Dotazy

Sbor dobrovolných hasičů v letošním roce má oslavu 140 let od založení .Město při této příležitosti zaplatilo zhotovení vlajky + žerď + popruhy na nošení žerdě v celkové částce 71.261,--Kč. Nyní se Město rozhodlo, že vlajka bude SDH darována. Jak mám pořízení vlajky zaúčtovat ? Darovací smlouva musí být schválena v zastupitelstvu ?

§85, zákon o obcích 128/2000 Sb., písm a). Poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 20 tis. Kč je v kompetenci zastupitelstva - což je váš případ, musí být schválen věcný dar, pak je vhodné schválit i smlouvu - ale smlouva na věcný dar povinná ke schválení není. Pořízení vlajky (pokud se pořídila v době, kdy již bylo rozhodnuto, že bude darována) můžete zaúčtovat rovnou jako dar 543 MD/ 231 odpa 5512, pol. 5194 D. Položka 5194 se může použít i v případě, že pořízený věcný dar má povahu dlouhodobého majetku. Je to výslovně uvedeno v náplni položky ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. 

Jen prosím pozor - SDH - chcete darovat asi hasičům jako občanskému sdružení, že ano? Ne vlastní organizační složce, jinak by to musel být majetek obce. 

Římskokatolická farnost požádala MZE o dotaci na opravu chodníčků na hřbitově a tuto dotaci obdrží až po vyúčtování. Tedy musí vše nejdříve zaplatit, ale peníze nemají a tak požádali o pomoc obec. Nechce se nám jím do veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Myslím, že lépe by seděla smlouva o půjčce, kterou by schválilo zastupitelstvo. Zaúčtovala bych 316/231 par. 3330 pol. 5623 a splátka, která bude do jednoho roku 231/316 pol 2420. Je to tak správně?

Jen bych ráda upozornila, že pokud se jedná o bezúročnou půjčku, tak musí mít všechny náležitosti dle 250/2000 Sb., tj.- je to ve stejném režimu jako dotace, tedy žádost, veřejnoprávní smlouva včetně schválení a v případě hodnoty půjčky nad 50 tis. Kč i zveřejnění VP smlouvy. Toto vše být nemusí v případě, že je půjčka alespoň minimálně úročena. Smlouva o půjčce (zápůjčce) však zastupitelstvem schválena být musí. Jinak je půjčka v tomto případě vhodná, není potřeba zálohově dávat dotaci (373, vypořádání, atd...). 

Zaúčtování půjčky  máte dobře. Splátky půjčky 231 2420 (bez odpa) MD/ 316 D. V případě úročení ještě předpis např. 311 MD/ 662 D a příjem úroku 231 odpa stejný jako u vydání půjčky, položka 2141 MD/ 311 D.  

Pozor - položky 5623 , 2420 a 2141 se rozpočtují v příjmech a výdajích, i když se jedná o půjčku a splátky. 

Obec sleduje obrat tak, aby se nestala plátcem DPH. Pro ekonomickou činnost = V+K má zřízenou spol. s r.o. Pokud obec koupí od fyzické osoby pozemky cca za 1 mil.Kč a prodá je další rok zájemcům o výstavbu RD pro posílení populační politiky obce, stane se plátcem DPH, pokud překročí obrat? Může je prodat levněji, než je koupila, v zájmu prodeje mladým rodinám? Zatím u pozemků nejsou vybudovány inž. sítě, ani je obec zřejmě budovat nebude.

Do obratu pro povinnou registraci k DPH nevstupují výnosy za prodej dlouhodobého majetku, tam můžete být bez obav, ale s přihlédnutím k tomu, co níže doplnil Ing. Nejezchleb.  Prodej musí být za cenu obvyklou (to ale neznamená, že by ta cena neměla být nižší než kolik stály sítě), prodej pod cenu obvyklou musí být řádně zdůvodněn (je to požadavek od novely zákona č. 128/2000 Sb., který vyšla letos - je to vysvětleno v dokumentu ke stažení z 5.4.2016 s názvem 2016 Novela zákona o obcích. 

Ing. Nejezchleb doplnil:

a) pokud se pozemky jen nakoupí, aby se prodaly a byly by zaúčelem prodeje, tak ono to je potom spíše zboží a asi by se to mohlo hodnotit i jako zboží ve vztahu k DPH - potom by to do obratu jít mělo... - takže souhlasím s tím, že prodej dlouhodobého majetku do obratu nejde - jen si nejsem úplně jist, zda v tomto případě unesou, že je to dlouhodobý majetek

b) jen prosím o zjemnění - nemusí být prodej za cenu obvyklou, ale pokud není za cenu obvyklou, tak je povinností zdůvodnění (pokud není zdůvodnění, tak způsobí neplatnost smlouvy - to je ten rozdíl, ono zdůvodnění bylo potřeba i dříve, ale nezpůsobovalo neplatnost smlouvy).  

Poskytli jsme krátkodobou půjčku na pokrytí osobní potřeby občanovi. Prosím jak zaúčtovat výdej peněz z pokladny a příjem do pokladny. Půjčka bude postupně splácena asi v 10ti splátkách.

Jen bych ráda upozornila, že pokud se jedná o bezúročnou půjčku, tak musí mít všechny náležitosti dle 250/2000 Sb., tj. žádost, veřejnoprávní smlouva včetně schválení a v případě hodnoty půjčky nad 50 tis. Kč i zveřejnění VP smlouvy. Toto vše být nemusí v případě, že je půjčka alespoň minimálně úročena. Smlouva však zastupitelstvem schválena být musí. 

Zaúčtování je jen při poskytnutí půjčky 316 MD/ 231 odpa dle účelu půjčku, položka 5660, pokud to byla půjčka na neinvestici, 6460 pokud na pořízení dlouhodobého majetku. Splátky půjčky 231 2460 (bez odpa) MD/ 316 D. V případě úročení ještě předpis např. 311 MD/ 662 D a příjem úroku 231 odpa stejný jako u vydání půjčky, položka 2141 MD/ 311 D.  

Pozor - položky 5660 nebo 6460, 2460 a 2141 se rozpočtují v příjmech a výdajích, i když se jedná o půjčku a splátky. 

Bohužel jsem naletěla podvodníkovi, který mi prodal rukavice na veřejnou zeleň..... 1 394,- Kč. Na internetu jsem zjistila, že jeho firma neexistuje (doklad tedy neplatný) a je stíhán policií. Účtování bych dala na škodu 547 a pol. pak by byla 5909. Jde mi o předpis náhrady. Vše jsme na PČR nahlásila, stejných podvodů se dopustil i na dalších obcích (zatím mimo náš kraj). Mám evidovat pohledávku 377, když nevím, kdy bude zahájeno trestní stíhání a jak vše bude probíhat?

Ten pachatel je asi známý, pohledávka však hodně pochybná, z principu opatrnosti bych předpis náhrady do rozvahy nedělala. Pro podrozvahu je to hodně nevýznamná částka. Jestli je trochu, jen trochu pravděpodobné (já si to tedy nemyslím), že peníze vymůžete, tak do podrozvahy lze, a to jen z důvodu, aby se na požadavek na náhradu nezapomnělo. Pak bych volila účet v podrozvaze 991 MD/ 999 D. (Soudní spory a jiné řízení bych zatím nevolila- myslela jsem na 947, ale do soudu asi nepůjdete, že ano?). Tak jsem zatím doporučila zbytkovou podmíněnou pohledávku - ale jak říkám, povinné to není, asi to stejně nedopadne. 

Prosím o radu jak správně zaúčtovat přeplatek elektřiny na kanalizaci. Jsme plátci DPH, zálohy jsem účtovala takto: dohadný účet 502/389 128960,- bez DPH zálohy 314/231 1289 960,- taky bez DPH. Přijatý přeplatek byl 78 979,- Kč, vyúčtování od ČEZ spotřeba elektřiny 41 306,67 + 8674,40 Kč DPH, zaplacené zálohy 106 578,51 Kč+ 22 381,49KčDPH. Moc Vám děkuji, jsme rok v DPH a stále v tom plavu a už mám depku, že nic neumí. Letos už účtuji zálohy 314,343/231. Ještě jednou moc děkuji

Předpokládám, že si chcete uplatnit odpočet a pokud dobře chápu, tak ze záloh uplatněn odpočet nebyl. Bylo by to možné až z daňového dokladu na spotřebu, ale bohužel do věci vstupuje problém s KH (kontrolní hlášení). 

Musíte  postupovat tak, abyste si uplatnili odpočet DPH z daňového dokladu (čísla dokladu), kterým asi bude platební kalendář (daňový doklad na přijatou platbu). Tedy kvůli kontrolnímu hlášení tam potřebujete dostat do odpočtu čísla dokladu ze záloh (jinak bude problém v KH, jestli to jakoby odečtou z došlé faktury - ta je do minusu... - tedy z ní naopak budou vracet). Nevím, jaký máte software - třeba FENIX by mi umožnil tam nyní napořizovat ty doklady pro kontrolní hlášení - že odčítám z jednotlivých záloh a potom minusem na došlou fakturu zase plný odpočet.

Takže postup ve vazbě na číslo platebního kalendáře: 314 ZD, 343 DPH / 314 D

Ve vazbě na vyúčtovací doklad: 

389 MD ve výši dohady/ 502 D ve výši dohady (rozepisuji to kvůli lepšímu pochopení výpočtu)

502 MD ve výši spotřeby, tj. ve výši fa v základu daně 

343 MD ve výši DPH (nárok) 

321 D. A zúčtování záloh v uhrazené výši (tj. v částce včetně daně) 321 MD/ 314 D a 343 D. Na minus 321 MD zůstane částka, co vám mají vrátit, při vratce 231 odpa asi 2321 pol. lze minus 5154 D ,nebo pol. 2324 MD/ 321 D.  (Pohledávku z vratky lze přehodit na 311, ale děláme jen ke konci roku, v průběhu roku necháme např. na -321 proto, abychom si nezkreslili saldokonto v knize došlých fa). 

O účetní závěrce toho bylo napsáno dosti, ale prosím, můžete v jednoduchosti říct, co přesně je součástí? Pochopila jsem správně, že Rozvaha, Výkaz ZZ, Příloha, Inventarizační zpráva. O zápisu schválení, či neschválení se provede protokol. Fin 2 - 12 M je také součástí? Samozřejmě, že zpráva auditora též. Děkuji.

Pozor na to, je rozdíl mezi účetní závěrkou a dokumenty, které se mají předložit ke schválení účetní závěrky zastupitelstvu. 

Účetní závěrku tvoří: Rozvaha, výkaz ZZ, příloha UZ, a případně dle velikosti obce ještě Přehled o peněžních tocích a Přehled o vlastním kapitálu. 

Povinné dokumenty, které se mají předložit ke schvalení závěrky, jsou navíc tyto: 

Obsahy nebo významné dokumenty k účetní závěrce a k závěrečnému účtu jsou dány uvedenými závaznými právními předpisy (vhodné předkládat schvalujícímu orgánu společně):

*„Povinná složka“ – (pokud existuje – problém s tím, co by existovat dle jiného předpisu mělo)

- zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření (měla by být)

 - zpráva auditora (nepovinné)

- zprávy o výsledcích finanční kontroly (ve vazbě na závěrku však výjimečně)

- zprávy o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly (jen když jsou)

- zprávy z interního auditu – roční + jednotlivé dotýkající se účetnictví (jen tam, kde je útvar interního auditu zřízen)

**„Ostatní“ - ostatní dokumenty (doklady …), které mají dokumentovat zásadní operace  a ostatní dokumenty vyžádané schvalujícím orgánem 

Obec koupila požární auto od jiné obce za 240 000,- Kč. Na kartě majetku od prodávající obce jsou účetní odpisy : sazba koef. 8,33, odpis 12 609,- Kč, oprávky 487548,- Kč a zůstatková cena 117 793,- Kč. Obec žádá o dotaci 600 000,- Kč na opravu tohoto auta. Zatím mám zaúčtováno na 042 a nevím si rady se zařazením . Auto bych dala do majetku za pořizovací cenu 240 000,- Kč a jak nastavit odpisy?

V případě koupě je pořizovací cenou auta kupní cena, takže určitě za 240 tis. Kč. Informace o oprávkách a odpisech od jiné VUJ jsou potřeba jen v případě, když se majetek předává bezúplatně. V tomto případě se jedná o běžný dodavatelsko-odběratelský vztah, to, že prodává jiná obec, nemá na ocenění vliv. 

Ohledně odpisů - odhadnete zbytkovou dobu použitelnosti auta a na tuto dobu nastavíte dobu odpisování, standardně jako u jiného majetku pořízeného koupí, který není nový. 

Jak mám zaúčtovat nákup a prodej dřeva. Tento měsíc jsme těžili v našem lese a zároveň těžila sousední obec. Protože máme nasmlouvaný odbyt dřeva, jejich dřevo bylo prodáno přes nás. Takže mám fakturu za dřevo od sousední obce (jedná se o kmeny). A pak tu fakturuji prodané dříví za vyšší cenu, abychom měli zisk. Jak mám tento nákup a prodej zaúčtovat? Prosím o nákladový i výnosový účet a rozpočtovou skladbu. Také prosím o radu, jak mám zaúčtovat pojištění odpovědnosti zastupitelů obce. Pan starosta sjednal pojištění všech zastupitelů. Může být nákladový účet 549 a jaká je rozpočtová skladba? (Ptala jsem se daňové poradkyně, jestli Obec může vůbec takové pojištění hradit, a říkala mi, že pokud by případné plnění připadlo Obci, tak v tom nevidí žádný problém, tak doufám, že to tak opravdu je.)

Vaše dřevo je váš výrobek, nevím dle dotazu, zda vedete na skladu (ocenění zásob vlastní výroby), spotřeba prodejem by pak byla 501 MD/ 1xx D, tj. bez RS a předpis tržeb 311 (261) MD/ 601 D +343 D, příjem 231 1032 2111 MD/ 311 (261) D.  

Dřevo nakupované lze asi i v režimu zboží, pokud prodáváte v nezměněném stavu, pak v případě evidence zásob B (tj. rovnou do spotřeby) by byl nákup 504 MD a 343 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 odpa např. 1032 a pol. 5138 D, prodej např. 311 (261) MD/ 604 D a 343 D, příjem 231 1032 2112 MD/ 311 (261)D. 

Ohledně pojištění zastupitelů - opravdu musí být plnění ve prospěch obce, jinak na toto není právo, byl by to benefit nad rámec nařízení vlády o odměnách zastupitelů (nepeněžní odměna). Pokud je to nějaká forma pojištění obce, pak účet 549 (někdo uvádí 569 - vyjděte z metodiky kraje), pol. 5163. 

Mám na Vás malý dotaz ohledně účetní závěrky 2015. Potřeboval bych vědět jestli, došlo k nějakým zásadním změnám ve schvalování a obsahu účetní závěrky za rok 2015 oproti předchozímu roku. Případně jestli se Zákon o účetnictví platný od roku 2016 vztahuje také na účetní závěrku 2015. Díval jsem se do zákona ("nového i starého") a v podstatě jsem tam žádné změny nenašel, ale mohl jsem něco přehlédnout či špatně pochopit. Za rok 2014 jsme schvalovali účetní závěrku tvořenou: Rozvahou, Výkazem zisku a ztráty, Přílohou účetní závěrky, Přehledem o peněžních tocích a Přehledem o změnách vlastního kapitálu. Jako podklady pro schvalování účetní závěrky dle § 5 Vyhlášky č. 220/2013 Sb. jsme dále (kromě závěrky) předkládali Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření USC a Inventarizační zprávu o provedené inventarizaci majetku, závazků a pohledávek k 31.12. Žádné další podklady, dle tohoto paragrafu město nemělo. Bude závěrka v tomto rozsahu a včetně dalších podkladových materiálu stačit i pro účetní závěrku pro rok 2015? Žádné další podklady, dle § 5 Vyhlášky č. 220/2013 Sb. město nemělo ani za rok 2015.

Jsme přesvědčeni, že je vše plně při starém, viz např. dotaz na závěrku a odpověď na www.obecuctuje.cz z 23.5.2016. Na rozsah závěrky ÚSC by neměla mít novela ZoÚ vliv, nadále se řídíme vyhláškou ke schvalování závěrek. 

Dobrý den,prosím o radu, jak zaúčovat na obci sponzorský dar na pronájem dvou kusu mobilních WC ve výši 2420,00 Kč.

Ten sponzorský dar spočívá v tom, že vlastníci mobilních WC vám je na akci konanou obcí poskytnou zdarma a nebudou účtovat náklady na pronájem? Pak bychom o daru této služby nemuseli účtovat vůbec, případně 518 MD/ 649 D v ocenění daru dodavatelem (jen jako evidenční záležitost, příp. kvůli označení daně z příjmů - ale od zdanění darů u obcí a PO se možná od násl. roku již upustí, je to částečně přislíbeno). 

Dobrý den, částečně jste mi již odpověděla, energie byly v minulých letech účtovány přes dohadné položky, ale některé zálohové faktury v letech 2013,2014 nebyly vůbec účtovány na dohadných položkách 389. (jedná se hlavně o předplatné časopisů), je možné tyto faktury zaúčtovat rovnou v roce 2016 do nákladů.

Ano, v případě, že nebyly udělány dohady a nejedná se o významné částky (260 tis. Kč nebo 0,36% aktiv netto), je jediná možnost zaúčtovat do nákladů roku 2016. 

Prosím o objasnění výdajů na položce 5499. Zahrnuje přímo vyplácené nenávratné příspěvky a odměny ze sociálního fondu - např. přímý příspěvek na nákup rekreace. V případě, že obdržíme fakturu za našeho zaměstnance a poskytneme mu poukaz ve zvýhodněné ceně/sníženo o příspěvek ze SF/, jedná se o přímý příspěvek a tudíž pol. 5499 ? Anebo položka 5169 ? Co se rozumí přímo vypláceným příspěvkem ?

To je zajímavý dotaz. Myslím si, že zákonodárce nerozlišoval, zda platíte přímo do rukou zaměstnanci nebo dodavateli benefitu. I když uhradíte fa na ubytování za zaměstnance na účet dodavatele, tak je to pro zaměstnance přímá podpora a určitě má pak položka 5499 vyšší vypovídací schopnost než obecně služba  (5169) pro obec. Dle mého názoru zde všichni bez obav používají položku 5499. Pro její volbu  hovoří i to slovo "poukaz" - je zde uveden jako příklad pro "přímo vyplácené", přitom "poukaz" uhradíte dodavateli pobytu, ne zaměstnanci, a zaměstnanec jej jen využije. 

Vydáváme obecní noviny 1x za měsíc, asi 350 výtisků, cena výtisku je 10,-Kč a tato částka je uvedena i na novinách. Noviny obsahují : slovo starosty, zprávy ze zastupitelstva,informace pro občany,např. rozmístění kontejnerů, příspěvky školy a školky, příspěvky spolků , rubriku o historii obce od místních rodáků a nějakou reklamu. V posledních 10 stránkových novinách tvořila reklama 1 stránku a za inzerci si každý zaplatí zvlášť a je předmětem DPH. Asi 50 výtisků se rozdá a rozešle zdarma, asi 20 výtisků prodáme na OÚ po 10,-Kč a 280 výtisků si od nás koupí místní obchody taktéž za cenu 10,-Kč/výtisk. Prosím o radu, zda vydávání těchto novin je předmětem DPH nebo je z výkonu státní správy. Plátci DPH jsme se stali z důvodu překročení obratu nájemným, protože vlastníme 89 bytů. Jinou ekonomickou činnost nemáme, jen občas nějaké věcné břemeno nebo reklamu.

Nejsem schopen podřadit prodej novin pod výkon veřejné správy - je to dodání zboží, které není prováděno na základě nějakého zmocnění zvláštním zákonem, pozice obce zde nějaká výhradní není.

Tedy určitě bych dělal to, že prodané noviny budu zdaňovat (sazba 15%) - tedy budu dávat na ř. 2 přiznání k DPH. Potenciálně byste měli mít nárok na odpočet daně ve vazbě na pořizování daných novin (náklady tiskárny) - ale ne plný nárok, mělo by se pracovat s ohledem na dodané zdarma, případně s částečným odpočtem DPH (poměr /případně varianta odečíst plně a na výstupu zase fikci dodání zdanit ty, které jsou zdarma).

Jinak ještě zdanitelným plněním bude ta odměna za reklamu - ale to sami píšete.ZN.

Chci se zeptat zda je vyloučena i při hospodářské činnosti ( bufet na koupališti- rychlé občerstvení ) z elektronické evidence tržeb. Nevím jestli to chápu správně, že vyloučení se jedná jen o pokladny na obecních úřadech.

Musíme skutečně trvat na tom, že obce a jimi zřízené příspěvkové organizace jsou z elektronické evidence tržeb vyloučeny - je to uvedeno v §12 zákona, který definuje, jaké tržby jsou z EET vyloučeny:

§ 12 Tržby vyloučené z evidence tržeb

(1) Evidovanou tržbou nejsou tržby

a) státu,

b) územního samosprávného celku,

c) příspěvkové organizace,

d) České národní banky,

e) držitele poštovní licence.

Všimněte si - není tam napsáno, že je to tržba v hlavní činnosti ... - ne - je to "tržba územního samosprávného celku" - tedy veškerá tržba.