Dotazy

Jak účtovat výpůjčku od Hasičského záchranného sboru? Radiostanice 1 ks v částce 80.927,11 Kč. Bude ve výpůjčce do roku 2021.

Majetek ve výpůjčce eviduje i nadále vlastník, vy účetní hodnotu radiostanice nikde  neevidujete. Mějte jen po ruce smlouvu, příp. nějakou mimoúčetní evidenci, který majetek máte ve výpůjčce a přikládat k závěrečné zprávě o inventarizaci. Pokud byste ve smlouvě měli stanovenou sankci za odcizení, případně poškození radiostanice, tak byste výši sankce evidovali na účtu 966, a to jen v případě, že by poškození z vaší strany bylo spíše pravděpodobné, zpravidla je to nesmyslné  odhadování.

Nakoupili jsme 20 EURO, valutovou pokladnu nevedeme. Nákup měny je doložen dokladem ze směnárny, s uvedením příslušného kursu. 18,60 EUR bude použito na úhradu poplatku za apostilu v zahraničí. Potvrzení o úhradě nebude shodné s datem nákupu valut. Je nutno zřídit valutovou pokladnu? Jak prosím budeme účtovat.

Úhrada za apostilu je správní poplatek, ověření bude dle dotazu v zahraničí, tak bych volila položku , volila bych účet 538 a položku 5179 - kde v náplni jsou uvedeny platby daní a poplatků cizím státům, i když nejsou nakupovány v ČR. 

Danou operaci můžete provést v rámci vaší pokladny a to zápisy (v ZoÚ je uvedeno " V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány):

1) Výměna ve směnárně - výběr z pokladny 262/261 ve výši nákupu (20 EUR x kurz směnárny)

2) Příjem EUR do pokladny v té samé částce 261/262

3) Úhrada za apostilu nemusí být ve stejný den jako nákup valut - zaúčtujete jí 5xx/262, zde již musíte použít buď denní kurz ČNB (v den úhrady) nebo pokud máte vnitřním předpisem stanovený pevný kurz.

4) Zbyde Vám 1,4 EUR, měli byste je zpátky prodat. Když si je necháte, tak musíte udělat k 31.12.2016 přepočet podle aktuálního kurzu ČNB a zaúčtovat rozdíl 261/663, případně 563/261. Přitom součástí kursového přepočtu bude také i rozdíl mezi kursem použitým v operaci 1 a operaci 3.

Naše obec odebírala elektřinu od firmy Energie pod kontrolou, v roce 2015 jsme zaplatili na zálohách za elektřinu 155.600,-Kč, mělo být vyúčtováno v roce 2016, ale doposud se tak nestalo. Firma je v insolvenčním řízení, nereaguje na email, datovou schránku a podobně. Zkusíme se obrátit na soud, ale to je všechno velmi zdlouhavé. Nevím si rady co se zálohu 155.600,- Kč, mám ji nechat na 314 a jak dlouho?

Toto je dotaz spíše na právníka. Uvedu Vám k tomu účetní pohled a názor. Jelikož se jedná o energie za rok 2015, tak jste k nim asi udělala k 31.12.2015 dohadnou položku 502/389, protože ale není ze strany dodavatele provedeno vyúčtování, nemůžete jí a ani poskytnuté zálohy vyúčtovat. Můžete ověřit, s jakou přesností zálohy nastavovali, tzn. jestli jste např. vytvořila dohadnou položku za rok 2015 ve výši záloh s tím, že byly nastaveny reálně vůči spotřebovávané elektřině. Stejně je ale problém určit skutečnou výši přeplatku (pak by to byla pohledávka, kterou byste měli přihlásit do insolvenčního řízení) nebo nedoplatku (pak byste měli k firmě dokonce závazek). Doporučuji např. zkusit i kvalifikovaný odhad - zkuste vzít spotřebu stejného období v roce 2014 a pronásobit cenami roku 2015 - to vše, abyste měli alespoň představu, o jaké částky se jedná, pak je potřeba rozhodnout, jak s odhadnutou částkou přeplatku či případného nedoplatku naložit.  Domnívám se, že pokud byste kvalifikovaně odhadli, že částka z vyúčtování není významná, mohli byste brát spotřebované energie za vyúčtované v hodnotě záloh a nehospodárnost by Vám nikdo vytýkat neměl. Pokud by Vám vyšel nějaký významnější přeplatek, pak doporučuji  konzultovat s právníkem, pokud jste členy SMS nebo SMO, můžete využít i jejich bezplatné právní poradny (telefonicky nebo e-mailem) -  možná byste mohli takto vypočtený odhad pohledávky zkusit v insolvenčním řízení uplatnit, buď to uznají nebo ne. Pokud byste ale odhadli závazek, tak toto nelze. Budete-li se obracet na soud (to je samozřejmě vaše právo - dodavatel vám měl provést vyúčtování), tak bych se zúčtováním záloh počkala a nechala je na účtu 314, a to až do verdiktu či jiného podkladu, ze kterého bude jasné, jak máte částku vyúčtovat.

1) Jelikož město provádí velké investice na bazéně, který je pronajatý plátci DPH (naše 100 % s.r.o.), máme nárok na plný odpočet DPH. Je nutné mít v rozpočtu na 6121 celou částku včetně DPH když víme, že DPH platit nebudeme a ihned při faktuře (v režimu PDP) si DPH uplatňujeme (vlastně jej ani neodvádíme, v rámci přiznání se to vyruší)? Jelikož máme v rozpočtu pouze částku bez DPH, jsme nyní nuceni dělat rozpočtové změny, navýšit 6121 s daným ORG a současně to pokrýt rozpočtováním (-)mínus 5362, stejný ORG. Je toto vůbec správně? Nemohli bychom přímo účtovat jen 6121 bez DPH (podobně, jako je to u účtu 042)? 2) Je někde návod na účtování reálné hodnoty u odepisované budovy a vyřazení tohoto majetku, ale v případě, že PC=100, oprávky=40, ZC=60 a kupní cena 1 Kč? (zatím nemáme zvolenou hladinu významnosti, ale částky jsou i vyšší). Jde o to, že vždy uvádíte, že kupní cena je vyšší, než zůstatková (nebo odhadní), my máme opačný problém a nějak nám to nejde. Budova má ocenění dle odhadu, následně byla určena k demolici, proto odkupní cena 1 Kč. 3) Město buduje chodník a současně dělá vjezdy k nemovitostem. Pozemky pod vjezdy jsou města, vjezdy dle silničního zákona jsou majetkem vlastníka nemovitosti. Vlastníci dali městu dar ve výši 50 % nákladů na vybudování vjezdu s tím, že vjezd bude jejich majetkem (je uvedeno v darovací smlouvě). Dali tedy dar na svůj majetek, pozemek pod tím je ale města. Co s tím účetně? Půjde to přes účet 403? K tomu máme samozřejmě i dotaci z kraje.:-( 4) Proč se nemají dělat investice v rámci hospodářské činnosti, ale převádí se finance do rozpočtu a investice se dělá přes rozpočet?

1) Kopíruji odpověď na podobný dotaz:

20/1 2014 DPH v rozpočtu

Dobrý den, v příjmech i ve výdajích rozpočtu máme vše s DPH. Samostatně DPH nerozpočtujeme. Můžeme u staveb (kanalizace, vodovod), které pronajímáme a tudíž odvádíme DPH, si rozpočtovat náklady na opravu nebo investici bez DPH (PDP odvod i nárok)?

Rozpočet výdajů v případě DPH je dle vyhlášky k RS takto: 

na straně D ve výši ZD + DPH u výdajů (5171,6121)

na straně MD -5362 D ve výši nárokovaného DPH

Takto se postupuje bez ohledu na to, zda je v PDP, či není, v PDP bychom měli proúčtovat položku 5171 nebo 6121 proti -5362 k datu přiznání. 

Upřímně - kdybych já dělala na obci , tak to nerozpočtuji, protože nemám ani výdaj ani přijem a odvolala bych se na to, že nemám co proúčtovávat , když není pohyb na 231 - viz obecné ustanovení k třídě 5. Postup uvedený výše je v RS rovněž popsán, tj. jsou to dva způsoby a když jsou v předpisu 2, tak si zvolím.

Problém je ten, že nevím, co na nerozpočtování řeknou kontroloři, protože někteří do systému RS až tak nevidí, zda budete schopni to "nerozopčtování"  obhájit.  Také však musím říct, že v praxi někteří kontroloři vyčítájí i použití způsobu 1, který je v RS jasně uveden. 

2) U RH obecně není problém, když je kupní cena nižší. Rozdíl se pak neúčtuje na účet 664, ale do nákladů na účet 564. K datu přecenění majetku se zruší doposud provedené oprávky zápisem 081/407 a dále se provádí přecenění na RH zápisem 407/021 ve výši rozdílu mezi oceněním majetku v účetnictví a kupní cenou. Majetek (hmotný) oceněný RH se má převést z účtu 021 na účet 036. Pak se při vyřazení účtuje 553/036  a zúčtování RH se provede zápisem 564/407. Tím, že na účtu 646 budete mít zachycen výnos z prodeje (kupní cenu) a v nákladech jeho vyřazení včetně nákladů na přecenění, budete mít ve VH zachycenou ztrátu. Doporučuji mít ale ve směrnici ošetřeno a u nevýznamných rozdílů RH nepřeceňovat. Hlavně mějte vždy nízké prodejní ceny zdůvodněné v usnesení (viz novela zákona o obcích). Jinak u vás je to přeceňování budovy sporné. Protože je určená k demolici, bylo by vhodnější jí RH nepřeceňovat a jen jí vyřadit zápisem 553/081 ve výši ZC a 081/021 a výnosy z prodeje vztáhnout jen na stavební pozemek (647), který tedy případně tou RH přecenit. To jen jako variantní řešení k úvaze, kdy vycházíme z toho, že prodáváte pozemek se stavbou, kterou kupující na své náklady musí odstranit.

3) Tak toto jste opravdu chybně vyhodnotili. Vjezdy budou na vašem pozemku,  podle nového OZ je stavba součástí pozemku. Jsou sice v tomto výjimky, ale mohli jste brát jako majetek obce, zvláště když je v tom zapojená i dotace. Zde v prvé řadě musíte dodržet podmínky dotace - pokud jste jí obdrželi vy, tak se určitě bere, že budete mít vjezdy v majetku, takže teď vše podřiďte tomu, abyste o dotaci nepřišli.  Tzn. překoncipovala bych dary občanů jako příspěvky na pořízení vjezdů a vjezdy bych pořizovala jako majetek obce. Pokud ale chcete, aby vjezdy byly majetkem občanů, tak až skončí udržitelnost projektu podle dotačních podmínek, mohli byste občanům vjezdy prodat, pak byste ty dary od občanů neúčtovali jako příspěvky, ale jako zálohy kupní ceny. Každopádně bych znění smlouvy s občany přeformulovala. Darovací smlouva na vlastní majetek - to opravdu takto nelze. Když odhlédnu od právního hlediska, tak stejně je potřeba min. odsunout datum převedení majetku občanům - kvůli dotaci. Jsou i jiné právní varianty řešení, ale je v každém případě potřeba určit správné majetkové nastavení. Rozhodně nebude vůbec dobré převést vjezdy např. včetně pozemků pod nimi do majetku občanů, to bude do budoucna působit vážné potíže při jakémkoliv zásahu do chodníků. 

4) Z účtu VHČ můžete hradit i investice. Źádný předpis to neomezuje. Pozn. Započteno na 2 dotazy (s omluvou :o).

.

Posílám v mailu smlouvu, jak o ní účtovat - je to smlouva o právu stavby a budoucím prodeji pozemku pod stavbou.

Jedná se o bezúplatné právo stavby na pozemku obce, není to pořízení nemovité věci ve smyslu věcného práva, ale dle výkladů právníků dispozice - tj. jakoby služba, protože je bezúplatné, tak nemusíte účtovat o ničem na výnosech, jen si pozemek převeďte na analytiku (např. org.), že je na něm právo stavby - ono bude zapsáno i do KN. Nevím jak moc to bude významný příjem až prodáte pozemek pod stavbou - pokud významnější, tak je to vhodné pro zápis do podrozvahy na účet 931 nebo 932 ve výši budoucí prodejní ceny (93x/999). 

Nejmenovaná obecně prospěšná organizace provedla vyúčtování energií za rok 2015, vyúčtování proběhlo formou faktur, ale vzniklé přeplatky městu nebyly vráceny, kontrolní chody PaP toto vnímají jako chybu. V současnosti je na společnost vyhlášena insolvence a město se řádně se svou pohledávkou přihlásilo. Mohu nechat neuhrazené faktury na 321 a vykazovat zápornou hodnotu?

Pokud vám byl ze strany o.p.s. fakturován přeplatek, tak byste měla mít jeho výši zachycenou na pohledávkovém účtu 314, nikoliv na účtu 321. Toto Vám pravděpodobně vzniklo tak, že jste zúčtování poskytnutých záloh provedla zápisem 321/314 chybně ve výši záloh na účtu 314. Správně se ale, když je přeplatek, dělá zúčtování záloh zápisem 321/314 jen do výše skutečné spotřeby (nákladů) a tím Vám zůstane pohledávka na účtu 314. Zúčtování zálohy tedy opravte zápisem -321/-314 ve výši přeplatku, tím by se Vám měl účet 321 vyrovnat a přeplatek bude správně evidován na účtu 314.  

Ve chvíli, kdy uplynula splatnost faktury, bych doporučovala přeúčtovat z účtu 314 na účet 311 a začít tvořit OP. Insolvence na toto nemá vliv až do chvíle případného neuznání pohledávky či jejího splácení (ve Vašem případě nelze použít zákon o rezervách a vytvořit OP k pohledávce v insolvenci do výše 100 %, to lze jen k pohledávkám ze zdaňované činnosti).

Ing. Nejezchleb doplnil:  Já k tomu mám jen poznámku - již na začátku. Já jsem také rád, když nezúčtují veškeré zálohy a přeplatek nechají na 314 - nicméně ona je to spíše utopie, neboť ty systémy jsou nastaveny tak, že potřebují zálohy zúčtovat komplet (třeba i kvůli DPH ...). Takže já bych jim až tak neříkal, že to mají špatně - jen je potřeba vykázat z toho přeplatku nakonec pohledávku ... - klidně i na 311 (zdůvodnil bych to tak, že je to již pohledávka z vyúčtování záloh ...). Jinak s těmi opravnými položkami - pozor na obecnou podmínku, že aby to bylo podle zákona o rezervách, tak to muselo projít při svém vzniku výnosy, které byly předmětem daně - to tady asi nebude splněno, proto nelze použít. 

Jsme příspěvková organizace. Dřívější p. účetní nastavila u investičního majetku zbytkovou hodnotu 5 % a jakmile se na tuto částku po provedených odpisech dostala, přestala odepisovat. ZH je v některých případech ve výši 15 a více tisíc (i 25 tis. Kč). Ukončení odpisování nastalo už v roce 2013. Používáme rovnoměrný způsob odpisování. Ráda bych ZH snížila, doúčtovala odpisy od roku 2013 do roku 2016 a následně pokračovala v odpisech. (postupné rozpouštění dřívější ZH) Je moje úvaha správná a v souladu s platnými předpisy? Pokud bych nechala majetek se zbytkovou hodnotou 15 tisíc a více a organizace bude časem chtít tento majetek vyřadit, "skočí" velká částka do nákladů a organizace nejen, že o „starý“ majetek vyřazením přijde, ale nebude mít finance na nákup majetku nového. Naše organizace vyřazený majetek neprodává - používá jej až do úplného opotřebení.

Tato situace je řešena v ČÚS č. 708 a to historicky tak, že od 1.1.2014 byla zbytková hodnota přeformulována a nově definována s tím, že u majetku pořízeného po 1.1.2014 už nemá být automaticky aplikována, ale můžete jí využít. Ve většině případů jí ale doporučuji nepoužívat a odpisovat majetek do 0 Kč, mj. proto, že podle nové definice od 1.1.2014 je problematické jí určit a navíc žádný předpis nebrání mít evidován majetek v zůstatkové ceně 0 Kč. Když v průběhu odpisování zjistíte, že je životnost majetku delší než doba odpisování, můžete dobu odpisování prodloužit. Vás ale podle popisu zajímá zbytková hodnota majetku, který byl pořízen a i doodepsán do 31.12.2013. Toto je řešeno v bodě 9.2 ČÚS tak, že když jste k 1.1.2015 tu hodnotu 5 % nezrušili, tak se od 1.1.2015 bere jako nově (od 1.1.2014) definovaná zbytková hodnota. Zde hovoří ČÚS jasně, na zrušení zbytkové hodnoty 5% a úpravu odpisového plánu jste měli čas jen v roce 2014. Aplikace zbytkové hodnoty u majetku pořízeného od 1.1.2014 je tedy sice dobrovolná, ale ve Vašem případě bych aplikovala ČÚS a nechala bych nastavenou zbytkovou hodnotu tak, jak je. Pokud neplánujete nějaká hromadná vyřazování a jedná se opravdu jen o situace, že např. vyřadíte jen jeden majetek se zbytkovou hodnotou 15 tis. Kč, tak to zase taková rána z hlediska VH nebude, takže bych se tím netrápila. Do budoucna si samozřejmě můžete ošetřit tak, aby k tomuto nedocházelo, tedy nejlépe zbytkovou hodnotu neaplikovat.

Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo peněžitou pomoc (400 Eur) Italskému městu poškozenému zemětřesením. Prosím o radu jak tento příspěvek (nebo je to dar?) správně zaúčtovat. Musí být nějaká darovací smlouva nebo stačí tuto částku jen poslat přes účet v Eurech na účet města? Mám k dispozici jen rozhodnutí ZO a číslo účtu města. Je to transfer, který musím hlásit na krajský úřad? Předpokládám, že částku v Eurech mi v bance přepočtou aktuálním kurzem na Kč a já zaúčtuji v korunách. Bude se tento dar uvádět v daňovém přiznání?

Podle občanského zákoníku je darovací smlouva povinná jen u nemovitostí (u věci zapsané do veřejného seznamu - k.n.). Není mi známo, že by někde byla stanovená povinnost písemné formy smlouvy v případě peněžního daru do zahraničí. Zaúčtujete stejně jako dar tuzemský, tzn. můžete bez předpisu jen 572/231 ODPA můžete např. 3749, pol. 5531. O povinnosti hlásit toto krajskému úřadu také nic nevím, můžete se jich zeptat, ale nemělo by je to zajímat, konsolidace se řeší jen v rámci ČR. U měnového kurzu pozor - podle § 24 ZoÚ nemůžete ocenit kurzem vaší banky, ale musíte závazek ocenit podle odst. 6  aktuálním kurzem ČNB nebo pokud máte pro rok 2016 kurz stanoven vnitřním předpisem (odst. 7), tak tímto.

Z hlediska daní (DPPO ani DPH) se v tomto případě neřeší nic.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

KR - 572 ocením na úrovni kursu ČNB a vznikne kursový rozdíl  (očekáváme 563) - tak je to správně. Jinak k daním - nyní podle mne nic, je to daňově neúčinný náklad ...

Jak správně zaúčtovat plánovaná splátka úroku/úvěru z běžného účtu odeslání na úvěrový účet 231 2321 6121D/042 MD úvěrový účet 451 nevím - částka uvedena na výpise je, ale stav konečný je stejný s počátečním zůstatkem na výpise

Pokud jste platila splátku úvěru, tak jí musíte zaúčtovat 451 MD/231 D pol. 8124. Potom Vám bude zůstatek úvěrového účtu (451) v účetnictví sedět na skutečný dle výpisu. Pokud jste platila jen úrok z úvěru a nikoliv splátku, tak pak záleží, jestli máte ve směrnici uvedeno, že budete úroky zahrnovat do ceny majetku. Pokud máte uvedeno, že zahrnujete, pak máte účetní zápis 042 MD/ 231 D s pol. 6121 (ODPA dle majetku) správně. Pokud podle směrnice nezahrnujete, pak je správné je účtovat na účet 562, ODPA 6310 pol. 5141. Co se týče výpisu, tak uhrazený úrok je vlastně takový "poplatek"  za poskytnutý úvěr, platíte ho nad rámec poskytnuté částky úvěru=jistiny, tzn. vám zůstatek jistiny na úvěrovém účtu nemění, o zaplacené úroky se nemění ani stav účtu 451 v účetnictví. 

Jak zaúčtovat přijatou kauci na pronájem bytu. Pronajímáme byt za měsíční nájem 3.000,- Kč a zároveň byla jednorázově přijata kauce ve výši 6.000,- Kč. Tato kauce je vratná a po ukončení nájmu bude nájemci vrácena, v případě neplacení z ní bude odečtena dlužná částka.

Přijatá kauce na pronájem bytu odpovídá v novém OZ pojmu závdavek. Podle vyhlášky se pak závdavky účtují jako zálohy, tzn. když máte pronájem bytu sjednán na dobu delší než 1 rok (tzn. jistotu vám poskytl na dobu déle než 1 rok), pak zaúčtujte 231 + RS/455. Pokud je nájem sjednán na dobu méně než 1 rok, tak místo účtu 455 použijte účet krátkodobých záloh 324. Co se týče RS, můžete vést buď jako cizí peníze na pol. 8901 nebo, jelikož složené peníze můžete kdykoliv použít na úhradu nájmu, můžete použít i  pol. 2132 (ODPA 3612). Doporučuji druhou variantu - tedy na pol. nájemného.

Dostali jsme dar od občana na nákup nemovitosti jejíž součástí je přístupová účelová komunikace k nemovitosti dárce. Prosím o zkontrolování zaúčtování: 231-6171-3121/403? Předpis není nutný, že?!

Ve Vašem případě je přijatý dar transferem na pořízení DM, zaúčtování daru tedy máte naprosto správně, jen ODPA by mohl být přesnější. Předpis u darů povinný není, na dar není právní nárok. ODPA zvolte podle účelu daru, tzn. podle toho, na co vám občan přispívá - ve vašem případě vám dar poskytuje nejspíše na nákup pozemku, na kterém je komunikace, tzn. ODPA by mohl být 3639, popř. 2212 (zde záleží, s jakým ODPA budete účtovat pořízení pozemku, popř. komunikace na něm). Na toto pozor u zařazení do majetku - pokud budete kupovat pozemek se zpevněnou komunikací, tak musíte komunikaci zavést do majetku (na účet 021) odděleně od pozemku (na účet 031). Pokud budete pořizovat jen pozemek, tak poskytnutý dar zůstane na účtu 403, protože pozemky se neodepisují, nelze tedy účet 403 rozpouštět proti odpisům. Pokud byste ale pořizovali i komunikaci, tak by bylo správnější přiřadit dar k ní a rozpouštět ho z účtu 403 proti odpisům komunikace, to je i záměr daru od občana - poskytuje vám ho, protože mu pozemek slouží jako přístupová cesta.

Obec má 4 pavilony mateřské školy, 3 jsou po rekonstrukci a ten poslední končí k 31.12.2016,protože je nevyhovující. Žádáme o dotaci a podmínkou přidělení je navýšení počtu dětí. Takže my nyní zrušíme 1 třídu mateřské školy, kapacita nám klesne z 112 na 84dětí, pro těch 28 dětí založíme dětský klub a po rekonstrukci posledního pavilonu navýšíme opět kapacitu mateřské školy na 112dětí. Dětský klub bude zřizovat obec na základě živnostenského listu na péči o předškolní děti a já nevím jak to povedu účetně , zda to bude hospodářská činnost ale pak hodně ztrátová, protože budeme platit 3 učitelky a školné se bude vybírat 300,-Kč na dítě a měsíc a nebo se to bude účtovat v rámci správy a pak nevím s jakou rozpočtovou skladbou. Doposud žádnou hospodářskou činnost neprovozujeme. Jsme plátci DPH z důvodu vybírání nájemného v obecních bytech.

Určitě by se nemělo jednat o VHČ , resp. podnikatelskou činnost u obce, jsem přesvědčena, že obec na tuto činnost nepotřebuje ani ŽL. Je vhodné vést v rámci hlavní rozpočtové činnosti, odpa 3143, výdaje dle druhů výdajů, tj. položky třídy 5 a 6 různé. Příjmy na 2111 s odpa rovně 3143, příjmy a výdaje bude potřeba rozpočtovat.

Z hlediska DPH by se mělo jednat o příjmy osvobozené od daně, neboť tuto aktivitu lze podřadit pod §57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH (poskytování výchovných a vzdělávacích aktivit pro děti nestátní neziskovou organizací dětí a mládeže).

U obcí se vede ve VHČ jen v případě podnikatelské činnosti - tj. činnosti mimo jiné  za účelem zisku, jen to, že si necháte na nějakou činnost udělat ŽL, není hned povinné vést ve VHČ. Ono ani u PO rozdělení činností mezi hlavní a doplňkovou není striktně dáno. Vyplývá ze zřizovací listiny vydané zřizovatelem. Neexistuje jakýkoliv právní předpis, který by určoval, jaké činnosti má mít příspěvková organizace (škola) v činnosti hlavní a jaké v činnosti doplňkové.  Je tak možné, že jedna škola (příspěvková organizace) má svým zřizovatelem činnost klasifikovanou jako hlavní a druhá naprosto stejnou ji má určenou jako doplňkovou. Otázka je upravena v §27 odst. 2 písm. c) a g) zákona č. 250/2000 Sb.

Zastupitelstvo se rozhodlo převést kabelovou televizi v majetku obce na firmu (s.r.o.), která ji provozuje. Kabelovou televizi máme v majetku za PC 471662,-, ZC 341162,-. Prodat by ji chtěli za nižší cenu nebo nejlépe darovat. V případě, že ji obec daruje budu účtovat 081/021 v PC a 551/081 ZC. Při prodeji 081/021 PC, 553/081 prodej za nižší cenu a 551/081 zbytek ZC. Potom výnosy z prodeje DHM 311/646? Předem děkuji za odpověď.

Pokud se rozhodnete darovat, tak navržené účetní zápisy vyřazení máte dobře, jen nákladový účet ne 551, ale 543 (podle bodu 6.4.1 ČÚS č. 710, s.r.o. není VÚJ) . Pokud prodáte (i když za cenu nižší), tak o vyřazení účtujete zápisem 553/081 v ZC a samotné vyřazení 081/021 ve výši PC. Výnos z prodeje pak předepíšete zápisem 311/646 v kupní ceně. V případě, že byste prodávali za cenu nižší než je zůstatková cena majetku, tak se to těmito zápisy v účetnictví objeví tím, že budete mít větší náklady vyřazení než výnos z prodeje. Na účet 551 se rozdíl prodejní ceny od ceny majetku v účetnictví nezobrazuje, k tomuto slouží porovnání nákladů a výnosů prodeje. 

Ověřte také, že nebudete muset přeceňovat majetek na reálnou hodnotu (u úplatného převodu). A také pozor na nové znění zákona o obcích, podle kterého, pokud budete prodávat za cenu nižší než je obvyklá, musíte mít toto zdůvodněno.

Obec uzavřela s firmou kupní smlouvu na část inženýrské sítě - vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, dovolila jsem si první stranu poslat scanem na Váš mail. Poradíte mi, jak zaúčtovat, když skutečná cena je řádově "úplně někde jinde".

Pokud je kupní smlouva, oceňuje se majetek správně pořizovací cenou, tedy kupní cenou uvedenou ve smlouvě. Je ale pravda, že pak hodnota majetku v účetnictví neodpovídá jeho skutečné hodnotě. Zde záleží na Vás - buď budete postupovat striktně podle předpisů a oceníte pořizovací cenou nebo vodovod, kanalizaci a VO (zařaďte do majetku odděleně jako tři stavby) oceníte RPC, pak je to ale odchylka od metody, kterou musíte uvést v příloze a vzniknou vám větší odpisy - podívejte se na dotaz z 19.9.2016 "oceňování majetku", tam je toto popsáno.Doporučuji ocenit a rozpočítat do majetku těch 1 tis. Kč. Bude pro vás jednodušší - pokud se rozhodnete pro odchylku od metody a ocenit RPC, což by asi byly nákladové ceny, má to tak významný vliv na VH v dalších obdobích vlivem odpisů (muselo by se doplnit přes 401), že rozhodně toto rozhodnutí nesmíte nechat na sobě jako účetní, ale nechat rozhodnout nejméně radu nebo zastupitelstvo - obec tím vykáže lepší majetkou pozici, ale zhorší se jí finanční situace. 

Dobrý den , obec obdržela sdělení z krajského úřadu o poskytnutí investiční dotace na venkovní hřiště ve výši 190 000 Kč. Smlouva podepsaná hejtmanem nám zatím nepřišla, neobdrželi jsme ani dotaci. Finanční vypořádání musíme předložit nejpozději do 31.1.2017 a realizace musí být do 31.12.2016. Hřiště je vybudované, předané k užívání v měsíci září. Fa v částce 476 135,-Kč nám přišla v říjnu a tak jsem účtovala.1.042+ORG/321+ ORG, platba 321 +ORG 476 135,- /231 par.3421 pol.6121+ ORG UZ 190 000,- 231 par.3421 6121 ORG 286 135,- Kč. Zařazení do majetku 021600 +ORG/042 +ORG. Až obdržím od kraje dotaci na účet tak zaúčtuji příjem zálohy 231 pol 4222 + UZ+ORG 190 000,- Kč/374 +ORG 190 000 Kč. Dále mi však není jasné kdy mám účtovat: 388/403 ve výši 190 000,- Kč a 348/388 ve výši 190 000,- Kč zaúčtuji k 31.12.2016 po odeslání vyúčtování na kraj? A v roce 2017 374/348 ve výši 190 000Kč?

Správně se již k datu zařazení majetku dělá dohada dotace zápisem 388/403. Vy jste k datu zařazení hřiště v září ale neměli k dotaci ani smlouvu či např. rozhodnutí, ze kterého by vyplývala nezpochybnitelnost poskytnutí dotace, proto jste dohadu dotace ani účtovat nemohla. Teď už tedy o dotaci budeme účtovat jako o dotaci na majetek ex post, dá se považovat její přijetí za přijetí již vypořádané dotace, takže zaúčtujete 348 MD/ 403 D a na kartu majetku dáte k datu, kdy jste dotaci dostali a začnete ji rozpouštět proti odpisům až od tohoto data, nic zpětně nemusíte přepočítávat. Příjem dotace pak bude  231 pol. 4222 a UZ , co si kraj určí (ten se do výkazu FIN 2-12 M) zpravidla nedostane/ 348 D. Pozor na používání účelového znaku, před podpisem smlouvy (oběma smluvními stranami) by se ÚZ používat neměl.Používá se jen do výše dotace, ale opravdu by se měl aplikovat až po podpisu smlouvy, když výdaje vznikly dříve, tak zpětně by to již nikdo chtít neměl - ale můžete si doplnit org pro oddělené sledování výdajů, co byly využity k vypořádání dotace, abyste měli snadnější přístup v dohledávání při případných kontrolách dotace.