Dotazy

V průběhu 2016/10 došlo k zařazení Generelů kanalizace z 041 na 019. Vzhledem k tomu, že si nejsme jisti jaké CZ CPA máme použít a protože bychom měli tuto položku od 2016/11 začít odepisovat, prosíme o radu. Jedná se v podstatě o studii, která by měla být zařazena jako ostatní nehmotný majetek s dobou odpisování na 72 měsíců, ale v číselníku jsme žádný kód, který by tomu odpovídal, nenašli. (Jediný kód, který by podle nás přicházel v úvahu - 711133 - projektové plánování území, úplně neodpovídá charakteru Generelů.)

Pro nehmotný majetek není kategorizace určena, nejsou pro DNM vhodné ani kódy CZ-CPO, ani  CZ-CC, lze evidovat bez kódu, při životnosti vycházíme z původních tabulek , byla to příloha č.3 CUS 708. Do kategorizace jsme dávali např. DN 1,2,3...., tj. vlasní kódování. Vlastně si uvědomuji, že ani nevím, jak to dělají ostatní, tak si tady nechám odpověď zveřejněnou a budu ráda, když nám někdo napíše, jak vlastně u DNM postupuje. Zároveň jsem poslala dotaz na MF. 

Případně požádat dodavatele programu, zda by neurčil nějaký kód „neidentifikovatelného dle přílohy č. 1“ nebo aby program nepožadoval určení kategorizace jako povinný údaj.

V CUS 708 je bod 5.2., ale ani ten moc nepomůže..., ale spíše se přiklání, pokud není kategorizace jen k určení účetní odpisové skupiny, ale to také žádný přínos nemá. Jinak moc se s tím netrapte, když nemůžete najít, tak zvolte něco co nejobecnějšího, mám ráda 32.99.59 :o), když to někdo vyčte, tak ať poradí, co k DNM má být...já jsem přesvědčena, že správně je k DNM nepožadovat kategorizaci, protože není v příloze č. 1 uveden ....

Máme uzavřenu smlouvu o dílo, kdy objednatelem prací jsme my a občanské sdružení. Jedná se o technické zhodnocení našeho objektu, který má občanské sdružení ve výpůjčce (bezúplatně na 78 měsíců). Toto o.s. se na tom podílí předem sjednanou částkou. Je možné zaúčtovat tuto částku jako bezúplatné nabytí majetku nebo byste měla jiné řešení?

Majetek ve výpůjčce evidujete a odpisujete vy jako vlastník a to se týká i případného TZ. Pokud se občanské sdružení bude na TZ finančně podílet, budete o tom účtovat jako o transferu na pořízení DM (TZ) na účet 403 a po zařazení TZ do majetku musíte transfer začít rozpouštět zápisem 403/672. Další možné řešení je, že by vypůjčitel pořídil nějaký určitý podíl TZ jako spoluvlastník a odpisoval  a evidoval u sebe jako TZ cizího majetku, k tomu by byl nezbytný váš souhlas. Ale nevím, zda to není zbytečně komplikované, toto se řeší v případech, kdy např. nezisková organizace získá dotaci....kdyžtak se ještě ozvěte, pokud máte více informací k akci. Bylo by pak vedeno jako sdružené prostředky a muselo by se vypořádat - ne však majetkové, to bude pořád vaše, jen evidenčně, s tím, že bude uvedeno majetkové vypořádání po skončení výpůjčky. . 

Obec vybudovala vodovodní řad, který byl po kolaudaci v roce 2010 zařazen do majetku a uveden do užívání. Až v letošním roce (neznáme důvod této časové prodlevy) byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (obec strana oprávněná) za účelem vstupu na cizí pozemek pro zajištění údržby vybudovaného vodovodního řadu. Cizí pozemek zatížený VB ve prospěch obce je zapsán v KN. Hodnota věcného břemene do 40 tis. by byla účtována 5137 / 028. Při zařazování do majetku bylo zjištěno, že předmětný vodovodní řad byl v roce 2012 vložen do majetku organizace se 100% účastí města a obec tento majetek ve svém účetnictví již neeviduje. Jak máme správně postupovat v účtování tohoto VB, když se vlastně nevztahuje k majetku obce, ale je zapsán v KN ve prospěch obce?

Toto se v praxi děje a víme o tom a jsme přesvědčení, že v tomto případě, kdy k VB obec již nemá majetek, nevzniká právo (dle právníků nehmotný nemovitý majetek), protože toto právo jakoby přešlo na dalšího vlastníka a správně by bylo nevést v majetku, jen v režimu nějaké ostatní náhrady - např. 549 s položkou 5909. Tolik k obsahu případu. Ale bohužel toto není řádně vydiskutováno a bude se možná ze začátku ve vztahu ke kontrole krajů těžko obhajovat, obzvlášť, když na KN zůstalo VB ve prospěch obce. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Za mne jsem toho názoru, že skutečně se již do majetku nedává - tedy souhlasím s variantou, že je to jako náklad (jinak ono asi je jedno, že je ve prospěch obce,  řeší se prostě právo přístupu k vodovodu - nebude asi výslovně jen pro obec). Jinak obhajoba, že to nemám v aktivech - nespňuje to povahu aktiva - nepřináší to potenciální prospěch pro obec ... (to odešlo s majetkem)

Žádali jsme dotaci na hasičskou techniku z MMR. Dle registrace akce je výdaj na studii proveditelnosti neinvestice. Dále máme výdaje na propagaci - nechali jsme udělat ceduli za 1210,- Kč. I tento výdaj je neinvestice. Dále budeme platit výběrové řízení (neinv.) a administraci projektu (neuznatelný výdaj). Prosím na jaké položky mám zařadit. V případě administrace bych dala do ceny pořízení je to dobře?

Podle popisu to opravdu vypadá, že budete muset výdaje, které jinak bereme za související s pořízením majetku, účtovat jako neinvestice, abyste dodrželi podmínky dotace. Tzn. studie proveditelnosti a výběrové řízení na účet 518, pol. 5169, cedule jako materiál  na 501, pol. 5139 (popř. můžete podle hranice evidovat na účtu 902, popř. 028, pol pak 5137). Administrace projektu, pokud je specifikována jako výdaj investiční, ale jen neuznatelný, tak ten do ceny majetku můžete zahrnout. Dejte na to prosím příště pozor, jestli jste mohli rozdělení ovlivnit. Tyto výdaje bývají často neuznatelné, ale nemělo by jim vadit, když do ceny majetku vstoupí.

Prosím o radu ohledně vyřazení multikáry z majetku obce (účet 022). Nevím jak zaúčtovat. Multikára je ve špatném technickém stavu, nemáme technickou kontrolu, bylo rozhodnuto, že se multikára zruší a odhlásí. Budeme mít protokol o likvidaci. V odpisech mám nastavenou zbývající životnost ještě 2 roky a 2 měsíce, pořizovací cena byla 176 290 Kč, zůstatková cena je 27 592 Kč, odhlásíme jí v 12/2016.

Podle ČÚS se majetek odpisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k jeho vyřazení. Vyřazení likvidací v prosinci zaúčtujte 551/082 ve výši ZC, která u vás bude 27592 Kč minus odpis za prosinec (předpokládám, že 27592 Kč je ZC vč. odpisu za listopad, pokud ne, tak ještě musíte samozřejmě snížit o odpis listopadu). Samotné vyřazení pak zaúčtujete 082/022 v PC 176 290 Kč.

.

Město zasílá faktury za stočné a ostatní služby občanům nebo firmám a musíme fakturu složitě podepisovat časovým razítkem v elektronické spisové službě a posílat přes datovou schránku (pokud ji má). Zdá se nám to velmi složité při objemu faktur, procházet, kdo má datovou schránku a kdo ne a ještě fakturu převádět do formátu pro elektronický podpis s časovým razítkem. Ale je nám tvrzeno, že veškeré dokumenty, které elektronicky odcházejí od orgánů veřejné moci musí být podepsány časovým razítkem a poslány přednostně datovou zprávou.

Nejprve citace zákona č. 300/2008 Sb.:

Naší dobrovolní hasiči obdrželi od jiné VUJ darem speciální požární automobil MAN, pořizovací cena byla cca 5,5 mil.Kč, rok výroby i uvedení do provozu je 2003. My jsme ho dostali zdarma. Dáme ho do účetnictví i do evidence majetku za pořizovací hodnotu? Nikde v darovací smlouvě není uvedena žádná zůstatková hodnota. Jak budeme řešit případné odpisy?

Z dotazu jsem vyvodila, že hasiči jsou vaší organizační složkou a automobil od jiné VUJ jste dostali tedy vy jako obec.  Jelikož se tedy jedná o bezúplatný převod majetku mezi VÚJ, musíte převzít jejich ocenění. Měli by vám sdělit pořizovací cenu i zůstatkovou cenu a vy od nich přeberete zápisem 022 MD v pořizovací ceně (tedy cca 5,5, mil. Kč)/082 D (předané oprávky) a 401 D zbytek. Raději si ještě ověřte, zda na auto nečerpali dotaci, (spíše ne, musela by byt z EU a v roce 2003 ještě evidence na 403 nebyla a u OSS není ani nyní) pak byste měli přebrat i s dotací. Jelikož pořizujete použitý majetek, tak zbývající dobu odpisování si stanovíte podle předpokládané zbývající doby životnosti automobilu - nepřebíráte od nich odpisový plán, pouze již vytvořené oprávky k majetku.  Oni mají k dispozici ZC i hodnotu oprávek, když si jim řeknete, tak vám info dají, oni musí udělat odpisy ještě za měsíc, kdy budou předávat, tak neuvádějí ZC ihned do smlouvy, protože se mění,  ale až přímo k předání. Měli jsme obdobný případ a jejich zřizovatel se dost zlobil, že jsme zveřejnili, že tato VUJ nepředává majetek s potřebnými informacemi, že prý  jsou poučeni zřizovatelem, jak mají postupovat  - tak jim zavolejte, hned vám určitě řeknou. Jestli ne, tak mi napište, já to pošlu jejich zřizovateli a on už si zjedná nápravu.  

Prosím Vás o radu k odsouhlasení závazků a pohledávek ke dni účetní závěrky. Jestli jsem dobře pochopila je nutno nastavit dvoje pravidla pro odsouhlasení: 1) ve vztahu ke konsolidaci státu a 2) plynoucí z § 3 vyhlášky o inventarizaci majetku a závazků. Do dnešního dne nemáme tuto oblast ošetřenou. Chtěla bych nastavit limit pro odsouhlasení z titulu konsolidace s hladinou významnosti 10.000.000,-- Kč. Je možno vnitřním předpisem stanovit i tuto hranici pro odsouhlasení z titulu inventarizace? Nyní jsou součástí dokladových inventur jednotlivých oddělení (odborů) protokoly o odsouhlasení stavu danou dílčí inventarizační komisí, která potvrzuje svými podpisy, že pohledávky a závazky jsou ve správné výši, příp. zda jsou podnikány kroky k vymáhání dluhů, apod. Je nutné zasílat i konfirmační dopisy partnerům (odběratelům, dodavatelům)?

Vyhláška č. 270/2010 vyžaduje ověřovací dopisy, mají se řešit ve směrnici k inventarizaci. Nedávno jsem přemýšlela nad aktualizací vzoru. Doporučila bych vnitřní úpravu směrnice pro ověřovací dopisy na pohledávky a závazky v tomto smyslu: 

1. Nebudou se ověřovat pohledávky a závazky, které do data zpracování závěrky a jejího odeslání do CSÚIS mají vysokou pravděpodobnost úhrady. 

2. Nebudou se ověřovat pohledávky za fyzickými osobami, kde je nízká pravděpodobnost reakce partnera, tj. pohledávky z pokut, místních poplatků, nájmů a služeb k nájemnému. 

3. Nebudou se ověřovat pohledávky a závazky za jinými VUJ, které dělají výkaz PAP. Křížové kontroly na IČ by měly být dostatečným doložením uznání vztahu partnera. 

4. Vždy se budou ověřovat pohledávky a závazky vůči propojeným osobám obce, tj. vůči zřizovaným PO a ovládanými korporacemi. 

6. Vždy se budou ověřovat pohledávky a závazky vůči příjemcům transferů. 

7. Z ostatní pohledávek a závazků se budou ověřovat ty, které jsou významné pro účetní jednotku, tj. např. nad 1 mil. Kč vůči jednomu partnerovi…(upřímně mi částka 10 mil. Kč připadá nesmyslně vysoká, to spíš vypadá jako snaha o obejití povinnosti). 

S tím ověřováním je to však opravdu problém - protože kdy vlastně máme ty dopisy nebo korespondenci provést? Měli bychom počkat tak do 20.1., zda nedojde k platbě a až pak psát dopisy. Ty se však asi nestihnou do zpracování závěrky navrátit. Asi je možné  napsat dříve jen tam, kde si myslíme, že určitě nezaplatí, tam je ale zase málo pravděpodobné, že nám partner potvrdí…

Určitě bych se snažila hned ze začátku dalšího  roku nebo ještě před koncem řešit ty vztahy na vlastní PO, s.r.o,,a.s., neziskovky, co jsme založili nebo  na příjemce transferů…

Město připravuje rekonstrukci budovy úřadu. Aby se mohla rekonstrukce provést, bude nutné v jiném podlaží budovy opravit několik místností, aby se mohli úředníci i vedení úřadu na dobu rekonstrukce přemístit. Budou všechny náklady ještě před zahájením akce součástí rekonstrukce? Jedná se například o malování, elektroinstalační práce, zakoupení fólií, stěhovacího vozíku různých krabic apod. Drobný majetek bychom účtovali na položku 5137 a hned dávali do majetku, ale všechno ostatní nechat na účtu 042 a pak zařadit až na základě předávacího protokolu? Akce bude trvat asi do pololetí příštího roku.

Je to diskutabilní, jako výdaj související s pořízením to ve vyhlášce stanoveno není, ale není to tam ani vyloučeno. Spíše bych se přiklonila k tomu, že zajištění činnosti úřadu po dobu rekonstrukce není výdaj související s rekonstrukcí. Posoudila bych to tedy jako samostatný zásah - opravu nebo TZ budovy. Spíše to celé vypadá na opravu - malování určitě, u elektroinstalačních prací záleží na jejich charakteru, ale také spíše oprava, fólie aj. lze do materiálu...Přiznávám, že tento můj názor na zajištění činnosti - že nevstupuje do ceny pořízení DM - nesdílí všichni, zde bych si pro vaši právní jistotu možná nechala odsouhlasit postup příslušným krajem, který u vás dělá přezkum. 

Dobrý den, s paní účetní ze školy řešíme tento případ: prosím o vyjádření k projektu „Moje první firma“ registrační číslo CZ.1.07/1.1.00/54.0012 - smlouva o partnerství s finančním příspěvkem K výše uvedenému projektu dle smlouvy jsme byli partnerem. Na nepřímé náklady nám byla ze strany příjemce podpory zaslána záloha ve výši 42 400,00 Kč. Po dobu trvání projektu jsme předkládali doklady o jejím čerpání. Doložili jsme čerpané výdaje v celkové částce 40 028,30 Kč. Projekt skončil v roce 2015 a dosud jsme čekali na sdělení, jak postupovat s nevyčerpanou zálohou v částce 2 371,70 Kč. Jedná se o prostředky, které nám nepatří, nemáme oprávnění je používat na jiné účely. Dne 21.10. jsme se obrátili na poskytovatele zálohy s tím, co jsme uvedli výše a že jim vrátíme nevyčerpanou zálohu zpět. Odpověděli: V rámci projektu byly přiděleny na základě procentuálního výpočtu nepřímé náklady ve výši 42 400,- Kč. Tyto prostředky byly přiděleny jen škole na zabezpečení činností souvisejících s realizací projektu. V době ukončení od nás neobdrželi písemnou zprávu o nějakém zůstatku. Projekt byl vypořádán, schválen a uzavřen. Projektový účet zrušen. Jde tento problém vyřešit přeúčtováním nákladů v tomto roce a to: Odúčtováním nákladů za energii hrazených z rozpočtu zřizovatele ve výši 2 371,70 Kč a zaúčtováním na náklady projektu? Je ještě jiné řešení? Jde o to, že veškeré náklady jsou analyticky označeny, aby bylo možné je propojit s projektem (kromě částky 2 371 Kč). My bychom bývali klidně mohli použít náklady energií v r.2015, bohužel jsme stále čekali, až nás partner dotace vyrozumí, na co prostředky použít. Nestalo se tak, nyní je projekt uzavřený, zálohu zaslat zpět nechtějí. Domnívali jsme se, že bychom na to mohli pohlédnout jako na "nevýznamnou" opravu minulého období a v roce 2016 si označit shodnou analytikou zbylé náklady 2 371 Kč´ a vyrovnat zálohový účet.

Já tady souhlasím - podle toho, co uvádíte, mělo dojít ke zúčtování zálohy již v roce 2015 (a v roce 2015 měl být výnos na 672). Nestalo se tak, tak to opravuji ve 2016 - oprava je pod hranicí pro zachycení na účet 408 - tedy dávám nyní na 672. Označit k tomu nějaký náklad nyní je asi zbytečné (ve vztahu k tomu, že je to oprava)  -ale nebráním. ZN

V roce 2015 jsme začali budovat cyklostezsku, kterou jsme dokončili v r. 2016. Celková hodnota při zařazení do majetku (021/042) 12 107 513,93 Kč, vč. transferu 9 483 093,90 Kč (tj. 1 031 000,- od kraje (v r. 2015) a ze SFDI 8 452 093,90 Kč (v r. 2015 jsme obdrželi: 579 093,90 a 2016: 7 873 000). K 31.12.2015 jsem účtovala 388/403 ( 1 031 000 + 579 093,90) - to jsem obdržela již v r. 2015 a k datu zařazení 30.6.2016 zbytek dotace ze SFDI 7 873 000,- 346/403. Paní starostka teď podává vyúčtování na SFDI i na kraj. Již teď víme (bylo to paní z kraje odsouhlaseno), že budeme vracet poměrnou část (102 725,-) kraji (z těch 1 031 000,-). Nevím si rady, jak s tím naložit? Musím nějak opravovat i na kartách majetku i 403? Odepisujeme kvartálně. Nevadí, že se jedná o dotaci přijatou v loňském roce? Jak budu účtovat vratku dotace kraji?

Nejdřív jen poznámka k zaúčtování předpisu dotace ze SFDI. Píšete, že jste jí účtovala 346/403, ale následně uvádíte, že vyúčtování dotace z SFDI podáváte až teď. K datu zařazení majetku jste tedy měla udělat také dohadu dotace zápisem 388/403  a až bude provedeno vyúčtování dotace, tak teprve účtovat jako pohledávku na účet 346.

Pokud jde o krajskou dotaci, zde to plně odpovídá případu podle bodu 4.2.6 ČÚS č. 709 - vypořádání dotace po zařazení majetku do užívání. V tomto případě se transferový podíl nemění, dotace se zpětně (ani nově) nepřepočítává, rozdíl od dohady se jednorázově rozpouští do výnosů (bez ohledu na významnost). K datu vypořádání zaúčtujte (předpokládám, že přijatou dotaci máte vedenou jako zálohu na účtu 374): 348 MD ve výši 928 275 Kč, 403 MD 102 725 Kč/388 D 1 031 000 Kč, rozdíl od dohady 102 725 Kč jednorázově do výnosů 672/403 (u vás byla dohada vyšší, proto snižujeme výnosy), zúčtování zálohy 374/348 928 275 Kč, vratka 374/231 102 725 Kč, RS ODPA 6402 pol 5366.  Na kartě majetku tedy původní hodnotu dotace neměňte, dále z ní provádějte rozpouštění, jen je vhodné uvést na kartu do poznámky informaci o vratce - případně o skutečné výši dotace.

1.Obec buduje sociální zázemí pro tenisové kurty (v majetku obce). Předpokládalo se, že se při výstavbě poničí jeden kurt. Obec na základě žádosti/smlouvy poskytla příspěvek místnímu sportovnímu klubu, aby mohl poničený kurt uvést do původního stavu. Stavba se však zpozdila, tedy příjemce nestihne utratit a vyúčtovat. Musí příspěvek vrátit do konce roku nebo lze uzavřít dodatek ke smlouvě, ve kterém by se příspěvek posunul do příštího roku? 2. Zjistili jsme, že v evidenci obecního majetku nemáme vodní nádrž a Pomník padlým (obojí na obecních pozemcích). Nádrž je v majetku jen jako pozemek (v KN rybník sloužící k chovu), ale je celá vybetonovaná se zábradlím. Jak správně zaúčtovat a ocenit? Nádrž i pomník.....

1. Co se týče sportovního klubu, tam bez ohledu na právní formu (příspěvek, dotace...) nevadí, když letos nebudou peníze vyčerpány. Není problém nechat poskytnuté peníze na záloze a vyúčtovat je až příští rok. Jen to tedy mějte smluvně ošetřené, lze sepsat dodatek. Jde o to, že je důležité mít smlouvy koncipované ideálně tak, aby vám byl příjemce povinen do konce roku sdělit, kolik peněz vyčerpal, abyste mohli případně udělat dohadu 572/389. Podle Vašeho popisu to vypadá, že letos nic nevyčerpali a budou celé čerpat až příští rok, pak tedy stačí podepsat a hlavně příslušným orgánem obce schválit dodatek.

2. Z účetního hlediska je to vícenález majetku, zavádí se zápisem 021/401v RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. U pomníku padlých by stačil např. odhad kameníka, nemusel by být pro určení RPC odhad znalce. U té vodní nádrže můžete buď RPC vypočítat sami (pokud si troufáte) - podle § 22 vyhlášky č. 441/2013 Sb. (oceňovací vyhláška) nebo pak ZP, což je sice přesnější, ale také dražší. Můžete zkusit RPC určit i jiným, ale podloženým způsobem. Z právního hlediska určitě nedoporučuji automaticky zařazovat nalezený majetek jen proto, že se nachází na obecním pozemku. Měl by být k dispozici nějaký nabývací titul či jiný podklad, ze kterého by vyplývalo vlastnické právo k uvedeným stavbám, což je u Vámi uváděného majetku problematické (nezapisuje se do k.n,). Proč chcete do majetku zařazovat? Většinou obce zařazují, až když chtějí daný majetek opravit (např. i z dotace). Je vždy třeba také zvážit, pokud je info, proč není v majetku zařazeno, zda by se spíše než vícenález neměla opravit účetní chyba přes dooprávkování a dopočtení odpisů. 

Město dostalo pokutu 8tis.a nákl.říz.1tis. od stát.ener.insp.za to, že nebyly pravidelně zajištěny kontroly kotlů a příslušných rozvodů tepel.energie.na budovách které vlastní město. Tyto budovy mají ve správě PO a Technické služby, které si sami zodpovídají za tyto věci (mají to ve smlouvách). Starosta dal pokyn k tomu, abych tuto pokutu a nákl.říz. přeúčtovala viníkům. Město uhradilo SEI: předpis pokuty a nákl.řízení 395/347 9tis. nevím, zda by měla být pokuta účtována zvlášť a nákl.říz.taky a úhr.347/231 p.5363 §6409 a při přeúčtování viníkům před.377/395 a úhr.DAL 231 p.5363 §6409 -9tis. a DAL 377 +9tis.tím pádem se to ve FIN nepromítne. Je to tak správně, když nám tyto pokuty nepřísluší? Pak mám další dotaz. Máme SDH jako organ.složku a oni pořádají různé akce, které účtuji jako dotace spolku SDH:pálení čarodějnic a posvícení 5222/3399, Den dětí 5222/3421, Rudenské kolečko 5222/3900, a dále chtějí založení oddílu mladých hasičů - to by nebyla dotace a to bych účtovala 5179/5512? A poslední dotaz. V našem městě vyhořel důchodcům barák. Město zajistilo ubytování v hotelu, a ten nám zaslal fa na 5tic.Těchto 5tis.nebudeme chtít uhradit od důchodců, ale fa zaplatí město. Účtovala jsem 518/321, 321/231 5169 4343, již dopředu vím, že to není správně, ale nevím jakou položku bych měla použít, a také 518 není správně.

K pohledávce k PO není správné používat vnitřní zúčtování, to slouží jen pro vaši vnitřní potřebu. Je to majetek svěřený PO, ale vlastníkem budov jste vy, proto byla udělena pokuta vám, to je dost nešikovné. Přemýšlím, že by to asi měl být trojstranný vztah - pro státní energetickou inspekci za to odpovídáte asi vy jako vlastník a vy pak podle smlouvy uzavřené s PO budete chtít uhradit po nich. Kdyby to uložili přímo PO, je to jasné, pak je to jejich náklad, ale v tomto případě bych účtovala předpis 542/347, a to včetně nákladů řízení, RS máte správně.  Přeúčtování PO pak 377/649, úhrada od PO 231/377, pol 2324. Když to proběhlo v jednom roce, tak se sice snižují náklady a RS, ale ve vašem případě mi to takto připadá správnější.

Když je SDH organizační složkou obce, tak jsou to vaše náklady/výdaje, tzn. neúčtuje se o nich jako o transferu, to je jen vůči ostatním subjektům. Organizační složka obce ale vlastní právní subjektivitu nemá. U nich je to ale složitější, nějaký výdaj mají jako organizační složka obce, nějaký jako spolek hasičů - tj. samostatný subjekt. Tam se to musí rozlišovat na dotace a vlastní náklady, připadá mi, že ty akce pro děti jsou spíše výdajem spolku než OSS, tak bych s vaším zaúčtováním souhlasila. 

Na výdaje OS obce  nesmíte poskytovat dotaci - poskytovali byste jí pak vlastně sami sobě. Výdaje na akce - ano lze dotaci spolku -  5222 je dobře,  odpa podle akce, ale někdy se volí pro dotace hasičům také 5512 - jako kmenový odpa, je to rozpočtově i přehlednější, je možné volit odpa i u akcí dle hlavní náplně činnosti příjemce transferu, takže si můžete zvolit  (3421,3399, nebo vše na 5512,  založení oddílu  mladých hasičů ale určitě  5512). Jen k té položce 5179 - proč ji volíte? V dotazu není uveden druh výdaje, tak se mi těžko určuje druhový náklad i položka, co tvořilo výdaje za založení oddílu? 

Co se týče vyhoření domova pro seniory, tam to podle popisu vypadá, že ho neprovozujete. Pak je to vlastně příspěvek seniorům (obyvatelům) ve formě úhrady náhradního ubytování, tzn. transfer na účet 572. Určitě to máte i nějakou formou schválené (že město za důchodce zaplatí ubytování). Není to úplně přímo poskytnutý peněžitý dar, provedete úhradu faktury dodavateli, tzn. použijte pol 5499, odpa lze 4359.   

Během roku potřebuji uhradit nepředvídaný výdaj. Nemám na něj ani v příjmech ani ve výdajích k přesunu. Mohu použít 8115? Nebo nelze.

Samozřejmě můžete volné finanční prostředky položkou 8115 dozapojit do rozpočtu v rámci RO, a to až do výše zůstatku na ZBÚ a dalších (např. 244 aj.). Tuto položku generují většinou SW automaticky, tzn. vy narozpočtujete výdaj a pokud k němu nebude snížení jiného výdaje nebo zvýšení příjmů, tak se automaticky vyrovná přes financování 8115 a to ve formě snížení prostředků na b.ú. Nelze však zapojit položku 8115, pokud nebyl dostatečný zůstatek na ZBÚ (má vliv i zůstatek fondů a třeba TV). 

Prosím o napsání celého postupu účtování. Možná to máte v dokumentech, ale potřebovala bych přesný postup podle našeho případu a nestíhám hledat. Jsme plátci DPH. Začali jsme odebíráme obědy pro zaměstnance od naší PO, jež je rovněž plátce DPH. Cena 1 oběda je 65 Kč vč.DPH, faktura celkem 6500 Kč vč.DPH za 100 obědů. Zaměstnanci platí 25,- Kč (strhnu z výplaty) a ze SF přispíváme 40,- Kč za 1 oběd (převedu z účtu SF). Jaké bude účtování – přijetí faktury, platba faktury, zaúčtování předpisu ve mzdách to co platí zaměstnanec, proúčtování této částky ve výplatní den mezd, převod a přijetí příspěvku ze soc.fondu. Ještě prosím o informaci, zda ze stržené částky zaměstnancům je třeba odvádět DPH (je možno si i daň uplatnit a případně z jaké částky) nebo se to bere jako klasické přeúčtování bez vlivu daně ? Velice děkuji za pomoc, máme to po novu.

Předpis fa: 527,343 MD/ 321 D ( ZD = 53,72, DPH 11,28)

Úhrada fa PO: 321 MD/ 231 6171 516 D ve výši 65 Kč

Předpis pohledávky za zaměstnanci: 335 MD / 527 D ( 649 D) a 343 D ( ZD 20,66 a DPH 4,34)

převod ze SF: 419 MD/ 236 6171 5499  D ve výši 33,06 (správně by mělo být bez DPH ze 40 Kč) a 231 6171 5169 minus D/ 401 D

Sražení ze mzdy: 331 MD/ 335 D a protočení RS: 231 6171 5011 D a zároveň 231 6171 5169 minus D. 

Ponechávám s výpočtem DPH, ale přečtěte si i ten názor níže , pokud nebudete umět opravit zaúčtování bez daně, tak se ozvěte, jak jste se rozhodli a já to ještě doplním

Můj dotaz (Ivana Sch. na Ing.Nejezchleba)

Je možné považovat obědy za plnění, že je nakupuji a prodávám zam. se slevou, že mám plný nárok na odpočet, zda nemusím řešit, koeficienty poměr i ek. - nevím, jak je to s benefity, ...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Zdravím, toto konkrétně je pro mne velký problém. Pokud by to byla výrobní fabrika, tak neřeknu ani popel, odpočet DPH ponechám, a to, že inkasuji významně nižší částku za obědy než je pořizovací cena, vůbec nevadí. Jenže tady je přesně problém, že cíleně je nižší cena s tím, že se ti zaměstnanci zapojují do činností, které nejsou předmětem daně nebo jsou od DPH osvobozeny (kromě zdańovaných a do nich většinou jen okrajově). Třeba jsem srab, ale já bych v tomto případě nejraději jel v režimu přeúčtování - bez nároku na odpočet DPH na vstupu a bez odvodu na výstupu.