Dotazy

Obec v roce 2015 zahájila rekonstrukci WC v budově MŠ. Na tuto akci jsme obdrželi inv.dotaci z kraje, a to 1.zálohu v 12/2015 ve výši 125000 Kč a 2.část 125000 Kč v 5/2016 po zaslání vyhodnocení dotace na kraj. Rekonstrukce byla zapsána na kartu budovy MŠ v 2/2016. Kdy jsem měla poznamenat na kartu MŠ poskytnutí dotace? Je správně 5/2016?

Na kartu jste měla poznamenat k datu zařazení do majetku, tedy v 2/2016. Jde o to, že i když nevíte ještě přesnou částku dotace, tak děláte dohadnou položku na očekávanou výši 388/403 tak, abyste od následujícího měsíce mohla začít dotaci rozpouštět 403/672 spolu s odpisy. Proběhlo to v letošním roce, takže pokud jste dotaci od března spolu s odpisy nerozpuštěla, můžete opravit a rozpuštění za chybějící měsíce dopočíst a zaúčtovat 403/672.

V roce 1992 byl zařazen do majetku obce židovský hřbitov (účet 021 0600) v odhadní ceně 12500,- Kč. Tento majetek odpisuji. K 30. 9. 2016 činí oprávky 11214,- Kč. Nyní jsme zjistili, že na LV je vlastník Federace židovských obcí ČR. Prosím o radu, jakým způsobem tento pozemek vyřadit.

Vyřadíte jen jako inventarizační rozdíl zápisem 401 MD/ 081 D ve výši zůstatkové ceny a 081/021 ve výši vstupní ceny. Měli byste přijmout opatření k důsledné dokladové inventuře odsouhlasení nemovitostí na LV, chyba, která trvá 24 let, je dost vleklá, ale asi jste již opatření přijali, když jste na to přišli, že? Jen - píšete tento "pozemek" vyřadit, ale píšete, že jste odpisovali, tak jsem usoudila, že spíše "stavbu" vyřadit? Je to tak? 

Obec má v majetku kostel, vedeme za 1,- Kč. Máme projekt na elektrifikaci, což bych dala jako opravu, elektrika tam je, takže jen oprava. Ale součástí projektu je i zabezpečení, mříže a alarm. Celková částka cca 1 mil. Alarm bude asi za 400 tis. Jak to účtovat a vést v majetku? Jako TZ zvlášť nebo navýšit hodnotu kostela, když je veden za 1Kč.

TZ církevní stavby se podle § 14 odst. 3 písm. g) vyhlášky č. 410/2009 Sb. eviduje samostatně, tzn. jako TZ kostela na vlastním inventárním čísle (které se následně i odpisuje), nezvyšujete o něj ocenění stavby oceněné 1 Kč (která se neodpisuje). Ta elektrifikace se dá jako oprava vyhodnotit (pokud jen výměna, ne rozšíření). Pokud jde o mříže a alarm, tak z účetního hlediska záleží na vašem posouzení. Pokud si na pomoc vezmeme pokyn GFŘ D-22, tak tam je uvedeno, že nedílnou součástí staveb jsou rozvody zabezpečovacího zařízení, samotné zabezpečovací zařízení je pak samostatnou movitou věcí (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022). Ale to vyhodnocení je opravdu na vás, resp. na technickém řešení zabezpečení. U stavby kostela lze svým způsobem považovat zabezpečení jako nutnou součást stavby např. pokud v něm máte umístěny obrazy aj. významné kulturní předměty a vůbec i z titulu toho, že je to památka, která má být chráněna (před vandalismem, krádežemi aj.).  Můžete tedy vyhodnotit jako TZ, ale pak tedy zařaďte na účet 021 jako samostatné inventární číslo. Do názvu majetkové položky se uvádí, že se jedná o TZ majetku oceněného 1 Kč...

Dobrý den, je nějak uzákoněno, že zaměstnanci DSO musí mít namísto "platů" "mzdy" tedy ne platové,ale mzdové výměry? Slyšela jsem, že by to tak mělo být, ale není to prý nikde uzákoněno. Program KEO, který máme, na to totiž není upravený.

Toto není v naší odbornosti, ale komu je poskytován za práci plat, je vyjmenováno v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Výklad ustanovení už je věc jiná, DSO jako právnická osoba tam přímo uveden není, je tam jen např. ÚSC a školská právnická osoba zřízená DSO, takže to vypadá spíše na mzdu, ale berte to jen jako názor. Pokud jste členy SMS nebo SMO, tak můžete využít jejich bezplatné právní poradny (tel. nebo e-mail). Dotaz vám vracíme. 

1. Budujeme sítě k pozemkům, na účet 042 jsem zařadila i výdaje přeložky telefonního kabelu a přeložku elektrického vedení, tyto výdaje byly už v minulých letech. Mohu opravit v letošním roce zaúčtováním na účet 549, jedná se výdaje přes 200.000 Kč. 2. Do letošního roku jsme výdaje na vybudování sítí k pozemkům na prodej rozpočtovali na 3639, teď už dochází k výstavbě jednotlivých sítí, mám rozpočtovat podle toho zda je to vodovod na 2310, veřejné osvětlení 3631 apod. nebo mohu dále vše rozpočtovat na 3639.

1. Náklady na přeložky se podle § 55 vyhlášky 410/2009 Sb. považují za výdaje související s pořízením majetku, ale jen v případě, že např. děláme nějakou stavbu budovy, kdy všechny náklady na přeložky do ní vstupují. Vy však jen připravujete pozemky zasíťováním a tak  máte pravdu, že když pořizujete jednotlivé sítě, tak nejde mezi ně rozpočítat přeložky jiných sítí, to se opravdu účtuje na 549 a položku od 2015 doporučuji 5909, doporučuji opravit. Doplnění - ještě jsme nad tímto vedli diskuse a napadla nás situace, kdy se musí udělat přeložky sítí proto, aby se např. mohla udělat komunikace nebo kanalizace, pak by ty přeložky opravdu vstupovaly do 042 k pořizovací ceně toho majetku - tj. té sítě, kvůli které se přeložky musely udělat. Do nákladů by se dávaly jen ty přeložky nebo platby např. energetikům za navýšení příkonu, které se dělají jen kvůli očištění pozemků k prodeji a nesouvisí s jinou stavbou. 

2. Pokud budujete více staveb najednou, lze používat převažující ODPA, u sítí nejlépe obecný ODPA k sítím - 3633 (asi jste se překlepla). Pokud ale stavíte sítě jednotlivě a není tedy potřeba pracně rozpočítávat související výdaje, tak je vhodnější zařadit je na ODPA podle jejich charakteru, tzn. vodovod na 2310, kanalizaci na 2321, plynofikaci na 3633 aj. Zpravidla je však spousta vedlejších společných pořizovacích nákladů, takže ten převažující odpa se využívá. 

Mohla bych prosím požádat o zaslání popisu postupu předfinancování dotace u DSO, o kterém jste se zmiňovala v odpovědi na dotaz v červnu 2016? Řešíme v současnosti tento problém při výstavbě cyklostezky, na kterou má DSO získat dotaci. Původně chtěly obce tuto stavbu financovat dotací do DSO, ale dotační pravidla to neumožňují.

Dobrý den, jedná se o tento dotaz a odpověď (viz níže), ale nevím, když nemůže být dotace od obcí, tak jestli vám nezbývá jen možnost návratné finanční výpomoci. Moc se mi to ale nezdá, DSO nemusí mít vlastní příjmy, je např. závislé jen na financování z obcí, kde pak vezme na vlastní podíl? Je to pochopeno dobře, že nesmí být vlastní podíl DSO z dotace od obcí? Vždyť je to DSO, tj. svazek obcí...není to nějak překombinované? Tu dotaci jakoby přijímají obce společně (ty co vytvořily svazek), tak je jasné, že pak obce společně musí dofinancovat vlastní podíl. 

26/2 2014 ! DOTACE DSO NA PŘEDFINANCOVÁNÍ AKCE A VLASTNÍ PODÍL

Dotaz:

Účtování investice. Faktura od Mikroregionu na 49.160,- je na akci "naučná stezka kostely Osoblažska". Budu účtovat položku 6349, ale nevím jaký paragraf a oproti čemu. Časem budou za kostelem lavičky apod. Až dostane Mikroregion od kraje dotace, tak nám část z 49.160,- vrátí.

Odpověď

Zde se bude jednat o transfer poskytnutý  s vypořádáním. Dle dohody nebo smlouvy s Mikroregionem (předpokládám, že se jedná o DSO - dle vámi uvedené položky) zaúčtujete poskytnutí příspěvku na pořízení DM zápisem 373 MD (vypořádání do 12 měs.) nebo 471 MD (vypořádání nad 12 měsíců) / 231  odpa např. 3429 pol. 6349 D. Před vypořádáním považujeme poskytnutí příspěvku za zálohu. 

Ve výši očekávaného vašeho podílu (částka 49160,- minus podíl dotace z kraje, např. 10%) zaúčtujete k 31.12. 2014 dohadu na náklady:  572 MD/ 389 D.  Až bude dotace vypořádaná zaúčtujete 389 MD případně +/-572 ve výši rozdílu od dohady / 349 D a zúčtujete zálohu 349 MD / 373 (471) D. Měla by vám pak na 373 (471) zbýt hodnota, kterou vám DSO vrátí z částky přijaté dotace od kraje (tj. ta výše, která byla ze strany vaší obce poskytnuta jako záloha na předfinancování dotace od kraje). Tu vypořádáte zápisem 231 6402 2226 MD / 373 (471D) při přijetí vratky od DSO. Položku 2226 je potřeba pak s DSO domluvit - oni by měli použít položku 5367. (Položky vypořádání).

A k tomu podrozvaha - nejedná se o významnou částku, smlouva na účtu 973 nebo 974 nemusí být vedena, stejně se hned dává záloha, ale zde záleží na vaši směrnici, kdy účtujete na podrozvaze.

Podrozvaha - k datu podpisu smlouvy zápis 999 MD / 973 (974) D. K datu poslání zálohy 97x MD / 999 D ve výši zálohy.    

Obce často poskytují svým PO nebo DSO peníze nejen ve výši vlastního podílu k programu (k akci), ale zároveň jakoby půjčku na předfinancování dotace. Část na předfinancování se pak obcím vrací po přijetí dotace PO nebo DSO. Je více možností účetních postupů (NFV, půjčky), ale v praxi se osvědčilo účtování o částce na předfinancování v režimu záloh na transfery. Rozdíl je jen ve výši dohady, kdy se dohaduje do nákladů na účet 572 (v případě transferu na DM u PO na účet 401) jen ta část zálohy, která je poskytnuta na vlastní podíl.  

Dle registrace (technické zhodnocení majetku) jsem zaúčtovala na podrozvahu inv. dotaci. 31.10.2016 byl předávací protokol. Fakturu ještě nemám. Účtovala jsem k 31.10.2016 dohad 042/389 a 021/042 ( zařazení do majetku) a dotaci 388/403. Nevím jestli mám k 31.10.2016 odúčtovat částku z podrozvahy nebo až obdržíme dotaci na účet.

Podle bodu 4.10 ČÚS č. 703 se zápisy v podrozvaze provádějí k okamžiku účtování o záloze a k okamžiku účtování o skutečnostech, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu poskytnutí transferu a je známa jeho výše a okamžik (lhůta) poskytnutí. Z podrozvahy se tedy má odúčtovat ve chvíli, kdy přijmete peníze před provedením vyúčtování (tedy zálohu na 374, popř. 472) a nebo ve chvíli, kdy jsou splněny obě podmínky - nezpochybnitelnost a zároveň je známa výše transferu. Když účtujete dohadu na 388, tak je sice důvod poskytnutí dotace nezpochybnitelný, ale neznáte ještě přesnou výši, proto ještě musíte na podrozvaze nechat. Budete nejspíš účtovat o dotaci ex post, tzn. odúčtujte z podrozvahy ke dni vypořádání, kdy předepisujete pohledávku na 34x - víte už i výši dotace. Pokud byste o přijetí dotace účtovala jako o záloze a vypořádání provedla např. až k datu ZVA, pak byste, jak z výše uvedeného vyplývá, odúčtovala z podrozvahy ke dni přijetí zálohy.

Obdrželi jsme jako obec darem obraz od uměleckého malíře jako umělecké dílo v hodnotě cca 70 000,- Kč. Prosím, jak správně postupovat při zaúčtování? Navrhujeme 032/401 nebo jde o zdanitelné plnění a musí být 032/649 ?

Na účet 649 se účtuje jen v případě bezúplatného převodu drobného dlouhodobého majetku (zápisy např. 028/088, 558/649, ale jen od subjektu mimo VÚJ, když je to mezi VÚJ, tak se účtuje vždy rozvahově). U ostatního dlouhodobého majetku, bez ohledu na to, zda je či není od VÚJ, se účtuje jen rozvahově. Můžete zařadit jako umělecké dílo zápisem 032/401 a nebudete ho odpisovat. Nebude to zdaňováno - podle pokynu GFŘ jsou tyto převody, které zvyšují vlastní jmění (= v režimu kapitálového dovybavení) od daně z příjmů PO osvobozeny a nebudete tedy v přiznání k DPPO uvádět (používal se ř. 30).Ale pozor na to ocenění, kulturní předměty se oceňují pořizovací cenou, pokud není známa tak 1 Kč. Viz zákon o účetnictví § 25 písmeno l - vazba na písmeno k, tam je výjimka z ocenění RPC. Takže 032/401 ve výši 1 Kč. Poznámku o odhadu hodnoty si můžete dát na kartu, ale neměla by "vlézt" do rozvahy. 

Dotaz ze 3.11.2016 / vodovod a kanalizace - nájem/: výnosy vstupují do obratu. Materiál ze semináře 4.11.2016 str. 33, daňové povinnosti: výše obratu 2016 : již se zase nenačítá nájem.

No tak to je průšvih - to mi zůstalo kopírováním z předminulého roku a nevšimla jsem si toho, jdu dát aktualitu, nájem se od roku 2015 do obratu již zase načítá, nenačítal se jen v roce 2014!!! Velká ohromná omluva! 

Darovací smlouvou naše obec obdržela od SH ČMS-Sbor dobrovolných hasičů vybavení na třech dětských hřištích /jako jsou skluzavky,prolézačky apod./. Hasiči obdrželi na tyto prvky před 6 lety dotaci, ale projekt je již po udržitelnosti. Majetek neodpisovali. V darovací smlouvě máme vyčísleny ceny jednotlivých prvků /některé jsou nad 40 tis., některé pod/, ale o dotaci tam není zmínka. Pozemky pod herními prvky jsou obecní. Nevím jakým způsobem to mám zavést do majetku obce, zda celý komplet nebo jednotlivé kusy a co s odpisy? Prosím i o účtování.

SDH není VÚJ, oceňuje se tedy RPC, případně se může ocenit nákladovými cenami uvedenými v darovací smlouvě, ale RPC je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Protože SDH majetek neodpisoval, tak vám ve smlouvě uvedli určitě cenu pořizovací a tu byste už tedy neměli použít (nenadhodnocovat majetek). Ale abyste nemuseli dělat nějaké nepřesné odhady RPC, tak byste ty ceny mohli použít tak, že si z vašeho odpisového plánu vezmete celkovou dobu životnosti  herních prvků a jelikož víte, že jsou tedy např. šest let staré, tak provedete fiktivní odpisy a jakoby si vypočtete jejich fiktivní zůstatkovou cenu a tu budete považovat za RPC (i když není přímý vztah mezi ZC a RPC - ZC majetku nebývá cena, za kterou by se majetek pořídil v době, kdy se  o něm účtuje). Případně, což by bylo jednodušší, si stanovte nějaké pevné %, kterým ceny prvků ponížíte (za 6 let používání např. 15%). Jedná se o prvky relativně nedávno pořízené, ale stejně z hlediska principu opatrnosti doporučuji cenu o něco snížit.

Jinak to vypadá na drobné stavby, tam by pak bylo zařazení 021/401. Pokud by to byly přemístitelné prvky, tak se účtuje (když to není VÚJ) 558/649 a 028/088 (např. trampolíny, skákací hrady..). Nehraje zde roli cena jednotlivého prvku, ale jeho charakter a záměr při pořízení. Tzn. když je spojen se zemí a nepřemisťuje se, je to stavba, když je přemístitelný a např. ho na zimu ukládáte, je to samostatná věc, která patří do 40 tis. Kč na účet 028, nad 40 tis. Kč na účet 022 (pak zápisem 022/401). Lze do majetku zavést jednotlivé drobné stavby umístěné na jednom dětském hřišti v součtu jako jednu majetkovou položku (dětské hřiště- funkční celek), obzvlášť pokud mají podobnou životnost (např. vše kovové prvky nebo dřevěné...), a také, pokud vám to předávají jako kompletní tři hřiště a ne jen jako pár herních prvků (kdy ostatní už máte v majetku). Píšete, že vám předávají vybavení na třech hřištích, tak posuďte, jak zařadíte. Ocenění jednotlivých herních prvků (jako drobných staveb) neberte v úvahu, na stavby se zařazuje bez ohledu na cenu.

Co se týče odpisování, postupujte jako u nově pořízeného použitého majetku, tzn. stanovte si zbývající dobu životnosti.

A pokud jde o dotaci, není to VÚJ, tzn. nepřebíráme jí od nich.

Obec každoročně pořádá a organizačně zajišťuje pohoštění, nákup materiálu, služby týkající se dne seniorů, dětského dne, drakiády, posvícení a dalších kulturních akcí. Všechny tyto akce zajišťuje obec. Kultur. komise nakoupí např. různé odměny pro děti - obec proplatí doklady. Den seniorů - zaměstnanec obce nakoupí pohoštění a vše co je potřeba k zajištění dne seniorů. Co se se týká služeb a materiálu, účtuji tyto výdaje na položku 5169 a 5139 a k tomu náklad účty 518, 501, ale co se týče např. pohoštění, různých odměň pro děti, účtovala jsem jako neinvestiční transfer na položku 5499 a nákladový účet 572, ale nevím, zda nákladový účet 572 je u těchto výše uvedených akcí v pořádku.

Když je obec pořadatel akcí, tak dáváte správně na náklady, kterých se týká. Pokud jde o pohoštění, tam v tomto není výjimka, tzn. určitě ne na účet 572, ale např. na účet 513 a pol. lze 5175,  5194, popř. 5499, ale nikdy to není transfer na 572, nesplňuje to obsahové vymezení účtu. Účet 572 byste použili v případě poskytování peněžních darů nebo dotací občanům. Vy jim neposkytujete peněžní prostředky, takže i když to nepojmete jako pohoštění, tak poskytujete věcné plnění (jídlo).  U těch odměn dětem záleží na jejich charakteru,  lze např. na pol. 5194 a účet 543, někdy lze vyhodnotit i jako materiál na 501, pol. 5139

V příloze zasílám smlouvu o možnosti provést stavbu na cizím pozemku. Vzhledem k tomu, že takovýchto smluv, máme na našem městě více a ze strany vedení mi jako účetní bylo sděleno, že náš stavební úřad vyhodnotil, že se nejedná o právo stavby dle NOZ, ale jen o smlouvu, která má zajistit stavební povolení ,táži se Vás , zda mám a případně jak mám účtovat nebo nemám účtovat tyto smlouvy do výkaznictví našeho města. a) Nemám částku – výši ocenění b) Dle mého názoru se nejedná o právo stavby jako takové dle NOZ, protože tam je podmínka zapisovat takovéto právo do katastru nemovitostí c) Jak si potom obec, která dostane stavební povolení jenom na realizaci stavby do budoucna zajistí vstup na pozemek, aby tuto stavbu mohla ošetřit z pohledu oprav a údržby

Tento dotaz vám musím vrátit, je to právní otázka. Existují opravdu smlouvy o souhlasu stavby, ale ty se používají pro případy pořízení nemovitého majetku, který není součástí pozemku, což jsou sítě (plyn, vodokanály..., elektro, optické...). Bohužel pokud obec chce stavět chodník nebo komunikaci, to není samostatná nemovitá věc, ale součást pozemku, tak by opravdu měla mít dle mé chabé znalosti NOZ a dle mého názoru  typickou smlouvu o právu stavby, které by se mělo řádně oceněné vést na účtu 021 a zapsat do KN. Obávám se, že právně toto není vyhodnoceno správně (nemělo by se asi ani vydat stavební povolení), ale nejsem si natolik jistá v právní otázce, abych uměla řádně poradit. 

V r. 2015 jsme v obci dělali revitalizaci centra a obdrželi část dotace z ROP Stř.Moravy. Vzhledem k tomu, že do 31.12.2015 jsme neobdrželi celou dotaci, zaúčtovala jsem k 31.12.2015 dohadnou položku MD 388 / D 403.300 ve výši 1.937.973,65 Kč. Koncem února 2016 jsme dotaci obdrželi na účet a v avízu o platbě jsme měli sdělení, že z uvedené dotace bude neinvestiční podíl 10.285,- Kč. V únoru 2016 jsem odúčtovala dohad - MD 388 / - 403.300 ve výši 1.937.973,65 a zaúčtovala skutečné rozdělení dotace na investiční podíl ve výši 1.927.688,65 Kč MD 348 / D 403.300 a neinvestiční podíl ve výši 10.285,- Kč MD 348 / D 672.300, příjem platby MD 231.10 + N+Z+ÚZ pol. 4223 / D 348 1.927.688,65 a MD 231.10 + N+ZD+ÚZ pol. 4123 / D 348. Problém, který řešíme s krajským úřadem kvůli výkazům spočívá v tom, že ve výkazu Příloha odd. C - položka C.1. vykazujeme v běžném období zápornou hodnotu - 10.285,- Kč (neinvestiční podíl dotace z ROP). Lze to takto nechat, nebo bych měla částku 10.285,- přeúčtovat z 403.300 na 403.590 (jednorázové zúčtování - zpřesnění dohadu), čímž se položka C.1. Přílohy vynuluje a přesune do C.2.? Pak bych musela okomentovat C.2., neboť nebude souhlasit výše rozpuštěných transferů za r.2016. Pokud tuto opravu nemusím dělat, záporná hodnota bude ve výkazu Příloha v r.2017 v minulém období záporná, má to pro Státní pokladnu důležitý význam? Ještě podotýkám, že do konce roku 2016 neobdržíme žádnou investiční dotaci.

V dotazu nezmiňujete, kdy, popř. zda jste majetek zařadili. To je důležitá informace, protože:

1. Pokud se jedná o vypořádání dotace po zařazení majetku, tak se rozdíl od dohady účtuje (ve vašem případě) 672/403, postup dle CUS 709, bod 4.2.6. Dohadu na investiční část dotace jste totiž udělali ve vyšší výši, než vám pak skutečně přiznali, proto snižujeme výnosy. Přiznaná neinvestiční dotace se pak zaúčtuje jako druhý účetní případ na D účtu 672. Tím zúčtováním rozdílu od dohady 672/403 se Vám C.1 "znuluje". Jinak vypořádání jste měla správně účtovat 348/388 ve výši přizané dotace, 403/388 ve výši rozdílu a daný rozdíl tedy ještě zúčtovat 672/403. Pro přehlednost účetnictví už nechte zápisy tak, jak máte a zaúčtujete jen rozdíl od dohady 672/403 ve výši 10 285 Kč, tím se Vám účet 403 vyrovná a bude to v tomto případě v pořádku.

2. Pokud byste majetek neměli ještě zařazen a dotaci byste tedy ještě nerozpouštěli proti odpisům, tak pak je minusový stav na pol. C.1 možný a žádoucí (pokud v daném roce nemáte žádné další dotace, které by položku C.1 zvýšily) a vznikne proto, že v tomto případě můžeme ještě upravit hodnotu dotace na účtu 403 vlivu na výnosy, tzn. vyučtování dotace (před zařazením majetku do užívání) se účtuje stejně, jak uvádím výše, jen zápis 672/403 by se nedělal.  Použila jste sice nepřesné účetní zápisy (souvztažnosti), ale váš stav v účetnictví teď v podstatě odpovídá tomuto případu, tzn. pokud majetek nemáte zařazen, můžete vše nechat tak, jak máte, pokud majetek již je zařazen (a rozpouštíte dotaci do výnosů), postupujte podle bodu 1. V C.2. by pak měla být skutečně jen časově rozpuštěná dotace zápisy 403/672. 

Závěrem to zkusím ještě trochu vysvětlit, Pokud vypořádáváte dotaci až po zařazení do majetku, tak jste v době zařazení vypočítali TP z dohadované (u vás vyšší) částky dotace. Tzn. do výnosů se vám nakonec dostane dohadovaná vyšší částka. Při upřesnění dohady v době vypořádání dotace pak podle ČÚS TP již neměníme a proto rozdíl zaúčtujeme jednorázově jako (ve vašem případě) snížení výnosů, abyste ve výnosech zobrazili to, že jste měli rozpouštět dotaci z nižší částky (o tento rozdíl).

Máme od Úřadu práce 1 zaměstnance. Jeho hrubá mzda je 9.900,- .Odvod pojistného hrazeného obcí je celkem 3.366,- a čistá mzda 8.810,- . Tyto částky nám nedají dohromady dotaci ve výši 13.000,- . Nevím, kam zaúčtovat na Dal UZ zbylého rozdílu 824,- Kč. Ještě je varianta, že bychom tento rozdíl vraceli Úřadu práce.

Vaše náklady na zaměstnance jsou ve výši superhrubé mzdy, to je hrubá mzda 9 900 Kč + pojistné za zaměstnavatele 34 % 3366 Kč, tzn. dohromady 13 266 Kč. Nestačí sečíst pracovníkovu čistou mzdu a k tomu odvody zaměstnavatele. Musíte vzít hrubou mzdu, která zahrnuje i odvody zaměstnance. Příspěvky na VPP jsou většinou koncipovány tak, že z nich můžete hradit právě pracovníkovu superhrubou mzdu - toto si ale raději ověřte ve smlouvě. Tzn. vy na něj naopak ještě 266 Kč doplácíte. Potom tedy NZÚZ použijte v příjmech i ve výdajích ve výši 13 000 Kč, zbývající částku, kterou doplácíte ze svého, pak označte jen org. Když v některém měsíci zaměstnanec nedosáhne superhrubé mzdy vyšší než je dotace, tak vám jí ÚP automaticky krátí a vy opět označíte NZÚZ v P i V ve výši přiznané dotace, zbytek výdajů jen org.

Pozn. Každopádně u příspěvku na VPP  z OPLZZ (teď z OPZ) to bylo vždy koncipováno tak, že NZÚZ se používal v P i V jen do výše dotace. V dohodě o poskytnutí příspěvku není uvedeno povinné spolufinancování z naší strany a výdaje na platy pracovníků jsou tedy plně kryté dotací v poměru 85 % EU, 15 % SR (teď u nových dohod je to 82,36 % EU a 17,62 % SR). Obce tam stanovený povinný procentní podíl výdajů nemají, smlouva je postavena tak, že pokud je pracovníkova superhrubá mzda nižší než částka měsíčního příspěvku ve smlouvě, poskytnou nám dotací na její celou výši, pokud je jeho SHM vyšší než částka příspěvku, doplácíme to ze svého, ale nikoliv jako povinné spolufinancování dotace (to je naše volba, jakou výši platu mu dáme - VPP pracovníci jsou většinou v druhé platové třídě, tam se nemusíme ani řídit platovými stupni podle let praxe, ale zařadíme ho vnitřním předpisem).

Obec uzavřela smlouvu o zřízení služebnosti na 30 let. Částka úplaty dle smlouvy je 1,50Kč/0m2+21%DPH za rok. V letošním roce bude činit úhrada 7 893,50 Kč vč DPH. DUZP je 11.10.2016 (právní účinky vkladu). Jak tedy účtovat? A co v následujících letech? Každý rok DUZP k 11.10. ??? Nebo udělat jednorázový předpis(DUZP 11.10.2016) a účtovat ročně jen o platbách? Ale co když dojde ke změně sazby, snižovat předpis?

Uvádíte, že obec je povinná, tj. je zřízená služebnost na pozemku obce a obec bude přijímat ročně platby - pak se nejedná o vznik nehmotného nemovitého majetku (pro účely účetnictví hmotného), ale o dispozici, tj. službu. Správně je každý rok předpis pohledávky 311/602+DPH ve výši platné sazby, okamžik předpisu - dle vaší směrnice (viz dokument ke stažení OUUP ze září 2016) - doporučuji okamžik předpisu k datu splatnosti za VB dle smlouvy.