Dotazy

Žádali jsme finanční úřad o potvrzení bezdlužnosti, jelikož každoročně žádáme o dotaci na VPP. Letos finanční úřad zjistil, že máme doplatit za rok 2002 na srážkové dani 1439,-Kč (o tuto částku v roce 2002 účetní poslala na FÚ méně). Dnes úřednice z FÚ telefonicky sdělila, že máme tuto částku uhradit stejným způsobem, jakým posíláme srážkovou daň každý měsíc a tato částka nebude penalizována a zda chceme z FÚ písemné vyjádření. Nevím, zda požadovat na FÚ písemný doklad nebo stačí jen náš vnitřní doklad a jak účtovat. Předpis 538/342-10 Úhrada 342-10/231 § 6399,pol 5362? Děkuji

Zatím jen takto, nevíme, jak něco více zjistit: 

Trochu  není jasný postup FÚ - hlavně jak je to s prekluzí takovýchto závazků (nemáme odborníka na správu daní), možná je tam potenciálně 20 let na zánik, snad by neměli po 6-ti letech vymáhat - ale potom by tam samozřejmě nebyla ta bezdlužnost. Je hodně zvláštní, že je to z 2002 a nyní najednou konstatují nedoplatek a předtím bezdlužnost potvrzovali ... - to jsou jen poznámky.

Pokud se týká dokladu - já bych osobně chtěla od FÚ doložení nedoplatku (možná nějakou výzvu, výkaz nedoplatků ...) - pokud správně chápu - je to jen na základě telefonického sdělení paní z Fú, v účetnictví nebyl nedoplatek veden - tedy podle mne dokument z FÚ, proč platíme, by byl dobrý - ale přiznáváme se, zde neznáme postupy....

Když zaplatíte, tak zaúčtování takto může být, již je to opravdu mimo mzdy po 14 letech...to jsou tedy věci toto.

Město má budovu v majetku a nový nájemce (město se dohodlo, že nájemce si to bude odpisovat, ) udělal TZ ve výši 3 mil.Kč s tím, že si bude každý měsíc odbydlovávat 25 tis. a 5 tis.bude platit jako klasické nájemné. Prvotní zápis 021/459 3mil., měsíčně účtujeme předpis nájemného 311/603 5tis., předpis zápočtu nájemného 311/603 25tis., zápočet nájemného 459/311 25tis. Najednou se udělala dohoda o ukončení z důvodu, že firma neplatí, tak jak má s tím, že město jí vrátí neodbydlené nájemné ve výši 1 625 000,-. Z této částky se však bude odečítat 45 tis.na dlužném klasickém nájemném a současně 272 000,- které dluží naší společnosti TS a.s.(město je 100% vlastníky TS a.s.) . Těchto 272 tis.je s firmou Relax dohodnuto, že je nebudeme zasílat jí , ale TS a.s., protože se město bojí, že když by firmě Relax byly zaslány všechny peníze, tak je možné, že by již nebyly přeposlány na účet TS a.s. . Takže, když vezmu 1 625 000 - 45 000 - 272 000 = 1 308 000 Kč toto je částka, která by se měla zaslat na účet Relaxu. Prosím,jak mám účtovat jednotlivé částky, bude tam RS nebo jenom nějaký vzájemný zápočet. Já prostě nevím. Musím udělat rozpočtové opatření, a vůbec si nevím rady. Peníze budu brát z rezervy, kterou máme na § 6409 a musím jí dát tam, kam patří tj asi na §3613.

Takže nejprve k prvnímu odstavci. Zaúčtování máte dobře, ale je tam chybně to, že bylo dohodnuto, že si nájemce bude TZ na cizím majetku odpisovat. Totiž je buď možnost, že nájemce vede sám TZ a odpisuje jej, obec pak platí jen zůstatkovou cenu TZ po skončení nájmu. Nebo vede nájemce TZ jako pohledávku za obcí, obec vůči němu závazek a započítává se na nájemné. Což byl váš případ. Obě dvě možnosti mohou existovat, např. v případě, že obec část TZ neuzná, ale nelze k jednomu uznanému TZ zároveň odpisovat a zároveň započítávat na nájemné. To jen pro vysvětlení.

K zápočtu vašeho závazku k TZ a pohledávky TS vůči nájemci není právní nárok, upřímně moc nevím, jak je to právně (jestli stačí dohoda s nájemcem, že mu dluh uhradíte jinam, ale vidím v tom rizika), tak asi  lepší by bylo, kdyby vám TS postoupilo pohledávku, vy jim ji zaplatili a pak si započetli pohledávku svou k nájemci se závazkem k nájemci (místo tří zúčastněných stran by byly jen dvě).

Takže účetně zápočet pohledávky se závazkem z nájmu probíhá, jen asi chybí započíst ještě těch 5 tis. měsíčně v celkovém dluhu 45 tis.Kč, to by bylo také jen zápisem 459 MD/ 311 D, bez zobrazení přes rozpočtovou skladbu.

Postoupení pohledávky od TS: 311 MD / 321 D  a úhrada 321 MD/ 231 odpa kmenový TS, např. 3639 a pol. 5179 (odkup pohledávky D).

A pak zase zápočet 459 MD/ 311 D, opět bez zobrazení přes RS.

A doplatek TZ nájemci: 459 MD/ 231 3613 pol. 6121 D.

Rozpočet by se musel upravit snížením rezervy minus D a na pol. 5179 272 tis. Kč  a 1 308 tis. Kč na pol. 6121 plus D. 

Dobrý den, prosím pěkně o radu , jaký správný N a Z použít pro dotaci od ÚP na VPP pro UZ 13013. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu (82,38%) a státního rozpočtu ČR ( 17,62%). Procentuelně budu rozúčtovávat ( je třeba i na desetinná čísla nebo zaokrouhlit ?) jen příjem dotace na položku 4116? UZ budu používat u nákladových položek (5011,5031,5032). Nebo musím též používat u 5038 a 5424 a závazkových účtů 331,336,342 a 378? S přáním hezkého dne Vám děkuji za pomocnou radu

Dobrý den, přeposlala jsem Vám info, jak šlo od krajů v říjnu 2015, jak se má značit a účtovat. Jsou tam v mailu 3 přílohy (informace o účtování, tabulka, jak má vypadat vyúčtování a podklady k vyúčtování).  Ohledně zaokrouhlení jsem Vám také v mailu poslala stanovisko MF, kde je uvedeno toto: podíl EU - prostorový původ (zdroj) 5 dolů a zdroj 1 nahoru, asi tím myslí koruny. To zaokrohlování není nikde oficiálně, někdo nechává na haléřích...

Pozor, procentuálně se rozpočítávají i výdaje a to na všech položkách, to je právě ta hrůza. :o) (Jen doufám, že se Vám neudělá špatně, až to všechno budete číst, co jsem poslala). 

UZ není potřeba používat jinde než u výdajů a příjmů (231), u dotací je však vhodné oddělené sledování , takže u ostatních rozvahových účtů (521,524,331,336,342...) je vhodné dávat org nebo orj. určený k dotaci od UP. 

Prosím o zodpovězení dotazu, zda při prodeji nepotřebného majetku obce jsme povinni tento majetek někomu přednostně nabízet nebo ne, případně dle jakého zákona musíme postupovat. Děkujeme.

Pokud se ptáte za obec, tak není povinnost nějaké přednostní nabídky, postup je jen dle zákona o obcích, tj. schvaluje rada, když to není nemovitost - u nemovitosti zastupitelstvo. Měli byste prodat za cenu obvyklou, ne pod ní. PO musí nabídnout zřizovateli. 

V březnu 2015 nám bylo doručeno vyúčtování el. energie za období od 16.1.2014 do 31.12.2014, měli jme doplatek Kč 7 856,- - vše jsem vyúčtovala, jak se má (502, 389, 314). V dubnu 2016 nám dodavatelská firma zaslala "opravný doklad", ve kterém opravuje vyúčtování el. energie za to období roku 2014. Tímto opravným dokladem nám vznikl přeplatek ve výši Kč 6 458,-. No a já nevím, jak na to. Děkuji.

Zaúčtujete jen minus 502 MD/ 311 MD a příjem doplatku snížením 5154 proti 311 (231 odpa dle účelu položka 5154 minus dal a 311 D). Nevím z dotazu, zda vznikl přeplatek ještě před doplatkem nebo až po něm, jinak by se měl předepsat do minusu nejen přeplatek ze záloh, ale i ten neoprávněný doplatek. Třeba je také možné obojí použít na další zálohy, to záleží na smlouvách...

Obec půjčila v loňském roce neinvestiční půjčku fyzické sobě ve výši 500.000,-. V letošním roce od téže osoby koupila obec nemovitost v hodnotě 2.300.000,- Kč. Jak zaúčtuji vratku půjčky a doplatek ceny?

Doplnění - dle vyhlášky k RS se v případě pořizování budovy s pozemkem dává přednost položce staveb 6121. Dle dotazu není jisté jakou nemovitost myslíte, zda jen pozemek nebo i budovu, tak jsem radši položky doplnila. 

Zaúčtujete plný předpis kupní ceny k datu podání návrhu na vklad 042 MD/ 321 D. Půjčku byste měla mít na pohledávce (316 nebo 462). Pak ve výši půjčky zápočet 321 MD/316 nebo 462 D. Přes RS jen doplatek ceny zápisem 321 MD/ 231 3639 6121 D (6130), zápočet přes RS nemáme zobrazovat. Takže takto upravit i rozpočet. (Půjčka by se splácela s položkou 2460, takže jestli jste ji rozpočtovala, tak snižte v rozpočtu příjem na 2460 i výdaj na 6121 (6130)). 

Z jakých prostředků a jak zaúčtovat vyplacení odměny starostovi při životním výročí. Máme sdružený sociální fond /5 obcí/, do kterého přispíváme 2% z roč.nákladů na mzdy /i zastupitelů/-účtuji na pol 5192. V uzavřené kolektivní smlouvě je v oddílu sociální podmínky zaměstnanců uvedena odměna k životním jubilejím zaměstnanci nebo uvol.čl.zastupitelstva. Přílohou kolek.sml. jsou zásady používání soc.fondu, kde jsou uvedeny jen dary při životních a pracovních výročích. Bude vyplacená odměna starostovi při jubileu z prostředků obce nebo ze sociál.fondu a jak zaúčtovat?

Podle popisu v dotazu je i nárok ze sociálního fondu, takže by se peníze se sdruženého SF na toto měly k vám převést a vy pak zaúčtujete na účet 528 MD/ např. 333 D. Pozor na omezení daňového osvobození (to je jen 2 tis. Kč, ale nepeněžní), rozdíl byste museli dodanit a odvést SP a ZP. Je i možné mu dát dar jako občanovi s řádným schválením, ale muselo by to být jako občanovi, ne jako starostovi v souvislosti s výkonem fce (abychom nebyli v rozporu s nařízením vlády o odměňování zastupitelů). To je do 15 tis. Kč od daně osvobozeno. Ze SF se smí dát odměna i nad rámec nařízení k živ. jubileu. 

Na základě směnné smlouvy město směnilo pozemek o výměře 181 m2 za pozemek o výměře 621 m2. Ve smlouvě je uvedeno: "Pro účely výpočtu daně z nabytí nemovitostí byla cena touto smlouvou směňovaných nemovistostí stanovena na 200,- Kč/m2. Hodnota pozemků předávaných: 36 200,- Kč Hodnota pozemků přijímaných: 124 000,- Kč (pozn.chybný výpočet) Město uhradí za směňované nemovitosti částku 88 000,- Kč." Dále město uhradí vklad do KN ve výši 1 000,- Kč a daň z nabytí nemovitostí ve výši 4 960,- Kč. Z převáděného pozemku budeme odvádět DPH. Prosím o radu, jak zaúčtovat tento účetní případ a jak by se účtovalo v případě, že by tato směna proběhla bez doplatku.

Takže hodnota přijímaných pozemků je 124200 Kč, měli bychom vyjít z obsahu, ne z formální chyby. 

Zápis bude k datu podání návrhu na vklad : 311/647 + 343 D ve výši 36 200,- + DPH (předpokládám, že je to cena bez DPH)

Pak pořízení pozemku: 042 MD/ 321 D ve výši 124200 Kč a vyřazení vašeho pozemku v ocenění dle účetnictví 554 MD/ 031 D. A kompenzace 321 MD/ 311 D ve výši 36 200,-. Nevím opět jak s DPH, zda budou oni doplácet DPH nebo zda se započte na doplatek? V dotazu to neuvádíte, tak musíte dle smlouvy. 

Vedlejší pořizovací náklady zaúčtujete také 042/389 (daň z nabytí, až se vypočte přesně, tak již jen 389/342), dále vklad  např. 042/261.

A doplatek 321 MD/ 231 odpa dle účelu (např. 3639) a pol. 6130. 

Ta otázka, jak by se účtovalo bez doplatku - to by nešlo, protože jsou tam rozdílné ceny, to by pak muselo být část jako dar a nebo smlouva, že ceny se shodují. 

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se poskytnutých dotací z rozpočtu obce. ZO poskytuje ze svého rozpočtu na základě žádosti (dle zákona č.250/2000 o rozp. pravidlech) dotaci na činnost různým organizacím-konkrétně TJ SOKOL, včelaři a SOUŽITÍ 2005. Pokud je schválená žádost, uzavřeme s těmito organizacemi veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace-kde jednou z podmínek je vyúčtování této dotace. Při kontrole mě auditorky upozornily na to, že tyto dotace účtuji chybně. Po schválení rozpočtu si totiž udělám hromadný předpis na tyto dotace: TJ SOKOL - spolek 572/345 včelaři - spolek 572/345 SOUŽITÍ 2005 - obecně prosp. společnost 572/345 Dotace jsou poskytovány na účel-na činnost organizace. Chtěla jsem se zeptat, jak to tedy je s účtováním? Měla bych prý radši používat účet 349 a pokud do 31.12. nebudu mít vyúčtování, tak to mám dát na dohadu... Jak to tedy prosím je?

Pokud požadujete vypořádání (vyúčtování dotace) a dotace je dle 250/2000 Sb., tak byste měli účtovat dle CUS 703 poskytovaná dotace s vypořádáním. To znamená že při podepsání smlouvy na podrozvahu (999/916 nebo 956) - zde je možné si určit významnost, např. až od 50 tis. Kč. Dále při poskytnutí musíme účtovat jako o záloze na transfer 373 MD nebo 471 MD/ 231 + RS D a v poskytnuté výši vyřadíte z podrozvahy (916 nebo 956 MD/ 999 D). Až při vypořádání se zaúčtuje 572 MD/ 345 D a zúčtování zálohy 345 MD/ 373 (471) D. Když nedojde k vypořádání do 31.12. běžného roku, tak se musí udělat dohada (např. ve výši záloh) zápisem 572 MD/ 389 D a zúčtuje se pak po vypořádání 389 MD/ 345 D (místo 572 bude 389). Jen taková poznámka - do podrozvahy by mělo jít až po podpisu smlouvy druhou stranou, ne jen schválením rozpočtu - schválení rozpočtu není právní úkon k plnění. Účet 349 se zde však nepoužívá, to je jen ve vztahu k "místní vládní instituci" závazek např. z transferu - tj. závazek vůči DSO, jiné obci, kraji, PO...

Obec zakoupila od zemědělského družstva ubytovnu, v které jsou ubytováni, v době drátkování, zavádění a česání chmele, česáči-brigádníci ( např. v dubnu a poté až v srpnu). Obec zamýšlí v budoucnu ubytovnu rozdělit a z části zbudovat komunitní bydlení pro seniory. I nadále ale bude zemědělskému družstvu umožňovat zde ubytovat brigádníky. Zajímalo by mne, jak řešit pronájem prostor v době brigády. Musí obec vyhlásit záměr pronájmu, když: 1/ nikomu jinému pronájem neposkytne, pouze tomuto družstvu, pro tento účel? 2/ pokud by jsme chtěli uplatnit §39 odst.3)zákona o obcích- na dobu kratší než 30 dní: a) sčítají se smlouvy za rok? b) co když bude špatné počasí a budou ubytování déle např. 40 dní? Co když např.vyhlásíme záměr a někdo jiný se přihlásí? Obec to nikomu jinému stejně nepronajme. Můžete mi prosím, poradit jak byste to řešili Vy?

Je možné využít adresný záměr, cituji z metodiky MVCR najdete na odkazu: file:///C:/Documents%20and%20Settings/PC/Dokumenty/Downloads/Metodick%C3%A9_doporuen%C3%AD_Blue-07-1_web_v2%20(1).pdf

4.2.8 Uvádění bližších podmínek ve zveřejněném záměru. Zákon nepožaduje, aby součástí zveřejněného záměru byly jakékoli bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního jednání. Jejich uvedení však samozřejmě zákonu neodporuje, naopak může napomoci transparentnosti uskutečněné dispozice (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008). Jestliže ovšem obec ve  zveřejněném záměru bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního jednání vymezí, předem „omezuje“ okruh potencionálních zájemců, kteří obci podají nabídku na  uzavření příslušné smlouvy. Od  takto zveřejněných podmínek se proto obec v zásadě nemůže odchýlit. Pokud obec toto pravidlo poruší a nemovitost např. prodá nebo pronajme osobě, která uvedené podmínky nesplňovala, je její právní jednání neplatné, neboť taková situace je svými důsledky obdobná předchozímu nezveřejnění záměru. Srov. v této souvislosti právní závěr Nejvyššího soudu, uvedený v jeho rozsudku ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010.

Pozor, ale nesmí být uvedeno, že přímo družstvu, ale např. "pro ubytování brigádníků v sezónních zem. prací". Ta metodika pokračuje textem: 

4.2.9 Problematika tzv. „adresného záměru“ Specifickým případem „bližších podmínek“ zamýšlené dispozice jsou tzv. adresné záměry, tedy záměry, v  nichž obec předem vyjádří svou vůli dispono- 10 Příkladem takové „nepodstatné“ vady by mohl být záměr pronájmu stavby (budovy), která je sou- částí pozemku, bez identifikace tohoto pozemku (tj. de iure bez označení nemovitosti, protože nemovitostí je tento pozemek a budova „jen“ jeho součástí). Pokud by budova byla označena jiným adekvátním způsobem, např. přesnou adresou, číslem popisným a orientačním tak, že by nevznikaly žádné pochybnosti o její individualizaci, nemělo by mít takové pochybení za následek neúčinnost záměru. 40 vat nemovitostí vůči předem „vytipovanému“ zájemci (např. vůči osobě, která podala obci žádost o prodej či pronájem nemovitosti). S adresnými záměry jsou spojeny tři typy problémů – zda je vůbec takový záměr přípustný, pokud ano, zda je „praktický“ a jakým způsobem v záměru označovat zájemce, jde-li o fyzickou osobu. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích nevylučuje (ani výslovně, ani svou povahou), aby obec deklarovala svůj úmysl prodat (pronajmout, darovat apod.) konkrétní nemovitost předem označené osobě přímo ve zveřejňovaném záměru. Tato osoba tedy může být v záměru uvedena, protože obci podala např. žádost o  prodej či pronájem nemovitosti nebo protože zastupitelstvo či rada obce již při přijímání záměru předem projevily svůj (předběžný) úmysl uzavřít uvažovanou smlouvu s konkrétní osobou. Z jistého hlediska označením takové osoby již v záměru poskytuje obec ostatním občanům i zájemcům „vyšší informační komfort“. Přípustnost zveřejnění „adresného“ záměru ostatně dovodila i soudní judikatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007). Protože je však i v takovém případě nutné splnit (v zásadě bezvýhradní) zá- konnou povinnost zveřejnit záměr podle § 39 zákona o obcích a umožnit všem zájemcům podat nabídky a vyjádření, nelze chápat takové předchozí rozhodnutí zastupitelstva obce nebo rady obce jako rozhodnutí o prodeji, směně, darování nemovitého majetku ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích, resp. jako rozhodnutí o pronájmu či výpůjčce nemovitého majetku ve smyslu § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích, tedy jako rozhodnutí, na jehož základě by bylo možné bez dalšího uzavřít kupní či nájemní smlouvu. Svou povahou se jedná o „nezávaznou“ deklaraci vůle obce o tom, že uvažuje o prodeji (pronájmu, darování apod.) konkrétní nemovitosti konkrétnímu zájemci. Uvádění osoby, s nímž má obec v úmyslu uzavřít smlouvu (např. protože zastupitelstvo předem projevilo úmysl prodat této osobě nebo protože se jedná o osobu, která obec požádala o prodej nemovitosti), již ve zveřejněném záměru je tedy sice přípustné, nelze je však doporučit, neboť z hlediska veřejnosti může takový záměr vyvolávat mylný dojem, že o prodeji již bylo „rozhodnuto“ a podávání jakýchkoli vlastních nabídek či vyjádření by nemělo význam. V praxi se nejčastěji vyskytují adresné záměry, v nichž obec zamýšlí např. prodat nebo pronajmout nemovitost předem „vytipované“ fyzické osobě, a její osobní údaje proto uvede přímo ve  zveřejněném záměru (např. na  základě žádosti občana obce o prodej obecní nemovitosti). K takovému postupu vydal Úřad pro ochranu osobních údajů stanovisko č. 11/2012, dostupné na internetové stránce http://www.uoou.cz/, rubrika „Názory Úřadu“, a podrubrika „Stanoviska“): „V  situaci, kdy je již ve  fázi obdobného záměru zřejmé, komu by měla být předmětná nemovitost prodána či pronajata, vyvstává opět otázka zveřejnění osobních 41 údajů tohoto zájemce (jedná-li se o fyzickou osobu). S ohledem na podobnost této situace s postupem dle § 93 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. lze v otázce zveřejňování osobních údajů v rámci informace o záměru ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. zcela odkázat na výše uvedené závěry. Také v tomto případě tady platí, že je na  místě uvést buď pouze popis věci bez informací o  konkrétní osobě anebo uvést iniciály jména a příjmení a obce bydliště dotčené osoby. Závěrem lze uvést, že v  obou výše uvedených situacích lze osobní údaje zveřejnit pouze se souhlasem dotčených osob (subjektů údajů). Takový souhlas musí naplnit požadavky uvedené v § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb., z nichž je třeba zejména zdůraznit povinnost poskytnout již při sběru nebo shromažďování osobních údajů informace o základních parametrech zamýšleného zpracování – v daném případě tedy včetně záměru údaje zveřejnit. Povinnost informovat o způsobu zpracování vyplývá v tomto případě také z § 11 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. Je třeba si uvědomit, že udělení souhlasu se zveřejněním osobních údajů není povinností subjektu údajů (žadatele, smluvního partnera či stěžovatele), ani podmínkou pro uplatnění a  vyřízení jeho podnětu či žádosti. V  některých případech tak obec souhlas získá, v  jiných se to však dá očekávat jen obtížně. Obec proto musí vždy nejdříve zvážit veškeré postupy při zpracování osobních údajů a  porovnat veřejný zájem na  způsobu a  formě projednávání jednotlivých obecních záležitostí s právem na ochranu osobních údajů jednotlivce. Z hlediska Úřadu je vždy vhodnější informování široké veřejnosti pouze o povaze projednávané věci v anonymizované podobě, jak bylo uvedeno výše.“

Potřebovala bych poradit s DPH za minulý rok. Provozujeme vodovod a DPH si krátíme 1% na správu a 99% si uplatňujeme DPH u běžných výdajů. Po revizi účetních dokladů jsme přišli na to, že jsme si nenárokovali DPH u PDP na opravy vodovodu a to za III. a IV. čtvrtletí roku 2015. PDP účtuji fa.došlá předpis 511MD /343 20 ZJ 010, 321 ZJ 010 D a úhrada 321,231 10 pol.8901MD/231 30, DPH 21%. Poraďte mi prosím, jak zaúčtovat nárokování DPH u PDP a jak opravím minulý rok. Musím podat dodatečné daňové přiznání za obě čtvrtletí, kde vyplním jen řádky 43, 46,63 a 65? A jak to zaúčtuji po připsání částky od Fin.úřadu?

Tady bohužel striktně podle zákona máte podat dodatečné daňové přiznání (máte povinnost odečíst nejpozději v posledním zdaňovacím období příslušného kalendářního roku, pokud je to na částečný odpočet). 

Takže nyní, pokud to chcete mít skutečně podle zákona, tak podáte dodatečné daňové přiznání na 4Q/2015 (zdůrazňuji - stačí na 4Q/2015 a dáte tam případy, které chcete douplatnit z částečného odpoču na celý rok). V dodatečném přiznání dáváte jen rozdíl - tedy zahrnete tam jen faktury, které dodatečně uplatňujete a přesně jak popisujete - půjde to na ř. 43 a tím se to dostane do těch součtových řádků, které uvádíte.

Zaúčtování by bylo tak, že uděláte základ daně:

MD 734/Dal 734 (pro nachytání základu daně - pokud si pamatuji na nastavení GORDICu)

MD 343/Dal 511 (tedy snížím 511).

Samozřejmě již budete mít základ daně a daň jen těch 99%.

Až peníze vyinkasujete, tak klasicky MD 231/Dal 343 a půjde to normálně na položku 5362. ZN

Naše obec se stala plátcem DPH. Pronajímáme nebytové prostory, také plátcům DPH. V jednom případě mají ve smlouvě předpis záloh za služby bez DPH a ve druhém s DPH. Budu odvádět DPH ze záloh v obou případech? Nebo budu odvádět DPH pouze při vyúčtování? Nájem mají všichni ve smlouvě s DPH, to jsem odvedla.

V současných podmínkách je stav takový, že u přeúčtování služeb si skutečně volíte, zda to budete realizovat v režimu zdanitelných plnění nebo v režimu přeúčtování - přeprodejem (mimo DPH). Je klidně i možné se v jednom případě zachovat jedním způsobem a v druhém opačně (tedy rozdílně u dvou nájmů - je to potom ale takové nepraktické). Pokud je ale nájemce plátcem DPH, tak je určitě vhodné, aby služby byly v režimu DPH (jinak totiž přeúčtujete částku včetně daně, kterou si nájemce nebude moci odečíst - máme zkušenost, že si potom stěžuje ...). Takže v případech, které popisujete, si myslím, že bude vhodnější dělat to v režimu s DPH - tedy odečet na vstupu a odvod na výstupu. Pokud to ale tak uděláte, tak v případě přijatých záloh jste povinna odvádět DPH při přijetí záloh (a je mi celkem jedno, co v takovém případě říká smlouva), při vyúčtování je potom předmětem daně jen rozdíl mezi konečnou částkou a zálohou.ZN

Firma postavila v obci inž. sítě pro rodinné domky, na svých pozemcích.Tyto sítě by teď firma chtěla předat obci. Nebrání se sítě a pozemek obci darovat. Jsme plátci DPH, vlastníme a provozujeme vodovod a kanalizaci. Převod by se týkal: vodovodního řadu 150 tis.Kč , kanalizačního řadu 360 tis.Kč, dešťové kanalizace 340 tis. Kč, komunikace 648 tis.Kč, veřejné osvětlení 201 tis.Kč. a pozemku pod komunikací 177 tis.Kč. Sítě byly kolaudovány r.2008, komunikace v roce 2015. Zákony se stále mění a tak nějak nevíme, jaké nám hrozí případné daňové nebezpečí, co ohlídat.

V zásadě si myslím, že z toho darování, které popisujete, nevzniká pro vás jakékoliv daňové nebezpečí.

Pokud to darují, tak z hlediska daně z příjmů je to kapitálové dovybavení  - tedy máte plné právo to osvobodit od daně z příjmů (tedy daň z příjmů vůbec neřešit) .

Z hlediska DPH je to případně problém druhé strany (jaké dopady na ně bude mít případné darování, zda dříve uplatňovali odpočty daně, respektive jak to celkově dělali při prodeji pozemků) - to je ale jejich problém.

Daň z nabytí nemovitého majetku se vás netýká.

Takže nevidím tady jakýkoliv problém pro obec. ZN

Při přezkumu hospodaření za rok 2014, nám byla vytknuta chyba, že jsme v prosinci neprovedli u 3 položek rozp.opatření (plnění přes 100%). Rozpočet, který zastupitelstvo schvaluje, je zveřejněn v §§. Poté jej předkládám v podrobném členění. Proto si myslím, že závazné ukazatele jsou §§ a ne položky a tedy překročení položky by neměla být chyba, protože § překročený není. Dostali jsme pokutu, kterou jsem zaplatila a názory, které jsem na tuto věc zjišťovala, se různí. Nejsem účetní a tak vycházím jen z logiky věci.

Takže určitě jste nepřekročili rozpočet, rozpočet na položky je rozpisem rozpočtu a to je něco jiného než rozpočet, který je pojmem dle zákona č. 250/2000 Sb. Otázkou je u jakých položek došlo k překročení, protože mezi závazné ukazatele např. patří dotace a dary a příspěvky jiným osobám, ty se musí schvalovat konkrétně, tam by to jako překročení závazného ukazatele řešeno být mohlo. Pokutu za správní delikt vám asi dali dle §16, odst. 2 o povinných rozpočtových opatřeních a tam je právě vazba na §12, co je vlastně rozpočet. Paní starostko, v dokumentech ke stažení v neplacené sekci je dokument Materiál ke knize RS 2015 ( v současnosti pracuji na jeho aktualizaci, ale v této problematice změna nebude), tam je vysvětleno, co je rozpočet, co rozpis, co se smí překročit, jaká udělat opatření, aby se podobná situace nestala. Je to tam dost podrobně, tak se prosím na to podívejte. K tomuto tématu jsme dělali školení pro starosty, jedno bude ještě v Brně. Měli jste se bránit, to mě mrzí. Nemám dost informací, ale je velmi pravděpodobné, že ta pokuta byla neoprávněná. 

V roce 2015 jsem zaúčtovala DPPO za obec 591/341 a 341/384 ve výši 407740,- Kč. V roce 2016 nám vyšla 218500,- (víme proč), jak teď zaúčtovat? Děkuji.

V roce 2016 zaúčtujte ve výši rozdílu od odhadu 595 minus MD/ 384 minus D a proúčtujte daň zápisem 384/682 již ve správné výši. Pak přes položky ve hlavní činnosti také již v konečné výpočtené výši 231 6339  5365 D (položka 5365 je určena od 15.2.2016) a 231 pol. 1122 MD (k jednomu dni).