Dotazy

S ohledem na dotaz z 9.5.2016. Mám v účtování dotací na VPP pěkný guláš. Označujeme ÚZ příjmy a výdaje. Píšete, že bychom odděleně měli evidovat i 551,524,331,342,336. V tom případě se nám však v daném roce nebude rovnat částka evidovaná na ÚZ 13013 a součtu účtů 551.524 na nově zvolené organizaci. Protože náklady účtujeme za daný měsíc, výdaje jsou o měsíc posunuté a příjmy někdy i o dva měsíce (příkladem byl letošní rok, kdy platby z úřadu práce za mzdy VPP 11-12/2015 přišli až v lednu 2016, kdežto v nákladech zaúčtovány 11-12/2015 a jeden výdaj za mzdy 11/2015 byl v období 12/2015. Tím pádem, aby se mi rovnali v daném roce označené příjmy a výdaje, ÚZ musím označit výdaje lednové. Pak mi pozbývá smysl účtovat 521,524,331,336,342 na účtu s jinou organizací, protože nikdy nebudu schopná porovnat dané částky. Možná to vidím moc komplikovaně, ale nějak si nevím rady.

Související rozvahové účty k dotacím je možné značit odděleně jen org nebo orj, není potřeba UZ. To, že se v jednom roce nebude rovnat částka výdaje a předepsaných např. nákladů, je očekávatelné, není v tom žádný problém. To oddělené sledování zpravidla požaduje smlouva nebo rozhodnutí k dotaci. Rovnost v běžném roce opravdu  nikdo nemůže kontrolovat, rozdíly v běžné roce jsou samozřejmé, vám to asi ztíží kontrolu, to chápu. Možná vzneste dotaz na ÚP (pokud z rozhodnutí nevyplývá požadavek na oddělené sledování), zda požadují i oddělené sledování N a V a pohledávek , závazků a zdrojů ve vztahu k dotaci nebo zda stačí jen označení NZUZ u výdajů a příjmů. Ale jak říkám, rozdíl v čase mezi předpisem a výdajem nebo příjmem vzniká běžně, stejný problém se týká všech dotací a rovnost předpisu a výdaje nebo příjmu ve vazbě hodnota "např. org" = hodnotě NZUZ nikdo nevyžaduje. 

Měla bych dotaz týkající se koupě pozemků za 1,-- Kč. V minulém roce jsme se u Vás na školení dozvěděli informaci, že ani ÚSC již nebude moci kupovat pozemky a stavby na nich (veřejné osvětlení, kanalizace, komunikace) za 1,-- Kč. U nás je to zatím obvyklá praxe, že město tyto stavby a pozemky, jelikož se o ně pak musí starat (úklid a provoz), kupuje za 1,--. Prosíme o potvrzení dané informace a sdělení jakou formou toto pak převádět do majetku města. Asi možno smlouvou darovací? To však se pak převezme do majetku v ceně RPC, která se určí kvalifikovaným odhadem buď znaleckým posudkem nebo odhadem jiné kvalifikované osoby? S tou kvalifikovanou osobou je totiž u nás trochu problém, správa majetku se k této funkci určení RPC staví odmítavě.

To je nedorozumění. Nakupovat pod cenou obvyklou bez obav obec může, dokonce to vypadá, že i nad cenu obvyklou - viz dokument ke stažení k novele zákona o obcích. Větší zabezpečení hospodaření obce je v případě prodeje - tam by neměla jít obec pod cenu obvyklou bez řádného zdůvodnění (může to pak být neplatný právní úkon). Sítě nadále můžete bez porušení předpisů nakupovat za 1 Kč.  

Městys uzavřel smlouvu na vypracování územního plánu. Výdaje s tím související, faktury na vypracování ÚP byly vedeny na účtu 019 jako DNM. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo městysi neinvestiční dotaci na územní plán. Domnívám se, že ÚP je majetek, který se odepisuje. Prosím o radu, jak to mám zaúčtovat položka 6119 nebo 5169, účet 019 nebo provozní výdaj 518?

Ach jo. Je to trochu asi nedostatek na straně žádosti o dotaci, mělo být zažádáno o investiční dotaci. U ÚP se nikdo z metodiků nebo zákonodárců jednotně k majetkovému zařazení ÚP  nepostavil čelem, kraje řeší rozdílně.  Tradičně nový ÚP dáváme přes 041 a po schválení zastupitelstvem na 019 , pořízení s položkou 6119 - tj. jako dlouhodobý majetek. Aktualizace vedeme jako provozní náklad. A zaúčtování - zkusit změnit u poskytovatele titul dotace, že se jedná o nový plán, zda by nemohl být změněn na investiční. Nebo dle znění rozhodnutí zkusit dát část ÚP na provoz (518, pol. 5169 - tj. ne na 5179 jako nehmotný majetek pod hranici) , to ale jen v případě, kdyby se dalo argumentovat dle znění rozhodnutí, že je to na aktualizaci ÚP. 

A další variantou je bez ohledu na dotační titul dát na investici s tím, že si k výdajům ve vztahu k dotaci dáte tzv. "kouzelnou větu" - např. ve znění: Poskytovatel dotace uvedl v rozhodnutí, že se jedná o neinvestiční dotaci. Účetní jednotka však pořizuje nový územní plán, který splňuje podmínky pro evidenci na ostatním dlouhodobém nehmotném majetku dané účetními předpisy. Z důvodu souladu na účetní předpisy účetní jednotka zařadila výdaje na ÚP kryté dotací jako výdaje související s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku. 

A co z toho může být - neměli by vám prominout při záměně investice za neinvestici 1% z odvodu dotace. 

Město předává do správy majetek své PO. Jedná se o budovu, kde jsme při rekonstrukci čerpali dotaci. Majetek nelze dát do výpůjčky z důvodu doplňkové činnosti - provozování restaurace. Moc Vás prosím o radu, jak správně účtovat tento převod jak u nás, tak u PO. Jedná se mi hlavně o účet 403.

Předáváte asi celou budovu, nejen TZ. Takže zařadíte TZ 021/042 a přidáte 403. Pak předáte na PO zápisem: 081 MD ve výši dosud udělaných oprávek, 403 MD ve výši dotace (případně ve výši dohadované dotace, u města zůstane účet 388), a zbytek 401 MD / 021 D (021 včetně hodnoty TZ). PO nabere do majetku ve stejných hodnotách, ale zrcadlo (021/081,403,401). Musíte s ní domluvit, jak se budete chovat ve vztahu k rozpouštění 403 - je to důležité kvůli krytí VH a fondů - je k tomu materiál ke stažení v dokumentech ke stažení, není dlouhý, jsou tam vysvětleny možné varianty. Je to však opravdu důležité. Jedná se o tento materiál: 

2014 PO a účet 403 z 10.3.2014

Obec je plátce DPH, které uplatňujeme při hospodaření v obec. lese (hosp. čin.) a v KD, který krátkodobě pronajímáme . Nyní jsme zakoupili pro obec traktor (starší 100 tis.+ 21 tis. DPH) pro potřeby obce, ale také budeme poskytovat služby obyvatelům (odvést, přivést nějaký materiál) máme i vlastní konternery a budeme fakturovat i práce v lese (les máme společný ještě s jednou obcí = družstvo) cca 60%. Zajímá mne, zda si můžeme uplatnit nějakou poměrnou část DPH cca 60 % a zbytek 40% je pro obec. Jak bude vypadat zaúčtování. Mám dojem, když traktor budeme odepisovat 5 let, tak by se asi mělo i DPH uplatňovat po dobu 5 let? Vůbec nevím jak to celé zaúčtovat.

To, co zde uvádíte, plně odpovídá poměrnému odpočtu DPH podle §75. Zde se postupuje následovně - jak uvádíte, budete předpokládat využití v objemu 60% pro činnost zakládající odpočet daně.

Potom by úvodní účtování bylo následující:

MD 042     60 000   základ daně

MD 343    12 600     daň

MD 042     48 400 mimo daň

                                             Dal 321

Z hlediska přiznání to jde do kolonky plný odpočet - ale jen v té poměrné výši - tedy 60% (jinak nějaké programy umí, že tam máte kód na poměr, nastavíte výši poměru a účtujete to jako celek a on Vám to již rozúčtuje).

Co je dále důležitého - je to movitá věc a jste povinni následně sledovat, zda se poměr nezměnil o více než 10 procentních bodů (tedy zda využití podle evidence použití nekleslo třeba na 45%). Pokud ano, tak byste byli povinni alikvotní část DPH vrátit - třeba v konkrétním roce 1/5 * (0,6- 0,45)*21000. Zase naopak při větším využití pro zdaňovanou činnost byste mohli provádět douplatnění odpočtu (více k tomu je v manuálu věnovanému odpočtům DPH). ZN

Prosím o radu, zda níže popsané práce jsou v režimu přenesené daňové působnosti. Obec je plátcem DPH. Provedené práce: - oprava zapojení hlavního elektrického přívodu pro kotelnu v hlavním rozvaděči RE budovy školy - diagnostika poruchy ovládání elektrického topení/HDO v budově víceúčelového areálu

Já jen připomínám, že pro rozhodování, zda by stavební práce měly být v režimu PDP, tak teoreticky jsou tři možnosti:

- je to od plátce (to nebudeme tady řešit)

- splňujete to charakteristiky stavebních prací v CZ-CPA 41 -43?

- majetek, který je předmětem stavebních prací - je využíván k ekonomické činnosti?

Teoreticky 3x ANO = režim PDP. Vím, že je to postupně předmětem relativizace, nicméně raději to uvádím - třeba na tom objektu školy - pokud je objekt škole zapůjčen nebo třeba je to majetek svěřený, tak by to k ekonomické činnosti nesloužilo a potom by se PDP (byť by to byly stavební práce) - respektive byste se mohli dobrovolně rozhodnout PDP aplikovat.

Vy se ale ptáte prvotně na záležitost, zda to spadá do CZ-CPA 41-43 - respektive v tomto případě do CZ-CPA 43. Podotýkám k tomu na úvod, že stav je hodně nejasný, MFČR a GFŘ to ve 2012 "vyřešili" tak, že uvedli - když jste si nejistí, tak to můžete dát do PDP a bude se brát, že je to dobře.

Takže teď k tomu vymezení - a budu říkat svoje názory:

- diagnostika poruchy - podle mne tam nepatří- prosté vyhledání poruchy směřují dle mého názoru spíše do CZ-CPA 71xxxx

- oprava zapojení elektropřívodu do kotelny - to by tam dle mého názoru spíše věcně patřilo - je to přívod elektro pro něco, co funkčně je pro užívání budovy,, (ne nějaká technologická část ...).

Nicméně jak hezky uvádí - když si nejste jisti, tak klidně dohodněte s dodavatelem, že bude PDP a bude to v pořádku. ZN

Dobrý den prosím o ujasnění zaúčtování příjmu z dobývacích prostor. Já účtuji 231 10 2119 2343 MD/ 688 D. Auditoři mi napadli, že účet 688 je špatně ale nedokázali mi poradit na jaký účet zařadit. Ještě bych chtěla poradit zda podléhá režimu DPH, my jsme to zatím v režimu DPH neúčtovali.

DPH: 

Jednoznačně se nejedná o příjem, který by podléhal DPH. Jsem přesvědčen, že tento případ splňuje všechny podmínky platby související s výkonem veřejné správy - tedy platba je na základě zvláštního právního předpisu, který dává obci zvláštní postavení. Vztah s těžařskou firmou v žádném případě nenese rysy soukromoprávního vztahu.

Výnosový účet - lze použít i účet 609, 649. Ohledně 688 - je pravda, že to není sdílená daň , ale povinná platba vůči obci to je a z vlastní činnosti výnos také nevzniká.  Mně by ta 688 až tak nevadila, ale u 649 nebo 609 asi nikdo nic vyčítat nebude.  Ostatní je zaúčtováno dobře, včetně RS. Jsem trochu zaskočena, protože mám v materiálech k RS také příklad na výnos 688, ale i variantu 609. Zatím si nikdo nestěžoval :o). Měli nějaké odůvodnění, proč není 688 vhodná? 

V květnu máme hudební festival, jeden dárce se kterým jsme nepočítali nám také poskytne finanční dar, takže položku 2321 v rozpočtu překročíme. To samé je se vstupným na pol. 2111 když přijde více lidí než jsme počítali. Jde tuto změnu příjmu schválit zpětně, zasedání máme až v červnu. V květnovém výkazu by byly příjmové položky nad 100%.

Překročení příjmů nemůže být vyhodnoceno jako porušení rozpočtové kázně, u příjmů není žádný problém přijmout rozpočtové opatření až dle jejich vývoje, pouze výdaje se nemají uskutečnit před přijetím rozpočtového opatření. Překročení příjmů není povinné rozpočtově řešit. Často je není možné ovlivnit. 

V roce 2003 uzavřelo město s Technickými službami Smlouvu o provozování skládky. Součástí této smlouvy byla i dohoda o převodu finanční rezervy. Město mělo vytvořenou finanční rezervu a ta byla převedena na nové založený účet, který si založily Technické služby. V letošním roce byla uzavřena dohoda mezi městem a Technickými službami o ukončení provozování skládky a převodu rezervního fondu. Technické služby nám převedly účet /vkladový/, na kterém jsou uloženy prostředky na rekultivaci skládky. Jak mám zůstatek tohoto účtu zaúčtovat a druhý dotaz je, zda je potřeba schvalovat v zastupitelstvu převedení tohoto účtu na město, a zda je potřeba schválit podmínky čerpání tohoto účtu. Dohoda o ukončení provozování skládky a převodu rezervního fondu byla schválena v radě města.

Můj názor v tomto ohledu je, že se z pohledu finančního hospodaření jedná nikoliv o fond, ale o cizí prostředky. Takto to bylo diskutováno i v průběhu roku 2010 s MF a projevilo se to mimo jiné tím, že se na tuto situaci pamatuje v bodu 4. 2. ČÚS 705:

4.2. V případě, že účetní jednotka z vlastního rozhodnutí nebo podle jiného právního předpisu [3] převádí peněžní prostředky odpovídající tvořené rezervě na zvláštní bankovní účet, účtuje o těchto prostředcích na příslušnou stranu účtu 231 - Základní běžný účet, nebo 241 - Běžný účet v případě příspěvkových organizací, nebo rezerv tvořených v rámci hospodářské činnosti územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, regionálních rad regionů soudržnosti a organizačních složek státu, s výjimkou rezerv vytvářených podle §49 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, kdy se o prostředcích na zvláštním účtu účtuje na příslušné straně účtu 245 - Jiné běžné účty.

Teď k těm schvalováním - tedy došlo ke změně provozovatele skládky a tím se převedl rekultivační účet. V rámci nastavených pravidel nebylo dohodnuto nějaké zvláštní vypořádání ... - tedy nemělo by to mít ani dopad na rozpočet Města. Nevidím zde potom potřebu schvalovat toto v zastupitelstvu (myslím tím jen daný převod - ten vyplynul ze změny provozovatele skládky). Ještě jen k zaúčtování - já nevím, zda ta skládka se dále plní - z hlediska účtování je potřeba také pamatovat na to, že pokud by došlo k převodu třeba dne 1 .5. 2016, tak na účet mají být ještě odvedeny prostředky vybrané předchozím provozovatelem z ukládání odpadu (rekuptivační rezerva) - tedy potom by se jednalo spíše o zápis:

MD 245 (skutečný stav)

MD 377  (pohledávka z tvorby za duben)

                     Dal 441

To se ale týká jen případu, kdy je daná skládka "živá". 

Pokud se týká nějakých pravidel  hospodaření s účtem - nevidím sebemenší důvod pro jejich schvalování. Tvorba je dána zákonem o odpadech, čerpání je určeno na rekultivaci, přitom souhlas s čerpáním dává krajský úřad ...  - tedy jsem přesvědčen, že nemáme co schvalovat (ale možná se mýlím - teď mne skutečně nic nenapadá) ZN

V roce 2015 jsme zateplovali ZŠ (naše PO), dostali jsme dotaci od SFŽP, TZ bylo k 31. 12. 2015 zavedeno do majetku a následně převedeno ZŠ (403,401/021), neboť ZŠ si TZ odepisuje (od ledna 2016). V roce 2016 (duben) nám bylo přiznáno navýšení dotace o 76 tisíc. Dle ČUS bych účtovala 346/388,403 a doúčtovala rozdíl 403/672 (částka pod hranicí významnosti). Smím toto udělat, jestliže jsem TZ převedla ZŠ a tato si jej odepisuje? Nebo je potřeba situaci vzít jako "nové skutečnosti", které je potřeba zaúčtovat. Jak se potom bude postupovat na straně obce i na straně ZŠ?

Ten váš postup s přímým rozpuštěním je v pořádku a v souladu se stanoviskem MF, na 403 doplňujeme na kartu majetku jen významné, rozdíl jde rovnou rozpustit u vás , u obce, nemusíte ve vztahu k 403 nic doúčtovávát. Jen mě trochu mate ta 388, Vy jste tu navýšenou dotaci dohadovala k 31.12.2015? Pokud ne, tak stačí rovnou 346/403 a 403/672.  Ve stanovisku řeší "Významnost" nové skutečnosti. 

Jen pro doplnění - kdyby to bylo významné, tak bychom pak předali PO 403/401 a oni by si navýšili na kartě dotaci 401/403. 

Názor  MF k tomuto případu, citace: 

"Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS."

1. Na základě rozhodnutí ZO poskytujeme příspěvek na provoz naší PO (MŠ) ve dvou splátkách. 2x za rok PO předloží čerpání příspěvku, když není vyčerpán nic se neděje, nevrací se. Účtuji - předpis celé částky 572/349 - jednotlivé platby 349/231 Je to tak možné, nebo účtovat 373 / 231 jednotlivé platby 572 / 389 389 / 349 na konci roku po předložení vyúčtování 349 / 373 Předepsat a jak, do podrozvahy? 2. Dotace na provoz Tělovýchovné jednoty (je sepsána smlouva) bude vyplacena ve třech splátkách po podpisu smlouvy 999 / 916 jednotlivé platby (zálohy) 373 / 231 916 / 999 po vypořádání na konci roku 572 / 345 345 / 373

U příspěvku PO postupujete dobře. Příspěvek PO na provoz považujeme za transfer, který není určen k vypořádání, tam se nemusí účtovat o zálohách. (Někdy obce volí pro dílčí účelové příspěvky, které chtějí vypořádat, např. na energie apod., ale není to povinné, spíše jen dobrovolné). 

Případ u TJ je již něco jiného. Je sepsána VP smlouva, je to dotace k vypořádání, tam již by se mělo postupovat tak, jak máte uvedeno. Zápisy jsou dobře, jste šikovná. 

Obec obdržela v roce 2015 dotaci na výstavbu parkoviště v roce 2015. Dotace byla vyúčtována a předána ke kontrole na ROP, parkoviště bylo v roce 2015 zařazeno do majetku. Při kontrole pracovníky ROPU bylo v letošním roce zjištěno, že některé práce byly fakturovány a ve skutečnosti nebyly provedeny. Dodavatel stavby nám na tyto práce zaslal dobropis r. 2016. Nevím jak mám tento dobropis účtovat - zda do provozních výdajů (parkoviště bylo zařazeno do majetku) ? A přijetí finančních prostředků účtovat s UZ a NZ a použít UZ pro investiční výdaje, stejně jako u původní faktury?

U dobropisů se snažíme postupovat analogicky jako u dohady, tj. dle CUS 710 bod 4.6. Takže bychom měli dobropis zaúčtovat 231, odpa dle účelu pol. 2324 MD ( v případě meziroční náhrady výdaje)/ 551 D. Případně přes předpis 311 MD/ 551 D (někdo využívá u dobropisů  minus 321 v režimu knihy došlých faktur). Zarazilo mě však to značení NZUZ. Informace o snížení NZUZ u výdajů je zajímavá, ale zobrazí se na příjmech a nevím, zda výkazově to neudělá nesmysl, ale mělo by to být v příjmech vidět s položkou 2324, což by mohlo ukázat na náhradu dříve značeného výdaje s NZUZ.  Z logiky vykazování NZUZ by se asi měly dát i k dobropisu, ale bylo by jistější, kdybyste se na značení NZUZ u dobropisu zeptala poskytovatele dotace. Předpis toto neřeší a metodicky to také nikdy nebylo dotaženo.  Já postup zde nevím jistě a nemám ani kde zjistit, jak postupovat. Pokud NZUZ použijete  u příjmu z dobropisu, nemělo by být vyčteno a volíte stejný NZUZ jako u výdajů k projektu i stejný poměr prost. původu (nástroje) mezi 5 a 1. 

Jen pro porovnání zde uvádím jeden dotaz a odpověď, kde jsem zase doporučila nedat NZUZ u vratky dotace (mám tam i odůvodnění, přesto si myslím, že dobropis k výdaji nemá jako vratka dotace ve vztahu k NZUZ ke znění vyhlášky č. 323/2002 Sb. stejnou argumentaci).  

 26/4 2016 ! VRÁCENÍ ČÁSTI DOTACE

Prosím o radu zaúčtování vratky, popř. předpisu vratky neoprávněně přijaté dotace od SFŽP část EU přijatá na 4216, UZ 15825, Na 054, Zdroj 5 a část ze SR přijatá na 4213 UZ 90877, Na 054, Zdroj 1 . Přijato v prosinci r.2015 a vráceno v dubnu r. 2016. Musí být účtování vratky dotace v r. 2016 označeno ÚZ a atributem nástroj a prostorová jednotka (zdroj)?

Asi před 4 roky mi odpověděla paní z MF, že ano, že máme dát NZUZ i při vratce, ale pak by musel příjemce činit stejně. Tím pak vyjdou vazby v rámci konsolidovaných NZUZ (které však stejně nikdy nemohou vyjít, protože celý systém značení NZUZ je dle mého přesvědčení špatně a k ničemu :o). Pokud nemáte jistotu, že příjemce bude činit stejně (také značit vratku NZUZ), tak je zase lepší nedávat při vratce dotace NZUZ. Tento postup nedávat NZUZ při vratce dotace odpovídá znění vyhlášky o RS, protože se má dávat NZUZ ve výdajích, které jsou dotacemi kryté - vratka dotace krytá dotací není. U NZ je zase uvedeno, že se třídí jen výdaje kryté zdroji a ze spolufinancování - vratka dotace není spolufinancování ani krytý výdaj. Výdaje se již neváží k příjmům. K tomuto tématu by bylo potřeba, kdyby někdo udělal metodiku. Osobně si myslím, že Vám ve vztahu ke znění předpisu neznačení nikdo nebude moci vyčíst!

V roce 2014 obec postavila Boží muka. Účtováno bylo 518/231/3399/5169. Jak dostat tento objekt do majetku?

Opravte zápisem 021 MD/ 408 D, pokud se jedná o částku vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3% vašich aktiv, pokud částka bude nižší, tak místo 408 bude účet 518 minus MD. 408 musíte popsat do přílohy k závěrce. Pak musíte ještě opravit odpisy za rok 2014 (jen za část roku od dokončení) a za rok 2015 zápisem 551/081 a nastavit na kartu majetku při zavádění do registru majetku částku oprávek (081). Pokud v prvním zápisu vám dle výše vyjde, že musíte použít 408, tak i o odpisů použijte místo 551 účet 408, vhodné je posuzovat jako hromadnou opravu VH minulých let. 

Prosím o kontrolu účtování: 1/ poskytnuto církvi na zvon místního kostela 26000 543/231/3330/5223 nebo 6323? 2/ dar 19000,- pro s.r.o nájemce sport.zařízení za vymalování 572/231/3412/2132 /dar schválila rada/ 3/daň z nabytí nemovitosti při koupi pozemku 042/231/3639/5362 nebo 6130? 4/ věcné břemeno - právní účinky zápisu 17.3., zápis proveden 6.5.ve smlouvě je " za DUZP je považováno datum vkladu práva do KN" s jakým DUZP mám vystavit fakturu

1. Je to dar? Pokud je zvon dlouhodobým majetkem, tak je lépe položka 6323. Pokud je to dotace, tak musíte přes vypořádání (373/231, 572/345, 345/373). U daru finančního volíme také účet 572 MD, 543 D se volí jen v případě věcného daru. 

2. Tomu druhému nerozumíme - vy dáváte dar? Máte tam účet 572 a položku příjmovou příjmů z pronájmů 2132 , jak je to myšleno? vy si jako o dar chcete snížit nájem? 

3. Daň z nabytí by měla vstoupit do ocenění pozemku, měla by se dohadovat, když platí kupující k zařazení pozemku zápisem 042/389 a pak daň 389/342 a úhrada je správně s položkou 6130. 

4. K poslední záležitosti - musím říci, že tady máme skutečně velký problém, který jsme se ve spolupráci se SMO snažili řešit podáním pozměńovacího návrhu k novele zákona o DPH. V minulosti jsme hodně pracovali s tím, že by DUZP mělo vznikat k datu podání návrhu na vklad (ve vazbě na účinky). Nicméně byli jsme silně nalomeni protiargumentem, že v daný moment příslušná nemovitost ještě neexistuje (z hlediska práva - to je rozdíl proti převodu nemovitostí, kdy převáděná nemovitost existuje).  Potom určovat DUZP zpětně pro poskytnutí práva je problémové (bylo by logické, aby právo již vzniklo). Takže zjednoduším - na stránkách najdete úplně nový dokument k vypořádání připomínek k daňovým zákonům roku 2017 -  podívejte se na str. 143 a 144. Uvidíte, že jsme zde uváděli varianty, nicméně MF nám to nevzalo s tím, že zváží případnou další úpravu - je tedy zároveň důležité, že neřekli, že podle současných předpisů je některá z variant třeba jednoznačně chybně ... - takže ta nejistota v této oblasti je skutečně zřejmá. Já osobně bych tedy již klidně akceptoval, že by se za DUZP považovalo 6.5. - tedy okamžik, kdy došlo k zápisu práva a toto právo tak začalo existovat, byť se zpětnou účinností (druhé nejpravděpodobnější datum je podle mne 17.3. - jenže to je zase probém ve vztahu k podávání přiznání ...). BOD4 ZN 

Od SVBJ vybíráme během roku měsíčně zálohy na teplo a služby s tím spojené - účtuji na 231 xx, 3612, 2111 / 324 xx. Na konci roku dělám dohadu na 388. Jak postupovat při vyúčtování, některá SVBJ mají přeplatek, některá nedoplatek. Po své předchůdkyní jsem našla: nedoplatek - 311 / 649 (nebo 602?) ve výši nedoplatku, 324 xx / 388 ve výši zaplacených záloh, úhrada nedoplatku 231 xx, 3612, 2324 / 311; přeplatek - 311-MD / 324 xx -D ve výši přeplatku, 324 xx / 388 ve výši vyplacených záloh a platba přeplatku 231 xx, 3612, 2324 -MD / 311-D. Je to tak správně? A jak postupovat v případě, že je dohada vyšší (měla - 388 D / 649 -D) popř. nižší?

Nejprve - platí společenství vlastníků BJ - vy to pro ně spravujete? Pak asi odpa spíše 3611 "cizí byty", ne vlastní (3612). Což je však detail. 

Když jste udělala dohadu 3xx MD/ 602 D, tak při vyúčtování by měl mít zápis tento logický sled: 388 je jakoby "předskokan" pohledávky, takže jen 3xx (311 nebo 377) MD/ 388 D a +/-602 D. Pak zúčtování zálohy: 324/3xx, vznikne vám buď vratka nebo přeplatek, takže zůstatek bude buď na závazku 324 z vrácení zálohy, nebo na pohledávce 3xx z doplatku.