Dotazy

Naši zastupitelé se rozhodli vysázet podél obecní cesty třešňovou alej. cca 45 stromů v hodnotě asi 45 000,- Kč, s tím, že si občané budou moci koupit jednotlivé stromy za část pořizovací ceny stromu a bude jim u stromu umístěna cedulka se jménem. Můžu stromy naúčtovat na zeleň jako výdaj na materiál a spoluúčast občanů naúčtovat jako snížení ceny mínusovou položkou?

Nejprve k pořízení aleje. Alej je veřejná zeleň, nepořizuje se s úmyslem sklizně plodů, proto o ní neúčtujeme jako o DM. Pokud bude vystavena faktura na výsadbu aleje, pak správně účet 518, ODPA 3745, pol. 5169. Pokud byste stromy kupovali odděleně od sázení, pak je můžete zaúčtovat jako materiál na účet 501, pol. 5139 a fakturu za jejich výsadbu jako službu.

Co se týče finančního zapojení občanů, uvádíte, že si občané od vás jednotlivé stromy "koupí". Nebylo vaším úmyslem spíše to, že občané na výsadbu aleje přispějí a vy jim pak za to umístíte na strom cedulku se jménem? Každopádně částky přijaté od občanů patří do výnosů. Vy jste navrhla účtovat jako náhradu nákladů (potom ale ve Vašem případě ne minusem, ale  jako výnos - viz § 68 vyhlášky), když by si je ale opravdu kupovali, tak by to byl spíše prodej služby (účet 602) nebo materiálu (účet 644), ale nic z toho mi ve Vašem případě určitě nepřipadá vhodné. Jednotlivé částky od občanů bych účtovala jako transfery na 231 ODPA 3745 pol. 2321 a výnosový účet 672.

Pro toto může být i argumetace, že vy jim zasazené stromy asi opravdu reálně neprodáváte, určitě jste je pořídili jako veřejnou zeleň s tím, že náklady na údržbu aleje ponese obec.

Přijali jsme finanční příspěvek od občana ve výši 294 000,- Kč na částečné financování veřejných sítí k rodinnému domu. Tyto sítě jsou již zařazeny v užívání, v minulosti jsme dostali na ně dotaci z MMR a také od občanů a transfery se rozpouští oproti odpisům 403/672. Mohu zaúčtovat současný finanční příspěvek od občana (dotaci): 388/403, 403/672 ve výši 294 000,- Kč (jednorázově) a neměnit částku na kartě a nepřepočítávat transferový podíl? V roce 2015 nám ROP poslala investiční dotaci na investici zařazenou do užívání v r. 2014 o 800 000,- vyšší, než jsme měli zúčtováno na dohadných položkách 388/403. Letos jsme zjistili, že loni máme zúčtováno těchto 800 000,- na 403. Nepřečítávali jsme transferový podíl, neměnili jsme částku transferu na kartě. Prosím o radu, jak opravit: mělo být 800 000,- na 388/403 a 403/672, i když se jedná o tak významnou částku? Letos máme opravit 800 000,- na 403/408? Ostatní rozdíly investičních dotací od dohady účtujeme 388/403, 403/672 jednorázově nebo 403/388. Ale teď po přečtení mnoha diskusí si nejsme jisti a prosíme o radu zda, pokud se odhad přijatého investičního transferu liší od hladiny významnosti, tzn., 260 tis nebo 0,3% aktiv účtuje se jednorázově na 403/672 nebo se dotace zaúčtuje na 403, změní se cena na kartě, přepočítá se transferový podíl? Výši aktiv máme 815 mil Kč.

Doplnění k účtování - zápis 388/403. Jen doplňujeme, že v případě že jste ten příspěvek přijali, tak není důvod účtovat přes dohadu, já bych to účtovala přímo buď 231/403 nebo s předpisem 344/403, 231/344. Jen názor. 

Nejprve vyřešíme ten druhý případ, tam je bod 4.2.6. ČÚS 709  jasný - u dohady se nezabýváme významností, pokud je skutečnost jiná než dohada a nejednalo se o zřejmou chybu, a to bez ohledu na výši, tak se opravdu účet 403 rozpustí jednorázově zápisem 403/672 - doporučila  bych tento zápis i pro letošek kvůli vstupu do přílohy, neřešila bych, že měl být vloni, poškodilo by to zase vypovídací schopnost přílohy - tento argument by měli kontroloři přijmout. Tj. neřešila bych přes 408. V těchto případech pak doporučujeme udělat poznámku na kartu majetku o skutečné výši dotace ( v logice, že neměníme hodnotu 403 na kartě, jen se do poznámky dá skutečná výše, příp. včetně vyčíslení rozdílu od dohady). 

Ten druhý případ - dotace po zařazení do užívání - je možné ji zapsat na kartu majetku na účet 403 k datu přijetí a změnit transferový podíl až od data přijetí, nic zpětně nepřepočítávat. Další možností je ta, že řeknete, že významnost pro vás je pro tento případ až od 1 mil. Kč a také rozpustíte jednorázově. Toto doporučuji dle názoru pracovníka MF, který vám sem cituji: 

   Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS.

Michal Svoboda

vedoucí oddělení Metodická podpora účetnictví státu

odbor Účetnictví a audit, Ministerstvo financí ČR

Letenská 15, 118 10  PRAHA 1

tel.: +420 257 043 129 

Jako město vedeme majetek na podrozvahových účtech, který je svěřený příspěvkovým organizacím města. Dále vedeme na majetkových účtech majetek, který mají ve výpůjčce obecně prospěšné společnosti a majetek pronajatý organizacím města, které jsou akciovými společnostmi, společnostmi s ručením omezeným a dále máme i majetek, který pronajímáme fyzickým osobám či neziskovým organizacím. V současné době připravujeme podklady pro inventarizaci a chtěli bychom se Vás zeptat, jestli je možné, aby členy jednotlivých dílčích inventarizačních komisí byli i zaměstnanci z těchto výše vyjmenovaných organizací a společností a za jakých podmínek?

Ve Vašem případě je nejjednodušší využít § 6 odst. 3 vyhlášky č. 270/2010 Sb., cituji:

Pokud vybraná účetní jednotka v průběhu inventury nedisponuje s majetkem uvedeným v odstavci 1, zejména pokud je v držení nebo užívání jinou osobou nebo organizační složkou státu, může ověřovat jeho existenci i jiným vhodným způsobem nežli podle odstavce 2, například na základě potvrzení o existenci tohoto majetku osobou, která má tento majetek v držení nebo užívání.

Tedy u majetku svěřeného, u výpůjčky i pronájmu udělá inventuru ten, kdo majetek  využívá a Vám jen dá potvrzení o jeho existenci. Je to blíže k dokladové inventuře, není potřeba, aby byli členy komisí. 

V roce 2015 dostala obec od MŠMT investiční dotaci na přístavbu ZŠ a MŠ ve výši 15 mil. Kč. Tato dotace byla určena jednak na provedení stavby a jednak na vybavení tříd a kuchyně (interaktivní tabule, sporáky, pračka se sušičkou, …) Celkové náklady jsou ve výši cca 24 mil. Kč, rozdíl hradí obec z vlastních úspor. Kromě stavby nové budovy (a veškerými se stavbou souvisejícími náklady) je do akce zahrnuto také vybavení nové třídy nábytkem, šaten pro děti i učitele, vybavení nové kuchyně, pořízení zahradního domku na školní zahradu, zahradní úpravy, pískoviště, nový SW a HW pro školní jídelnu a doprava hotových jídel pro žáky po dobu, kdy nemohla fungovat školní kuchyň. Vše jsem průběžně účtovala na účet 042. Proběhla kolaudace a já potřebuji přístavbu zařadit do majetku a vše potom předat škole. V nové zřizovací listině ZŠ a MŠ, kterou schválilo zastupitelstvo, je uvedeno, že nově pořízený majetek bude ve vlastnictví obce, ale předán škole do hospodaření a škola ho bude odpisovat. Není mi jasné, jak to vyřešit účetně, jestli vůbec lze předat tímto způsobem stavbu pořízenou z dotace (posílali jsme dotaz na MŠMT, ale zatím nemáme odpověď), a jak to bude s rozpouštěním dotace.

Takže nejprve nevím, zda jste splnili podmínky dotace, ale dát do stavby náklady na dopravu jídel po dobu výstavby asi není správně, to není výdaj související s pořízením, ale náklad na zajištění činnosti (i když musím upřímně říci, že je to často hraniční a názory se mohou lišit). Součást stavby také nemůže být HW a SW pro školní jídelnu - mimo snad určité části, která by se týkala nějaký rozvodů pro IT, dále vybavení třídy nábytkem - pokud není vestavný, tak by šlo dát na soubor věcí, aby se alespoň splnila podmínka investice, dtto u šaten, vybavení kuchyně, domek může být stavba, školní zahrada by se dala dát asi jako stavba terénní úpravy - ale to záleží, co se dělalo, výsadba zeleně může být problém...Takže by to chtělo asi při zařazení rozhodit na 021,022, případně i 518....a rozhodit k tomu 403. 

Majetek v případě svěření opravdu bude odpisovat škola, předá se zápisem 403 ve výši dotace MD, zbytek 401 MD, případně 08x MD, pokud již začnete jako obec před předáním odpisovat/ 02x D. Analogicky by to bylo u HW s účtem 022 a 082, u SW s účtem 013 a 073...

V tom případě také musíte u PO rozhodnout, jak se zachovat ke 403 a k jejímu rozpouštění. V případě , že majetek svěříte škole, tak byste ji měli dávat provozní příspěvek na odpisy, nejčastěji se však doporučuje z důvodu finančního krytí VH školy tuto provozní dotaci na odpisy snížit o částky z rozpouštění dotace ( tj. o to, co se ročně rozpustí 403/672). Kdybyste ji pokryli celé odpisy, tak se příspěvek od zřizovatele projeví na 672 proti 551 a další výnos, ale nekrytý finančně, by byl z rozpuštění dotace a je to velký problém, který MF stále neřeší. Pokud k tomuto tématu chcete vědět více, tak vysvětlení najdete v dokumentu ke stažení "2014 PO a účet 403" ze dne 10.3.2014. 

Obec na základě práva vydržení dala část pozemku dvěma majitelům přilehlých pozemků, kteří tuto část pozemku využívali. Jak je to v tomto případě s přeceněním na RH. Pozemek máme v majetku 0,70 Kč za m. Jak mám v tomto případě zaúčtovat? Kdo platí daň z převodu nemovitosti.

Reálnou hodnotou se pozemky oceňují, jen když jsou určeny k prodeji. Pokud bylo  uplatněno vydržení (majitelé užívali v dobré víře část vašeho pozemku déle než 10 let), tak k datu návrhu na vklad jen vydrženou část pozemku vyřadíte v účetní hodnotě 0,70 Kč x počet metrů vydržené části zápisem xxx/031. Daň z nabytí nemovitých věcí platí v případě vydržení nabyvatel.

A teď problém s tím xxx MD. Vedli jsme k tomu diskusi s JMK a závěr byl asi tento: 

-          Pokud je to případ vyplývající z "neschopnosti obce" a nedostatečné péče o majetek … - potom jako náklad 549 MD

-          Pokud vydávám něco, co se zjistilo, že mi asi historicky nemělo patřit – potom proti 401 MD. 

Celou mailovou diskusi Vám k tomu přeposílám. 

Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě žádosti SZIF2016/... na opravu vitráží našeho kostela a to v rámci dotačního programu 16 A: Udržování a obnova kulturního dědictví venkova s tím, že dotace, která je předmětem tohoto rozhodnutí, bude poskytnuta nejpozději do 31.12.2016. Vitráže v kostele jsou již opravené, faktury proplacené. Do konce tohoto měsíce musíme předložit vyúčtování dotace. Ale já se nikde nejsem schopná dočíst a dohledat, jaký mám použít UZ.

Píšete, že faktury jsou už proplacené, upozorňuji tedy, že ÚZ se používá i u výdajů, a to ve výši přiznané dotace. Účelový znak slouží pro oddělené sledování příjmů a výdajů projektu.

Účelový znak lze někdy nalézt už v podmínkách dotace, většinou ale bývá stanoven ve smlouvě nebo v rozhodnutí. V rozhodnutí bývá uveden v části, kde je rozepsáno financování projektu. Pro ověření je možné ho nalézt v číselníku ÚZ na stránkách MF. V tomto číselníku jsem našla asi vhodný ÚZ:

89013 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-NIV-SR
89014 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-NIV-EU
 
Nicméně ÚZ závazně stanovuje poskytovatel dotace, pokud jste ho tedy nenašla, tak si ho určitě na SZIFu ověřte - u každé dotace bývá uvedena kontaktní osoba, která Vám v tomto poradí. 
Je potřeba také případně dodržet  i značení nástrojem a zdrojem. Pokud je dotace jen ze SR, pak to nemusítě řešit, pokud ale máte část z EU a část ze SR, pak
je potřeba použít i určený nástroj (opět vydává MF v číselníku, určuje Vám ho SZIF), zdroj je 1 u prostředků ČR (značíte jím i vlastní spolufinancování způsobilých výdajů akce) a 5 u prostředků EU. K tomuto se můžete podívat do zpráv MF č. 1/2013.

Pokud do vyhledávače v dotazech zadáte "dotace SZIF" najdete k tomu také mnoho informací, případně se ještě ozvěte, kdyby Vám něco nebylo jasné.

Jen ještě poznámka - UZ k výdajům jde doplnit, ten nejde do výkazu, tak se ho možná dovíte, až vám pošlou dotaci, ale většinově bývá již ve smlouvách uváděn - dá se najít i dle názvu podprogramu, jestli máte smlouvu se SZIF, tak ji pošlete, zkusím dohledat. 

Zahájili jsme exekuč.řízení na pohledávku /poplatek ze vstupného/ na částku 10 tis. Na účet nám přišlo 10.498,-Kč. 10 tis. zaúčtuji na položku 1344 a nevím jak zaúčtovat náklady oprávněného /nás/ 498,- nikde jsem to nenašla v metodice.

Zaúčtujte jako příslušenství daně také na pol. 1344 - podle daňového řádu se příslušenstvím daně rozumí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Ale pozor, vymožený poplatek patří na výnosový účet 606,  ale náhrady řízení na výnosový účet 642.  

Mám dotaz ve věci příspěvkové organizace. V současné době se provádí rekonstrukce budovy ZŠ, tím se zhodnotí budova , která měla účetní hodnotu cca 3.000.000,00 Kč rozpočet rekonstrukce činí 4.000.000,00 .Smlouvu o výpůjčce máme z roku 2009. Tím, že se navýší účetní hodnota musíme předělat smlouvu o výpůjčce dle nového občanského zákona. Můžete mi prosím poradit se smlouvou o výpůjčce.

Rozhodně se nedomnívám, že provedeným technickým zhodnocením (pokud nevznikla nová budova a nedošlo například k rozšíření předmětu výpůjčky) by muselo dojít k uzavření nové smlouvy či uzavření dodatku smlouvy původní. Účetní hodnota majetku rozhodně nemusí být nikde uváděna. Ale i když byste chtěli udělat dodatek původní smlouvy, tak dle přechodných ustanovení nového občanského zániku se dle mého názoru u výpůjčky můžete řídit podle starého OZ až do okamžiku zániku výpůjčního vztahu. Pokud chcete, můžete svobodně i u těchto starých vztahů je nově podrobit NOZ - ale je to na vaší dobrovolné vůli. Takže já tam nevidím sebemenší problém.ZN

Podle zákona o evidenci tržeb, par.12 jsou tržby vyloučené z evidence tržeb i ÚSC, takže obec i DSO ? Musí od 1.12.2016 obec mít EET u ubytování v penzionu a na koupališti v chatkách, když neúčtujeme o hospodářské činnosti, ale máme na oboje živnostenský list ? Z penzionu DPH odvádíme, z chatek na koupališti ne (koupaliště máme jako tělovýchovnou činnost).

Obec je jako ÚSC dle § 12 odst. 1 institucionálně vyloučena z EET. EET tedy nepodléhají žádné tržby obce (ani v hlavní, ani v hospodářské činnosti, bez ohledu na DPH), tedy ani Váš případ ubytování v penzionu a na koupališti. DSO je však právnickou osobou, vyloučen podle § 12 odst. 1 zákona není. Je to ale veřejně prospěšný poplatník, proto lze využít § 12 odst. 3 písm. h) - evidovanou tržbou nejsou tržby "z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků". U DSO tedy tržby mohou podléhat EET - ale pouze pokud pochází z podnikatelské činnosti a pokud tuto činnost nelze posoudit jako ojedinělou, případně "drobnou vedlejší" - bude tedy výjimečné.

U těch DSO a posuzování, jak je to s doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně najdete na finanční správě následující odkaz (obecně pro neziskové organizace):

http://www.etrzby.cz/cs/neziskove-organizace

Jinak v metodice k EET z 31. 8. 2016 je mimo jiné uvedeno (zase anlogicky pro případnou činnost DSO - řešíme tu třetí odrážku):

Naopak příjmy, jejichž přijetí nesouvisí s podnikatelskou činností poplatníka, nejsou evidovanou tržbou a evidenci nepodléhají. O příjmy z podnikání se nejedná např.:

 v případě příjmů fyzických osob z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, v situaci, kdy tyto příjmy nebyly získány výkonem podnikání,

 v případě příjmů, které jsou příjmem podle § 9 (příjmy z nájmu) nebo § 10 (ostatní příjmy, např. příjmy z příležitostného prodeje přebytků ze zahrádky) zákona o daních z příjmů,

 v případě spolku, který v rámci své hlavní činnosti vyvíjí i příležitostnou (nikoliv soustavnou) výdělečnou činnost. Takovou činnost přitom nelze zaměňovat s vedlejší hospodářskou činností dle § 217 odst. 2 občanského zákoníku, která vedlejší podnikatelskou činností je vždy (např. živnostenské podnikání, pronájem nemovitostí). Příkladem výdělečných činností vykonávaných příležitostně v rámci hlavní činnosti spolku pak může být příležitostné (nikoli soustavné) pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení, a to i v případě, že výtěžek překročí náklady. Jako příklad lze uvést představení amatérského divadla, kroužku lidových tanců, letní tábor, hasičský nebo myslivecký bál, soutěže či závody pořádané spolkem v rámci jeho hlavní činnosti apod.

Prosím informaci, jak zaúčtovat platbu za veřejnou sbírku. Byli jsme zařazeni do soutěže Strom roku 2016, sbírali jsme podpisy na podpisové archy. Teď musíme zakoupit registrační čísla k jednotlivým archům a celková cena je 4800,- Kč. Nemám žádný doklad a je zde napsáno, že v listopadu dostaneme "potvrzení o finančním daru" (do veřejné sbírky). Peníze máme zaslat dle e-mailu (objednávka registračních čísel jednotlivých archů) na dané č. účtu. Co potřebuji za doklad, aby bylo vše správně a peníze bych mohla odeslat? (Čím to doložím - objednávkou registračních kódů)? Také v této souvislosti proběhla výstava. na které bylo vybráno dobrovolné vstupné 473,- Jak mám tento příjem zaúčtovat? ( na veřejnou zeleň, nebo kulturu?)

Toto (viz níže) jsme našli na webových stránkách -  přispíváte do veřejné sbírky - takže  je to dar s tím, že potvrzení o daru dostanete následovně.

Bylo by potřeba odsouhlasit jako finanční dar radou obce, poskytnout ho na základě informací webu (viz to níže) a na základě usnesení rady - tj. vytvořit si tzv. platební poukázku, to si myslím bude dostatečně průkazné. 

Ohledně dobrovolného vstupného na výstavu - dejte odpa 3317 a pol. 2111, účet 602. Od DPH by mělo být osvobozeno. 

Hlasovací archy

Zapojit větší množství lidí do hlasování umožňují hlasovací archy. Jejich cena je 60 Kč a vejde se na ně 20 podpisů. Výtěžek poputuje stejně jako v případě DMS na výsadbu a ochranu stromů v místě, kde finalista roste.

1. Stáhněte a vytiskněte si hlasovací archy.
2. Sbírejte na ně podpisy. (Pozn. Jedna osoba smí hlasovat pouze jedenkrát. Opakované podpisy nezapočítáme.)
3. objednat kód a zaplatitAby byl hlasovací arch platný, je potřeba ho označit číselným kódem a zaplatit.
4. Zaplacené archy označené kódem pošlete do 10. října 2016 na adresu Strom roku, Nadace Partnerství, Údolní 33, 602 00 Brno.

- 1 vyplněný arch získá pro strom 20 hlasů.

- Pomůže vytvořit komunitu fanoušků stromu.- Budete muset s archy zajít na poštu. :-)

- 1 osoba smí svým podpisem hlasovat pouze jedenkrát.

V roce 2014 jsem ke dni kolaudace zařadila majetek (rekonstrukce centra obce). Do ceny majetku jsem dohadně dala "zálohu na věcná břemena k přeložkám", kterou jsem evidovala na účtu 052 ve výši 69.700 Kč. Účtováno bylo 042/389, na účtu 052 mi to zůstávalo viset. Platba byla 231 par. 2219 pol. 6121 ve výši 69.700 Kč. Zahájila jsem odpisování z pořizovací ceny (vč. dohadu na VB). Teď přišlo konečně vyúčtování záloh od ČEZu, podle kterého je cena za VB k přeložkám 30.950 Kč a 38.750 Kč nám ze zálohy vrací. Cenu majetku měnit nebudu, ale nejsem si jistá, na který účet se odúčtuje ta vratka zálohy a jaká bude rozpočtová skladba? Původní 6121 2219?

Vratku zaúčtujte 231 ODPA akce 2219 pol. 2324/052 38 750 Kč. Podle bodu 4.6 ČÚS č. 710 zaúčtujte vyúčtování zápisy 389 MD 69 700 Kč/052 D 30 950 Kč a 551 D 38 750 Kč. Cena majetku se, jak správně uvádíte, měnit nemá.  

ZO schválilo usnesením cenu vodného s tím, že kdo je v obci trvale hlášen k pobytu, bude mu cena vodného snížena o dotaci od obce (7,-Kč) na 1m3. Nyní jsem fakturovala vodu a z celkového množství m3 vyfakturovaných za sníženou cenu musím odvést FÚ DPH z cenového rozdílu (7,- Kč x m3 snížené o dotaci). Jak mám zaúčtovat ZD.Mohu použít zaúčtování jako doklad o použití účet 734 a DPH proti účtu 538 jako náš náklad a nebo i ZD bude náš náklad? Předem děkuji za odpověď.

Já se ale domnívám, že v tomto případě z hlediska DPH není povinností z daných 7 Kč odvádět DPH. Nejedná se o nějakou dotaci - je pouze stanoveno, že pro skupinu A má obec nastavenu cenu za službu nižší než pro skupinu B. Aby došlo k potřebě úpravy ceny a doodvodu DPH, tak by se muselo jednat o případ v §36a - tedy vztah k nějaké spojené osobě. To ale tady není - cena je nižší pro celou skupinu osob a v zákoně o DPH nenajdu důvod, proč bych měl z těch 7 Kč odvést DPH.

Spolek požádal město o individuální dotaci (město nemá vyhlášen žádný program), ale tento spolek na město zároveň podává jedno trestní oznámení za druhým, město se tedy zdráhá dotaci poskytnout. Je možné neposkytnutí tímto zdůvodnit?

Na dotaci není právní nárok, ale její neposkytnutí musíte v případě podané žádosti zdůvodnit.  Prostudujte si  zprávy MF č. 3/2015, najdete tam k dotacím mnoho praktických informací. Kopíruji Vám sem část, kterou byste mohli využít - viz poslední věta -  doporučovala bych pro jistotu postupovat v jejím souladu a jako důvod ve Vašem případě uvést pouze fakt, že zastupitelstvo poskytnutí dotace neschválilo (v případě, že neschválí).

Podle § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti. Zákon tedy předpokládá individuální vyrozumění žadatele o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace, tedy de facto informování o obsahu rozhodnutí zastupitelstva (nebo jiného obecního orgánu) o tom, že poskytnutí dotace nebylo schváleno. Požadavkem zákona je, aby žadateli byly současně sděleny důvody neposkytnutí dotace. Tyto důvody mohou především vyplývat (mohou být uvedeny) přímo v usnesení zastupitelstva či rady (to je svým rozhodnutím výslovně potvrzuje). Mohou však vyplývat i z jiných dokumentů, např. z předkládací zprávy pro zastupitelstvo, z obsahu hodnotící zprávy výběrové komise apod.; v takovém případě tyto důvody zastupitelstvo nebo rada implicitně akceptují tím, že přijmou usnesení o neposkytnutí dotace. Důvod může spočívat i jen v tom, že zastupitelstvo ani rada nadpoloviční většinou poskytnutí dotace neschválily (buď přijaly výslovně usnesení o neposkytnutí dotace, nebo pouze neschválily navržené usnesení o jejím poskytnutí, ve svém důsledku však jde o situaci identickou).

Při kontrole hospodaření obce ze strany kraje, nám bylo doporučeno, že nemáme dělat souhrnné doklady v pokladně. Jednalo se například o výběr poplatků za odpady nebo za poplatek ze psa. Jsme malá obec, všichni neuvolnění a poplatky vybíráme každý čtvrtek od 18 -20 hodin. V tento den například zaplatí 5 občanů za odpad a 3 ze psa. Každý člověk dostane příjmový doklad z pokladny jmenovitě a poté mi paní pokladní předá souhrnný doklad za poplatky za odpad samostatně, kde je odvolání na všech 5 přijmových dokladů a za poplatky ze psa, kde je odvolání ns všechny 3 přijmové doklady za poplatky ze psa a já následně zaúčtuji 2 účetní případy. Nevím, proč by to takto nemělo jít. V zákoně o účetnictví 563/1991 Sb., § 11 jsou popsány souhrnné doklady, které mají pouze podmínku stejného charakteru účetního případu a stejného okamžiku jejich uskutečnění.

Váš postup je zcela v pořádku. Pokladní kniha je považovaná za knihu analytických účtů, pokud tedy máte příjmové pokladní doklady vedeny v pokladní knize jednotlivě, pak povinnost splňujete a to, jak pak dané doklady zaúčtujete do programu, už není rozhodující.

Dne 22. 12. 2015 nám byla vystavena faktura za montáž rozvaděče. Faktura nám buď nebyla doručena, nebo se někde ztratila. Dodavatel až v létě začal řešit, že od nás nemá platbu, a teď poslal novou fakturu (kopii té původní). Ovšem datum vyplacení stále 22. 12. 2015. Můžeme takovou fakturu zaplatit a zaúčtovat? Nebo máme požadovat novou fakturu s letošním datem?

V dotazu neuvádíte DUZP faktury, předpokládám ale, že když vám fakturovali 22.12.2015, tak montáž proběhla v roce 2015. Faktura se k Vám jen něčí chybou nedostala. Můžete jí tedy zaplatit a zaúčtovat v  letošním roce, nebylo by správné opravovat na ní data. Letos jí zaúčtujte na náklad, kterého se týká (režim § 3 ZoÚ - v době, kam patří nebo kdy se o ní ÚJ dověděla).