniční věže vloženy tubusy s artefakty jako odkaz pro budoucí generace. Obsahem bude také peněžní částka ve výši 1888,- Kč. Jednotlivé bankovky a mince budou vždy po 1 kusu od každého druhu (1x 1000,- 1 x 500,- Kč atd.) Prosíme o radu jak tuto částku rozpočtovat a zaúčtovat i z hlediska nákladů.

Dejte na účet 549 a položku 5909 a odpa např. 3900, k tomu něco bližšího asi určitě nenajdeme. Asi jako výdaj z pokladny, že ano? Darem se to označit nedá, dotací také ne, službou ani zbožím, tak volím vše zbytkové. Snad budete souhlasit. Super dotaz, takové mám nejraději :o). 

Město odsouhlasilo zapsanému spolku z dotace poskytnuté spolku ministerstvem technicky zhodnotit majetek(tělocvičnu), který je svěřen městské příspěvkové organizaci.Majetek využívá spolek na základě nájemní smlouvy s PO.Zřizovatel schválil usnesením následující postup-"úhrada nájemného a služeb bude započtena do výše hodnoty TZ pronajímaných NBP"...Po cca 10 letech ("vyčerpání výše TZ proti úhradám nájmů a služeb")spolek městu předá TZ. PO účtuje měsíčně o nájmech a službách na základě odběratelských faktur přes fond investic 416/401 a 052/311. Snažíme se uchopit tento postup - fond investic a provozní náklady, 052 s dalším aktivním účtem. Děkuji.

Když máte zápočet na nájemné a služby, tak musíte předepsat výnos: 311 MD/ 602 , případně nájem 603 D. Pak byste měli mít předepsaný závazek z úhrady TZ (resp. ne vy, ale PO - asi účtuje PO o TZ i o nájmu, když mají svěřený majetek, že ano? Z dotazu to tak vyplývá).  Moc nechápu to účtování přímo o fakturách - to by měl účtovat spolek, když má na to dotaci. Mělo by se jen odsouhlasit TZ,  to předat PO, PO předepsat závazek z TZ zápisem 021 MD/ např. 459 D a pak dělat proti předpisům za nájemné a služby zápočty 459 MD/ 311 D. 

Prosím, nejsem si jistá, zda jsem vše pochopila dobře, kdyžtak se prosím ještě ozvěte a upřesněte, jak jste systém nastavili na iva@obecuctuje.cz. 

Takto - fond investic (jeho čerpání) je vázán na platbu - tedy podle mne u té PO čerpání fondu investic by bylo v okamžiku zápočtu - tedy vždy, jak by se proúčtovalo MD 459/Dal 311 (třeba ten roční nájem), tak by se v této výši udělalo 416/401 - tedy fond by se postupně čerpal na toto v době těch 10 let.

Město jako jeden žadatel obdrželo Rozhodnutí na dotaci z ministerstva pro místní rozvoj (program 11703) na zpracování územní studie vybraných veřejných prostranství pro lokality našeho města a lokality sousedního městyse (městys sám nemohl žádat). Pro oba subjekty dotace činí 90% a vlastní podíl 10 %. Do dnešního dne jsme si od městyse nevyžádali žádnou zálohu na tuto územní studii. Na dílčí plnění na 1 fázi (kompletní zpracování lokalit městyse) přišla od projektanta první faktura adresovaná na město. Město fakturu zaplatilo a výdaj na územní studii zaúčtovalo na pol. 6119 a ihned tuto částku městysi hodláme přefakturovat. Až nám městys fakturu uhradí, přijmeme prostředky na položku 4221 a městys bude mít výdaj na položce 6341 (čili konsolidace). Tato studie je zatím rozpracovaná a hotová má byt až v únoru v r. 2019. Po té provedeme další platbu a pak zařadíme studii do našeho majetku, neboť dle podmínek dotace to musí po dobu udržitelnosti (5 let) být náš majetek. Po obdržení dotace, která je z ministerstva pro místní rozvoj, zaúčtujeme její příjem na pol. 4216 a 90% z celkových výdajů na územní studii městyse jim odešleme na účet. Jak ale zaúčtujeme tento krok a jak zaúčtuje Městys příjem 90 % dotace, když k tomu nebude mít žádný investiční výdaj ani majetek? A je celkově náš postup účetně v pořádku?

Tak, jak navrhujete, by se to účtovalo, kdyby to byl ve vztahu k poskytovateli dotace částečně průtokový transfer, tedy u části transferu by byl příjemce městys, pak byste příjem ve výši, která by mu náležela, zaúčtovali 231 MD pol. 4216 ÚZ 17968, nástroj 107, zdroj (PP) 1 pro podíl SR, ÚZ 17969, nástroj 107, zdroj 5 pro podíl EU/ 375 D a přeposlání městysi 375 MD/ 231 odpa např. 3639 pol. 6341, značení stejně jako u příjmu dotace, tzn. NZÚZ. U výdaje za studii by pak byla vhodná přefakturace, tzn. fakturu, která by byla za zpracování studie městyse, byste účtovali 311/321 a její úhradu od městyse 231, RS kompenzačně, tzn. pol. 6119 minus D/311 D, zde nikoliv pol. 4121, protože oni vám nedávají dotaci, ale kompenzují vám vaše výdaje.

Ale pozor, podle toho, jak to popisujete, musíte mít celou studii, tedy i tu městyse v majetku, nemůžete jim jí tedy přefakturovat a poslat jim část dotace, jestli jste jediným příjemcem dle podmínek. V tomto případě patří celá studie na účet 041 a následně do majetku a městysi můžete tu jejich část nějakým způsobem předat až po udržitelnosti, tedy nejdříve za 5 let. Stejně i dotace patří celá do vašeho účetnictví na účet 403 a musíte jí rozpouštět do výnosů spolu s odpisy studie. Momentálně tedy v tomto případě nemůžete postupovat tak, jak navrhujete, to by bylo v rozporu s podmínkami dotace, kterou musíte spolu s celým majetkem evidovat vy, nemůžete jí přeposlat městysi. Po těch 5 letech můžete městysi studii darovat, prodat, jak se dohodnete, mohou vám na ní přispět i teď, pak to ale nejde účtovat jako přefakturaci, protože u vás to musí zůstat v majetku, ale lze to koncipovat pouze jako další transfer na její pořízení na účet 403, pol. 4221 a vždy raději ověřit, že je to možné z hlediska podmínek hlavní dotace.

Jestli vám něco nebude jasné, ještě se ozvěte, ale opravdu to podle dotazu vypadá, že sice navrhujete účtování, které by za určité situace špatně nebylo, ale v tomto případě je to opravdu absolutně nevhodné. Samozřejmě může městys studii využívat...(výpůjčka, jiné právo...)

Obracím se na Vás s dotazem ohledně ukončení splátkového kalendáře a KH. Obec pronajímá nebytový prostor. Vystavili jsme splátkový kalendář na rok 2018. Nájemné je splatné vždy k poslednímu dni v měsíci a DUZP je 1. v měsíci. Splátkový kalendář přesáhl hodnotu 10.000,-, a tak každý měsíc je hodnota měsíčního nájmu v kontrolním hlášení v A4. V říjnu dojde k ukončení nájemního vztahu. Za říjen bude vypočítána jiná částka za nájem -pouze 10 dní. Tedy bude menší než bylo v původním splátkovém kalendáři. Jiný splátkový kalendář se nevystavuje, částku nájemného za měsíc říjen bychom oznámili pouze dopisem, ale co dělat s kontrolním hlášením? Nájem za říjen bude malý, tedy splátky za 1-10/2018 již nepřesáhnou 10.000,- . 1) Máme nájem za říjen již brát jako zdanitelné plnění do 10.000,- a zařadit do KH A5? 2) A myslím si to dobře, že žádný nový splátkový kalendář vystavovat nebudeme? Bude stačit pouze oznámení o změně jedné (poslední) splátky? Moc děkuji.

Dotkla jste se záležitosti, která nemá jednoznačné řešení - v roce 2017 jsme to dávali za SMO do podnětů k novele DPH - nicméně zatím bez reakce:

Podrobný popis návrhu či podnětu:

Navrhované řešení:

Takže zkusím popsat, co bych udělal já. Nájem za říjen bych již dal do A.5. - s tím, že je to do 10 tis. Kč (pokud to ale zůstane v A.4., tak to ničemu vadit nebude).

Napsal bych něco takového, že s ohledem na ukončení nájmu v říjnu podle dohody .......... se neuskuteční plnění za období 10 - 12/2018 a nájemné za říjen bude účtováno samostatnou fakturou - na to bych vystavil samostatný daňový doklad (aby i druhá strana měla správný daňový doklad na pokrácené říjnové nájemné).