Dotazy

Potřebovala bych poradit s poskytnutým úvěrem a provedenými opravami na hospodářské činnosti. Obec provozuje obchod. Provádí opravy na obchodě, které budou placeny z úvěru a bude poskytnut revolvingový úvěr na počáteční zásoby. Úvěry byly poskytnuty z úvěrového účtu na účet hospodářské činnosti, ze kterého se platí faktury za opravy a faktury za zásoby. Obchod je majetkem obce, proto mě plete, zda opravy nemusí být vidět ve výkazu FIN 2-12 (na paragrafech a položkách)? Úvěr poskytnutý na účet SU 241-bude vykázán ve výkazu FIN 2-12 na položce 8123? Děkuji za odpověď.

Docela jsem nad tím přemýšlela. Ale VHČ máme na náklady a výnosy, lze pořídit již z VHČ i dlouhodobý majetek. Já nevím, jak bude reagovat program SW. Ale podle mě, když je to úvěr na VHČ a bude přes 451, tak by položku 8123 vygenerovat do FIN 2-12 M neměl.

Ohledně oprav - ano, je to majetek obce, ale určený pro podnikání, v případě podnikání je zřízena VHČ, a ta se vede mimo rozpočtovou skladbu, takže tam je účet  511  dobře a položka 5171 tam být ani nemá ( k účtu 241 vám program stejně nemůže pustit RS). Když vezmu pro podnikání úvěr, tak by dle mého názoru měl být také mimo rozpočtovou skladbu. Podle mě to předpisy jasně neřeší, ale logiku to má. Určitě vám však doporučuji, klidně s touto mojí odpovědí, toto prodiskutovat s krajem - s metodiky. 

Rozpočtově by šel dát úvěr přes položku 8123 s účtem 231 a proti tomu výdaj na položku 5341. Ale podle mého názoru to být nemusí. 

Obec požadovala po občanovi, aby provedl odvodnění svého pozemku a zastupitelstvo mu schválilo finanční příspěvek ve výši poloviny faktury (10 000,-- Kč). Na základě čeho můžu vyplatit - vyhotovit smlouvu, nebo stačí rozhodnutí ZO a jak zaúčtovat.

No, jednoznačné to není, jedná se o odvodnění pozemku občana a vy mu na to dáváte příspěvek - má to vlastně charakter dotace dle 250/2000 Sb. (žádost, smlouva, schválení - vše s náležitostmi a vypořádáním). Ale je to asi nějaká technická záležitost, kdy jste na této práci měli zájem jako sousedi?  Nedostatečné odvodnění pozemku občana obecnímu majetku nějak škodilo? Pokud ano, tak možná by stačila smlouva typu, my chceme, aby druhá strana toto udělala a jsem ochotni za to zaplatit - smlouva je asi lepší, aby vám nikdo nevyčetl to, že jste mimo režim dotace dle 250/2000 Sb.  Nevím však, jak tuto smlouvu pojmenovat - je to právní otázka, to se omlouvám. Pokud dle smlouvy, tak vyplatit jako nějakou ostatní náhradu , účet 549, položka 5909 (vysvětlení položky 5909 - u položky 5192, kterou bych pro náhrady volila jindy,  jsou v RS od února  2016 trochu nejasnosti, tak se jí letos snažím trochu vyhýbat). 

Kdyby v režimu dotace, tak záloha 373/231 + pol. 5493, účel např. 2342?, pak vypořádání 572/345...

Obec si musela vzít úvěr 2.000.000,-. Dále musela podepsat smlouvu na zajištění úvěru (zastavěný pozemek) Již přišel z katastru výpis se zástavním právem k nemovitosti. Vůbec netuším, jak o tomto účtovat.

Pokud se ptáte jen na to zástavní právo, tak o tom se neúčtuje na podrozvaze, jen se udělá analytika na pozemku, že je v zástavě např. pomocí org xx s názvem analytiky pozemky v zástavě. Neuvádí se tam hodnota zástavy, ale ta analytika je u 031 - tj. např. pozemek v účetnictví má hodnotu 25 tis. Kč. Pak zápis o zástavě bude: 031.xx org "pozemky v zástavě" 25 tis. Kč MD a 031.xx D. Nic jiného se neúčtuje. 

Stačí takto nebo chcete i účtování o úvěru? 

Obec má v 6/2016 schválen nový územní plán. V roce 2011 jsem byla na školení, které se týkalo majetku a jeho odpisů, kde nám byla nabídnuta dvojí možnost účtování ÚP : 1) tak jak uvádíte Vy pořízení 041, pak 019 a dotace na 403, aktualizace na 518 2) nechat ÚP jako stále nedokončenou investici na 041, dotaci po vyúčtování rovnou na 672 Tato 2. varianta se mi zalíbila hlavně z toho důvodu, že u starého ÚP z roku 2000, aktualizace převýšily 2 x jeho pořizovací hodnotu. Pořízení nového ÚP máme za 707 078,- Kč a výše dotací byla za 4 roky 214 800,- Kč. Protože jsem nikde tuto 2. variantu na Vašich stránkách nenašla, tak se ptám, zda to mohu takto ponechat. Pokud ne, tak co s dotacemi, které jsem v daných letech zaúčtovala do výnosů? Moc za odpověď děkuji.

Ta druhá varianta je účetně trochu nesmysl, i ta dotace na 672 a pořizování stále na 041 - to je i porušení akruálu - to vypadá na nějaké nedorozumění. Pokusím se vysvětlit dle historie. 

Původně od roku cca 1992 byl vykládán ÚP především Ing. Kinštem jako stále pořizovaný dlouhodobý majetek, nikdy nekončící (výklad účetně značně sporný, ale tak se postupovalo). 

Pak byla úprava předpisu s tím, že plány rozvoje nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem a navíc přišel jeden úředník z MF s výkladem, že ÚP je něco jako vyhláška a oni že také nemají vyhlášky a zákony vedeny v majetku (tenkrát jsem na to reagovala s tím, že ÚP má být na 20 let, kdežto zákony nevydrží ani rok :o), tak nemají jako krátkodobý majetek v účetnictví co dělat). 

ÚP splňuje charakteristiku dlouhodobého nehmotného majetku, je to oddělitelné aktivum, ocenitelné, používá se pro činnost. Informace o tom, zda obec ÚP má nebo nemá, je i dost důležitá pro všechny uživatele. Takže dle mého názoru ÚP by měl být veden dle ocenění na 018 nebo spíše 019 (pořizování přes 041, položka 6119). Pokud se zpracuje nový ÚP a schválí se, starý se vyřadí a doodepíše, nový se zařadí. Pokud se rozšiřuje např. na nové lokality apod, je to TZ. Pokud se jen aktualizuje, je to služba. Toto je můj názor a držím se ho, ale upozorňuji, že se názory mohou lišit. Dokud se k problému ÚP nepostaví MF čelem a nedá jasné stanovisko, které bychom opravdu potřebovali, tak asi shoda vládnout nebude. Stačí takto? 

Reaguji na dotazy ze dne 14. a 22.6.2016. Také jsme koupili pozemek, na kterém stojí nestojí dům, spíše hromada sutě, ale z kupní smlouvy a z výpisu katastru nemovitosti vyplývá, že součástí tohoto pozemku je stavba s číslem popisným. Vaše řešení, že jsme koupili vlastně jen pozemek se mi moc nezdá, protože z výše uvedených dokumentů to nevyplývá. Pozemek jsem zaúčtovala ke dni návrhu na vklad na 031 a dům (zbořeniště) mi zůstal na 042. Nyní probíhá na katastru řízení o odstranění stavby na základě kterého bych stavbu vyřadila z 042. Dle názoru našeho daňového poradce proti účtu 401. Myslíte si, že je to takto možné ? "Vyčištěný" pozemek od stavby se bude prodávat a tady mi zase začíná problém s DPH. Pozemek bude v katastru veden jako zastavěná plocha a nádvoří, bez existence stavby (zbořeniště), nachází se v řadové zástavbě, v územním plánu je určen k zastavění a všechny sítě jsou vedeny na hranici pozemku. Byla jsem přesvědčena, že plní definici stavebního pozemku a zdaním. V současné chvíli je ale jasné, že pozemek koupí majitel sousedního domu, který tam bude mít zahrádku a možná v budoucnosti garáž a já se ptám, zda je možné tuto situaci vyhodnotit tak, že pozemek bude tvořit funkční celek se stavbou a uplatnit osvobození (stavba kupujícího kolaudována v 70. letech) ?!

K tomu prvnímu (Ivo případně to uprav - je to podnět):

- já se domnívám, že by se měla upřednostnit ekonomická podstata daného vztahu - pokud je tam nějaké zbořeniště, které se má odstranit a cílem je pořízení pozemku, který se vyčistí, tak já jsem pro variantu zachytit to jako pořízení pozemku

- nicméně OK  - pokud se rozhodnou pro variantu stavba - potom určitě při likvidaci nelze vyřazovat proti 401 - to neodpovídá předpisům. Tedy standardní řešení by bylo zaúčtovat to jako náklad. Takové nadstandardní řešení by bylo zaúčtovat danou hodnotu do ceny pozemku - tedy dostaneme se tam, kam by směřovalo naše úvodní řešení. (042/081 po odpisech do ceny pozemku a 081/021 v pořizovací ceně vyřazení, tj. na úpravu ocenění pozemku). Případně by asi nebylo vyčteno 551/081 a 081/021, ale vyřazení je z důvodu pořízení pozemku - viz to vysvětlení v předchozích dotazech ke stejnému tématu. 

Pokud se týká DPH - já se bojím, že funkční celek neobhájíte - pokud správně chápu, tak v současnosti ten pozemek neslouží k obsluze domu toho potenciálního vlastníka (vstup do domu...) - podle mne to neustojíte jako funkční celek a musíme jít na testování dle odst. 1 (případně 2) - no a tady se bojím, že problémem bude ta otázka čištění pozemku od té stavby - pokud správně chápu - tím to připravíte, aby se tam potenciálně stavět mohlo - samozřejmě může být namítáno, že to není ke konkrétní stavbě  - já se ale bojím, že to spíše pod stavební pozemek spadá.

Obracíme se na Vás s dotazem na účtování bankovních výpisů. Od roku 2011 rozhodlo obecní zastupitelstvo,, že bude vystavován výpis z účtu u Komerční banky v Berouně pouze l x měsíčně. Obec účtuje v programu Gordic, kde není možné uvádět u čísla výpisu datum vzniku, ale pouze datum výpisu tj. 30, nebo 31 v měsíci. Vnitřní směrnicí bylo schváleno číslování bankovních výpisů takto: 0107, první 2 místa označují číslo výpisu a další dvě místa skutečné datum úhrady v měsíčním výpisu. Předkontaci bankovních výpisů provádíme na sběrný účetní doklad, který je podepsán starostou, místostarostou a účetní. Při auditu za rok 2015 nám bylo oznámeno, že máme na každou jednotlivou položku bankovního výpisu mít likvidační lístek s podpisem starosty, místostarosty a účetní V příloze Vám zasíláme k nahlédnutí náš sběrný účetní doklad. Prosíme Vás o radu jak správně postupovat.

Váš doklad k zaúčování výpisu z účtu u banky je naprosto v pořádku (dle zaslané přílohy). Likvidační lístek? - to snad slyším poprvé - to jako příkaz k úhradě? 

Výpis z účtu u banky je jeden účetní doklad, který dokládá úhrady nebo příjmy. Účetní doklady, jako předpisy příjmů a přijaté nebo vydané fa jsou jinými doklady. Výpis jen dokládá pohyby peněz se všemi náležitostmi - komu bylo zaplaceno, v jaké výši, jaké datum....

Ohledně podpisů osoby odpovědné za účetní případ - to je úhrada - takže tam není ta osoba, co je odpovědná např. za schválení plnění na přijaté fa, ale ta osoba, co je pověřena úhradou a dost často je to i stejná osoba, která je odpovědná za zaúčtování. Kdysi jsem na to psala dotaz na MF a odpověď byla, že není vyloučeno, že jak za případ,  tak za zaúčtování může být pověřena jedna osoba, pokud tak je uvedeno ve vnitřních předpisech (např. oběh účetních dokladů) - ale je to dost dávno, tu odpověď již nemám k dispozici, ale přesto mi připadá, že rozhodně není v rozporu se zákonem o účetnictví. 

Vašemu dokladu nic nechybí, takto postupují všichni v celé republice. Já jsem opravdu ještě v praxi o jednotlivých likvidačních lístcích k výpisu bankovního účtu neslyšela, nevěřím ani tomu, že to dělá ten kraj, co to po vás chce - nebo by mohli ukázat, jak to myslí? 

Jen jsem tedy zvyklá, že programy umožňují zadat datum výpisu i datum transakce v rámci jednoho výpisu, pokud je výpis za delší období, ale to uvádíte, že máte zajištěno. 

Ještě mě napadlo, že se ani nejedná o sběrný doklad, v logice souhrnného dokladu, výpis z bankovního účtu, i když měsíční může být považován za jeden účetní doklad, který obsahuje více účetních případů (§11 ZoÚ). 

Městu byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně. Tento odvod město uhradilo a bude jej požadovat po externí firmě, která pochybila. Firmě byl zaslán dopis s tímto oznámením a žádostí o sdělení, zda požadavek na náhradu uznává. V případě že ne, bude vymáhání postoupeno právníkovi. Popište mi prosím postup účtování v různých krocích (nyní, když uzná, když neuzná).

Takže odvod jste dali asi na sankční platbu 542 MD (nebo škodu 547) / 347 D. Úhradu pak s položkou 5363. Pak uděláte předpis náhrady výdaje - lze 311 MD/ 54x D - když uzná viník náhradu škody. Když ji neuzná, tak v rozvaze by se nic účtovat nemělo, tj. zůstane vám váš náklad na 54x , ale je možné dát jako podmíněnou pohledávku do podrozvahy - při postoupení právníkovi - krátkodobou nebo dlouhodobou - podle vašeho odhadu, jak asi dlouho se to povleče, a to na účet 947 nebo 948. Vymožená náhrada v dalších letech by se pak již dala na pol. 2324 a účet 649. Kvůli vzájemným vazbám položek, kdyby se vymohla náhrada letos, tak bych ji také dala na položku 2324, ale účet škody nebo sankce bych snížila (viz zápis 311/54x). Položka 5363 bude vázat na položku 2211 u příjemce, proto ji nedoporučuji minusovat. Spíše bych považovala za trojstranný vztah. 

Chtěla jsem poprosit o radu pod jaké číslo klasifikace a dobu odepisování zařadit stavbu Vodní nádrž U sadu ( v hodnotě á 16 milionů), která je financovaná ze SFŽP a tak nechci udělat chybné zařazení. Je to vlastně nově postavený rybník s hrází a osázen dřevinami.

Lze 21.52.11 přehrady a nádrže na tocích, pokud bylo vybudováno za účelem zavlažování či naopak odvodnění, pak lze i 21.53.41 nebo 21.53.42. Vše je v odpisové skupině VI. Nemusíte si s tím lámat hlavu, nikdo to nekontroluje a kontroloři dotace teprve ne. Dobu odpisování si určujete sami, ta není nikde pevně určena a pokud nebudete úplně "mimo", tak Vám jí nikdo nemůže vytknout. Od roku 2016 už navíc v ČÚS není uvedena k možnému využití ani doporučená přiřazená doba používání k jednotlivým odpisovým skupinám (do r. 2015 bylo v ČÚS pro skupinu VI uvedeno 50 let). Doporučuji tedy vyjít ze sestaveného odpisového plánu pro podobné stavby nebo pokud je to první stavba tohoto charakteru, tak do odpisového plánu doplnit, dobu odpisování můžete zvolit např. 50 let i více let.

Peněžní dar Asociaci rodičů a přátel postižených dětí v ČR, z.s. Turnerklub mohu zaúčtovat 572/378 378/4349 5229?

Jedná se o spolek, předpis peněžního daru tedy správně 572 / 345. ODPA 3900 by byl vhodnější. Položka RS by měla být pro spolek  5222 nebo lze použít i pol. 5240, která je vhodná pro  nedotační charakter poskytnutých prostředků (dar). 

Naše obec přijala od firem, přihlášených do výběrového řízení na rekonstrukci MŠ kauci ve výši 160 000 Kč.. Výběrové řízení proběhlo a kauce se bude jednotlivým firmám vracet. Poradíte mi se zaúčtováním.

V případě přijetí kauce (přesněji  jistota podle § 67 zákona o veřejných zakázkách) na ZBÚ se účtuje v režimu cizích prostředků, tzn. příjem 231 pol. 8901 MD / 378 D, vratka složené jistoty zpět firmám obráceným zápisem 378 MD / 231 pol. 8901 D. Pokud vám peníze nesložili na účet u ČNB, který není úročen, ale na běžný úročený účet, měli byste správně dle § 67 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách vrátit peněžní jistotu včetně úroků. V případě přijetí na depozitní účet by byl zápis bez RS jen 245/378 a 378/245 při vrácení.  

Jen doplnění z jiné odpovědi na stejné téma: On je nyní tak malý úrok na běžných účtech, že se úročení jistiny moc nedělá ...zaúčtovalo by se 562/231 8901, případně i minus 662, to by se mohlo považovat za kompenzaci.

2. Pokud se dobře pamatuji, tak podmínka úroků za dobu složení v zákoně o VZ je, ale mělo by se vycházet z úročení od banky a to bývá dost malé...v praxi se vyplácí málokdy. Jinak spočítáte roční úročení a přepočtete na dobu, co u vás ležely peníze...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Myslím, že se nyní vrací většinou bez úroků - je to řešeno v § 41 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách - mám vrátit jistinu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Tedy pokud by byl úrok na účtu, kam posláno, 0%, tak není problém, pokud by nějaký malý byl, potom správně s úrokem (jedinou výjimkou je situace v §41 odst. 8). jinak myslím si, že ty úroky budou případně tak směšné, že bych se toho neobával.

Město dostalo darem od jiné VUJ pro SDH hasičské auto. Pořizovací cena je 1 807 930,00, oprávky k 31. 5. 2016 Kč 1 337 275,00, zůstatková cena Kč 470 655,00. Prosím o radu, jak správně toto auto zaúčtovat. Pořizovací cena Kč 1 807 930,00 022 MD Oprávky Kč 1 337 275,00 082 D Zůstatková cena Kč 470 655,00 401 D A od června 2016 částku Kč 470 655,00 odpisovat.

Navržené účetní zápisy jsou v pořádku, přejímáte od vybrané účetní jednotky, navazujete tedy na jejich výši ocenění a výši oprávek.  Pokud došlo k převodu auta v měsíci květnu, tak správně odpisy od června. Můžete pokračovat v odpisování podle odpisového plánu předávající VUJ, nebo si můžete určit vlastní celkovou a zbytkovou dobu životnosti auta a upravit odpisování např. na základě míry opotřebení. Částka 470 655 Kč je, jak správně uvádíte, zůstatková cena auta, což je částka, do jejíž výše budete odpisy provádět, nicméně majetek se vždy odpisuje z výše ocenění v účetnictví, tzn. jen pro úplnost, je potřeba nezapomenout, že měsíční odpisy budete počítat z pořizovací ceny 1 807 930 Kč. Toto je potřeba si správně nastavit v registru majetku.

Dobrý den prosím o kontrolu účtování veřejné sbírky.Naše obec pořádá veřejnou sbírku na opravu kašny v parku.Zřídili jsme samostatný účet na který lidé posílají nebo vkládají finanční prostředky a z tohoto účtu budeme platit faktury za opravy. Takže příjem účtuji MD 3326 2321 oproti D 649. A výdaje jako opravy D 3326 5171 oproti MD 511. Po skončení akce ještě letos pak udělám RO. Tak doufám, že to tak mám v pořádku. děkuji

V případě, že se dělá sbírka pro činnost nebo pro majetek obce, je dobré ji zároveň schválit jako peněžní fond - má přísný účel. To bych určitě doporučila. Přijetí peněz do fondu by pak bylo zápisem 236 MD (RS máte dobře - souhlas)/ 672 D (i peněžní dar od fyzické nebo právnické osoby je transferem). A zároveň 401 MD/ 419 D. Použití fondu: 511/321 a 321/236 (RS opět dobře) a zároveň 419 MD/ 401 D. Je vhodné doschválit zastupitelstvem ten fond peněžní - účel, použití, jak s úroky a platby za účet - že jsou také schváleny na použití a tvorbu a pod. a že se zřizuje pro evidenci veřejné sbírky dle §5 zákona č. 250/2000 Sb. 

Zakoupili jsme v těchto dnech pozemek s rodinným domem, který není způsobilý k užívání, a ihned po zapsání do KN budou učiněny kroky, aby mohla být provedena jeho demolice (nachází se uprostřed obce, takže pozemek bude ponechán jako veřejná zeleň) Mohu zařadit do majetku jen pozemek v ceně dle kupní smlouvy: 042/321; 031/042; (není zpracován znalecký posudek) a dům nezařazovat a náklady na demolici dát na 518?

Vzhledem k tomu, že jste dům koupili za účelem demolice a není způsobilý k užívání, zařadila bych do majetku jen pozemek. Ke dni zaplacení kupní ceny 042/321, ke dni návrhu na vklad 031/042. Znalecký posudek není třeba zpracovávat, pozemek oceňujete pořizovací cenou, tzn. cenou dle kupní smlouvy, ke které lze připočíst související náklady (např. zaměření, správní poplatek za vklad do k.n.). Náklady na demolici lze na 518 jen, pokud by byl pozemek zakoupen za účelem nějaké nové stavby, vstupovala by demolice do ceny stavby, ale to Váš případ dle popisu není.

Jen pro úplné info sem kopíruji ještě jeden dotaz a odpověď zveřejněné nedávno na stránkách: 

14/6 2016 KOUPĚ DOMU PRO DEMOLICI PRO VP

Mám podobný dotaz jak je uveden 19.2.2016. Obec vykoupila dům na návsi za účelem demolice - rozšíření veřejného prostranství, parku. Na místě se ale neplánuje žádná stavba. Byl přichystaný demoliční výměr, dům byl během měsíce odstraněn. Zaúčtovat: 042/321, 321/3639 6130 a 3639/6121? Pozemek zařadit návrhem na vklad kupní smlouvy 031/042 a co s hodnotou budovy? Vyřadit na základě zápisu do KN o demolici 551/042??

Ta budova by se do majetku na 021 aktivovat vůbec neměla, je určena k demolici, vy jste ji nepořídili jako DM, pořídili jste jen pozemek. Do majetku bych dala jen pozemek a náklady na demolici budovy již jen jako provozní náklad přes 518, s pol. 5169. 

Posílám raději i diskusi mezi námi pro znalost pozadí při rozhodování: 

Ten příklad z 19.2. byl, že se bude budovat parkoviště, ale tady asi jen volný prostor - i když to také mohou být terénní úpravy - nevím, zda mám právo vyhodnotit odlišně? Prosím o názor. 

Ing. Nejezchleb: 

Já bych tady s Tebou asi souhlasil - tedy z celkové ceny prostě jen říci, že vše je pozemek, což odpovídá ekonomické podstatě. Demolici asi již jen jako náklad, pokud tam nebude nějaká parková úprava. Pokud by byla a měla by být cílem - potom možná skutečně stavba parku na 021 (případně terénní úprava na 029)  - ale to podle toho, co tam vznikne (asi jen z prostého odstranění od stavby bych nedovozoval vznik majetku).

Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace „Základní škola a Mateřská škola“. Za pomoci úvěru a vlastních prostředků postavila novou budovu mateřské školy. Chtěli bychom vědět, zda postupujeme správně. Nová budova mateřské školky bude příspěvkové organizaci půjčena na základě Smlouvy o výpůjčce. Dále bude vyčíslena hodnota drobného hmotného majetku v nové budově, který bude příspěvkové organizaci předán do správy k jejímu hospodářskému využití. Tento majetek bude mít příspěvková organizace zařazen do svého majetku a bude u něho provádět inventarizaci. Novou budovu si do majetku zařadí obec a to v hodnotě snížené o majetek, který bude škole předán do správy (DDHM). Ve smlouvě o výpůjčce bude také uvedena hodnota budovy, od které bude odečtena hodnota drobného hmotného majetku. Hodnota budovy a hodnota majetku převedeného do správy bude upravena ve zřizovací listině dodatkem. Smlouvu o výpůjčce a dodatek ke zřizovací listině schválí zastupitelstvo obce.

Určitě je možné budovu vypůjčit podle smlouvy a drobný majetek svěřit do správy - předpokládám, že se skutečně bavíme o nějakých movitých věcech netvořících právní součást s nemovitostí (nábytek, vybavení kuchyně ...).

Upozorňuji, že ve smlouvě o výpůjčce nejste povinni uvádět hodnotu předmětu výpůjčky - samozřejmě můžete, ale je to na vás. Ve ZL můžete třeba zmínit, že budovu řešíte samostatnou smlouvou o výpůjčce - opět to ale není nezbytné. Jinak svěřované věci ve ZL samozřejmě potřeba vymezit je - třeba přílohou ...ZN

Obec je plátcem DPH, budeme prodávat Povodí Labe části pozemků, které mají být zastavěny stavbou - protipovodňových opatření úprava toku v obcích (ve smlouvě je toto uvedeno), součástí ceny budou i trvalé porosty, budeme muset odvést DPH? V současné době jsou to pozemky podél toku. Pozemky odkupuje Povodí ještě před vydáním územního souhlasu se stavbou.

Podívejte - já se velice obávám, že tady bude velký problém v nejrůznějších výkladech ...(vidím to, jak je to nejednoznačné - i ve vazbě na reakce finanční správy).

Když si to vezmeme striktně podle zákona o DPH:

- předpokládám, že se jedná o pozemky nyní netvořící funkční celek se stavbou

- testujeme, zda je to stavební pozemek - přitom tady pro tento případ je asi rozhodující, zda byl nebo nebyl učiněn správní úkon směřující k umístění stavby (nějaké identifikovatelné). Schválně zdůrazňuji ono "správní úkon" - správním úkonem by totiž nemělo být vyjádření ve smlouvě, správním úkonem by ani neměla být myšlenka kupujícího, že by tam něco stavět chtěl. Správním úkonem by měla být nějaká skutečná správní aktivita směřující k umístění nějaké stavby (ještě GFŘ ve své informaci zdůrazňuje, že by to neměl být třeba obecný územní plán). Pokud jste si jisti, že před prodejem správní úkon nenastal, tak dle mého názoru není splněna definice stavebního pozemku a převod by tudíž měl být od daně osvobozen (ale fakt je potřeba prověřit, zda tam nějaký správní úkon nebyl) - znovu opakuji - osobně nemohu pouhý úmysl projevený ve smlouvě považovat za správní úkon. ZN