Dotazy

V současné době připravujeme návrh rozpočtu na rok 2017, který bude schvalovat zastupitelstvo v prosinci 2016. Vedení obce chce již nyní vyčíslit výši předpokládaného zůstatku finančních prostředků ke konci roku, které chce zapojit na financování investičních projektů v příštím roce. Pokud odhadnu výši zůstatku nižší, než bude skutečnost, musím rozpočtovým opatřením v roce 2017 zapojit do rozpočtu zbytek - je to povinně?. Co se ovšem stane, když zapojíme do rozpočtu na pol. 8115 vyšší částku, než bude zůstatek na konci roku? Můžeme rozpočtovým opatřením v roce 2017 pol. 8115 snížit dle skutečné výše zůstatku ke konci roku 2016?

Prostředky, které jsou k 1.1. na účtech obce, a které nejsou určeny ke krytí schodku, se do rozpočtu nezapojují. Jinými slovy, pokud je zůstatek na účtech k 1.1. vyšší než kolik je zapojeno v rámci pol. 8115 ke krytí schodku, je to z hlediska oprávněnosti takového rozpočtu v pořádku a v souvislosti s tím není třeba schvalovat žádné rozpočtové opatření. Situace je "horší" v případě, kdy je v rámci pol. 8115 zapojeno ke krytí schodku více prostředků než jaký je stav na účtech k 1.1. V takové případě je třeba prvním rozpočtovým opatřením v novém roce uvést zapojené prostředky ke krytí schodku na pol. 8115 do souladu se stavem prostředků k 1.1. Zajímavá je však diskuze, co všechno může být součástí stavu prostředků k 1.1. a tedy zapojeno prostřednictvím pol. 8115 ke krytí schodku. Bezpochyby jsou to zůstatky základních běžných účtů (SÚ 231) a účtů peněžních fondů (SÚ 236). U peněžních fondů je třeba dát při sestavování rozpočtu pozor na účelovost těchto prostředků, která je dána pravidly (statutem) fondu (do rozpočtu lze zapojit zůstatek fondu jen ke krytí výdajů, ke kterým je fond účelově určen, nikoliv ke krytí jiných výdajů rozpočtu). Dále do stavu prostředků k 1.1. zapojíme zůstatek pokladny (SÚ 261) - v režimu oddělených pokladen se pokladna chová jako základní běžný účet. Dále lze do stavu k 1.1. zapojit prostředky na termínovaných účtech krátkodobých (SÚ 244) a dlouhodobých (SÚ 068). U dlouhodobých termínovaných účtů je možné zapojit v rámci pol. 8115 jen tu část zůstatku, kterou bude možné v průběhu roku bezpečně převést na základní běžný účet (pozor na poplatky za předčasné čerpání). Prostředky termínovaných účtů zapojíme v rámci pol. 8115 jen v případě, že se nerozpočtují přes pol. 8xx7 (v tom případě by je nebylo možné do pol. 8115 zapojit, aby nebyly rozpočtovány duplicitně).  Dále je možné v rámci pol. 8115 zapojit prostředky vložené do cenných papírů pořízených za účelem řízení likvidity, ale pozor, pouze tu část, která je krátkodobě likvidní. Jinými slovy, musíme být schopni tyto prostředky během roku dostat na ZBÚ. 

Na účet nám přišla platba od CU - předčíslí - 60038. Na stránkách druhy a předčíslí účtů CU jsem našla u tohoto předčíslí že se jedná o zvl. prostř. - §106 z č. 500/04 Sb. správní řád. Nějak ale nevím, jak to zaúčtovat.

Podle předčíslí se jedná o pohledávku, kterou pro vás CÚ jako obecný správce daně vymáhal. Když se podíváte do § 103 - § 106 SŘ, zjistíte, že exekučním titulem je v tomto případě vykonatelné rozhodnutí nebo vykonatelný smír. Vedli jste tedy nejspíš nějaké řízení podle správního řádu, vydali jste rozhodnutí a z jeho titulu vám měl účastník řízení "něco" zaplatit.

Pro správné zaúčtování je tedy potřeba nejprve zjistit , co jste vymáhali (pokud nenajdete, měl by Vám toto sdělit CÚ) a zda máte vedenou v účetnictví pohledávku - prověřte pohledávkové účty (311, 315, 377, 469). Mohla byste jí mít ještě i jako nedobytnou na účtu 905, ale tam se dává, až když by vám např. celní úřad napsal, že z nějakého důvodu nemůže vymoci, což není váš případ.

Příjem pak zaúčtujete na účet 231 MD/311 (315,377,469), položku je potřeba zvolit podle druhu vymáhané pohledávky.  Pokud nebyl udělán předpis, tak pak účtovat na výnosový účet, kterého se úhrada týká.

Účtuji také DSO a tak se chci zeptat. Shromáždění starostů rozhodlo o bezplatném převodu přechodového prahu, který je v obci Suchomasty. Záměr byl vyvěšem po dobu minimálně 15 dnů na všech obcích v DSO, pak bylo projednáno a schváleno na shromáždění starostů. Práh byl pořízen z větší části z dotace již v roce 2007. Celková cen : 142 006, z toho dotace 84 000,- Kč. Chci se zeptat: 1. musí být záměr projednán i na zastupitelstvech jednotlivých obcí? 2.sepíšeme smlouvu o bezplatném převodu? 3.jak zaúčtovat vyřazení oprávky k 30.9. činní - 34980,- Kč dotace odečtená - 20705,- Kč

Z dotazu jsem pochopila, že chcete převést přechodový práh z majetku DSO do majetku obce, ve které se práh nachází.

K bodu 1. Jelikož je DSO právnickou osobou a členství obce v něm je tedy na základě smluvního vztahu, záleží na tom, jak máte postup při převodu majetku z DSO na členskou obec ošetřen ve stanovách. Pokud máte uvedeno, že musí být záměr projednán v zastupitelstvech všech členských obcí, tak byste měli dodržet. Taktéž i s vyvěšením záměru (ten by bylo případně vhodné zveřejnit na úřední desce DSO) a samotným schválením převodu. Jen pro ujasnění - podle zákona o obcích se záměr vyvěšuje,  jen pokud by se jednalo o převod hmotné nemovité věci, ve Vašem případě, pokud by se jednalo o převod z majetku obce,  tak by se nemusel  záměr vyvěšovat.

K bodu 2. Opět bych vyšla ze znění stanov, obecně ale není ve Vašem případě  písemná smlouva povinná.

K bodu 3. O vyřazení účtujte (vycházím z účetních hodnot k 30.9.2016, pokud převod proběhne až v říjnu, budou hodnoty oprávek a rozpuštění dotace odlišné - majetek se odpisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k jeho vyřazení):

082 MD ve výši oprávek k datu převodu 34 980 Kč,  403 MD v nerozpuštěné výši 63 295 Kč a 401 MD ve výši "zbytku PC" 43 731Kč / 022 D ve výši ocenění v účetnictví 142 006 Kč.

Jedná se o převod mezi VÚJ, obec by tedy měla převzít ve vašem ocenění.

Jak zaúčtovat digitalizaci obecní kroniky, částka cca 7 tis. Digitalizaci provedla firma.

Patří na služby, tedy účet 518, ODPA 3319, pol. 5169. Není to ani SW, ani moc digitalizace nesplňuje definici databáze, ta služba bude nejvíce odpovídající. 

Rádi bychom se touto cestou dotázali na praxi ohledně zálohových plnění. Je možné v případě poskytnuté dotace z rozpočtu města (VP smlouva) odeslat letos peníze o.p.s. na budoucí plnění s tím, že k realizaci akce dojde až v roce následujícím? Je možné toto uvést do VP smlouvy a vyúčtování dotace vč. kontroly věcné správnosti (dodání zboží/služeb) tak nastavit např. na 31.3. následujícího roku? Ještě prosíme o radu na postup při odúčtování majetku, u kterého jsme zjistili, že je v účetnictví zařazen dvakrát. Jedná se o majetek, který byl zařazen v minulém účetních období a jeho částka převyšuje 260 tis. Kč. Bude se jednat o opravy předcházejících účetních období?

K prvnímu dotazu - určitě to není žádný problém, k tomu nám účty záloh vlastně slouží, je vhodné to uvést i  do smlouvy. Jelikož víte a budete mít i smluvně ošetřeno, že budou čerpat až příští rok, tak správně patří do vašich nákladů až příští rok.  
Letos tedy zaúčtujete poskytnutí zálohy na transfer na účet 373 (vypořádání do 12 měsíců)/231 a necháte na zálohách, dokud nebude vypořádáno.
Příští rok pak zaúčtujete vypořádání zápisem 572/345 a zároveň zúčtování zálohy 345/373.

Co se týče druhého dotazu, zde záleží kdy a jak k chybnému duplicitnímu zařazení majetku došlo (překvapuje mě, že se na to při inventurách nepřišlo) a také o jaký druh majetku se jedná (odpisovaný/neodpisovaný). Samotným chybným zařazením nebyl ovlivněn VH, proto oprava přes účet 408 není prvotně vhodná. Jen pokud by se jednalo o majetek, který jste zároveň chybně duplicitně odpisovali, tak nás zajímá částka  odpisů, které jste k němu případně chybně provedli. Ty už totiž do nákladů vstupovaly a VH tedy ovlivnily. Pokud se tedy jedná o majetek odpisovaný, tak je potřeba zrušit provedené odpisy zápisem 08x/551 (případně účet 408 - pokud by částka odpisů byla významná) a vyřadit v PC xxx/02x - zde záleží na tom, kdy došlo k chybnému zařazení majetku - pokud před rokem 2010, tak přes účet 401, pokud později, tak záleží na tom, jakým účetním zápisem se na majetek podruhé dostalo, toto kdyžtak ještě upřesněte.  

Pokud se jedná o majetek neodpisovaný např. pozemek, pak jeho duplicitní zařazení nemělo na VH vliv, tam pak záleží jen na tom, kdy a jak bylo chybně zařazeno - toto by každopádně bylo dobré dohledat. Opět, pokud bylo zařazeno před rokem 2010, pak lze vyřadit jen zápisem 401/ např. 031 v PC. 

Na ulicích je mezi komunikací a chodníkem je dosud travnatá plocha – vše ve vlastnictví města. Na této travnaté ploše má být vybudováno parkovací stání ze zatravňovacích panelů s pevným podložím. První možnost je, že parkovací stání vybuduje město na své náklady. Je správné zaúčtovat to jako samostatnou stavbu dle jednotlivých ulic nebo jako technické zhodnocení komunikace? Druhá možnost: Město by zakoupilo zatravňovací panely, ty rozdalo jednotlivým obyvatelům rodinných domů a tito dále parkovací stání (každý před svým rodinným domem) vybudovali už na své náklady. Jak správně účtovat v tomto případě?

Parkovací stání je považováno za součást komunikace, v některých případech ale může být vedeno i samostatně. Ve Vašem případě bych se podle popisu přiklonila k TZ komunikace. Z dotazu jsem vyvodila, že  parkovací pásy budou rozšiřovat stávající komunikace a budou na ně napojeny - dojde tedy ke změně parametrů komunikací. Ale lze i jednotlivé stavby - možná by to bylo jednodušší - ještě pozor - TZ komunikací by vzniklo jen, když by jednotlivé zpevnění vyšlo nad 40 tis. Kč, jinak by se dávalo na 549 s položkou 5137, ale když se rozhodnete pro jednotlivé stavby - tak by byly na 021  (po dokončení, průběh stavby by se zachycoval přes 042) evidovány bez ohledu na výši pořizovací ceny. 

Co se týče případného zapojení občanů, pokud vy jim poskytnete materiál a oni provedou bezplatně práci, tak bych to ve Vašem případě viděla na zařazení do majetku formou aktivace materiálu s tím, že bezplatnou práci občanů aktivovat nelze - nemůžete aktivovat náklady, které nevznikly.Je to stejný režim jako v prvním odstavci - TZ komunikace jen nad 40 tis. Kč - jinak se mohl materiál rovnou dát na 549 bez aktivace. V případě evidence jednotl. staveb pak na 042 a aktivace je zápisem 042/506, materiál na 501. 

Občané by měli mít informaci, že i když si sami vybudují, bude se jednat o majetek obce. 

Město má ve svém vlastnictví domy s jednotlivými byty, které pronajímá. Měsíčně jsou předepisovány platby za nájemné 311/603 a za služby 311/324 (služby účtujeme přes zúčtovací vztahy). Při roční inventarizaci k 31.12. běžného roku je pak odborem bytového hospodářství dodán jmenovitý seznam dlužníků za nájmy a za služby. Pohledávky v těchto případech odpovídají skutečným dluhům na nájmu a službách. K pohledávkám jsou tvořeny opravné položky a starší pohledávky jsou vedeny v podrozvahové evidenci. Nyní však nastal následující problém, vzhledem k tomu, že některé pohledávky již byly nedobytné, město se rozhodlo seznámit s uvedeným stavem zastupitelstvo a dát zastupitelstvu návrh na prominutí pohledávky města z titulu dlužného nájemného a záloh na služby spojených s užíváním bytu. Vnitřní kontrolou však bylo zjištěno, že k dlužnému nájmu a službám nebyly účtovány poplatky z prodlení. Pohledávky jsou však z minulých let a poplatky z prodlení např. k dlužným službám ve výši 133.000 Kč, u jedné osoby činí cca 1 mil. Kč. Zastupitelstvu byl předložen návrh na prominutí dluhů včetně příslušenství v plné výši a zastupitelstvo dluhy prominulo. Dluhy na nájmu a službách odepíšeme, neboť je máme evidovány na pohledávkách. Problém je však s poplatky z prodlení. Nyní se nám jedná o to, jakým způsobem se máme k tomuto případu postavit v účetnictví. Našli jsme si ve Vašich dotazech, že předpis pohledávky (v našem případě poplatku z prodlení) se účtuje v okamžiku, kdy smluvní strana uplatní své právo. Ze strany města však k uplatnění práva fakticky nedošlo, neboť dlužné straně nebyla výše poplatku z prodlení sdělena, v některých případech ani nemohla, neboť nájemník již bydlí neznámo kde. Ptáme se, zda je nutné o této skutečnost účtovat, když oznámení druhé straně nebylo doručeno a nyní, když byl poplatek vyčíslen, byl zároveň i zastupitelstvem prominut.

U tohoto  dejte pozor především na odlišení právního institutu úroku z prodlení (podle nového OZ) a institutu poplatku z prodlení (podle zákona č. 67/2013 Sb.) Podívejte se na tento odkaz, tam je rozdíl pěkně vysvětlen:
 
http://www.epravo.cz/top/clanky/poplatek-z-prodleni-nove-od-1-1-2014-93332.html

Správně byste tedy měli z neuhrazeného nájemného požadovat úroky z prodlení podle OZ (k tomuto viz dotaz z 26/9 2016 Exekuční příkaz k pohledávce) a z neuhrazených služeb spojených s užíváním bytu pak požadovat poplatek z prodlení. Rozdíl je zde i v právní úpravě -  úrok z prodlení podle OZ věřitel může požadovat, v zákoně č. 67/2013 Sb. je pak stanoveno, že poplatek z prodlení je příjemce služeb povinen poskytovateli služeb zaplatit.  

 U úroků z prodlení z titulu neuhrazeného nájemného tedy záleží na znění nájemních smluv - museli byste mít stanoveno, že je budete v případě pozdní úhrady uplatňovat. Pokud jste to neměli stanoveno, resp. jste ve smlouvě neměli úrok z prodlení vůbec řešen, tak odpustilo zastupitelstvo něco, co jste ani neměli vymáhat - úrok z prodlení je vždy dobré mít v nájemních smlouvách ošetřen.

Pokud jste ale ve smlouvách úrok stanoven měli, měli jste ho samozřejmě i vymáhat. Nicméně viz závěr této odpovědi - teď už bych nic neúčtovala.

Co se týče poplatků z prodlení za nezaplacené služby spojených s užíváním bytů, zde je situace podobná. Nájemníci je měli povinnost zaplatit, Vy jste je ale nevyčíslili. Do budoucna se snažte poplatky vyčíslovat a uplatňovat je včas. Při určování výše poplatku postupujte v souladu s odst. 2 § 13, kde se stanovuje, že při určování výše pokuty se musí ujednat alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě nebo o ní rozhodne družstvo anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

Každopádně ani u úroku z prodlení, ani u poplatku z prodlení jste nájemníky o tomto neinformovali a nevyčíslili je. Je spíš na právním posouzení, jestli ve Vašem případě pohledávky vznikly či nikoliv, ale vzhledem k tomu, že jste svoje právo neuplatnili,  přiklonila bych se k variantě o nich neúčtovat. 

Ještě mě napadlo, že v dotazech nezmiňujete právní vymáhání daných pohledávek. Pokud byste totiž např. vymáhali přes exekutora a byl vyčíslen úrok popř. poplatek z prodlení a jen jste jej nezaúčtovali, tak to by byla situace jiná. Podle popisu to ale Váš případ není. Stejně mě ale překvapuje, že jste to zjistitli až teď, protože toto byste měli řešit při vymáhání, nikoliv až při vyřazování  pohledávek.

Ještě bych ráda doplnila, že není správně prominutí pohledávky nebo vzdání se dluhu v případě, že někdo neplatí. Vemte si, jak to vypadá, že promíjíte, protože neplatí. Obce mají toto právo využít např. z důvodů sociálních apod. V ostatních případech se postupuje jen tak, že se dá radě na vědomí, že se pohledávky vyřazují do podrozvahy, případně zastupitelstvem se projedná, že jsou nevymahatelné a nebudou dále vymáhány, ale je to diskutabilní vždy. Víceméně jste povinni vymáhat až do jistoty, že jsou nevymahatelné a pak se musí vyřadit i z podrozvahy - vlastně orgány obce tady pak již nemají o čem hlasovat. 

Upřímně však musím říct, že váš postup právě kvůli tomu, aby se pohledávky pořád nemusely evidovat např. v podrozvaze, volí hodně účetních - je to trochu zneužití neznalosti zastupitelstva , příp. rady, ale účetní nechají pohledávky prominout, tím zanikají a nemusejí se již nikde evidovat. 

Ohledně penalizačních plateb - ty jsou někdy opravdu enormní, ty se často odpouštějí např. když je uhrazen dlužný nájem a služby, tak se penalizační platby promíjejí a nepředepisují se. 

Ještě se poslední dobou přikláním k tomu, že bych je do výnosu předepsala až k datu případné úhrady - i když se předepíšou k okamžiku vyčíslení dlužníku, tak se nakonec jen k nim 3 roky dělají opravné položky. Je možné je účtovat na 388 nebo na podrozvahu...

Prosím o radu ohledně příspěvku (dotace) od obcí na herní prvky v MŠ. Jsme spádová obec, máme zřízenou příspěvkovou organizaci - ZŠ, MŠ a ŠJ (jako jeden právní subjekt). Budovy má ZŠ v nájmu, movitý majetek jsme jí darovali, takže žádný jejich majetek v evidenci již nevedeme. Na zahradě MŠ jsme se rozhodli nainstalovat nové herní prvky, protože staré už byly nevyhovující. Celková hodnota herních prvků, včetně montáže je 176.000,-Kč (ale pořizovací cena jednotlivých prvků je do 40 tis.Kč). Vzhledem k tomu, že naši MŠ navštěvuje jen polovina našich dětí a ostatní jsou ze spádových obcí, rozhodlo se zastupitelstvo tyto obce oslovit, zda-li by nám na tyto herní prvky přispěly. Jednání bylo úspěšné, jen nevíme, jak toto technicky provést : a) fakturu za herní prvky zaplatí obec, a pak sepíše smlouvu o výpůjčce se ZŠ a spádové obce by příspěvek poskytly obci b) fakturu uhradí ZŠ (mimochodem obec už fakturu zaplatila, takže obec by ZŠ přefakturovala) a obec by převedla ZŠ neinvestiční příspěvek a spádové obce by svůj příspěvek poskytly rovnou ZŠ (se schválením zřizovatele). Samozřejmě mě zajímají i úkony ze stran obcí (schválení, účtování) - jestli veřejnoprávní smlouvu (individuální dotace?) nebo darovací? nebo by to šlo na položku 5321? (půjde o cca 20.000,- až 40.000,-Kč od jedné obce).

Nejprve malé vyjasnění, co se pořídilo - jsou ty herní prvky spíše drobné stavbičky nebo jsou to např. plastové věci, které se na zimu ukládají?

Z těch drobných stavbiček by šlo udělat stavbu "dětské hřiště ZŠ" a považovat za funkční celek. To bych volila variantu do výpůjčky a od obcí příspěvek na pořízení DM - může být od ostatních obcí schválen buď jako dar obci nebo jako dotace v režimu 250/2000 Sb. včetně žádosti a vypořádání a veřejnoprávní smlouvy - to více záleží na zastupitelstvech darujících obcí. Položka 6341 a 4221 u vás by byla však jak v případě daru, tak v případě dotace - to se účtuje stejně. U obcí darujících na účet 572, u vás na účet 403, hřiště dát do majetku, odpisovat a rozpouštět dary i dotace od obcí proti odpisům. 

Pokud se spíše jedná o drobný dlouhodobý majetek do 40tis., který např. můžete i různě přemístit jinam, využít o jiných akcích apod, tak by lepší bylo dát do majetku PO - tj. přefakturovat a dát příspěvek. Pak by daňově bylo jistější, kdybyste však dary a dotace od obcí na toto stejně přijali jako obec, zaúčtování by bylo položka 5321 a 4121, jen u vás by se dal výnosový účet 672 - ten by kryl část nákladů na 572= příspěvek PO na provoz zaslaný s položkou 5331. 

Ještě je možné, že vyhodnotíte prvky jako věci, které ale mají být spolu, nebudou se přemisťovat, pořád budou na ZŠ - které spolu souvisí - pak by to mohl být soubor (evidence souboru je však náročnější - tak toto prosím hodně zvažte), vedl by se na 022, rovněž odpisoval, účtování stejné jako v odstavci 1 - ale problémek - muselo by se dořešit, zda škole darovat, vypůjčit, pronajmout...

Faktura od dodavatele na opravu plyn.kotle a revize v bytě v režimu PDP . Ve faktuře jsou uvedeny u jednotlivých položek sazby DPH ve výši 15%, jen u revize je uvedeno 21%. My jako povinni doplnit výši DPH ale nebereme ohled na jeho sazby, a celou částku faktury přidaníme 15% DPH (byt) včetně revize. Postupujeme správně?

Když by se jednalo o nějaké prosté revize spotřebičů bez vazby na cokoliv dalšího, tak to není stavebně montážní prací a byla by základní sazba. Jestliže je to ale součást opravy, tak snížená sazba na celou práci.

Třeba je opravován kotel a s tím je spojena výstupní revize - služba jako celek ve snížené. Je opravován kotel a kromě toho je provedena revize sporáku - potom dvě plnění - kotel v 15% a revize sporáku 21%.

V těchto intencích MFČR zeřejnilo i dotazy a odpovědi k problematice DPH ve výstavbě - uvádí:

Jaká sazba daně se uplatní u revize elektroinstalace v rodinném domě?

Jedná se o služby, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 ZDPH. Pokud jsou revize samostatným zdanitelným plněním, uplatní se základní sazba daně. Pokud jsou revize poskytovány jako nedílná součást služby jiné, např. provedená revize v souvislosti s opravou elektroinstalace, jsou součástí ceny příslušné služby – oprava elektroinstalace a zdaňují se stejnou sazbou jako poskytnutá služba.

Jak se zaúčtuje převod finančních prostředků z BÚ na účet ČNB. Ministerstvo zemědělství po nás požaduje, abychom úhradu faktury za opravu soch provedli výhradně z účtu vedeného u ČNB, ale my máme finanční prostředky z tohoto účtu převedené na našem běžném účtě.

Zaúčtujete jako převod mezi b.ú. Výdej z b.ú. 262/231 xx (AÚ b.ú.) ODPA 6330 pol. 5345. Příjem v ČNB pak 231 xx (AÚ účtu u ČNB) ODPA 6330 pol. 4134/262. K problematice rozpočtování převodů mezi účty se podívejte na dotaz z 3.3.2015 Převody mezi účty.

Dobrý den, mám dotaz ohledně dotací z ÚP, zda máte zkušenost z vyúčtováním dotace v případě opomenutí zaslání vyúčtování dotace na mzdu pracovníka za konkrétní měsíc. V dohodě máme uvedeno, že vyúčtování mzdových nákladů - VPP se bude provádět měsíčně do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období. Paní účetní bohužel zapomněla vyúčtování odeslat na ÚP a bylo jí paní z ÚP řečeno, že je to nenávratně ztraceno. Nevíte, neexistuje nějaká možnost? Děkuji

 Podle mě dostupných informací z ÚP opravdu, pokud zapomenete podat vyúčtování ve stanoveném termínu, s tím již nelze nic udělat, ani ředitel ÚP na toto prý nemá pravomoc. Tzn. náklady na zaměstnance si za daný měsíc platíte ze svého. Omlouvám se, že lépe nemohu pomoci, ale takto to prostě asi je. Je potřeba si to hlídat. Mám zkušenosti z některých pracovišť, že si to hlídají sami a obce na konci měsíce upozorňují, když jim vyúčtování nepřišlo, ale to je jen jejich dobrá vůle a bohužel pod takový ÚP nespadáte. Necháváme zveřejněno, kdyby někdo z kolegyň uměl pomoci. 

Jak účtovat o publikaci obce. V roce 2014 náklady na knihu činily 130 000,- Kč. Účtovala jsem na nákladové účty a položky dle druhu. V roce 2015 činily náklady 177 000,- Kč. V letošním roce byla kniha dokončena, náklady roku 2016 jsou 642 500,- Kč, celková zásoba 1 500 kusů. Vzhledem k tomu, že na konci roku 2014 a 2015 jsem neprovedla žádný účetní zápis (aktivaci zásob), jak to napravit? Jak mám zaúčtovat na sklad? Knihu jsme začali v září prodávat za nižší cenu, než byly skutečné náklady, a to za 500,- Kč. DPH 10 % z prodeje odvedeme. Knihu také posíláme poštou. Odvedeme daň i z poštovného a balného 21%. Mohu účtovat 311/604 kniha a 311/602 poštovné a balné? Některé knihy budou jako dar nebo odměna občanům. Jak proúčtovat tyto případy?

Nejprve - vy jste pořizovali výrobek, k aktivaci nedokončeného výrobku mělo opravdu docházet v roce 2014 i 2015 zápisy 121 MD/ 508 D - tj. projevilo by se to jako snížení nákladů. V roce 2015 by se již účtovalo obratově (tj. zápis 121/508 v rozdílu). Protože náklady roku 2014 a 2015 jsou významné , bylo by správně opravit přes 408, tj. zápis 121 MD/ 408 D. Letos jste knihu dokončili , takže dokončený výrobek zápisem 123/508 a převod nedokončené výroby na výrobky zápisem123/121. Tržba za prodej 231/601 +343 a vyřazení výrobku prodaného 501/123. 

DPH - jedná se o zboží, máte nárok na odpočet, není problém, že prodejní cena je nižší než pořizovací. 

Celé plnění může být ve výši 10% včetně poštovného a balného - jsou to vedlejší plnění související s plněním hlavním, i výnosový účet může být 601, nemusíte rozdělovat. 

Knihy darované: 

Pokud  byly uplatněny odpočty DPH na vstupu - (jen uvádíte, že DPH odvádíte  na výstupu - uplatnili jste i na vstupech? ). Pokud byste uplatńovala plné odpočty ve 2014 a 2015 -  dodaňujeme výstup u darů a to dle českého zákona na obvyklou cenu - tedy za kolik se prodává. Museli bychom tedy odúčtovat ve skladové ceně (543/123) a potom interním dokladem např.  734/734 (běžná prodejní cena jako základ daně) a 543/343 k tomu daň. 

K postupu účtování o darovaných knihách cituji obdobný dotaz, kde je podrobná odpověď od Ing. Nejezchleba o účtování knih darovaných: 

27/4 2016 PUBLIKACE OBCE

Obec na základě smlouvy o dílo vydává publikaci o obci. Platba je hrazena dílčími fakturami. Na konci r.2015 byla zaplacena 1.fa, po poradě s metodikem KÚ JMK byla zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,- (54.000,- bez DPH,DPH 10% 5.400,-) a k 31.12. 132/504 59.400,- jako zboží na skladě.. V lednu 2.fa zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, březnu 3.fa 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, a dubnu 4.fa(doplatek) 504/321, 321/23110 3399 5138/ 176.770,-(160.700,- zákl., DPH 10% 16.070,-(jsme plátci DPH, ale DPH na vstupu se neuplatnila).Celkový náklad je 354.970,-( 322.700,-zákl.,10% DPH 32.270,-). Máme 700 ks a cena vychází za 1 ks na 507,10 Kč(461,- zákl.,10%DPH 46,10). Zastupitelé rozhodli prodejní cenu 330,- Kč včetně DPH. Potřebovala bych poradit, zda je nutné dodanit DPH na vstupu, jsem si vědoma,že při prodeji musím DPH odvádět. Teď ale nevím z jaké ceny,nevím kolik ks budou rozdávat darem a co vlastně udělat s DPH a jak to zaúčtovat v jaké ceně(náklady jsou vyšší a jak je potom odúčtovat ze skladové evidence). Mnohokrát prosím o pomoc mám hlavu prázdnou a jsem zralá na ten "šaškec". Veškeré podklady a rozhodnutí si musím vydupat a řekne se mi ať si poradím, že od toho jsem účetní. Ani nevím jak se to účtuje,když to dají darem(DPH jsem na vstupu neuplatnila),musím dodanit? Moc Vás prosím o radu, výtisky se mají od května již prodávat (přes pokladnu, to taky nevím jak to účtovat).

Nejprve bychom si měli vysvětlit zboží - kupujete za účelem prodeje v nezměněném stavu. Různými pořizovacími náklady jste nepořídili zboží, publikace je vaším výrobkem. Měla jste účtovat na 501 a po dokončení ( a ke konci roku ) přes aktivaci majetek navést na sklad zápisem 123 MD/ 508 D. Pak při předání výrobku do "vlastní prodejny" převést na zboží je možné zápisem  132 MD/ 123 D.

Pokud se týký DPH - tady je to následovně:

- pokud byste si neuplatnila odpočet DPH a následně to dávala bezplatně, potom nemusíte odvádět DPH, neboť nenastane "fikce dodání" - bylo by to ale škoda, protože tady obecně byste podmínky pro uplatnění nároku na odpočet splňovali

- pokud půjdete do odpočtu, tak máte dvě základní varianty:

a) podle mne jednodušší - půjdete do plného odpočtu - klidně to můžete odpočítat nyní v běžném přiznání, i když faktury již byly dříve - tedy zaúčtujetete třeba na MD.

504        s minusem celou částku

504        s plusem základ daně

343        s plusem daň

Jen kvůli kontrolnímu hlášení to tam musíte dostat po jednotlivých fakturách s čísly dokladů, DUZP a DIČ (třeba FENIX toto nyní umí doplňovat k takovým interňákům). Následně prodáváte a odvádíte DPH. Pokud by došlo k darování, tak uděláte tzv fikci dodání - odvedete z ceny obvyklé (dal bych na úrovni, za kolik běžně prodáváte) - někdo Vám připraví, že je to třeba 20 ks v daném zdaňovacím období a Vy zaúčtujete (bude k tomu "doklad o použití"):

MD 543/Dal 504 (převádíme to na dary z 504)

MD 543/Dal 343 (hodnota DPH je potom také darem)

Do kontrolního hlášení to jde potom do A.5 bez ohledu na částku. Tedy v tomto případě to chce evidenci, kam to šlo ... (ještě k tomu účtování - tam to záleží podle software, myslím u GORDICu si budete třeba muset pomoci prostřednictvím 734... b) hned na začátku odhadnout počet pro rozdání a počet pro prodej a uplatnit to v poměrné výši - tedy třeba si říci, že 80% je pro prodej a 20% na rozdání a potom na vstupu uplatnit jen z 80% - tedy to zaúčtování

504   celá částka

504  základ daně

343  daň

by se týkalo jen poměrné hodnoty z faktur - třeba jen těch 80%. Do kontrolního hlášení bychom to zase měli navázat na ty faktury s tím, že poměr ANO (jenže nastane problém, že první faktura je již ze 2015 - když jdu na částečný odpočet, tak bych správně měl podat dodatečné přiznání na 2015 - neměl bych do kontrolního hlášení dát fakturu, kde mohl být nárok na odpočet ve 2015 a mít částečný odpočet... - i když někdo by to potom dal třeba do B.3. - byť by faktura byla nad 10 tis. kč - aby se to nevidělo).

No když od tohoto odhlédnu, tak v tomto případě darované potom neřešíte s DPH (darování jste již zohlednili v rámci prvotního odpočtu) - tedy v tomto by to mohlo být lepší. Problém nastane, pokud podíl mezi darovanými a prodanými vybočí z toho původně předpokládaného 80% na 20% o více než 10 procentních bodů - potom bych měl správně na konci roku 2016 provést přepočet...  

Obecně toto je také důvod toho, proč někdo skutečně postupuje raději tím prvním způsobem - neboť nelze moc věřit prvotním odhadům, co s takovými knihami bude a co se následně s těmi knihami dělo. Stejně potřebujete u takto významného zboží (ty hodnoty jsou skutečně velké) vědět kvůli skladům ...

V letošním roce obec provádí kamennou dlažbu nádvoří u zámku jako investiční akci. Zámek i nádvoří je od letošního roku veden jako kulturní památka. Faktury účtuji 042/321 3322/6121.Do konce října se uskuteční kolaudace.Nevím do jaké kategorizace a odpisové skupiny zařadit /místní komunikace k budově zámku /.

Pro zámecké nádvoří bych zvolila kategorizaci 24.20.89 (ÚOS VI), dobu odpisování cca 50 let. Při určení doby životnosti se vždy snažte nejprve vyjít z vašeho odpisového plánu. Pokud v něm stavbu podobného charakteru nemáte uvedenou, tak do odpisového plánu doplňte.
Jen pro jistotu - z dotazu nevyplývá, jestli máte zámek a nádvoří v majetku - píšete, že provádíte kamennou dlažbu nádvoří a stavba bude zkolaudovaná, takže předpokládám, že je to investice ve formě nově budované dlažby, která tam předtím nebyla, popř. TZ stávající dlažby. Pokud se ale provádí jen výměna dlažby, pak je to ve většině případů oprava.

Jinak pro zámek i pro nádvoří zámku je vhodnější ODPA 3321.

Obec uzavřela veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí účelové finanční dotace na spolufinancování projektu "Kotlíková dotace". Smlouva schválena dne 21.9./dva měsíce ležela u starosty/,čerpání 26.9.a vypořádání do 31.1.2017. Učtuji: 373/231 3713 5323 a v roce 2017 vypořádání 572/373?

Pokud se jedná o neinvestiční dotaci, tak účtování poskytnuté dotace máte dobře, jen vypořádání účtujte takto:

- pokud proběhne ještě v roce 2016, tak zápisem 572 MD/ 349 D a zároveň zúčtování zálohy zápisem 349 MD/ 373 D

- pokud proběhne skutečně až v roce 2017, tak k 31.12.2016 zaúčtujte dohadu 572 MD/ 389 D a v roce 2017 dle vypořádání 389 MD (pokud vznikne přeplatek nebo nedoplatek, tak zároveň +/-572 MD) /349 D a zúčtování zálohy 349 MD/ 373 D.

Jen ještě poznámka - předpis smlouvy by byl  999/916, dělá se k datu podepsání oběma smluvními stranami, záleží ale, jestli nemáte ve směrnici stanovenou pro toto významnost. K datu poslání zálohy se předpis opačným zápisem ruší, u vás by tedy předpis neměl žádnou vypovídací schopnost, ale lze ho samozřejmě i tak udělat a k datu zálohy ve stejném měsíci odúčtovat.

Obec provádí opravu kaple, opravu fasády a odvlhčení. Nejsme plátci DPH. Celková částka je ve smlouvě 582.912,- Kč s DPH. Obec uzavřela smlouvu s krajem na poskytnutí dotace ve výši 200.000,- Kč z dotačního titulu Obnova kulturních památek. Dotace z kraje bude obci poskytnuta po provedené obnově kulturní památky a po předložení úplného vyúčtování ze strany obce tj. k 15.11.2016. (vlastní zdroje obce 382.912,- Kč, dotace 200.000,- Kč). Dotace se poskytuje na odvlhčení a opravu fasády jako dotace neinvestiční. Obec zaplatila v srpnu r. 2016 1. zálohu na stavební práce 40% , částku 233.165,- Kč, V září 2016 zaplatí obec 2. zálohu na stavební práce 40%, částku 233.165,- Kč a po předání stavby tj. k 20.11.2016 zaplatí obec doplatek, 20%, tj. částku 116.582,- Kč. Jak účtovat poskytnuté zálohy a doplatek a přijetí dotace. Je nasmlouván autorský a technický dozor na tuto akci, jak tyto náklady účtovat. V měsíci srpnu byla vystavena zálohová faktura - záloha na opravu kaple v částce 233.165 Kč.

Zálohové faktury účtujte 314/231, případně k okamžiku úhrady 314/321, pokud není zálohová fa zapisována do KDF, úhrada ODPA 3322 pokud je kaple v seznamu kulturních památek, ODPA 3326 pokud není, pol. 5171. Konečnou fakturu pak zaúčtujte 511/321 v částce 582 912 Kč a zároveň 321/314 D v částce uhrazených záloh 466 330. Úhrada doplatku 321/231 116 582 Kč. Autorský a technický dozor účtujte na účet 518, zvolený ODPA kaple, pol. 5169 (účet 511 a pol. 5171 by zde asi také byla možná - líbilo se mi to kvůli rozpočtu jedné akce na jedné položce..., to by nikdo neměl vytknout). Nezapomeňte na značení dotace - příp. odděleným org. Účet 231 byste měla mít označen účelovým znakem, který stanovuje kraj ve smlouvě + zvoleným org ve výši 200 000 Kč, ve výši vlastního podílu 382 912 Kč jen org. Org je vhodné používat i u ostatních SÚ týkajících se projektu (915,999,346,672 aj.). Ohledně otázky orj nebo org - je možný jen orj, někdo volí orj pro akci a rozdílné org pro náklady k dotaci a jiný org pro vícenáklady, je možné zvolit orj i org...záleží na vnitřním číselníku.

Ke dni podpisu smlouvy o dotaci byste měla účtovat předpis 915/999 ve výši 200 000 Kč.

Podle popisu se jedná o dotaci ex post, kdy předpokládáte, že částka dotace nebude zpochybněna. Můžete tedy ke dni odeslání vyúčtování účtovat 348/672 a zároveň  odúčtovat z podrozvahy zápisem 999/915. Přijetí dotace 231 pol. 4122 ÚZ + org/348.