Dotazy

Město vydalo knihu. Výrobek jsme navedli přes aktivaci na sklad zápisem 123 MD/ 508 D. Při prodeji knihy v informačním centru účtujeme o vyřazení 508 MD/ 123 D. V odpovědích na dotazy týkajících se podobných případů obvykle doporučujete po aktivaci 123 MD/508 D provést převod na zboží 132 MD/123 D a následně při vyřazení 504 MD/132 D? Myslíme si, že náš postup je v souladu s ČÚS 707 bod 5.1.8. Účet 504 se nám nezdá úplně vhodný, protože se jedná o výrobky, ne o nakoupené zboží a zboží je charakterizováno jako zásoba, kterou podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu. Prosíme o Váš názor.

Ono to má původ ve střediskovém hospodaření, kdy se výrobky předávají do vlastních prodejen, kde pak již mají charakter zboží. Není však problém nadále evidovat jako prodej výrobku. 

Pozn: Nemůžu najít, kde to je, že se o výrobcích předaných vlastní prodejně účtuje jako o zboží, mám to v hlavě, ale asi je to od podnikatelů.   My ve 410/2009 Sb. ani nemáme podmínku na "nezměněný stav" - v §36, odst. 3 - g - ..nabyté za účelem prodeje.." 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Ono to bylo ve starém opatření pro podnikatele - ještě před vyhláškou 500/2002 Sb.: - tam to bylo historicky přenesené.

(7) Zbožím jsou movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsou též nemovitosti s výjimkou pozemků, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje v nezměněné podobě a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.

Podnikatelé to mají dosud ve své vyhlášce - §9 odst. 5. Nicméně u ÚSC to napsané není - takže já bych jim to asi nechal dělat tak, jak to mají - tedy výrobky.

Město uzavřelo smlouvu o dotaci s Euroregionem Nisa v rámci Fondu malých projektů ( podpora přeshraniční spolupráce ) na realizaci projektu " Kulturní léto Kamenický Šenov 2016, rok výročí ". Veškeré výdaje jsme povinni uhradit předem a dotační prostředky budou vyplaceny po ukončení projektu a schválení závěrečné zprávy a žádosti o platbu. Předpoklad obdržení dotačních prostředků je rok 2017. Chceme se ujistit, že výdaje týkající se projektu budeme označovat nástrojem (41 ) a zdrojem ( 5, 1 ) dle podílu financování uvedeného ve smlouvě o dotaci ( 85 % ERDF, 15 % vlastní prostředky ).

Dobrý den, koukala jsem na internet - je to zájmové sdružení, tj. značit bez UZ, ale NZ se má dávat - je k tomu ke stažení tabulka v dokumentech, tenkrát určili položky i NZ z MF - hledejte dokument asi již v archivu. Ohledně nástroje - zde si nejsem jistá, protože od 2014 má přeshraniční spolupráce OP nástroj 110 - já z dotazu nepoznám, zda je to program ještě do roku 2014 nebo již z nových programů, prosím zkuste ověřit na kraji (?) , obávám se, že Euroregion to vědět nebude, protože nejsou veřejným rozpočtem a nástrojem a prostorovým původem oni neznačí.  Je mi líto, ale neumím více pomoci. 

Jak zaúčtuji fakturu, která zní - zpracování PD pro projekt "Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany". PD slouží jako podklad pro podání žádosti o dotaci, kdy součástí dotace bude pořízení bezdrátového rozhlasu a tato faktura bude uznatelný náklad, pokud obdržíme dotaci. Mám dát na paragraf 6171?

Rozhlas i bezdrátový a případný povodňový plán nakonec budou dlouhodobým majetkem, tj. doporučuji dát na 041 s položkou možná zatím 6119 - ale rozhodnutí mezi položkou 6121 (účet 042) a 6119 (účet 041) bude na vás - dle názvu PD nemohu odhadnout, jestli se jedná o projekt spíše pro budování rozhlasového systému nebo pro nehmotné plány k prevenci povodní. Zpravidla se u těchto dotací pořizují dva takto rozdílné dlouhodobé majetky. 

Z hlediska paragrafu - obce dávají často na 3749, 2399, určitě nepatří na 6171. Podle mě je nejsprávněji odpa 3744 (v náplni položky je uveden text:..včetně ochrany proti povodním...)

Budeme budovat Fitness hřiště pro všechny generace, a jelikož nemáme moc peněz, děláme letos ještě kanalizaci, tak koupíme letos jenom 4 prvky s tím, že se bude postupně každý rok něco dokupovat. Cvičící prvky by měly zhruba stát 100 000,00 Kč, takže ani jeden z nich nepřevýší částku 40 000,00 Kč. Chci to dát jako hrací prvky (3639 6122) na 022 - soubor movitých věci, IV.odpis.skupina CZ-CPA 25.99.29. Zatím to budu dávat na 042, ale dle vyjádření zastupitelů se bude každý rok dokupovat jeden prvek a neví se, kolik prvků se celkem zakoupí. Nevím, kdy to mám zařadit. Buď teď zařadit ty 4 prvky do majetku a pak technicky zhodnocovat, ale jeden prvek asi nedosáhne hranice 40 000,00 Kč nebo to vést x let na 042 a odepisovat bůhví od kdy, to už ty první prvky budou asi odepsaný.

Ty cvičební  prvky - budou pevné, mít charakter stavbičky nebo spíše technologické? 

Lze udělat soubor na 022 přes 042 s položkou 6122, zařadíte po dokoupení 4. prvku, soubor lze měnit dle přírůstků - vy pak budete soubor o přikoupené navyšovat a průběžně zařazovat, staré vyřazovat. Ale skoro lepší je v případě, že budou spíše technologické, je evidovat jako samostatné věci, na 028 a případně i na 022 - proč chcete mít dlouhodobý majetek? Je na to nějaká dotace?

Obec obdržela fakturu za rekreaci naší zaměstnankyně ve SR na 100 EUR. Účtuji v kurzu ČNB platném pro den vystavení faktury, tj.např. 2700 Kč na účty 528/321. Úhrada provedena v kursu KB Kč 2800,-, účtuji 321/231 §6171 pol.5499 ve výši Kč 2800,-, rozdíl Kč 100,- na účet 563/321. Čerpání SF v souvislosti s úhradou 419/401 ve výši Kč 2800,-? Nemusí v tomto případě souhlasit účet 528 a položka 5499?

Máte to dobře, nemusí být souhlas položky 5499 na 528, ten KR je účetně dobře a dle RS nemusíme oddělovat položkově KR. 

Mám dotaz ohledně příspěvku pro naše zřízené s.r.o. V rozpočtu máme schváleno 500 tis. Kč na položce 6313 příspěvek pro naše s.r.o. na nákup auta s krtkem na čištění kanalizací. Nyní již budeme příspěvek posílat a chci se zeptat, zda musíme k zaslání tohoto příspěvku sepsat veřejnoprávní smlouvu dle zákona 250/2000 Sb., s vyúčtováním nebo to lze udělat jinou smlouvou. V případě, že by byla veřejnoprávní smlouva lze použít (upravit dle potřeb) smlouvu, kterou máme pro programové dotace sportovcům ?

U vašeho s.r.o. by měl být plný systém dotace dle 250/2000 Sb. , tj. žádost, schválení dotace, schválení VP smlouvy, zveřejnění VP smlouvy.  Vzory k VP smlouvám máme na stránkách v dokumentech ke stažení, jiné k dispozici nemáme, ale opravdu se nejedná o nic jiného než úpravu smluv jako pro jiné subjekty. 

Pořád mě trápí ten fond obnovy kanalizace. Chceme žádat o dotaci na další etapu výstavby kanalizace. Každý rok v zastupitelstvu schválíme, příspěvek do fondu obnovy ve výši odpisů. Ale tím to vše hasne. Jenže poskytovatelé dotací, chtějí abychom ten fond tvořili a já si myslím, že ten náš způsob se jim zrovna líbit nebude... Varianta, že budeme mít ještě jeden BU, který bude sloužit jako fond se nám nelíbí. My ty peníze potřebujeme používat a navíc, když si vezmeme míru inflace a výši úroků, tak defacto proděláváme.... (zásada hospodárnosti v praxi :-)). Druhá věc na kterou bych se v této souvislosti zeptala, je ta kontrola míry zadlužení, jestli je to již v platnosti? máme rozpočet 7mil. a na kanalizaci si musíme vzít úvěr cca 12 mil. kč. Nevím, pokud nám zarazí daňové příjmy, co potom budeme dělat... To nebudeme mít ani na elektřinu... Děkuji

No, zas až tak neproděláváte :o), inflace je skoro nulová. Ale já s tím nemůžu nic dělat. Přímo zvláštní fond, kde se mají peníze šetřit, povinný není, problém není dotažený. Ale jestli něco chtějí poskytovatelé dotací, tak se jim zpravidla musí vyhovět. Na druhou stranu - fond obnovy se stejně nemá tvořit ve výši odpisů, ale ve výši odpovídající plánu obnovy, takže takový zvláštní peněžní fond by asi stejně problém neřešil. 

Tak kontrola míry zadlužení zatím asi padla (klidně vemte úvěr), cituji tady, co mám připraveno do materiálu k RS 2016 (již je hotový, za chvíli zveřejním): 

"Zákon a pravidla rozpočtové odpovědnosti – sněmovní tisky č. 411,412,413. Stav – stále v 1. čtení. Je možné, že zákon nebude vůbec přijat. Zákon o rozpočtové odpovědnosti mění i zákon č. 250/2000 Sb., a to významně v požadavcích na rozpočtový proces, (ač to v praxi není potřeba). Seznamovali jsme s nimi účastníky kurzu Rozpočtová skladba 2016 (jedná se zejména o zveřejnění a schvalování střednědobého výhledu, provizoria, rozpočtových opatření, dále omezování úvěrů a půjček u obcí). V případě, že se zákon schválí, bude provedena aktualizace této kapitoly.

Pozn. Odhad situace na základě níže uvedeného odkazu na článek: Vypadá to, že je to zatím jako ústavní zákon „neprohlasovatelné“ a kvůli tomu se do hlasování vůbec nepouští (to by totiž znamenalo, že po zamítnutí zákon „spadne“ se všemi dalšími úpravami včetně novely zákona č. 250/2000 Sb.,). Tak asi vyčkávají – co kdyby….. (různé politické konstelace, štěpení stran …). 

 http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/financni-ustava-by-podle-mf-nemusela-byt-ustavnim-zakonem/1342800

Prosím o radu při vyúčtování záloh na elektriku kanalizace. Účtovala jsem letošní zálohy 314MD ZJ 240 12 892,-, 343MD ZJ 240 2 465,-/ 231D xx 15 600,-. Přišel nám přeplatek ve výši 13 999,10. Ke zdanění spotřeba 1 323,06, DPH 277,84 celkem 1 600,90. Děkuji

Pro KH dáte nový daňový doklad a ten zaúčtujete např. takto: 

502 MD (případně 389 MD) a +/-502 ) ve výši ZD

343 MD ve výši daně dle spotřeby na novém dokladu 

321 D ve výši ZD a DPH

a 321 MD / 314 D ve výši ZD, 343 D ve výši DPH ze záloh 

vyjde vám 321 zůstatek na MD a ten se vyrovná 231/321 vratkou přeplatku. 

Od dobrovolného svazku obcí jsme dostali účelovou neinvestiční dotaci. Prosím Vás o kontrolu účtování: Podpis smlouvy - předpis do podrozvahy: 915/999 Příjem peněz na BÚ - 231 4111/374 Vypořádání do výnosů: 346/672 Vypořádání zálohy: 374/346 Myslíte, že to takto je v pořádku? Nejsem si jistá tou podrozvahou a pak položku.

Mělo by to být takto: 

rozvaha OK, příjem peněz na ZBÚ před vypořádáním dotace: 231  bez odpa, pol. 4129 MD/ 374 D a k tomuto okamžiku ve výši přijaté zálohy odúčtovat z podrozvahy 999/915

Vypořádání do výnosů: 349 MD/ 672 D, zúčtování zálohy 374 MD/ 349 D a případně zbytek odúčtovat z podrozvahy. 

Obec schválila odkup TI od soukromého investora, který ji pořizuje ke stavebním parcelám, jež prodává. Pořizovací cena - komunikace 1247200,- Kč, kanalizace 1088500,- Kč, vodovodní řady 365000,-Kč, sadové a terénní úpravy 50300,- Kč a veřejné osvětlení 175000,- Kč. Kupní cena všeho je 1,- Kč. Jak zaúčtovat pořízení TI, když zaplatíme 1,- Kč za veškerou technickou i dopravní infrastrukturu ? Pokud bychom platili daň z nabytí nemovitostí, tak z jaké hodnoty by se vypočítala ? U kanalizace a vodovodu se jedná o první etapu, další etapa se bude řešit po dokončení. Mělo by to vliv i na daň z příjmu ? Pozemky pod komunikací budeme také odkupovat, tam je však schválená cena za 1m2.

Ono je opravdu možné tu 1 Kč považovat za kupní, tj. pořizovací cenu  majetku a infrastrukturu takto ocenit. Zaúčtujeme 042 MD/ 321 D ve výši 1 Kč, pak nadefinujeme majetek (víceméně jak máte uvedeno v dotazu, jen nedávejte do názvu majetku slovo "sadové", stačí terénní úpravy). Dejme tomu, že se tedy bude jednat o 5 ks dl. majetku, nemá cenu je ocenit 0,20 Kč (ale lze to), děláme přes zaokrouhlení takto: 021 MD ve výši 5 Kč (každý majetek za 1 Kč) / 042 D ve výši 1 Kč a rozdíl ze zaokrouhlení 649 D ve výši 4 Kč. Majetek oceněný 1 Kč bychom nemuseli odpisovat, pokud tak máte ve směrnici v odpisovém plánu nebo ve směrnici k významnosti. 

Je ještě možnost odchylky od zákona o účetnictví, máme to vysvětleno v knize Účetní reforma, ale pak oceníte v nákladových cenách, budete muset odpisovat, čímž se vám jako obci zhorší VH (postupně se do nákladů dostanou celé náklady investora, ale proti tomu je reálněji oceněn majetek obce) a popsat odchylku od metody do přílohy. Někdy to vedení obcí vyžaduje, aby bylo vidět, že obci vzrostl majetek, ale pro účetní je to pracné i mírně rizikové, některé kontroly to berou, některé hůře, ale ta možnost "věrného obrazu" tady je. Jestli se o tom budete chtít dozvědět více a nemáte knihu Účetní reforma, tak je to i v jiných odpovědích na podobný dotaz a nebo mi napište a já Vám příslušnou kapitolu ve Wordu pošlu. 

Na konci roku 2015 jsem nevynulovala pokladnu a ve výkazech letošního roku se mi o částku z roku 2015 liší synt. účet pokladna (261) - odpovídá stavu pokladny, s položkou Poskytované zálohy vl. pokladně (6171/5182) - je nižší o částku, která zůstala v pokladně na konci roku 2015. Je to chyba s kterou musím něco dělat? Pokud ano, prosím o radu, jak ji napravit. Ještě doplňuji svůj dotaz o to, že přesto, že jsme na školeních i v dalších případech dostali, nebo četli informaci, že se pokladna již nemusí nulovat, četla jsem později někde na stránkách ministerstva (bohužel jsem článek nyní nenašla), že nulovat se nemusí pouze, pokud se vede hospodářská činnost. Pokud se vede jenom hlavní činnost, což je náš případ, nulovat se musí.

To je trápení, že? Takže nikdy nebyla výslovně daná předpisem povinnost nulovat pokladnu, a to ani v rozpočtu - v hlavní činnosti. Ale požadavek to byl logický, protože záloha v pokladně není druhový výdaj, proto bylo z logiky věci cca 20 let vyžadováno. Od 2013 (to se již snažili na MF řešit pokladnu 8 let!) přišli s tím, že je možné položku 5182 rozpočtovat. Což v důsledku znamená, že by nemusela být nulová, tj. neměla by být ani nulová pokladna. Že je to nesystémové a že to způsobí rozdíly mezi zálohou v pokladně v průběhu dalšího období a hodnotu položky 5182 jsem ihned namítala a pečlivě vysvětlovala, najdete např. v knize RS  2016 od str. 123 (koukala jsem, že knížku máte, tak se prosím podívejte).  Takže u vás se nejedná o chybu, vše je v pořádku a nic nemusíte opravovat. 

Město bude realizovat zpevnění příjezdové komunikace ke skládce odpadů s technologií KAPS-PM, jedná se úsek lesní cesty, která není vlastnictvím města. Skládka je ve vlastnictví města a je pronajata s.r.o. založené městem. Dle mého názoru se bude jednat o technické zhodnocení cizího majetku (účet 042). Prosím o Vaše stanovisko ohledně správného účtování a použití paragrafu RS a možnosti případného odpočtu DPH.

Souhlas s evidencí TZ cizího majetku, pořízení přes 042, položka 6121, odpa možná spíše skládka...(3722 - pokud komunální odpad - případně kmenový odpa, který pro pronájmy s.r.o. vedete). Na kartě jasně uvést, že se jedná o TZ cizího majetku a dobu odpisování nastavit dle sjednané doby využívání zpěvněné komunikace. 

DPH doplnil Ing. Nejezchleb: 

Předpokládám, že se jedná o určitou účelovou komunikaci - pokud prokáži přímou souvislost s pronájmem (předpokládám že pronájem skládky je s DPH ...), tak by nárok na odečet DPH měl být - tedy asi bych se měl v nájemní smlouvě minimálně zavázat, že jsem povinen zajistit nějaký přístup ... (abych mohl vázat provedené práce na plnění podmínek nájemní smlouvy). Dalším předpokladem pro mne samozřejmě také je, že nájemné není symbolické.

1. Římskokatolická farnost požádala o poskytnutí příspěvku na opravu kostela v jejím vlastnictví bez konkrétní částky. ZO schválilo poskytnutí 10 tis formou darovací smlouvy - je to tak v pořádku, můžeme sepsat darovací smlouvu, nemusíme postupovat dle zák. č. 250 a sepisovat veřejnoprávní smlouvu? 2. Firma s.r.o. poskytla obci fin. dar ve výši 4 tis. Kč - nebylo nijak blíže specifikováno. Můžeme účtovat jako o daru na veřejně prospěšný účel, nic jiného mě nenapadá. 3. Fyzická osoba si postavila RD. Od obce dostala povolení k napojení na dešťovou kanalizaci. Později bylo zjištěno, že přípojce brání vedení plynu, a tak došlo k přeložce tohoto plynu. Přeložku finacovala fyz. osoba ( toto proběhlo již před r. 2014). Nyní se fyz. osoba obrátila na obec (zatím ústně) a chce náklady ve výši 25 tis. uhradit! Nevím zda budou mít zastupitelé vůli poskytnout jakékoliv peníze. Jakou by měl žadate podatl žádost a jakou formou případně poskytnout plnění?

1. Ano, lze dát dar jen na darovací smlouvu, neměli byste chtít vypořádání. Nemusíte pak postupovat jako u dotací dle 250/2000 Sb. 

2. Ano, klidně zaúčtujte 231 odpa např. 3639 pol. 2321 MD/ 672 D. 

3. A toto nevím - já myslím, že na to není právní nárok, tak se musí právně ověřit. Pokud není právní nárok, tak v režimu zase daru nebo dotace dle 250/2000 Sb., když by byla vůle obce pomoci. Pokud je právní nárok, tak náhrada, položku zvolte pak 5192 a účet např. 549 (není to pro váš majetek).  

Jde mi o pojistné na úrazové pojištění. Uhradila jsem toto pojištění za 1. čtvrtletí v dubnu. Ale, já jsem se nějak nepřepla z měsíce do měsíce a v květnu jsem uhradila pojišťovně stejnou částku znovu. Jde o částku Kč 194,-. Mám účtovat 525 MD a 231 pol. 5038 § 6171 nebo jinak?

Asi by to i šlo, jako předplacení na další čtvrtletí, ale možná pro pohlídání, že již bylo uhrazeno a ještě to není náklad, by třeba šlo dát na zálohu 314 a po výpočtu na další čtvrtletí zúčtovat např. 525/378 a 387/314 - tak zvažte, je to tak malá částka, že byste nemusela v průběhu roku vést jako zálohu, záleží na tom, jak si věříte, že uhlídáte, náklad to prostě ještě není...

Obec (plátce DPH) uzavřela smlouvu s RK na prodej pozemku (zasíťovaný - takže odvod DPH) s provizí 100 000,-Kč. Pozemek se prodal, bohužel smlouva ke mě dorazila až po návrhu na vklad na katastr. Na smlouvě není vůbec nic o DPH, pouze celková částka, s tím, že provizi si nechá RK a po zapsání na KÚ pošle obci částku ještě poníženou o daň z nabytí nemovitých věcí (přiznání udělá RK). Domnívala jsem se, že bych si mohla odečíst DPH z provize, pokud by RK udělala fakturu a potom by se udělal zápočet v účetnictví. Fakturu sice po urgenci RK poslala (v květnu s únorovým DUZP), ale není na ní DIČ a částka k úhradě je nula. Sice je tam rozpočítáno těch 100 000,-Kč za provizi, ale rovnou je i odečteno. Teď co s tím. Mám žádat o opravu faktury a doplnění DIČ a částky k úhradě 100 000,-Kč, aby se mi dostalo do KH (pokud můžu odečíst). DPH musím odvést z celé částky, což je cca 1,3 mil. Kč, k tomu bych potom udělala zápočet 100 tis.Kč, ale nevím, zda mohu rovnou zaúčtovat i daň z nab.nem.věcí, když se může podat a zaplatit do 3 měsíců od zapsání vkladu. prodej 311/343,647 1,3 mil. zápočet provize 518,343/311 100 tis. došlá platba od RK 3639 3111/311 1,150 mil. daň z nab.nem.věcí 538/311 50 tis. (nevím, jestli to lze takto, bez rozpočtové skladby)

Já bych k tomu měl pár poznámek:

a) pokud si pozemek koupila právnická osoba, tak stejně máte vystavit daňový doklad na prodej  - je to zdaňované plnění ... (pokud by kupujícím byla nepodnikající fyzická osoba, tak doklad vystavit nemusíte ...) - odvod DPH by byl z kupní ceny. Jen ještě pozor na DUZP - pokud nedošlo k předání dříve (nebo k zaplacení), tak DUZP nemohlo vzniknout později než doručením z katastru nemovitostí - tedy pokud by to bylo v květnu, tak ještě bude ten květen OK, pokud by to bylo dříve do nějakého předchozího zdaňovacího období, tak by to mělo být správně na dodatečné přiznání a následné kontrolní hlášení - jen na to upozorňuji

b) nárok na odpočet DPH z provize určitě máte a RK je povinna vám vystavit daňový doklad (pokud je plátcem DPH) - tedy dožadoval bych se daňového dokladu, kde by byl základ daně a daň, Vaše DIČ ..., klidně ať tam potom je uvedeno, že se odměna nehradí - že je to zápočtem proti kupní ceně. Odpočet DPH můžete mít klidně později - tedy není problém, pokud by DUZP byl únor a odečítáte třeba za květen

c) ta daň z nabytí - tady bych zaúčtoval MD 538/Dal 342 ve vazbě na podání přiznání - podle mne mi RK musí zaslat minimálně kopii přiznání, že je podáno a dále při doložení úhrady daně (podle mne by mi to také měli dát) MD 342/Dal 311. Jen tak napřímo bez jakéhokoliv doložení, že daňové přiznání bylo podáno a daň uhrazena - to podle mého názoru nejde. Jinak tím, že je to zápočtem a peníze skutečně neprotečou - potom to bude bez rozpočtové skladby - v příjmech budou pouze v konečné podobě přijaté peněžní prostředky od RK. ZN