Dotazy

Jsem začínající účetní obce a obdržela jsem fakturu, kde si nejsem jistá účtováním RS. Fakturu jsme obdrželi od Města MT, text zní: "za výkon přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků (1 případy)". Kolegyně přede mnou účtovala 6171/5321 (ano?), účtovat záznamovou jednotku? (MÚMT je ve stejném okrese) Dále se chci k tomu zeptat: měli bychom mít s Městem MT veřejnoprávní smlouvu?

Ano, měli byste mít veřejnoprávní smlouvu, ano účtuje se jako vzájemné dotace, vy 5321 oni 4121, vy s odpa 6171, ano záznamovou jednotku, ale jen když je do obce jiného kraje nebo jiného "okresu". Náklad je na účet 572, nemusí se však nic schvalovat radou ani zastupitelstvem, rada však schvaluje tu VP smlouvu, ale ta smlouva není dle 250/2000 Sb., ale dle zákona o obcích. 

Zjistila jsem, že naší obcí zřízená příspěvková organizace neúčtuje o čerpání fondů průběžně celý rok, ale až jednorázově na konci roku. Osobně tento postup považuji za nesprávný, protože po celé účetní období neodpovídají vykazované účetní stavy skutečnosti a z hlediska zřizovatele tak dochází k naprosté neprůhlednosti finanční situace.

Nespecifikujete, jaké fondy máte přesně na mysli. Dle mého názoru bych měl:

- průběžně účtovat o čerpání FKSP - ostatně tak je to uvedeno i v ČÚS 704

- jak jsou hrazeny investice - účtovat o čerpání fondu investic (podle plateb investičních výdajů)

- u rezervního fondu - tady by asi chtělo určitě rozpouštět průběžně případy prokazatelně použitých finančních darů (tedy někdo dá dar na sportovní den, financuji akci z tohoto daru... - potom průběžně rozpustit podle daných nákladů).

U ostatních případů fondů - tedy třeba zapojení rezervního fondu na krytí nákladu na další rozvoj ...., zapojení fondu investic na krytí nákladu na opravy - upřímně řečeno - tady je to nastaveno tak (a MF to v zásadě podporuje svými stanovisky), že se fondy zapojují až v případech, kdy se vidí, že se jde do ztráty (což je na konci roku). Je to samozřejmě celkově nesmyslné jako systém - nicméně ten systém k tomu takto fakticky nutí, takže pokud by se jednalo o tyto případy, tak bych jim to nevyčítal. ZN

Naše obec má v majetku lesy o výměře více než 50 ha, které obhospodařuje v souladu se schválených lesním hospodářským plánem, tzn. že vytěžené dřevo prodává za určitou cenu + DPH, u vzniklých nákladů ( nákup sazenic, postřiků, těžba, přibližování, sázení, ožínání porostů atd...) uplatňuje odpočet DPH. Část této výměru tvoří i lesy zvláštního určení (lázeňské), kde mimo výše uvedených činností hodlá obec vybudovat "Fitness stezku" spočívající ve zpevnění lesních stezek a osazení několika fitness prvků, laviček, odpadních košů apod. Akce by měla být financována z dotačního Programu rozvoje venkova - operace 8.5.2. - Neproduktivní investice v lesích(SZIF). Lze na projektovou dokumentaci a samotnou realizaci výše uvedené akce v obecním lese uplatnit odpočet DPH? .

Domnívám se, že v tomto případě nebude možné odpočet DPH aplikovat. Stezka je sice v lese, ale pokud správně chápu - zde je účel jasný - rekreační bezplatné užívání. Nemůžeme asi říci, že je to budování lesních cest pro obhospodařování lesa (pěstební a těžební činnost).

Určitý posun by mohla představovat situace, kdy by se jednalo o vybudování lesní cesty pro práce v lese, která bude shodou okolností využívána i k rekreačním účelům (to by se samozřejmě nemohlo týkat laviček, fitness prvků ....) - tak tomu ale asi v tomto případě není. ZN

Máme Celkovou fakturu za elektrickou energii na nebytové prostory a částečně město. Jelikož si na celou uplatňujeme DPH, chci se zeptat jestli účtuji správně. Spotřeba energie 502 s položkou 5154. Pak účtuji elektrickou energii nájemcům 311 602. Příjem za vydanou fakturu za elektrickou energii účtuji 231 3639 5154. Nevím jestli tam nemá být položka 2111, vzhledem k účtu 602. Ale zastupitelé takhle mají přehled, že na položce 5154 je skutečná spotřeba elektrické energie-která jde za městem.

Určitě zde souhlasím s minusováním položky 5154, je to náhrada vašeho výdaje, je to určitě s větší vypovídací schopností a takto se běžně postupuje, je to i v souladu s předpisem o kompenzaci u RS (tj. ta náhrada výdaje). Není žádná povinná souvislost mezi 602 a položkou příjmů!

Kraj v rámci oprav svých silnic, bude opravovat i jednu komunikaci v našem městě. Než se kraj k opravě dostane, budují vodohospodáři v této ulici kanalizaci. Vedení města dotlačilo vodohospodáře i k výměně kanalizace v ulici sousedící. Tato druhá komunikace také patří kraji, ale tu kraj opravovat nechce. Vodohospodáři maximálně zazáplatují komunikaci nad výkopy. Protože se jedná o komunikaci ve středu města, chce město opravit tuto komunikaci samo v celé šířce. Ještě zdůrazňuji, že město není investorem výstavby kanalizace, ta je a bude majetkem vodohospodářů. Můj dotaz zní: může město bez dalšího opravovat cizí majetek (komunikaci)? Pokud ano, budu to účtovat jako všechny ostatní opravy (účet 511, položka 5171)?

Pokud zastupitelstvo výdaj schválí, tak na tento výdaj, který se jeví jako výdaj do cizího majetku, město právo má v režimu podpory, ale doporučila bych také schválení vlastníka (kraje), že mu zasáhnete do majetku, aby po vás ještě nechtěl návrat do původního stavu. Otázkou také je, zda by kraj neměl zdanit...

Ing. Nejezchleb doplnil:

V zásadě souhlasím s Tebou, že kraji vzniká nepeněžní prospěch. Na druhou stranu - pokud dojde k přijetí novely zákona o dani z příjmů, tak tam u nepeněžních prospěchů bude generální osvobození - tak bych to snad ani neřešil - on se ten zákon asi přijme ... 

Z hlediska obsahu případu to není oprava vlastního majetku, spíše finanční podpora, dala bych na  obecnější náklad  účet 549 a položku 5909. (Zvažovala jsem 543 a 5194, ale přeci jenom i když je to práce výrobní povahy, přímo věcný dar to není, tak jsem "sáhla" do obecných, které by vám neměl nikdo vyčíst). 

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)). 

Obec má v majetku od r.2001 (účet 019 - poř.cena cca 400 tis) PD na přístavbu základní školy. Až v letošním roce ZO rozhodlo, že se přístavba bude realizovat. Původní PD byla dodatkem aktualizována dle stávajících předpisů (účet 042).Prosím poraďte, jakým způsobem mám dostat PD na účet 042. Zůstatková cena PD je cca 50 tis.

PD na stavbu není dobře vést jako  samostatný nehmotný majetek, je součástí pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku, sama o sobě žádný budoucí prospěch nepřináší. Účtuje se tedy na účet 042, popřípadě do nákladů - zde záleží, jestli je schválen alespoň záměr pořízení majetku, když ne samotná realizace. Pokud PD slouží jako podklad k rozhodování, tak může být posouzena jako provozní náklad. U vás teď záleží na stanovení okamžiku,  od kdy jste PD mohli jako výdaj související s pořízením přístavby na účet 042 zařadit. Zastupitelstvo tehdy pravděpodobně samotnou realizaci neschválilo, pak by se projekt měl účtovat spíše do nákladů, nicméně záleží i na ostatních okolnostech, např. mohlo schválit vyhotovení PD nebo vzhledem k ceně se na projekt dělalo výběrové řízení, popř. byl nějakým jiným způsoben vyjádřen budoucí záměr pořízení přístavby. Každopádně bych zohlednila významnost částky a tehdejší záměr vyhotovení PD - tzn. nejspíš jste pořizovali PD s tím, že v budoucnu přístavbu budete realizovat. Ve směrnici byste měli mít stanoven okamžik,  od kterého budete výdaje související s pořízením DM dávat do majetku.

Zkuste pro argumentaci dohledat rozhodnutí, ze kterého by vyplýval záměr pořízení, jinak částka za PD je významná, takže pro věrnější zobrazení hodnoty majetku by bylo vhodnější opravit zařazení zápisem 042/019. Vzhledem k datu zařazení na účet 019 jste asi udělala k 31.12.2011 jednorázové dooprávkování zápisem 406/079, toto je tedy potřeba zrušit opačným zápisem 079/406.  Dále je potřeba zrušit odpisy provedené od 1.1.2012 doposud, a to zápisem 079/551 (v případě významnosti částky odpisů pak správně účet 408). 

Pokud se po zvážení rozhodnete pro přeřazení na účet 042, tak o tomto udělejte poznámku do přílohy účetní závěrky.

Pokud PD měla být zaúčtována vzhledem k okolnostem do nákladů, tak se jedná o opravu nákladů minulých let, kterou byste provedli zápisem 408/019 (částka za PD je významná) + výše uvedené účetní zápisy pro zrušení jednorázového dooprávkování a odpisů od 1.1.2012.

To by byl nejpřesnější postup, asi by bylo i únosné jen vyřadit v ZC PD z 019 zápisem ve výši ZC 042/019 a oprávky 079/019, tj. že by do 042 vstoupila jen ZC projektu. Je to však nestandardní zápis mimo CUS 710 a bylo by vhodné jej jako odchylku od metody také popsat do přílohy závěrky - zvažte to, tento postup by možná byl vhodný pro "přehlednější účtování". 

V naší obci probíhá výstavba chodníku. V rámci této výstavby jsme nuceni řešit odvody dešťových vod, které vznikly až v průběhu stavby. Jedná se o pozemky občanů na druhé straně chodníku. V prvním případě máme smlouvu na "Úpravu vyústění ze sil. propustku" cca 101 tis., v druhém případě "Zatrubnění příkopu" cca 148 tis. Díla bude provádět jiná firma, než ta která provádí výstavbu chodníku. Chtěla bych se zeptat, zda tyto náklady budou součástí výstavby chodníku 2219/6121 nebo samostatné akce, a v takovém případě na jaký § zaúčtovat? 2321 nebo 2212? (Je možné, že bychom zatrubnění řešili v budoucnu i bez výstavby chodníku). Ještě bych se chtěla zeptat na DD o přijaté platbě. Platíme zálohy na plyn, následující rok došla faktura s vyúčtováním těchto záloh. V říjnu nám nyní poprvé došel DD o přijaté platbě k záloze za 10/2016. Má se účtovat jako faktura nebo pouze přicvaknout k platbě zálohy?

K prvnímu dotazu - jedná se o náklady vyvolané stavbou chodníku, obojí tedy zahrňte do jeho ceny (2219/6121) a 042 chodníku. V případě, že by se tyto práce dělaly již plně odděleně od výstavby chodníku, nemohu moc odpovědět, jak účtovat - mohlo by se dle technického rešení vyhodnotit jako TZ chodníku i třeba jako samostatná stavba, to by záleželo na konkrétní situaci. 

Co se týče druhého dotazu, zde pokud se nezměnil systém vyúčtování, tzn. pořád vám zálohy budou vyučtovány až souhrnně v příštím roce, tak DD k platbám záloh neúčtujte 502/321, ale pořád dodržujte systém úhrady záloh 314/231. U zaúčtování DD záleží, jak tvoříte dohadné položky. Pokud ve výši záloh, tak můžete DD využít jako podklad k tvorbě dohadné položky (502/389) - a to buď ke dni DD nebo klidně souhrnně za všechny DD na konci roku. 

Alternativa:

U daňového dokladu na přijatou platbu záleží, zda si uplatňujete u tohoto plnění odpočet DPH. Pokud ne, tak o tomto dokladu neúčtujete, nemá pro vás žádnou účetní relevanci a skutečně si jej případně můžete připojit k dokladu o platbě zálohy. Pokud byste uplatńovali odpočet DPH, tak na základě tohoto dokladu rozúčtováváte poskytnutou zálohu na 314 na základ daně a nárok na odpočet DPH.

Jak účtovat dotaci od Středočeského kraje. Jedná se o přístavbu základní školy. Původně jsme na stavbu obdrželi dotaci od MF ve výši 23 mil.Kč. Nyní s námi kraj ještě podepsal smlouvu na 6mil.kč. Stavba již je dokončena a zařazena do majetku. Dotace je na pol. 4222 UZ 806. Účtuji 999/915 při podpisu smlouvy. Kdy účtuji na 388/403? Můžete mi poradit přesný postup. Ještě jsem takhle dotaci po zařazení do majetku neúčtovala.

Váš případ dotace po zařazení do užívání není v ČÚS řešen, proto záleží na Vás,
jak vyhodnotíte. Doporučuji (i na základě názoru z MF) vzít v úvahu významnost.
Pokud dotaci od kraje 6 mil. Kč budete považovat za významnou (což tedy významné spíše je), tak je možné jí účtovat jako dotaci ex post, tzn. vyúčtování dotace můžete provést již ke dni přijetí dotace na účet - zápisem 348/403, přijetí 231/348, odúčtování z podrozvahy 999/915.

Berte to jako úpravu transferového podílu, nikoliv opravu, tzn. přepočítejte TP od data
přijetí dotace, nepřepočítávejte TP zpětně. Pokud byste si ve směrnici stanovili významnost až od vyšších částek, tak dotaci jednorázově rozpusťe do výnosů (výše uvedené zápisy a navíc 403/672). Každopádně si toto ve směrnici upravte.
Podívejte se také na dotaz z 21.9.2016 "Investiční dotace", tam je výše uvedený postup vysvětlen (i ze strany MF).

Máme investiční dotaci z MŠMT na akci Rekontrukce a navýš. vzděl.kapacity ZŠ a MŠ, akce probíhá ve 3 etapách. V r. 2015 proběhla část rekonstrukce -rozšíření o 1třídu a soc.zařízení /ze zrušeného škol.bytu/, tuto část jsme hradili z našich prostředků,dotace z KÚ nedopadla /projekt udělán na celou akci/.Tuto část jsem v r. 2015 zařadila do majetku obce jako TZ budovy ZŠ /budovu školy vede v účetnictví PO/. Letos byla na celou akci pokytnuta dotace z MŠMT a uznali nám část nákladů z r. 2015 jako náš podíl. V této 2etapě byla provedena rekonstrukce kuchyně a jídelny, tříd MŠ a tělocvičny, v r. 2017 pak rekonstrukce tříd ZŠ. Dotace je v režimu ex ante a letos jsme obdrželi část 5340tis. Kč-účtovala jsem 231 pol.4216/374 a odúčt. podrozvahu v této výši 999/915, v r. 2017 bychom meli dostat 2720tis.Kč. Dokončení celé akce je stanoveno do 31.8.2017 a závěrečné vyhodnocení do 28.2.2018. Letošní část tedy proběhla, budou ještě fakturovány\ venkov.úpravy, ale byla provedena kolaudace letoš.části vnitř.úprav a vydán kolaudač.souhlas. Mám tyto 2 problémy: 1/ v registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace ve financování akce je položka náklady inž.činnosti projektu/zase někdo nevěděl co je inv.a co neinv./ a položka pořízení staveb.objektů, ale v projektu je v této stavební části zařazeno i vybavení tříd a školní kuchyně /stoly, židličky, nábytek, lednice, robot, hrnce apod./ musela jsem tedy dle tohoto rozpisu dát na pol.6121 i toto vybavení jako TZ budovy /bylo i takto vysoutěženo -fakturovala staveb.firma/-asi povedeme v inventuře toto vybavení bez ceny, ale nejsem si jistá zda jsem to udělala dobře. 2/dále nevím, zda mám již toto TZ letos zařadit do majetku, když byl vydán kolaudační souhlas a s jakou výší dotace nebo vše zařadit až po dokončení celé rekonstrukce v r. 2017? Děkuji za odpověď.

Doplnění - ještě jsem si všimla, že máte v dotazu toto: 

Dotace je v režimu ex ante a letos jsme obdrželi část 5340tis. Kč-účtovala jsem 231 pol.4216/374 a odúčt. podrozvahu v této výši 999/915, v r. 2017 bychom meli dostat 2720tis.Kč. Dokončení celé akce je stanoveno do 31.8.2017 a závěrečné vyhodnocení do 28.2.2018. Dle data by spíše odpovídala volba zálohy na dlouhodobé účty - tj. 472 (místo374) a u rozvahy 955 (místo 915).

1. Inženýrská činnost se považuje za náklad související s pořízením majetku, tam tedy můžete bez problémů účtovat s pol. 6121. Co se týče vybavení (stoly, židličky aj.), toto vše opravdu mělo být pořizováno jako neinvestice na účet 028 (popř. 902). K dodržení podmínky dotace Vám nezbývá nic jiného než evidovat v investičním režimu, pak ale ne s pol. 6121, ale s pol. 6122 (jedná se o samostatné věci) a evidovat na účtu 022 jako soubory majetku (ocenění jednoho souboru nad 40 tis. Kč). Majetek, jehož jednotlivé ocenění je nad 40 tis. Kč, pak můžete zařadit jednotlivě na účet 022. Budete to mít zbytečně pracnější, ale bohužel, žádost o dotaci byla podána chybně, takže teď musíte postupovat takto. Podívejte se na dotaz z 6.10.2016 "Dotace investiční včetně vybavení interiéru", kde je mj. zmíněna k uvážení možnost převedení tohoto majetku po uplynutí udržitelnosti projektu (dle podmínek dotace) na drobný majetek (028,902).Jen poznamenávám, že jde udělat i více souborů - např. po kabinetech a třídách, stačí, že v součtu jsou přes 40 tis. Kč - tím jakoby se snažím také o argument jednotného technicko ekonomického určení - vybavení jedné třídy, vybavení jednoho kabinetu...

2. Z hlediska účetnictví jsou splněny podmínky užívání, tzn. měla byste zařadit do majetku. Z hlediska dotace by toto také neměl být problém, můžete si to pro jistotu ověřit, ale většinou dávají termíny dokončení, dokončení před termínem je v pořádku a žádoucí. Museli byste mít v podmínkách uveden postup pro zařazování majetku do účetnictví, ale do toho se dotační podmínky většinou nepletou, naopak je v nich často zdůrazněno, že při vedení účetnictví máte postupovat podle právních předpisů. Důležité ale je, že k datu zařazení do majetku musíte přiřadit i související dotaci zápisem 388/403 a spolu s odpisy jí rozpouštět ve výši transferového podílu. Konkrétní částku Vám takto sdělit nemohu, je potřeba jí vypočítat ve výši podílu dotace na nákladech projektu (tzn. máte např. stanovenou dotaci 80%, vypočítáte tedy 80 % z hodnoty zařazovaného majetku).

Ještě jsem si všimla, že zmiňujete nevyfakturované terénní práce. Pokud jsou v souvislosti s "vnitřními" úpravami (např. přístavba), tak patří do ceny majetku a měla byste je správně k datu zařazení dohadovat zápisem 042/389, zúčtování dohady byste pak provedla k datu přijetí faktury.

Jak zaúčtovat výplatu náhrad vkladů z Garančního systému finančního trhu (dříve Fond pojištění vkladů). Jedná se o další ZBÚ a částka bude vyplacena na jiný ZBÚ ve 100 % výši. Asi není možné jednoduše účtovat jako převod mezi ZBÚ, aby se zaniklý účet vynuloval?

Jedná se o peněžní prostředky, které jste měli vedené u nějakého ústavu, ten zanikl a nyní Vám 100 % zůstatku bude převeden na váš další b.ú. vedený jinde. Zaúčtovala bych tedy pouze jako převod mezi b.ú. tj. přes konsolidační položky. 

Zvažovali jsme ještě variantu náhrady pohledávky, Ing. Nejezchleb doplnil toto: 

Podle mne máme dvě teoretické možnosti - buď je to na režim odpisu pohledávky a přijetí náhrady škody nebo jen ten převod mezi účty. Prakticky by to mělo fungovat tak, že je mi to vyplaceno prostřednictvím nějaké banky - viz co jsem našel dole ... Já bych ale preferoval možná tu variantu co uvádíte - pojištěn nejsem já, ale banka ... - tak mi to nepřijde jako moje pojistná náhrada - tedy spíše jen převod mezi účty 

Citace z internetu: 

Je stejný postup při vyplácení banky a družstevní záložny?

Garanční systém zahajuje přípravu výplaty náhrad vkladů jak v případě banky, tak i družstevní záložny okamžikem, kdy nastane rozhodný den. Od tohoto data má Garanční systém 7 pracovních dnů na zahájení výplaty náhrad. Banka / družstevní záložna je povinna nejpozději do 3 pracovních dnů poskytnout Garančnímu systému údaje o vkladatelích a jejich pojištěných vkladech. Garanční systém vybere vyplácející banku a nejpozději 6. pracovní den od rozhodného dne zveřejní datum, místo a způsob provedení výplaty náhrad pohledávek z vkladů. Nejpozději 7. pracovní den pak vkladatelé mají možnost vyzvednout si u vyplácející banky své náhrady vkladů, a to buď v hotovosti, nebo formou bezhotovostního převodu.

V obci byla vybudovaná nová ulice pro výstavbu rodinných domů. Obec prodávala pozemky a stavební firma připojení na sítě, které vybudovala na své náklady na základě smlouvy s obcí. Nyní, dle této smlouvy se sítě stávají majetkem obce. Zaúčtuji 021/401 v reprodukční pořizovací ceně. Na účtu 042 mám z roku 2011 projektovou dokumentaci k těmto sítím. Můžu částku přičíst k RPC a odúčtovat 021/042? Je to prosím správně a má se popisovat do přílohy?

Moc nerozumím systému, jakým byly sítě provedeny. Z formulace dotazu by to vypadalo, že stavební firma  prodávala připojení na sítě, ale spíše se jedná o situaci, kdy firma sítě vybudovala a následně je darovala obci. Pak oceňujete reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se  o něm účtuje. Můžete jí určit buď na základě ZP či vlastním výpočtem dle oceňovací vyhlášky, pak se vedlejší náklady nepřičítají (bere se, že cena dle vyhlášky je zahrnuje). Nebo můžete ocenit nákladovou cenou - pokud by Vám firma poskytla (nebo nejlépe  v darovací smlouvě uvedla) částku nákladů na vybudování sítí, byla by to pro účely zařazení do majetku nejpřesnější hodnota. Obecně se ocenění RPC s přičtením souvisejících nákladů neslučuje, ale ve vašem případě ocenění ve výši nákladů firmy (které byste za RPC považovali, ale zároveň víte, že neobsahuje úhradu za projekt), byste připočíst PD mohli. Danou odchylku od běžné metody oceňování pak doporučuji do přílohy uvést.

Doplnění - stále častěji se u obcí přikláníme k systému kombinovaného ocenění RPC a pořizovacími náklady. Běžně se u obcí stává, že část díla je poskytnuta bezúplatně a pro věrnější obraz je pak kombinované ocenění přesnější. 

Jak zaúčtovat investiční dotaci od KÚ. Nyní přišla smlouva na poskytnutí dotace. Prosím i o rozepsání dalšího účtování včetně závěrečného vyhodnocení. Akce bude ukončena v roce 2019.

Ke dni podpisu smlouvy o poskytnutí dotace (oběma smluvními stranami) zaúčtujte ve výši přiznané dotace 955/999 (očekáváte vypořádání za déle než 1 rok). Dále záleží, zda vám dotace bude poskytnuta formou záloh (ty byste pak účtovala 231/472 a zároveň 999/955) nebo jednorázově po dokončení akce (u KÚ častější). Každopádně během realizace akce účtujete náklady 042/321, nezapomeňte u výdajů značit stanoveným ÚZ (ve výši podílu dotace), doporučuji zvolit i org projektu. Na konci každého roku, až do dokončení akce, byste pak měla zápisem 388/403 dohadovat výši dotace k nákladům, které vznikly v daném roce (náklady roku 201x x přiznaný podíl dotace). Po dokončení investice jí zařadíte do majetku a uděláte dohadu dotace ke zbývajícím nákladům roku 2019  zápisem 388/403 (na účtu 388 i 403 byste k datu zařazení majetku měla mít výši celkové přizané dotace dle smlouvy, případně snížené, pokud byste věděli, že se dotace bude snižovat např. z důvodnů nižších než plánovaných výdajů, pak nezapomeňte upravit i podrozvahu). K datu poslání vyúčtování dotace, případně k datu reakce ze strany KÚ na toto vyúčtování pak provedete zápis 348/388 a odúčtujete z podrozvahy 999/955. Přijetí dotace pak 231/348. Pokud jsou poskytovány zálohy, tak jejich zúčtování se k datu vypořádání účtuje 472/348.

Na stránkách obec účtuje je hodně odpovědí s konkrétními postupy dotace krajů, ty označené vykřičníky jsou často hodně podrobně popsány. Mohou tam nastat variantní odchylky - např. v dlouhodobosti a krátkodobosti (volby účtů), co pořizujete - stavby, soubory..., pak vypořádání - rozdíly od dohady, vše toto je v odpovědích řešeno v mnoha variantách, Váš dotaz je moc obecný. Případě si pak pošlete upřesňující dotazy dle vývoje informací. 

Přišla nám faktura na refundaci mzdy člena OVK. Faktura není rozdělena na jednotlivé složky mzdy. Účtovala jsem 549/321 01, 321 01/231 70, ÚZ 98 193, § 6115, pol. 5019. Na faktuře je uvedeno i 21% DPH. Je to v pořádku? Děkuji.

Na refundaci mzdy nemá být vystavena faktura, jedná se o mzdový náklad, DPH nesmí být připočítáváno. (nejedná se ani o službu ani o dodání zboží). Fakturu jim vraťte s tím, ať vám vystaví správný podklad k refundaci (bez DPH). Když vám částku nerozdělí na hrubou mzdu a odvody zaměstnavatele, tak si musíte rozdělit sami - refundovaná částka je ve výši superhrubé mzdy, tzn. hrubá mzda + odvody  zaměstnavatele 34 %. Účet je pak správně 521, odvody 524, položky 5019 a 5039, s ODPA a ÚZ voleb. Pokud je to od OSVČ, tak také účet 521, ale položka jedna, a to 5029.

Naší zřízené příspěvkové organizaci ZŠ byl v rámci schváleného rozpočtu na rok 2016 schválen investiční příspěvek ve výši 150 tis. Kč s účelem vybudování kolovny a pořízení kamery. PO ZŠ proinvestovala cca 50 tis. Kč na pořízení kamery. Na zbývající částku bude mít do konce roku vystavenou objednávku s tím, že instalace a následně platba proběhne až v roce 2017. Je tedy možné, aby PO ZŠ převedla v r.2016 zbývající finanční částku na rezervní fond a v r. 2017 ji s daným účelem dočerpala? Pokud ne, jak dále postupovat?

Příspěvek do investičního fondu PO účtuje zápisem 241 MD/ 401 D a 401 MD/ 416 D, tj. ji vůbec nevstupuje do VH. Lze jen upravit příp. prodloužit PO termín na čerpání investičního příspěvku, nelze převádět do RF a pak zpět do IF - to by bylo úplně zbytečné, a vlastně tím, že zůstatek nevstoupí do HV, to ani není možné. PO zůstane příspěvek na kolovnu v IF na 416 na D a může ho při pořízení DM čerpat následující rok (416 MD/401D proti 042 MD/321 D), není v tom vůbec žádný problém. Jen pokud zřizovatel vyžadoval do konce roku vypořádání investičního příspěvku, tak by od PO byla vhodná žádost o prodloužení termínu účelovému vyčerpání příspěvku.